<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 9 As 257/2017- 46 - text</title> </head> <body> ÿþ9 As 257/2017-46<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Petra Mikeae, a soudco ZdeHka Kühna a Michaely Bej kové, v právní vci ~alobce: R. T., zast. JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., advokátkou se sídlem námstí Míru 341/15, Praha 2, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 9. 12. 2015, j. 42196/15/510041455-711218, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 8. 8. 2017, j. 62 Af 25/2016-46,<br/><br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>Rozsudek Krajského soudu v Brn ze dne 8. 8. 2017, j. 62 Af 25/2016-46, s e z r u a u j e a vc s e v r a c í tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>O d o v o d n  n í : <br/><br/><br/>I. Vymezení vci<br/><br/>[1] }alobce po~ádal ~alovaného (dále  st~ovatel ) o sdlení promrné doby trvání odvolacího Yízení v letech 2013, 2014 a 2015 ode dne podání odvolání do vydání rozhodnutí o odvolání a ode dne postoupení odvolání odvolacímu orgánu do dne vydání rozhodnutí. Na základ výzvy st~ovatele k doplnní informací doplnil svou ~ádost tak, ~e ~ádá tyto informace pouze ve vztahu k hmotnprávním rozhodnutím správce dan, jejich~ pYedmtem byla jednak daH z pYidané hodnoty a dále daH z pYíjmo právnických osob. Následn st~ovatel ~alobci sdlil, ~e vyhledání po~adovaných informací je spojeno s mimoYádnou asovou náro ností a stanovil proto úhradu za poskytnutí informací ve výai 159 900 K . }alobce podal proti tomuto závru stí~nost na postup povinného subjektu pYi vyYizování informace ke Generálnímu finan nímu Yeditelství. To výai úhrady potvrdilo. Následn vydal st~ovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí, sdlení o odlo~ení ~ádosti o poskytnutí informací z dovodu nezaplacení po~adované úhrady stanovené ástky za mimoYádn rozsáhlé vyhledávání informace.<br/><br/>[2] Proti tomuto rozhodnutí se ~alobce bránil ~alobou podanou ke Krajskému soudu v Brn (dále jen  krajský soud ). Krajský soud o ~alob rozhodl rozsudkem uvedeným v záhlaví, kterým napadené rozhodnutí ~alovaného zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. ZároveH rozhodl o nákladech Yízení. Krajský soud nejprve nepYisvd il argumentaci ~alobce, ~e by mu mla být informace poskytnuta bezúplatn, pokud st~ovatel opomnl do oznámení o výai úhrady za mimoYádn rozsáhlé vyhledání informací uvést pou ení o mo~nosti podat stí~nost. Ztoto~nil se vaak s druhou argumenta ní linií ~alobce, ~e st~ovatel by ml po~adovanými informacemi disponovat v takové podob, aby byly lehce dostupné bez nutnosti jejich mimoYádn rozsáhlého vyhledávání. Vyael z toho, ~e st~ovatel vykonává posobnost správního orgánu nejblí~e nadYízeného finan ním úYadom. Podle § 7 odst. 1 zákona . 280/2009 Sb., daHového Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  daHový Yád ), postupuje správce dan bez zbyte ných protaho, a podle § 7 odst. 2 tého~ zákona postupuje správce dan tak, aby nikomu nevznikaly zbyte né náklady. Má-li správce dan, v etn st~ovatele, Yádn dostát zásad rychlosti Yízení, která úzce souvisí se zásadou hospodárnosti, a má-li jeho innost celkov vyvolávat jak u osob zú astnných na správ daní a ve veYejnosti obecn, tak u jeho instan n podYízených finan ních úYado, dovru v nj samotného, pak je zcela nezbytné, aby ml jasnou pYedstavu o promrné délce odvolacích Yízení. Bez této znalosti by ani nebyl schopen v konkrétních pYípadech posoudit, zda vobec postupuje v souladu se zásadami daHového Yízení dle § 7 daHového Yádu, pYípadn by nebyl schopen posoudit podnt na ochranu pYed ne inností.<br/><br/>[3] St~ovatel sice netvrdil, ~e by po~adovanými informacemi nedisponoval, pouze tvrdil, ~e je neeviduje zposobem, který by umo~Hoval jejich rychlé dohledání. To je vaak ve výsledku toté~, jakoby tmito informacemi nedisponoval vobec. Povinné subjekty musí disponovat ur itým mno~stvím informací týkajících se jejich innosti automaticky. To ostatn pYedpokládá i zákon . 106/1999 Sb., o svobodném pYístupu k informacím, ve znní ú inném od 1. 1. 2015 (dále jen  zákon o svobodném pYístupu k informacím ), kdy~ informace uvedené v § 5 odst. 1 musí povinný subjekt zveYejnit i bez adresné ~ádosti o informace. Povinnost disponovat nkterými informacemi nemusí vyplývat pouze ze zákona, ale i z obecných principo fungování subjekto veYejného práva (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 12. 1. 2017, j. 7 As 314/2016-32, ve vci Hnutí DUHA Olomouc  dále jen  rozsudek DUHA Olomouc ). Jestli~e daHový Yád a dalaí daHové pYedpisy pYiznávají správci dan rozsáhlá oprávnní, sluaí se, aby správce dan osobám zú astnným na správ daní naproti tomu trvale garantoval, ~e procesy, v nich~ tato oprávnní mo~e pou~ívat, k tí~i takových osob neprotahuje a neprodra~uje. Bez znalosti konkrétních a zároveH strukturovaných informací ohledn délky Yízení to garantovat nemo~e. <br/><br/>II. Obsah kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alobce<br/><br/>[4] St~ovatel napadá rozsudek krajského soudu kasa ní stí~ností, její~ dovody podYazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona . 150/2002 Sb., soudního Yádu správního (dále jen  s. Y. s. ), tedy z dovodu nezákonnosti a nepYezkoumatelnosti, spo ívající konkrétn v nedostatku dovodo rozhodnutí.<br/><br/>[5] Krajský soud do svého rozhodnutí ~ádným zposobem nezahrnul zdovodnní st~ovatele, o které byl opYen závr o nemo~nosti prostého poskytnutí informací, tedy bez vy~adování úhrady náklado. Pokud soud dospl k tomu, ~e odovodnní st~ovatele neobstojí vo i ~alobním námitkám, pak se ml také relevantn vypoYádat s tím, pro  tomu tak je. V pYípad nevypoYádání se s veakerými ~alobními námitkami by rozsudek trpl vadou nepYezkoumatelnosti. V soudním sporu vaak mají ú astníci Yízení rovné procesní postavení, a proto by soud ml v~dy pYihlédnout také k dovodom, na kterých ~alovaný postavil svoje rozhodnutí, dopadají-li tímto smrem ~alobní námitky. <br/><br/>[6] Po st~ovateli byla ~alobcem po~adována pYesn strukturovaná odpov (vymezená roky, úseky odvolacího Yízení, typem rozhodnutí a druhem daní). Nealo tedy o ~ádost o prostou informaci ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o svobodném pYístupu k informacím. Tou by bylo poskytnutí ur itého rozumného po tu informací v podob data podání odvolání, data postoupení spisu odvolacímu orgánu a data vydání rozhodnutí o odvolání. }alobci se vaak jednalo o specificky vypo tené informace. Pro jejich poskytnutí je tYeba ke ka~dému roku vy lenit spisy, které byly ukon eny definovaným typem rozhodnutí a teprve poté by z ka~dého spisu mohl být proveden samotný výpo et délky Yízení (od dvojího zadání po átku) a teprve následn by ze vaech tchto údajo mohla být dopo ítána po~adovaná promrná hodnota.<br/><br/>[7] St~ovatel nepojal po~adované informace jako informace nové, s ím~ by se pojilo negativní vyYízení ~ádosti podle § 2 odst. 4 zákona o svobodném pYístupu k informacím. Míra intelektuální innosti potYebné pro pYípravu odpovdi toti~ nebyla natolik velká, aby bylo mo~né ozna it po~adované informace za nové ve smyslu daného ustanovení. A koli zpracování odpovdi nebylo náro né intelektuáln, bylo náro né na as a pracnost, proto~e celkov se mlo jednat o vyhledávání a následný výpo et ze 7 385 spiso. Práv pro pYípady mimoYádn rozsáhlého vyhledání informací byla za lenna mo~nost po~adovat náhradu souvisejících náklado. St~ovatel zdovodnil, pro  v jeho podmínkách bude potYeba k sestavení odpovdi mimoYádn rozsáhlého vyhledání informací. St~ovatel neeviduje strukturovanou podobu odpovdi a nemá ani systém, který by dle navolených parametro dokázal takovou strukturovanou odpov' sám ihned vyhledat.<br/><br/>[8] Krajský soud zastYel rozdíl mezi neposkytnutím informace a poskytnutím informace podmínné uhrazením souvisejících náklado. Tím vaak v podstat upYel st~ovateli právo na jejich náhradu.<br/> <br/>[9] St~ejní námitkou je vaak nesouhlas s názorem krajského soudu, podle kterého má st~ovatel povinnost disponovat po~adovanou strukturovanou odpovdí na vy~ádání. Adekvátnost trvání odvolacího Yízení i jiných postupo vedených správcem dan je tYeba skute n posuzovat s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti. Ka~dé Yízení i postup má trvat jen po tu dobu, po kterou to vy~aduje jeho ú el. Zachování tchto zásad lze v~dy pYezkoumávat pouze s ohledem na specifické okolnosti konkrétního pYípadu. Tím je sou asn i vylou eno, aby v ur itém pYípad bylo posuzování zachování daných zásad odvozováno od promrné délky odvolacího Yízení v pYedchozích tYech letech. Délka jednotlivých postupo i úkono provádných v rámci odvolacího Yízeni a ve výsledku i délka celého odvolacího Yízení mo~e být ovlivnna mnoha faktory. Naopak v podstat jakoukoli délku trvání jednotlivého úkonu i postupu je mo~né vyhodnotit i jako zákonnou i jako nezákonnou, neboe v~dy bude zále~et na konkrétní podob tchto úkono a postupo.<br/><br/>[10] Ú elem a smyslem zákona o svobodném pYístupu k informacím nemá být posilování dovry veYejnosti v innost povinného subjektu. Mo~e to být vedlejaí dosledek, ale primárn má veYejnosti umo~nit kontrolu povinných subjekto, zejména zda postupují v souladu se zákonem. Není zYejmé, jak by mohla ke kontrole zákonnosti pYispt znalost informace o promrné ro ní délce odvolacího Yízení. St~ovatel si je pln vdom významu posuzování délky (nejen) odvolacích Yízení. Pro toto posouzení vaak není promrná délka Yízení podstatná. <br/><br/>[11] ProstYedkem ochrany práv proti protahom v Yízení je bezesporu podnt na ochranu pYed ne inností dle daHového Yádu. Krajský soud sice tento institut ve svém rozsudku zmínil, nicmén nesprávn konstatoval, ~e znalost promrné ro ní délky odvolacího Yízení je potYebná také pro mo~nost pYezkumu tohoto podntu. Ji~ ze samotného znní § 38 odst. 1 a 2 daHového Yádu je toti~ zYejmé, ~e ~ádný takový závr vyvodit nelze, neboe promrná délka Yízení rozhodujícím parametrem není.<br/><br/>[12] Krajský soud ve vztahu k posuzované vci nadbyte n odkázal na informace, kterými musí povinný subjekt disponovat automaticky. Ustanovení § 5 odst. 1 zákona o svobodném pYístupu k informacím míYí ke zcela odlianému typu informací a jeho ú elem je to, aby ka~dý i bez ~ádosti zjistil základní sumu informací o povinném subjektu (napY. lhotu pro podání opravného prostYedku). Krajský soud sice uvedl, ~e povinnost disponovat nkterými informacemi nemusí vyplývat pouze ze zákona, ale i z obecných principo fungování veYejného práva, nicmén rozsudek DUHA Olomouc, na který se odkazuje, není na vc pYiléhavý. Jednalo se o posouzení výjimky z povinnosti poskytnout informaci, pokud jde o informaci novou podle § 2 odst. 4 zákona o svobodném pYístupu k informacím, alo o zcela odlianý povinný subjekt se zcela odlianými povinnostmi, které pro nho vyplývají ze zákona i z jeho obecného fungování. Nicmén pro st~ovatele nelze dovodit ani z principu dobré správy, ~e by ml mít povinnost disponovat strukturovanou odpovdí v ~alobcem po~adované podob. Nkteré informace ostatn Finan ní správa sama dobrovoln uveYejHuje ve výro ních zprávách. Pokud jde o odvolací Yízení, je uveden napYíklad po et odvolání proti rozhodnutí o vymYení ke ka~dé jednotlivé dani a po etn jsou vyjádYeny zposoby vyYízení odvolání. Jakákoliv promrná hodnota by nicmén mohla pouze vést k dovozování nezákonnosti v ur ité vci, ani~ by byly posouzeny její okolnosti.<br/><br/>[13] Ad absurdum by takovým zposobem bylo mo~né dovodit povinnost disponovat veakerými promrnými ro ními hodnotami (napY. od doby vzniku existence povinného subjektu) ohledn vaech postupo, které lze spojovat s jeho inností, nebo je bez vtaích potí~í vyhledat. St~ovatel nevede pouze odvolací Yízení. Dokonce podání vztahující se k odvolacím Yízením netvoYí ani nejvtaí ást inností. Mezi dalaí významné innosti patYí napYíklad innost související se správním soudnictvím. Po~adavek na znalost promrných hodnot veakerých Yízení a postupo by tak dosahoval nereálných a zcela absurdních rozmro<br/><br/>[14] S ohledem na výae uvedené navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>[15] }alobce ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e je shodn s krajským soudem toho názoru, ~e pro Yádný výkon veYejné správy není myslitelné, ~e by orgán, kterému byla zákonem svYena ur itá pravomoc, vobec nedisponoval souhrnnými informacemi o tom, jak jeho jednotlivé útvary tuto svYenou pravomoc vykonávají. Dohled musí probíhat i bez podntu veYejnosti i konkrétního ú astníka daného Yízení, proto jsou liché námitky st~ovatele argumentující konkrétními Yízeními. Není myslitelné, ~e by tYeba pYedseda Nejvyaaího správního soudu nedisponoval prob~nými informacemi o promrné délce Yízení u soudu a s touto informací dále nepracoval (napY. pomocí rozvrhu práce, soudco stá~isto, administrativních pracovníko, apod.). Shodný postulát je tYeba aplikovat na jakýkoliv správní orgán, kterému bylo zákonem svYeno oprávnní rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Zobecnná data o ur itém souboru informací (v etn délky odvolacího Yízení) mohou v porovnání s individuální informací (délka odvolacího Yízení v konkrétní vci) indikovat, ~e v konkrétní vci mo~e docházet k protahom i k jiné form nezákonnosti i zneu~ití práva. Ob an má i proto právo tuto (obecnou) informaci obdr~et. Obavy st~ovatele ze zneu~ívání této informace v konkrétních vcech nejsou namíst, neboe v pYípadech, kdy budou dovody pro odchýlení se od promrné délky Yízení, st~ovatel bude nepochybn schopen tyto dovody sdlit a jejich zákonnost obhájit. Ve své ~ádosti o poskytnutí informací ~alobce nepo~adoval nic, co by se netýkalo zásadní innosti st~ovatele a co by snad mohlo být pro nj nadmrn zat~ující i co by mohlo být chápáno jako postup zneu~ívající zákon o svobodném pYístupu k informacím. Z vymezení vcné posobnosti st~ovatele i z jeho ozna ení ( odvolací ) je zYejmé, ~e primárním t~iatm výkonu jeho innosti je innost  odvolací . Pomr mezi odvolací agendou a st~ovatelem uvádnou agendou správního soudnictví je zYejmý i z výro ní zprávy Finan ní správy R. Nkolikanásobn pYeva~uje odvolací agenda. Navrhl proto kasa ní stí~nost zamítnout.<br/><br/>[16] V replice st~ovatel uvedl, ~e je tYeba zdoraznit, ~e st~ovatelem nebylo odmítnuto poskytnutí po~adované strukturované informace, st~ovatel pouze podmínil její poskytnutí úhradou nezbytných náklado. St~ovatel setrvává na tom, ~e promrná doba vyYízení odvolání nemá potYebnou vypovídací hodnotu. St~ovatel nikdy netvrdil, ~e by vyYizování odvolání nebylo jednou z jeho zásadních inností. Nárokoval si vaak úhradu náklado za mimoYádn rozsáhlé vyhledávání, neboe nedisponuje takovým eviden ním systémem, který by mu umo~nil okam~it získat informace ve strukturované podob, jak byla po~adována. Na bh odvolacího Yízení mo~e mít vliv celá Yada skute ností, co~ je na první pohled zYetelné i z kapitoly II, bodu 2 a násl. Pokynu . MF-5, o stanovení lhot pYi správ daní (dále jen  pokyn o stanovení lhot ). Posobnost st~ovatele vyplývá z § 7 zákona . 456/2011 Sb., o Finan ní správ, a z daHového Yádu a je mnohem airaí ne~ je vyYizování odvolání. <br/><br/>III. Posouzení Nejvyaaím správním soudem<br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud posoudil formální nále~itosti kasa ní stí~nosti a shledal, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, jde o rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost pYípustná, a za st~ovatele jedná jeho zamstnanec, který má vysokoakolské právnické vzdlání vy~adované podle zvláatních zákono pro výkon advokacie ve smyslu § 105 odst. 2 s. Y. s. Poté pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasa ní stí~nosti a v rámci uplatnných dovodo, ovYil, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost je dovodná.<br/><br/>[18] Soud se nejprve zabýval namítanou nepYezkoumatelností rozsudku krajského soudu. NepYezkoumatelnost rozhodnutí je vadou rozhodnutí, ke které Nejvyaaí správní soud pYihlí~í i bez námitky, tedy z úYední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. Y. s.). Vlastní pYezkum rozhodnutí soudu je mo~ný pouze za pYedpokladu, ~e napadené rozhodnutí splHuje kritéria pYezkoumatelnosti, tedy ~e se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opYeno o dostatek relevantních dovodo, z nich~ je zYejmé, pro  krajský soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Tato kritéria rozhodnutí krajského soudu splHuje.<br/><br/>[19] St~ovatel krajskému soudu vy ítá, ~e se nevypoYádal s dovody jeho rozhodnutí, o které bylo opYeno, pro  nelze ~alobci poskytnout po~adovanou informaci. S tím vaak nelze souhlasit. Rozsudek krajského soudu je vystavn na myalence, ~e st~ovatel je povinen disponovat ~alobcem po~adovanou souhrnnou informací bez dalaího, a proto není mo~né, aby náklady na její pYípadné vytvoYení pYenáael na ~alobce. Oproti tomu rozhodnutí ~alovaného se touto otázkou vobec nezabývají. Jediné rozhodnutí, které se jí áste n zabývá, je rozhodnutí Generálního finan ního Yeditelství o stí~nosti ~alobce na postup st~ovatele pYi vyYizování ~ádosti o informace. To se vaak vyjádYilo pouze k tomu, ~e po~adované informace nemusí mít st~ovatel k dispozici, a koliv obdobnými souhrnnými informacemi disponuje Ministerstvo zemdlství, neboe rozné povinné subjekty mají odlianý zposob evidence údajo. Rozhodnutí ~alovaného i Generálního finan ního Yeditelství se jinak vypoYádávala s jinými otázkami, které vaak ji~ nebyly relevantní pro posouzení vci, pokud krajský soud dospl k závru, ~e souhrnnou informací má st~ovatel disponovat, ani~ by jej o ni kdokoliv musel ~ádat. V této situaci by tak bylo zcela nadbyte né, aby se soud vyjadYoval k tm dovodom rozhodnutí, které vycházely z toho, ~e st~ovatel souhrnnou informací disponovat nemusí. <br/><br/>[20] Podle § 17 odst. 1 a odst. 5 zákona o svobodném pYístupu k informacím platí: (1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávnny ~ádat úhradu ve výai, která nesmí pYesáhnout náklady spojené s poYízením kopií, opatYením technických nosi o dat a s odesláním informací ~adateli. Povinný subjekt mo~e vy~ádat i úhradu za mimoYádn rozsáhlé vyhledání informací. & (5) Poskytnutí informace podle odstavce 3 je podmínno zaplacením po~adované úhrady. Pokud ~adatel do 60 dno ode dne oznámení výae po~adované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjekt ~ádost odlo~í. Po dobu vyYizování stí~nosti proti výai po~adované úhrady lhota podle vty druhé neb~í.<br/><br/>[21] Pro posouzení dovodnosti kasa ní stí~nosti je podstatné nejprve posoudit otázku, zda pro mo~nost po~adovat úhradu náklado za mimoYádn rozsáhlé vyhledání informací podle § 17 zákona o svobodném pYístupu k informacím je podstatné, zda má povinný subjekt bez dalaího disponovat takovou souhrnnou informací, vy~adující pYípadn i rozsáhlé vyhledávání, nebo nikoliv. St~ovatel toti~ namítá, ~e krajský soud zamnil tuto otázku s tím, zda se jedná nebo nejedná o novou informaci ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o svobodném pYístupu. Pokud by se o novou informaci jednalo, pak by to bylo dovodem pro odmítnutí jejího poskytnutí.<br/><br/>[22] St~ovateli lze dát za pravdu, ~e rozhodovací praxe Nejvyaaího správního soudu se povinností mít souhrnnou informaci zpracovanou na základ díl ích informací zabývala doposud pouze z toho úhlu pohledu, zda se jedná nebo nejedná o informaci novou, neboe práv z tohoto dovodu odmítaly povinné subjekty informaci poskytnout. Soud v této souvislosti zejména dovodil, ~e odmítnout ~ádost o informace s tím, ~e by bylo nutné vytvoYit nové informace, lze pouze v pYípad, ~e povinný subjekt nemá povinnost informacemi disponovat (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, j. 1 As 141/2011-67, . 2635/2012 Sb. NSS, ve vci Celního Yeditelství v Hradci Králové  dále jen  rozsudek ve vci Celní Yeditelství HK ). V citovaném rozsudku soud mj. uvedl:  [22] Nutno vaak zároveH zdoraznit, ~e pYi rozliaování situací, kdy se jeat jedná o vyhledání (shromá~dní) po~adovaných informací a jejich uzposobení pro poskytnutí ~adateli a kdy ji~ pojde o vytvoYení nové informace, nelze vycházet toliko z pracnosti i doby, která by byla potYebná pro pYípravu odpovdi na ~ádost (shromá~dní informací). Tyto faktory zákon zohledHuje institutem mimoYádn rozsáhlého vyhledání informací (§ 17 odst. 1 zákona o svobodném pYístupu k informacím). Povinný subjekt pak není oprávnn bez dalaího odmítnout po~adované informace poskytnout, mo~e vaak po ~adateli o informace chtít úhradu za takové mimoYádn rozsáhlé vyhledání. K obdobným závrom viz té~ napY. bod 17 rozsudku ze dne 31. 8. 2016, j. 2 As 126/2016-32.<br/><br/>[23] Tyto závry nicmén nelze chápat tak, ~e by bylo mo~né po~adovat náhradu za mimoYádn rozsáhlé vyhledání informací kdykoliv. K tomu, kdy lze po~adovat úhradu dle § 17 zákona o svobodném pYístupu k informacím vy~adovat, se Nejvyaaí správní soud vyjádYil napYíklad v rozsudku ze dne 21. 7. 2017, j. 6 As 326/2016-32, ve kterém dovodil, ~e o mimoYádn rozsáhlé vyhledání informací pojde jen tehdy, jestli~e s ohledem na konkrétní podmínky u povinného subjektu a na mno~ství po~adovaných informací nebo jejich povahu bude vyhledání informací pro povinný subjekt zát~í nad míru obvyklou. Mimo jiné té~ uvedl, ~e  [p]okud ovaem vyhledání informace trvalo nepomrn déle, ne~ bylo k vyhledání informace objektivn nutné, a to pouze z dovodo zjevn nevhodného postupu povinného subjektu, nelze tuto skute nost klást k tí~i ~adatele o informaci. & Po ~adateli nelze spravedliv po~adovat úhradu za innost povinného subjektu, která zjevn pYesahuje míru objektivn potYebnou k získání a poskytnutí informace. Z toho je tYeba té~ dovodit, ~e pokud by ml povinný subjekt povinnost disponovat nejen díl ími informacemi, ale i bez ~ádosti informací souhrnnou, pak by nebylo mo~né po~adovat náklady na vytvoYení takové souhrnné informace po ~adateli. Vyhledání informace by toti~ v takovém pYípad nemlo být pro povinný subjekt zát~í nad míru obvyklou, neboe by ji ml mít ji~ k dispozici.<br/><br/>[24] Je proto tYeba rozliait dv mo~né situace v pYípad ~ádostí o souhrnnou informaci, která musí být získána zpracováním díl ích informací, a koliv zároveH povinný subjekt bude disponovat podkladovými informacemi (nebo má minimáln povinnost jimi disponovat), z nich~ lze ~adatelem po~adovanou souhrnnou informaci vytvoYit pouhým mechanickým vyhledáním a shromá~dním údajo, které má povinný subjekt k dispozici. Nepojde tedy ve smyslu rozsudku ve vci Celní Yeditelství HK o informaci novou a povinný subjekt bude proto povinen ji poskytnout. Pokud bude k vytvoYení souhrnné informace tYeba mimoYádn rozsáhlé vyhledání informací, bude moci povinný subjekt po ~adateli o informace po~adovat zpravidla úhradu podle § 17 zákona o svobodném pYístupu k informacím. To vaak platí pouze tehdy, pokud povinný subjekt souhrnnou informací nedisponuje nebo nemá povinnost jí i bez ~ádosti disponovat. Jestli~e naopak souhrnnou informací disponuje nebo má povinnost jí i bez ~ádosti disponovat, nemo~e po ~adateli úhradu po~adovat. <br/><br/>[25] Tyto obecné závry je pak tYeba aplikovat na konkrétní vc. St~ovatel uzavYel, i s ohledem na citovanou judikaturu, ~e po~adovaná informace není informací novou. Pro její poskytnutí vaak bude nezbytné mimoYádn rozsáhlé vyhledání informací. Krajský soud tento závr nezpochybnil, pouze vyael z toho, ~e st~ovatel má povinnost disponovat po~adovanou souhrnnou informací i bez ~ádosti. S tímto závrem krajského soudu se vaak Nejvyaaí správní soud neztoto~Huje.<br/><br/>[26] I pro posouzení otázky, zda má st~ovatel disponovat souhrnnou informací, jsou významné závry obsa~ené rozsudku ve vci Celní Yeditelství HK. V nm soud vyael z toho, ~e povinný subjekt ml zákonem ulo~enou povinnost vést evidence nezbytné pro plnní jeho úkolo. Za takové evidence pak soud pova~oval i evidence týkající se rozhodnutí celního úYadu zruaených pro nezákonnost a kvality výkonu slu~by konkrétních pYísluaníko celní správy. ZároveH vaak uvedl, ~e nelze dovodit povinnost celního úYadu vést evidence pYesn v podob a struktuYe vy~adované ~adatelem o informaci, a koliv ur ité eviden ní povinnosti celní úYad bezpochyby má. Soud se ml v takovém pYípad podrobnji zabývat otázkou, jak konkrétn jsou tyto povinnosti naplHovány. Je toti~ primárn na správních orgánech, aby nastavily své vnitYní kontrolní mechanismy. Správní orgán proto ml k výzv soudu sdlit, které evidence celní úYad vede. Pokud by bylo mo~né smysl ~ádosti o informace naplnit poskytnutím jiných informací, ml by soud rozhodnutím podle § 16 odst. 4 zákona o svobodném pYístupu k informacím naYídit povinnému subjektu poskytnout po~adované informace v patYi ném rozsahu. Systém vnitYní kontroly a související evidence je vaak nutnou podmínkou efektivity fungování ka~dého orgánu veYejné správy. Pokud by se tedy ukázalo, ~e ~ádné takové evidence vedeny nebyly, musel by soud naYídit poskytnutí dle po~adavku ~adatele, bye by je musel povinný subjekt teprve vytvoYit. <br/><br/>[27] Lze odkázat i na rozsudek DUHA Olomouc, ve kterém Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e i pokud právní pYedpis výslovn ur itému povinnému subjektu neukládá povinnost informací disponovat, ale tato povinnost vyplývá z obecných principo, kterými se má Yídit jeho fungování, je na míst, aby takovou informaci vytvoYil. V dané vci alo o transparentní hospodaYení s veYejným majetkem (zásada pé e Yádného hospodáYe) a tudí~ povinnost disponovat (v dané vci podkladovými) informacemi o uplatnných smluvních sankcích z uzavYených 230 smluv. <br/><br/>[28] Krajský soud vyael z toho, ~e povinnost disponovat ~alobcem po~adovanými souhrnnými informacemi vyplývá zejména ze zásad rychlosti a hospodárnosti vyjádYených v obecné rovin v § 7 daHového Yádu. K tomu Nejvyaaí správní soud poznamenává, ~e stejné zásady jsou zakotveny i v § 6 zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu. Tyto závry by tedy mly být aplikovatelné nejen na správce dan, ale na veakeré správní orgány. Podle pYesvd ení Nejvyaaího správního soudu vaak pouze na základ tchto zásad nelze dovodit obecnou povinnost orgáno veYejné správy disponovat bez dalaího údaji o promrné délce veakerých pYed nimi vedených Yízení nebo i jiných postupo, a to navíc strukturovaných ve vaech myslitelných lenních. Taková povinnost by mohla vzhledem k roznorodosti inností vykonávaných veYejnou správou nabývat i absurdních rozmro. <br/><br/>[29] V obecné rovin lze souhlasit s tím, ~e je nezbytné, aby správní orgány mly zavedeny ur ité metodické a kontrolní mechanismy, kterými budou naplHovat i zásady rychlosti a hospodárnosti Yízení. Nejvyaaí správní soud se vaak shoduje se st~ovatelem, ~e zásadu rychlosti i hospodárnosti lze zajistit i jinými zposoby ne~ pouze pomYováním s promrnou délkou Yízení. Mo~e se tedy napYíklad jednat o sledování doby mezi jednotlivými úkony nebo o stanovení ur ité b~né pYedpokládané délky Yízení a zavedení kontrolních mechanismo pYi jejím pYekro ení. Tyto mechanismy se budou liait jak podle slo~itosti a objemu ur ité agendy, tak i jejího významu. Promrná délka Yízení mo~e být nepochybn ur itým vhodným ukazatelem, ale podle soudu jde práv primárn o mana~erské rozhodnutí pYísluaných vedoucích pracovníko i nadYízených orgáno, jaká konkrétní opatYení zavedou a jaké konkrétní parametry budou sledovat, aby byly v innosti správních orgáno dodr~eny zásady rychlosti a hospodárnosti a bylo mo~né je kontrolovat. <br/><br/>[30] S ~alobcem lze souhlasit, ~e nkteré orgány jako ur itý parametr pou~ívají práv promrnou délku Yízení, typicky jde o soudy. Jak vaak ji~ bylo uvedeno, nelze konstatovat, ~e jde o jediný mo~ný pYístup, a navíc ani soudy nesledují délku Yízení ve vaech myslitelných parametrech (napYíklad rozliaováním, zda opravný prostYedek smYuje proti procesnímu nebo meritornímu rozhodnutí).<br/><br/>[31] Relevantní není ani poukaz krajského soudu na nemo~nost st~ovatele bez po~adované informace posoudit podnt na ochranu pYed ne inností. Jak poukázal st~ovatel, daHový Yád v § 38 odst. 1 a 2 stanovuje, kdy je osoba zú astnná na správ daní oprávnna dát podnt nejblí~e nadYízenému správci dan v pYípad, ~e správce dan nepostupuje v Yízení bez zbyte ných protaho. Podle § 38 odst. 1 mo~e jít o situace, ~e: a) marn uplynula zákonem stanovená lhota, v ní~ ml správce dan provést úkon, b) neprovedl úkon ve lhot, která je pro provedení takového úkonu pYi správ daní obvyklá, nebo c) nevydal rozhodnutí bezodkladn poté, co doalo k shromá~dní podklado potYebných pro rozhodnutí. Pokud nejsou splnny ~ádné tyto podmínky, lze dát podle § 38 odst. 2 podnt, jestli~e správce dan nevydal rozhodnutí, a koli uplynuly 3 msíce ode dne, kdy byl u inn vo i osob, která podala podnt, nebo touto osobou poslední úkon v Yízení, kterého se pYedpokládaná ne innost týká. Je tedy zYejmé, ~e dané zákonné ustanovení spojuje ne innost primárn s neprovádním úkono, nikoliv s vyYízením celé vci. Pro posouzení lhoty obvyklé k provedení úkonu dle § 38 odst. 1 písm. b) by nepochybn mohlo být vhodné, aby správce dan disponoval statistikami, jak ur ité úkony trvají dlouho. PYesto nelze podle soudu dovodit, ~e by se tak muselo dít exaktním výpo tem vaech úkono takto provádných daHovou správou. To by toti~ znamenalo, ~e by musely být takto sledovány vaemi orgány finan ní správy jakékoliv jejich úkony, a to ve struktuYe dle jednotlivých úkono. Mo~e se tedy jednat i o kvalifikované odhady promítnuté zejména do metodických pokyno, jakým je napYíklad pokyn o stanovení lhot.<br/><br/>[32] Závr krajského soudu, ~e ~alovaný musí disponovat bez dalaího informací o promrné délce odvolacího Yízení ve struktuYe po~adované ~alobcem (doba od podání odvolání do jeho vyYízení a doba ode dne postoupení odvolání st~ovateli do dne vydání rozhodnutí, pokud jde o hmotnprávní rozhodnutí správce dan, jejich~ pYedmtem byla jednak daH z pYidané hodnoty a dále daH z pYíjmo právnických osob), proto pova~uje Nejvyaaí správní soud za nesprávný.<br/><br/>[33] Vzhledem k tomu, ~e tento závr byl v rozsudku krajského soudu klí ový, bylo nadbyte né, aby se krajský soud zabýval tou ástí ~aloby, která poukazovala na to, ~e by se ~alobce nebránil zaplatit za vyhledání informací pYimYenou náhradu, ale nikoliv náhradu zavinnou apatným zposobem evidence. Stejn tak ~alobce poukazoval i na mo~nost áste ného poskytnutí informace, tedy pokud jde o dobu od postoupení odvolání do doby jeho vyYízení s poukazem na mo~nost jejího vyhledání v elektronické databázi, které by mlo být výrazn jednoduaaí a tudí~ i mén nákladné. V dalaím Yízení tedy bude na krajském soudu, aby se zabýval i tmito ~alobními body a zároveH v souladu se závry rozsudku ve vci Celní Yeditelství HK bu vy~ádal od st~ovatele, jaké informace eviduje, nebo pYípadn postupoval dále nazna eným zposobem. <br/><br/>[34] Ji~ v tuto fázi Yízení Nejvyaaí správní soud za nezbytné poznamenat, ~e si je schopen jen t~ko pYedstavit, ~e by byl st~ovatel schopen vykonávat jakoukoliv metodickou i kontrolní innost ve vyYizovaných agendách, i s ohledem na jejich zna ný rozsah, ani~ by v elektronické podob ml k dispozici alespoH informaci o tom, kdy mu bylo ur ité podání doru eno a kdy bylo vyYízeno. To i v pYípad, ~e by kontroloval pouze dodr~ování pokynu o stanovení lhot, který mimo jiné stanoví maximální dobu pro vyYízení odvolání. Lze také pYedpokládat, ~e by tyto informace ml mít st~ovatel alespoH ur itým zposobem strukturované. Soud také pova~uje za ponkud pYekvapující, ~e by nebylo mo~né z informa ního systému st~ovatele tyto údaje získat v takové podob, která by umo~nila alespoH v ur ité míYe s nimi pracovat v nkterých b~n dostupných programech, jako je napYíklad Excel. Tato forma dat by umo~Hovala vytvoYit alespoH ur itou souhrnnou informaci s nepomrn ni~aími náklady, ne~ by bylo ru ní procházení velkého mno~ství spiso. V této situaci je v souladu se závry rozsudku ve vci Celní úYad HK namíst, aby st~ovatel krajskému soudu vysvtlil, jak konkrétn své povinnosti plní a jaké kontrolní mechanismy k tomu pou~ívá, aby bylo mo~né poskytnout ~alobci alespoH nkteré údaje, které musí mít st~ovatel k dispozici, nebo bylo pYezkoumáno, zda není výae náhrady nepYimYená vzhledem k tomu, jak by bylo mo~né informaci získat pYi práci s elektronickými databázemi st~ovatele. <br/><br/>[35] }ádost o informaci nemá být hrou na slepou bábu mezi ~adatelem a povinným subjektem. Je-li zYejmé, ~e ~adatel o informace chce ur itý druh informací, které sice povinný subjekt pYesn nemá, ale má informace obdobné tm, které ~adatel po~aduje, ml by mu to sdlit, aby ~adatel pYípadn mohl svou ~ádost modifikovat. U st~ovatele to lze dovodit i s ohledem na jemu ulo~enou zásadu vzájemné spolupráce s osobami zú astnnými na správ daní podle § 6 odst. 2 daHového Yádu (bye si je soud vdom, ~e zde nejde formáln o vztah mezi správcem dan a osobou zú astnnou na správ daní, ale jde spíae o airaí vztah k veYejnosti, která je vaak v nemalé míYe tvoYena daHovými poplatníky). Obecn lze poukázat i na jednu ze základních zásad innosti veYejné správy dle § 4 odst. 1 správního Yádu, podle nj~ je veYejná správa slu~bou veYejnosti. Jak ostatn uvedl Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 15. 11. 2012, j. 2 Ans 13/2012-14:  Jako takové se tedy právo na informace stává nejen zárukou zákonnosti, ale zároveH i prostYedkem ochrany ústavnosti, neboe slou~í k naplHování ústavního pYíkazu l. 2 odst. 3 Ústavy R, podle kterého má státní moc slou~it vaem ob anom a mo~e být uplatHována jen v pYípadech, v mezích a zposoby, které stanoví zákon. Jinými slovy, právo na svobodný pYístup k informacím je jedním z prostYedko, kterým je mo~né kontrolovat, zda platí ústavní východisko, ~e stát je tu pro ob any, nikoliv ob ané pro stát. <br/><br/>[36] V nyní posuzované vci má nicmén soud pochybnosti, zda st~ovatel nepostupoval práv opa n. A koliv ~alobce podal povodn relativn obecnou ~ádost o informaci o promrné délce odvolacích Yízení, st~ovatel jej vyzval, aby tuto ~ádost upYesnil. Konkrétn chtl po ~alobci upYesnní, zda má jít o odvolání proti rozhodnutím procesním nebo hmotnprávním, a v takovém pYípad také upYesnit, o jaký druh dan se má jednat. Poté, co tak ~alobce u inil, vaak za al st~ovatel namítat, ~e v takto upYesnné struktuYe souhrnné informace nemá a bude je muset ru n vytváYet. Krajský soud by se proto ml v dalaím Yízení zamYit i na to, zda st~ovatel neml k dispozici povodn po~adované informace, pYípadn by jejich vytvoYení nebylo výrazn mén náro né, ne~ kdy~ st~ovatel svým postupem navedl ~alobce, aby svou ~ádost zmnil. <br/><br/>[37] V tchto situacích si lze také pYedstavit, ~e namísto toho, aby soud sám podle § 16 odst. 4 zákona o svobodném pYístupu k informacím naYídil povinnému subjektu poskytnout po~adované informace v modifikované podob dle rozsudku ve vci Celní úYad HK, rozhodnutí ~alovaného zruaí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. Y. s. pro podstatné poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé. Tato situace bude zejména na míst, pokud by a~ soud ml provádt rozsáhlé dokazování nebo zcela nov obsáhle posuzovat skute nosti, které nebyly Yeaeny v Yízení pYed správními orgány.<br/><br/>IV. Závr a náklady Yízení<br/><br/>[38] Z uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek krajského soudu a vc vrátil tomuto soudu k dalaímu Yízení, ve kterém bude krajský soud vázán zde vysloveným právním názorem podle § 110 odst. 4 s. Y. s.<br/><br/>[39] O vci soud rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. Y. s., dle kterého o kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud zpravidla bez jednání. <br/><br/>[40] V novém rozhodnutí ve vci krajský soud podle § 110 odst. 3 s. Y. s. rozhodne i o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti. <br/><br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn 28. listopadu 2018<br/><br/><br/>Petr Mikea<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>