<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 64/2017- 33 - text</title> </head> <body> ÿþ7 As 64/2017 - 37<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy Mgr. Davida Hipara a soudco JUDr. Tomáae Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní vci ~alobkyn: Prof. MUDr. D. P. K., zastoupena JUDr. Monikou Novotnou, advokátkou se sídlem PlatnéYská 2, Praha 1, proti ~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy, se sídlem Jungmannova 35, Praha 1, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2017, . j. 11 A 112/2016  53,<br/><br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost s e z a m í t á .<br/><br/>II. }ádný z ú astníko n e m á právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/><br/>I.<br/><br/>[1] Rozhodnutím ze dne 13. 6. 2016, . j. MHMP 1052335/2016, sp. zn. S-MHMP 352126/2016 ZIO, Magistrát hlavního msta Prahy (dále jen  ~alovaný ) zamítl odvolání ~alobkyn a potvrdil rozhodnutí ÚYadu mstské ásti Praha 1, odboru matrik, ze dne 21. 1. 2016, . j. ÚM P1 11866/2016. PrvostupHovým rozhodnutím nebylo vyhovno ~ádosti ~alobkyn o povolení zmny pYíjmení z dosud u~ívaného pYíjmení  P. K. na pYíjmení  A. K. podle § 72 odst. 1, 2 a § 73 odst. 1, 2 a 4 zákona . 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a pYíjmení a o zmn nkterých souvisejících zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  zákon o matrikách ).<br/><br/>II.<br/><br/>[2] }alobkyn podala proti výae uvedenému rozhodnutí ~alobu k Mstskému soudu v Praze, který ji zamítl rozsudkem ze dne 14. 2. 2017, . j. 11 A 112/2016  53.<br/><br/>[3] V odovodnní rozsudku mstský soud uvedl, ~e mezi ú astníky Yízení není sporu o tom, ~e povolení zmny pYíjmení ~alobkyn by dopadlo nejen na ni, ale i na jejího man~ela pana D. P. Mezi ú astníky rovn~ není sporné, ~e man~el ~alobkyn souhlasil pouze se zmnou pYíjmení ~alobkyn a po~adoval, aby mu bylo zachováno jeho pYíjmení  P. . Za daného skutkového stavu nemohly správní orgány ~ádosti ~alobkyn o povolení zmny pYíjmení vyhovt, ani~ by povolená zmna pYíjmení nedopadla i na pYíjmení jejího man~ela. Nelze pYisvd it názoru ~alobkyn, ~e tomuto následku bylo mo~no pYedejít pYi dosledné a citlivé aplikaci jí citované judikatury evropských soudních institucí. Rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve vci Burghartz proti `výcarsku ze dne 22. 2. 1994, stí~nost . 16213/90a a Daróczy proti Maarsku ze dne 1. 7. 2008, stí~nost . 44378/05 nejsou po stránce skutkové ani právní natolik obdobnými, aby byla rozumná a dovodná jejich aplikace na pYípad ~alobkyn. }alovaný správní orgán byl navíc nepochybn vázán jako orgán moci výkonné právním Yádem eské republiky, tedy i platným a ú inným znním zákona o matrikách, podle nho~ nastává v pYípad zmny spole ného pYíjmení man~elo výae uvedený dosledek ex lege, není tedy závislý na voli správního orgánu a správní orgán ho nemo~e ani vylou it. Práv to, ~e by kladné rozhodnutí o ~ádosti ~alobkyn s sebou neslo automatickou zmnu pYíjmení jejího man~ela zjevn proti jeho voli, bylo pro ~alovaného i mstský soud pYeká~kou, pro kterou ~alobkyni nelze povolit po~adovanou zmnu pYíjmení. }alovaný postupoval zcela v souladu s l. 2 odst. 2 i l. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen  Listina ), státní moc byla uplatnna pouze v mezích stanovených zákonem a do výkonu práv na respektování soukromého a rodinného ~ivota ~alobkyn správní orgány zasáhly jen v nezbytné míYe a v souladu se zákonem, pokud chránily právo man~ela ~alobkyn nést i nadále své pYíjmení. Správní orgány postupovaly zcela v souladu s l. 8 Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále jen  Úmluva ). <br/><br/>III.<br/><br/>[4] Proti rozsudku mstského soudu podala ~alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) v zákonné lhot kasa ní stí~nost z dovodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s. <br/><br/>[5] St~ovatelka nesouhlasila s právním posouzením a interpretací podklado a souvisejících právních pYedpiso, jich~ se dovolávala v ~ádosti, v odvolání, jako~ i v ~alob.<br/><br/>[6] Rozhodnutími správních orgáno je poakozováno její právo na jméno, které je pYiznáváno ka~dému v rámci l. 10 odst. 1 Listiny,  jako~to díl í právo na soukromý a rodinný ~ivot, kterým je pYiznávána obecná ochrana zejména l. 10 odst. 2 Listiny . Jakékoliv neoprávnné zasahování do soukromého a rodinného ~ivota je nepYijatelné. Speciální ochranu rodinnému a soukromému ~ivotu jako základním lidským právom poskytuje také l. 8 odst. 1 a 2 Úmluvy.<br/><br/>[7] Vzhledem k tomu, ~e správními orgány i mstským soudem ml být mimo jiné respektován l. 8 Úmluvy, mla být respektována i pYísluaná judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pokud ~alovaný dovozuje platnost díl ích závro judikatury a právních vt pouze pro konkrétní specifické okolnosti Yeaeného pYípadu, anebo okolnosti identické, je o pYília formalistickou interpretaci, ve své podstat odebírající judikatuYe její praktický význam pro právní praxi, pro logický výklad právních norem na základ analogie. Je nutné vnímat a interpretovat závry judikatury v podstatn airaím rámci ne~ jsou specifické okolnosti konkrétního pYípadu a pYiznat závrom, výkladovým ustanovením a právním vtám obsa~eným v judikatuYe obecnjaí význam, ve specifických pYípadech dokonce a~ normativní. V dosledku toho má judikatura Evropského soudu pro lidská práva normativní povahu, neboe rozaiYuje míru ochrany lidských práv a svobod Úmluvy, a tak i její aplika ní rozsah. Proto musí být vykládána podstatn aíYe a obecnji, ne~ jak u inil ~alovaný.<br/><br/>[8] Citlivou a doslednou aplikací rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva tedy správní orgány mohly pYedejít zamítnutí ~ádosti o povolení zmny pYíjmení pYi sou asném vyjádYení nesouhlasu jejího man~ela se zmnou jeho pYíjmení. Aplikace pYísluané úpravy Úmluvy a interpretace související judikatury Evropského soudu pro lidská práva ~alovaným byla zcela nedostate ná a nesprávná. Správní orgány mly pYiznat st~ovatelce právo na jí ~ádanou zmnu pYíjmení, neboe není mo~né dovodit, ~e by existovaly ospravedlnitelné a záva~né dovody, které by státní zásah do práva st~ovatelky na zmnu pYíjmení inily nezbytným a pYimYeným.<br/><br/>[9] Argumentace pYimYeností zásahu státní moci do st~ovatel iných základních práv a svobod je neobhajitelná. I pYes airoké prostYedky ochrany pYirozeného a základního lidského práva na jméno, jak jsou tyto stanoveny zejména l. 8 Úmluvy, související judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Listinou, není zákonem o matrikách dána mo~nost, aby jednomu z man~elo po uzavYení man~elství, pYi jeho~ vzniku se man~elé dohodli na u~ívání spole ného pYíjmení, mohla být na základ projevu vole za souhlasu druhého z man~elo, povolena zmna jeho pYíjmení bez toho, ani~ by to ovlivnilo pYíjmení druhého z man~elo. Toto vede k nesmyslné a neodovodnitelné nutnosti stYetu základních práv a svobod dvou osob. Není proto mo~né, ~e by se mohlo jednat o proporcionální omezení základního práva vzhledem k ur itému veYejnému zájmu, jak pYedpokládá nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2004, sp. zn. I. ÚS 167/04.<br/><br/>[10] I pYi maximální mo~né ochran základních práv a svobod man~ela st~ovatelky je správními orgány provedený zásah do práv na respektování jejího soukromého a rodinného ~ivota nepYimYený. Zákon o matrikách má být správními orgány vykládán a aplikován pohledem ochrany základních práv a svobod st~ovatelky, jak to pYedpokládá ustálená judikatura Ústavního soudu a logika hierarchického uspoYádání právních norem tak, aby nedoalo k jejich nepYimYenému nebo nepYípustnému omezení nebo naruaení.<br/><br/>[11] Z uvedených dovodo st~ovatelka navrhla, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek mstského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>IV.<br/><br/>[12] }alovaný ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e se pln ztoto~Huje s výrokem a odovodnním napadeného rozsudku. Mstský soud výrok rozsudku srozumiteln a velmi podrobn odovodnil a pYedmtnou právní otázku posoudil zcela v souladu s platnou právní úpravou a judikaturou. <br/><br/>[13] PYi rozhodování o povolení zmny pYíjmení bylo tYeba vycházet, vzhledem ke skute nosti, ~e man~elství st~ovatelky a pana D. P. stále trvá, nejen z § 72 odst. 2 zákona o matrikách, ale i z § 73 tého~ zákona, který obsahuje podmínky pro povolení zmny pYíjmení za trvání man~elství. Z § 73 zákona o matrikách vyplývá, ~e povolení zmny pYíjmení st~ovatelky by dopadalo nejen na ni, ale i na jejího man~ela. Ten sice souhlasil se zmnou pYíjmení st~ovatelky, ale po~adoval, aby mu jeho pYíjmení P. bylo zachováno. Taková varianta ovaem s ohledem na citovaná ustanovení zákona o matrikách není mo~ná. Za daného skutkového stavu vci pak správní orgány nemohly ~ádosti st~ovatelky o povolení zmny pYíjmení vyhovt, ani~ by povolená zmna pYíjmení nedopadla i na pYíjmení jejího man~ela. Tento následek nastává v pYípad zmny spole ného pYíjmení man~elo ex lege, není tedy závislý na voli správního orgánu a správní orgán ho nemo~e vylou it. Práv skute nost, ~e kladné rozhodnutí v projednávané vci by s sebou neslo automatickou zmnu pYíjmení man~ela st~ovatelky, a to zjevn proti jeho voli, lze pova~ovat za zcela zásadní pYeká~ku, pro kterou st~ovatelce nelze po~adovanou zmnu pYíjmení povolit. Ustanovení § 73 zákona o matrikách nelze vykládat a aplikovat jiným zposobem, ne~ bylo u inno správními orgány, a to ani s pYihlédnutím k základním právom a svobodám st~ovatelky.<br/>[14] Ve správním Yízení bylo postupováno v souladu s l. 2 odst. 2 a l. 4 Listiny i s l. 8 Úmluvy. Státní moc byla uplatnna pouze v mezích stanovených zákonem a do výkonu práv na respektování soukromého a rodinného ~ivota st~ovatelky správní orgány zasáhly jen v nezbytné míYe a v souladu se zákonem, neboe chránily právo a výslovné pYání man~ela st~ovatelky nést i nadále své pYíjmení. Úmyslem zákonodárce, který byl vtlen do obsahu § 73 zákona o matrikách, je prostYednictvím spole ného pYíjmení vyjádYit sounále~itost man~elo a jejich nezletilých dtí a tím i celistvost rodiny. V tchto intencích pak zákonodárce usiluje o to, aby lenové rodiny byli identifikováni shodným pYíjmením. Tento zámr pYetrvává i v pYípad administrativní zmny pYíjmení, kdy zmna pYíjmení jednoho z man~elo s sebou automaticky nese i zmnu pYíjmení druhého man~ela a spole ných dtí. <br/><br/>[15] Ani doslednou a citlivou aplikací judikatury evropských soudních institucí nelze ~ádosti st~ovatelky vyhovt, ani~ by povolená zmna pYíjmení nedopadla i na pYíjmení jejího man~ela. S odkazy na tuto judikaturu se podrobn vypoYádal jak ~alovaný v rámci správního Yízení, tak i mstský soud v Yízení o správní ~alob. Ustanovení § 73 zákona o matrikách je platnou sou ástí právního Yádu eské republiky a nelze ho pova~ovat za rozporné s ústavním poYádkem ani s Úmluvou. PYání st~ovatelky na sjednocení pYíjmení, které u~ívá v rámci svých podnikatelských a spole enských aktivit, s pYíjmením, které má uvedeno v eských osobních dokladech, lze pova~ovat za legitimní. Nelze mu vaak vyhovt za cenu újmy na právech jiné osoby. <br/> <br/>[16] Proto ~alovaný navrhl, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost jako nedovodnou zamítl. <br/><br/>V.<br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud posoudil kasa ní stí~nost v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo a zkoumal pYitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nim~ by musel pYihlédnout z úYední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.). <br/><br/>[18] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[19] Obecn lze konstatovat, ~e st~ovatelka opírá svoji právní argumentaci nikoli o podústavní právní pYedpisy (kterým je pYedevaím zákon o matrikách), ale setrvává na tom, ~e doalo k nepYípustnému zásahu do jejích práv garantovaných Listinou a Úmluvou. Námitka nesprávného posouzení právní otázky spo ívá v obecném tvrzení st~ovatelky, ~e správní orgány nevyhovním její ~ádosti o zmnu pYíjmení nepYimYen zasáhly do výkonu základního lidského práva na respektování soukromého a rodinného ~ivota.<br/><br/>[20] Ze správního spisu vyplývá, ~e st~ovatelka uzavYela dne 22. 10. 2010 man~elství s panem D. P. Man~elé se dohodli, ~e po sHatku budou u~ívat spole né pYíjmení P.  P. a ~alobkyn bude u~ívat a na druhém míst uvádt pYíjmení pYedchozí (K.). Toto man~elství dosud trvá. }ádostí ze dne 19. 11. 2015 se st~ovatelka domáhala u ÚYadu mstské ásti Praha 1 vydání rozhodnutí, jím~ by jí správní orgán povolil zmnu pYíjmení z povodního pYíjmení ve znní  P. K. na pYíjmení ve znní  A. K. . O podané ~ádosti rozhodl ÚYad mstské ásti Praha 1, odbor matrik, rozhodnutím ze dne 21. 1. 2016, jím~ ~ádosti st~ovatelky o zmnu pYíjmení nevyhovl s odovodnním, ~e nebyly splnny zákonné podmínky pro zmnu pYíjmení ~adatelky. Tento závr vyplývá ze zjiatní, ~e v daném pYípad by povolení zmny pYíjmení mlo dopad nejen na pYíjmení st~ovatelky, ale i na pYíjmení jejího man~ela podle § 73 odst. 2 a 4 zákona o matrikách. Z pYedlo~eného dokladu je zYejmé, ~e man~el st~ovatelky D. P. se zmnou pYíjmení st~ovatelky  P. K. na pYíjmení  A. K. souhlasil, avaak sou asn po~adoval zachování svého pYíjmení v nezmnné podob  P. . Proti uvedenému rozhodnutí podala st~ovatelka v asné odvolání, o kterém rozhodl ~alovaný ~alobou napadeným rozhodnutím, jím~ odvolání jako nedovodné zamítl a napadené rozhodnutí správního orgánu prvého stupn potvrdil jako vcn správné.<br/><br/>[21] Jak správn zdoraznil ji~ mstský soud, z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, ~e ochrana pYíjmení je sou ástí práva na ochranu soukromého a rodinného ~ivota ve smyslu l. 8 Úmluvy. Z tohoto práva vyplývá nejen negativní závazek státu nezasahovat do pYíjmení jednotlivco, ale i pozitivní závazek umo~nit jednotlivci zmnu pYíjmení, pokud tomu nebrání veYejný zájem. Evropský soud pro lidská práva vaak dává vnitrostátnímu zákonodárci airoký prostor pro uvá~ení, neboe je vcí zákonodárce, aby v ústavou vyty ených mantinelech rozhodl o vnitrostátní politice úpravy jmen a pYíjmení (viz rozsudek ve vci STJERNA proti Finsku ze dne 25. 11. 1994, stí~nost . 18131/91).<br/><br/>[22] Podle § 8 odst. 1 zákona o rodin, který byl ú inný ke dni uzavYení man~elství st~ovatelky, jsou snoubenci povinni pYi uzavírání man~elství pYed matri ním úYadem nebo oprávnným orgánem církve souhlasn prohlásit, zda pYíjmení jednoho z nich bude jejich pYíjmením spole ným, i zda si ponechají svá dosavadní pYíjmení nebo zda spolu s pYíjmením spole ným bude jeden z nich u~ívat a na druhém míst uvádt pYíjmení pYedchozí; bylo-li pYedchozí pYíjmení slo~eno ze dvou pYíjmení, mo~e být na druhém míst u~íváno a uvádno jen jedno z nich. <br/><br/>[23] Právní úprava ú inná v dob uzavYení man~elství neumo~Hovala man~elom dosáhnout následné zmny souhlasného prohláaení o budoucím pYíjmení jinak ne~ splnním omezujících podmínek stanovených v zákon o matrikách (shodn Milana Hruaáková a kolektiv: Zákon o rodin, 4. vydání. Praha: 2009, str. 29).<br/><br/>[24] Obdobná právní úprava je nyní obsa~ena v § 660 zákona . 89/2012, ob anského zákoníku, které se na nynjaí právní pomry man~elo pou~ije v souladu s pYechodným ustanovením v § 3028 odst. 1. Ob anský zákoník navíc v § 661 odst. 2 pYedpokládá, ~e pokud se budoucí man~elé rozhodnou ponechat si v man~elství svá povodní pYíjmení, mohou toto své rozhodnutí v probhu man~elství zmnit a dohodnout se na spole ném pYíjmení jednoho z nich. Citovaná ustanovení upravují osobní stav jednotlivce a mají kogentní povahu. Naposledy uvedené pravidlo zYeteln pYispívá k chápání spole ného pYíjmení jako jednotícího prvku celé rodiny. Ob anský zákoník naopak neobsahuje ~ádnou právní úpravu opa ného postupu, kdy by jeden z man~elo mohl za trvání man~elství dodate n ustoupit od povodn odsouhlaseného spole ného pYíjmení zpt ke jménu, se kterým do man~elství vstupoval. PYípustnost zmny, které se st~ovatelka domáhá, je proto tYeba hledat v zákon o matrikách.<br/><br/>[25] Podle § 72 odst. 1 a 2 zákona o matrikách platí, ~e jméno, popYípad jména, nebo pYíjmení, popYípad více pYíjmení, která je fyzická osoba povinna u~ívat, lze zmnit fyzické osob pouze na základ její ~ádosti, pYípadn ~ádosti jejích zákonných zástupco. Zmna pYíjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o pYíjmení hanlivé, nebo smané, nebo je-li pro to vá~ný dovod.<br/><br/>[26] Podle § 73 odst. 1, 2 a 4 zákona o matrikách platí, ~e za trvání man~elství mo~e být zmna pYíjmení povolena pouze na základ souhlasu obou man~elo. Mají-li man~elé spole né pYíjmení a je-li povolena zmna pYíjmení jednomu z nich, vztahuje se tato zmna i na pYíjmení druhého man~ela a pYíjmení jejich nezletilých dtí. Mají-li man~elé spole né pYíjmení a jeden z nich u~ívá a na druhém míst uvádí pYíjmení pYedchozí, mo~e jim být povolena zmna pouze tohoto spole ného pYíjmení.<br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud zva~oval, co se rozumí  zmnou jména nebo pYíjmení dle § 72 odst. 1. Nabízí se úvaha, zda  návrat ke tvaru jména u~ívaného pYed vznikem man~elství je rovn~  zmnou jména nebo pYíjmení ve smyslu citovaných ustanovení. Je tomu tak. Zákon o matrikách neobsahuje ~ádné ustanovení, které by umo~Hovalo zvolit pro pYípad st~ovatelky jinou úpravu, ne~ která je obsa~ena v § 72 a § 73, popY. jakkoli dovodit, ~e se v tomto specifickém pYípad o zmnu jména nejedná. Zmnou je tedy situace, kdy se liaí povodní a navrhovaný tvar jména i pYíjmení. Nic na tom nemní ani § 72 odst. 2, který demonstrativn upYesHuje, kdy lze zmnu povolit, resp. ponechává na správním orgánu, zda je v konkrétním pYípad dán vá~ný dovod pro povolení zmny. Ustanovení § 72 odst. 2 obsahuje hypotézy, za jejich~ splnní lze pYípadn ~ádosti o povolení zmny vyhovt. Nelze z nj dovodit, ~e v jiných pYípadech (pokud nejde o pYíjmení hanlivé i smané, popY. není dán pro zmnu vá~ný dovod) se nejedná o zmnu jména a pYíjmení. <br/><br/>[28] V projednávané vci nepochybn nejde o zmnu pYíjmení pro odstranní jeho hanlivosti i smanosti. St~ovatelka v ~alob a kasa ní stí~nosti vysvtlila, v em spatYuje vá~né dovody pro zmnu svého pYíjmení. Bylo tYeba posoudit koexistenci pYedpokladu existence vá~ného dovodu pro zmnu pYíjmení a podmínek, které zákon o matrikách stanoví pro specifický pYípad ~ádosti o zmnu spole ného pYíjmení za trvání man~elství. Zákon o matrikách stanoví v § 73 dalaí pYedpoklady, které musí být splnny vedle dovodu dle § 72 odst. 2, jedná-li se o zmnu pYíjmení, resp. spole ného pYíjmení za trvání man~elství. Z ni eho neplyne, ~e by poukaz na existenci vá~ného dovodu pro zmnu spole ného pYíjmení mohl odovodnit vylou ení pravidel uvedených v § 73 odst. 1 a 2. <br/><br/>[29] Pokud je za trvání man~elství ~ádáno o zmnu pYíjmení, liaí se podoba souhlasu druhého man~ela v závislosti na tom, zda ~ádající osoba u~ívá spole né pYíjmení i nikoli. Pokud tomu tak je, musí souhlas druhého man~ela zahrnovat i souhlas s tím, ~e zmna spole ného pYíjmení bude vzta~ena i na jeho pYíjmení, popY. pYíjmení jejich nezletilých dtí. Pokud si naopak man~elé ponechali za trvání man~elství v souladu s § 8 odst. 1 zákona o rodin, resp. § 660 písm. b) ob anského zákoníku svá dosavadní pYíjmení, posta í (pYi splnní dalaích podmínek) prostý souhlas druhého man~ela, neboe zmnou není dot eno jím dosud u~ívané pYíjmení. <br/><br/>[30] Z citovaných ustanovení tedy jednozna n vyplývá, ~e za trvání man~elství není zmna spole ného pYíjmení pouze u jednoho z man~elo mo~ná. Kladné rozhodnutí o povolení zmny spole ného pYíjmení se ze zákona automaticky vztahuje na oba man~ele. S ohledem na to, ~e správní orgán mo~e init pouze to, co mu zákon výslovn umo~Huje, nemá pravomoc tento ú inek vylou it. Proto nelze vyhovt ~ádosti o zmnu spole ného pYíjmení, se kterou druhý z man~elo sice obecn souhlasí, ale sou asn trvá na zachování svého povodního pYíjmení. V takovém pYípad nelze uzavYít, ~e druhý man~el vyslovil se zmnou souhlas, proto~e takový souhlas v sob zahrnuje rovn~ souhlas s následným u~íváním spole ného zmnného pYíjmení. <br/><br/>[31] Podle názoru Nejvyaaího správního soudu nedoalo postupem správních orgáno k poruaení l. 10 Listiny a l. 8 Úmluvy. Jak bylo uvedeno ji~ výae, vnitrostátní právní úprava za trvání man~elství nepYipouatí mo~nost zmny spole ného pYíjmení pouze u jednoho z man~elo. V nyní posuzované vci správní orgány pomYovaly míru zásahu do práva na ochranu soukromého a rodinného ~ivota u st~ovatelky a jejího man~ela. V pYípad st~ovatelky sice její ~ádosti o zmnu pYíjmení nebylo vyhovno, ale nelze odhlédnout od toho, ~e sama st~ovatelka souhlasila pYi vstupu do man~elství se zmnou svého pYíjmení. Dobrovoln tedy pYijala pYíjmení svého sou asného man~ela. Pokud by správní orgán vyhovl její ~ádosti, doalo by k vá~nému zásahu do základních lidských práv jejího man~ela, který se zmnou svého pYíjmení výslovn nesouhlasil a který by tak byl státní mocí v návaznosti na platnou právní úpravu pYinucen ke zmn svého pYíjmení, které po celý ~ivot u~íval, se kterým je ztoto~nn a zmnit jej nechce. Je tYeba znovu pYipomenout, ~e správní orgán nemo~e nad rámec zákona vyhovt ~ádosti o zmnu spole ného pYíjmení u jednoho z man~elo a sou asn rozhodnout o zachování povodního pYíjmení u druhého z man~elo. Takovým postupem by doalo k poruaení l. 2 odst. 3 Ústavy eské republiky a l. 2 odst. 2 Listiny. Rozhodnutí správních orgáno nejsou nezákonná i protiústavní, neboe bylo postupováno v pouze v mezích stanovených zákonem a do výkonu práv na respektování soukromého a rodinného ~ivota st~ovatelky správní orgány zasáhly jen v nezbytné míYe a v souladu se zákonem. <br/><br/>[32] St~ovatelka na podporu svých tvrzení opakovan poukazuje na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. 2. 1994 ve vci Burghartz proti `výcarsku ze dne 22. 2. 1994, stí~nost . 16213/90a a Daróczy proti Maarsku ze dne 1. 7. 2008, stí~nost . 44378/05. Mo~nou aplikací této judikatury na pYípad st~ovatelky se podrobn zabýval jak ~alovaný v rozhodnutí o odvolání, tak i mstský soud v napadeném rozsudku. S jejich závrem, ~e v obou citovaných rozsudcích byly posuzovány natolik skutkov a právn odliané pYípady, ~e jejich aplikace na pYípad st~ovatelky není mo~ná, se Nevyaaí správní soud ztoto~Huje. <br/><br/>[33] Pokud jde o rozsudek ze dne 22. 2. 1994, evropský soud konstatoval, ~e avýcarský zákon, který umo~Hoval ~en uvádt pYed spole ným pYíjmením pYíjmení pYedchozí a mu~i tuto mo~nost nedával, je diskrimina ní a v rozporu s l. 14 ve spojení s l. 8 Úmluvy. Sou asn uvedl, ~e celistvost rodiny, která by se mla podle avýcarských orgáno odrazit v jediném spole ném pYíjmení, je naplnna i v pYípad, ~e man~elé ponesou pYíjmení po ~en a mu~ bude pYed spole ným pYíjmením u~ívat své pYedchozí pYíjmení. Závry obsa~ené v tomto rozsudku tedy nelze bez dalaího aplikovat na nyní posuzovanou vc, neboe se týkal dohod o pYíjmení, které snoubenci iní pYed uzavYením man~elství, nikoliv pozdjaích zmn pYíjmení za trvání man~elství. Navíc v nyní posuzované vci st~ovatelka po~adovala zmnu pYíjmení na jiné, ne~ u~ívá její man~el.<br/><br/>[34] V pYípad rozsudku ze dne 1. 7. 2008 se jednalo o vdovu, která se domáhala, aby jí bylo umo~nno nadále u~ívat pYíjmení, které u~ívala pYedchozích 54 let a které mla do té doby uvedeno v platných maarských dokladech toto~nosti. Maarské úYady vaak trvaly na tom, aby pYíjmení nadále u~ívala ve správném tvaru podle maarských zákono. V uvedené vci tedy stát negativn zasahoval do pYíjmení této ~eny, kdy~ jí naYizoval zmnu pYíjmení, které u~ívala 54 let.<br/><br/>[35] Z citované judikatury nelze dovodit, ~e jsou pYísluané správní orgány povinny vyhovt ka~dé ~ádosti o zmnu pYíjmení. Nejsou tak povinny u init zejména v pYípad, kdy je po~adovaná zmna v rozporu s veYejným zájmem. Ten lze spatYovat zejména ve snaze prostYednictvím spole ného pYíjmení vyjádYit sounále~itost man~elo a jejich nezletilých dtí a tím i celistvost rodiny. PYesto~e není v souzené vci pYítomen aspekt sounále~itosti s nezletilými dtmi, které se v man~elství narodily, nelze na druhé stran aprobovat s poukazem na tvrzenou sounále~itost s dtmi z pYedchozích man~elství postup, který je zYeteln contra legem. V obecné rovin lze poznamenat, ~e jakákoli následná zmna osobního stavu rodi o ur itým zposobem modifikuje vazbu rodi e k dítti. Nelze vaak tvrdit, ~e práv postup správních orgáno zalo~il stav, kterým st~ovatelka svoji ~ádost odovodHuje.<br/><br/>[36] Nejvyaaí správní soud pYesvd uje o nepYiléhavosti uvedených rozhodnutí na projednávaný pYípad rovn~ to, ~e v nich státní moc aktivn a neoprávnn zasáhla do práva nositele jména na jeho u~ívání, navíc u~ívání velmi dlouhodobého, resp. do práva na podobu jména v obdobném rozsahu, který by svd il druhému man~elovi. Nyní vaak státní moc nijak aktivn do právního postavení st~ovatelky nezasáhla. Bylo to st~ovatelka, která o vlastní voli pYed uzavYením sHatku uvá~ila o svém budoucím pYíjmení. Teprve následn se domáhá takové zmny, která s ohledem na znní právní úpravy není mo~ná. Nelze tedy ani tvrdit, ~e by pYíjmení, které st~ovatelka nese, bylo dosledkem postupu státních orgáno a ~e by jí právní pYedpisy neumo~Hovaly cestu, jak si ponechat pYíjmení A. K. St~ovatelka se vaak svobodn rozhodla je pYi uzavYení man~elství opustit.<br/><br/>[37] S poukazem na shora uvedené dovody zamítl Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost jako nedovodnou (§ 110 odst. 1 s. Y. s.).<br/><br/>[38] Soud rozhodl o náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti podle § 60 odst. 1 vty první s. Y. s. za pou~ití § 120 s. Y. s. St~ovatelka nebyla v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaná, proto nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alovanému, jemu~ by jinak právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti pYísluaelo, soud náhradu náklado Yízení nepYiznal, proto~e mu v Yízení o kasa ní stí~nosti nevznikly ~ádné náklady nad rámec b~né úYední innosti.<br/><br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 4. ledna 2018<br/><br/><br/>Mgr. David Hipar<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>