<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 2 As 191/2017- 56 - text</title> </head> <body> ÿþ2 As 191/2017 - 61<br/>pokra ování<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Miluae Doakové a soudco JUDr. Karla `imky a Mgr. Evy `onkové v právní vci ~alobce: M. H., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti ~alovanému: Krajský úYad Kraje Vyso ina, se sídlem }i~kova 57, Jihlava, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 26. 1. 2016, . j. KUJI 7945/2016, sp. zn. OOS  72/2016 OOSC/28/JN, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2017, . j. 28 A 10/2016 - 45,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost se zamítá.<br/><br/>II. }alobce nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/>III. }alovanému se nepYiznává náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/><br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>[1] V asn podanou kasa ní stí~ností brojí ~alobce, jako~to st~ovatel, proti shora ozna enému rozsudku (dále jen  napadený rozsudek ) Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen  krajský soud ), kterým byla zamítnuta jeho ~aloba proti výae uvedenému rozhodnutí ~alovaného (dále jen  rozhodnutí ~alovaného ). Tím bylo zamítnuto st~ovatelovo odvolání proti rozhodnutí Mstského úYadu Havlí kov Brod (dále té~  správní orgán prvního stupn ) ze dne 25. 11. 2015, zn. DOP/2332/2015-13 (dále jen  prvostupHové rozhodnutí ), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.<br/><br/>[2] PrvostupHovým rozhodnutím byl st~ovatel shledán vinným ze spáchání pYestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmnách nkterých zákono (zákon o silni ním provozu), v rozhodném znní (dále jen  zákon o silni ním provozu ), v souvislosti s poruaením § 18 odst. 3 tého~ zákona, za co~ mu byla ulo~ena pokuta ve výai 6000 K , vedle toho té~ zákaz innosti spo ívající v zákazu Yízení motorových vozidel na dobu 8 msíco a povinnost uhradit pauaální náklady Yízení ve výai 1000 K .<br/><br/>[3] Krajský soud v napadeném rozsudku pYedn uvedl, ~e st~ovatel v probhu správního Yízení nevznáael ~ádné námitky; poprvé tak u inil a~ v ~alob. Krajský soud následn obsáhle citoval z odovodnní rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 23. 4. 2015, . j. 2 As 215/2014  43, a vyvodil, ~e správní soudnictví nemá suplovat Yízení pYed správním orgánem. St~ovatel pYitom zostal v probhu správního Yízení zcela pasivním. PYesto se krajský soud v dalaím textu odovodnní napadeného rozsudku podrobnji zabýval uplatnnými ~alobními námitkami. Rychlost st~ovatelovy jízdy byla namYena kalibrovaným pYístrojem a z ni eho nevyplývá jeho nefunk nost. PYípadná nepYesnost mYení je zohlednna ji~ v odchylce ± 3 %, je~ namYenou rychlost ve prospch Yidi e redukuje. Po dobu trvání ovYení pYesnosti mYení rychlomru je tedy chybnost mYení pYístroje v zásad objektivn vylou ena. Krajský soud pYesto doplnil dokazování o vyjádYení spole nosti ATS-TELCOM PRAHA a.s., dovozce laserového rychlomru MicroDigiCam LTI, k nkterým technickým otázkám souvisejícím s tímto rychlomrem. Na jeho základ dospl krajský soud k závru, ~e v daném pYípad nedoalo ke st~ovatelem namítanému  slip efektu. Vozidlo toti~ nebylo mYeno z boku, pYístroj nadto nevydal jakékoli chybové hláaení a namísto toho ulo~il a zobrazil výsledek mYení. Ke správnosti mYení není nezbytné jeho provedení pod nulovým úhlem mYidla a smru jízdy vozidla, neboe z pYísluaného manuálu takový po~adavek nevyplývá. MYení v nulovém úhlu by navíc bylo v pYípad stacionárního mYidla prakticky nemo~né, neboe by se mYidlo muselo nacházet na kolizním kurzu s mYeným vozidlem. Krajský soud dále podotkl, ~e daný typ rychlomru byl schválen pro pou~ívání eským metrologickým institutem a je stanoveným mYidlem ve smyslu zákona . 505/1990 Sb., o metrologii, pro e~ soud nemo~e hodnotit spolehlivost tohoto typu rychlomru. I z tohoto dovodu neprovedl nkteré st~ovatelovy dokazní návrhy. Podle krajského soudu posta í k naplnní skutkové podstaty pYedmtného pYestupku zavinní ve form nedbalosti. Bye se k otázce zavinní vyjádYil správní orgán prvního stupn ve svém rozhodnutí pomrn stroze, ne iní to jeho rozhodnutí (a pota~mo ani rozhodnutí ~alovaného) nepYezkoumatelným. Výrok prvostupHového rozhodnutí není nepYezkoumatelný ani v dosledku absence údaje o form zavinní, neboe pYestupek byl posuzován podle právní úpravy ú inné v dob jeho spáchání, kdy pYedmtné ustanovení zákona . 200/1990 Sb., o pYestupcích (dále jen  zákon o pYestupcích ) jeat neobsahovalo po~adavek na uvedení formy zavinní výroku rozhodnutí. St~ovatel nedovodn namítal nepYimYenost a nepYezkoumatelnost ulo~ených sankcí, neboe tyto byly ulo~eny v dolní tYetin jejich zákonných rozptí a správní orgán prvního stupn popsal pYit~ující i poleh ující okolnosti, je~ zahrnul do svých úvah stran kone né intenzity ulo~ených sankcí. Krajský soud dále aproboval zohlednní osoby st~ovatele jako~to pachatele pYestupku s pYihlédnutím k jím dYíve spáchaným pYestupkom, zejména k opakovanému pYekra ování nejvyaaí povolené rychlosti pYi Yízení motorového vozidla. Zposob ur ení kone né intenzity ulo~ených sankcí navíc krajský soud neshledal ze strany správních orgáno svévolným. NepYisvd il st~ovateli ani v tom, ~e by se zákaz innosti ml vztahovat toliko na zákaz Yízení ur ité skupiny vozidel (napY. osobních vozidel, byl-li pYestupek spáchán pYi Yízení osobního vozidla). Dále soud zdoraznil, ~e jednání, jeho~ formální znaky jsou ozna eny zákonem za pYestupek, naplHuje v b~n se vyskytujících pYípadech materiální znak pYestupku, neboe poruauje i ohro~uje ur itý zájem spole nosti (v em~ odkázal na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, . j. 5 As 104/2008  45); samotné stanovení formálních znako pYestupku tedy v sob nese v b~n se vyskytujících pYípadech i stupeH nebezpe nosti inu pro spole nost zpravidla vyaaí ne~ nepatrný. Bye se správní orgány v nynjaí vci materiální stránkou pYestupku vskutku nezabývaly, nezposobuje to nepYezkoumatelnost jejich rozhodnutí. V kontextu jejich odovodnní je zYejmé, ~e bylo dovozeno poruaení nebo ohro~ení zájmu chránného zákonem, a to poruaení zájmu na bezpe nosti provozu na pozemních komunikacích i v jejich blízkosti. PYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti ve výai zjiatné v tomto pYípad (více ne~ 50 km/h) bezpochyby poruauje chránný zájem spole nosti a materiální znak pYestupku tak naplHuje. Krajský soud navíc vyzdvihl skute nost, ~e st~ovatel naplnil kvalifikovanou skutkovou podstatu pYestupku spo ívajícího v pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti; o tom, ~e minimální zákonem po~adovaná míra spole enské nebezpe nosti byla v daném pYípad zcela zjevn naplnna, proto není pochyb a nebylo to nutno detailnji zkoumat. Kone n krajský soud neshledal dovodnou ani námitku poukazující na absenci údaje o výai bodového postihu ve výroku prvostupHového rozhodnutí. Bye z judikatury Nejvyaaího správního soudu plyne, ~e bodový záznam má povahu trestní sankce ve smyslu l. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a l. 7 odst. 1 vty druhé Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod, nelze z ní nikterak dovodit, ~e by rozaiYovala taxativní vý et sankcí, který je uveden v § 11 odst. 1 zákona o pYestupcích. Sank ní povaha bodového záznamu tudí~ neznamená, ~e by bodový záznam byl sankcí jako takovou, uvádnou obligatorn ve výroku rozhodnutí o pYestupku ve smyslu ustanovení § 77 zákona o pYestupcích. Krajský soud tak uzavYel, ~e správní orgán prvního stupn zjistil skutkový stav dostate ným zposobem, zejména pYihlédne-li se ke skute nosti, ~e st~ovatel zostal po dobu správního Yízení zcela pasivním a omezil se toliko na podání blanketního odvolání.<br/><br/>[4] St~ovatel v kasa ní stí~nosti namítá, ~e podle vyjádYení eského metrologického institutu (dále jen  MI ) byla sice rychlost jeho vozidla zmYena správn, nicmén je nutné trvat na tom, aby ka~dé mYení, kdy na snímku mYeného vozidla le~í zámrný kYí~ na vozidle jen z ásti, bylo bráno jako mYení provedené v rozporu s manuálem výrobce, pYi em~ takové mYení nelze pou~ít pYi projednání pYestupku. Krajský soud ostatn nevysvtlil, z jakého dovodu pYikládal vtaí váhu vyjádYení dovozce daného typu mYidla, namísto vyjádYení MI, jen~ je certifika ní autoritou. Pokud krajský soud uvedl, ~e st~ovatelem zmiHované vyjádYení MI netvoYilo, v rozporu s textem ~aloby, pYílohu ~aloby, ml st~ovatele vyzvat k optovnému zaslání tohoto vyjádYení.<br/><br/>[5] Shledal-li krajský soud na základ vyjádYení dovozce rychlomru, ~e vada mYení byla zposobena  nejspíae závadou rychlomru , podpoYil tím názor st~ovatele, dle kterého nebyl výstup z rychlomru Yádným dokazem, neboe dle § 7 odst. 2 písm. c) vyhláaky . 262/2000 Sb. platnost ovYení stanoveného mYidla zaniká, jestli~e stanovené mYidlo bylo poakozeno tak, ~e mohlo ztratit nkterou vlastnost rozhodnou pro jeho ovYení. Pokud tedy doalo k závad rychlomru, je zjevné, ~e doalo k jeho poakození, pYi em~ pYi ovYení je zkoumán práv výstup z rychlomru, tedy jde o vlastnost rozhodnou pro jeho ovYení.<br/><br/>[6] St~ovatel dále poukazuje na to, ~e krajský soud v napadeném rozsudku ani nerozporoval, ~e certifikát o schválení typu mYidla stanoví nejvyaaí povolený rozsah mYení 400 m. Neposta uje proto tvrzení dovozce mYidla, ~e tím lze namYit rychlost vozidla vzdáleného a~ 1200 m, neboe rozhodná je vzdálenost mYeného vozidla, se kterou po ítal certifikát o schválení typu mYidla. I kdyby mlo mYidlo vtaí ú inný dosah ne~ práv 400 m, nebylo pro pou~ití na takovou vzdálenost MI certifikováno a ovYeno. Výrobce v~dy mo~e tvrdit ur itou pYesnost i funkcionalitu rychlomru, avaak za ú elem správního trestání je nutno vycházet toliko z takové funkcionality, která byla pYísluanou certifika ní autoritou ovYena, tj. v projednávaném pYípad mo~nost mYit do vzdálenosti 400 m.<br/><br/>[7] Krajský soud dále dle st~ovatelova názoru pochybil konstatováním, ~e nedostate né zohlednní formy zavinní v prvostupHovém rozhodnutí nezposobuje jeho nezákonnost i nepYezkoumatelnost. PYedn z napadeného rozsudku nevyplývá, pro  se tak krajský soud domnívá. Ur ení konkrétní formy zavinní toti~ má podle § 12 odst. 1 zákona o pYestupcích vliv na výai sankce. Rovn~ v pYípad, kdy by doalo ke zmírnní norem systému bodového postihu za dopravní pYestupek práv v souvislosti s formou zavinní pYestupkového jednání, mohl by st~ovatel být zmínným deficitem prvostupHového rozhodnutí znevýhodnn. St~ovatel rovn~ mo~e být poakozen u soukromých subjekto, napY. zamstnavatelo i pojiaeoven.<br/><br/>[8] St~ovatel se s krajským soudem neztoto~Huje ani v tom, ~e by bylo zYejmé, zda správní orgány hodnotily namYenou rychlost jízdy jako okolnost pYit~ující i poleh ující. Krajský soud aproboval jako pYit~ující okolnost výrazné pYekro ení maximální povolené rychlosti jízdy mimo obec, avaak opomnl, ~e záva~nost uvedeného jednání je ji~ zahrnuta v zákonném sank ním rozptí kvalifikované skutkové podstaty pYestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silni ním provozu, pro e~ je-li dále pYihlí~eno k podstatnému pYekro ení rychlosti 90 km/h, je tím poruaena zásada zákazu dvojího pYi ítání. S u~itím logiky krajského soudu a správních orgáno by toti~ v zásad nikdy nemohla být ulo~ena pokuta za daný pYestupek pYi spodní hranici zákonného rozmezí, neboe výrazné pYekro ení maximální povolené rychlosti jízdy mimo obec je ji~ formálním znakem skutkové podstaty, a bylo by v~dy dáno jako~to pYit~ující okolnost.<br/><br/>[9] Bye krajský soud st~ovateli pYisvd il v tom, ~e k záznamom v eviden ní kart Yidi e (st~ovatele) staraím jednoho roku nelze pYihlédnout jako k recidivní pYit~ující okolnosti, nesprávn následn konstatoval, ~e tyto mohou být vzaty v potaz pYi obecném hodnocení osoby obvinné z pYestupku. St~ovatel namítá, ~e správní orgány vaak dané záznamy vyhodnotily jako pYit~ující okolnost, neboe z jejich rozhodnutí nikterak neplyne posuzování jakýchkoli st~ovatelových osobnostních vlastností. Podle st~ovatelova názoru správní orgán prvního stupn stanovil intenzitu sankcí nepYezkoumatelným zposobem a krajský soud není oprávnn takové jeho pochybení napravovat vlastní argumentací.<br/><br/>[10] St~ovatel té~ namítá, ~e správní orgány zasáhly do jeho práv vyaaí mrou, ne~ jaká byla nezbytná k naplnní ú elu sankce. Je toti~ nelogické, aby se ulo~ený zákaz innosti vztahoval i na Yízení vozidel jiné skupiny ne~ práv skupiny B. St~ovatel by proto nyní nemohl ani Yídit zahradní traktor na sekání trávy na svém pozemku, co~ pova~uje za absurdní a s projednávaným pYestupkem zcela nesouvisející sankci. S odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 4. 2009, . j. 9 As 7/2009  76, pak st~ovatel podotkl, ~e innost spo ívající v Yízení traktoru je inností odlianou od Yízení osobního motorového vozidla v ohledu bezpe nosti ú astníko silni ního provozu. <br/><br/>[11] Kone n st~ovatel vytýká krajskému soudu závr, ~e z nedbalostního zavinní projednávaného pYestupku lze dovozovat rovn~ naplnní materiální stránky pYestupku. Zavinní a materiální stránka pYestupku jsou toti~ odliané znaky pYestupku, z nich~ ka~dý je nutno prokázat a odovodnit. Jeliko~ správní orgán ve svém rozhodnutí materiální stránku pYestupku vobec nezmínil, nemo~e obstát názor krajského soudu, ~e tímto není zapYí inna nepYezkoumatelnost správního rozhodnutí. Bye se st~ovatel ztoto~Huje s tím, ~e materiální stránka pYestupku bývá zpravidla naplnna spolu se stránkou formální a ~e míra odovodnní materiální stránky je pYedur ena mírou odovodnní argumentace ú astníka Yízení k jejímu nenaplnní, nelze na adresování této otázky zcela rezignovat, jako se tomu stalo v pYípad st~ovatele.<br/><br/>[12] }alovaný v souvislosti s kasa ní stí~ností toliko odkázal na odovodnní svého rozhodnutí a vyslovil se pro zákonnost a vcnou správnost tohoto i napadeného rozsudku. Navrhl proto, aby byla kasa ní stí~nost zamítnuta.<br/><br/>[13] Kasa ní stí~nost je pYípustná.<br/><br/>[14] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[15] Nejvyaaí správní soud pova~uje za vhodné v prvé Yad citovat závry usnesení rozaíYeného senátu ze dne 2. 5. 2017, . j. 10 As 24/2015  71:  Skute nost, ~e obvinný z pYestupku byl v Yízení pYed správními orgány z ásti i zcela pasivní, automaticky neznamená, ~e jeho tvrzení zpochybHující zjiatný skutkový a právní stav a jim odpovídající dokazní návrhy, které jako ~alobce poprvé uplatnil a~ v Yízení pYed krajským soudem, jsou bez dalaího nepYípustné. }alobní tvrzení i dokazní návrhy krajský soud nemo~e odmítnout jako opo~dné nebo ú elové jen proto, ~e je obvinný z pYestupku neuplatnil, a  tak u init mohl, v Yízení pYed správními orgány. Krajský soud vaak na základ skutkového a právního stavu vci, který je povinen v mezích ~alobních bodo pYezkoumat, mo~e tato ~alobní tvrzení shledat irelevantními nebo nevrohodnými a dokazní návrhy k jejich prokázání odmítnout jako nadbyte né. Tyto své závry musí krajský soud nále~it odovodnit. V rámci pYezkumu napadeného rozhodnutí je krajský soud povinen zkoumat, zda správní orgány bez ohledu na zposob obhajoby obvinného v Yízení o pYestupku dostály své povinnosti zjistit stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, a to v rozsahu potYebném pro rozhodnutí o pYestupku (§ 3 správního Yádu). Pokud krajský soud zjistí, ~e správní orgány takto nepostupovaly, bude na nm, aby na základ ~alobních tvrzení a navrhovaných dokazo pochybnosti o skutkovém stavu sám odstranil. To mo~e u init porovnáním s dokazy ji~ provedenými v Yízení pYed správními orgány, zopakováním dokazo ji~ provedených nebo provedením dokazo nových. Jsou-li nedostatky ve zjiatní skutkového stavu takového rozsahu, ~e jejich odstraHování by znamenalo nahrazovat innost správních orgáno soudem, ulo~í krajský soud tuto povinnost správnímu orgánu. Napadený rozsudek je s tímto pln v souladu, neboe krajský soud se vypoYádal se vaemi ~alobními námitkami i pYesto, ~e st~ovatel proti prvostupHovému rozhodnutí brojil toliko blanketním odvoláním.<br/><br/>[16] St~ovatel se mýlí, má-li za to, ~e krajský soud upYednostnil vyjádYení dovozce rychlomru pYed vyjádYením MI. Z obsahu spisu je patrné, ~e se vyjádYení MI nedostalo do dispozice krajského soudu, bye je st~ovatel ozna il za pYílohu ~aloby. Rovn~ z protokolu o jednání pYed krajským soudem plyne, ~e dle krajského soudu nebylo pYísluané vyjádYení k ~alob pYilo~eno. Namítá-li st~ovatel, ~e ml být soudem na tuto skute nost upozornn a vyzván k dolo~ení vyjádYení MI, upozorHuje Nejvyaaí správní soud na skute nost, ~e st~ovatel ml dostate nou pYíle~itost uplatnit dané vyjádYení jeat pYi ústním jednání pYed krajským soudem. Namísto toho se vaak st~ovatel jednání vobec nezú astnil a sám se tak vylou il z mo~nosti své pYedchozí pochybení zhojit (krajský soud pYi jednání konstatoval absenci st~ovatelem odkazovaného vyjádYení). Lze proto uzavYít, ~e st~ovatelova námitka je lichá. Krajský soud samozYejm nemohl upYednostnit jedno vyjádYení na úkor jiného, disponoval-li (nikoli v dosledku jakéhokoli svého pochybení) toliko vyjádYením jediným.<br/><br/>[17] Nejvyaaí správní soud je dále toho názoru, ~e st~ovatel opomíjí kontext odovodnní napadeného rozsudku, kdy~ namítá, ~e krajský soud konstatoval závadu rychlomru. Práv z kontextu napadeného rozsudku se naopak podává, ~e dle vyjádYení dovozce pYístroje by toliko áste né spo inutí zámrného kYí~e na mYeném vozidle mohlo být zposobeno závadou zaYízení (vychýlením objektivu), která vaak není závadou ve smyslu poakození pYístroje, a ji~ vobec nemo~e mít vliv na správnost výsledku mYení. Z vyjádYení dovozce rychlomru se mj. podává, ~e  [t]o, ~e nebyl zámrný kYí~ pYímo na vozidle, neovlivHuje výsledek mYení& Pokud se vychýlí objektiv, pak mo~eme zaznamenat posun zámrného kYí~e na fotodokumentaci& kvalita fotodokumentace nemá vobec ~ádný vliv na výsledek mYení. SeYízení laserové hlavice samotné (v manuálu popisované jako souosost) je velice stabilní a tak lze konstatovat, ~e pokud byl v probhu mYení zámrný bod na vozidle, patYí namYená hodnota práv k tomuto vozidlu& Výpo et namYené hodnoty rychlosti je slo~itý proces. Výpo etní algoritmy mají své kontrolní mechanismy, které by pYi nespolehlivých vstupních údajích zposobily chybové hláaení a stornování vaech údajo. Nejvyaaí správní soud pYisvd uje krajskému soudu v tom, ~e z pYísluané fotodokumentace lze bez pochybností dovodit, ~e byla zmYena rychlost práv st~ovatelova vozidla, neboe na snímku samotném není ~ádné jiné vozidlo poblí~, pYi em~ zámrný kYí~ spo ívá na vozidle st~ovatele alespoH spodní ástí své vertikální linie.<br/><br/>[18] St~ovatel správn poznamenává, ~e krajský soud v napadeném rozsudku nesporoval fakt, ~e laser je schválen pro mYení vozidla vzdáleného 25 a~ 400 m. Krajský soud nicmén v otázce vlivu pYekro ení schválené vzdálenosti mYení vyael z vyjádYení dovozce rychlomru a pYísluané technické dokumentace mYidla, z nich~ plyne, ~e mYící dosah u~ité laserové hlavice UltraLyte LR je a~ 1200 m s odchylkou výsledku mYení ± 2 km/h. St~ovatel v této souvislosti nastolil otázku, zda u~ití mYidla na vzdálenost vtaí ne~ certifikovanou vylu uje pou~itelnost výstupu provedeného mYení pro Yízení o pYestupku. Nejvyaaí správní soud z pYílohy (která je nedílnou sou ástí) Certifikátu o schválení typu mYidla MicroDigiCam LTI (dále jen  certifikát ), zalo~ené ve spise krajského soudu, ovYil, ~e  [a]by bylo zaru eno správné pYiYazení namYené rychlosti k mYenému vozidlu, mohou být pro záznam pYestupku pou~ívány pouze ty hodnoty rychlosti, které byly zmYeny v povoleném rozsahu vzdálenosti mYení& Pro pou~ití rychlomru je závazný návod k obsluze  Systém micro Digi-Cam. Manuál u~ivatele  4. vydání verze 4.1 ez ze dne 22. 11. 2007  . Jako povolený rozsah vzdálenosti mYení uvádí pYíloha certifikátu rozptí 25 a~ 400 m.<br/><br/>[19] Nejvyaaí správní soud nemá pochybnosti o tom, ~e poskytl-li certifikovaný a ovYený rychlomr jednozna ný výsledek mYení rychlosti namísto chybového hláaení, doalo fakticky k bezvadnému zmYení rychlosti vozidla (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 1. 2013, . j. 3 As 82/2012  27, nebo té~ rozsudek ze dne 4. 12. 2013, . j. 1 As 83/2013  60). Z výae citovaného textu certifikátu MI je navíc patrné, ~e motivem stanovení povoleného rozsahu vzdálenosti mYení je maximalizace pravdpodobnosti, ~e byla zmYena rychlost práv toho vozidla, na nm~ v dob mYení spo inul zámrný kYí~ kamery. Nejvyaaí správní soud proto a contrario z uvedeného dovozuje, ~e pYekro ení maximální povolené vzdálenosti mYeného vozidla od mYidla mo~e zavdat vzniku pochybnostem toliko stran otázky, zda namYená rychlost pYísluaí práv vozidlu ozna enému zámrným kYí~em (pYípadn mo~e té~ vyústit v produkci fotodokumentace neposta ující pro identifikaci registra ní zna ky vozidla, co~ vaak není v nynjaí vci relevantní). Vzhledem k obsahu správního spisu vaak tato pochybnost v nynjaí vci není dána, neboe pYísluaná dokumentace vyobrazuje v pYedmtném úseku pozemní komunikace pouze jediné vozidlo, kterým je práv vozidlo Yízené st~ovatelem. S ohledem na tyto okolnosti by bylo odmítnutí výsledku mYení jen na základ mírného (cca 6%) pYekro ení maximální certifikátem povolené vzdálenosti mYení zjevn neopodstatnné a bezú eln formalistické. <br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud tudí~ nemá pochybnost o dostate nosti míry zjiatní skutkového stavu. Na druhou stranu je vaak tYeba mít na zYeteli ustanovení § 51 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, v rozhodném znní (dále jen  správní Yád ), které zapovídá u~ití dokazních prostYedko získaných nebo provedených v rozporu s právními pYedpisy. Pokud by ml být dokaz záznamem mYení rychlosti poYízen v rozporu s právními pYedpisy, nejednalo by se v podstat o nedostate né zjiatní skutkového stavu, nýbr~ o procesní pochybení spo ívající v poruaení ustanovení § 51 odst. 1 správního Yádu správním orgánem prvního stupn a následn i o nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem. Rozhodné je proto zodpovzení otázky, zda policista poruail právní pYedpis u~itím pYedmtného typu rychlomru ke zmYení rychlosti vozidla st~ovatele ve vzdálenosti 426,1 m. <br/><br/>[21] Právo mYit rychlost jízdy ú astníko silni ního provozu plyne Policii eské republiky z ustanovení § 79a zákona o silni ním provozu. Zákon vaak nestanoví, jakým zposobem má být mYení provádno (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 31. 1. 2011, . j. 8 As 27/2010  75). Zále~í tedy na policii, jakou metodu mYení rychlosti zvolí, pYi em~ se od této její volby bude odvíjet míra pYesvd ivosti následného zjiatní skutkového stavu. Pou~ívá-li policie k mYení rychlosti jízdy motorového vozidla stanovené mYidlo ve smyslu § 3 odst. 3 zákona . 505/1990 Sb., o metrologii, v rozhodném znní (dále jen  zákon o metrologii ), je toliko povinna v intencích odkazovaného zákona init tak v dob platnosti provedeného ovYení mYidla (§ 11 odst. 1 ve spojení s § 9 tého~ zákona). Policie je nicmén oprávnna (práv s ohledem na obecné zmocnní dle § 79a zákona o silni ním provozu) u~ít i jiných mYidel ne~ práv stanovených mYidel ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o metrologii. I pYisvd í-li tedy Nejvyaaí správní soud logicky bezvadnému argumentu st~ovatele, ~e certifikát o schválení typu mYidla ze dne 24. 3. 2010, . 0111-CS-C141-04, kterým MI schválil silni ní rychlomr typu MicroDigiCam LTI, stanoví jako podmínku schválení daného typu mYidla jeho u~ití v povoleném rozsahu vzdálenosti mYení 25 a~ 400 m, pro e~ pYi jeho~ pou~ití pYi vzdálenosti 426,1 m od mYeného vozidla nebyla tato podmínka splnna, neznamená to nic jiného, ne~ ~e na takový postup policejního orgánu je tYeba hledt jako na aplikaci metody mYení s u~itím mYidla postrádajícího certifikát ve smyslu § 6 odst. 3 zákona o metrologii. Nejvyaaí správní soud vyjadYuje názor, ~e pYísluaný typ mYidla lze fakticky pou~ít jak v rámci podmínek pro nj vydané certifikace, tak i mimo tento rámec. Jeliko~, jak uvedeno výae, policie není povinna mYit rychlost motorových vozidel toliko za u~ití schválených mYidel, nejedná protiprávn, pou~ije-li jinak stanoveného mYidla zposobem, který nevyhovuje podmínkám certifikace. Ponkud paradoxn by tedy v pYípad mYení na vtaí ne~ certifikovanou vzdálenost nebylo tYeba trvat ani na ovYení mYidla ve smyslu § 9 zákona o metrologii, neboe tato povinnost je dána toliko pYi u~ívání stanoveného mYidla (za které nelze v pYípad nedodr~ení podmínek certifikace mYidlo v dané situaci ozna it). Takové skute nosti by pak pYirozen naaly odraz ve vypovídací hodnot uvedeným zposobem opatYeného dokazu. V nynjaí vci vaak Nejvyaaí správní soud pova~uje za nutné vyzdvihnout, ~e i pYes nedostatek certifikace policejním orgánem provedeného zposobu mYení, a z toho vyplývající nemo~nosti podepYení získaného skutkového poznatku o rychlosti jízdy vozidla o odbornou autoritu MI, správním orgánem prvního stupn zjiatný skutkový stav obstojí, a to práv z dovodu, ~e ratio certifikovaného rozsahu vzdálenosti mYení spo ívá v zájmu na prevenci zámny vozidla skute n mYeného za jiné vozidlo v jeho blízkosti, která~to byla ovaem v nynjaí vci, s ohledem na solitérní situaci st~ovatelova vozidla na pozemní komunikace v daném míst a ase, vylou ena. St~ovatelova námitka tudí~ není dovodná.<br/><br/>[22] Namítal-li st~ovatel, ~e v prvostupHovém rozhodnutí absentující vypoYádání míry zavinní pYestupkového jednání zposobuje jeho nepYezkoumatelnost, shoduje se Nejvyaaí správní soud s názorem krajského soudu, ~e tomu tak není, a to práv s pYihlédnutím k procesní liknavosti st~ovatele v probhu Yízení o pYestupku. Pokud a~ nyní namítá, ~e tímto mo~e být poakozen ve vztahu k soukromým subjektom, iní tak v ryze hypotetické rovin a rovn~ ú elov, neboe takový svoj pYípadný hypotetický zájem mohl hájit bez zjevných pYeká~ek ji~ v Yízení správním. Krajský soud správn konstatoval, ~e u pYedmtného pYestupku posta í zavinní z nedbalosti; lhostejno, zda se má jednat o nedbalost vdomou i nevdomou. Správní orgány prakticky presumovaly nedbalostní formu zavinní, neboe v dosledku st~ovatelovy procesní pasivity nebylo z eho usuzovat na jeho vnitYní subjektivní anga~ovanost ke zjiatnému pYestupkovému jednání. Strohost správních rozhodnutí v naYíkaném ohledu je tudí~ spíae vinou st~ovatele, neboe práv pYi zjiaeování formy zavinní je nezbytná ur itá míra komunikace s obvinným. Správní orgány proto postupovaly bezvadn, jestli~e vycházely z toho, ~e st~ovatel spáchal pYestupek v nedbalostní form zavinní.<br/><br/>[23] St~ovatel rovn~ dezinterpretoval odovodnní napadeného rozsudku, kdy~ v kasa ní stí~nosti namítl, ~e krajský soud aproboval jako pYit~ující okolnost výrazné pYekro ení maximální povolené rychlosti mimo obec. Z napadeného rozsudku se toti~ podává, ~e se krajský soud vyjadYoval práv k záva~nosti kvalifikované skutkové podstaty pYestupku. Krajský soud rozhodnutí ~alovaného vylo~il tak, ~e  záva~ností pYestupku je mínno práv výrazné pYekro ení zákonem povolené rychlosti , tj. v daném pYípad rychlosti 90 km/h, ím~ o ividn není mínno výrazné pYekro ení rychlosti, která ji~ posta uje k naplnní kvalifikované skutkové podstaty pYestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o silni ním provozu (v daném pYípad 140 km/h). Nejvyaaí správní soud se proto pln ztoto~Huje se závrem krajského soudu, ~e správní orgány nepYekro ily zákaz dvojího pYi ítání.<br/><br/>[24] Obdobn Nejvyaaí správní soud nemo~e st~ovateli pYisvd it ani v tom, ~e krajský soud nesprávn vyhodnotil ~alobní námitku poukazující na posouzení pYestupkových záznamo st~ovatele staraích jednoho roku, jako pYit~ující okolnosti správními orgány. St~ovatelova argumentace je lichá, neboe z jeho tvrzení, ~e se správní orgány nezabývaly posuzováním dalaích jeho osobnostních vlastností, nikterak neplyne, ~e tak neu inily práv v ohledu zmiHovaných staraích záznamo v eviden ní kart Yidi e.<br/><br/>[25] Pokud st~ovatel namítal, ~e se mla sankce zákazu innosti vztahovat pouze na Yízení motorových vozidel skupiny Yidi ského oprávnní B, Nejvyaaí správní soud se s ním neztoto~Huje. Ustálená judikatura Nejvyaaího správního soudu stojí na názoru, ~e zákon o silni ním provozu nerozliauje innost Yízení motorových vozidel na Yízení motorových vozidel jednotlivých skupin Yidi ského oprávnní (srov. rozsudky ze dne 27. 9. 2017, . j. 1 As 252/2016  48, a . j. 8 As 254/2016  67). Práv ve svém rozsudku ze dne 27. 9. 2017, . j. 8 As 254/2016  67, Nejvyaaí správní soud vypoYádal prakticky shodnou kasa ní námitku (soud poznamenává, ~e tehdejaí st~ovatel byl zastoupen tým~ advokátem) tak, ~e  [s]t~ovatelova interpretace rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 2. 4. 2009, j. 9 As 7/2009-76, není správná. V nm Nejvyaaí správní soud pouze konstatoval, ~e pokud se Yidi  vozidla skupiny C dopustí pYi Yízení tohoto typu vozidla pYestupku, který je vázán na daný typ vozidla (v tehdy souzeném pYípad nebyl st~ovatel dr~itelem platného osvd ení o profesní zposobilosti Yidi e), není nepYimYeným trestem, pokud je mu ulo~en zákaz Yízení motorových vozidel spadajících do kategorie Yidi ské oprávnní skupiny C. Z uvedeného rozsudku nelze dovodit, ~e by mohlo být Yidi i zakázáno pouze Yízení toho typu vozidla, které Yídil v dob spáchání pYestupku. V pYípad pYestupko, jako je napYíklad práv pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti, kterého se lze dopustit jakýmkoli typem motorového vozidla (v etn st~ovatelem zmiHovaného traktoru), by takové zmírnní sankce nedávalo smysl (srov. rozsudek NSS ze dne 2. 3. 2017, j. 7 As 332/2016-44). Na tehdy uvedeném Nejvyaaí správní soud setrvává.<br/><br/>[26] Závrem kasa ní stí~nosti st~ovatel namítal, ~e se správní orgány vobec nezabývaly materiální stránkou pYestupkového jednání, tj. jeho spole enskou akodlivostí. Nejvyaaí správní soud ve svém rozsudku ze dne 14. 12. 2009, . j. 5 As 104/2008  45, uvedl, ~e  [l]ze tedy obecn vycházet z toho, ~e jednání, jeho~ formální znaky jsou ozna eny zákonem za pYestupek, naplHuje v b~n se vyskytujících pYípadech materiální znak pYestupku, neboe poruauje i ohro~uje ur itý zájem spole nosti. Z tohoto závru vaak nelze dovodit, ~e by k naplnní materiálního znaku skutkové podstaty pYestupku doalo v~dy, kdy~ je naplnn formální znak pYestupku zavinným jednáním fyzické osoby. Pokud se k okolnostem jednání, je~ naplní formální znaky skutkové podstaty pYestupku, pYidru~í takové dalaí významné okolnosti, které vylu ují, aby takovým jednáním byl poruaen nebo ohro~en právem chránný zájem spole nosti, nedojde k naplnní materiálního znaku pYestupku a takové jednání potom nemo~e být ozna eno za pYestupek. Nelze tedy souhlasit s argumentem st~ovatele, ~e pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti, bye o jediný kilometr, naplHuje v~dy a bez dalaího materiální znak pYestupku. Zákon o pYestupcích ani jiný právní pYedpis nestanoví pYesnou hranici rychlosti jízdy motorovým vozidlem, její~ pYekro ení zposobí naplnní materiálního znaku pYestupku. Správní orgány jsou povinny zkoumat v~dy, kdy~ rozhodují, zda ur ité jednání je pYestupkem i nikoliv, také otázku, jestli doalo k naplnní obou znako pYestupku, tj. znaku formálního i znaku materiálního (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 17. 2. 2005, . j. 7 As 18/2004 - 48, dostupný na www.nssoud.cz). Okolnostmi, je~ sni~ují nebezpe nost jednání pro chránný zájem spole nosti pod míru, která je typická pro b~n se vyskytující pYípady pYestupko, mohou být zejména, avaak nikoliv výlu n, význam právem chránného zájmu, který byl pYestupkovým jednáním dot en, zposob jeho provedení a jeho následky, okolnosti, za kterých byl pYestupek spáchán, osoba pachatele, míra jeho zavinní a jeho pohnutka. Okolnosti, je~ vylu ují poruaení nebo ohro~ení zájmu spole nosti, musí být ovaem posuzovány v~dy v ka~dém konkrétním pYípad a nelze, jak to nazna uje st~ovatel (a z opa ného hlediska vlastn i ~alobce), vyslovovat ~ádné pauaální závry o tom, ~e napY. míra spole enské nebezpe nosti pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti o 2 km/h je natolik mizivá, ~e nedosahuje intenzity pYestupku, zatímco u pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti o 10 km/h ji~ tomu tak je. Nejvyaaí správní soud podotýká, ~e i v pYípad mírného pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti pYi Yízení motorového vozidla mo~e být (a zpravidla bude) materiální stránka pYestupku naplnna, nebudou-li zjiatny takové okolnosti, které spole enskou akodlivost pYestupkového jednání limitn pYibli~ují nule (napY. situace mírného pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti v obci tsn pYed zna kou ohlaaující konec obce, v ase dvou hodin po polnoci, v obci ítající do 500 obyvatel, atd.). Na druhou stranu markantní pYekro ení nejvyaaí povolené rychlosti mimo obec (zde o více ne~ 50 km/h) v drtivé vtain pYípado vylu uje nepYítomnost spole enské akodlivosti takového jednání. V tomto se tudí~ Nejvyaaí správní soud shoduje s krajským soudem. Absence jakýchkoli úvah správního orgánu prvního stupn v uvedeném smru je jist vadou prvostupHového rozhodnutí, nicmén v nynjaí vci nikoliv natolik zásadní, aby zposobovala jeho nepYezkoumatelnost. Z obsahu správního spisu nevyplývají ~ádné skutkové okolnosti, které by spole enskou akodlivost st~ovatelova pYestupkového jednání sni~ovaly natolik, aby toto nebylo kvalifikovatelné jako pYestupek. Pakli~e st~ovatel takovými poznatky i pYipomínkami disponoval, nic mu nebránilo uplatnit je v probhu správního Yízení. Skute nost, ~e ani nyní st~ovatel takové skutkové okolnosti nenamítá, nasvd uje jedin tomu, ~e takové okolnosti nebyly dány a ~e jeho námitka není podlo~ená. <br/><br/>[27] Nejvyaaí správní soud neshledal kasa ní stí~nost dovodnou. Ani nad její rámec nezjistil vadnost napadeného rozsudku i jemu pYedcházejícího Yízení ve smyslu § 109 odst. 4 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  s. Y. s. ). V souladu s § 110 odst. 1 in fine proto kasa ní stí~nost zamítl.<br/><br/>[28] O náhrad náklado Yízení rozhodl Nejvyaaí správní soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. Y. s. St~ovatel nebyl v Yízení o kasa ní stí~nosti úspaný, a nemá proto právo na náhradu náklado. Procesn úspanému ~alovanému v Yízení o kasa ní stí~nosti patrn nevznikly takové náklady, je~ by pYesahovaly b~ný rámec jeho úYední innosti a které by mu tudí~ patYilo pYiznat.<br/><br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 15. listopadu 2017<br/><br/><br/>JUDr. Miluae Doaková<br/> pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>