<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 Afs 178/2015- 39 - text</title> </head> <body> ÿþ10 Afs 178/2015 - 42<br/><br/>pokra ování<br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy ZdeHka Kühna, soudkyn Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní vci ~alobkyn: Pivovarský holding, a. s., se sídlem Gorkého 3037/2, Ostrava, zast. JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem Preslova 361/9, Ostrava  Moravská Ostrava, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 11. 12. 2013, j. 30694/13/5000-14401-700796, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti výroku I. a III. rozsudku Krajského soudu v Brn ze dne 5. 8. 2015, j. 62 Af 12/2014-56,<br/><br/><br/>takto:<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost s e z a m í t á .<br/><br/>II. }alovaný j e p o v i n e n zaplatit ~alobkyni náhradu náklado Yízení ve výai 4114 K  k rukám JUDr. Vladimíra Jirouska, advokáta, a to do 30 dno od právní moci tohoto rozhodnutí.<br/><br/> <br/>Odovodnní:<br/><br/><br/>I.<br/>Vymezení vci a rozsudek krajského soudu<br/><br/>[1] Platebním výmrem Finan ního úYadu ve Zlín (dále jen  správce dan ) ze dne 8. 3. 2011, j. 64518/11/303961709098, byla ~alobkyni vymYena daH z pYevodu nemovitostí ve výai 2 266 695 K . PYedmtem dan byl úplatný pYevod administrativní budovy .p. 360 na pozemku p. . 879 a pozemku  zastavné plochy a nádvoYí p. . 879 o výmYe 1 305 m2 v k.ú. PYíluky u Zlína, pYi sjednané kupní cen 40 500 000 K  za budovu a 1 000 0000 K  za pozemek. }alobkyn v daHovém pYiznání uvedla daH z pYevodu nemovitosti (vypo tenou z ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem) v celkové výai 2 035 575 K . Dle revizního znaleckého posudku zadaného správcem dan vaak pYi ocenní nemovitostí výnosovou metodou musí být sou ástí nájemného i daH z pYidané hodnoty; tu vaak ~alobkyn nezapo etla. Rozdíl mezi daní tvrzenou v daHovém pYiznání a daní stanovenou v platebním výmru inil 231 120 K . }alovaný k odvolání ~alobkyn rozhodnutí správce dan v záhlaví ozna eným rozhodnutím zmnil v ásti týkající se bankovního spojení a ve zbytku ponechal výrok tohoto rozhodnutí beze zmny. <br/><br/>[2] Krajský soud v záhlaví ozna eným rozsudkem rozhodnutí ~alovaného zruail s tím, ~e zákon . 151/1997 Sb. o oceHování majetku a o zmn nkterých zákono (zákon o oceHování majetku), ani vyhláaka . 3/2008 Sb., o provedení nkterých ustanovení zákona . 151/1997 Sb., o oceHování majetku a o zmn nkterých zákono, ve znní pozdjaích pYedpiso (oceHovací vyhláaka), explicitn neupravují, zda má být stanovena cena oceHované nemovitosti, resp. výae ro ního nájemného v etn dan z pYidané hodnoty i nikoliv. Krajský soud uvedl, ~e  [v]ýnosový zposob stanovení ceny se vyu~ívá v pYípad, ~e je nemovitost i její ást pronajata. S tím pak souvisí i zposob výpo tu ceny. Je-li tedy pou~it výnosový zposob ocenní nemovitosti, neznamená to zjednoduaen Ye eno nic jiného, ne~ stanovení ceny nemovitosti v souvislosti s její schopností vytváYet výnos. Ten lze chápat jako rozdíl mezi pYíjmem z nájemného (podle § 23 odst. 3 oceHovací vyhláaky se jedná o  isté nájemné bez úhrad za plnní a slu~by spojené s u~íváním nemovitosti) a výdaji spojenými s údr~bou a opravami nemovitosti (ty jsou ode ítány pauaální ástkou 40 % podle § 23 odst. 4 oceHovací vyhláaky). Zásadním prvkem pro vypo tení ceny nemovitosti tímto zposobem je pak rovn~ míra kapitalizace stanovená v pYíloze . 16 oceHovací vyhláaky podle druhu vyu~ití oceHované nemovitosti. Ustanovení § 36 odst. 7 zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty, aplikované správními orgány, pak sice slou~í k výpo tu základu dan z pYidané hodnoty, avaak  [n]ijak se nedotýká ur ení základu dan z pYevodu nemovitostí (ceny pYevádné nemovitosti) prostYednictvím ocenní nemovitosti výnosovým zposobem. Pouhá skute nost, ~e § 36 odst. 7 zákona o dani z pYidané hodnoty a (pozn.: v rozhodné dob platný a ú inný) § 10 odst. 1 písm. a) zákona . 357/1992 Sb., o dani ddické, dani darovací a dani z pYevodu nemovitostí (dále jen  zákon o trojdani ), u~ívají stejný pojem cena zjiatná podle zvláatního právního pYedpisu, jím~ je v obou pYípadech zákon o oceHování majetku, je pro aplikaci § 36 odst. 7 zákona o dani z pYidané hodnoty na daný pYípad nedostate ná.<br/><br/>II.<br/>Argumenty kasa ní stí~nosti a vyjádYení ~alovaného<br/><br/>[3] }alovaný (dále jen  st~ovatel ) v kasa ní stí~nosti proti tomuto rozsudku uvedl, ~e dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani je základ dan z pYevodu nemovitosti stanoven porovnáním ceny sjednané a zjiatné podle zvláatního právního pYedpisu platné v den nabytí nemovitosti. Tmito pYedpisy jsou zákon o oceHování majetku a oceHovací vyhláaka. Zákon o trojdani a zákon o dani z pYidané hodnoty mají ka~dý vlastní pYedmt úpravy a nelze tedy o ekávat, ~e by problematika dan z pYidané hodnoty byla obsa~ena takté~ v zákon o trojdani i zákon o oceHování majetku. Dle l. 39 odst. 4 legislativních pravidel vlády toti~ v tém~e zákon, v etn zákona obsahujícího novelu jiného právního pYedpisu, nelze upravovat vci roznorodé, které spolu bezprostYedn nesouvisejí. Z tohoto dovodu je tYeba uvedené soubory pravidel (zákony) tYeba aplikovat ve vzájemných souvislostech, pYi em~ stejn pojmy obsa~ené v odlianých pYedpisech je nutno vykládat stejn (po~adavek terminologické jednoty je obsa~en mj. v l. 40 odst. 1 legislativních pravidel vlády). <br/><br/>[4] Dle § 36 odst. 7 zákona o dani z pYidané hodnoty platí, ~e pokud se za uskute nná plnní stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zbo~í, pYevod nemovitosti nebo poskytnutí slu~by s roznými sazbami dan, popYípad osvobozená od dan, základ dan se pro jednotlivá zdanitelná plnní stanoví v pomrné výai odpovídající pomru cen zjiatných podle zvláatního právního pYedpisu jednotlivých plnní k celkovému sou tu tchto zjiatných cen, pYi em~ tato celková cena nebo hodnota se pova~uje za ástku obsahující daH. Ustanovení § 36 odst. 8 dále stanoví, ~e pokud je pYi oceHování majetku vy~adován posudek více znalco, pou~ije se pro zjiatní pomru cen cena z posudku, v nm~ je cena nejvyaaí, která se pova~uje za cenu obsahující daH. Dle názoru st~ovatele z citovaných ustanovení plyne, ~e pojem cena zjiatná podle zvláatního právního pYedpisu je terminologicky i obsahov shodný s tým~ pojmem obsa~eným v zákon o trojdani;  [v]zhledem ke skute nosti, ~e cena zjiatná podle zvláatního právního pYedpisu je cena stanovená v souladu s platnými oceHovacími pYedpisy, které problematiku DPH ~ádným zposobem neupravují a ani upravovat nemohou, lze na základ výae uvedeného konstatovat, ~e cena zjiatná je v~dy v etn DPH. Pokud by cena zjiatná obsahovala daH z pYidané hodnoty pouze v pYípadech uvedených v § 36 odst. 7 zákona o dani z pYidané hodnoty, pak není zYejmé, jakým zposobem by se v jiných pYípadech cena zjiatná stanovovala. PYi výpo tu ceny nemovitostí výnosovým zposobem se tedy nájemné ur í ve výai obvyklé ceny dle § 2 odst. 1 zákona o oceHování majetku v etn dan z pYidané hodnoty; z matematického hlediska je tudí~ nutné její výpo et provést z dat, která daH z pYidané hodnoty zahrnují. K podpoYe uvedených závro st~ovatel poukázal také na lánek Nkteré problémy pYi oceHování nemovitostí od prof. Ing. B., DrSc., publikovaný v asopise Soudní in~enýrství, . 6/2004, ro ník 15, dostupný na www.sinz.cz.<br/><br/>[5] St~ovatel navrhl, aby Nejvyaaí správní soud rozsudek krajského soudu zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/>[6] }alobkyn se ve vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ztoto~nila se závry krajského soudu a konstatovala,  ~e práv u~itý  výnosový zposob stanovení ceny ji~ pojmov vylu uje, aby výnos, tj. faktický výnos svd ící vlastníkovi dané nemovitosti, byl zat~ován daní z pYidané hodnoty. <br/><br/>[7] }alobkyn navrhla, aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost zamítl, a po~adovala pYiznání náhrady náklado Yízení.<br/><br/>III.<br/>Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[8] Nejvyaaí správní soud nejprve posoudil formální nále~itosti a pYedpoklady vcné projednatelnosti kasa ní stí~nosti a konstatuje, ~e kasa ní stí~nost byla podána v as, napadá rozhodnutí, proti nmu~ je kasa ní stí~nost pYípustná, a za st~ovatele jedná jeho povYený zamstnanec s právnickým vzdláním (§ 105 s. Y. s.). Dovodnost kasa ní stí~nosti poté posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatnných dovodo (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.); neshledal pYitom, ~e by napadené rozhodnutí i Yízení jeho vydání pYedcházející trply vadami, jimi~ by se musel zabývat i bez návrhu.<br/><br/>[9] Kasa ní stí~nost není dovodná.<br/><br/>[10] V nyní projednávané vci je spornou výae základu dan z pYevodu nemovitosti, konkrétn pak otázka, zda výpo et ceny pYevádné nemovitosti stanovené výnosovou metodou dle § 22 a § 23 oceHovací vyhláaky ml zahrnovat nájemné v etn pYípadné dan z pYidané hodnoty i nikoli.<br/><br/>[11] Nejvyaaí správní soud pYedn nepYisvd il námitce st~ovatele, dle ní~ lze nutnost zahrnout daH z pYidané hodnoty nájemného do tohoto výpo tu dovodit z dikce § 36 odst. 7 a 8 zákona o dani z pYidané hodnoty. <br/><br/>[12] PYedmtem dan z pYevodu nemovitosti dle zákona o trojdani byl úplatný pYevod nemovitosti, pYi em~ základem této dan byla dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani cena zjiatná podle zvláatního právního pYedpisu, platná v den nabytí nemovitosti, a to i v pYípad, jeli cena nemovitosti sjednaná dohodou ni~aí ne~ cena zjiatná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Jeli vaak cena sjednaná vyaaí ne~ cena zjiatná, je základem dan cena sjednaná. Dikce citovaného ustanovení smYovala bezpochyby k tomu, aby  cena, z ní~ bude vypo tena daH, maximáln odpovídala objektivní, reáln dosa~itelné, cen nemovitosti (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, j. 7 Afs 34/2011-128). <br/><br/>[13] Zvláatním pYedpisem, na který § 10 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani odkazoval, byl (dosud platný) zákon o oceHování majetku, v podrobnostech provedený oceHovací vyhláakou. V pYípad, ~e byla pYevádná stavba nebo její ást pronajata, zjistila se její cena dle § 22 odst. 1 a 2 oceHovací vyhláaky kombinací nákladového a výnosového zposobu, pYi em~ dle § 23 odst. 1 této vyhláaky se cena nemovitostí uvedených v § 22 zjiatná výnosovým zposobem vypo te podle vzorce CV = N/p x 100 (kde CV = cena zjiatná výnosovým zposobem; N = ro ní nájemné; p = míra kapitalizace v procentech uvedená v pYíloze . 16). Zposob stanovení výae ro ního nájemného pak upravuje § 23 odst. 2 a~ 4 oceHovací vyhláaky. Zákon o trojdani, zákon o oceHování ani oceHovací vyhláaka vaak nic nestanoví v tom smru, ~e by ml vzorec obsa~ený v oceHovací vyhláace obsahovat krom výae ro ního nájemného i pYípadnou daH z pYidané hodnoty k tomuto nájemnému se vztahující. Jinak Ye eno, ~e by v dosledku uvedeného i cena pYevádné nemovitosti zjiatná podle zvláatního právního pYedpisu výnosovou metodou mla být zvýaena o pYípadnou daH z pYidané hodnoty.<br/><br/>[14] Podle l. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze dan a poplatky ukládat jen na základ zákona. V projednávané vci byl  jak ji~ uvedeno  tímto zákonem zákon o trojdani ve spojení se zákonem o oceHování majetku, provedeným v podrobnostech oceHovací vyhláakou, k jejímu~ vydání bylo zmocnno Ministerstvo financí ustanovením § 33 odst. 1 posléze citovaného zákona. Argumentace st~ovatele obsa~ená v jak jím vydaném a ~alobou napadeném rozhodnutí, tak posléze i v kasa ní stí~nosti (oponující názoru ~alobkyn i krajského soudu) dovozuje, ~e nikoli pouze právní pYedpisy zde citované, ale jejich kreativní výklad jasn jdoucí nad slova tchto pYedpiso má být pova~ován za rozhodující pro stanovení základu dan z pYevodu nemovitostí a tím i pro výpo et dan samotné. Jinak Ye eno, pova~uje st~ovatel za plausibilní takový postup, jím~ se do itatele zcela srozumiteln a psaným právem (srov. zde odst. [13]) popsaného vzorce pYipo te na základ jiného, s vcí nesouvisejícího zákona o dani z pYidané hodnoty dalaí ástka (tj. daH z pYidané hodnoty), která základ dan a tudí~ i daH samotnou zvýaí.<br/><br/>[15] Takový výklad daHového pYedpisu vaak akceptovat nelze. Nejvyaaí správní soud pova~uje za samozYejmé, ~e správci daní a pYedevaím ~alovaný musí ve své aplika ní praxi jednotlivé daHové právní pYedpisy interpretovat a tím i zabezpe ovat, aby byly dan a poplatky ukládány a vybírány jednotným a pro daHové subjekty pYedvídatelným zposobem a v pYedvídatelné výai. Taková interpretace je ovaem oprávnná jen potud, pokud jí jsou daHové povinnosti zákonem stanovené vysvtlovány, upYesHovány i individualizovány, nikoliv vaak ji~ v pYípad, ~e by daHová povinnost v zákon výslovn neuvedená byla výkladem nov (nad zákonnou úpravu) vytváYena. Pro situace, v nich~ snad by text psaného daHového práva pYipouatl dvojí stejn pYesvd ivou interpretaci, je tYeba pYiklonit se ve smyslu zásad in dubio mitius, resp. in dubio pro libertate práv vzhledem k ústavnímu pYíkazu vyplývajícího z l. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod k výkladu, jen~ daHovou povinnost nerozaíYí (k aplikaci tchto zásad existuje bohatá judikatura Ústavního soudu i Nejvyaaího správního soudu shrnutá napY. v usneseních rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 6. 2016, j. 10 Ads 74/2016-60  bod 34., ze dne 3. 11. 2010, j. 5 Afs 86/2009-55  bod 35., a ze dne 16. 10. 2008, j. 7 Afs 54/2006-155  body 60., 61. a 64.; nebo v rozsudcích ze dne 8. 7. 2015, j. 4 Afs 86/2015-36  bod 26., i ze dne 22. 5. 2014, j. 2 Afs 4/2014  84.)<br/><br/>[16] V projednávané vci vaak dle názoru Nejvyaaího správního soudu o pYípad dvou rovnocenných výkladových alternativ vobec nejde. Argumentace st~ovatele je práv onou nepYípustnou, extenzivní interpretací zjevn jednozna ného textu zákona o oceHování majetku a oceHovací vyhláaky. Neobstojí st~ovatelova právní úvaha, dle ní~ cena nemovitosti dle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani stanovená výnosovým zposobem dle § 4 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona o oceHování a dle § 22 a § 23 oceHovací vyhláaky v sob daH z pYidané hodnoty má zahrnovat z toho dovodu, ~e § 36 odst. 7 a 8 zákona o dani z pYidané hodnoty pojednává té~ o cen nemovitosti a právn fixuje tuto cenu jako ástku obsahující daH z pYidané hodnoty. Zde st~ovatel pYehlí~í, ~e § 36 odst. 7 a 8 zákona o dani z pYidané hodnoty je pou~itelný (a to vzhledem k výslovnému textu zákona  srov. § 1 zákona o dani z pYidané hodnoty) pro stanovení základu dan z pYidané hodnoty, nikoli pro stanovení základu dan zcela jiné (zde dan z pYevodu nemovitostí). St~ovatel na jedné stran správn poznamenává, ~e jednotlivé zákony mají definován vlastní pYedmt úpravy, na stran druhé vaak v kontradikci s uvedeným dovozuje, ~e pojem  cena zjiatná podle zvláatního pYedpisu obsa~ený v zákonu o dani z pYidané hodnoty je pou~itelný i pro cenu rozhodnou pro stanovení základu dan podle zákona o trojdani.<br/><br/>[17] K uvedenému Nejvyaaí správní soud dále dodává: ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani u~ívalo (ve vztahu k definování základu dan) skute n pojem  cena zjiatná podle zvláatního pYedpisu a je pravda, ~e s tým~ pojmem pracuje i ustanovení § 36 odst. 7 a 8 zákona o dani z pYidané hodnoty (zde ovaem jen ve vztahu k základu dan tímto zákonem upravené). Bez ohledu na ji~ zdoraznné odliaení pYedmtu úpravy, tj. stanovení základu rozných daní, lze vaak i ze zákonných texto, jich~ se st~ovatel se zdoraznním jejich stejnosti dovolává, dovodit pYesn opa ný závr, ne~ ke kterému dosply jeho úvahy obsa~ené v kasa ní stí~nosti. Ustanovení § 36 odst. 7 vta druhá zákona o dani z pYidané hodnoty [práv na rozdíl od § 10 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani] explicite stanoví, ~e celková cena nebo hodnota se pova~uje za ástku obsahující daH. Tato výslovná distinkce nejen~e neumo~Huje vykládat pojem cena zjiatná podle zvláatního právního pYedpisu v zákon o dani z pYidané hodnoty a zákon o trojdani stejn, ale naopak odlianý výklad pYímo implikuje, o to více pokud jde o tak záva~nou situaci, jako je stanovení základu dan.<br/><br/>[18] Se st~ovatelem lze souhlasit potud, ~e výae ro ního nájemného se dle § 23 odst. 2 oceHovací vyhláaky ur í  nejsou-li k dispozici nájemní smlouvy nebo jiné doklady o placení nájemného  ve výai obvyklé ceny podle § 2 odst. 1 zákona o oceHování, který stanoví, ~e majetek a slu~ba se oceHují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný zposob oceHování. Obvyklou cenou se pro ú ely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosa~ena pYi prodejích stejného, popYípad obdobného majetku nebo pYi poskytování stejné nebo obdobné slu~by v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenní. PYitom se zva~ují vaechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avaak do její výae se nepromítají vlivy mimoYádných okolností trhu, osobních pomro prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláatní obliby. MimoYádnými okolnostmi trhu se rozumjí napYíklad stav tísn prodávajícího nebo kupujícího, dosledky pYírodních i jiných kalamit. Osobními pomry se rozumjí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláatní oblibou se rozumí zvláatní hodnota pYikládaná majetku nebo slu~b vyplývající z osobního vztahu k nim. Ani z tohoto ustanovení vaak neplyne, ~e by výae ro ního nájemného stanovená práv a jen pro ú ely výpo tu základu dan z pYevodu nemovitostí mla zahrnovat i daH z pYidané hodnoty. To práv proto, ~e základem dan z pYevodu nemovitostí není  v projednávané vci zcela nesporn  cena obvyklá (§ 2 odst. 1 zákona o oceHování), ale cena zjiatná znalecky podle oceHovací vyhláaky výnosovým, resp. kombinovaným zposobem [§ 2 odst. 3 písm. a) a b) zákona o oceHování].<br/><br/>[19] Ke st~ovatelovu poukazu na odborný lánek prof. Ing. A. B., DrSc., Nejvyaaí správní soud poznamenává, ~e autorov závr, dle nho~  ceny zjiatné jsou v etn pYípadné DPH, nájemné a dalaí polo~ky pYi výnosovém ocenní se uva~ují v etn pYípadné DPH (§ 2 odst. 1 zákona . 526/1990 Sb., o cenách) , je pouhým arbitrárním konstatováním postrádající jakékoli odovodnní. Navíc nejde o úvahu správnou, proto~e § 2 odst. 1 zákona o cenách se výslovn týká pouze cen sjednaných. Ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona, ve znní noveliza ních ustanovení zákona o oceHování, vaak jasn rozliauje mezi cenami sjednanými a cenami ur enými podle zvláatního pYedpisu k jiným ú elom ne~ k prodeji (v poznámce pod arou k tomuto ustanovení zákon o cenách odkazuje na zákon o oceHování), tedy typicky práv pro ú ely  zjiatní základu pro vymYení daní ddické, darovací, z pYevodu nemovitostí, z pYíjmo, z pYidané hodnoty a z nemovitostí, správních a soudních poplatko (dovodová zpráva k zákonu o oceHování, snmovní tisk . 48/0, druhé volební období Poslanecké snmovny Parlamentu R). Úpravu obsa~enou v § 2 odst. 1 zákona o cenách proto nelze ve vztahu k cenám zjiatným podle zákona o oceHování vobec aplikovat.<br/><br/>IV.<br/>Závr a náklady Yízení<br/><br/>[20] Nejvyaaí správní soud pova~uje z dovodo shora uvedených kasa ní stí~ností napadený rozsudek za rozhodnutí se zákonem souladné; námitku jeho nezákonnosti údajn spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pYedcházejícím Yízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.] neshledal opodstatnnou a nedovodnou kasa ní stí~nost proto dle § 110 odst. 1 s. Y. s. zamítl. O vci pYitom rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. Y. s.<br/><br/>[21] Výrok o náhrad náklado Yízení se opírá o § 60 odst. 1 vta první, ve spojení s § 120 s. Y. s. Vzhledem k tomu, ~e st~ovatel neml ve vci úspch, nemá právo na náhradu náklado Yízení. }alobkyn byla naopak pln úspaná, a náhrada náklado Yízení o kasa ní stí~nosti jí proto nále~í. Náklady Yízení spo ívají v ástce 3100 K  za jeden úkon právní slu~by (sepsání vyjádYení ke kasa ní stí~nosti) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 3 vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), a pauaální náhrad hotových výdajo 300 K , celkem ástce 3400 K . Jeliko~ zástupce ~alobkyn dolo~il, ~e je plátcem dan z pYidané hodnoty, iní odmna za zastupování navýaená o sazbu této dan ve výai 21 % výsledných 4114 K . St~ovatel je povinen zaplatit ~alobkyni náhradu náklado Yízení k rukám jejího zástupce JUDr. Vladimíra Jirouska do 30 dno od právní moci tohoto rozhodnutí.<br/><br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 11. srpna 2016<br/><br/><br/> Zdenk Kühn <br/> pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>