<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 Afs 251/2014- 40 - text</title> </head> <body> ÿþpokra ování 7 Afs 251/2014 - 44<br/><br/><br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/><br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Jaroslava Hubá ka a soudco JUDr. Eliaky CihláYové a JUDr. Tomáae Foltase v právní vci ~alobce: Ing. T. K., zastoupen JUDr. Tomáaem Machem, advokátem se sídlem KYi~íkova 18, Praha 8, proti ~alovanému: Odvolací finan ní Yeditelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2014, . j. 30 Af 47/2012  117,<br/><br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost s e z a m í t á .<br/><br/>II. }alovaný j e p o v i n e n zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení ástku 4.114 K  do tYí dno od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce ~alobce JUDr. Tomáae Macha, advokáta.<br/><br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/><br/>V as podanou kasa ní stí~ností se ~alované Odvolací finan ní Yeditelství domáhá u Nejvyaaího správního soudu vydání rozsudku, kterým by byl zruaen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2014, . j. 30 Af 47/2012  117, a vc vrácena tomuto soudu k dalaímu Yízení. <br/><br/>Krajský soud v Plzni (dále také  krajský soud ) napadeným rozsudkem ze dne 23. 9. 2014, . j. 30 Af 47/2012  117, zruail rozhodnutí Finan ního Yeditelství v Plzni ze dne 27. 9. 2012, . j. 7186/12-1100-400623, kterým bylo zamítnuto odvolání ~alobce Ing. T. K. a sou asn potvrzeno rozhodnutí Finan ního úYadu v Plzni (dále té~  správce dan ), platební výmr ze dne 19. 3. 2012, . j. 136685/12/138911404705, na daH z pYíjmo fyzických osob za zdaHovací období roku 2010 ve výai 144.090 K  (dále také  daH ), a vc vrácena ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/> <br/> Krajský soud pYi svém rozhodování nejprve pYedestYel, ~e pYedmtem sporu mezi ú astníky Yízení je zákonnost rozhodnutí ~alovaného, kterým byly zdanny pYíjmy ~alobce - eského ob ana, jich~ dosáhl v Austrálii, kde pracoval po ást roku 2010 jako zamstnanec dánské spole nosti Logis A/S. Zamstnancem této zahrani ní (dánské) firmy se stal po té, co v Dánském království (dále té~  Dánsko ) dokon il studium. }alovaný dovozoval, ~e ~alobce byl v roce 2010 daHovým rezidentem eské republiky, a proto potvrdil platební výmr, jím~ byly zdanny svtové pYíjmy ~alobce (pYíjmy z Austrálie v roce 2010). }alobce naopak tvrdil, ~e pYesvd ení ~alovaného o jeho daHové rezidentuYe nesdílí (ml za to, ~e není daHovým rezidentem eské republiky), resp. ~e tato otázka je pYinejmenaím sporná, neboe se od roku 2006 pYedevaím z dovodu studia trvale nezdr~oval v eské republice. }alobce ml navíc i za to, ~e závry ~alovaného jsou v uvedeném smru dílem nepYezkoumatelné. Mezi ú astníky Yízení jinak nebylo sporu o tom, ~e pYíjmy ~alobce dosa~ené v Dánsku podléhaly zdanní v této zemi.<br/><br/> Krajský soud v napadeném rozsudku dospl k závru, ~e rozhodnutí ~alovaného správního orgánu je nepYezkoumatelné pro nedostatek skutkových dovodo a pro nesrozumitelnost (~alovaný si v rozhodnutí protiYe í) a nemo~e obstát ani z hlediska po~adavko kladených na odovodnní správního rozhodnutí (nedostate nost argumentace).<br/><br/> }alovaný postavil své závry o tom, ~e ~alobce byl v roce 2010 daHovým rezidentem eské republiky jen na jediné okolnosti, a to, ~e od odchodu z eské republiky v roce 2006 na studia v Dánsku, ml v bydliati svých rodi o v eské republice evidovánu adresu trvalého pobytu. Tento závr ~alovaného si vaak protiYe í s jím dYíve vysloveným závrem, ~e adresa trvalého pobytu (tedy okolnost eviden ního charakteru na území eské republiky), je pouze indicií k ur ení  bydliat , které je pro ur ení daHového rezidentství zásadní. Tento vzájemný rozpor proto iní napadené rozhodnutí nesrozumitelným. Na uvedeném nic nemní ani argument ~alovaného, ~e si ~alobce v roce 2011 - tedy po uplynutí rozhodného zdaHovacího období a po návratu do eské republiky, pronajal v eské republice byt (mimo bydliat rodi o). Tato okolnost se vaak nevztahuje k roku 2010, který je rozhodný pro ur ení rezidentury ~alobce, a nikoliv jeho bydliat v následujících letech. Uvedené platí tím spíae, pokud si ~alovaný, i správce dan byli vdomi toho, ~e t~iatm ~alobcova pobytu v roce 2010 nebylo tuzemsko, kde byl jen nkolik dno v roce na návatv u rodi o, a odkud se vracel do Dánska, kde dlouhodob pracoval nebo do Polska, odkud pocházela jeho man~elka. Tyto okolnosti (~alobcovy osobní a pracovní vazby na Dánské království i Polsko) v roce 2010, vaak ~alovaný i správce dan ponechali stranou své pozornosti, i kdy~ jde o srovnatelné indicie, jako byla adresa trvalého pobytu ~alobce u rodi o v eské republice pYed jeho odchodem do zahrani í. Irelevantní je pak i teze ~alovaného, ~e ~alobce po celou dobu svého pobytu mimo eskou republiku (2006  2011) neprojevil svou voli, ~e by ji~ nadále neml v úmyslu trvale se v této zemi zdr~ovat, pokud se neodhlásil z trvalého pobytu u svých rodi o. Nejde pYitom o nic jiného ne~ o argument s trvalým bydliatm ~alobce u rodi o. Správní orgány pochybily i v tom, ~e ustaly na závru dánské daHové správy, ~e ~alobce není rezidentem Dánského království, namísto toho, aby v tomto smru provedly vlastní aetYení. Rozhodnutí ~alovaného je proto té~ dílem nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo. Je tomu tak proto, ~e z nho nevyplývá, z jakých skutkových okolností bylo dovozováno, ~e ~alobce neml své pYíjmy v roce 2010 (dosa~ené v Austrálii) zdaHovat v Austrálii, Dánsku nebo dokonce v Polsku.<br/><br/>Ve svtle uvedeného proto krajský soud konstatoval, ~e Finan ní Yeditelství v Plzni nedostate n odovodnilo své rozhodnutí v otázce, ~e byl ~alobce v roce 2010 daHovým rezidentem eské republiky. Z tchto dovodo proto zruail rozhodnutí finan ního Yeditelství a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/><br/> Proti tomuto rozsudku krajského soudu podalo ~alované Odvolací finan ní Yeditelství jako st~ovatel (dále té~  st~ovatel ) kasa ní stí~nost, kterou explicitn opYelo o dovody obsa~ené v ust. § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s.<br/> <br/>St~ovatel v kasa ní stí~nosti nejprve zrekapituloval skutkové okolnosti projednávané vci. Zdoraznil stanovisko ~alobce zaujaté v daHovém Yízení spo ívající v tom, ~e nemo~e pYedlo~it ~ádný daHový domicil, neboe nebyl daHovým rezidentem v ~ádné zemi (v etn eské republiky) a ~e zákon nestanoví a nevy~aduje, aby ml daHový domicil vobec v njaké zemi.<br/><br/>Krajský soud pYedevaím nesprávn posoudil po právní stránce otázku, zda byl ~alobce v roce 2010 daHovým rezidentem eské republiky [nesprávn vylo~il ust. § 2 odst. 2 zákona . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní ú inném pro rok 2010 (dále jen  zákon o daních z pYíjmo )] a pYi tom u inil i nesprávný závr o obsahu správního spisu.<br/><br/>Správní soud se mýlí, dovozuje-li, ~e si správní orgán ve svém rozhodnutí protiYe il a ~e je z tohoto dovodu napadené rozhodnutí nepYezkoumatelné, i ~e je nedostate n odovodnno. Tento vyslovený závr naprosto neodpovídá obsahu správního spisu. Z úYedního záznamu o postupu k odstranní pochybností ze dne 15. 2. 2012, . j. 80460/12/138911404705 a z napadeného rozhodnutí o odvolání ze dne 27. 9. 2012, . j. 7186/12-1100-400623, vyplývá, ~e pro ur ení rezidentství u ú astníka Yízení - mimo trvalý pobyt v eské republice - dále svd ily následující skute nosti: ú astník v daHovém pYiznání (dále té~  DAP ) sám deklaroval, ~e je daHovým rezidentem eské republiky; z Dánského království byly správci dan zaslány informace, ~e ~alobce není rezidentem v Dánsku; ~alobce sám pYedlo~il výpisy z ú tu, kde byla 7x uvedena adresa v eské republice a ve zbytku 5x dv jiné adresy v Dánsku; ~alobcem nebyl pYedlo~en ~ádný doklad o daHovém rezidentství v jiné zemi; v roce 2011 se ~alobce vrátil do eské (po ukon ení studia a práce v zahrani í); ~alobce nebyl daHovým rezidentem Dánska a neml v Dánsku bydliat (viz podání ~alobce ze dne 23. 11. 2011 - polo~ka . 3 prvostupHového správního spisu). Pokud by tedy byl pYijat názor ~alobce (~e není rezidentem v ~ádném stát), znamenalo by to, ~e pYíjem ú astníka Yízení, kterého dosáhl z inností vykonávané mimo území Dánska (tj. v Austrálii) nebude vobec zdann, co~ nemo~e být v ~ádném pYípad smyslem a ú elem dot ených smluv o zamezení dvojího zdanní <br/><br/>Krajský soud také pochybil, pokud dospl k závru, ~e pro posouzení daHového domicilu ~alobce v roce 2010 není relevantní jednání ~alobce v roce 2011, kdy se po cca pti letech strávených v zahrani í usadil v eské republice (koupil si zde byt, nadále zde ~ije se svou rodinou) a má tak zde nesporn  bydliat . Okolnosti pobytu ~alobce v zahrani í, resp. ponechání si bydliat v eské republice nelze posuzovat izolovan z pohledu jednoho zdaHovacího období. DaH z pYíjmu fyzických osob se vyzna uje kontinuálním charakterem, a proto nelze pominout okolnost, které je rozhodná pro jedno zdaHovací období, a koliv se projevila a~ v následném období. Jinými slovy Ye eno, není mo~né nehodnotit návrat ~alobce do eské republiky v roce 2011 a odmítnout jej pouze z dovodu, ~e se v projednávané vci Yeailo zdaHovací období roku 2010.<br/><br/>V tomto smru lze odkázat i na odovodnní rozhodnutí o odvolání ze dne 27. 9. 2012, kde bylo dostate ným zposobem popsáno, z jakých dovodo lze v uvedeném pYípad pova~ovat byt rodi o ~alobce v eské republice za bydliat poplatníka ve smyslu ust. § 2 odst. 4 zákona o daních z pYíjmo. Je tomu tak proto, ~e byt nacházející se na adrese& ., v nm~ ~il a~ do svého odchodu na studia do zahrani í, který splHoval atributy stálého bytu, si ponechal jako místo trvalého pobytu i v dob pobývání na rozných místech v zahrani í, kde nezakotvil a v roce 2011 se vrátil zpt do eské republiky.<br/><br/>Správní soud zatí~il své jednání i vadou ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s., kdy~ rozvedl ve svém rozsudku (str. 6 a 7) repliku ~alobce, se kterou ovaem vobec neseznámil ~alovaného jako st~ovatele. Ten pak byl zkrácen na svých právech, resp. bylo mu upYeno právo vyjádYit se a bránit se podání ~alobce, ím~ bylo zasa~eno i do jeho práva na rovné postavení ú astníko Yízení ve smyslu ust. § 36 odst. 1 s. Y. s.<br/><br/>Krajský soud posléze pochybil i tím, ~e ~alobci pYi výpo tu náhrady náklado Yízení pYiznal i odmnu za repliku jako úkon právní slu~by ohodnocený ástkou 3.100 K . Nelze ale pYitom na jisto postavit, zda vobec byla tato replika skute n podána, i nikoliv.<br/><br/>Ze vaech uvedených dovodo st~ovatel proto navrhuje, aby Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek krajského soudu zruail, a vc mu vrátil k dalaímu Yízení.<br/><br/> }alobce se ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti ~alovaného zcela ztoto~Huje s vyslovenými závry krajského soudu, ~e tento správní orgán nepYezkoumatelným zposobem a procesn nejasn, pYi vadném výkladu obecn závazných právních pYedpiso a bez vypoYádání se s navr~enými dokazními prostYedky u inil právní závr o daHové rezidentuYe ~alobce (jako bázi pro zdanní) za rok 2010. Toto je právem meritum sporu. Vyhodnocení dokazních prostYedko uvádných v doplnní kasa ní stí~nosti, které ml vzít ~alovaný pYi svém rozhodování v potaz, mlo být i pYedmtem pYezkoumatelné analýzy v rozhodnutí, které správní soud zruail. To, ~e tomu tak nebylo, jen podtrhuje správnost napadaného rozsudku krajského soudu. Jde-li napY. o ji~ prezentované výpisy z dánské banky, zasílané na adresu v eské republice, tyto mohou ukázat, ~e ú astník Yízení údaje uvádl jen jako koresponden ní adresu. V ~ádném pYípad uvádná adresa vaak ji~ neprokazuje, ~e tato adresa je adresou skute ného bydliat ~alobce, které i bhem svého ~ivota v Dánsku ml udr~ovat a kde ml mít své existen ní t~iat. V této souvislosti nelze ponechat stranou ani to, ~e k vyvrácení závro správce dan ~alobce navrhoval dokazní prostYedky, které vaak nebyly svévoln provedeny, ani nebylo uvedeno, z jakých dovodo. Jde-li o informace o rezidentuYe (~alobce ml v Dánsku uvést, ~e pro rok 2010 je rezidentem eské republiky), tak toto není pravda. }ádné takové vyjádYení ~alobce nikdy nepodal ani v Dánsku, ani v eské republice. }alobce tedy pova~uje kasa ní stí~nost ~alovaného za nedovodnou a navrhuje, aby ji Nejvyaaí správní soud zamítl. Sou asn ~ádá, aby mu byla pYiznána za toto vyjádYení náhrada náklado Yízení.<br/>.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud pYezkoumal kasa ní stí~ností napadený rozsudek krajského soudu pYi vázanosti rozsahem a dovody, které uplatnil st~ovatel v podané kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.) a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není opodstatnná. <br/><br/>Z obsahu kasa ní stí~nosti vyplývá, ~e ji st~ovatel podává z dovodo uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. Y. s., tedy pro nezákonnost spo ívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v pYedcházejícím Yízení (otázky nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí ~alovaného a nesprávného závru o daHovém domicilu ~alobce), a pro jinou vadu Yízení pYedcházející vydání napadeného rozsudku krajského soudu.<br/><br/>Jde-li o vytýkanou jinou vadu Yízení pYed krajským soudem, Nejvyaaí správní soud konstatuje, ~e jde o vlastnost rozhodnutí správního soudu, ke které je povinen pYihlí~et z úYední povinnosti. Toté~ platí i o vytýkaném vadném posouzení nepYezkoumatelnosti rozhodnutí ~alovaného. K posouzení tchto námitek musel Nejvyaaí správní soud pYistoupit pYednostn pYed právním posouzením vci samé. Je tomu tak proto, ~e by bylo pYinejmenaím pYed asné, aby se nejdYíve zabýval právním posouzením vci samé, byl-li by sou asn napadený rozsudek krajského soudu zalo~en na jiné vad Yízení s vlivem na zákonnost rozhodnutí o vci samé, nebo rozhodnutí ~alovaného by bylo skute n nepYezkoumatelné, jak v této vci dovodil krajský soud.<br/><br/>Rozsudek krajského soudu není zatí~en jinou vadou Yízení ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s.<br/><br/> Z obsahu pYedlo~eného soudního spisu vyplývá, ~e dne 20. 3. 2013 krajský soud obdr~el od ~alobce datovou zprávu. Touto zprávou ~alobce reagoval na pYípis krajského soudu o pou ení ve smyslu § 8 odst. 1, 5 s. Y. s. a § 51 odst. 1 s. Y. s. (soudu sdlil, ~e trvá na naYízení jednání), a na obsah vyjádYení ~alovaného k ~alob, které mu bylo uvedeným soudem zasláno na vdomí spolu s pYedestYeným pou ením. Krajský soud toto  vyjádYení k vyjádYení ~alovaného k ~alob (repliku) ji~ nedával ~alovanému na vdomí. Z obsahu rozsudku (str. 6-7) je ale zYejmé, ~e krajský soud toto  vyjádYení blí~e ve svém rozsudku rekapituloval.<br/><br/> Aby bylo mo~no rozsudek správního soudu zruait pro jinou vadu Yízení ve smyslu uvedeného ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. Y. s., muselo by se jednat o takovou vadu v Yízení pYed krajským soudem, která by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o vci samé; vada Yízení bez vlivu na zákonnost správního rozsudku není dovodem pro jeho zruaení. Pochybení krajského soudu, které by mlo v projednávané vci vliv na zákonnost rozhodnutí soudu o vci samé, vaak Nejvyaaí správní soud neshledal. Naopak krajský soud postupoval zcela v intencích ust. § 74 odst. 1 vta tYetí s. Y. s.<br/><br/> Jak ji~ bylo uvedeno, krajským soudem nebyla skute n ~alovanému zaslána  soudem nevy~ádaná replika ~alobce. Po obsahové stránce vaak alo toliko o pouhou  polemiku ~alobce s tvrzeními ~alovaného ve vztahu k obsahu a relevanci podané správní ~aloby. Nealo tedy o pYípad, kdy by ze strany soudu nebyla nkterému z ú astníko Yízení zaslána ~aloba, popYípad vyjádYení k ~alob, jak výslovn pYedpokládá ust. § 74 odst. 1 s. Y. s. Naopak v tomto smru krajský soud dostál zcela svým povinnostem. }e se v dané vci (nezaslání repliky) nemo~e jednat o vadu v Yízení (nesprávný postup krajského soudu) nevyplývá jen z poukazovaného ust. § 74 s. Y. s., ale také z rozdílné povahy správního soudnictví oproti civilnímu Yízení. Správní soudnictví je zalo~eno na striktní dispozi ní a koncentra ní zásad. Posta í proto, je-li ~alovanému správním soudem dána k vyjádYení toliko ~aloba. Jen skrze v as uplatnné ~alobní body lze toti~ posuzovat zákonnost rozhodnutí ~alovaného. V zásad mu tedy ji~ není tYeba dávat na vdomí dalaí vyjádYení (repliku) ~alobce. Pokud by ml krajský soud postupovat tak, jak pYedestírá ~alovaný (st~ovatel), jednalo by se ze strany správního soudu o pYepjatý formalismus. Takový postup by ve svém dosledku nevedl k ni emu jinému, ne~li k cyklickému zasílání vzájemných stanovisek a názoro ú astníko Yízení prostYednictvím správního soudu. <br/><br/> Nejvyaaí správní soud proto neshledal, ~e by krajský soud postupem, kdy nezaslal ~alovanému st~ovateli na vdomí repliku ~alobce, zasáhl do rovného postavení ú astníko Yízení (§ 36 odst. 1 s. Y. s.). Stejn tak krajský soud neupYel ~alovanému právo Yádn obhájit zákonnost ~alobou napadeného rozhodnutí, neboe práv toto právo je podstatou oprávnní ~alovaného ve správním soudnictví (nikoliv právo vyjádYit se a efektivn se bránit replice ~alobce).<br/><br/> Rozsudek krajského soudu není nezákonný, ani pokud dospl k závru, ~e rozhodnutí odvolacího správního orgánu je nepYezkoumatelné pro nedostatek dovodo, pro nesrozumitelnost, a ~e není dostate n odovodnno.<br/><br/> Jak ji~ tento správní soud uvedl, k nepYezkoumatelnosti jak správních, tak i soudních rozhodnutí, je soud rozhodující ve správním soudnictví povinen pYihlí~et z úYední povinnosti. Je tomu tak proto, ~e pokud by pYezkoumal nepYezkoumatelné rozhodnutí odvolacího správního orgánu nebo nepYezkoumatelné rozhodnutí správního soudu, nutn by zatí~il stejnou nepYezkoumatelností i své vlastní rozhodnutí. Toto nelze pYipustit. Z uvedeného je proto zYejmé, ~e otázka pYezkoumatelnosti posuzovaných rozhodnutí (ae ji~ správních i soudních) musí nutn pYedcházet posouzení vci samé. Rozhodující správní soud není pYitom limitován dispozi ní zásadou (srov. § 75 odst. 2, i § 109 odst. 3 a 4 s. Y. s.).<br/><br/> Otázkou pYezkoumatelnosti správních rozhodnutí se správní soudy opakovan zabývaly ji~ dYíve v konkrétní judikatuYe. Bylo tomu tak napY. ji~ v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 7. 1994, . j. 7 A 521/93 - 28, který vyslovil právní názor, ~e:  PYed soudem nemo~e obstát dodate né zdovodnní napadeného rozhodnutí provedené v rámci vyjádYení k ~alob, proto~e nebyl-li Yádným procesním postupem v Yízení pYed orgánem prvního stupn zjiatn úpln skute ný stav vci, nelze pak skute nosti zjiatné pYed orgánem druhého stupn hodnotit jako ú elové a nevrohodné, neboe jejich absence v Yízení v prvním stupni byla nebo mohla být zposobena vadou tohoto Yízení . Otázkou pYezkoumatelnosti správního rozhodnutí se obsáhle zabýval i rozaíYený senát Nejvyaaího správního soudu, který v rozsudku ze dne 19. 2. 2008, . j. 7 Afs 212/2006 - 74, je~ byl publikován ve Sbírce rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu pod . 1566/2008, vyslovil právní názor, ~e:  Rozsah provedeného pYezkumu musí nalézt odraz v písemném odovodnní rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 50 odst. 7 zákona . 337/1992 Sb., o správ daní a poplatko). Dovod nepYezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího orgánu posuzujícího více oddlitelných skutkových nebo právních otázek mo~e být [§ 76 odst. 1 písm. a) s. Y. s.] dán i toliko ve vztahu k nkterým z nich. Ostatní oddlitelné skutkové nebo právní otázky krajský soud pYezkoumá v~dy, má-li jejich Yeaení význam pro dalaí Yízení a rozhodnutí ve vci . Na tento judikát navázal Nejvyaaí správní soud i v rozsudku ze dne 19. 12. 2008, . j. 8 Afs 66/2008 - 71, dostupném na www.nssoud.cz, v nm~ vyslovil, ~e:  NevypoYádá-li se správní orgán v souladu s § 50 odst. 7 zákona . 337/1992 Sb., o správ daní a poplatko, v rozhodnutí o odvolání se vaemi odvolacími námitkami, zatí~í tím své rozhodnutí nepYezkoumatelností pro nedostatek dovodo. Tuto vadu nelze zhojit vyvrácením odvolacích námitek ve vyjádYení k ~alob, pYíp. v kasa ní stí~nosti . Také Mstský soud v Praze v rozsudku ze dne 30. 12. 2005, . j. 11 Ca 207/2005 - 23, vyslovil názor, ~e:  Správní orgán je povinen ji~ v odovodnní svého rozhodnutí uvést, o jaké zjiatné okolnosti se v tomto rozhodnutí opíral a jak k nim dospl; neposta uje tedy, vysvtlí-li svoj postup a~ následn (ve vyjádYení k ~alob proti danému rozhodnutí). Takové rozhodnutí správního orgánu je pak nepYezkoumatelné .<br/><br/> Nejvyaaí správní soud obecn konstatuje, ~e má-li být správní rozhodnutí pYezkoumatelné, musí z nj být zYejmé, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný a jak uvá~il o pro vc zásadních skute nostech, resp. jakým zposobem postupoval pYi posuzování tchto skute ností. Uvedené skute nosti musí nalézt svoj odraz pYedevaím v odovodnní pYezkoumávaného rozhodnutí. Je tomu tak proto, ~e jen prostYednictvím odovodnní tohoto rozhodnutí lze dovodit, z jakého skutkového stavu správní orgán vyael a jak o nm uvá~il. Odovodnní správního rozhodnutí pYedur uje i mo~ný rozsah opravného prostYedku vo i nmu ze strany ú astníko Yízení. Nedostojí-li tedy správní rozhodnutí vyt eným principom, je tYeba na takové rozhodnutí pohlí~et jako na nepYezkoumatelné.<br/><br/>Odvolací správní orgán byl proto povinen objasnit ve svém správním aktu rozhodující skutkové okolnosti projednávané vci, vymezit právní rámec, v jeho~ mezích byl skutkový stav posuzován, a po té se Yádn se vypoYádat s odvolacími námitkami.<br/><br/> Shora uvedené zásady platí tím spíae, ~e rozhodnutí odvolacího správního orgánu mlo být zalo~eno na výkladu termínu  bydliat ~alobce, který vaak oba správní orgány pYi svém rozhodování blí~e nevylo~ily. Správní orgány navíc v napadených rozhodnutích nepYedlo~ily pYesvd ivé relevantní skute nosti a dokazy, z nich~ dovozují, ~e bydliatm ~alobce v roce 2010 (pro ú ely ur ení jeho daHové rezidentury) byla práv eská republika a nikoliv Dánské království, i v úvahu pYicházející Austrálie nebo Polsko. <br/><br/>Krajský soud pYedevaím zjistil, ~e správní orgány pYi svém rozhodování v podstat nevylo~ily pYezkoumatelným zposobem obsah sporného pojmu  bydliat , obsa~eného v ust. § 2 odst. 2 a 4 zákona o daních z pYíjmo, resp. místa, kde má poplatník stálý byt. Tomuto závru správního soudu nelze ni eho vytknout.<br/><br/>Odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí uvedl, ~e pojem bydliat nelze automaticky ztoto~Hovat s místem trvalého pobytu, tj. adresou pobytu ob ana v eské republice, nebo s vlastnictvím ur ité nemovitosti. `lo o pouhé indicie, které by mohly svd it tomu, ~e ur itá osoba (zde ~alobce) má úmysl trvale se v eské republice zdr~ovat. Na druhé stran vaak z rozhodnutí odvolacího správního orgánu vyplývá, ~e tento správní orgán opíral svoj názor o bydliati ~alobce v eské republice výlu n o administrativní evidenci ~alobcova trvalého pobytu v této republice pYed rokem 2006 v etn. Je tomu tak proto, ~e výlu n od této okolnosti dovozoval, ~e po celou dobu, kdy ~alobce pobýval v zahrani í (od roku 2006 do roku 2011), zostaly zachovány jeho osobní vazby k eské republice. TYeba proto pYisvd it krajskému soudu, ~e si odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí i protiYe í, co~ má za následek nepYezkoumatelnost jeho rozhodnutí pro nesrozumitelnost.<br/><br/>Rozhodnutí správního orgánu II. stupn je vaak nepYezkoumatelné té~ pro nedostatek dovodo. Je tomu tak proto, ~e bez jakéhokoliv bli~aího skutkového zkoumání a právního hodnocení ponechalo zcela stranou konstatované skute nosti (str. 3 pYedposlední odstavec, str. 7 odst. 7, 8 napadeného rozhodnutí), a to: studium ~alobce v zahrani í a jeho délku; studium ~alobce navazující na trvalé zamstnání v Dánsku a Austrálii a dobu jeho trvání; osobní a rodinný ~ivot ~alobce v zahrani í, mimo jiné i okolnost uzavYení man~elství s osobou polské národnosti, tedy okolnosti, kde ve skute nosti (nikoliv jen administrativn - dle adresy pYedchozího trvalého pobytu) ~alobce skute n vedl osobní a rodinný ~ivot, ne~ si koupil byt a usídlil se v roce 2011 v eské republice. Vyslovený názor správních orgáno o tom, ~e byl ~alobce v roce 2010 daHovým rezidentem eské republiky (§ 2 odst. 2 zákona o daních z pYíjmo), opírající se výlu n o adresu trvalého pobytu ~alobce na adrese bydliat jeho rodi o z roku 2006, je tak nejen nepYezkoumatelný, ale pYinejmenaím pYed asný.<br/><br/>St~ovatel se mýlí, dovozuje - li, ~e krajský soud je povinen posuzovat zákonnost napadeného rozhodnutí skrze obsah správního spisu. PYedmtem soudního pYezkoumávání není  správní spis , ale správní rozhodnutí napadené ~alobou. Nejsou  li tedy závry odvolacího správního orgánu obsa~eny v ~alobou napadeném rozhodnutí, ale vyplývají jen ze správního spisu, je správní rozhodnutí zatí~eno nepYezkoumatelností a krajský soud jej musí zruait. Nezjiaeovaly - li vaak správní orgány vobec rozhodné okolnosti (napY. zda ~alobce nebyl daHovým rezidentem Dánska), které tak v dosledku vadného postupu nejsou podlo~eny relevantními dokazy, je jejich rozhodnutí zalo~eno na nedostate ných skutkových zjiatních.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud proto nemohl pYisvd it tvrzení st~ovatele, ~e si krajský soud u inil nesprávný úsudek o obsahu napadeného rozhodnutí a správního spisu. Za pYedestYeného skutkového stavu vci bude v dalaím Yízení na ~alovaném správním orgánu, aby sám uvá~il, zda je poukazované sdlení dánské daHové správy o tom, ~e ~alobce neml být daHovým rezidentem Dánska pro jeho rozhodování pYedb~nou otázkou nebo pouhou indicií, dokazem a jakou má pYípadn dokazní hodnotou. }alovaný správní orgán by ml ve svém rozhodnutí uvést i pYezkoumatelnou úvahu o tom, zda je vobec dokazem i relevantní skute ností nyní st~ovatelem v kasa ní stí~nosti uvádné  tvrzení ~alobce v daHovém pYiznání za rok 2010 , v nm~ ml deklarovat, ~e je  daHovým rezidentem eské republiky , které následn ~alobce svými vyjádYeními popYel nebo zda jde toliko o  tvrzení ~alobce, které by mlo být jinými dokazy  vyvráceno nebo potvrzeno (ji~ z povahy vci se proto nemo~e jednat o dokaz). Obdobn nemohou bez dalaího obstát ani nyní poukazované a v napadeném rozhodnutí ~alovaného nehodnocené sdlení o místech pobytu ~alobce v roce 2010, i  st~ovatelem dovozované skute nosti - dokazy - výpisy z banky, dolo~ené správci dan ~alobcem (pYíloha . 3 spisu správce dan) dne 23. 11. 2011. Z tchto výpiso z ú tu lze bez dalaího dovozovat i zcela opa né závry, ~e tyto výpisy st~ovatelovu daHovému rezidentství v eské republice ve skute nosti nesvd í, neboe ve zbylých výpisech z ú tu datovaných zYejm pYed odchodem ~alobce z Dánska do Austrálie a po jeho návratu zpt do Dánska byla uvedena ~alobcova adresa pobytu v Dánsku . Jaká okolnost vedla ~alobce k provedení poukazovaných zmn, se vaak ani správce dan ani ~alovaný nijak nezabývali. Zcela bez právního významu je naopak úvaha st~ovatele, ~e ~alobcov výklad nelze pYijmout, neboe by to mohlo mít za následek, ~e pYíjem ~alobce, kterého dosáhl z inností vykonávané mimo území Dánska (tj. v Austrálii) nebude vobec zdann, co~ nemo~e být v ~ádném pYípad smyslem a ú elem dot ených smluv o zamezení dvojího zdanní.<br/><br/>Krajský soud v napadeném rozsudku nepochybil ani svým konstatováním, ~e v projednávané vci nebylo relevantní hodnotit ~alobcov návrat do eské republiky v roce 2011 (v listopadu) ve vztahu k jeho smýalení o míst pobytu ~alobce v roce 2010. Je tomu tak proto, ~e nastalá skute nost - usídlení rodiny ~alobce v listopadu roku 2011 - v eské republice (témY rok po uplynutí zdaHovacího období, za kterou byla ~alobci domYena daH), není relevantní okolností, resp. dokazem o tom, zda byl, i nebyl ~alobce v roce 2010 daHovým rezidentem eské republiky. Jak v tomto smru pYiléhav uvedl krajský soud, mly se správní orgány spíae zabývat otázkou úmyslu ~alobce zdr~ovat se v roce 2010 v eské republice, Dánsku nebo dokonce v Polsku, popYípad v období, které rozhodnému zdaHovacímu období pYedcházelo. Úvahy ~alovaného správního orgánu proto jsou za pYedestYeného stavu pYed asné.<br/><br/>St~ovatel se mýlí i v tom, ~e je nezákonný výrok II. rozsudku krajského soudu o pYiznání náhrady náklado Yízení ~alobci za jeden úkon - repliku ~alobce ze dne 20. 3. 2013 k vyjádYení ~alovaného k podané ~alob v ástce 3.100 K  a k nmu se vztahující náhradu hotových výdajo v ástce 300 K . Jak ji~ bylo uvedeno shora, z obsahu soudního spisu jednozna n vyplývá, ~e uvedený úkon byl v Yízení zástupcem ~alobce, kterým je advokát, skute n u inn. Na uvedeném ni eho nemní ani okolnost, ~e s tímto úkonem ~alobce nebyl ~alovaný obeznámen. Krajský soud proto v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s ust. § 11 odst. 3 a § 13 odst. 3 vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znní pozdjaích pYedpiso, pYiznal ~alobci náhradu náklado Yízení i za tento úkon ~alobce - repliku ~alobce ze dne 20. 3. 2013, a k tomu se vztahující náhradu hotových výdajo.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud se ji~ nezabýval domnlým nesprávným právním názorem krajského soudu, ~e ~alobce nebyl v roce 2010 daHovým rezidentem eské republiky. Je tomu tak proto, ~e by takový závr kasa ního soudu byl s ohledem na skutkový stav této vci pYinejmenaím pYed asný.<br/><br/>Ze vaech uvedených dovodo Nejvyaaí správní soud dospl k závru, ~e krajský soud opodstatnn zruail ~alobou napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu pro nepYezkoumatelnost [§ 78 odst. 1 s. Y. s. ve spojení s § 76 odst. písm. a) s. Y. s.], a vc vrátil Odvolacímu finan nímu Yeditelství k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 4 s. Y. s.).<br/><br/>Nejvyaaí správní soud proto zamítl pro nedovodnost kasa ní stí~nost ~alovaného smYující proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2014, . j. 30 Af 47/2012  117, (§ 110 odst. 1 poslední vta s. Y. s.).<br/><br/>U inil tak postupem podle ust. § 109 odst. 2 s. Y. s., podle kterého o kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud zpravidla bez jednání.<br/><br/> Výrok o nákladech Yízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. Y. s., za pou~ití ust. § 120 s. Y. s. }alovaný se svou kasa ní stí~ností úspch neml a proto je povinen zaplatit procesn úspanému ~alobci, zastoupenému na základ plné moci advokátem, na náhrad náklado Yízení ástku 4.114 K . Náklady spo ívají v odmn advokáta za jeden úkon právní slu~by v hodnot 3.100 K  [§ 1 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a v náhrad hotových výdajo 300 K  (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Proto~e je advokát plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyauje se tento nárok o ástku odpovídající této dani, kterou je povinen z odmny za zastupování a z náhrad hotových výdajo odvést podle zákona . 235/2004 Sb., o dani z pYidané hodnoty, ve znní pozdjaích pYedpiso, a která iní 714 K . Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e ~alovaný je povinen zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení ástku 4. 114 K  k rukám zástupce ~alobce JUDr. Tomáae Macha, advokáta.<br/><br/><br/>P o u  e n í: Proti tomuto rozsudku n e j s o u pYípustné opravné prostYedky.<br/><br/><br/>V Brn dne 22. ledna 2015<br/><br/>JUDr. Jaroslav Hubá ek<br/> pYedseda senátu<br/></body> </html>