<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 7 As 68/2014- 87 - text</title> </head> <body> ÿþ7 As 68/2014 - 96<br/>pokra ování<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/> Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Jaroslava Hubá ka a soudco JUDr. Eliaky CihláYové a JUDr. Tomáae Foltase v právní vci ~alobkyn: P. `., zastoupena Mgr. Vítem Veselým, advokátem a spole níkem spole nosti VHK Partners, advokátní kanceláY, s. r. o., se sídlem Revolu ní 1082/8, Praha 1, proti ~alovanému: Krajský úYad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, za ú asti osob zú astnných na Yízení: I. Ing. K. K., II. Mgr. V. K., III. Mgr. M. V., v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 2014, . j. 30 A 16/2013  128,<br/><br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>I. Kasa ní stí~nost s e z a m í t á .<br/><br/>II. }ádný z ú astníko n e m á právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>III. Osoby zú astnné na Yízení n e m a j í právo na náhradu náklado Yízení. <br/><br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/><br/> }alobkyn P. `. se v as podanou kasa ní stí~ností domáhá u Nejvyaaího správního soudu vydání rozsudku, kterým by byl zruaen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 2014, . j. 30 A 16/2013 - 128, a vc vrácena tomuto soudu k dalaímu Yízení. <br/><br/> Krajský soud v Hradci Králové (dále té~  krajský soud ) napadeným rozsudkem ze dne 15. 4. 2014, . j. 30 A 16/2013  128, zamítl ~alobu P. `. proti rozhodnutí Krajského úYadu Libereckého kraje, odboru dopravy (dále také  krajský úYad ), ze dne 27. 4. 2012, . j. OD 349/2012  2/280.9/Jk KULK 26637/2012, jím~ bylo zamítnuto odvolání ~alobkyn proti rozhodnutí Mstského úYadu Jilemnice, odboru dopravy, (dále té~  silni ní správní orgán ), ze dne 19. 12. 2011, . j. MUJI  5477/11/OD roz. a sou asn potvrzeno toto rozhodnutí, kterým prvostupHový silni ní správní orgán rozhodl podle ust. § 7 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znní ú inném v rozhodné dob, (dále jen  zákon o pozemních komunikacích ), tak, ~e na pozemku parc. . 2306/4 v k. ú. Vítkovice v Krkonoaích existuje pozemní komunikace  kategorie veYejn pYístupná ú elová komunikace, jen~ vede od silnice . II/286 mezi domem . p. 245 a Yadou smrko na pozemek parc. . 2306/1 v k. ú. Vítkovice v Krkonoaích a je u~ívána od nepamti pro dopravní obslu~nost objekto . p. 105, 106, 107, 361 a k obhospodaYování pYilehlých lu ních a lesních pozemko.<br/><br/>Krajský soud pYi svém rozhodování vyael nejprve z obecných úvah, ~e podle platné právní úpravy má komunikace pYímo ze zákona charakter ú elové pozemní komunikace tehdy, bude-li naplHovat zákonem vymezené znaky pozemní komunikace, jak jsou vyjmenovány v ust. § 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, a zároveH pojmové znaky ú elové pozemní komunikace, vymezené v ust. § 7 odst. 1 (event. § 7 odst. 2) zákona o pozemních komunikacích [a) existence v terénu zYetelné cesty k u~ití vozidly a chodci pro ú el dopravy, b) slou~ící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby jejich vlastníko nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských nebo lesních pozemko].<br/><br/>Krom tchto nále~itostí, které vyplývají pYímo ze zákona, veYejn pYístupná ú elová komunikace podle bohaté civilní a správní judikatury mo~e existovat pouze se souhlasem vlastníka. Souhlas vlastníka pak mo~e být výslovný nebo konkludentní. Pokud vlastník se zYízením ú elové komunikace souhlasil, jsou jeho soukromá práva omezena veYejnoprávním institutem obecného u~ívání pozemní komunikace, které nemo~e být vylou eno jednostranným úkonem vlastníka, jen~ takový souhlas udlil, ani jeho právními nástupci (rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1173/2005). Jinak Ye eno, jestli~e vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek za al slou~it jako ú elová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o ú elovou komunikaci vzniklou ze zákona (v pYípad nesouhlasu musí jít o aktivní jednání). Strpní u~ívání pozemku jako komunikace, má tak za následek vznik ú elové komunikace ze zákona. Judikatorn dovozenou podmínkou pro vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace je té~ existence nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby. Existují-li jiné zposoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajiatní komunika ního spojení nemovitostí), ani~ by doalo k omezení vlastnického práva, je tYeba dát pYed omezením vlastnického práva pYednost tmto jiným zposobom.<br/><br/>Jde-li o problematiku tzv. cest u~ívaných od nepamti, kde je problematická prokaznost veYejnosti starých cest, je tYeba pYedevaím poukázat na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, . j. 5 As 27/2009 - 66, i na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 22. 12. 2009, . j. 1 As 76/2009 - 60, které dovodily, ~e veYejn pYístupnou ú elovou komunikací je i komunikace, u ní~ sice nelze zjistit, zda byla nkterým z pYedchozích vlastníko vnována obecnému u~ívání, je~ vaak byla u~ívána od nepamti z naléhavé komunika ní potYeby jako veYejná cesta. V tomto smru ji~ dYíve dospl ke stejnému závru i Nejvyaaí soud v rozsudku ze dne 7. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2191/2002.<br/><br/>}alobkyn rozporuje existenci judikatorn dovozených podmínek pro vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace tvrzením, ~e není prokázán souhlas nkterého z pYedchozích vlastníko pozemku parc. . 2306/4 k tomu, aby tento pozemek, resp. ta jeho ást, na ní~ se nachází pYedmtná komunikace, byl jako veYejn pYístupná komunikace u~íván. Tato úvaha ~alobkyn není správná.<br/><br/>Není sporu o tom, ~e objekty . p. 105, 106, 107 a 361 byly postaveny zhruba pYed 150 a~ 200 lety a z logiky vci vyplývá, ~e ji~ tehdy k nim museli mít jejich vlastníci zajiatn pYístup pro paí nebo povozy. Objekt . p. 245 nyní ve vlastnictví ~alobkyn je vaak nesporn v dané lokalit objektem nejmladaím. Je také zYejmé, ~e pYedevaím v 50. a 60. letech minulého století se prudce zvýail po et osobních automobilo, které se staly dostupnjaímu pro veYejnost a zmnila se i technika pou~ívaná v zemdlství a v lesním hospodáYství.<br/><br/>O u~ívání pYedmtné komunikace v této dob svd í podání ú astníko Yízení a vyjádYení dalaích osob. Z podání osoby zú astnné na Yízení Ing. K. K. vyplývá, ~e jeho rodina má ve vlastnictví dom . p. 361 ji~ od roku 1959 a jako pYístupová cesta k nmu v~dy slou~ila pYedmtná komunikace jako historicky daná a v reálu jediná v úvahu pYicházející. Zpo átku tomu tak bylo pro pYístup paích a následn pro jízdu motocyklem i osobním automobilem. Toté~ v podstat vyplynulo i z vyjádYení ú astnice správního Yízení M. P., její~ rodina má ve vlastnictví dom . p. 106 od poloviny roku 1961. Oba jmenovaní popYeli, ~e by pYedmtná komunikace byla nkdy v minulosti oplocena. }e byla pYedmtná komunikace vyu~ívána po nkolik desítek let jako pYístupová cesta pro paí, motorová vozidla a pro techniku nezbytnou pro obhospodaYování pYilehlých luk a leso potvrdila i vyjádYení rodiny P., která má dom v blízkosti domu . p. 245, M. `., který v letech 1959 a~ 1980 pracoval v daném polesí a M. H., který do roku 2010 v dom . p. 245 bydlel. Posledn jmenovaný také potvrdil, ~e po domluv se sousedy z obav o zdraví malého syna instaloval v míst styku komunikace se silnicí zábranu v podob pletiva a dvojkYídlé branky, která vaak nebyla uzam ena a vaichni mohli pYedmtnou komunikaci u~ívat. VeYejné u~ívání pYedmtné komunikace bylo respektováno nejen vlastníkem pozemku, na nm~ se pYedmtná komunikace nachází (ae ji~ to byl Pozemkový fond eské republiky nebo následn Lesy eské republiky s. p.), ale i vaemi vlastníky objekto nacházejících se v dané lokalit, stejn jako vaemi u~ivateli pYedmtné komunikace. }alobkyn se sice v souvislosti s vyu~íváním komunikace odvolávala na sdlení bývalé starostky obce Vítkovice v Krkonoaích Preizslerové, podle nho~ k dot eným nemovitostem vedly pouze cesty paí (neexistovala cesta vyu~ívaná povozy), ale pYi jednání soudu ji~ na jejím výslechu netrvala. <br/><br/>Krajský soud nepYehlédl, ~e se ve správním spise nacházejí toliko písemné vyjádYení rodiny P., M. `. a M. H. a nikoliv jejich svdecké výpovdi. Uvedený nedostatek ale nezposobil nedostate né i neúplné zjiatní skutkového stavu vci. Je tomu tak proto, ~e podle § 51 odst. 1 zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso, (dále jen  správní Yád ), lze k provedení dokazo pou~ít vaech dokazních prostYedko, které jsou vhodné ke zjiatní stavu vci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními pYedpisy. Uvedená vyjádYení jsou pak zposobilá objasnit, jako to bylo s u~íváním pYedmtné komunikace v posledních desetiletích a pYedevaím pln korespondují s vyjádYeními majitelo domo . p. 105, 106, 107 a 361, která u inili v probhu správního Yízení jako jeho ú astníci, pYípad v probhu soudního Yízení jako osoby na tomto Yízení zú astnné, navíc dolo~enými mapovými podklady i poYízenou fotodokumentací. <br/><br/>Zásadní pro posouzení celé problematiky vaak není, aby byl prokázán souhlas nkterého z pYedchozích vlastníko pYedmtné komunikace s veYejným u~íváním této komunikace, jak se domnívá ~alobkyn. Pro posouzení dané otázky je naopak relevantní, zda vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek za al slou~it jako ú elová komunikace, s tímto nevyjádYil kvalifikovaný nesouhlas. Pokud pak existence takého nesouhlasu nebyla prokázána, jde o ú elovou komunikaci vzniklou ze zákona (zde podle judikatury posta uje, aby vlastník pozemku i strpl u~ívání pozemku jako komunikace, v pYípad nesouhlasu musí vaak jít o aktivní jednání). Pro rozhodnutí o deklaraci veYejn pYístupné ú elové komunikace není proto relevantní, zda je komunikace zakreslena v pozemkových mapách i nikoliv, stejn jako ozna ení pozemku v katastru nemovitostí.<br/><br/>Z výae uvedeného vyplývá, ~e v Yízení nebyla prokázána existence kvalifikovaného nesouhlasu vlastníka pozemku parc. . 2306/4 s u~íváním pYedmtné komunikace k veYejným ú elom. Na tomto závru nemo~e nic zmnit ani vyjádYení Leso eské republiky s. p. ze dne 6. 12. 2011, v nm~ se jeho autor zabýval existencí soukromoprávních titulo pro u~ívání pYedmtné komunikace. Zcela vaak pominul aspekt veYejnoprávní, tedy práv problematiku ú elových komunikací ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. Ze ~ádného dokazu provedeného ve správním Yízení také neplyne, ~e by pozemek, na nm~ se pYedmtná komunikace nachází, byl nkdy v minulosti oplocen a tím bylo u~ívání komunikace znemo~nno.<br/><br/>Krajský soud proto uzavYel, ~e s odkazem na shora uvedené pova~uje pYedmtnou komunikaci za ítankový pYípad veYejn pYístupné ú elové komunikace, která byla ur ena pro veYejné u~ívání a jako taková slou~ila k tomuto ú elu od nepamti. Nejsou proto oprávnné ani úvahy ~alobkyn, ~e by jí v souvislosti s existencí této veYejn pYístupné ú elové komunikace nále~elo právo na náhradu za omezení jejího vlastnického práva.<br/><br/>}alobkyn rozporovala i naplnní druhého judikatorního znaku ú elové komunikace, tedy existenci nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby. Ve správním Yízení i v ~alob namítala existenci tYí variantních pYístupových cest k objektom . p. 105, 106, 107 a 361.<br/><br/>První variantou mla být pYístupová cesta od hranice pozemku parc. . 2306/5 pYes pozemek parc. . 2306/1. Sama ~alobkyn vaak uvedla, ~e by tato varianta Yeaila jen otázku pYístupu k domu . p. 361 ve vlastnictví Ing. K. a domu . p. 107 ve vlastnictví spole nosti MENTEM spol. s. r. o. Z pYilo~ených fotografií navíc není ani mo~né Yíci, ~e by v tchto místech existovala cesta umo~Hující pYíjezd motorovými vozidly práv k objektom . p. 361 a 107 (jde o louku s velkým sklonem, kudy jist projde paí, Yidi  automobilu by vaak riskoval poakození vozidla, ale i zranní osob v nm jedoucích). Krajský soud proto vylou il tuto pYístupovou variantu.<br/><br/>}alobkyn preferovala jako nejschodnjaí pYístupovou cestu tzv. cestu  za kompostem , vedoucí sice také po jejím pozemku parc. . 2306/4, ale ve vtaí vzdálenosti od domu. Argumentovala pYitom tím, ~e tato cesta je zakreslena v pozemkové map a v sou asnosti je vyu~ívána u~ivateli objektu . p. 107. Krajský soud má ale za to, ~e z vyjádYení ú astníko správního Yízení a z fotodokumentace zalo~ené ve správním spise vyplývá, ~e vyu~ívání této cesty jako cesty pYístupové k objektom . p. 105, 106, 107 a 361 není reálné. Je tomu tak proto, ~e i kdy~ je v tchto místech cesta zakreslena v pozemkové map, ze ~ádných dokazo nevyplývá, ~e by fakticky v tchto místech v minulosti cesta byla. Tato ást pozemku parc. . 2306/4 tedy jako pYístupová cesty vyu~ívána nebyla. Dovody plynou jak ze závro správních orgáno, jejich~ pracovníci byli na míst samém, tak i z vyjádYení ú astníko Yízení a z pYilo~ené fotodokumentace. Ostatn závry, které správní orgány u inily ohledn mo~nosti pYístupu po cest  za kompostem , mají oporu i v ostatních dokazech zalo~ených ve spisu. Z fotodokumentace vyplývá, ~e se jedná o travnatý sva~itý pozemek bez zpevnného povrchu a bez napojení na tleso silnice. Patrnost cesty na nm není ani zYetelná. Na tom nemo~e nic zmnit ani skute nost, ~e po uzavYení pYedmtné komunikace za ala být tato cesta nouzov pou~ívána zejména u~ivateli objektu . p. 107, kteYí jinou mo~nost dostat se motorovými vozidly k tomuto objektu nemají. Tento pozemek proto navenek dostal podobu u~ívané ceny jenom v dosledku chování ~alobkyn, která znemo~nila projezd po pYedmtné komunikaci parc. . 2306/4. Tato skute nost proto nemo~e jít z tohoto dovodu k tí~i dosavadním u~ivatelom pYedmtné komunikace. Není také dovod nevYit závru správních orgáno podpoYenému fotodokumentací, ~e spodní ást cesty tvoYí po vtainu roku mokYina znemo~Hující i uvedené nouzové u~ívání. Náhradní pYístupová cesta sice nemusí být po stránce kvalitativní na shodné úrovni s cestou povodní, pYesto by vaak mla v zásad umo~Hovat stejný rozsah u~ívání a slou~it stejnému ú elu (u~ívání této cesty osobními automobily by bylo po vtainu roku bu vobec nemo~né, nebo se zna nými obtí~emi). Krajský soud má z uvedených dovodo za to, ~e ani tato varianta pYístupové cesty nemo~e obstát.<br/><br/>}alobkyn navrhovala jako pYístupovou variantu i tzv. cestu  JeYábník , která byla vybudována koncem minulého století, je~ vede lesem po úbo í vrchu Velký JeYábník, na kterou je mo~no pYi splnní podmínek stanovených v l. 3 odst. 5 Návatvního Yádu KRNAP, tj. i z dovodu vlastnictví nemovitostí, vjí~dt motorovými vozidly. }alovaný správní orgán dovodil, ~e mo~nost pYístupu z této komunikace k objektom . p. 105, 106, 107 a 361 není reálná. Cesta je v nejbli~aím míst vzdálená od objekto více jak 100 m vzrostlým lesem a objekty k ní tedy nemají pYímé spojení. Tento správní orgán ve svém vyjádYení jeat upYesnil vzdálenosti jednotlivých budov od cesty tak, ~e jde o vzdálenosti od 120 do 190 m s hodnotou pYevýaení od 50 do 75 m. Z leteckých snímko lze pak usoudit, ~e zatímco prosek tvoYící cestu  JeYábník je na nich dobYe patrný, mezi touto cestou a shora uvedenými objekty se ~ádný obdobný (tYeba i u~aí) prosek, tedy ani cesta nenachází. V tchto místech je skute n pouze vzrostlý les. Jakýkoliv pYíjezd osobními automobily z cesty  JeYábník k uvedeným objektom je za daného stavu zcela vylou en. Ani tato cesta tedy není pYijatelnou pYístupovou variantou.<br/><br/>Krajský soud dospl k uvedeným závrom pYesto, ~e ~alobkyn navrhovala provedení místního aetYení, k nmu~ vaak nedoalo. Silni ní správní orgán odovodnil takový postup tím, ~e by se jednalo o nadmrné obt~ování ú astníko Yízení, neboe vaichni situaci dobYe znají a shromá~dné materiály poskytují dostatek informací pro vydání rozhodnutí. }alovaný správní orgán v odovodnní rozhodnutí odkázal i na svoji prohlídku daného místa, kterou uskute nil dne 12. 4. 2012. Krajský soud za této situace zva~oval, zda je takové odovodnní dostate né a zda není nutné, aby dokazování bylo v tomto smru doplnno napY. místním aetYením ve smyslu § 54 správního Yádu. S ohledem na zjiatný skutkový stav vci vaak nakonec dospl k závru, ~e takového doplnní dokazování tYeba není, neboe by to na výsledku vci nemohlo nic zmnit (skutkový stav vci je dostate n prokázaný obsahem správního spisu). Krajský soud má navíc za to, ~e není nejmenaího dovodu znehodnocovat a podceHovat závry správních orgáno, které jsou podlo~eny znalostí místních pomro (§ 50 odst. 1 správního Yádu). Kdo jiný ne~ pracovník silni ního správního orgánu by ml lépe znát situaci v tom kterém míst své obce, je~ má mo~nost navatvovat, ae u~ osobn i v rámci úYední innosti, tYeba v probhu nkolika desítek let.<br/><br/>Krajský soud dodal, ~e ve správním Yízení, jeho~ pYedmtem je deklarace silni ního správního orgánu v tom smyslu, zda ur itá komunikace je veYejn pYístupnou ú elovou komunikací i nikoliv, Yeaí správní orgán toliko tuto otázku, nic jiného. Není tedy povinen zabývat se dalaími otázkami souvisejícími s re~imem provozu na veYejné ú elové komunikaci, jako napY., zda vjezd motorovými vozidly na ni je v souladu zákonem o ochran pYírody a krajiny (pota~mo Návatvním Yádem KRNAP), zda v dosledku provozu na této komunikaci dochází k poakození pYilehlých nemovitostí napY. domu . p. 245 i zda vyústní této komunikace odpovídá SN. Posouzení tchto otázek není pYedmtem tohoto Yízení. Z tohoto dovodu se ~alobními námitkami smYujícími k tmto otázkám krajský soud zabývat nemusel a ani nemohl. }alobkyn musí své mo~nosti právních ochrany realizovat v jiných Yízeních, které je oprávnna iniciovat.<br/><br/>Krajský soud nakonec pYi svém rozhodování vyael z koncentra ní zásady vyplývající z ust. § 71 odst. 2 vty tYetí s. Y. s. a z ust. § 72 odst. 1 s. Y. s. Se zYetelem k tomu, ~e ~alobou napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 5. 2012, nemusel se krajský soud zabývat ~alobními námitkami, s nimi~ ~alobkyn pYiala a~ ve své replice ze dne 3. 4. 2013 a které nebyly pYedmtem ~aloby. Jednalo se o tyto námitky, které byly uplatnny a~ po uplynutí dvoumsí ní lhoty pro podání ~aloby: absence zájmo správních orgáno, zda napojení pYedmtné komunikace na silnici II/286 odpovídá SN, správní orgány neur ily pYedmtnou komunikaci správn, neboe ji nedeklarovaly také na pozemku st. parc. . 315/1, který je rovn~ ve vlastnictví ~alobkyn a pYes jeho~ cíp pYedmtná komunikace té~ prochází, obavy ~alobkyn z mo~né podjatosti pracovníko správních orgáno obou stupHo. PYesto~e tyto námitky byly vzneseny opo~dn a z tohoto dovodu nebylo povinností správního soudu se jimi zabývat, pova~oval krajský soud za vhodné se k nim vyjádYit alespoH stru n obiter dictum. Ani jedna z uvedených námitek vaak nebyla shledána dovodnou.<br/><br/>Vzhledem k tomu, ~e krajský soud ~ádné ze ~alobních námitek nepYisvd il, ~alobu P. `. zamítl.<br/><br/>Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala ~alobkyn jako st~ovatelka (dále jen  st~ovatelka ), prostYednictvím svého zástupce Doc. JUDr. Milana Kindla, CSc., advokáta, dne 30. 4. 2014 u Nejvyaaího správního soudu kasa ní stí~nost, kterou opYela o dovod uvedený v ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.<br/><br/> St~ovatelka v kasa ní stí~nosti brojí jen proti závrom krajského soudu ohledn nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby jako~to podmínky pro vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace a poukazuje na to, ~e jednou z mo~ností je práv  cesta za kompostem , je~ sice také vede po jejím pozemku, ale ve významn vtaí vzdálenosti od jejího domu.<br/><br/> Veakerá omezení vlastnických práv musí mít nejen legitimní a zákonné cíle, ale sou asn musí být inna jen v nezbytné míYe a nejaetrnjaím zposobem z tch, je~ jeat vedou ke svému cíli tak, aby nedoalo k poruaení zásady subsidiarity a minimalizace zásahu. Jestli~e tedy nkterý ze zposobo omezení vlastnického práva jeat vede ke svému cíli, nelze jej odmítnout jen proto, ~e sice jako menaí zlo omezuje vlastnické právo mén, ale omezuje ho, a zvolit proto vtaí zlo (vlastnické právo je omezováno tak jako tak). PYíkaz k minimalizaci zásaho lze podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 451/2011 vyvodit z l. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle nho~ musí být v~dy aetYena základní práva a svobody. Minimalizace zásahu (aetYení soukromých práv) se neprojevuje jen tím, zda je vlastnické právo omezeno nebo není, ale také mírou tohoto omezení. Nelze pYipustit stav, ~e pokud je ji~ tYeba do soukromého práva mocensky zasáhnout, je míra takového zásahu irelevantní. Krajský soud ale princip aetYení základních práv a svobod a s ním spojený princip minimalizace zásaho do tchto práv a svobod nerespektoval.<br/><br/> St~ovatelka ze shora uvedeného dovodu navrhla, aby Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek krajského soudu a vc vrátil tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/> St~ovatelka poté dne 7. 5. 2014 doru ila Nejvyaaímu správnímu soudu prostYednictvím nového zástupce Mgr. Víta Veselého, advokáta, doplnní kasa ní stí~nosti proti ji~ uvedenému rozsudku krajského soudu, které opYela o dovody uvedené v ust. § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. Y. s.<br/><br/> Nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem [§ 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.] spatYuje st~ovatelka pYedevaím ve vadném posouzení splnní podmínek pro existenci veYejn pYístupné ú elové komunikace, deklarované rozhodnutím ~alovaného správního orgánu, a to mimo jiné v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, reprezentovanou nálezem ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II ÚS 268/06. Podle toho nálezu  omezení vlastnického práva k pozemku ve form veYejného pYístupu na tento pozemek je zposobilé pYecházet z vlastníka na vlastníka a není tYeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udlen vlastníky pYedchozími . Tento právní názor ale platí jen tam, kde  dochází k pYevodu vlastnického práva mezi soukromými subjekty a kde nový vlastník pozemek pYejímá do vlastnictví s vdomím, ~e vlastnické právo je ji~ takto omezeno .<br/><br/>St~ovatelka nabyla pYedmtný pozemek parc. . 2306/4 v k. ú. Vítkovice v Krkonoaích v roce 2011 v dobrovolné veYejné dra~b vydra~ením od povodního vlastníka eské republiky, za kterou hospodaYily Lesy eské republiky, s.p. se sídlem Hradec Králové. Je tedy nepochybné, ~e pYedchozí vlastník byl veYejnou korporací (stát) a právo hospodaYení vykonával státní podnik. PYedmtný pozemek byl ze strany státu navíc prodáván kvoli jeho nepotYebnosti a nevyu~itelnosti pro innost státního podniku, z eho~ logicky vyplývá i míra jeho zájmu o vyu~ívání pozemku jako cesty jinými osobami. PYed nabytím nemovitosti od státu nemohla o údajné existenci pYedmtné komunikace ani vdt. V dra~ební vyhláace tato skute nost nebyla uvedena, v katastru nemovitostí nebyla komunikace zanesena a v terénu byla pokryta neporuaenou snhovou pokrývkou. Krajský soud tak svým rozhodnutím nerespektoval skute nost nabytí pYedmtné nemovitosti od veYejnoprávního subjekt (státu) a bez pYimYeného dovodu zvýhodnil vlastníky sousedních nemovitostí.<br/><br/>St~ovatelka v doplnní kasa ní stí~nosti opakuje argumenty uplatnné ji~ v této stí~nosti ze dne 30. 4. 2014 ohledn nesprávného právního posouzení existence nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby pro zYízení pozemní komunikace (minimalizace zásahu do vlastnického práva), které dále rozvíjí a dodává, ~e u~ívání komunikace  cesta za kompostem , vedené v násobn delaí vzdálenosti od domu . p. 245 bude mnohem mén zat~ující ne~ u~ívání cesty deklarované rozhodnutím ~alovaného, která vede v bezprostYední blízkosti uvedeného domu.<br/><br/>Projezd automobilo, a to i terénních, na deklarované komunikaci v tsné blízkosti domu zposobuje vibrace a otYesy, které dokládala znaleckým posudkem Doc. Ing. Valdemara Kudrny CSc. Lze tudí~ konstatovat, ~e krajský soud pYi svém rozhodování nerespektoval princip aetYení základních práv a svobod a s ním spojený princip minimalizace zásahu do tchto práv. Liché jsou i argumenty odmítající vhodnost  cesty za kompostem . Velký sklon a podmá ení v dob jarního tání a vtaích deaeo jsou skute ností spole né vaem cestám v dané lokalit  strm stoupajících svaho údolí západních Krkonoa v nadmoYské výace cca 700 m. V pYípad dot ených nemovitostí se jedná bezvýjime n o objekty postavené v dob, kdy motorová vozidla neexistovala a jejich umístní bylo tehdy vybíráno na základ jiných kritérií ne~ isté dostupnosti od veYejné komunikace (silnice). Ani pYi vyu~ití deklarované ú elové komunikace nejsou vaechny dot ené nemovitosti dostupné vaemi typy vozidel (zpravidla pouze terénními vozidly) a i tak v závislosti na ro ní dob a aktuálním po así. Existenci komunika ní potYeby je tedy nutno dovozovat i z tchto hledisek, neboe ze ~ádného právního pYedpisu nelze dovodit existenci subjektivního práva vlastníka nemovitosti na pYístup motorovým vozidlem k veYejné komunikaci.<br/><br/>St~ovatelka také namítá, ~e krajský soud nezruail rozhodnutí ~alovaného pro vady pYi zjiaeování skutkové podstaty, z ní~ ~alovaný v napadeném rozhodnutí vycházel, a koliv tyto vady v ~alob vytýkala, konkrétn neprovedení místního aetYení, tj. dokazu ohledáním podle § 54 správního Yádu a neprovedení dokazo svdeckými výpovmi podle § 55 správního Yádu.<br/><br/>Posouzení existence veYejn pYístupné komunikace na jejím pozemku záviselo na posouzení uspoYádání vztaho v dané lokalit (alternativní cesty, v etn jejich sjízdnosti, podlo~í, povrchu, výakové pomry, vzdálenosti apod.). Podkladem tohoto posouzení byla mimo jiné subjektivní prohlídka místa správním orgánem mimo jakýkoliv procesní re~im, bez oznámení ú astníkom správního Yízení. Správní orgán tímto postupem zjevn obcházel povinnosti, které mu jinak vyplývaly z ust. § 54 správního Yádu, tedy vydat usnesení o provedení ohledání na míst samém, toto usnesení doru it ú astníkom, pYípadn pozvat k ú asti na ohledání nestranné osoby. To, ~e správní Yád umo~Huje provedení i jiných, ne~ vyjmenovaných dokazo, jeat neznamená, ~e má být provádní procesn neupraveného typu dokazu pravidlem na úkor dokazních prostYedko výslovn upravených. To by bylo v rozporu se zásadou zákonnosti a pYedvídatelnosti úkono veYejné moci. Ohledání na míst samém s pe livým protokolárním zanesením objektivních vzdáleností a výakových pomro v dané lokalit, zejména s ohledem na mo~nost alternativních cest, by na výsledku správního Yízení mohlo mnohé zmnit.<br/><br/>Obdobné platí i pokud jde o spokojení se s písemnými vyjádYeními ú astníko Yízení. Rovn~ výslechy tchto osob mohly mít rozdílný výsledek, pokud by mly tyto osoby vlastními slovy pYi konfrontaci s konkrétními podklady (mapy, fotografie) popisovat skute ný historický i sou asný stav a nikoliv pouze podepisovat pYipravené prohláaení. Zásada procesní ekonomie nebo nezat~ování ú astníko Yízení nemo~e být nadYazena povinnosti zjistit stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti (§ 3 správního Yádu). Krajský soud se vaak namísto zruaení napadeného správního rozhodnutí a vrácení vci k dalaímu Yízení spokojil s pouhou  prohlídkou daného místa uskute nnou dne 12. 4. 2012, jak je uvedeno v odovodnní rozsudku na stran 18 s tím, ~e  doplnní dokazování tYeba není, neboe by na výsledku nemohlo nic zmnit , Stejn tak se krajský soud spokojil jen s konstatováním, ~e  správním orgánom lze jist vytknout, ~e neprovedly Yádn svdecké výslechy uvedených osob; uvedený nedostatek ale dle krajského soudu nezposobil nedostate né i neúplné zjiatní skutkového stavu vci .<br/><br/>St~ovatelka proto navrhla, aby Nejvyaaí správní soud zruail napadený rozsudek krajského soudu a vc vrátil tomuto soudu k dalaímu Yízení, pYípad aby sám zruail i napadené rozhodnutí ~alovaného správního orgánu.<br/><br/>St~ovatelka nakonec dne 21. 5. 2014 doru ila Nejvyaaímu správnímu soudu prostYednictvím svého zástupce Mgr. Víta Veselého, advokáta, dalaí doplnní kasa ní stí~nosti proti ji~ uvedenému rozsudku krajského soudu, které opYela o dovod uvedený v ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.<br/><br/>St~ovatelka je pYesvd ena i o tom, ~e ~alovaný správní orgán a po nm krajský soud neml dovodit naplnní ani prvního ze znako veYejn pYístupné ú elové pozemní komunikace, a to existence dopravní cesty ur ené k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci (§ 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích ve spojení s § 2 odst. 1 tého~ zákona).<br/><br/>Je tomu tak proto, ~e ve správním Yízení a v Yízení pYed krajským soudem uplatHovala námitku zákazu jízdy motorových vozidel na území Krkonoaského národního parku podle zákona o ochran pYírody a krajiny a na jeho základ i podle Návatvního Yádu Krkonoaského národního parku. Tato námitka byla ale krajským soudem odmítnuta s tím, ~e  posouzení tchto otázek není pYedmtem daného Yízení .<br/><br/>Nesporné je vaak to, ~e se pYedmtný pozemek nachází na území Krkonoaského národního parku, kde podle ust. § 16 odst. 1 písm. d) zákona o ochran pYírody a krajiny je nezákonná veakerá dosavadní doprava motorovými vozidly po údajné pozemní komunikaci na pYedmtném pozemku (komunikace není silnicí podle § 5 zákona o pozemních komunikacích, ani místní komunikací podle § 6 tého~ zákona ani místem vyhrazeným se souhlasem orgánu ochrany pYírody, kde je umo~nna doprava). ZYetelnost cesty v terénu zvýraznná kamenitou navá~kou pYitom vychází z uvedeného nezákonného stavu (u~ívání pozemku pro provoz motorových vozidel). Protiprávní jednání tedy nemo~e po~ívat právní ochrany. Zásada odepYení této ochrany protiprávnímu stavu je bezpochyby jednou ze základních zásad právního státu. Nelze také odhlédnout ani od dalaí obecn pYijímané zásady právního státu, kterou je po~adavek jednotnosti a bezrozpornosti právního Yádu. Napadený rozsudek krajského soudu ani pYedchozí rozhodnutí ~alovaného tak nemo~e obstát pYi platnosti uvedených zásad právního státu. Je tomu tak proto, ~e posouzením existence cesty na pYedmtném pozemku dochází výkonem veYejné moci k autoritativnímu potvrzení nezákonného stavu, bye byl zposoben poruaením zákona o ochran pYírody a krajiny, jen~ je vaak sou ástí právního Yádu, i kdy~ sleduje jiný veYejný zájem (ochrana ~ivotního prostYedí). Nelze také argumentovat dobrou vírou u~ivatelo cesty, proto~e její u~ívání pro provoz motorových vozidel je zakázáno právním pYedpisem, jeho~ pYípadná neznalost nemo~e zposobit dobrou víru (srov. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 9. 3. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1403/2005).<br/><br/>}alovaný Krajský úYad Libereckého kraje se ke kasa ní stí~nosti st~ovatelky nevyjádYil, a koliv s ní byl obeznámen.<br/><br/>Povodní osoba zú astnná na Yízení spole nost MENTEM, spol. s. r. o., ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti pYedevaím uvedla, ~e pln odkazuje na své pYedchozí vyjádYení, které u inila ji~ dYíve. Pokud jde o tzv. cestu  za kompostem je od samého po átku zYejmé, ~e tato cesta jako alternativní cesta neexistuje. Je tomu tak proto, ~e tato ást pozemku je z dovodu terénních a permanentního zavodnní zcela nevhodná pro vytvoYení odpovídajícího alternativního pYístupu k jejímu objektu. Jestli~e vaak i st~ovatelka ve svém podání uznává, ~e neexistuje alternativní komunikace, navrhuje spole nost MENTEM, spol. s. r. o., aby Nejvyaaí správní soud kasa ní stí~nost st~ovatelky odmítl, pYípadn i zamítl (usnesením Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 6. 2014, . j. 7 As 68/2014  80, které nabylo právní moci dne 21. 7. 2014, bylo posléze rozhodnuto tak, ~e spole nost MENTEM, spol. s. r. o. ji~ není osobou zú astnnou na Yízení z dovodu pYevodu nemovitosti, její~ sou ástí je objekt . p. 107).<br/><br/>Ing. K. K. (osoba zú astnná na Yízení) ve svém vyjádYení uvedl, ~e pova~uje kasa ní stí~nost za neopodstatnnou. PYáním st~ovatelky je vytvoYit alternativní cestu  za kompostem , kde je ale po vtainu roku mo ál. Jeliko~ u~ívá nemovitost . p. 361 v Krkonoaích ji~ 55 let ví velmi dobYe, kam není radno vobec vstupovat. Není mu proto známo, z jakého dovodu st~ovatelka spornou cestu uzavYela, kdy~ v dob prohlídky pYed koupí objektu jasn vidla podle vyalapané cesty ve snhu, ~e vedle jejího domu vede pou~ívaná cesta.<br/><br/>Mgr. V. K. a Mgr. M. V. (osoby zú astnné na Yízení) se nejprve pYipojili k vyjádYení povodní osoby zú astnné na Yízení MENTEM, spol. s. r. o. a sami vznesli Yadu námitek vo i kasa ní stí~nosti.<br/><br/>Nejprve namítli, ~e st~ovatelka v doplnní kasa ní stí~nosti vznáaí nkteré námitky, které neuplatnila ve správním Yízení, ale a~ v rámci správního soudnictví. St~ovatelka pYedevaím namítá nesoulad napadeného rozsudku krajského soudu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 268/06. Tento nález ale nelze v projednávané vci pou~ít. Podstata nálezu Ústavního soudu spo ívá v tom, ~e nelze po vlastníkovi, jemu~ byl majetek vydán v restituci, aby proti své voli a bez jakékoli náhrady, snáael omezení svého vlastnického práva dané obecným u~íváním jeho pozemku jako veYejn pYístupné ú elové komunikace, k nmu~ byl udlen souhlas v dob, kdy mu byl tento majetek protiprávn odHat. Citovaný nález tak sleduje zmírnní kYivd vzniklých restituentom v dosledku zestátnní a následného vrácení majetku státem. St~ovatelka ale nemovitosti koupila a získala je do vlastnictví ve stavu, v jakém byly v okam~iku udlení pYíklepu. Kompletnost informací ze strany dra~itele i povodního vlastníka je vaak z hlediska existence ú elové komunikace zcela irelevantní. Pokud se pYesto st~ovatelka cítila neúplností informací v dra~ební vyhláace poakozena, mohla uplatnit svá práva vo i povodnímu vlastníkovi i napadnout samotnou dra~bu. St~ovatelka tak nemo~e násiln vynucovat zmny v desetiletí trvajícím pokojném stavu.<br/><br/>Cesta  za kompostem ve skute nosti není ~ádnou cestou a sama st~ovatelka v kasa ní stí~nosti uvádí, ~e  pokud by komunikace vedoucí tsn u domu st~ovatelky za ala být legáln vyu~ívána& bylo by ztí~eno vytvoYení alternativní pYístupové cesty za kompostem . VytvoYení tohoto alternativního pYístupu by tedy vy~adovalo dohodu vaech stran. Cesta  za kompostem je navíc v dosledku vlivu pYírodních podmínek (podmá enosti a sklonu svahu) pYi deativém po así nebo jarním tání zcela nepou~itelná, co~ ú elová komunikace, její~ deklarace je pYedmtem celého Yízení, není.<br/><br/>Místní aetYení a svdecké výslechy jsou pouze jedním z mo~ných dokazních prostYedko. St~ovatelka ostatn dokaz provedením svdeckých výpovdí ani nenavrhovala. Navíc vaichni ú astníci Yízení i zástupci silni ních úYado lokalitu znají. PYítomnost st~ovatelky nebo jakýchkoliv jiných osob v rámci místního aetYení by na této skute nosti nemohla nic zmnit. Vzhledem k velikosti a pYehlednosti dot eného pozemku st~ovatelky nelze pYedpokládat, ~e by existence jiné alternativní komunikace unikla zástupcom silni ního úYadu.<br/><br/>Zcela ú elové a absurdní je pak tvrzení st~ovatelky o tom, ~e ú elová komunikace nemohla vobec vzniknout, neboe se nachází v Krkonoaském národním parku a její vyu~ívání bylo samo o sob nezákonné od samého po átku, tj. od roku 1976, od kdy za al Ing. K. vyu~ívat cestu k doprav ke své rekrea ní nemovitosti.<br/><br/>Naprosto irelevantní je zjiatní, od jaké doby za al Ing. K. cestu u~ívat, neboe ostatní nemovitosti jsou velmi staré ( . p. 107 více jak 200 let) a jejich vlastníci pYedmtnou komunikaci vyu~ívali ji~ dYíve. Vyu~ívali ji vaak i správci luk a leso k obhospodaYování pozemko za pou~ití potYebné techniky. VyjádYení Ing. K. tak mlo jen dokreslit situaci, ~e on osobn pYedmtnou komunikaci vyu~ívá od roku 1976, co~ na druhé stran ale znamená, ~e musela existovat i pYed tímto datem. Absurdní je také tvrzení st~ovatelky o tom, ~e nemovitosti nemly od po átku své existence pYístup k silnici, neboe s tímto tlesem musely být komunika n spojeny ji~ od svého vzniku. K zamezení provozu na ú elové komunikaci by bylo tYeba, aby komunikace byla opatYena zna kou zákaz vjezdu, co~ nebylo a není. B~nou praxí také je, ~e vlastníci nemovitostí mohou ~ádat o výjimky a povolení k vjezdu. Rozporovaná ú elová komunikace je navíc podle územního plánu umístna v zastavném území, kde se s dopravní obslu~ností zcela jist po ítá.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud by proto ml kasa ní stí~nost st~ovatelky odmítnout jako nepYípustnou, pYípadn zamítnout. <br/><br/>Nejvyaaí správní soud pYezkoumal kasa ní stí~ností napadený rozsudek krajského soudu pYi vázanosti rozsahem a dovody, které uplatnila st~ovatelka v podané kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 3, 4 s .Y. s.), a dospl k závru, ~e kasa ní stí~nost není opodstatnná.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud pYi svém rozhodování vychází z úvah, které jsou podstatné pro posouzení vci samé, je~ jsou obdobné jako úvahy, z nich~ vyael krajský soud.<br/><br/>Zákon o pozemních komunikacích upravuje právní re~im pozemních komunikací, které vymezuje jako dopravní cesty ur ené k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci (§ 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Pozemní komunikace jsou dále lenny do tyY kategorií, a sice na dálnice, silnice, místní komunikace a ú elové komunikace (§ 2 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích). Na rozdíl od dálnic, silnic a místních komunikací, které jsou ve vlastnictví osob veYejného práva (stát, kraj, obec), ú elové komunikace mohou být ve vlastnictví soukromých subjekto.<br/><br/>Podle ust. § 7 odst. 1 vta první zákona o pozemních komunikacích je ú elovou komunikací pozemní komunikace, která slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko. Tyto komunikace jsou veYejn pYístupnými ú elovými komunikacemi. Zákon o pozemních komunikacích po ítá i s ú elovými komunikacemi, které nejsou pYístupné veYejn - jedná-li se o pozemní komunikace v uzavYeném prostoru nebo objektu, které slou~í potYeb vlastníka nebo provozovatele uzavYeného prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2). <br/><br/>Z právní úpravy lze dovodit, ~e komunikace bude mít charakter ú elové pozemní komunikace, a to ex lege, bude-li naplHovat zákonem vymezené pojmové znaky pozemní komunikace (§ 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) a sou asn pojmové znaky ú elové pozemní komunikace vymezené v § 7 odst. 1 vta první cit. zákona (resp. v § 7 odst. 2 vta první).<br/><br/>Pro ú elové pozemní komunikace platí stejn jako pro ostatní pozemní komunikace, re~im tzv. obecného u~ívání (§ 19 zákona o pozemních komunikacích). Obecné u~ívání lze podYadit pod pojem  veYejné u~ívání , právní teorií definovaný jako  u~ívání vaeobecn pYístupných materiálních statko, které odpovídají jejich ú elovému ur ení, pYedem neomezeným okruhem u~ivatelo (cit. Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná ást. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 303  304). Obecné u~ívání ú elové pozemní komunikace spo ívá v mo~nosti ka~dého tuto komunikaci  v mezích pYedpiso upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených zákonem o pozemních komunikacích  bezplatn u~ívat, a to zposobem obvyklým a k ú elom, ke kterým je tato komunikace ur ena (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 5. 2011, . j. 2 As 40/2011  99, dostupný na www.nssoud.cz). Právo obecného u~ívání pozemních komunikací, bye mo~e být spojeno s vlastnictvím soukromých osob, není institutem soukromého práva, ale jedná se o veYejnoprávní oprávnní, které má svoj základ nikoli v ob anskoprávních pYedpisech, ale vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích (rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, . j. 5 As 20/2003  64, dostupný na www.nssoud.cz).<br/><br/>Výkladem § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích se v minulosti opakovan zabýval jak Nejvyaaí správní soud, tak i Ústavní soud. V nálezu sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. 2008 (dostupný na www.nalus.usoud.cz), Ústavní soud mimo jiné konstatoval, ~e vlastnické právo je omezitelné v pYípad kolize s jiným základním právem nebo v pYípad nezbytného prosazení ústavn aprobovaného veYejného zájmu za náhradu. Pokud nkterá z podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentuje (napYíklad kompenzace za nj), jedná se o neústavní poruaení vlastnického práva. V takových pYípadech lze ústavn konformn omezit vlastnické právo pouze se souhlasem vlastníka a nelze proto vobec hovoYit o nuceném (resp. vynuceném) omezení podle ustanovení § 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (srov. obdobn té~ rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 6. 2008, . j. 6 As 80/2006  105, dostupný na www.nssoud.cz). <br/><br/>Existuje-li tedy v zákon veYejnoprávní institut omezující vlastnické právo, ani~ by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady, je nezbytnou podmínkou jeho ústavní konformity souhlas vyjádYený vlastníkem. Tak je tomu v pYípad tzv. veYejn pYístupných ú elových komunikací definovaných v ust. § 7 zákona o pozemních komunikacích, v jejich~ pYípad je vlastnické právo omezeno tím, ~e vlastník musí strpt obecné u~ívání pozemku jako komunikace (§ 19 zákona o pozemních komunikacích) a umo~nit na nj veYejný pYístup. Jediný ústavn konformní výklad je proto ten, ~e s takovým omezením vlastnického práva musí vlastník pYísluaného pozemku souhlasit. Tomuto závru nikterak neodporuje skute nost, ~e ú elová komunikace a obecné u~ívání komunikací jsou instituty veYejnoprávními, nikoli soukromoprávními.<br/><br/>Co se tý e  kvality souhlasu vlastníka, ten mo~e být bu výslovný, i konkludentní. Jestli~e vaak vlastník se zYízením ú elové komunikace souhlasil, jsou jeho soukromá práva v takovém pYípad omezena veYejnoprávním institutem obecného u~ívání pozemní komunikace, které nemo~e být vylou eno jednostranným úkonem vlastníka, jen~ takový souhlas udlil, ani jeho právními nástupci (rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1173/2005). Jestli~e vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek za al slou~it jako ú elová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o ú elovou komunikaci, vzniklou ze zákona. Sta í tedy, aby vlastník strpl u~ívání pozemku jako komunikace, v pYípad nesouhlasu musí vaak jít o aktivní jednání. Vznikne-li proto ú elová komunikace, je její právní status závazný i pro budoucí majitele pozemku - ú elové komunikace, kteYí nejsou oprávnni komunikaci ze své vole uzavYít. Ústavní soud akceptuje v obecné rovin názor Nejvyaaího soudu (srov. rozsudek ze dne 21. 2. 2006, . j. 22 Cdo 1173/2005), ~e omezení vlastnického práva k pozemku ve form veYejného pYístupu na tento pozemek je zposobilé pYecházet z vlastníka na vlastníka a ~e není tYeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udlen vlastníky pYedchozími.<br/><br/>VeYejnou cestou se tedy pozemek stává jeho vnováním obecnému u~ívání, ae ji~ vlastníkem výslovn projeveným souhlasem nebo konkludentním strpním. (srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, . j. 5 As 27/2009  66, dostupný na www.nssoud.cz).<br/><br/>Druhou judikatorn dovozenou podmínkou pro vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace je té~ existence nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby. Podle Ústavního soudu se z dneaních hledisek posuzování legitimních omezení základních práv jedná o nezbytnou podmínku proporcionality omezení. Zjednoduaen Ye eno, existují-li jiné zposoby, jak dosáhnout sledovaného cíle (zajiatní komunika ního spojení nemovitostí), ani~ by doalo k omezení vlastnického práva, je tYeba dát pYed omezením vlastnického práva pYednost tmto jiným zposobom. Ostatn ji~ v dob první eskoslovenské republiky vycházely obecné soudy z toho, ~e  zákon o zYizování cest nezbytných jest výjime ným, zasahujícím do soukromého práva vlastnického a sluaí tedy ustanovení jeho vykládati restriktivn a nikoliv extenzivn&  (rozhodnutí Nejvyaaího soudu ze dne 5. 4. 1921, RI 209/21, Vá~ný, . III, ro . 1921, str. 251). Vedle nezbytné komunika ní potYeby stanovily v judikatuYe té~ podmínku dlouhodobého u~ívání pozemku, jako~to veYejné komunikace ( VeYejnost takovýchto cest podmínna jest vnováním vlastníka pozemku, které vaak mo~e se státi nejen výslovným prohláaením vlastníkovým, nýbr~ i konkludentním jednáním, a sice tak, ~e vlastník obecné u~ívání trpí, neklade mu pYeká~ek a ~e u~ívání toto trvá po dobu nepamtnou.", srov. Boh. A 10130/32). Dobová judikatura dokonce i v posuzování nutnosti komunika ní potYeby vá~ila proporcionalitu omezení vlastnického práva tak, ~e dovodila závr, podle nho~  okolnost, ~e paina je pro ást obce nejkrataím spojením, neospravedlHuje jeat sama o sob závr, ~e jde o komunikaci nutnou." (Boh. A 10130/32).<br/><br/>Nejvyaaí správní soud ve svém rozsudku ze dne 16. 5. 2011, . j. 2 As 44/2011  99, dostupný na www.nssoud.cz, vymezil z judikatury Ústavního soudu a Nejvyaaího správního soudu následující základní modelové situace vzniku (existence) ú elových pozemních komunikací, které naplHují znaky vymezené v ust. § 7 odst. 1 vta první zákona o pozemních komunikacích: 1) ú elová pozemní komunikace byla zYízena vlastníkem pozemku, pYípadn vlastník pozemku s jejím zYízením prokazateln souhlasil, 2) ú elová pozemní komunikace vznikla a existuje bez toho, aby s tím vlastník pozemku vyslovil souhlas. V prvním pYípad nic nebrání tomu, aby se spole n se vznikem i zYízením ú elové pozemní komunikace aktivoval re~im jejího obecného u~ívání. Za této situace je v Yízení o vydání deklaratorního rozhodnutí nadbyte né zkoumat nutnou a nenahraditelnou komunika ní potYebu  vlastník fakticky  vnoval tuto komunikaci do veYejného u~ívání. Ve druhém pYípad je ale situace odlianá, neboe zYízení a existence ú elové pozemní komunikace je v rozporu s volí vlastníka dot eného pozemku, pYípadn vlastník o ní pouze neví a není s ní tedy výslovn srozumn. Deklarace existence ú elové pozemní komunikace v tomto pYípad by pYedstavovala potvrzení nuceného omezení vlastnického práva tohoto subjektu v podob veYejného pYístupu ka~dého na tuto komunikaci, tj. její obecné u~ívání. V takovém pYípad je proto nutno postupovat v souladu s ust. l. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, za pou~ití ústavn konformního výkladu (k omezení vlastnického práva bez projevené vole vlastníka lze veYejnoprávními prostYedky pYistoupit pouze ve veYejném zájmu, na základ zákona a za náhradu). Jednalo by se toti~ o neústavní zásah do vlastnického práva, není-li splnna, bye jen jedna z podmínek mo~nosti jeho omezení.<br/><br/>Vyústním uvedených úvah Nejvyaaího správního soudu obsa~ených v rozsudku ze dne 16. 5. 2011, . j. 2 As 44/2011  99, je i právní vta, v ní~ je konstatováno, ~e:  PYedpokladem pro vydání deklaratorního rozhodnutí o tom, ~e ur itá komunikace je veYejn pYístupnou ú elovou pozemní komunikací ve smyslu § 7 odst. 1 vty první zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je mj. souhlas vlastníka pozemku, na kterém se komunikace nachází. Není-li tento souhlas dán nebo jsou-li o nm dovodné pochybnosti, je mo~né k deklaraci existence ú elové pozemní komunikace pYistoupit výhradn za splnní následujících podmínek: naplnní zákonných znako veYejn pYístupné ú elové pozemní komunikace, existence nezbytné komunika ní potYeby a poskytnutí odpovídající náhrady za omezení vlastnického práva. Podmínka existence nezbytné komunika ní potYeby je splnna, pokud se v dané lokalit nenachází k pYedmtné komunikaci alternativa, o ní~ by bylo mo~né vzhledem ke konkrétním podmínkám v území jeat rozumn uva~ovat .<br/><br/>Podle krajského soudu bylo ve správním Yízení prokázáno, ~e pYedmtná komunikace slou~ila po dlouhá desetiletí jako pYístupová cesta pro vlastníky a u~ivatele objekto . p. 105, 106, 107 a 361, stejn jako pYístupová cesta pro zemdlskou a lesní techniku v pYípadech, kdy nastala potYeba obhospodaYovat lu ní i lesní pozemky nacházející se za ní. V pYípad potYeby tak byla tato cesta kdykoliv pYístupná veYejnému u~ívání. Tato skute nost byla po dlouhá léta respektována nejen vlastníky pozemku, na nm~ se pYedmtná komunikace nachází (ae ji~ to byl Pozemkový fond nebo Lesy eské republiky i jiný vlastník), ale rovn~ vaemi vlastníky objekto nacházejících se v dané lokalit, stejn i vaemi u~ivateli pYedmtné komunikace. Tento stav byl potvrzen pYedevaím vyjádYeními Ing. K., M. P., rodiny P., M. `. a M. H., jak to uvedl krajský soud ve svém rozsudku. Vzhledem k tomu, ~e nebyl prokázán kvalifikovaný nesouhlas vlastníka pozemku parc. . 2306/4 se vznikem a uvedeným u~íváním pYedmtné veYejn pYístupné ú elové komunikace, doalo ke vzniku této komunikace.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud pYedesílá, ~e i v Yízení o kasa ní stí~nosti se jako kasa ní soud Yídí dispozi ní zásadou. Je provedením této dispozi ní zásady, jestli~e ust. § 106 odst. 1 s. Y. s. ukládá st~ovateli povinnost ozna it rozsah napadení soudního rozhodnutí a uvést, z jakých dovodo (skutkových a právních) toto soudní rozhodnutí napadá a pova~uje výroky tohoto rozhodnutí za nezákonné, a ~e kasa ní soud je pak vázán rozsahem kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 3 s. Y. s.) a dovody kasa ní stí~nosti (§ 109 odst. 4 vta pYed stYedníkem s. Y. s.). innost kasa ního soudu je tak ohrani ena rámcem takto vymezeným (rozsah napadení soudního rozhodnutí a skutkové a právní dovody nezákonnosti tohoto rozhodnutí), a tento soud se musí omezit na zkoumání napadeného rozhodnutí jen v tomto smru, nejde-li ovaem o vadu, k ní~ musí hledt z úYední povinnosti (§ 109 odst. 4 vta za stYedníkem s. Y. s.). I pYi nejmírnjaích po~adavcích proto musí být z kasa ní stí~nosti poznatelné, v kterých ástech a po jakých stránkách má Nejvyaaí správní soud napadené soudní rozhodnutí zkoumat, pYi em~ kasa ní soud není povinen, ale ani oprávnn sám vyhledávat mo~né nezákonnosti soudního rozhodnutí.<br/><br/>St~ovatelka ve své ~alob, ale i v kasa ní stí~nosti pYedevaím namítá, ~e ~alovaný správní orgán ani krajský soud nemly dovodit naplnní prvního ze znako veYejn pYístupné ú elové pozemní komunikace, kterým je existence dopravní cesty ur ené k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci ve smyslu ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích ve spojení s ust. § 2 odst. 1 tého~ zákona. Je tomu tak proto, ~e se pYedmtný pozemek nachází na území Krkonoaského národního parku, kde je veakerá doprava motorovými vozidly, tedy i na pYedmtném pozemku, nepovolená ve smyslu ust. § 16 odst. 1 písm. d) zákona o ochran pYírody a krajiny (ú elová komunikace není silnicí podle § 5 zákona o pozemních komunikacích, ani místní komunikací podle § 6 tého~ zákona ani místem vyhrazeným se souhlasem orgánu ochrany pYírody, kde je umo~nna doprava).<br/><br/>Nejvyaaí správní soud je vaak toho názoru, ~e krajský soud v souladu se zákonem vyslovil závr, ~e správní orgán v Yízení vedeném podle ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích pouze deklaruje existenci fakticky existujícího stavu a ~e proto není povinen zabývat se otázkami souvisejícími s re~imem provozu na veYejn pYístupné ú elové komunikaci, jako napY. tím, zda vjezd motorovými vozidly na ni je v souladu se zákonem o ochran pYírody a krajiny, pota~mo Návatvním Yádem Krkonoaského národního parku, které jsou vyhrazeny jinému Yízení, v nm~ se st~ovatelka mo~e dovolat nápravy. Jinak Ye eno, pYedmtem Yízení vedeného podle ust. § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je jen deklarace toho, zda ur itá pozemní komunikace splHuje vymezené znaky veYejn pYístupné ú elové komunikace i nikoliv. VeYejn pYístupná ú elová komunikace proto nemo~e být omezována jen na u~ití silni ními a jinými vozidly nebo jen na u~ití chodci. Taková komunikace je jako dopravní cesta obecn ur ena k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci (§ 2 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). Konkrétn se vaak mo~e potom stát, ~e ú elová komunikace bude vyu~ívána zcela nebo pYevá~n jen chodci, kteYí se po ní mohou pohybovat bez jakéhokoliv omezení zákona o ochran pYírody a krajiny nebo naopak. I z toho vyplývá, ~e je nutno rozliaovat vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace a re~im provozu na této komunikaci, který se mo~e mnit. Ostatn i Správa Krkonoaského národního parku ve zpráv ze dne 30. 1. 2012, zn. KRNAP 00690/2011, zalo~ené ve správním spise, sama pYipouatí, ~e v pYípad neexistence reálné mo~nosti sjezdu majitelo nemovitostí . p 105, 106, 107 a 361 z komunikace  JeYábník ke svým objektom, bude jedinou mo~ností dopravy k tmto objektom práv komunikace, o ní~ silni ní správní úYad rozhodoval a u které jako jediné by i nadále byla naplnna podmínka nutné komunika ní potYeby. B~nou praxí také je, ~e vlastníci nemovitostí mohou ~ádat o výjimky a povolení k vjezdu. Ú elová komunikace je navíc podle územního plánu zYejm umístna v zastavném území, kde se s dopravní obslu~ností zcela jist po ítá.<br/><br/>V nyní souzené vci je tYeba znovu také pYipomenout, ~e je-li veYejn pYístupná ú elová pozemní komunikace v souladu s volí vlastníka zYízena, nemo~e její vlastník jednostranným vyhláaením zamezit jejímu obecnému u~ívání, jak je zYejmé i z ustanovení zákona o pozemních komunikacích, která vá~ou regulaci provozu na uvedených komunikacích na rozhodnutí pYísluaného orgánu, nikoliv na rozhodnutí vlastníka (§ 7 odst. 1 vta druhá, § 24). K takové regulaci nejsou oprávnni ani právní nástupci povodního vlastníka. Vlastník komunikace, která má znaky ú elové komunikace, je~ není v uzavYeném prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích), není ani pYi zYízení komunikace oprávnn omezit u~ívání této komunikace na ur itou skupinu subjekto, a vylou it tak její obecné u~ívání. To neznamená, ~e vlastník by byl zbaven mo~nosti provoz na ú elové komunikaci regulovat, pYípadn komunikaci zcela uzavYít; mo~e tak vaak u init jen na základ rozhodnutí pYísluaného správního orgánu. Silni ní správní orgán se zde zabývá otázkou, zda a pYípadn jakým zposobem je mo~né zmírnit ji~ existující omezení vlastnického práva spo ívající v existenci ú elové pozemní komunikace na pozemku ve vlastnictví jiného. Dovody k úprav nebo omezení veYejného pYístupu mohou být rozné, v~dy se vaak vztahují k problematice pYístupu veYejnosti na tuto komunikaci (napY. omezení vjezdu vozidel ur itého typu i nad ur itou hmotnost). I zde ovaem platí ústavn konformní potYeba aplikace zásady proporcionality.<br/><br/>St~ovatelka ve své kasa ní stí~nosti a v prvním doplnní tohoto mimoYádného opravného prostYedku brojí i proti závrom krajského soudu, které vyslovil ohledn existence nutné a ni ím nenahraditelné komunika ní potYeby jako~to podmínky pro vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace, ale jen ve vztahu k  cest za kompostem , která také vede po jejím pozemku, ale ve významn vtaí vzdálenosti od jejího domu. Jinak Ye eno, st~ovatelka v kasa ní stí~nosti namítá nerespektování zásady minimalizace zásahu do vlastnického práva ze strany krajského soudu.<br/><br/>Jen v tomto rozsahu a z tohoto dovodu (§ 109 odst. 3, 4 s. Y. s.) proto mohl Nejvyaaí správní soud pYezkoumávat opodstatnnost uvedené námitky.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud má za to, ~e tzv. cesta  za kompostem není v dané lokalit k pYedmtné komunikaci alternativou, o ní~ by bylo mo~né vzhledem ke konkrétním podmínkám k území jeat rozumn uva~ovat.<br/><br/>Závry, které správní orgány u inily na míst samém ohledn mo~nosti pYístupu po cest  za kompostem , mají oporu i v ostatních dokazech zalo~ených ve spisu. Tak z provedené fotodokumentace vyplývá, ~e tzv. cesta za kompostem je travnatým sva~itým pozemkem bez zpevnného povrchu a bez napojení na tleso silnice. Patrnost cesty na tomto pozemku není ani zYetelná. Není také ~ádného dovodu nevYit závru správních orgáno, ~e spodní ást cesty tvoYí po vtainu roku mokYina znemo~Hující nejen dále uvedené nouzové u~ívání, ale i paí prochod a pYechod. Náhradní pYístupová cesta nemusí být sice po stránce kvalitativní na shodné úrovni s cestou povodní, pYesto by vaak mla v zásad umo~Hovat stejný rozsah u~ívání a slou~it stejnému ú elu. Tento úlohu rozhodn cesta  za kompostem nesplHuje. U~ívání cesty osobními automobily by bylo po vtainu roku bu vobec nemo~né, nebo se zna nými obtí~emi. To samé platí i pokud jde o paí prochod a pYechod. Krajský soud má pravdu v tom, ~e na uvedeném závru nemo~e nic zmnit ani skute nost, ~e po uzavYení pYedmtné komunikace byla cesta  za kompostem nouzov u~ita zejména u~ivateli objektu . p. 107, kteYí jinou mo~nost dostat se motorovými vozidly k tomuto objektu nemají. Tato skute nost proto nemo~e jít k tí~i dosavadním u~ivatelom pYedmtné komunikace. Stejné okolnosti v podstat uvedly osoby zú astnné na Yízení Mgr. V. K. a Mgr. M. V., ale té~ bývalá osoba zú astnná na Yízení spole nost MENTEM, spol. s. r. o., které se shodly v tom, ~e cesta  za kompostem je pod vlivem pYírodních podmínek (podmá enosti a sklonu svahu) pYi deativém po así nebo pYi jarním tání zcela nepou~itelná. VeYejn pYístupná ú elová komunikace, její~ deklarace je pYedmtem celého Yízení, proti ní~ st~ovatelka brojí, vaak nepou~itelnou komunikací není. Krajský soud má z uvedených dovodo právem za to, ~e tato varianta pYístupové cesty rozhodn nemo~e obstát.<br/><br/>Pokud není dána alternativa této cesty k pYedmtné komunikaci, nelze krajskému soudu vytýkat poruaování principu minimalizace zásahu do práv st~ovatelky, spo ívajícím ve st~ovatelkou tvrzených vibracích a otYesech domu . 245 v dosledku jízd automobilo po veYejn pYístupné ú elové komunikaci. Tento stav je za uvedené situace tYeba Yeait podle ust. § 7 odst. 1 vta druhá zákona o pozemních komunikacích rozhodnutím silni ního správního orgánu (napY. omezením vjezdu vozidel ur itého typu i nad ur itou hmotnost). Nelze ovaem ani nevidt to, ~e pYedmtná ú elová komunikace je vyu~ívána podle vyjádYení ~alovaného správního orgánu zcela minimáln (v dob rekreace a pYíznivých klimatických podmínek do deseti jízd za den podél krataí strany domu), kde~to po silnici II/286 projede denn cca 400 vozidel za den, a to i nákladních.<br/>St~ovatelka v kasa ní stí~nosti, resp. v prvním doplnní kasa ní stí~nosti také namítá nesprávnost právního posouzení existence souhlasu vlastníka pozemku se zYízením pozemní komunikace krajským soudem, s ohledem na nabytí pYedmtné nemovitosti od veYejnoprávního subjektu, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. II. ÚS 268/06.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud musí konstatovat, ~e takový ~alobní dovod není v ~alob ze dne 3. 7. 2012 vobec namítán.<br/><br/>Podle ust. § 104 odst. 4 s. Y. s. kasa ní stí~nost není pYípustná, opírá-li se jen o jiné dovody, ne~ které jsou uvedeny v § 103, nebo o dovody, které st~ovatel neuplatnil v Yízení pYed soudem, jeho~ rozhodnutí má být pYezkoumáno, a  tak u init mohl.<br/><br/>Z pohledu pYezkumu Nejvyaaím správním soudem jde tu o nový právní dovod, který st~ovatelka neuplatnila v Yízení pYed krajským soudem, jeho~ rozhodnutí má být pYezkoumáváno, a  tak u init mohla. Takový dovod kasa ní stí~nosti je v uvedeném rozsahu nepYípustný (§ 104 odst. 4 s. Y. s.). Nejvyaaí správní soud ji~ v rozsudku ze dne 22. 9. 2004, . j. 1 Azs 34/2004 - 49, dostupném na www.nssoud.cz, vyslovil, ~e:  Ustanovení § 104 odst. 4 s. Y. s. in fine brání tomu, aby st~ovatel v kasa ní stí~nosti uplatHoval jiné právní dovody, ne~ které uplatnil v Yízení pYed soudem, jeho~ rozhodnutí má být pYezkoumáváno, a  tak u init mohl; takové námitky jsou nepYípustné. Ustanovení § 109 odst. 4 s. Y. s. naproti tomu brání tomu, aby se poté, co bylo vydáno pYezkoumávané rozhodnutí, uplatHovaly skutkové novoty. K takto uplatnným novým skute nostem soud pYi svém rozhodování nepYihlí~í . Nadto je tYeba té~ konstatovat, ~e v textu této námitky je ponkud zamHován nesouhlas st~ovatelky s u~íváním pozemku cizími osobami poté, co za ala koupí nabytý pozemek u~ívat, s nesouhlasem st~ovatele pokud jde o vznik veYejn pYístupné ú elové komunikace.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud musí konstatovat, ~e stejné závry platí, i pokud jde o námitku kasa ní stí~nosti, v ní~ st~ovatelka vytýká neprovedení svdeckých výpovdí správními orgány a nevyvození odpovídajícího závru z této vady Yízení správním soudem. Také tato námitka nebyla vznesena st~ovatelkou v ~alob, ale poprvé a~ v kasa ní stí~nosti. Takový dovod kasa ní stí~nosti je rovn~ nepYípustný s poukazem na ust. § 104 odst. 4 s. Y. s. a citovanou judikaturu k uvedené problematice, neboe st~ovatelka popsanou výtku mohla vznést ji~ v ~alob.<br/><br/>Pokud pak jde o námitku kasa ní stí~nosti ohledn neprovedení dokazu ohledáním pYedmtné nemovitosti na míst samém, v ní~ st~ovatelka vytýká správním orgánom nevyhovní její ~ádosti, aby provedly místní aetYení, je tYeba Yíci, ~e k prvnímu uplatnní nesouhlasu, resp. jen stesku na tento postup doalo v rozporu s ust. § 71 odst. 2 s. Y. s. a~ po uplynutí dvoumsí ní lhoty pro podání ~aloby, tedy opo~dn (~alobou napadené rozhodnutí správního orgánu ze dne 27. 4. 2012 bylo st~ovatelce doru eno dne 3. 5. 2012, nabylo právní moci dne 26. 5. 2012, a poukaz st~ovatelky na postup správních orgáno byl toliko zmínn v podání ze dne 24. 9. 2012 u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobo ky v Liberci, a to jeat jen ve vyjádYení st~ovatelky jako ~alobkyn k vyjádYení ~alovaného, tedy ani v ~alobním podání). Xádná námitka ohledn neprovedení dokazu ohledáním tak nebyla uplatnna v souladu s ust. § 71 odst. 2 s. Y. s., ale a~ v kasa ní stí~nosti. Dosledek takového postupu st~ovatelky je ten, ~e kasa ní stí~nost je v uvedeném rozsahu nepYípustná.<br/><br/>Nic na nepYípustnosti a opo~dnosti námitky kasa ní stí~nosti nemní ani fakt, ~e se krajský soud v odovodnní svého rozsudku zdaYile vypoYádal s uvedenou problematikou.<br/><br/>Nejvyaaí správní soud z uvedených dovodo zamítl kasa ní stí~nost st~ovatelky smYující proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 2014, . j. 30 A 16/2013  128, (§ 110 odst. 1 poslední vta s. Y. s.).<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl o kasa ní stí~nosti rozsudkem bez jednání, proto~e mu takový postup umo~Huje ust. § 109 odst. 2 s. Y. s.<br/><br/> Výrok o nákladech Yízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. Y. s., za pou~ití ust. § 120 s. Y. s. St~ovatelka ve vci úspch nemla a podle obsahu spisu úspanému správnímu orgánu nevznikly ~ádné náklady v Yízení o kasa ní stí~nosti pYed soudem. Nejvyaaí správní soud proto rozhodl tak, ~e ~ádný z ú astníko nemá právo na náhradu náklado Yízení o kasa ní stí~nosti.<br/><br/> Osoby zú astnné na Yízení nemají právo na náhradu náklado Yízení, proto~e jim správní soud neulo~il ~ádnou povinnost, kterou by mly splnit (§ 60 odst. 5 s. Y. s.).<br/><br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 25. záYí 2014<br/><br/><br/>JUDr. Jaroslav Hubá ek<br/>pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>