<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 70/2008- 74 - text</title> </head> <body> ÿþ 1 As 70/2008  83<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>U S N E S E N Í<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v rozaíYeném senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Josefa Baxy a soudco JUDr. Karla `imky, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Miluae Doakové, JUDr. JiYího Pally, JUDr. Jana Passera a JUDr. Jaroslava Vlaaína v právní vci ~alobce: Ateliér pro ~ivotní prostYedí, o. s., se sídlem Ve svahu 1, Praha 4, zastoupeného JUDr. Petrem Ku~vartem, advokátem se sídlem Za Zelenou liakou 967, Praha 4, proti ~alovanému: Magistrát hlavního msta Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 13. 11. 2007, . j. S-MHMP-317866/2007/OOP-V-599/R-155/Pra, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobce proti usnesení Mstského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2008, . j. 8 Ca 44/2008  26, <br/><br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>I. PYi posuzování podmínek pro osvobození od soudních poplatko soud podle § 36 odst. 3 vty první s. Y. s. zkoumá, zda právnická osoba má dostate né prostYedky. Pokud právnická osoba vdom uspoYádá svoji innost tak, aby dlouhodob setrvávala bez dostate ných finan ních prostYedko, a koliv jejich vynakládání v souvislosti s vykonávanou inností je obvyklé a nezbytné, nelze takovou právnickou osobu zpravidla osvobodit od soudního poplatku ve smyslu § 36 odst. 3 s. Y. s.<br/><br/>II. Vc s e v r a c í k projednání a rozhodnutí prvnímu senátu.<br/><br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/><br/>I. Jádro sporu a dosavadní postup ve vci<br/><br/>[1] V Yízení o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného po~ádal ~alobce (dále té~  st~ovatel ) o osvobození od soudních poplatko, a to s odkazem na své majetkové pomry (neziskový subjekt nevykonávající ziskové aktivity a nemající stálý pYíjem) a na l. 9 odst. 4 Úmluvy o pYístupu k informacím, ú asti veYejnosti na rozhodování a pYístupu k právní ochran v zále~itostech ~ivotního prostYedí, publ. pod . 124/2004 Sb. m. s. (Aarhuská úmluva). St~ovatel se podle svého tvrzení zabývá ochranou hodnot veYejného zájmu (~ivotního prostYedí, veYejného zdraví, oprávnných zájmo místních rezidento) v souvislosti s rozhodováním veYejné správy. V minulosti sout~il o rozné granty, od pYelomu let 2005 a 2006 je vaak ji~ zcela bez takovýchto prostYedko. NepYispjí-li sami lenové st~ovatele nebo napY.  posti~ený rezident , nemá ~ádné pYíjmy. Nemá ani ~ádný významný majetek.<br/> <br/>[2] Mstský soud ~ádost o osvobození od soudních poplatko zamítl s tím, ~e pokud si ~alobce pYedsevzal vyvíjet innost, její~ sou ástí je té~ uplatHování práv v soudním Yízení, nezbývá, ne~ aby po ítal i s existencí povinnosti platit soudní poplatky a s nutností obstarat si vhodným zposobem potYebné prostYedky. Soud neshledal dovodu, pro  by ~alobce ml svou dobrovolnou innost konat, bye z ásti, za peníze z veYejných zdrojo.<br/><br/>[3] V kasa ní stí~nosti proti tomuto usnesení st~ovatel namítl krom jiného, ~e Mstský soud v Praze pochybným zposobem zredukoval otázku opatYování prostYedko na innost sdru~ení pouze na placení lenských pYíspvko. leno st~ovatele je zhruba tucet, mají rozné odbornosti a jejich pYedností není placení lenských pYíspvko, ale výkon neplacené práce ku prospchu sdru~ení a jeho aktivit. lenské pYíspvky by musely jít do horentních ástek, aby se z nich daly hradit provozní náklady; toho nejsou schopny ani velké organizace stejného druhu. Zjednoduaující pohled soudu je podle st~ovatele dosledkem neznalosti pomro v neziskovém nevládním sektoru. PotYebu získat provozní prostYedky Yeaí cestou dobrovolných daro leno i ne leno, dobrovolnou prací a v omezené míYe z granto. Na soudní poplatky vaak nadace ani jiné obdobné subjekty prostYedky neposkytují. St~ovatel ml za to, ~e zajiaeuje svoj provoz a nezbytné prostYedky na své aktivity racionálním zposobem a rozhodn není subjektem, který by si ú elov navozoval stav i zdání nemajetnosti, aby dosáhl výhod osvobození od soudních poplatko.<br/><br/>[4] Dále uvedl, ~e vystupuje v Yad úYedních rozhodovacích proceso, v nich~ musí kompenzovat zjevná selhávání správních úYado pYi hájení veYejných zájmo. Tento jev pYitom není nahodilý, ale soustavný, a jeho pYí inou je nepovedená reforma veYejné správy. Jde o systémový problém, jemu~ se ~alobce sna~í elit, pova~uje proto za spravedlivé, aby stát nesl rovn~ alespoH malou ást jeho náklado. }alobce nemá prostYedko nazbyt, jeho pYíjmy posta ují na vedení kanceláYe, nájemné a poplatky a slu~by nezbytné k fungování agendy.<br/><br/>[5] }alovaný se ke kasa ní stí~nosti nevyjádYil.<br/><br/>II. Dosavadní judikatura k rozhodné právní otázce a dovody pYedlo~ení vci rozaíYenému senátu<br/><br/>[6] PYi pYedb~né porad dospl první senát Nejvyaaího správního soudu k závru o nutnosti vc postoupit rozaíYenému senátu. <br/><br/>[7] Podle prvního senátu je i ve vcech ochrany ~ivotního prostYedí v prvé Yad nutno brát v úvahu mezinárodní závazky eské republiky, in concreto tedy zajistit, aby pYezkoumání postupo, rozhodnutí, akto nebo ne innosti v tchto vcech nevy~adovalo vysoké náklady ( l. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy). S ohledem na výai poplatku za Yízení o ~alob proti rozhodnutí správního orgánu (2000 K ), absenci povinného zastoupení advokátem a soudní praxi vylu ující mo~nost ulo~it neúspanému ~alobci k náhrad náklady správního orgánu spojené s jeho zastoupením advokátem a obecn vylu ující náhradu náklado osoby zú astnné na Yízení vaak zYejm nelze pova~ovat náklady soudního Yízení správního za nepYimYen vysoké ve smyslu uvedeného ustanovení Aarhuské úmluvy, a to ani v sou tu s ostatními b~n o ekávatelnými náklady Yízení. Nicmén pokud by poplatek i v takovéto výai pYedstavoval pYeká~ku pro pYístup k soudu, soud ú astníka Yízení za splnní zákonných podmínek od povinnosti jeho placení osvobodí.<br/><br/>[8] Stejn jako u jiných subjekto je tedy i u ~alobce tYeba zkoumat splnní podmínek podle § 36 odst. 3 s. Y. s. Dosavadní konstantní judikatura Nejvyaaího správního soudu vycházela podle prvního senátu z toho, ~e pYedpokladem pro osvobození od soudních poplatko je kumulativní splnní tYí podmínek: ~alobce o osvobození od soudních poplatko po~ádá, nedostatek prostYedko dolo~í a návrh na zahájení Yízení není zjevn neúspaný. Soud pYi posuzování nedostate nosti prostYedko pYedevaím porovnává na jedné stran výdlkové a dalaí majetkové a sociální pomry doty ného ú astníka Yízení, na druhé stran pak výai soudního poplatku se zYetelem na pYípadné dalaí náklady spojené s pYedmtným Yízením pYed soudem (dokazování, náklady právního zastoupení, apod.) i povahu vci samé. Z rozsudku ze dne 1. 9. 2004, . j. 2 Afs 28/2004 - 40, publ. pod . 423/2005 Sb. NSS a na ww.nssoud.cz, dále podle prvního senátu plyne, ~e pYí iny, z jakých se ~adatel dostal do situace znemo~Hující mu úhradu soudních poplatko, lze v neprospch ~adatele vá~it jen tam, kde se jeho innost (podnikání) zYejm vymykala Yádnému jednání a nakládání s majetkem. V uvedeném rozsudku Nejvyaaí správní soud uvedl:  Soud je pYi rozhodování o pYiznání osvobození od soudních poplatko oprávnn a povinen zkoumat majetkové pomry ~alobce a ty hodnotit z hlediska zákonných podmínek - tedy z hlediska, zda ~adatel o osvobození má, nebo nemá dostate né prostYedky k úhrad soudního poplatku. PYí iny, z jakých se ~adatel dostal do situace znemo~Hující mu úhradu soudních poplatko, lze v neprospch ~adatele vá~it jen tam, kde se jeho podnikání zYejm vymykalo Yádnému podnikání a nakládání s majetkem, co~ by ovaem muselo být dolo~eno. (& ) Hodnocení pYí in nedostatku finan ních prostYedko tak, jak je provedl v daném pYípad mstský soud, by vedlo ke znemo~nní pYístupu k soudu lidem v ~ivot i podnikání neúspaným. <br/><br/>[9] V rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 5. 2008, . j. 4 As 18/2008  32, www.nssoud.cz, se vaak uvádí, ~e  lze po ob anském sdru~ení, hodlá-li být aktivn inným, po~adovat, aby si materiální prostYedky na svoji innost (alespoH v základní a pro samotnou innost nezbytné míYe) zajistilo samo. Rezignuje-li sdru~ení na jejich zajiatní, není mo~né odpovdnost za nevytvoYení tchto prostYedko bez dalaího pYevést na stát prostYednictvím osvobozování od soudních poplatko . Tento výklad podle prvního senátu ji~ nerespektuje znní § 36 odst. 3 s. Y. s. a ve vztahu k posuzování nedostate nosti prostYedko posobí vo i neziskovým subjektom zabývajícím se ochranou veYejných zájmo nepYípustn restriktivn. Vzdaluje se ji~ toti~ pouhému posuzování pomro ú astníka Yízení a naopak mu ukládá povinnost aktivní innosti, ím~ vnáaí do jeho postavení vo i ostatním ú astníkom Yízení nerovnost. Je navíc i v rozporu s prejudikaturou Nejvyaaího správního soudu, podle ní~ bylo ji~ dYíve postupováno i vo i sou asnému ~alobci (napY. rozsudek ze dne 6. 2. 2008, . j. 1 As 48/2007  67, www.nssoud.cz).<br/><br/>[10] Interpretace podaná tvrtým senátem je pak podle prvního senátu i v rozporu s judikaturou Ústavního soudu ohledn dodr~ování zásady rovnosti stran v otázce mo~nosti pYiznat osvobození od soudních poplatko právnickým osobám. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 9. 1998, sp. zn. IV. ÚS 13/98, http://nalus.usoud.cz, je zásada rovnosti stran  st~ejní zásadou spravedlivého procesu. Je zakotvena v l. 37 odst. 3 Listiny a v l. 96 odst. 1 Ústavy R a promítá se také do Yady ustanovení procesních pYedpiso. Ob anský soudní Yád výslovn rovnost ú astníko Yízení stanoví v ustanovení § 18, z nho~ pro soudy plyne povinnost zajistit ú astníkom stejné, tj. rovnocenné mo~nosti k uplatHování jejich práv. Je proto tYeba také pYi interpretaci ustanovení § 138 odst. 1 o. s. Y., z jeho~ dikce plyne, ~e jeho pou~ití se mo~e dovolávat ka~dý ú astník, vycházet z pohledu uvedené ústavní zásady rovnosti. Právnické osoby, mezi n~ patYí i jednotky územní samosprávy, mají zposobilost být ú astníkem Yízení a soud s nimi tedy musí zacházet stejným zposobem jako s ú astníkem Yízení, který je fyzickou osobou. Skute nost, ~e zjiaeování pomro právnické osoby pYi rozhodování o osvobození od soudních poplatko by mlo být obtí~né i nákladné, sama o sob nemo~e být dovodem k tomu, aby u takového ú astníka Yízení byla pYedem a bez dalaího vylou ena mo~nost pou~ití ustanovení § 138 odst. 1 o. s. Y., jeho~ aplikace mo~e ve svých dosledcích ovlivnit i tak významné právo, jako je právo na pYístup k soudu. Je pak vcí judikatury obecných soudo, aby vymezila kritéria pomro, z nich~ bude pYi aplikaci tohoto ustanovení u právnických osob vycházet . Ke shodným závrom pak podle prvního senátu Ústavní soud dospl i v dalaích pYípadech, lze poukázat napY. na nálezy ze dne 27. 10. 1998, sp. zn. II. ÚS 13/98, a ze dne 11. 5. 1999, sp. zn. I. ÚS 13/98, http://nalus.usoud.cz.<br/><br/>[11] K povinnosti nerozliaujícího pYístupu vo i ú astníkom Yízení se dále Ústavní soud vyjádYil i v nálezu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. IV. ÚS 289/03, http://nalus.usoud.cz:  Jedním ze základních práv, které je zakotveno v l. 36 odst. 1 Listiny, je právo domáhat se stanoveným zposobem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Toto právo, jak vyplývá z citace, má ka~dý, tedy i ten, kdo nemá finan ní prostYedky na zaplacení soudního poplatku. Proto i kdy~ zákon stanoví povinnost uhradit soudní poplatek jako podmínku postupu pYi uplatHování práva v civilním procesu, sou asn upravuje okolnosti, za nich~ lze tuto podmínku prominout. Ty pak nerozliaují potencionální ~adatele o tuto výjimku podle zposobu a okolností, za nich~ vznikl problém, který je pYedmtem Yízení, a  nerozliaují ú astníky podle povolání i profese ani nestanoví kriteria délky vdomí povinnosti soudní poplatek uhradit. Ústavní soud dodal (bye ve vztahu k § 138 odst. 1 o. s. Y.), ~e  k tomu, aby soud mohl osvobodit ú astníka Yízení od zaplacení soudního poplatku, musí být sou asn splnny dv podmínky, a to nepYíznivá finan ní situace a pravdpodobnost úspchu v daném Yízení na stran ~adatele. Jen v tomto rozsahu mo~e soud hodnotit oprávnnost ~ádosti. <br/><br/>[12] Podle prvního senátu je v této souvislosti nutno si pln uvdomit dole~itost existence subjekto ob anské spole nosti (ae ji~ se jedná o nevládní neziskové organizace vaech mo~ných forem i o jednotlivce) pYi hájení veYejných zájmo. Argumentace, podle ní~ si má st~ovatel obstarat vhodným zposobem potYebné prostYedky ke své innosti, a to v etn placení soudních poplatko, typicky cestou výbru lenských pYíspvko, svd í o malé obeznámenosti s realitou fungování nevládního sektoru v eské republice. Ob anská spole nost v postkomunistických zemích stYední a východní Evropy ( eskou republiku nevyjímaje) vykazuje z mnoha dovodo specifické rysy ve srovnání s tím, jak funguje v dlouhodob etablovaných demokraciích. Jedním z nich je nízká míra pYímé participace ob ano na innosti rozných aktéro ob anské spole nosti. Ve vztahu k nevládním organizacím hájícím jednotlivé veYejné zájmy (tzn. ob anským sdru~ením s environmentální, lidskoprávní apod. orientací) proto bývá uvádno, ~e disponují relativn nízkou mobiliza ní kapacitou. Jinak Ye eno, mívají obvykle pomrn malý po et leno. To vaak neznamená, ~e by zde ob anská spole nost neexistovala. Navzdory výae uvedenému existují studie ukazující, ~e nevládní organizace v tchto zemích disponují dobrou advoka ní kapacitou, tedy schopností ovlivHovat rozhodovací procesy na státní i regionální úrovni. Nkdy se také hovoYí o transak ní kapacit, tedy o schopnosti vstupovat do transakcí s jinými nestátními aktéry i s reprezentanty orgáno veYejné moci. Lze tak konstatovat, ~e se v postkomunistickém prostoru daYí nevládním organizacím hrát podobnou roli, jako jejich protjakom v západoevropských zemích, bye se jedná pYevá~n o nepo etné organizace slo~ené z nemnoha dobrovolníko i pYípadn profesionálo (blí~e viz CísaY, OndYej: Politický aktivismus v eské republice. Sociální hnutí a ob anská spole nost v období transformace a evropeizace, CDK, Brno 2008).<br/><br/>[13] Podle prvního senátu se výae popsaná forma aktivismu z povahy vci potýká s výraznými finan ními problémy, proto~e takové organizace jsou schopny získat pouze omezené zdroje cestou lenských pYíspvko. Proto bývají zpravidla výrazn závislé na dotacích i grantech z rozných soukromých i veYejných zdrojo, jejich~ obecným rysem je pYísná vázanost toho, jak lze peníze z nich získané u~ít. Soudní poplatky pYitom z tchto zdrojo financovat obvykle nelze. Proto je mo~no pova~ovat za vysoce relevantní argument, podle nj~ pYedstavuje povinnost platit soudní poplatek pro takové organizace faktickou bariéru v pYístupu k soudu, a to i navzdory jeho omezené výai.<br/><br/>[14] První senát dále poukázal na srovnání s jinými evropskými státy. Soudní poplatky, jsou-li vybírány, tam jsou vesms spíae nízké i od nich jsou sdru~ení zabývající se ochranou ~ivotního prostYedí v nkterých zemích osvobozena. Obecn vaak soudní poplatky mohou být prominuty nemajetným osobám, v etn osob právnických, s ím~ se typicky spojuje i poskytnutí právní pomoci v podob ustanovení advokáta na náklady státu. O tuto formu pomoci mohou zpravidla po~ádat i nevládní organizace zabývající se ochranou ~ivotního prostYedí. Pouze rozhodovací praxi soudo v Nmecku lze v tomto ohledu pova~ovat za restriktivní. <br/><br/>[15] První senát podotkl, ~e odmítá  toliko mechanickou aplikaci pravidla o nedostatku finan ních prostYedko coby podmínky pro pYiznání osvobození od soudních poplatko i dosledek  pYiznání absolutního práva  za vaech okolností bezplatného pYístupu k soudu pro ur ité skupiny osob (zde ob anských sdru~ení, jakým je st~ovatel) . Výklad dot ených ustanovení procesních pYedpiso zajisté nemo~e vést ke zneu~ití institutu osvobození od soudních poplatko. Ke ka~dé ~ádosti o osvobození od soudních poplatko je podle názoru prvního senátu nutno pYistupovat pYísn individuáln, avaak nediskrimina n, tedy na podorysu ústavn zakotvené rovnosti ú astníko Yízení. V ka~dém takovém pYípad je soud povinen pomYovat vaechna relevantní kritéria  na jedné stran tak napY. mo~e zkoumat, zda se spor nevede té~ v soukromém zájmu leno ob anského sdru~ení, na stran druhé pak soud nemo~e trvat na povinnosti placení lenských pYíspvko za sou asného pYehlí~ení skute nosti, ~e lenové kupYíkladu poskytují sdru~ení bezplatn své expertní slu~by.<br/><br/>III. Posouzení vci rozaíYeným senátem<br/><br/>III. 1. Pravomoc rozaíYeného senátu<br/><br/>[16] Podle § 17 odst. 1 vty první s. Y. s., [d]ospl-li senát Nejvyaaího správního soudu pYi svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlianý od právního názoru ji~ vyjádYeného v rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu, postoupí vc k rozhodnutí rozaíYenému senátu. tvrtý senát Nejvyaaího správního soudu zaujal v rozsudku ze dne 26. 5. 2008, . j. 4 As 18/2008  32, názor, ~e i kdy~ ob anské sdru~ení objektivn nemá dostate né prostYedky, není to dovodem pro jeho osvobození od soudních poplatko, jestli~e samo rezignovalo na jejich zajiatní. První senát naopak má za to, ~e podmínkou pro osvobození je jen nedostatek prostYedko; jeli prokázáno, ~e ú astník nemá dostate né prostYedky, nemohou podle prvního senátu dalaí rozhodné skute nosti, vyjma zneu~ití práva, vést k odepYení osvobození. Rezignace na zajiatní prostYedko na soudní poplatky tedy podle prvního senátu zejména u ob anských sdru~ení, která v rozných správních a soudních Yízeních vystupují jako reprezentanti ob anské spole nosti, nemo~e vést bez dalaích dovodo k odepYení osvobození od soudních poplatko. <br/><br/>[17] Z uvedeného je patrné, ~e první senát dospl k právnímu názoru odlianému od toho, který zaujal tvrtý senát, a proto v rozsahu, v jakém jsou výae popsané právní názory v rozporu, pYeala pravomoc k posouzení rozhodných právních otázek na rozaíYený senát.<br/><br/>III. 2. PYedpoklady pro osvobození od soudních poplatko<br/><br/>[18] l. 36 odst. 1 Listiny stanoví, ~e [k]a~dý se mo~e domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených pYípadech u jiného orgánu. Je-li sou ástí  stanoveného postupu procedura, v ní~ mo~e být jednotlivec osvobozen od soudních poplatko, je poruaení této procedury a nesprávná aplikace pravidel, za nich~ má být osvobození pYiznáno, poruaením základního práva. Z toho ostatn vychází i judikatura Ústavního soudu. <br/><br/>[19] Podle § 138 odst. 1 o. s. Y. [n]a návrh mo~e pYedseda senátu pYiznat ú astníkovi zcela nebo z ásti osvobození od soudních poplatko, odovodHují-li to pomry ú astníka a nejde-li o svévolné nebo zYejm bezúspané uplatHování nebo bránní práva. Uvedené ustanovení vylo~il Ústavní soud ve svtle l. 36 odst. 1 Listiny ve shora ji~ zmínném nálezu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. IV. ÚS 289/03, jednozna n tak, ~e  k tomu, aby soud mohl osvobodit ú astníka Yízení od zaplacení soudního poplatku, musí být sou asn splnny dv podmínky, a to nepYíznivá finan ní situace a pravdpodobnost úspchu v daném Yízení na stran ~adatele. Jen v tomto rozsahu mo~e soud hodnotit oprávnnost ~ádosti. <br/><br/>[20] S ohledem na uvedenou judikaturu Ústavního soudu je nutno vykládat i obdobné ustanovení procesního pYedpisu, jím~ se Yídí správní soudnictví. Podle § 36 odst. 3 vty první s. Y. s. [ú] astník, který dolo~í, ~e nemá dostate né prostYedky, mo~e být na vlastní ~ádost usnesením pYedsedy senátu osvobozen od soudních poplatko. Soudní Yád správní tedy jeat explicitnji ne~ ob anský soudní Yád stanoví v rovin podmínek pro osvobození od soudních poplatko týkajících se majetku jedin to, ~e ú astník musí  nemít dostate né prostYedky . Uvedené ustanovení nelze vylo~it jinak ne~ jako pravomoc soudu k provYení objektivní situace (zjiatní, zda ú astník má, anebo nemá dostate né prostYedky), nikoli vaak jako pravomoc k provYení, z jakých pYí in se tak stalo (tj. k provYení  subjektivní stránky nemajetnosti). PYí iny nemajetnosti jsou toti~ pro rozhodnutí o osvobození od soudních poplatko zásadn irelevantní, neboe zákonodárce je jako kritérium pro posouzení nestanoví. Jinak Ye eno, i kdyby ú astník neml dostate né prostYedky proto, ~e se nechoval zodpovdn (napY. rezignoval na výdle nou innost, a  jí byl schopen), nelze mu za situace, kdy dostate né prostYedky vskutku objektivn nemá, zásadn dobrodiní § 36 odst. 3 s. Y. s. odepYít (samozYejm jen za pYedpokladu, ~e i dalaí kumulativn stanovené podmínky jsou splnny). Shora ji~ zmínný rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 1. 9. 2004, . j. 2 Afs 28/2004 - 40, publ. pod . 423/2005 Sb. NSS a na ww.nssoud.cz, ostatn práv z takového výkladu vychází a zohlednní chování jednotlivce pYipouatí jen v pYípadech zjevné (excesivní) nezodpovdnosti. Uvedený judikát trefn poznamenává, ~e pYília silný doraz na  subjektivní stránku jednání ú astníka by vedl  ke znemo~nní pYístupu k soudu lidem v ~ivot i podnikání neúspaným .<br/><br/>[21] Slovo  mo~e u~ité v § 36 odst. 3 vt první s. Y. s. ovaem dává soudu ur itý, bye ve svtle judikatury Ústavního soudu pomrn nevelký, prostor pro uvá~ení, zda i kdy~ jsou podmínky pro osvobození splnny, tj. ú astník nemá dostatek prostYedko a není naplnna ani negativní podmínka osvobození zakotvená ve vt druhé zmínného ustanovení, není výjime n na míst mu dobrodiní osvobození od soudních poplatko odepYít. Soudní uvá~ení se musí Yídit stejnými pravidly jako uvá~ení správní, tj. zejména se musí vyvarovat libovole, rozliaovat mezi roznými pYípady na základ racionálních, logických a nediskrimina ních kritérií a posuzovat obdobné pYípady obdobn a rozné pYípady rozn. Tato povinnost pYi soudním uvá~ení plyne z principu materiálního právního státu ( l. 1 odst. 1 Ústavy). Znamená to, ~e budou-li podmínky podle § 36 odst. 3 vty prvé a vty druhé s. Y. s. splnny, pravideln to povede k osvobození od soudních poplatko, a to v míYe, která bude odpovídat majetkové nouzi ú astníka Yízení. Je proto ~ádoucí ú astníka osvobodit jen áste n, lze-li po nm spravedliv po~adovat, aby bye jen z ur ité ásti svoji poplatkovou povinnost splnil. Neosvobození bude za splnní podmínek výjimkou z pravidla, pro kterou musí existovat vá~né skutkové dovody, které je soud v rámci odovodnní svého uvá~ení povinen pYezkoumateln vylo~it, pYi em~ v~dy musí mít na pamti, ~e základním smyslem a ú elem uvedeného ustanovení je zajistit rovný pYístup vaech osob k soudní ochran, tj. výkon ústavn zaru eného základního práva.<br/><br/>III. 3. Posuzování nedostatku prostYedko<br/><br/>[22] Soud ovaem mo~e (a musí) dokladn provYit, zda nemajetnost ú astníka je skute ná, a nikoli toliko zdánlivá, pYedstíraná, simulovaná. Musí tedy vylou it eventualitu, ~e ú astník ve skute nosti dostate né prostYedky má, avaak soudu pYedstírá, ~e nikoli (napY. pokud by ú astník-fyzická osoba u~íval majetek rodinných pYísluaníko nebo jiných osob tak, ~e by z rozhodných okolností bylo patrné, ~e ekonomickou kontrolu nad tímto majetkem má on, i kdy~ právn mu nepatYí). Ustanovení o nedostatku prostYedko se netýká toliko formální vlastnické a majetkové kapacity ú astníka, nýbr~ zahrnuje i sféru materiálních zdrojo, které ú astník ovládá fakticky, bye nikoli právn. Zahrnuje tedy vaechny prostYedky, které ú astník má k dispozici na základ faktických vztaho i faktických okolností tak, ~e jimi mo~e disponovat podobn, jako kdyby byl jejich vlastníkem i majitelem. <br/><br/>[23] Ve svtle výae uvedených pravidel nutno hledt na vaechny potenciální ú astníky soudního Yízení vedeného podle s. Y. s., tj. jak na osoby fyzické, tak na osoby právnické. eské právo vychází z koncepce právní existence právnické osoby. A koli lze mít za to, ~e  pYirozen právnická osoba neexistuje, neboe jde  jen o strukturu tvoYenou osobami a/nebo majetkem a soustavou vztaho právních i faktických, která se navenek i dovnitY sebe sama jeví jako jsoucí bytost, právo právnické osob existenci pYiznává a vnímá ji zásadn jako entitu existující nezávisle na fyzických osobách ji ovládajících. V rovin normativní (a tedy i v rovin procesních práv) je proto nutno s právnickou osobou zacházet stejn jako s osobou fyzickou, leda by právo ve zvláatních pYípadech stanovilo, ~e tomu má být jinak. Ostatn pYesn takto vnímá postavení právnických osob v soudním Yízení i judikatura Ústavního soudu zmínná výae (viz nález Ústavního soudu ze dne 3. 9. 1998, sp. zn. IV. ÚS 13/98, http://nalus.usoud.cz). Z uvedeného vyplývá, ~e ani právnickým osobám nelze v ~ádném ohledu odepYít dobrodiní § 36 odst. 3 s. Y. s., nemají-li dostate ných prostYedko. Jejich zvláatní faktická povaha zalo~ená na tom, ~e se za nimi ve skute nosti  skrývají osoby fyzické, uskute Hující prostYednictvím právnických osob své cíle, vaak nabádá k tomu, aby soud velmi pe liv zkoumal, zda nemajetnost právnické osoby je skute ná. <br/><br/>[24] Lze tedy pYisvd it prvnímu senátu v základní úvaze, ~e soud je oprávnn pYi posuzování podmínek podle § 36 odst. 3 s. Y. s. ohledn majetkových pomro zkoumat zásadn toliko, zda právnická osoba má dostate né prostYedky, anebo nikoli. V obecné rovin se proto není mo~no zcela ztoto~nit s tezí vyslovenou v rozsudku Nejvyaaího správního soudu ze dne 26. 5. 2008, . j. 4 As 18/2008  32, www.nssoud.cz, ~e po ob anském sdru~ení, hodlá-li být aktivn inným, lze po~adovat, aby si materiální prostYedky na svoji innost (alespoH v základní a pro samotnou innost nezbytné míYe) zajistilo samo, a ~e rezignuje-li na to, není mo~né odpovdnost za nevytvoYení tchto prostYedko bez dalaího pYevést na stát prostYednictvím osvobozování od soudních poplatko.<br/><br/>[25] Sou ástí zkoumání existence dostate ných prostYedko vaak musí být i provYení, zda právnická osoba jejich nedostatek ve skute nosti nepYedstírá. Indicií takového pYedstírání práv vzhledem k odlianostem podstaty právnických osob od osob fyzických zpravidla bude dlouhodobjaí fungování právnické osoby bez pYimYeného formálního majetkového zázemí. Jestli~e právnická osoba dlouhodobji funguje v souladu s ú elem (cílem), pro který byla zalo~ena i který je pYedmtem její innosti, ani~ by ovaem byla schopna takové fungování zabezpe it ze zdrojo, které má sama právn k dispozici, je to indicií, ~e ve skute nosti ekonomické zázemí takové osoby tvoYí lidé podílející se pYímo i nepYímo, zjevn i skryt na její innosti. Takové dlouhodobé fungování tedy nazna uje, ~e skute né ekonomické mo~nosti dané právnické osoby jsou vtaí ne~ rozsah majetku, který jí (formáln) právn patYí, a ~e ve skute nosti netrpí nedostatkem prostYedko, neboe ~ádná právnická osoba nemo~e jako skute n samostatná entita dlouhodob existovat bez dostate ného majetkového zázemí pokrývajícího náklady na její innost.<br/><br/>[26] Dokazní bYemeno k prokázání, ~e nemá dostatek prostYedko, nese ú astník Yízení. V pYípad, ~e v Yízení vyjdou najevo výae uvedené indicie, je proto na právnické osob, aby prokázala, ~e fakticky nedisponuje prostYedky formáln vlastnnými nkým jiným, zejména pak fyzickými osobami podílejícími se na její innosti i jinými právnickými nebo fyzickými osobami, s nimi~ ji pojí faktické vztahy. Jeliko~ nelze po nikom po~adovat prokázání negativní skute nosti, bude na právnické osob, aby podrobn osvtlila vaechny relevantní aspekty své innosti a popsala, z eho jsou financovány a jak vysoké faktické náklady vy~adují. <br/><br/>III. 4. Zákaz zneu~ití práva<br/><br/>[27] I kdyby právnická osoba unesla výae popsané dokazní bYemeno, bude zpravidla na míst odepYít jí na základ soudního uvá~ení dobrodiní osvobození od soudních poplatko, bude-li model jejího fungování zalo~ený vdom na tom, ~e ur itý typ obvyklých náklado na svoji innost, s jejich~ vynakládáním vzhledem k povaze této innosti musí zásadn po ítat, eliminuje tím, ~e své pomry (tedy zposob vyYizování inností a financování potYeb) nastaví tak, aby delaí dobu setrvávala ve stavu bez dostate ných prostYedko. PYesn taková situace by nastala u ob anského sdru~ení zabývajícího se ú astí ve správních a soudních Yízeních zejména v oblasti ochrany ~ivotního prostYedí i kulturních nebo urbanistických hodnot, které by administrativní a odbornou agendu s tím spojenou zajiaeovalo prací svých leno i pYíznivco anebo ú elov vázanými pYíspvky (granty apod.) nepou~itelnými na úhradu soudních i správních poplatko, avaak spoléhalo na to, ~e vzhledem k nedostatku majetku bude v~dy od tchto poplatko osvobozováno. Nutno si toti~ uvdomit, ~e § 36 odst. 3 s. Y. s. stanoví výjimku z pravidla  soudní poplatky jsou ú astníci Yízení z dobrých dovodo (zejména kvoli omezení podání k soudom na ta, která jsou vskutku vá~n mínna, a kvoli áste nému krytí náklado na fungování justice) zásadn povinni platit a pouze výjime n mají být od této povinnosti osvobozeni. Výae uvedený model fungování právnické osoby ovaem ratio uvedeného ustanovení zcela popírá, iní-li v jejím pYípad z výjimky pravidlo, a sna~í se tedy zákonodárcem stanovené pravidlo eliminovat. <br/><br/>[28] Nebudou-li tedy pro výae popsaný model fungování právnické osoby existovat zvláatní legitimní dovody, nutno jej zásadn pova~ovat za zneu~ití práva daného ustanovením § 36 odst. 3 s. Y. s. Soud proto dobrodiní plynoucí z uvedeného ustanovení za takové situace zpravidla odepYe. Nejvyaaí správní soud v této souvislosti podotýká, ~e  jak ostatn plyne ji~ z jeho dYívjaí judikatury (viz zejm. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 10. 11. 2005, . j. 1 Afs 107/2004  48, publ. pod . 869/2006 Sb. NSS, a rozsudek rozaíYeného senátu tého~ soudu ze dne 16. 10. 2008, . j. 7 Afs 54/2006 - 155, publ. pod . 1778/2009 Sb. NSS, oba pak na www.nssoud.cz)  zákaz zneu~ití práva je pravidlo eského vnitrostátního práva, v etn práva veYejného, které vyplývá z povahy eské republiky jako materiálního právního státu zalo~eného na ur itých vod ích hodnotách, k nim~ vedle úcty ke svobod jednotlivce a ochran lidské dostojnosti patYí mimo jiné i úcta k harmonickému sociálnímu Yádu tvoYenému právem a odepYení ochrany jednání, které práva vdom a zámrn vyu~ívá v rozporu s jeho smyslem a ú elem. Nejvyaaí správní soud podotýká, ~e zákaz zneu~ití práva je v jistém smyslu ultima ratio, a proto musí být uplatHován nanejvýa restriktivn a za pe livého pomYení s jinými obdobn dole~itými principy vlastními právnímu Yádu, zejména principem právní jistoty, s ním~ se  zcela logicky  nejvíce stYetává. V pYípad odepYení osvobození od soudních poplatko vaak prostor k uplatnní zákazu zneu~ití práva existuje, neboe zákonodárce sám takový prostor vytváYí zmocnním k soudnímu uvá~ení slovem  mo~e v § 36 odst. 3 s. Y. s. a navíc smysl a ú el institutu osvobození je dostate n zYejmý  umo~nit pYístup k soudu i tm, kteYí z objektivních dovodo (a nikoli proto, ~e se vdom a zámrn do takové situace dostali) nemají prostYedky na hrazení ur itých náklado soudního Yízení. <br/><br/>[29] Argumentem ve prospch aprobování výae popsaného modelu fungování u nkterých právnických osob nemo~e být ani deklarovaný (a nezYídka i skute ný) ú el jejich innosti, a sice prosazování cílo, které v ur itém úhlu pohledu lze ztoto~nit s ochranou veYejného zájmu. Rozvoj ob anské spole nosti a v rámci nho i podpora neziskových aktivit zamYených na ob anskou kontrolu nejroznjaích veYejnoprávních Yízení je jist ústavn ~ádoucím cílem (viz preambule Ústavy), který mo~e jako teleologický argument podstatn ovlivnit výklad procesního pYedpisu (napY. pYi úvaze o pYístupu sdru~ení zamYených na tyto aktivity do zmínných Yízení jako jeho ú astníci a o tom, jaké argumenty mohou v uvedených Yízeních uplatHovat). PYi výkladu § 36 odst. 3 s. Y. s. vaak uvedený teleologický argument musí ustoupit jinému argumentu podstatn silnjaí ústavní relevance, a sice po~adavku zajiatní skute né rovnosti pYístupu jedinco (fyzických a právnických osob resp. právnických osob vaeho druhu) k soudu. PYijetí uvedeného argumentu by vedlo k faktickému zvýhodnní tch právnických osob, které by z politologického hlediska byly sou ástmi ob anské spole nosti hájícími veYejné zájmy, oproti osobám, které by takovou vlastnost nemly.  PYísluanost ur ité právnické osoby k tzv. ob anské spole nosti vaak ze zájmu jí hájeného jeat ne iní zájem a priori hodnotnjaí ne~ zájem hájený jinou právnickou i fyzickou osobou, a proto není dovodu bez dostate n zYejmého zákonného zakotvení takového zvýhodnní uvedené právnické osoby v právu na pYístup k soudu zvýhodHovat pro n pYíznivjaím výkladem § 36 odst. 3 s. Y. s.<br/><br/>[30] Zákonodárce by tedy zYejm mohl (práv s ohledem na ústavní legitimitu podpory ob anské spole nosti, vyjádYenou, jak ji~ uvedeno, v preambuli Ústavy) na základ svého uvá~ení takové zákonné zvýhodnní zavést, napY. osobním osvobozením ur itého typu právnických osob od soudních poplatko (tYeba obecn prospaných spole ností a nadací a nada ních fondo) i kombinací vcného a osobního osvobození. Stejn tak by ale naopak mohl ustanovení § 36 odst. 3 s. Y. s. ( i § 138 odst. 1 o. s. Y.) formulovat podstatn pYísnji, napYíklad zavedením  subjektivní stránky jako doplHkového kritéria ke zkoumání objektivní nemajetnosti ú astníka. Zákonodárce vaak ani jedno, ani druhé neu inil. Za takové situace je nutno vykládat ustanovení § 36 odst. 3 s. Y. s. v souladu s jeho dikcí i s jeho ú elem, pYi em~ oba výklady smYují k závru, ~e právnická osoba vystupující jako obhájce veYejného zájmu nemo~e být jen pro tuto svoji vlastnost oproti ostatním právnickým osobám v právu na pYístup k soudu zvýhodnna, a to ani v pYípad, ~e by ji opravdu bylo lze z politologického hlediska pova~ovat za sou ást ob anské spole nosti. <br/><br/>[31] Argument, ~e dota ní mechanismy pou~ívané k financování takových právnických osob zpravidla neumo~Hují, aby z prostYedko takto poskytovaných byly hrazeny soudní i správní poplatky, rovn~ není relevantní. Je zásadn vcí doty né právnické osoby, z jakých prostYedko financuje svoji innost; pou~ívá-li k tomu dlouhodob pouze takových dota ních mechanismo, které neumo~Hují financování ur ité podmno~iny jejích aktivit (placení soudních poplatko), je nutno opt pova~ovat za snahu o zneu~ití práva zakotveného v § 36 odst. 3 s. Y. s., spoléhá-li na to, ~e takové náklady bude krýt tím, ~e od nich bude v soudním Yízení osvobozena. Faktické nastavení ur itých dota ních mechanismo vaak mo~e mít pYi posuzování podmínek § 36 odst. 3 s. Y. s. výjime n význam tehdy, kdy~ by jejich náhlá zmna zposobila právnické osob do asné finan ní obtí~e (zde jde o obdobu situace, kdy osoba, které dYíve mla dostatek prostYedko, o n z njakých dovodo pYiala).<br/><br/>[32] V intencích judikatury Ústavního soudu zmínné prvním senátem je proto tYeba klást doraz na zajiatní rovného pYístupu vaech osob k soudu a vykládat § 36 odst. 3 s. Y. s. tak, aby sou ásti ob anské spole nosti v tomto ohledu neznevýhodHoval, ale ani nezvýhodHoval oproti jiným osobám. Argumenty komparativní, které první senát uvedl, ostatn podporují práv tento závr, neboe na základ nich nelze vysledovat ur ité v evropských státech pYeva~ující Yeaení, k nmu~ by bylo na míst se v pochybnostech ohledn obsahu eské vnitrostátní právní úpravy pYiklonit. Spíae lze konstatovat, ~e rozná jednotlivá Yeaení u~ívaná evropskými státy mají jeden nepochybný spole ný jmenovatel, kterým je práv snaha zajistit skute n rovný pYístup vaech osob k soudu.<br/><br/>III. 5. Shrnutí<br/><br/>[33] Z výae uvedeného tedy vyplývá následující závr: PYi posuzování podmínek pro osvobození od soudních poplatko soud podle § 36 odst. 3 vty první s. Y. s. zkoumá, zda právnická osoba má dostate né prostYedky. Pokud právnická osoba vdom uspoYádá svoji innost tak, aby dlouhodob setrvávala bez dostate ných finan ních prostYedko, a koliv jejich vynakládání v souvislosti s vykonávanou inností je obvyklé a nezbytné, nelze takovou právnickou osobu zpravidla osvobodit od soudního poplatku ve smyslu § 36 odst. 3 s. Y. s. <br/><br/>IV. Dalaí postup ve vci<br/><br/>[34] RozaíYený senát v dané vci posoudil pYedlo~enou spornou právní otázku. V souladu s ustanovením § 71 odst. 1 Jednacího Yádu Nejvyaaího správního soudu rozhodl usnesením jen o této otázce a vc vrací prvnímu senátu, který o ní rozhodne v souladu s vysloveným právním názorem.<br/><br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 27. kvtna 2010<br/><br/><br/> JUDr. Josef Baxa<br/>pYedseda rozaíYeného senátu<br/><br/><br/><br/></body> </html>