<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> Pst 1/2009- 348 - text</title> </head> <body> ÿþPst 1/2009 - 485<br/><br/><br/>[OBRÁZEK]<br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senátu slo~eném z pYedsedy JUDr. Vojtcha `imí ka a soudco JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. ZdeHka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Prochy, v právní vci navrhovatele: vláda, se sídlem nábY. E. Beneae 4, Praha 1, zastoupené JUDr. Tomáaem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, proti odporci: Dlnická strana, se sídlem Ciolkovského 853, Praha 6, o návrhu na rozpuatní politické strany,<br/><br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>I. Politická strana Dlnická strana s e r o z p o u a t í .<br/><br/>II. Likvidátorem s e u r  u j e Mgr. Radslav Jane ek, advokát, se sídlem Bubení kova 44, Brno.<br/><br/>III. Navrhovateli s e n e p Y i z n á v á právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud (dále té~  Soud ) s ohledem na rozsah odovodnní tohoto rozsudku a pro lepaí orientaci v nm ho podrobn strukturoval a tuto strukturu vtlil do následujícího obsahu:<br/><br/>OBSAH<br/><br/>I. Návrh vlády v etn jeho doplnní odstavce 1-4<br/> I.1 Programová orientace Dlnické strany 5-22<br/> I.2 Ochranné sbory (OS) 23-29<br/> I.3 Propojení Dlnické strany s dalaími subjekty 30-43<br/> I.4 Osobní charakteristiky pYedstavitelo Dlnické strany 44-58<br/> I.5 VeYejné akce Dlnické strany 59-93<br/> I.6 Shrnutí návrhu 94-100<br/><br/>II. VyjádYení Dlnické strany 101-107<br/> II.1 VyjádYení k programatice 108-117<br/> II.2 VyjádYení k Ochranným sborom (OS) 118-119<br/> II.3 VyjádYení ke spolupráci s jinými subjekty 120-121<br/> II.4 VyjádYení k osobním charakteristikám pYedstavitelo 122<br/> II.5 VyjádYení k veYejným akcím 123-156<br/> II.6 Shrnutí vyjádYení 157-159<br/><br/>III. Probh Yízení pYed Soudem<br/> III.1 innost Soudu po podání návrhu 160-163<br/> III. 2 Jednání<br/> III. 2. 1 VyjádYení vlády 164-170<br/> III. 2. 2 VyjádYení Dlnické strany 171-176<br/> III.2.3 Provedené dokazy 177-182<br/> III.2.4 Kone né návrhy<br/> III.2.4.1 Vláda 183-189<br/> III.2.4.2 Dlnická strana 190-195 <br/><br/>IV. Projednatelnost návrhu<br/> IV.1 Pravomoc Soudu 196-202<br/> IV.2 PYeká~ka vci rozhodnuté 203-221<br/> IV.3 Ochranná lhota 222-225<br/><br/>V. Posouzení vci Soudem<br/> V.1 Právní rámec 226-236<br/> V.2 Programová orientace Dlnické strany<br/> V.2.1 Program 237-262<br/> V.2.2 NaplHování programu 263-324<br/> V.2.3 Zhodnocení programatiky 325-328<br/> V.3 Nacionální socialismus<br/>V.3.1 Programatika a projevy 329-346<br/>V.3.2 Symbolika 347-367<br/> V.4 Ochranné sbory DS 368-384<br/> V.5 Propojení Dlnické strany s jinými subjekty 385-390<br/> V.5.1 Národní odpor 391-446 <br/> V.5.2 Autonomní nacionalisté 447-466<br/> V.5.3 Resistance Women Unity 467-473 <br/> V.5.4 Národní korporativismus 474-476<br/> V.5.5 Dlnická mláde~ 477-480<br/> V.5.6 Zhodnocení spolupráce DS s ozna enými subjekty<br/>481-487<br/> V.6 VeYejné akce za ú asti Dlnické strany 488-612<br/> V.6.1 Zhodnocení veYejných akcí 613-623 <br/><br/>VI. Závry Soudu 624-667<br/>VII. Ustanovení likvidátora a náklady Yízení 668-669<br/><br/>I. Návrh vlády v etn jeho doplnní<br/>[1] Soud pYedem stru né rekapitulace obsahu návrhu Vlády eské republiky (dále jen  vláda ) pYipomíná, ~e plný text tohoto návrhu je k dispozici na jeho webových stránkách www.nssoud.cz v oddílu Aktuality, zpráva ze dne 9. 10. 2009. <br/>[2] Vláda podala dne 23. 9. 2009 návrh na rozpuatní Dlnické strany (dále té~  DS ) podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona . 424/1991 Sb., o sdru~ování v politických stranách a v politických hnutích, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále také  Zákon ). Tento návrh vláda doplnila podáními ze dne 27. 11. 2009 (vyjádYení k podání DS ze dne 11. 11. 2009) a ze dne 22. 12. 2009 (návrh na provedení dalaích dokazo).<br/>[3] Vláda zdoraznila nutnost vnímat jí pYedestYené skute nosti v jejich vzájemné souvislosti. Dlnická strana se ve svých aktivitách zmnila. Povodn byla subjektem nesystematicky ohro~ujícím mravnost, veYejný poYádek a verbáln úto ícím na ústavu a zákony. Nyní pokro ila od proklamace zámro k aktivitám organizovaným a provádným výhradn za ú elem ohro~ování mravnosti a veYejného poYádku, práv a svobod ob ano. Ty ji~ nejsou vedlejaím efektem jiné politické aktivity a Dlnická strana zneu~ívá politických svobod k aktivitám, které prvoplánov smYují mimo rámec a zájem demokratické spole nosti, tedy cílen poruauje ústavu nebo na ústavní principy úto í, ohro~uje mravnost, veYejný poYádek a práva a svobody ob ano. <br/>[4] Program a projevy pYedstavitelo Dlnické strany jsou postaveny na systematickém urá~ení a pomlouvání ur itých skupin obyvatel a mají za cíl vytváYení negativních pocito, strachu a nenávisti vo i tmto skupinám. Tím smYují k ohro~ení demokracie, pYi em~ s ohledem na etnost a zposob tohoto po ínání a s ohledem na reakce, které toto po ínání vyvolává, se ohro~ení jeví jako bezprostYední.<br/><br/>I.1 Programová orientace Dlnické strany <br/>[5] Dlnická strana se hlásí k myalenkám národního (nacionálního) socialismu. Poukazuje na dYíve posobící národn socialistické strany a zaatieuje se jmény napY. Milady Horákové nebo Václava Klofá e. Tím se sna~í ukázat vazbu na eský, nikoliv hitlerovský národní (nacionální) socialismus. Vláda nevykládá sousloví národní socialismus bez dalaího jako ideologii toto~nou s nacismem. Národní socialismus prezentovaný Dlnickou stranou (a Dlnickou mláde~í) vaak vnímá jako ideologii, ke které se hlásí dneaní neonacistická scéna. Odkazy Dlnické strany na eské národn sociální hnutí jsou zástrkou a ve skute nosti jde o ideologii hitlerovského nacionálního socialismu a neonacismu, od nich~ se DS nikdy veYejn nedistancovala. Takovéto vymezení samo o sob není povinností politické strany, Dlnická strana vaak v praxi vyjadYovala sympatie osobám stíhaným za podporu nebo propagaci hnutí, vyznávajícího tuto ideologii. <br/>[6] O faktickém názorovém smYování Dlnické strany svd í také úzká a veYejn známá provázanost Dlnické strany s dalaími neonacistickými a ultranacionalistickými skupinami. Vláda pYipomnla, ~e národní socialismus je totalitární ideologií neslu itelnou s demokracií a lidskými právy a jeho pYívr~enci bezpochyby sledují cíle pYedpokládané lánkem 17 evropské Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (Rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva ze dne 12. 10. 1989 ve vci B. H., M. W., H. P. a G. K. proti Rakousku, stí~nost . 12774/87). <br/>[7] Dlnická strana poruauje ustanovení § 4 písm. a), d) Zákona. Základním principom fungování demokratického státu odporuje snaha o sni~ování úrovn lidských práv a svobod, bye jen pro nkteré skupiny ob ano. Tuto snahu vláda dovodila z programu a postojo proklamovaných Dlnickou stranou. <br/>[8] Po~adavek  zavedení ur ování národnosti obyvatel republiky a jejího potvrzení do rodných a kYestních listo, rovn~ i ob anského prokazu. V tomto smyslu je tYeba zmnit Ústavu R vláda vnímá v kontextu s nacionalismem hlásaným Dlnickou stranou a rasismem i xenofobií, projevujícím se ve vztahu k Romom, }idom a pYísluaníkom jiných státo. Realizace zámru by nepYípustn zasáhla do osobnostních práv, do ochrany soukromí ve smyslu lánku 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále té~  Listina ). Dlnická strana také spojuje ur ité právní nároky pouze s eskou národností, proto by realizace tohoto zámru byla podmínna i likvidací lánku 3 Listiny a byla by v rozporu s Rámcovou úmluvou o ochran národnostních menain, která stanoví, ~e z volby pYísluanosti k ur ité národnostní menain nesmí vzejít ~ádná nevýhoda. V programu není upYesnn zposob ur ení národnosti, ale z gramatického výkladu lze dovodit, ~e by alo o ur ování tzv. objektivní, tedy závislé na rozhodování vnjaí autority. To by vaak bylo v rozporu s lánkem 3 odst. 2 Listiny. Cílem tohoto bodu programu je nepochybn odstranní jednoho ze základních demokratických základo státu, toti~ rovnosti ob ano. Ji~ jen po~adavek takového postupu je poruaením Ústavy a Listiny.<br/>[9] Za urá~livý, pomlouva ný vo i celým skupinám obyvatel a naruaující veYejný poYádek a práva ob ano pova~uje vláda po~adavek:  (v)ypovdt ilegální pYisthovalce. Lidé bez státní pYísluanosti budou vylou eni ze vaech státních podpor a dotací. Nechceme být  ~umpou Evropy a zemí plnou imigranto, pYisthovalco ze státo bývalého Sovtského svazu, Balkánu, Asie, Dálného východu apod. Po~adujeme zruaení pYisthovaleckých táboro a zruaení vaech podpor pro pYisthovalce. Politický azyl i povolení k pobytu mo~e dostat pouze osoba splHující morální kvality a odborné znalosti, u ní~ je pYedpoklad, ~e se pYizposobí národním tradicím a zvykom ob ano eské republiky a je zde záruka plné asimilace do vtainové spole nosti. Program politické strany nelze koncipovat na systematickém a programovém urá~ení a pomlouvání ur itých skupin obyvatel. Tento bod je výrazn diskrimina ní a rozporný s lánkem 1 Listiny a s lánkem 14 odst. 5 Listiny. Po~adavek plné asimilace je také v rozporu s Rámcovou úmluvou o ochran národnostních menain.<br/>[10] Po~adavek obnovy institutu domovského práva je vyslovován z Yady míst a je zYejm jen výsledkem neznalosti právního kontextu, zejména ob anských práv zaru ených Listinou. Návrh Dlnické strany  (j)e nutné zavést Zákon o domovském právu...Tím by se velká msta zbavovala i tzv. bezdomovco, kteYí by byli eskortováni do svých domovských obcí, které by mly povinnost se o n postarat. ovaem pYedstavuje jeden z bodo jejího programu pYedpokládajícího faktickou likvidaci Listiny. Po~adovaná úprava by byla v rozporu s lánkem 14 odst. 1 Listiny, v rozporu se Vaeobecnou deklarací lidských práv i s Mezinárodním paktem o ob anských a politických právech. Listina umo~Huje omezení tohoto práva zákonem, ale pouze v nevyhnutelných pYípadech z pYesn vymezených dovodo. Dlnická strana neodovodHuje po~adavek na zavedení domovského práva ~ádným z tchto dovodo. <br/>[11] Vláda pYipustila kontroverzi institutu registrovaného partnerství a témat souvisejících s veYejnou existencí a sou~itím homosexuálo. Programové prohláaení DS  (j)ednozna n odmítáme snahy postavit zákonem homosexuální vztahy na stejnou úroveH man~elství. }ádáme zruaení zákona o partnerských vztazích. Aktivity pochybných pseudohumanisto jsou mimoYádn nebezpe né pro ob anský poYádek a pYirozený stav spole nosti a znamenají postupný morální ale i fyzický úpadek lidské spole nosti. Pohlavní deviace musí být zcela jednozna n postaveny mimo zákon vláda vnímá v kontextu agresivních výpado této strany vo i homosexuálom v praxi a spojení homosexuality s pohlavní deviací pova~uje za zásah do soukromí. <br/>[12] K programovému bodu DS  (j)e tYeba novelizovat zákon o policii, jako~ i zákon o vzeHství. Ka~dý zlo inec, pouli ní zlodj, násilník, ale i výrostci poakozující majetek obce i vlastníka domu, rozní rvá i a provokatéYi apod. musejí po ítat s tím, ~e policie se s nimi pYi dopadení mazlit nebude a veakerá odpovdnost proto padá na n. Jejich svoboda skon ila tam, kde za íná svoboda jiného. HovoYit v tomto pYípad o humanit je naprosto scestné. VzeHství je tYeba zbavit nesmyslné  humanizace ; vzHové musejí mít pocit, ~e jsou ve vzení, nikoliv na lé ení. Svou tvrdou prací - která je tím správným výchovným prostYedkem  si vzHové musejí platit svoj pobyt i ochranu, jako~ i dluhy, které svou inností napáchali. vláda pYipustila, ~e zpYísnní podmínek ve vznicích mo~e být legitimní. Dlnická strana se ovaem nedovolen dovolává dehumanizace vzeHského prostYedí. Hodnoty, na kterých je zalo~ena eská ústavnost, znamenají také to, ~e lidská práva jsou právy vaech lidských bytostí, v etn tch, kteYí jsou podezYelí, ~e se n ím provinili nebo odsouzených. Uvedený bod programu je v rozporu i s lánkem 5 Listiny, s lánkem 7 odst. 2 Listiny, a s lánkem 10 Listiny. Relevantní jsou i evropská Úmluva o zabránní mu ení a nelidského i poni~ujícího zacházení nebo trestání a Úmluva proti mu ení a nelidskému i poni~ujícímu zacházení nebo trestání, kterými je eská republika vázána. Cíl odebrat trestn stíhaným osobám faktickou mo~nost právní ochrany a zachování ur itého zákonného standardu práv a svobod znamená zásadní zásah do ústavní koncepce práv a svobod. <br/>[13] Realizace programových bodo  (s)tát se musí podílet zna nou mrou na garanci sluaného sociálního zázemí pro zamstnance, dlníky a jejich rodiny. Zde bude hrát roli národnost dlníka i zamstnance. Stát nemo~e mít zájem na ilegáln pYivandrovalých námezdních dlnících. a  Prioritu v lékaYské pé i mají eatí ob ané. Po~adujeme, aby ob ané eské národnosti, kteYí vykonávají t~kou manuální práci, napY. sléva i, horníci apod., jednou ro n mimo svou dovolenou na trnáct dní ze státních prostYedko odjeli na rehabilitace do lázní. by byla v rozporu s lánkem 3 Listiny. eská republika se navíc mezinárodními smlouvami zavázala zaru it základní práva a svobody ka~dému bez rozdílu. Ani v pYípad specificky vymezených práva ur itých skupin osob (zamstnanco, dlníko apod.) nelze pYiznávat práva jen pYísluaníkom ur ité národnosti. ZároveH se jedná o rozpor s lánkem 24 a s lánkem 25 Listiny.<br/>[14] Podle vlády Dlnická strana programovým bodem  (p)roaetYení privatiza ních podvodo a dosledné potrestání vaech viníko z tzv. malé a velké privatizace z po átku devadesátých let bez ohledu na proml ecí lhoty jejich trestných ino. Viníci, kteYí tehdy umo~nili obrovské rozkrádání státního majetku, musejí být odhaleni a po zásluze potrestáni v etn zabavení osobního majetku a optného zestátnní podniku zjevn slibuje poruaování trestního zákona a znárodHování. To by znamenalo odstranní nkterých podstatných nále~itostí právního státu. Zákaz retroaktivity trestních pYedpiso odporuje samotné podstat demokratického právního státu, vyvlastnní by zYejm bylo v rozporu s lánkem 11 odst. 4 Listiny. <br/>[15] Z jednání, názoro a veYejn uvádných postojo, zastávaných pYedstaviteli Dlnické strany a aíYených na mítincích i jinými veYejnosti pYístupnými zposoby, vláda dovozuje, ~e programové teze DS nemají pouze proklamativní charakter, ale ~e tato strana opravdu usiluje o zruaení i podstatné omezení nkterých základních lidských práv a svobod. Tím se dopouatí jednání, které ohro~uje demokratické základy státu, poruauje ústavní poYádek a mezinárodní smlouvy, jimi~ je eská republika vázána, tedy protiprávního jednání. Spole ným jmenovatelem vystoupení DS a projevo je neodovodnné vytváYení sociálního naptí, negativních pocito, strachu a nenávisti vo i rozným skupinám obyvatelstva a zlovolné, zavádjící a zkreslující pauaalizování. Vláda v tomto smru odkázala na Yadu projevo pYedstavitelo a leno DS.<br/>[16] Dlnická strana podle vlády programov odmítá princip zaru enosti základních lidských práv a svobod vaech bez rozdílu rasy, nábo~enství, národnosti a její po ínání plánovit smYuje k poakození a zni ení svobodného demokratického zYízení. Jakkoliv politické strany mohou v rámci svobody projevu vyjadYovat názory, které jsou aokující, zraHující nebo pohoraující a které vtainová spole nost odmítá, nelze tuto skute nost vnímat jako omluvu pro projevy zjevn rasistické, xenofobní i jinak urá~ející. Dlnická strana tuto hranici ve svých projevech zjevn pYekra uje. <br/>[17] lánek 5 Ústavy po~aduje od politických stran vedle respektu k základním demokratickým principom také odmítání násilí k prosazování svých zájmo. Dlnická strana vaak vyu~ívá násilných metod a zastraaování, resp. je neodmítá. Vláda v této souvislosti poukázala na spolupráci DS s neonacistickými skupinami a hnutími, jejich~ pYedstavitelé pro své zájmy a cíle asto vyu~ívají násilí. Takové osoby jsou ve velké míYe nejen sympatizanty, ale asto pYímo leny Dlnické strany, a její elní pYedstavitelé takovým osobám vyjadYují veYejn sympatie a podporu. Jedná se napY. o podporu odsouzeným osobám z hnutí Národní odpor (poznámka Soudu: toto hnutí je ú astníky Yízení a také v provádných listinných dokazech promiscue ozna ováno jako Národní odpor, Národní Odpor i Odpor, ve vaech pYípadech je vaak myaleno stejné hnutí) nebo osobám, které se pokusily o pogromistický útok na janovské sídliat (Tomáa Kebza, Antonín Nedvd, Martin Frank nebo Viktor Aufart). Dlnická strana je ozna uje za bojovníky i své spolubojovníky. Tato strana také zámrn cílí místa svých shromá~dní do problematických lokalit, zejména za ú elem vyvolání obav obyvatel takových míst a pYípadného konfliktu s nimi. Na tchto akcích je asto zaznamenána pYítomnost sympatizanto neonacistických hnutí a zároveH leno Dlnické strany. Opomenout nelze ani aktivity Ochranných sboro DS. <br/>[18] Demonstrace v Litvínov dne 18. 10. 2008 a následn plánovaný pochod na Janov mly být ur itou odvetou za verbální útok na leny Ochranných sboro DS v Janov dne 4. 10. 2008. PYi pYíchodu na námstí ú astníci pochodu organizovan volali hesla:  Národ echom ,  echy echom ,  Bílí pojte s námi ,  Stop ernému rasismu a  Nic ne~ národ . Po rozpuatní shromá~dní starostou (akce nebyla Yádn nahláaena a existovalo riziko naruaování klidu a poYádku) se demonstranti vydali smrem k sídliati Janov, kde se pokusili o stYet s romskými obyvateli. V tom jim zabránil zásah Policie R, bhem kterého bylo pYedvedeno celkem 9 osob, z toho dvakrát pro trestný in výtr~nictví (házení kameno mezi zasahující policisty) a dvakrát pro podezYení z trestného inu útok na veYejného initele (1x napadení policistky z antikonfliktního týmu, 1x hození kamene na policistu). Dále bylo pYedvedeno 7 osob k podání vysvtlení (u pYedvedených zajiatny boxer, kladivo, obuaky, slzotvorné prostYedky, no~e, plynové pistole a dalaí zbran). Akce byla cíleným pokusem o pogrom. <br/>[19] Dalaí demonstraci v Litvínov dne 17. 11. 2008 organizovala Dlnická strana pod názvem  Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí . Na shromá~dní DS navazující pochod do Janova ohlásil len AN JiYí Bunda. Po ukon ení shromá~dní se nkolik set ú astníko demonstrace vydalo na pochod do sídliat Janov. V probhu pochodu doalo k tvrdým stYetom s Policií R. Dlnická strana se k akci nkolikrát pYihlásila a vyjádYila jí podporu, zejména v mimoYádném vydání Dlnických listo . 19, uvedeného nadpisem  Náa boj s re~imem a v projevech svých pYedstavitelo. Tomáa Vandas mj. osobn vyjádYil podporu Viktoru Aufartovi, který se zranil pYi pYed asném výbuchu vlastní výbuaniny házené na zasahující policisty, ale jeho~ zranní byla ze strany krajn pravicových hnutí i Dlnické strany prezentována jako dosledek zásahu policejní rozbuakou. Vláda dodala, ~e V. Aufart je aktivní olomoucký neonacista, v roce 2009 odsouzený Okresním soudem v Olomouci za výtr~nictví a násilí proti skupin obyvatel. V souvislosti s útokem v Janov byly zahájeny úkony trestního Yízení pro podezYení z trestného inu nedovolené ozbrojování. PYedseda DS tedy pYinejmenaím schvaluje násilí, ke kterému pYi veYejných akcí strany dochází, bye a~ po ukon ení oficiální ásti. <br/>[20] Dlnická stran povodn oznámila shromá~dní v PYerov, po sta~ení oznámení byl svolavatelem akce "Pochod proti rasismu" dne 4. 4. 2009 JiYí `vehlík, len pYedsednictva DS. Akci zaatieovali Autonomní nacionalisté a pozvánka byla zveYejnna i na webu www.odpor.org. Po oficiálním skon ení pochodu doalo ke stYetom s Policií R. Na akci byli pYítomni nkteYí funkcionáYi DS, JiYí `vehlík i Patrik Vondrák. Dlnická strana zveYejnila v Dlnických listech informaci o konání pochodu a rozhovor s  aktivistou národního socialismu nazvaný  Jedu do PYerova, proto~e nevYím Systému . Tento rozhovor byl pYevzat také na stránky www.odpor.org.<br/>[21] Ve slovenské obci `ariaské Micha>any se dne 8. 8. 2009 konala neoznámená demonstrace proti romské kriminalit, kterou organizovala Slovenská pospolitose. Za Dlnickou stranu se ú astnilo nkolik osob v ele s Lucií `légrovou, místopYedsedkyní Dlnické mláde~e a lenkou DS. Na nepovoleném shromá~dní doalo k zásahu policie a bylo zadr~eno 30 osob, v etn Lucie `légrové. Podle veYejn dostupných informací utrplo zranní 7 lidí, z toho 5 policisto. Dlnická strana informovala o akci v lánku v Dlnických listech nazvaném  Slovensko se pYipravuje na svoj Janov , v jeho~ závru je uvedena výzva aktivisty J. B.:  Naai slovenatí bratYi nechybli 17. listopadu loHského roku na celonárodní demonstraci v Janov. Nyní volají oni nás o pomoc v boji s re~imem a cikánským rasismem. PYedseda Dlnické strany také veYejn prohlásil:  Celý zásah slovenské policie hodnotím jako neadekvátní a nepYimYený. Domnívám se, ~e policie na Slovensku se chovala stejn neprofesionáln, jako jejich eatí kolegové pYi loHském zásahu proti demonstrantom na eském sídliati Janov. . Tato akce je také dokazem provázanosti Dlnické strany a hnutí Slovenská pospolitose. <br/>[22] Vláda uzavYela, ~e Dlnická strana poruauje Ústavu a zákony a jejím cílem je odstranní demokratických základo státu. Nerespektuje základní demokratické principy a neodmítá násilí k prosazování svých zájmo. Inklinuje k omezování nkterých lidských práv a svobod, smYuje k potla ení rovnoprávnosti ob ano a ke snaze o uchopení a dr~ení moci zposobem zamezujícím druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostYedky o moc. To vláda dovozuje také ze spolupráce Dlnické strany a krajn pravicových hnutí. Dlnickou stranou navrhovaná úprava práv a povinností ob ano a nového uspoYádání spole nosti není zalo~ena na dodr~ování demokratických principo, ale na jejich poruaování i omezování. Politická strana obecn mo~e po~adovat zmnu ústavy a zákono, ale zmny navrhované Dlnickou stranou volají po diskriminaci a odstranní samotné podstaty základních lidských práv a svobod. To je podporováno veYejnými vystoupeními pYedstavitelo Dlnické strany. <br/><br/>I.2 Ochranné sbory (OS)<br/>[23] Dlnická strana si vytvoYila Ochranné sbory (dále té~  OS-DS ), jejich~ úkolem je podle oficiálního prohláaení ochrana stranických pYedstavitelo, organizování a dohled nad stranickými akcemi a pYípadná pomoc ob anom pYi Yeaení nejroznjaích problémo. Jejich vrchním velitelem je pYedseda strany. OS-DS mají vlastní organiza ní strukturu a fungují na subordina ním principu. Byl stanoven kodex chování a podmínky pro pYijetí. Jednou z nich je istý trestní rejstYík, ale velká ást leno OS-DS tuto podmínku nesplHuje. Aktivními leny OS-DS jsou navíc osoby výrazn spjaté s krajn pravicovými hnutími, asto ozbrojené.<br/>[24] Z lánku 2 odst. 1 Listiny vyplývá, ~e politickým stranám nepYísluaí vmaovat se do funkcí státních orgáno (poznámka Soudu: zde se vláda dopustila zjevné chyby, jedná se o lánek 20 odst. 4 Listiny). Politickým stranám nepYísluaí ani vytváYení ozbrojených slo~ek, pYípadná obrana je úkolem bezpe nostních sboro. PYípustné není ani zalo~ení organiza ní jednotky s ozbrojenými leny, bye by byly zbran registrované pro osobní potYebu. Za ne-li politická strana ve svém programu, stanovách i faktickém jednání po ítat s organizací ozbrojených osob, jedná se o poruaení § 5 Zákona a lánku 5 Ústavy. <br/>[25] OS-DS u~ívají jako znak svislý me  na pozadí rudého ozubeného kola, který evokuje symboliku u~ívanou hitlerovskými ozbrojenými sbory. V minulosti to byly práv Hitlerovy oddíly SA (Sturmabteilung), které se jako pouli ní oddíly NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei) staly výrazným initelem a nátlakovým faktorem pYi pYebírání moci nacisty.<br/>[26] OS-DS asto cílí innost (tzv. monitorovací hlídky) do problémových lokalit, kde mohou o ekávat stYety s obyvateli. Zde vláda odkázala na události v Litvínov  Janov a na dalaí akce na rozných místech zejména severních ech (Bílina, Krupka, Postoloprty). NapY. v bYeznu roku 2009 místopYedseda DS Petr Kotáb oznámil, ~e tato strana za íná monitorovat situaci v Krupce a uzavYel  (s)luaní ob asné Krupky musejí mít zajiatno právo na klidný a roznými parazity neruaený ~ivot , pYi em~ parazity mínil místní Romy. Dne 18. 4. 2009 se uskute nilo v Krupce shromá~dní. Pochod v Krupce byl na webových stránkách DS prezentován jako pomoc obtem ~ijícím v Krupce u Teplic, které jsou ji~ celé roky terorizovány cikánským morem. Akce byla navíc prezentována jako  Den 18 je tady , pYi em~ íslice 18 je pova~ována za ozna ení iniciál Adolfa Hitlera. OS-DS se do Krupky znovu vrátily ji~ 25. 4. 2009. Obdobná akce OS-DS se uskute nila dne 21. 2. 2009 a také v tomto pYípad se nejprve objevila na webu DS informace, ~e ob ané po~ádali o ochranu pYed nepYizposobivými ob any. OS-DS vyvolávají tímto jednáním naptí, které vede k eskalaci konflikto a komplikuje nalezení uspokojivých Yeaení. Vedení msta Krupka napY. varovalo pYed pochody Dlnické strany a vyzvalo ob any, aby zostali doma.<br/>[27] OS-DS tak v souladu s programem Dlnické strany, ze kterého je zYejmá podpora romské segregaci, cílen vyvolává strach u leno romské komunity a tím vytváYí spole enské naptí. Pochody OS-DS posobí jako hrozba násilím  skute nost, ~e pYísluaníci OS-DS pochodují po ur ité romské tvrti dokazuje, ~e  cikánský problém zdoraznný Dlnickou stranou je tYeba Yeait silou, pochody pak slou~í k demonstraci síly. Hrozba násilím má jasného adresáta. <br/>[28] Dlnická strana se také sna~í prostYednictvím OS-DS suplovat role, které pYísluaí obcím, mstské policii i Policii R. innost OS-DS je spojována se zajiaeováním ochrany pYed nepYizposobivými ob any. Politickým stranám je vaak takováto innost zakázána, neboe ochrana je úkolem Policie R. K událostem v Litvínov-Janov zYídila Dlnická strana zvláatní webovou stránku a také ustavila tzv. vzdorostarostu. Na webu umístila i výzvu a kontaktní telefonní ísla na tzv. SOS linku pro ob any, kteYí mají potí~e se svými sousedy a kterým nepomohla radnice nebo Policie R. Vláda v této innosti spatYuje snahu Dlnické strany o vmaování se do funkcí a inností, které pYísluaí státním orgánom. <br/>[29] Kone n vláda tvrdila, ~e innost OS-DS je nutné vnímat a hodnotit v souvislosti s akcemi Dlnické strany. lenové DS a OS-DS se sna~í vyprovokovat jednání, na které poté reagují a vytváYejí dojem, ~e sjednávají poYádek. Ve skute nosti poYádek naruaují a vyvolávají nepokoje nejen v míst poYádání akcí, ale i v ostatních místech, kde se soustYedí minority, vo i ním~ akce primárn smYují. V dosledku synergických efekto dochází k destabilizace situace. Fakt, ~e lenové OS-DS nejsou v~dy ozbrojení, není rozhodující. <br/><br/>I.3 Propojení Dlnické strany s dalaími subjekty<br/>[30] Dále vláda tvrdila, ~e Dlnická strana úzce spolupracuje s dále popsanými neonacistickými a ultranacionalistickými hnutími, která svým jednáním a náplní své innosti asto ohro~ují veYejný poYádek a práva a svobody ob ano. <br/>[31] Národní odpor (dále té~  NO ) je neregistrovaná radikální neonacistická organizace a dole~itá sou ástí krajn pravicových hnutí. NO je fakticky synonymem pro neonacistickou scénu v R, na jejím~ sjednocení a vedení se významnou mrou podílí. Významnou roli hraje také v oblasti spolupráce mezi ostatními svtovými neonacistickými skupinami (Slovensko, Nmecko, Itálie, USA atd.). Ve své innosti navazuje (ideov i personáln) na dYívjaí extremistické organizace, ultrapravicová hnutí i politické strany, registrované i neregistrované, napY.: Bohemia Hammerskins, Blood & Honour Division Bohemia, Republikánská mláde~, Národní aliance, Národn sociální blok ad. Jako symbol NO slou~í prapory v barevné trojkombinaci erná-bílá- ervená, tzv.  barevný akord . Jde o barvy vlajky a trikolory vilémovského císaYství, které od roku 1933 jako Yíaské barvy u~ívala i NSDAP. Sami aktivisté NO chápou  akord jako barvy vaech nacionálních socialisto na celém svt, symbolizující voli k ~ivotu a vítzství. V sou asné dob je hnutí ovlivnno trendem tzv. autonomního nacionalismu, který má neonacistické hnutí modernizovat. eatí neonacisté nalezli inspiraci u nmecké krajní pravice (Christian Worch-freie Kameradchaften). Základem je tzv.  odpor bez vedení - leaderless resistance . V rámci neonacistického hnutí vznikají samostatné buHky, které vyvíjejí politickou innost nezávisle, ve prospch hnutí jako celku. Tento princip má odbourat vzájemné soupeYení o moc, umo~nit efektivnjaí práci celého hnutí a zvýait odolnost vo i mo~né infiltraci a zásahom policie. <br/>[32] Nový trend znamená konec snah o legalizaci Národního odporu jako celku. Jednotliví lenové NO se naopak sna~í na veYejnosti zaatieovat tím, ~e samotný NO neexistuje a lenství v nm se proto nedá postihnout. O tom, ~e NO je nutné chápat jako existující hnutí organizovaného charakteru, smYující k potla ení práv a svobod lovka nebo hlásající národnostní, rasovou, nábo~enskou i tYídní záae vo i jiné skupin, svd í i soudní judikatura (napY. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 5 Tdo 79/2006, nebo usnesení Krajského soudu v Brn, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 4 To 98/2009, kterým potvrdil rozsudek Mstského soudu v Brn ze dne 5. 11. 2008, . j. T 179/2008 - 950). Webovou stránkou hnutí je stránka www.odpor.org. V sou asné dob se jedná o jeden z hlavních sjednocujících komunika ních a propagandistických prostYedko celé ultrapravicové scény. Na tchto stránkách se objevují informace o plánovaných i uskute nných akcích, zveYejHují se asto proti~idovské a protiromské lánky, lánky glorifikující nacistické období apod. <br/>[33] Autonomní nacionalisté (dále té~  AN ) jsou neonacistickým uskupením, které vzniklo na pYelomu let 2006 a 2007 jako variace NO, za ú elem snahy o modernizaci neonacistického hnutí. Na svých webových stránkách se hnutí charakterizuje jako:  & nezávisle posobící buHky, fungující v ideálním pYípad po celé zemi... V tchto t~kých asech potYebujeme organizaci silnou, profesionální a aktivní. Posobení organizace a její innost zále~í pYedevaím na jejích lenech. Naae síla by mla být ve zmiHované autonomii a to znamená být nezávislí na jakémkoliv vedení. To by vaak nemlo platit jen pro jednotlivé buHky jako celky, ale svým zposobem pro samostatné leny lokálních skupin. Organizace nebude fungovat efektivn, pokud nebude ka~dý len samostatn inný. AN sdru~ují nacionalisty, patrioty, antikomunisty, národní socialisty, fotbalové fans a pYíznivce rozných dalaích hnutí. <br/>[34] S AN úzce spolupracují skupiny Anti-Antifa, které mají za cíl zabránit naruaování akcí a napadání nacionalisto a monitorovat a konfrontovat levicové aktivisty. Autonomní nacionalisté se nezYíkají násilí. To je patrné z akcí, které byly spolu/poYádané Autonomními nacionalisty. Mj. v prosinci 2007 v Chebu se AN letáky pYihlásili k metodám teroristické organizace Combat 18; 4. 4. 2009 v PYerov po skon ení demonstrace probhly násilné nepokoje za ú asti AN; 3. 5. 2009 v Chomutov byla napadena romská demonstrace; v ervnu 2009 doalo k nkolika stYetom s policií na demonstracích na podporu zat ených pYísluaníko neonacistické scény; v srpnu 2009 byly nalezeny materiály AN u údajných pachatelo v kauze ~háYského útoku ve Vítkov. Jejich názorovou orientaci lze dovodit z programu, podle nj~ odmítají pozitivní diskriminaci, prot~ování menain, nadnárodní a bezohledný kapitalismus, komunismus ve vaech jeho podobách, masovou imigraci civiliza n nepYizposobivého obyvatelstva, multi-kulti ideologii, drogy, amerikanizaci eské kultury a politiku USA vobec, byrokratický diktát EU a vojenský pakt NATO, cizí vojska na území R a vojska R ú astnící se okupace jiných státo, a naopak po~adují silný národní a nezávislý stát, zastavení nahrazování eského obyvatelstva imigranty, ochranu pYírody, zastavení jejího bezohledného drancování, svobodu slova a projevu, svobodu vdeckého bádání a sociální spravedlnost.<br/>[35] Autonomní nacionalisté se asto pYímo i nepYímo podíleli na organizaci akcí Dlnické strany, co~ dokládají symboly AN pou~ívané bhem tchto akcí. Dlnická strana se od AN nikdy nedistancovala.<br/>[36] Resistance Women Unity (dále té~  RWU ) je ~enskou odno~í NO. Ve svých stanovách uvádí:  RWU má za cíl oslovit dalaí ~eny v naaem hnutí, inspirovat je pYedevaím k aktivismu a tvoYivosti, a tím pYispt k posílení opozice vo i stávajícímu Systému, který podporou politiky spo ívající v potla ování porodnosti naaich lidí, ve schvalování homosexuálních sHatko, v zavádní slo~itých a zdlouhavých obstrukcí pYi adopci dítte z (nejen) eského dtského domova, v porovnání s veYejnou propagací adopce afrických dtí pod záatitou boje proti rasismu, jde cílen proti dlouhodobému pYe~ití bílých rodin. Problémo, kterým je potYeba elit, je mnohem víc, chtly bychom se jimi dále zabývat na naaich stránkách. Na svých webových stránkách prezentují i text 10 slov:  Mladí eatí rodi ové, mjte na prvním míst své bílé dti& Ale jak u~ nkolikrát zaznlo - mnoho je ve výchov. Snem Roberta Metthewse (v roce 1982 se pokusil na americkém Severozápad zalo~it Bílou Americkou Baatu. PYepady bank a vozo s penzi získával peníze pro svou vysnnou vlast) bylo vybojovat zemi pro svého bílého synka. My svým dtem dejme alespoH zdravý domov a pYipravme je na krutou realitu ím dál ernjaích ulic. Název lánku odkazuje na tzv. 14 slov Davida Lanea ( We must secure the existence of our people and future for white children ), amerického rasisty, lena a zakladatele Xádu Ml enlivých BratYí  The Order, který byl v roce 1985 za spoluú ast na rasové vra~d odsouzen na 190 let odntí svobody.<br/>[37] Národní korporativismus (dále té~  NK ) vznikl v roce 2004, nejvíce aktivní byl v roce 2006. Hlavní osobou byl JiYí PetYivalský (nyní pYedseda rozhod í komise DS). Názory NK le~í na pomezí neonacismu a nacionalismu. Úzce spolupracoval s Národním odporem, napY. v pokusu o zalo~ení Antikolaborantské iniciativy, která mla provádt istky mezi mladými neonacisty a hledat zrádce i policejní konfidenty. Dne 8. 4. 2008 doalo k ukon ení innosti Národního korporativismu s tím, ~e pobo ky budou nadále pokra ovat ve své práci pod hlavi kou Autonomních nacionalisto. ZároveH byla na webových stránkách uveYejnna výzva, aby lenové s politickými ambicemi vstoupili do Dlnické strany.<br/>[38] Dlnická mláde~ (dále té~  DM ) je registrovaným ob anským sdru~ením, které oficiáln vystupuje jako nepolitické hnutí mladých národních socialisto sympatizujících s Dlnickou stranou nebo se podílejících na její innosti. Nazývají se také  kulturní odno~í Dlnické strany . Provázanost Dlnické mláde~e a Dlnické strany je velmi silná, o em~ svd í napYíklad to, ~e asopis DM  Hlas mláde~e je pYílohou Dlnických listo, sídlo DS a DM se nachází na stejné adrese, pYedseda DM Martin Zbela je zároveH len pYedsednictva DS a 1. místopYedsedkyn DM Lucie `légrová je pYedsedkyní místní organizace DS v Most. Dlnická mláde~ vydává periodický tisk s názvem Národní odpor. Toto~nost názvu tohoto periodika a neonacistického hnutí není náhodná. To potvrzují i slova pYedsedy DM Martina Zbely v jeho projevu v Brn dne 1. 5. 2009, kde vyslovil podporu osobám, odsouzeným Krajským soudem v Brn v bYeznu 2009 za trestný in podpory a propagace hnutí smYujících k potla ení práv a svobod lovk podle § 260 odst.1 trestního zákona. Podporu tmto osobám vyslovil i v lánku ze dne 2. 4. 2009  Rozsudky nad aktivisty Odporu potvrzeny , který byl zveYejnn na webu www.odpor.org. <br/>[39] Program DM, prezentovaný na webových stránkách sdru~ení, je v nkterých bodech problematický,  na hran i  za hranou zákona, zejména pokud je vykládán v kontextu prohláaení leno DM a aktivit souvisejících s tímto sdru~ením. Tyto projevy a prohláaení mohou podncovat nesnáaenlivost z dovodu odliané národnosti, diskriminaci a popírání rovných práv a svobod lovka. Problematické jsou zejména body, podle nich~  1. Naae zem patYí pouze nám, ne pYisthovalcom a lidem odliané národnosti. Vlastnit podu a disponovat s ní mohou jen eatí ob ané. Pro pYe~ití národa je nutné, aby se lidé chovali zodpovdn k ddictví, které pro nás naai pYedci vytvoYili a uchovali. ... 5. TvoYivá práce musí být doménou. Imigrace dává zamstnavatelom mo~nost zamstnání levné pracovní síly, tím je náa dlník znevýhodnn a manuální práce ztrácí presti~. Pokud má být národ jednotný, musí ho budovat domácí ruka. & 11. Stát, jeho~ jediným zYizovatelem je národ a jeho pYísluaníci, musí být na mezinárodní úrovni absolutn suverénní a nezávislý. ...14. Nacionalizace sdlovacích prostYedko. Není pYípustné, aby byla média v rukou cizinco. PYihláaení se DM k národnímu socialismu, jako hlavní myalence sdru~ení, a zaYazení této myalenky pod bod . 18 v programu ( Víru v národní socialismus vidíme jako ústYední ideu, ur ující existenci a iny národa. Obojí bereme jako dar. Obecný zájem je pro nás kánonem, podle kterého se budeme Yídit i v naaich skutcích. ) lze chápat z hlediska symboliky u~ívané extremistickými hnutími ( . 18 symbolizuje po áte ní písmena jména Adolf Hitler) jako skrytý odkaz na sympatie s neonacistickým hnutím.<br/>[40] Shromá~dní Dlnické strany se pravideln ú astní také zástupci nmeckého Freier Widerstand (obdoba eského NO), nmecké politické strany NPD, Slovenské pospolitosti, polské Falangy i rumunského hnutí Nová pravice. Dlnická strana tyto subjekty veYejn podporuje a spolupracuje s nimi.<br/>[41] Provázanost a spolupráce popsaných hnutí s Dlnickou stranou má dv základní formy. PYedevaím se jedná o poYádání spole ných akcí, pYípadn ú ast na akcích poYádaných jednotlivými nacionalistickými nebo neonacistickými subjekty a naopak ú ast leno tchto subjekto na akcích poYádaných Dlnickou stranou. Nejedná se pouze o veYejné mítinky a shromá~dní, ale také napY. o hudební akce za ú asti tzv. white power kapel (hnutí bílé síly). Druhou formou je aktivní podílení se nacionalistických a neonacistických subjekto na innosti Dlnické strany. Výrazná ást osob spojených s tmito extremistickými skupinami je leny DS a nkteré z tchto osob byly jejími kandidáty ve volbách do krajo v r. 2008, Evropského parlamentu v r. 2009 a do Poslanecké snmovny v r. 2009. Z toho vláda dovozuje, ~e Dlnická strana je ochotna vyu~ívat a také vyu~ívá ke své innosti zastraaování a násilných metod. <br/>[42] Od r. 2008 doalo k posunu v aktivitách Dlnické strany, její~ pYedstavitelé se neomezují na návatvu akcí poYádaných nacionalistickými a neonacistickými subjekty, ale akce jsou poYádány pod hlavi kou Dlnické strany za aktivní ú asti extremistických hnutí.<br/>[43] Existenci neoficiální dohody o vzájemné spolupráci mezi popsanými subjekty a Dlnickou stranou potvrzuje lánek bývalého lena DS Ladislava Malého  V o ekávání , zveYejnný na webu dne 11. 2. 2009, podle nj~:  & Nkdy na jaYe doalo k gentlemanské dohod mezi Dlnickou stranou a Národním odporem k vzájemné podpoYe. Sou asn byli do strany pYijati i lidé z hnutí Autonomních nacionalisto. Ze strany vedení DS to byl zajisté rozumný tah, jen~ vedl k sjednocení pravicových subjekto, ale hlavn k zmohutnní a zviditelnní strany a jejího pYedsedy. Na volebních kandidátních listinách do krajských výboro se objevila jména, je~ byla v hledá ku ideopolicie. . Spolupráci mezi Dlnickou stranou a extremistickými hnutími dokládá také materiál Ministerstva vnitra z roku 2009  Strategie boje proti extremismu :  V roce 2008 doalo v eské republice k transformaci neonacistické scény. & podporu a záatitu jim po ala otevYen poskytovat oficiální politická strana - Dlnická strana. Stala se pro n mo~nou  vstupní bránou na politickou scénu po vzoru nmecké pravicov extremistické Nacionáln demokratické strany Nmecka (Nationaldemokratische Partei Deutschlands - NPD). & NkteYí bývalí lenové Národního korporativismu vstoupili do Dlnické strany, která se otevYela i neonacistom, s politickými ambicemi. Na doporu ení svých pYedních pYedstavitelo se jejími leny stala i Yada osob z Národního odporu. <br/><br/> I.4 Osobní charakteristiky pYedstavitelo Dlnické strany<br/>[44] Vláda dále zmínila nejdole~itjaí leny a kandidáty Dlnické strany, kteYí jsou njakým zposobem anga~ováni v aktivitách shora popsaných extremistických hnutí. K dalaím osobám, které jsou leny a kandidáty Dlnické strany a zároveH se anga~ují i anga~ovaly v krajn pravicových hnutích, vláda odkázala na zprávy od Policie R pYedlo~ené k dokazu a na svdecké výpovdi. <br/>[45] JiYí PetYivalský je bývalý vodce Národního Korporativismu a nyní len Dlnické strany, stojí v ele její Rozhod í komise. Je pYispvatelem na webové stránky www.odpor.org. Stejné lánky jsou publikovány v Dlnických listech (napY. lánky  Pojme spole n k cíli a  Koho chcete pou ovat? ).<br/>[46] JiYí `vehlík je lenem pYedsednictva DS a jejím kandidátem . 1 v krajských i snmovních volbách v Olomouckém kraji v r. 2008 a 2009. PatYí mezi nejznámjaí krajn pravicové osoby v Olomouci. Je veden jako svolavatel (ohlaaovatel) Yady akcí a shromá~dní a je významným lenem Národního odporu, který se aktivn ú astnil celé Yady demonstrací, soukromých akcí, koncerto atd. po celém území R. <br/>[47] Patrik Vondrák byl dYíve lenem Vlastenecké fronty. Spolu s Erikem Sedlá kem je zakladatelem ob anského sdru~ení Mladí národní demokraté. Mladí národní demokraté je doslovný pYeklad nmeckého  Junge Nationaldemokraten , mláde~nické pobo ky nmecké strany Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD). Jedná se o jednoho z elních a nejaktivnjaích pYedstavitelo neonacistického hnutí a organizace Národní odpor. Nyní je pYedsedou místní organizace DS v Praze. Na kandidátce ve volbách do Evropského parlamentu byl uveden pod . 9, ve snmovních volbách v r. 2009 vedl kandidátní listinu DS v Praze. Pravideln se ú astnil i organizoval celou Yadu akcí krajn pravicových hnutí. <br/>[48] Milan Hroch je pYedsedou krajské organizace DS Vyso ina. V Yíjnu 2008 byl volebním kandidátem do krajského zastupitelstva kraje Vyso ina a ve snmovních volbách . 1 na kandidátce DS na Vyso in. Byl lenem pravicového Národního sjednocení a Vlastenecké fronty, nyní je jednou z nejaktivnjaích osob v Národním odporu, ú astnil se Yady akcí krajn pravicové scény.<br/>[49] Mirko Musil je lenem Dlnické strany a její Revizní komise, na kandidátce do voleb v Severomoravském kraji byl uveden jako . 1. Je lenem Národního Odporu Slezsko, v minulosti byl aktivním lenem Národního sjednocení a ú astnil se Yady  Anti-Antifa akcí krajní pravice.<br/>[50] Ladislav Budz je hudebníkem WPM skupiny Squad 96 a také kapely Uli níci 88. Pohybuje se v prostYedí ultrapravicových pYíznivco, zejména hnutí Národní odpor a Autonomní nacionalisté, byl lenem hnutí Národní sjednocení. Ú astnil se akcí krajní pravice, zároveH se ú astnil dne 1. 5. 2008 na oslavách 1. máje poYádaných DS jako jeden z hlavních organizátoro a vystoupil i s hudební produkcí.<br/>[51] Tomáa Kebza je nkolikrát odsouzeným lenem Dlnické strany. Politickou aktivitu za al v roce 1992 v SPR-RS . Jeho lánky ve stranickém týdeníku Republika byly v roce 1999 dovodem k zákazu publika ní innosti na deset let. Stál u zrodu pozdji rozpuatné Republikánské mláde~e a byl jejím I. místopYedsedou. PatYí k hlavním pYedstavitelom hnutí Blood&Honour a Národního odporu, za jeho~ propagaci dne 1. 5. 2007 v Brn byl odsouzen k trestu odntí svobody. Ú astnil se Yady krajn pravicových akcí.<br/>[52] Lucie `légrová je lenkou Resistance Women Unity. Od ervna 2006 je lenkou Dlnické strany a od roku 2008 také lenkou OS-DS. Podílela se na vzniku Dlnické mláde~e, je její místopYedsedkyní. Dále je fotoreportérkou Dlnických listo. Na svém tle má vytetován symbol dlníka, který evokuje propaga ní symbol  Arbeiter dYíve pou~ívaný NSDAP, a nápis  Mou ctí je vrnost , tj. pYeklad hesla  Meine Ehre heißt Treue , které pYísluaníci SS nosili na opascích a jím~ vyjadYovali svou vrnost Adolfu Hitlerovi a myalence národního socialismu.<br/>[53] Benedikt Vácha byl lenem Národního Korporativismu Ostrava. Nyní se anga~uje v Dlnické stran, je pYedsedou Místní organizace Ostrava a na kandidátce do krajských voleb v Severomoravském kraji byl uveden jako . 6. PatYí k aktivním lenom Národního odporu Slezsko. <br/>[54] Václav Burea je lenem Dlnické strany, na její kandidátce v PlzeHském kraji byl jako . 2. PatYí k hlavním osobnostem Autonomních nacionalisto PlzeHsko a hnutí Národní odpor. Jako hlavní organizátor se ú astnil akcí krajní pravice.<br/>[55] Pavel Andrle je lenem Dlnické strany, na její kandidátce v PlzeHském kraji byl jako . 3. PatYí k hlavním osobnostem Autonomních nacionalisto PlzeHsko a hnutí Národní odpor. Jako organizátor se ú astnil akcí krajní pravice.<br/>[56] Petr Andrle je lenem DS, na její kandidátce v PlzeHském kraji byl jako . 6. PatYí k hlavním osobnostem Autonomních nacionalisto PlzeHsko. V roce 2008 byl trestn stíhán za fyzické napadení Roma s rasovým podtextem v obci Rokycany. Ú astnil se Yady akcí krajní pravice.<br/>[57] Iveta Machová je lenkou Dlnické strany, na kandidátce do voleb v Severomoravském kraji byla jako . 4. PatYí mezi nejaktivnjaí aktivistky ultrapravice na Severní Morav, byla vod í osobností Národních korporativisto v Ostrav, aktivn spolupracuje s aktivisty Národního odporu Slezsko a ú astní se pravideln jejich akcí.<br/>[58] Martin Anlauf je lenem Dlnické strany, na kandidátce do voleb v Severomoravském kraji byl jako . 5. PatYí k pYedstavitelom neonacistického hnutí v HavíYov a ú astní se jeho akcí. <br/><br/>I.5 VeYejné akce Dlnické strany<br/>[59] Vláda tvrdila, ~e na spole ných akcích Dlnické strany a popsaných hnutí dochází asto k projevom rasismu a antisemitismu, páchání trestných ino i jednání, pro které je zahajováno trestní stíhání, páchání pYestupko, naruaování veYejného poYádku v etn poty ek s Policií R a k projevom, které jsou zamYeny proti rozným menainám ~ijícím na území eské republiky, tedy proti právom a svobodám ob ano. Vláda poukázala zejména na cílené svolávání protestních pochodo do lokalit s vtaí koncentrací romského obyvatelstva i jinak specifických s ú elem vyvolat strach a pYípadný konflikt s obyvateli míst, do nich~ se akce soustYedí. Na shromá~dních DS dochází pravideln k ústnímu napadání ur itých skupin ob ano, zejména ve form hrubých urá~ek osob nále~ejících k njaké minorit. Byly zaznamenány i fyzické útoky, které se djí v souvislosti s konáním akcí Dlnické strany. Zde vláda poukázala pYedevaím na akce v Litvínov - Janov, PYerov a `ariaských Michalanech. Dále vláda podrobnji popsala nkteré z akcí Dlnické strany, resp. jich~ se tato strana ú astnila.<br/>[60] Dne 24. 2. 2007 se v Beroun uskute nila demonstrace proti raketové základn v R, jejím~ svolavatelem byl pYedseda hnutí Autonomní nacionalisté JiYí Bunda (nkdejaí pYedseda místní organizace Vlastenecké Fronty v Kladn). S projevy vystoupili J. Bunda, J. PetYivalský a T. Vandas.<br/>[61] Dne 10. 3. 2007 se v PYerov uskute nila demonstrace proti komunismu, kterou zorganizoval místopYedseda Národního Korporativismu Roman Fojtík. Akce se zú astnilo cca 200 pYedstavitelo Národního odporu. S projevy vystoupili R. Fojtík, Jan Skácel ( len pYípravného výboru tehdy vznikající politické organizace Národní Demokracie a len Vlastenecké fronty) a Tomáa Vandas.<br/>[62] Dne 21. 4. 2007 se v Plzni uskute nil I. ro ník protestního pochodu za Vlastimila Pechance, který svolal JiYí `vehlík a Václav Burea, oba zároveH pYední aktivisté uskupení Prisoners of War (VzHové války i svdomí, hnutí s cílem podporovat perzekuované nebo zemYelé pYíznivce krajní pravice a jejich rodiny, bojující za  bílou rasu , roznými prostYedky a zposoby). S projevy vystoupili J. PetYivalský, za POW V. Burea a za DS Ladislav Malý.<br/>[63] Dne 1. 5. 2007 se v Brn uskute nil 1. máj - oslava Svátku práce, jeho~ výsledkem bylo sedm ob~alovaných osob, které se mly dopustit trestného inu podle § 260 odstavce 1 trestního zákona (podpora a propagace hnutí smYujícího k potla ení práv a svobod). Pt ze sedmi ob~alovaných odsoudil soud k nepodmínným trestom odntí svobody, zbylí dva byli odsouzeni podmínn. V odvolacím Yízení tresty potvrdil Krajský soud v Brn. Mezi odsouzenými jsou lenové OS- DS Antonín Nedvd, JiYí Toma a Tomáa Kebza. lenové Dlnické strany vyslovili odsouzeným osobám nkolikrát veYejn podporu. Rozhovor s odsouzeným Tomáaem Kebzou byl dne 7. 12. 2008 zveYejnn na stránkách www.odpor.org a následn byla jeho ást otiatna v Dlnických listech . 19.<br/>[64] Dne 21. 7. 2007 se ve Svitavách uskute nil II. protestní pochod za Vlastimila Pechance, jeho~ hlavním organizátorem byl JiYí `vehlík. Z krajní pravice se jej zú astnilo cca 300 stoupenco, mj. i ze Slovenska (neonacistický S:obodný odpor). S projevy vystoupili J. `vehlík, redaktor krajn pravicového asopisu Svdomí a leader politické organizace Vlastenecká Liga Frantiaek RozhoH, za S:obodný odpor Slovensko Rado Novotný, za DS L. Malý a pYedseda T. Vandas.<br/>[65] Dne 29. 9. 2007 se na Kladn uskute nila Svatováclavská demonstrace, jejím~ hlavním organizátorem byli pYedseda Autonomních nacionalisto JiYí Bunda a místopYedseda hnutí Filip Poava. Demonstrace se zú astnil také zástupce ruské krajn pravicové politické organizace DPNI (Dvi~enie protiv nelegalnoj imigracii). S projevy vystoupili J. Bunda, F. Poava, J. PetYivalský, zástupkyn RWU Michala Dupová, zástupce DPNI a pYedseda DS T. Vandas. Této akce se jako lenka RWU zú astnila rovn~ sou asná místopYedsedkyn Dlnické mláde~e a lenka DS Lucie `légrová.<br/>[66] Dne 28. 10. 2007 se v Moravské Ostrav uskute nila demonstrace k výro í vzniku republiky, uspoYádaná tehdejaím pYedsedou krajn pravicové organizace Národní est Martinem Kratochvílem a pYedáky Národního Korporativismu Ivetou Machovou a Martinem Bacíkem. S projevy vystoupili J. PetYivalský, aktivistka NK SoHa Vilingrová, zástupce S>obodného odporu SR Rado Novotný a pYedseda DS T. Vandas.<br/>[67] Dne 23. 2. 2008 se v Praze uskute nila demonstrace proti nezávislosti Kosova, organizována pYedsedou Autonomních nacionalisto JiYím Bundou. Ze zahrani í byli na akci pozváni elní pYedstavitelé slovenského ob anského sdru~ení Slovenská Pospolitose (v roce 2007 jako politická strana soudn zakázáni za propagaci neonacismu a neofaaismu) v ele s pYedsedou Ivanem Sýkorou a dále zástupci srbské neonacistické a zároveH teroristické organizace Blood and Honour Serbia v ele s Draganem Petrovi em. S projevy vystoupili J. Bunda, Ivan Sýkora, za RWU Michala Dupová a pYedseda DS T. Vandas.<br/>[68] Dne 1. 3. 2008 se v Plzni uskute nila demonstrace/pochod za svobodu slova, organizovaná elními aktivisty Národního Odporu Václavem Bureaem a JiYím `vehlíkem jako náhrada za zakázanou akci dne 19. 1. 2008 (z nkterých ohlaso prý vyplynulo ú elové spojení tohoto protestu s datem 18. 1. 1942, kdy doalo k deportaci plzeHských }ido do koncentra ního tábora Terezín). Akce se zú astnilo cca 200 aktivisto krajní radikální pravice, cca 100 odporco z Yad krajní levice a cca 500 ob ano, kteYí protestovali proti neonacismu. S projevy vystoupili Václav Burea, JiYí Bárta ( len DS), za RWU Michala Dupová a pYedseda DS T. Vandas. <br/>[69] Dne 15. 3. 2008 se v Praze uskute nila demonstrace na podporu Srbska, svolaná Dlnickou stranou v ele s T. Vandasem a J. `tpánkem. Na akci byli pozváni aktivisté Národního Odporu, Národního Korporativismu a Resistance Women Unity. S krátkým projevem vedeným v angli tin vystoupil JiYí PetYivalský, dále JiYí `légr, len vedení KYeseanskosociálního hnutí p. Tuleakov a JiYí `tpánek. Shromá~dní podpoYili na webu i AN. <br/>[70] Dne 1. 5. 2008 se v Praze uskute nil 1. máj - oslava Svátku práce. Shromá~dní povodn oznámil Magistrátu hlavního msta Prahy dne 20. 12. 2007 jako pochod Národního svobodného odporu za svobodu slova len Národního Odporu Martin Mati ka (stejn jako v roce 2006). Magistrát shromá~dní zakázal. Následn oznámila shromá~dní Dlnická strana, ale se zmnným ú elem jako oslavy Svátku práce. Poprvé tak lze zaznamenat vyu~ití Dlnické strany aktivisty NO k uspoYádání demonstrace, co~ se stalo impulsem k podobnému postupu u dalaích akcí. Pozvánka, v etn pokyno, jak se chovat na akci byla zveYejnna i na webu www.odpor.org. Na námstí JiYího z Podbrad v Praze se sealo cca 700 radikálo z Yad NO, doplnných o nkolik leno DS. Ze zahrani í byli pozváni a vystoupili zde zástupci slovenského S:obodného odporu a Slovenské Pospolitosti a nmeckého Freier Widerstand Dortmund. Akci moderoval místopYedseda DS JiYí `tpánek, první projev pYednesl Tomáa Vandas. <br/>[71] Dne 14. 6. 2008 se v D ín konala demonstrace proti legalizaci drog, uspoYádaná AN Severo eského kraje, vedenými JiYím Engelhartem. Na akci vystoupili se svými projevy za RWU M. Dupová, J. Engelhart a místopYedseda DS P. Kotáb.<br/>[72] Dne 28. 6. 2008 se v Brn konal protest proti shromá~dní gayo a lesbi ek, který organizovala Dlnická strana na protest proti pochodu  Duhová vlna 2008 (Queer parade) . Protesto se ú astnili lenové Národního odporu a z jejich Yad doalo k násilnému napadení ú astníko pochodu homosexuálo. <br/>[73] Dne 26. 7. 2008 se ve Svitavách uskute nil III. ro ník protestního pochodu za Vlastimila Pechance, jeho~ svolavatelkou byla Iveta Machová. Pochodu se zú astnili také zástupci krajn pravicové organizace ze slovenského S>obodného odporu. Projevy pYednesli JiYí `vehlík, Tomáa Vandas, Frantiaek RozhoH z organizace Vlastenecká fronta, zástupkyn RWU Michaela Dupová s Kristýnou Harflovou, zástupce S>obodného Slovenska Rado Novotný, Ladislav Malý z DS. Nkolikrát mezi projevy zahrál Ladislav Budz.<br/>[74] Dne 16. 8. 2008 se v Hradci Králové ml konat Den svobody, ohláaený JiYím Bártou z NO jako tzv. politicko-hudební odpoledne. Po zákazu akce probhla pouze politická ást, kterou moderoval místopYedseda DS J. `tpánek. Reakcí Tomáae Vandase a dalaích pYedstavitelo DS na zákaz dalaího konání akce bylo uskute nní tzv. spontánní demonstrace, tedy pochod mstem z vlakového nádra~í na Ulrichovo námstí, kterého se ú astnilo cca 300 stoupenco krajní pravice. T. Vandas prohlásil, ~e se jedná o procházku za krásami msta a bhem projevo svoje prohláaení doplnil o skute nost, ~e sice akce tohoto typu nebyla nahláaena, ale podle zákona o shroma~ování se jedná pouze o pYestupek. Po demonstraci v Hradci Králové se lenové DS seali se zástupci nmecké NPD, aby prodiskutovali svoje politické postoje a vzájemnou spolupráci. Seali se zástupci DS, NPD, NO, eského RWU a nmeckého Svobodného Odporu Dortmund.<br/>[75] Dne 6. 9. 2008 se v Rokycanech uskute nila spontánní demonstrace proti ernému rasismu, kterou uspoYádali Václav Burea a Petr Andrle, kandidáti DS ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008. Dovodem demonstrace byly události ze dne 23. 8. 2008, kdy v Rokycanech v baru Ural pYíznivci NO napadli hosty, zejména Romy, a proti nkolika osobám bylo zahájeno trestní stíhání.<br/>[76] Dne 28. 9. 2008 se na Kladn uskute nila Svatováclavská demonstrace, oficiáln pod záatitou Dlnické strany. Hlavními organizátory byli pYedseda Autonomních nacionalisto JiYí Bunda a pYedseda DS Tomáa Vandas. Akce se ú astnili zástupci NO Jih a RWU. S projevy vystoupili JiYí Bunda, zástupci AN Sever a AN PlzeHsko, za DS J. `tpánek a T. Vandas. T. Vandas se kriticky zmínil o odsouzení Erika Sedlá ka za aíYení antisemitismu a roztrhal eskou Ústavu s vysvtlením, ~e zákony v ní obsa~ené se v eské republice stejn nedodr~ují. <br/>[77] Dne 13. 9. 2008 se v nmeckém Altenburgu uskute nil Fest der Völker (Festival národo), oficiální akce krajn pravicové politické strany Nationalpartei Deutschland (NPD). Práv podle nmeckého vzoru nastal v eské republice trend v konání obdobných akcí, tzv. hudebn-politická odpoledne. Akce v Altenburgu se zú astnilo nkolik Ye níko z krajn pravicových politických organizací ze zahrani í a stoupenci evropského Odporu. eská výprava, kterou ítalo cca 100 stoupenco krajní pravice, byla tvoYena i pYedstaviteli DS J. `tpánkem a T. Vandasem, který pYednesl projev. Hudební ást tvoYily kapely mezinárodní white power scény napY. White Law, Sleipnir i Strappo. O celé akci podrobn informoval web www.odpor.org.<br/>[78] Dne 4. 10. 2008 se v Litvínov - Janov uskute nila akce Ochranných sboro DS, jejich~ dvanáct leno uspoYádalo v rámci politického mítinku prochod sídliatm obydleným po etnou skupinou romských ob ano. Ú elem akce ml být monitoring ~ivota v míst. Proti ú astníkom radikáln vystoupilo nkolik desítek místních Romo astováním nadávkami a vyhro~ováním fyzickým útokem. Tato událost následn vyvolala spontánní neohláaenou demonstraci a tzv. trestní pochod z Litvínova na Janov, ke kterému se pYihlásili a který vyvolali a zmobilizovali elní pYedstavitelé a aktivisté Národního Odporu (Filip Vávra, J. Dufek) a lenové DS a jejich OS (JiYí Toma, JiYí a Lucie `légrovi). <br/>[79] Dne 11. 10. 2008 se v Plzni a v Chrástu u Plzn konalo politicko hudební odpoledne Dlnické strany v rámci pYedvolební kampan. Na námstí republiky v Plzni se nejprve uskute nil pYedvolební mítink DS a následn v restauraci v Chrástu u Plzne ji~ nepYípstupný airaí veYejnosti hudební koncert s projevy Ye níko. Mimo jiné na akci vystoupil Ladislav Budz a s antisemitským projevem Tomáa Babka.<br/>[80] Dne 18. 10. 2008 se v Litvínov  Janov uskute nil protest proti ernému rasismu, který byl brán jako ur itá odveta za události ze 4. 10. 2008. Skupiny radikálo se nejprve shromá~dily v centru msta, kde k nim promluvili zástupci Dlnické strany. Xada z tchto osob dr~ela v rukou dYevné atíty s namalovanými státními symboly (bílý lev v erveném poli) a se symboly hnutí Autonomních nacionalisto nebo transparenty se znaky DS. PYi pYíchodu na námstí ú astníci organizovan volali hesla:  Národ echom ,  echy echom ,  Bílí pojte s námi ,  Stop ernému rasismu a  Nic ne~ národ . Po rozpuatní shromá~dní starostou se pYíznivci pravicového hnutí vydali k sídliati Janov a stYetli se s poYádkovými jednotkami Policie R, které pYehradily trasu pochodu. Ke stYetu s Romy nedoalo. Hlavní skupinu protestujících, která vyvolávala nejvíce stYeto s policií, tvoYilo cca 200 osob v ele s JiYím Tomou, Filipem Vávrou a Janem Dufkem (aktivisté NO). Bhem konání akce nkteYí ze zakuklených ú astníko demonstrace rozdávali pYihlí~ejícím letáky s orienta ní mapou Litvínova a s instrukcemi o smru plánovaného pochodu na sídliat Janov. Leták obsahoval také informace o cíli pochodu a rady, jak se chovat bhem pYesunu a pYi stYetu s policií. Podle vlády DS odmítla ji~ v rámci Yízení vedeného u Soudu pod sp. zn. Pst. 1/2008 spojitost s akcí, ale svd í o ni rozsudek NSS v uvedené vci ze dne 4. 3. 2009, . j. Pst 1/2008  66, . 1841/2009 Sb. NSS (dále té~  Dlnická strana I ), a záznamy projevo jejích leno, zejm. J. `légra a L. `légrové. <br/>[81] Dne 28. 10. 2008 v Praze DS organizovala shromá~dní pod názvem  Den národní jednoty . V probhu shromá~dní byl pYedveden mj. Erik Sedlá ek, ozbrojený teleskopickým obuakem.<br/>[82] Dne 17. 11. 2008 v Litvínov - Janov doalo k  bitv o Janov . Protestní demonstrace se v Litvínov konala dne 17. 11. 2008 a byla organizována Dlnickou stranou pod názvem  Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí . S projevy vystoupili zástupci jednotlivých nacionalistických organizací, Tomáa Vandas, dále místopYedseda DS JiYí `tpánek a len DS JiYí Bárta, zástupci organizací Slovenská pospolitose, Nové slobodné Slovensko, RWU a Autonomní nacionalisté. len AN J. Bunda nahlásil pochod navazující na shromá~dní DS. Po ukon ení shromá~dní se tak nkolik set ú astníko demonstrace vydalo na pochod do sídliat Janov. V probhu pochodu doalo k tvrdým stYetom s Policií R. Celá akce byla mezi pYíznivci krajní pravice prezentována jako po átek boje za bílou rasu (po átek svaté rasové války RAHOWA), byla napY. vyrobena tri ka oslavující tuto událost a vyala Yada lánko. DS také zveYejnila otevYený dopis AN litvínovské radnici, kde bylo dáno starostovi ultimátum k Yeaení nastalých problémo.<br/>[83] Dne 4. 4. 2009 se v PYerov uskute nil protest proti ernému rasismu. Vedení DS se Odporce: akce distancovalo, nicmén svolavatelem byl J. `vehlík, len pYedsednictva DS. PoYadateli akce byli AN. Pozvánka na akci byla zveYejnna také na webu www.odpor.org. Po oficiálním skon ení pochodu doalo ke stYetom s Policií R. Na této akci bylo pYítomno nkolik vysoce postavených leno DS, napYíklad J. `vehlík nebo P. Vondrák. DS zveYejnila v Dlnických listech informaci o konání pochodu a rozhovor s  aktivistou národního socialismu nazvaný  Jedu do PYerova, proto~e nevYím Systému .<br/>[84] Dne 1. 5. 2009 se v Brn uskute nil 1. máj - oslava Svátku práce. Demonstraci nahlásil len DS Pavel Procházka s Lukáaem Levayem. S projevy vystoupili elní pYedstavitelé DS T. Vandas, J. `tpánek, M. Zbela a P. Kotáb. Dále promluvil Gottfried Küssel, výrazný reprezentant nacionálního socialismu, který byl v minulosti odsouzen k 10 letom vzení a proslavilo jej mimo jiné zalo~ení VAPO (Volkstreue außerparlamentarische Opposition), její~ innost byla zakázána. Promluvil také zástupce nmeckého Freier Widerstand a zástupci za Svobodný odpor, Autonomní nacionalisty a RWU. V rámci shromá~dní doalo ke slavnostnímu kYtu oficiálního periodika hnutí Dlnické mláde~e, Národního odporu. Akce byla popsána na webu www.odpor.org, v Dlnických listech nebo v dalaím médiu Dlnické strany - TV Nacional.<br/>[85] Dne 16. 5. 2009 se ve slovenských Koaicích konal pochod proti kapitalismu, poYádaný Autonomními nacionalisty Slovensko jako pochod proti kapitalismu, globalizaci a za sociální jistoty. S projevy vystoupili zástupci AN Pová~í, siln xenofobního sdru~ení Hlavu Hore, Matice Slovenské a Patrik Vondrák, pYedseda místní organizace DS v Praze, jeho~ projev byl zveYejnn v Dlnických listech. O propagaci akce se staraly významné krajn pravicové skupiny. <br/>[86] Dne 18. 5. 2009 se v Jihlav konal politický mítink a uctní památky vojáko II. sv. války, poYádaný Dlnickou mláde~í Brno s následnou návatvou hYbitova za ú elem uctní památky padlých nmeckých vojáko. Následn se ml dne 6. 6. 2009 v Jihlav uskute nit pochod jihlavské národní opozice vnovaný padlým nmeckým vojákom za druhé svtové války. ÚYedníci jihlavského magistrátu vaak akci rozpustili. Odovodnili to tím, ~e se odchýlila od oznámeného ú elu. Oznamovatelem této akce byl len DS Martin Václavek a zú astnil se jí také rakouský aktivní nacista Herbert Schweiger.<br/>[87] Dne 24. 5. 2009 se v Praze uskute nil protest proti vyYazení volebních spoto z vysílání T. Shromá~dní bylo po 20 minutách rozpuatno zástupcem Magistrátu hl. m. Prahy. S projevem vystoupil T. Vandas. PYesto~e bylo shromá~dní rozpuatno, pokra ovali lenové a pYíznivci DS v protiprávním jednání. 42 osob bylo zajiatno pro podezYení z páchání pYestupku. <br/>[88] Dne 6. 6. 2009 se v Most a v Litvínov uskute nil pochod za padlé kamarády  REHO 2009 . Jedná se o ka~doro ní shromá~dní nacionalisto za ú elem pYipomenutí výro í úmrtí Miloae Reha, který byl v roce 1999 v Litvínov po stYetu se tYemi Romy zavra~dn. Akce se zú astnili také místopYedseda DS P. Kotáb, jeho~ projev vaak nebyl pYednesen, proto~e Policie R informovala organizátory shromá~dní, ~e akce bude rozpuatna, pokud v projevech zazní slovní spojení jako napY.  nepYizposobiví cikáni ,  národní socialismus i propagace jakýchkoli politických myalenek. O akci informuje lánek v Dlnických listech s názvem  Nacionalisté uctili památku zavra~dného Miloae Reha . Pozvánka na akci se objevila také na stránkách www.odpor.org.<br/>[89] Dne 18. 6. 2009 se v TáboYe uskute nilo shromá~dní DS za ú elem podkování voli om, ale jak vyplývá z projevu místopYedsedy DS J. `tpánka, hlavním cílem byl protest proti pochodu homosexuálo Queer Parade 2009. <br/>[90] Dne 27. 6. 2009 se mla v severních echách konat akce  Call for Freedom 2009 , která byla prezentována jako oslava úspchu DS v eurovolbách. Organizátorem byla DS za podpory Hatecore shopu, jeho~ majitel Martin Frank je lenem NO a nyní je ve vazb. Akce se mla konat nedaleko hranic s Polskem a Nmeckem. Z oficiáln prezentovaných kapel je vtaina pYedstaviteli neonacistické WPM. Akce se neuskute nila zejména z dovodu zat ení a trestního stíhání nkolika pYedstavitelo neonacistické scény (mimo jiné M. FraHka), kteYí se zabývali organizováním koncerto WPM.<br/>[91] Dne 15. 8. 2009 se v Novém Knín uskute nil  Den Svobody 2 , hudebn-politický festival, který byl prezentován jako spole ná akce Dlnické strany a Svobodné mláde~e (jedno z ozna ení Národního odporu). Nahláaen byl jako charitativní akce pro obti povodní.<br/>[92] Dne 12. 9. 2009 se v nmeckém Pössnecku uskute nil Fest der Völker (Festival národo), oficiální akce NPD, které se pravideln ú astní pYedstavitelé evropských krajn pravicových a nacionalistických organizací. Vystoupil zde i Patrik Vondrák.<br/>[93] Dne 28. 9. 2009 se na Kladn uskute nila Svatováclavská demonstrace, poYádaná spole n Dlnickou stranou a Autonomními nacionalisty. Zú astnili se jí místopYedseda DS Petr Kotáb a místopYedseda Dlnické mláde~e Matyáa Sombati. Z textu otiatného v Dlnických listech je zYejmé, ~e DS jsou známa jména pYedstavitelo hnutí AN (A. Ber ík, J. Bunda, M. Glas) a RWU.<br/><br/>I.6 Shrnutí návrhu<br/>[94] Vláda shrnula, ~e program a projevy pYedstavitelo DS jsou zalo~eny na soustavném urá~ení a pomlouvání nkterých menainových skupin obyvatel, zejména Romo a homosexuálo, a cílí k vytváYení negativních pocito, strachu a nenávisti vo i tmto skupinám. Vláda má za to, ~e program a innost DS ohro~ují demokracii v R. S ohledem na charakter tohoto po ínání, je~ s sebou nese znaky soustavného navádní k poruaování i omezování práv a svobod ob ano, k poruaování veYejného poYádku a mravnosti, a s ohledem na reakce, které toto po ínání vyvolává (zejména u jeho adresáto), se toto jeví jako bezprostYední. DS sama i ve spolupráci s jinými svolává protestní pochody, jejich~ primárním cílem je vzbudit pocity strachu a vyvolat pYípadný konflikt s obyvateli míst, kam se pochody soustYedí. Zde asto dochází ke slovnímu napadání ur itých skupin ob ano i osob ~ijících na území R a nále~ejících k njaké minorit, spojenému s fyzickým násilím i pokusy o nj. Podle názoru vlády se DS hlásí k myalenkám národního (nacionálního) socialismu jako totalitární ideologii neslu itelné s demokracií a lidskými právy, jeho~ pYívr~enci sledují cíle pYedpokládané lánkem 17 evropské Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (dále té~ jen  Úmluva ). Toto po ínání, bye tvoYené jednotlivými akty, není nahodilým a marginálním jevem, ale programov trvalým chováním smYujícím k ohro~ení demokracie v této zemi.<br/>[95] innost DS je v rozporu se Zákonem. BezprostYednost hrozby neza íná být naplnna a~ kdy~ se strana dostane do Parlamentu, ale kdy~ pYekoná hranici pro zisk volebního pYíspvku, stát za ne finan n pYispívat na její innost, média jí za nou vnovat pozornost, a její aktivity pYinejmenaím v nkterých lokalitách i svým celkovým vyznním, zposobují vznik strachu a dovodných obav u celých skupin obyvatelstva R. Politické strany mohou jako jediné subjekty v zastupitelské form demokracie získat politickou moc a ovlivnit re~im v zemi jako celku. Vy~adují proto zvýaenou ochranu a ztí~enou mo~nost rozpustitelnosti ve vztahu k jiným organizacím. Strana vaak nepo~ívá ochrany, pokud nerespektuje základní demokratické principy, lidská práva a základní svobody a usiluje o takové zmny, které nejsou slu itelné se základními principy demokratického právního státu. <br/>[96] Vláda se domnívá, ~e DS dlouhodob nerespektuje základní demokratické principy, reáln ohro~uje a poruauje základní práva a svobody druhých a ve svém dosledku usiluje o odstranní základních nále~itostí demokratického státu. Proto vláda dospla k závru, ~e jsou dány dovody, uvedené v § 4 Zákona, opravHující ji k podání návrhu na rozpuatní DS.<br/>[97] Rozsudek Soudu ze dne 28. 8. 2009, . j. 7 As 29/2008 104 (dále té~ rozsudek Komunistický svaz mláde~e) po~aduje zhodnotit pro rozpuatní sdru~ení naplnní tYí základních kritérií: a) zda zásah byl stanoven na základ zákona, b) zda zásah sledoval legitimní zájem, c) zda byl zásah v demokratické spole nosti nezbytný. Vláda je toho názoru, ~e v daném pYípad byly naplnny vaechny tYi podmínky. Dlnická strana ji~ fakticky pYistoupila k prosazování svých názoro, bye zatím  pouze ve form militantních akcí namíYených proti Romom nebo homosexuálom. Tyto akce pYitom nelze interpretovat jako jinou formu aíYení názoro, napYíklad veYejnou demonstrací. Jde zjevn o akce zastraaující a z pohledu tch, proti kterým smYují, musí být takto vnímány. Tyto agresivní akce jsou namíYeny proti jiným skupinám obyvatel pro jejich rasu, etnickou pYísluanost anebo sexuální orientaci. Minimáln tyto skupiny obyvatel jsou veYejn, agresivn a nikoliv jen ústními i psanými projevy, ale faktickými iny, pronásledovány pro rasu, etnikum i sexuální orientaci. PYipuatní n eho takového nutn musí vést podle názoru vlády k závru, ~e stát není schopen chránit zmínné skupiny pYed agresí a obecnji není schopen zajistit práva pYiznaná Listinou a Úmluvou. <br/>[98] Podle vlády je nutné v as sankcionovat antidemokratické smYování DS (její program a cílené a trvalé pokusy o jeho naplHování), jeho~ nebezpe nost lze díky empirické zkuaenosti s podobn orientovanými subjekty v minulosti odhalit ji~ nyní, a koliv aktuální potenciál této strany prosadit své cíle v Parlamentu R je zdánliv nízký. Vláda nepodceHuje bezprostYednost ohro~ení demokracie pYedstavovaného DS. Není pYípustné, aby malé strany mohly hlásat protidemokratické, protiústavní principy a nebyly za to postihovány. Takový pYístup by u nich toti~ vedl k pocitu beztrestnosti, k demotivaci co do jejich mo~ného dalaího ústavn konformního smYování. Rozpuatní politické strany je preventivní krok, pYi nm~ není rozhodný faktický vliv strany. Pokud by nebylo mo~né politickou stranu rozpustit v období, kdy nemá dostate n silnou podporu, a muselo by se ekat na okam~ik, kdy bude politická strana moci uskute nit své cíle, ztratila by mo~nost rozpustit politickou stranu jako prevence pYed prosazováním nedemokratických myalenek smysl. Je ~ádoucí klást stejné po~adavky na malé i velké strany. Vzhledem k zásadním nedemokratickým cílom DS a pokusom o jejich realizaci je nutné ji rozpustit bez ohledu na to, zda má v sou asnosti mo~nost prosadit svoj program v Parlamentu. <br/>[99] Vláda i pYi vdomí specifického postavení politických stran pYipomnla judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále té~ jen  ESLP ), podle ní~ pYi usilování o zmnu právního a ústavního poYádku státu musí být pou~ité prostYedky po vaech stranách zákonné a demokratické a navrhovaná zmna musí být sama o sob slu itelná se základními principy demokracie. Politická strana, která nabádá k násilí a její~ politický program nerespektuje pravidla demokracie, usiluje o jejich zni ení a sleduje poruaování uznávaných práv a svobod, se nemo~e sama odvolávat na jí zaru ená ústavní práva.<br/>[100] Vláda pova~uje zákonné dovody pro rozpuatní DS za splnné. V jejím programu, innosti a v innosti jejích pYedstavitelo toti~ vláda spatYuje pYesvd ivé a naléhavé dovody, které ospravedlHují omezení svobody sdru~ování.<br/><br/>II. VyjádYení Dlnické strany<br/>[101] Soud pYedem stru né rekapitulace obsahu vyjádYení Dlnické strany k návrhu pYipomíná, ~e plný text tohoto vyjádYení je k dispozici na jeho webových stránkách www.nssoud.cz v oddílu Aktuality, zpráva ze dne 12. 11. 2009. <br/>[102] Dlnická strana navrhla návrh zamítnout. Konstatovala, ~e byla zaregistrována dne 20. 12. 2002 pod názvem Nová síla. Na ustavujícím sjezdu dne 18. 1. 2003 pYijala název Dlnická strana. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo zmnu názvu dne 22. 1. 2003. Dlnická strana pYipomnla také pYedchozí návrh vlády na rozpuatní této strany a uvedla, ~e sou asný návrh podala tzv. úYednická vláda bez politického mandátu. Dlnická strana vznikla legáln z vole ob ano R a registrace Ministerstvem vnitra dokládá, ~e její stanovy jsou demokratické a v souladu s Ústavou a zákony. <br/>[103] Dále Dlnická strana zdoraznila, ~e zdrojem veakeré státní moci je lid. Politické strany pYedstavují legální formu podílu ob ano na politické moci, ob ané jejich prostYednictvím vyjadYují své názory a stanoviska. Vzniku demokratických státních orgáno pYedchází volná sout~ politických stran, oddlených od státu. Na základ výsledku voleb se prosazuje politický program politických stran a hnutí, nikoliv vaak neomezen a pYedevaím ne likvidací opozi ních politických subjekto. <br/>[104] Pro omezení politických stran a hnutí je podstatné, zda odmítají násilí pYi prosazování svých cílo a programo, a zda se zavazují, ~e se budou v pYípad volebního vítzství dr~et zásad demokratického principu vládnutí a prosazování svých cílo. Vládnoucí politické strany tak musí zajistit legální aíYení i takových myalenek, zájmo a prostYedko, s nimi~ se neztoto~Hují, ale které jsou v souladu s Ústavou a zákony.<br/>[105] Kritika pYijatých zákono a opatYení vlády je demokratickým právem opozi ních politických stran a hnutí. Svoboda ob ano a svoboda politických stran a hnutí vede v pYípad volebního vítzství ve svobodných volbách k právu mnit a ruait zákony a nahrazovat je jinými, a to v etn Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Jediné limity pYedstavuje omezení poruaování lidských práv dané principy pYirozeného práva, které pYijímá veakerý svobodný svt.<br/>[106] DS rovn~ vyjádYila svoj postoj k nkterým politickým otázkám. Kritizovala privatizaci a její provedení s tím, ~e snaha o pYijetí zákono  o neproml itelnosti zlo inu totální likvidace národního jmní nepYedstavuje nepYijatelnou retroaktivitu, ale známý postup srovnatelný s neproml itelností zlo ino z období komunismu nebo zruaení amnestie za zlo iny v dob diktatury v Chile. Rozpad eskoslovenska DS pova~ovala za umlý a za vlastizradu. Kritizovala také úpadek morálky. Devastaci morálních zásad dovozuje i ze zruaení trestu smrti, nízkých tresto za záva~né trestné iny, uvolnní trhu s drogami a pornografií a s  nebývalý(m) pYíliv(em) zlo inco z celého svta . Podle DS  (s)ou ástí úpadku práva je i prudký nárost jevu, který se zjednoduaen ozna uje jako justi ní mafie. Ta skute n zasahuje nejen právníky jako odborný stav, ale pYedevaím soudce, státní zástupce, policisty, vdecké a odborné právní kruhy a pedagogické pracovníky. . DS kritizovala také  podpor(u) pYílivu cizinco do eské republiky , pYedstavující  snahu rozYedit a smísit zcela odliané skupiny osob ve snaze potla it eskou kulturu a tradice . Uvedla, ~e  (v)ýrazným prvkem této cizinecké vlny je pYíval Cikáno ze Slovenska, Rumunska a dalaích zemí východní Evropy ... . Kone n DS poukázala na pokles úrovn vzdlání a nahrazení kvality kvantitou, hrozbu  dsivé byrokratizace a nesvobody vyplývající z Evropské unie v sou asné podob a vyjádYila i obavu z majetkových nároko sudetských Nmco po prosazení tzv. Lisabonské smlouvy. Proto je nutné provést zmnu v celé spole nosti a odvrátit hrozící katastrofu.<br/>[107] DS zpochybnila extenzivní výklad pojmu pYíznivec strany. Uvedla, ~e politická strana je skupina ob ano staraích 18 let, kteYí se do strany dobrovoln pYihlásili, plní její úkoly a podle dosa~ených funkcí se podílejí na její práci. Své leny vede v kartotéce od jejich pYijetí a~ po pYípadné vystoupení ze strany. Tvrzení vlády, ~e DS má 670 leno, není pravdivé a neexistuje pro n ~ádný dokaz. Navíc dokazuje, ~e  strana je nepYetr~it kontrolována tajnými slu~bami . DS se distancovala od údajných pYíznivco, jimi~ mli být (blí~e nespecifikovaní, pozn. Soudu) nasazení agenti tajné policie, slo~ek výzvdných slu~eb a placení provokatéYi. ZároveH vaak uvedla, ~e je obtí~né bránit se i distancovat se od osob, které se vydávají za hosty na jejích akcích, a proti provokacím zvláatních slu~eb a aktivisto fanatických ultralevých skupin. Takto se sna~ili vyvolat násilné stYety napY. pYedstavitelé Strany zelených pYi shromá~dní na Palackého námstí v Praze 2 pYed volbami do Poslanecké snmovny Parlamentu R v roce 2006.<br/><br/>II.1 VyjádYení k programatice<br/>[108] DS ozna ila jako l~ivé tvrzení, ~e se pou~íváním pojmu národní socialismus hlásí k odkazu hitlerovského nacionálního socialismu a k participaci na innosti moderního nacionalismu. ZároveH upozornila na dopis lena pYedsednictva M. Zbely, který se jménem ob anského sdru~ení Dlnická mláde~ obrátil na ministra vnitra s otázkou, za jakých okolností je trestným inem propagace slovních spojení  národní (nacionální) socialismus a  národní odpor . Ministerstvo odpovdlo nekonkrétn, resp. neodpovdlo vobec.<br/>[109] Podle DS ú elová tvrzení vlády zcela opomnla skute nost, ~e  v této zemi je registrována a posobí více ne~-li 100 let politická strana pod ozna ením národn socialistická. Ta byla v~dy demokratická a národní. . V ásti D. návrhu pak vláda podle názoru DS  odkrývá své skute né dovody, i kdy~ ty jsou zkreslené a rozným zposobem dezinterpretované . Má-li být jedním z neonacistických symbolo dlník s kladivem nebo ozubené kolo, DS uvedla, ~e nemají nic spole ného s njakým nacistickým symbolem. DS podala v roce 2007 u Mstského soudu v Praze ~alobu  proti tomuto naY ení a je  podivné, ~e a~ dosud soud nebyl zahájen a je oddalován z dovodo údajného nedostatku asu   podobn se to má i s dalaími tzv. symboly .<br/>[110] Dále DS uvedla, ~e pravicové i levicové dlnické subjekty v minulosti pou~ívaly v politické propagaci ozubené kolo jako svoj symbol. Rudé ozubené kolo bylo po roce 1945 oficiálním logem eskoslovenské sociální demokracie. Symbol ozubeného kola má v eské kotlin hlubokou tradici a byl a je chápán jako symbol práce, pohybu a promyslového rozvoje. Ozubené kolo mly ve svém znaku Královopolská strojírna, Jednota i mnohé zemdlské podniky. V eském právním Yádu neexistuje zákon, který by zakazoval politickým stranám jejich oficiální symboliku, kterou DS nemá dovod mnit.<br/>[111] DS popYela, ~e by obrázek dlníka s kladivem byl symbolem. Poprvé byl publikován v Dlnických listech . 1 ze dne 1. 5. 2003 v záhlaví novin a na webu strany v rámci pozvánky na prvomájové shromá~dní, s tím, ~e jeho pYedlohou  byl zYejm historický plakát neznámé provenience . DS nezjiaeovala pYedlohu obrázku, ke kterému nebyl pYipojen povodní nápis napovídající více o jeho historickém povodu. Tato kresba nikdy nevyala tiskem jako profesionální plakát DS a bylo mo~né pouze její sta~ení z webu DS k vlastnímu vytiatní. innost DS byla v jejích po átcích amatérská a neprofesionální a svoj první oficiální plakát vydala tiskem ve vtaím nákladu a~ pYed krajskými volbami v roce 2008. Do té doby alo o soukromá díla jednotlivco, leno nebo jen pYíznivco strany a do této kategorie patYí i znázornní dlníka s kladivem, které vystYídalo od ledna 2004 v záhlaví Dlnických listo pYedchozí obrázek. DS mohla pochybit pouze tím, ~e nestáhla obrázek ze své prezentace po zjiatní jeho povodu ( lánek v MF Dnes dne 16. 3. 2007). Vzhledem vaak k tomu, ~e je v R beztrestn propagována a aíYena symbolika zlo inné komunistické strany, nepova~ovala problém za akutní. Daná kresba navíc nebyla oficiálním logem NSDAP, ale pouze jedním z jejích mnoha plakáto. DS neupustila od propagace dlníka s pracovním nástrojem na rameni ani v sou asné dob, kdy má k dispozici novou verzi tohoto motivu.<br/>[112] Symbol Ochranných sboro vychází z oficiálního loga DS. Jeho protnutí me em symbolizuje název OS, proto~e znázornní me e tradi n znamenalo ochranu, záatitu a bezpe í pYed vnjaím nepYítelem. Me  má pouze symbolický charakter, neboe lenové OS nejsou ozbrojeni. Symbol me e nebo jiné se né zbran se objevuje i ve znacích oficiálních institucí, napY. Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu.<br/>[113] Dále DS zpochybnila posudek, pYedlo~ený vládou k návrhu. Odkázala pYitom na stanovisko advokáta Mgr. et Ing. Petra Prchala, podle kterého se nejedná o znalecký posudek ve smyslu pYísluaných procesních ustanovení. Znalecký posudek musí být vypracován znalcem, kterého ur í soud po seznámení se s názory ú astníko na ustanovení znalce. Tato podmínka nebyla splnna, stejn jako nebyly Soudem vymezeny skute nosti, k jejich~ posouzení je tYeba odborných znalostí. PYedlo~ený posudek není navíc pYezkoumatelný. PYedstavuje tak pouze ú elovou prezentaci rozných spekulací autora, jeho~ závry nelze ovYit ani vyvrátit. Z procesního hlediska je bezcenný a je pouze dalaím tvrzením ú astníka, které se sna~í vytváYet dojem dokazu. }ádným dokazem vaak není, nemá privilegovanou dokazní hodnotu, jeho závry nemohou být v Yízení uvádny jako odborné posouzení procesn významných skute ností a jedná se pouze o soukromou listinu vlády.<br/>[114] DS popYela tvrzení, ~e poruauje základní principy demokracie a svobody ob ano. Tvrdila naopak, ~e se sna~í demokracii rozaíYit a svobody ob ano zachovat a prohloubit. ZároveH ovaem zdoraznila, ~e ob ané musí zachovávat zákony, Ústavu a normy chování  civilizované eské spole nosti . Pokud je  svoboda menainy & svobodou na úkor vtainy, pak nejde o svobodu, ale o zvoli jednch proti druhým a DS chce v tomto smru prosadit  zákonnou, ústavní cestou, nutnou zmnu .<br/>[115] Ke svému po~adavku na  zavedení národnosti obyvatel R a jejího potvrzení DS uvedla, ~e se zákonnou cestou pYipravuje na zmnu Ústavy. Ta byla pYijata uspchan, nedomyalen a chaoticky, ústavní dodatky navíc nejsou výjime né. Úplná zmna Ústavy provedená právní a demokratickou formou je legální a správná. Také dalaí témata vytýkaná Dlnické stran v návrhu jsou v rozné podob a s roznou formou Yeaení tématy i dalaích politických subjekto.<br/>[116] Podle DS vlád vadí zejména její po~adavek na proaetYení privatiza ních podvodo a dosledné potrestání vaech viníko. Zmna zákono o neproml itelnosti ur itých zlo ino není výmysl DS, nýbr~ pravidlo postihu nejodpornjaích zlo ino na eském národ.<br/>[117] K projevom T. Vandase a dalaích pYedstavitelo tato strana uvedla, ~e se jedná  o monitoring Policie R, pYípadn tajných slu~eb, a tzv. aktivit, tedy fanatických a dobYe placených bijco za práva cizinco, menain a rozných individuí . lánky, projevy a vystoupení jsou  vytr~eny z kontextu, doplnny o neprohláaená slova, smíchané vae dohromady a vykládané ú elov s cílem poapinit osoby, které bu pronesly nebo napsaly njaké prohláaení .<br/><br/>II.2 VyjádYení k Ochranným sborom (OS)<br/>[118] Ke svým Ochranným sborom DS uvedla, ~e se jedná o její neozbrojené leny a sympatizanty. Jejich cílem je ochrana pYedstavitelo a shromá~dní strany zejména pYed  organizovanými útoky rozných bojovek, napojených, inspirovaných a asto pYímo Yízených vládními orgány . DS poukázala také na  tzv. Romské hlídky, které podle serveru novinky.cz & za aly procházet mosteckým sídliatm Chanov, za ú elem dohledu nad poYádkem a zároveH upozorHovat na pYestupky i trestné iny ve mst a dodala, ~e se ve srovnání s jejími OS jedná  o stejný cíl i innost, jen~e vládou podporovanou . ZároveH DS odmítla srovnání jejích Ochranných sboro s SA jako ozbrojenou slo~kou NSDAP. Zdoraznila pYitom odlianost tehdejaí situace v Nmecku s tím, ~e ozbrojené oddíly mly vaechny politické strany a ozbrojené slo~ky politických stran byly b~né i v jiných státech.<br/>[119] DS strana pYipustila, ~e mohla suplovat innost místních samospráv, ale podotkla, ~e se díky tomu podaYilo  dosáhnout aktivity nkterých mst a obcí pYi postupu proti rozným ~ivlom, kteYí ohro~ují eskou vtainu . <br/><br/>II.3 VyjádYení ke spolupráci s jinými subjekty<br/>[120] DS popYela rovn~ styky i spolupráci s dalaími subjekty uvedenými v návrhu, zejména s organizacemi Národní odpor, Autonomní nacionalisté, Resistance Women Unity a Národní korporativismus. Uvedla, ~e s ní nemají nic spole ného a jejich lenové ani vedení jí nejsou známi. DS nelze vytýkat, ~e se od jmenovaných subjekto nedistancovala. Stejn tak se toti~ nedistancovala od KS M, ODS, SSD a dalaích politických subjekto, pYesto~e s nimi nemá nic spole ného a zásadn s nimi nesouhlasí. Dokazem o dohod o spolupráci mezi DS a ozna enými subjekty ml být lánek bývalého lena DS Ladislava Malého. Ten ovaem dopisem ze dne 11. 10. 2009 reagoval na zneu~ití svého lánku Ministerstvem vnitra v postupu proti DS.<br/>[121] Co se týká Dlnické mláde~e, ta je registrovaným nepolitickým hnutím. Personální propojení u jedné osoby nemo~e být dovodem kritiky, proto~e se nejedná o dva politické subjekty, ale o jednu politickou stranu a jedno ob anské sdru~ení. Neexistuje právní ani faktická pYeká~ka pro posobnost kohokoliv v obou subjektech. innost Dlnické mláde~e je veskrze nepolitická. Podle DS je pYitom správné, ~e se ást mláde~e zajímá o situaci v zemi a vidí její katastrofický vývoj. Vláda pak zkreslen interpretuje ásti projevo a vyjádYení a navíc se sna~í dát jim nádech, který nikdy nemly. <br/><br/>II.4 VyjádYení k osobním charakteristikám pYedstavitelo<br/>[122] DS uvedla, ~e  je pYipravena na po~ádání NSS dolo~it bezúhonnost elných funkcionáYo strany jejich výpisy z rejstYíku tresto . Jejich lánky, projevy a iny jsou velmi otevYené a sluané, bye jasn opozi ní.  I kdyby nkterá z pomlouvaných osob byla lenem dYíve jiné organizace, vstupem do DS ji~ není v ~ádné jiné politické stran a ani jiném ob anském sdru~ení, vyjma Dlnické mláde~e. Dále DS namítla, ~e údajné podklady tajných slu~eb  jsou zcela protiprávní pYi sledování osoby bez souhlasu soudce . Vznesla také otázku, kdo ze strany sou asné vlády, tj. navrhovatelky, byl lenem zlo inecké organizace KS .<br/><br/>II.5 VyjádYení k veYejným akcím<br/>[123] DS nesouhlasila s tvrzením vlády, ~e chování strany je neuctivé, neukáznné a pYí ící se zásadám pokojného sou~ití ve spole nosti a chování na veYejnosti. To vláda dovodila ze skute nosti, ~e DS svolává svá shromá~dní do lokalit, kde  pYevá~n ~ije cikánské obyvatelstvo, pYípadn obyvatelstvo, které naruauje normy ~ivota eského obyvatelstva . Podle DS ovaem ka~dá politická strana prosazuje své principy a cíle veYejn. Nikde není uvedeno, ~e by se projevy, shromá~dní a jiné akce politických stran mly konat na pYedem ur eném míst. PYedpokladem svobodné politické innosti je pak zásadní a rozhodná kritika jiných politických subjekto v etn vládnoucí skupiny. DS také poukázala na chování jiných subjekto, zejména organizované útoky na pYedvolebním shromá~dní SSD (tzv. vají ková agrese), útok na Mirka Topolánka vají ky nebo kameny, pYípadn sprosté a agresivní útoky na leny DS. Jako pYíklad posledn jmenovaných útoko DS uvedla hrubé urá~ky a rasistické výhro~ky vo i její lence Lucii `légrové.<br/>[124] DS se ohradila vo i monitoringu jejích akcí ze strany Policie R. PYedstavuje toti~ legální politickou stranu a tato innost je proto vo i ní v demokratické zemi alarmující a bezprecedentní. Je-li pak argumentováno pácháním trestných ino, platí presumpce neviny a skute nost, ~e o vin nerozhoduje policie zahájením trestního stíhání, ale soud.<br/>[125] K demonstraci proti raketové základn (Beroun dne 24. 2. 2007) DS uvedla, ~e nebyla jejím svolavatelem. PYedseda DS vystoupil s projevem, v nm~ se vnoval plánované stavb americké radarové základny v R. Dlnická strana v této souvislosti podotkla, ~e sou asný námstek ministra vnitra JiYí Komorous písemn velebil ruskou okupaci eskoslovenska a innost StB.<br/>[126] K demonstraci proti komunismu v PYerov dne 10. 3. 2007 DS uvedla, ~e nebyla svolavatelem. T. Vandas zde vystoupil s projevem, v nm~ se vnoval aktivitám bývalých komunisto v sou asné politice. Dále DS upozornila na provázanost vlády a premiéra J. Fischera se zlo innou organizací KS  a jeho zaujatost proti této stran, která se vo i komunistom ostYe vyhraHuje.<br/>[127] K I. ro níku protestního pochodu za Vlastimila Pechance v Plzni dne 21. 4. 2007 DS uvedla, ~e nebyla jeho svolavatelem. S projevem vystoupil L. Malý, který vaak ji~ není lenem DS.<br/>[128] DS prý nebyla ani svolavatelem Svátku práce v Brn dne 1. 5. 2007. Antonín Nedvd, JiYí Toma a Tomáa Kebza nejsou leny DS ani jejích Ochranných sboro. Rozhovor s T. Kebzou byl uskute nn pro Dlnické listy a posléze zveYejnn na stránkách www.odpor.org, nikoliv naopak jak tvrdí vláda. Není v moci DS ovlivnit pYebírání a dalaí zveYejHování texto, zvláat po internetu.<br/>[129] Ke II. protestnímu pochodu za Vlastimila Pechance ve Svitavách dne 21. 7. 2007 Dlnická strana opt uvedla, ~e nebyla svolavatelem. T. Vandas zde vystoupil s projevem, v nm~ se vnoval politickým procesom v R a upozornil na jejich jednostrannost, kdy na jedné stran jsou osoby stíhány kvoli neonacistickým symbolom a tetování a na druhé stran je mo~né voln propagovat symboly komunismu. Hypotéza, podle ní~ T. Vandas hovoYil o aktivistech NO a o symbolech a tetování propagujících neofaaismus, neonacismus, antisemitismus nebo rasovou nesnáaenlivost, není podpoYena jeho výroky. <br/>[130] K Svatováclavské demonstraci na Kladn dne 29. 9. 2007 Dlnická strana toliko uvedla, ~e nebyla svolavatelem akce.<br/>[131] DS nebyla svolavatelem ani demonstrace k výro í vzniku republiky v Moravské Ostrav dne 28. 10. 2007. T. Vandas zde vystoupil s projevem, v nm~ se vnoval politické a ekonomické situaci v zemi a reformám vlády Mirka Topolánka.<br/>[132] Na demonstraci proti nezávislosti Kosova v Praze dne 23. 2. 2008, kterou DS nesvolala, vystoupil T. Vandas s projevem, v nm~ se vnoval aktuální situaci v Kosovu a v Srbsku.<br/>[133] Na demonstraci za svobodu slova v Plzni dne 1. 3. 2008, kterou rovn~ DS nesvolala, hovoYil T. Vandas o aktuální politické a ekonomické situaci v zemi, napY. reform veYejných financí.<br/>[134] DS byla svolavatelem demonstrace na podporu Srbska v Praze dne 15. 3. 2008. Její místopYedseda J. `tpánek zde vystoupil s projevem, v nm~ se vnoval historii Jugoslávie a situaci v Srbsku; pYipomnl i protest proti bombardování Jugoslávie NATO v roce 1999. Pozvánka uvedená pYíloze k odpovídajícímu tvrzení vlády není oficiálním zdrojem DS.<br/>[135] K oslav Svátku práce v Praze dne 1. 5. 2008 DS uvedla, ~e NO je neregistrované hnutí. Tvrzení vlády o pYísluanosti leno ochranky k NO je proto spekulativní a nepodlo~ené lenskou legitimací nebo jiným dokladem. lánek J. `tpánka zmínný v návrhu byl publikován na webu DS a za jeho zveYejHování na jiných doménách DS není odpovdna. Web www.odpor.org ani dalaí domény zmínné v odpovídající ásti návrhu nejsou doménami nebo zdroji DS.<br/>[136] DS nesvolala demonstraci proti legalizaci drog v D ín dne 14. 6. 2008. Vystoupil zde její místopYedseda P. Kotáb s projevem, v nm~ se vnoval drogové problematice v R.<br/>[137] K protestu proti shromá~dní gayo a lesbi ek v Brn dne 28. 6. 2008 DS uvedla, ~e podle oznámení z 23. 6. 2008 vyhlásil pYedseda T. Vandas mobilizaci Ochranných sboro. Ty mly monitorovat plánovaný pochod homosexuálo v Brn dne 28. 6. 2008 a dohlí~et, aby ze strany ú astníko  této zvrácené akce nedocházelo k napadání sluaných lidí . Osoby zmínné v souvislosti s touto akcí v návrhu vlády nejsou leny DS.<br/>[138] K III. ro níku protestního pochodu za Vlastimila Pechance ve Svitavách dne 26. 7. 2008 DS uvedla, ~e zde T. Vandas vystoupil s projevem, v nm~ se vnoval kritice vlády a nkterých jejích initelo, ale ne v souvislosti s kauzou Pechanec.<br/>[139] Ve vztahu ke Dni svobody v Hradci Králové dne 16. 8. 2008 DS namítla, ~e Magistrát Hradce Králové nevydal ~ádné rozhodnutí, kterým by potvrdil pYestupek nebo jiné poruaení shroma~ovacího zákona DS nebo T. Vandasem. Po skon ení procházky v Hradci Králové se uskute nilo pYátelské jednání mezi pYedstaviteli DS a zástupci NPD, jak vyplývá z oznámení Tiskového odboru Dlnické strany, zveYejnného dne 18. 8. 2008 na webu www.delnickastrana.cz. Doména zmínná v této souvislosti vládou v pYíloze k odpovídajícímu tvrzení není doménou DS.<br/>[140] DS nebyla svolavatelem spontánní demonstrace proti ernému rasismu v Rokycanech dne 6. 9. 2008. <br/>[141] K Festivalu národo v nmeckém Altenburgu dne 13. 9. 2008 DS uvedla, ~e alo o oficiální akci nmecké NPD. PYedseda T. Vandas ve svém projevu nepronesl slova  bílá rasa a  bílé evropské národy . Na závr zamával poslucha om a ú astníkom, co~ zachyceno na fotografii mo~e pouze zdánliv vypadat jako  hajlování . Celý projev je od 14. 9. 2008 zveYejnn na domén www.dlnickastrana.cz. Web www.odpor.org a web zmínný v pYíloze k odpovídajícímu tvrzení vlády nejsou doménami DS.<br/>[142] Na Svatováclavské demonstraci na Kladn dne 28. 9. 2008 T. Vandas odsoudil odsouzení Erika Sedlá ka soudem prvního stupn a dodal, ~e E. Sedlá ek byl pozdji odvolacím soudem osvobozen. K související pYíloze v návrhu vlády DS podotkla, ~e se nejedná o její nahrávku. <br/>[143] K akci svých OS v Janov dne 4. 10. 2008 DS uvedla, ~e jí pYedcházelo jednání pYedsedy T. Vandase s vedením litvínovské radnice dne 23. 7. 2008, sledování situace v Janov Dlnickou stranou, beseda ob ano s T. Vandasem a místopYedsedou P. Kotábem v Janov dne 2. 8. 2008 a monitoring situace leny DS dne 11. 9. 2008. Následn po  napadení hlídek OS-DS dne 4. 10. 2008 ozbrojenými cikány doalo v letoaním roce k odsouzení dvou cikáno z Janova .<br/>[144] DS se odmítla vyjádYit k politicko hudebnímu odpoledni v rámci pYedvolební kampan v Chrástu u Plzn dne 11. 10. 2008, jeliko~ se jednalo o uzavYenou akci. <br/>[145] K protestu proti ernému rasismu v Janov dne 18. 10. 2008 DS odkázala na rozsudek Dlnická strana I. Dodala, ~e L. `légrová tehdy nebyla místopYedsedkyní Dlnické mláde~e, vzniklé a~ dne 3. 3. 2009.<br/>[146] Ke shromá~dní  Den národní jednoty v Praze dne 28. 10. 2008 DS uvedla, ~e bezúhonnost Erika Sedlá ka dokládá jeho výpisem z rejstYíku tresto.<br/>[147] Rovn~ ve vztahu k  bitv o Janov dne 17. 11. 2008 DS odkázala na svoje vyjádYení k prvnímu návrhu na rozpuatní z roku 2008. <br/>[148] DS údajn neorganizovala protest proti ernému rasismu v PYerov dne 4. 4. 2009. Domény zmínné v pYílohách návrhu vlády nepatYí DS. <br/>[149] K oslav Svátku práce v Brn dne 1. 5. 2009 DS uvedla, ~e údajný zástupce nmeckého Freier Widerstand jí nebyl pozván. V jeho projevu nicmén nezaznlo jméno Adolfa Hitlera a je irelevantní dokazovat údajné sympatie DS k A. Hitlerovi nebo jeho veYejnou adoraci potleskem pYíznivco. V této souvislosti upozornila na rozhovor pYedstavitele SSD a hejtmana StYedo eského kraje Davida Ratha, který v Lidových novinách dne 23. 1. 2009  otevYen a jmenovit chválil zamstnaneckou politiku Adolfa Hitlera . Odkázala i na výroky pYedsedy ODS Mirka Topolánka, který avizoval personální zmny obratem o pYicházející noci dlouhých no~o a v SMS redaktorce deníku `íp pou~il vtu  Es kommt der Tag , a také na lánek bývalého poradce M. Topolánka Marka Dalíka v iDNES dne 11. 9. 2006, který hovoYil o Hitlerovi a Martinu Bormannovi.<br/>[150] K pochodu proti kapitalismu v Koaicích dne 16. 5. 2009 Dlnická strana uvedla, ~e akci neorganizovala.<br/>[151] Podobn k politickému mítinku a uctní památky padlých vojáko II. svtové války v Jihlav dne 18. 5. 2009 DS konstatovala, ~e neorganizovala ~ádnou návatvu hYbitova a souvislost mezi mítinkem a následnou návatvou hYbitova za ú elem uctní padlých nmeckých vojáko je zavádjící. lánek  Od zfetované lozy k obtem války je reportá~í zveYejnnou na webu Dlnické mláde~e, kterou vláda ú elov spojila s konáním oficiálního mítinku DS. K pochodu v Jihlav dne 6. 6. 2009 uvedla, ~e jej neorganizovala a neexistuje souvislost mezi ním a akcí strany dne 18. 5. 2009. Web zmínný v odpovídající pYíloze návrhu není webem DS.<br/>[152] Ohledn protestu proti vyYazení volebních spoto z vysílání T v Praze dne 24. 5. 2009 prý T. Vandas nepou~il slovní spojení nacionální, nýbr~ národní socialismus, a to v souvislosti s Miladou Horákovou. Tvrzení o rasistickém podtextu pYedvolebních spoto DS není dovodné. Tato strana rovn~ podotkla, ~e kvoli rozpuatnému shromá~dní podala trestní oznámení na úYedníka pra~ského magistrátu Václava Bílovce a také ~alobu na pra~ský magistrát.<br/>[153] K pochodu za padlé kamarády  REHO 2009 v Mostu a Litvínov dne 6. 6. 2009 DS uvedla, ~e akci neorganizovala.<br/>[154] Ke shromá~dní za ú elem podkování voli om v TáboYe dne 18. 6. 2009 DS uvedla, ~e lánek  Arijský bratr Tomáa Hána v pYíloze k odpovídající ásti navrhuje z oficiální internetové adresy tzv. Antifaaistické akce, která je podle výro ní zprávy Bezpe nostní informa ní slu~by za rok 2007 extremistickým anarchoautonomním hnutím. DS se ohradila proti pYímé spolupráci vlády s Antifaaistickou akcí.<br/>[155] Shromá~dní  Call for Freedom 2009 v severních echách dne 27. 6. 2009 se neuskute nilo, navíc nebylo DS organizováno ani propagováno. M. Frank není jejím lenem.<br/>[156] Ke Dni svobody 2 v Novém Knín dne 15. 8. 2009 DS uvedla, ~e spojení Svobodné mláde~e s ozna ením Národní odpor je spekulativní a nedolo~ené s cílem poakodit DS.<br/><br/>II.6 Shrnutí vyjádYení<br/>[157] DS pova~uje za zásadní rost své popularity mezi ob any a její skute né a pYedpokládané výsledky ve volbách v nkterých regionech mají dokázat a ospravedlnit, ~e se nejedná o  zanedbatelné uskupení nkolika jedinco, které nemá a nebude mít vliv na celostátní dní , ale ~e  má jít o stranu, která dosahuje ji~ zna né podpory . Toto spekulativní tvrzení má pYedstavovat splnní podmínky nutné pro rozpuatní politické strany, toti~ existenci dostate né a bezprostYední hrozby pro demokratický právní stát. Vláda proto podala návrh jako  preventivní akci, která krom zastraaení svobodomyslných lidí v eské republice má za cíl  odstYihnutí DS od státního pYíspvku  .<br/>[158] Vláda neprokázala existenci dovodo pro rozpuatní DS. Právní Yád pYedpokládá mo~nost svobodného uplatHování zákono, i kdy~ se cíle a programy politických stran  nezamlouvají sou asnému vládnoucímu politickému uskupení . Je vylou ena libovole podpoYená  posluanou policií, tajnými slu~bami a nkolika desítkami placených aktivisto , která by umo~nila na objednávku vyYadit z politické sout~e njakou stranu. Tajné slu~by nezákonn bez souhlasu soudu shroma~ují dovrné informace o stavu, zamstnání, rodinných pYísluanících a politické orientaci ob ano. PYi tom dochází k dlouhodobému sledování, odposlouchávání telefono a hovoro a k pYekrucování dokazo formou fotomontá~í, doplHování lánko a projevo. Takové jednání poruauje základní lidská práva.<br/>[159] Je varující, ~e se potla ování jednotlivco i celé organizované skupiny dje cílen, promyalen a z dovodu ziskuchtivosti, maskovaných pé í o ob any. DS poukázala i na skute nost, ~e návrh Senátu P R na rozpuatní KS M byl zamítnut jako poruaující volnou hru politických stran. Mo~nost zisku politického kapitálu DS nesouvisí s hospodáYskou krizí, ale je dosledkem amorálnosti politiko, korupce, rostu kriminality, zneu~ívání postavení veYejných initelo a celkového úpadku spole nosti.<br/><br/>III. Probh Yízení pYed Soudem<br/>III.1 innost Soudu po podání návrhu<br/>[160] Soud krom zaslání návrhu vlády Dlnické stran k vyjádYení a posléze té~ vyjádYení DS vlád k replice vyzval písemn oba ú astníky, aby sdlili své návrhy na doplnní dokazování nad rámec uvedený v návrhu, resp. ve vyjádYení k návrhu. <br/>[161] Podáním ze dne 10. 11. 2009 vláda navrhla, aby si Soud vy~ádal k dokazu pYedvolební spoty DS, které eský rozhlas odmítl odvysílat pYed volbami do Evropského parlamentu v roce 2009. V rámci repliky k vyjádYení DS vláda dne 27. 11. 2009 navrhla doplnit dokazování o projevy a lánky Lucie `légrové a poukázala na dalaí akce a shromá~dní DS. Podáním ze dne 22. 12. 2009 vláda navrhla doplnit dokazování usneseními o zahájení stíhání aesti osob pro trestné iny, které mly být spáchány skutkem spo ívajícím ve veYejných projevech na shromá~dní DS v Brn dne 1. 5. 2009, dále usneseními o zahájení stíhání Martina Loskota a Frantiaka Brávka pro trestné iny, k nim~ mlo dojít v souvislosti s pochodem DS v Litvínov  Janov, a kone n usneseními o zahájení stíhání Patrika Vondráka, Michaely Dupové a Matyáae Sombati pro trestný in podpory a propagace hnutí smYujícího k potla ení práv a svobod lovka. Vláda k dokazu pYedlo~ila také kopii posudku Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín V`KV ze dne 30. 9. 2009, jeho~ zpracovatelem byl Mgr. Michal Mazel. Podáním ze dne 8. 1. 2010 vláda navrhla, aby Soud pYedvolal jako svdky Patrika Vondráka, JiYího `légra a JiYího `vehlíka.<br/>[162] Soud si navr~ené dokazy od pYísluaných institucí vy~ádal. PYedvolal také osoby navr~ené jako svdky.<br/>[163] Dále byl do spisu zalo~en dopis Ladislava Malého ministru vnitra ze dne 11. 10. 2009, který se vyjádYil k jednomu z dokazo  lánku Ladislava Malého  V o ekávání . Dlnická strana pozdji navrhla provedení tohoto dopisu jako dokazu.<br/><br/>III. 2 Jednání<br/>III. 2. 1 VyjádYení vlády<br/>[164] Vláda pYi jednání pYedevaím odkázala na návrh. Uvedla, ~e návrh respektuje právní rámec daný rozsudkem Soudu Dlnická strana I. Podmínky pro rozpuatní politické strany, definované v tomto rozsudku, jsou v nyní posuzované vci splnny. Zástupce vlády pYipomnl dva názorové proudy vztahující se k rozpouatní politických stran. PYísnjaí  evropský , vyzna ující se  netolerancí k netoleranci , a liberálnjaí model aplikovaný pYevá~n ve Spojených státech amerických. I v nm je vaak mo~né rozpustit politickou stranu, pYechází-li z pouhé proklamace myalenek v jim odpovídající skutky, namíYené proti právom jiných osob.<br/>[165] Vláda se proto v návrhu podrobn zamYila na skutky DS a tvrdila, ~e je patrné jejich stupHování. Nejprve se jednalo o agresivní verbální útoky jejích pYedstavitelo, následn pak tato strana, resp. její pYedstavitelé, vystupovali v pozici svolavatele nebo ú astníka pouli ních pochodo, které lze ozna it za pogromy. Pochody jsou svolávány do míst s obyvateli jiné národnosti a dochází pYi nich k násilným stYetom s Policií R. Ú astníci pochodo usilují o prora~ení policejních kordono, vo i ozbrojeným slo~kám je postupováno za pou~ití síly a elí i útokom napY. dla~ebními kostkami a tzv. Molotovovými koktejly. <br/>[166] Dále se vláda zamYila na verbální projevy DS, jejích leno a sympatizanto. Tvrdila, ~e se jedná o protiústavní projevy pYi itatelné stran, které zpochybHují práva jiných osob. Ty by podle prezentovaných názoro mly opustit eskou republiku. V projevech je patrná generalizace, vymezující skupiny na etnickém nebo jiném principu (napY. sexuální orientace).<br/>[167] Program DS po ítá podle vlády se zmnami Ústavy R, které by zmnily charakter státu z demokratického právního státu zalo~eného na ochran lidských práv ve stát totalitní. O tom svd í i vyjádYení DS v tom smyslu, ~e vítz voleb mo~e zcela mnit Ústavu, tedy i její  jádro .<br/>[168] Vláda poukázala také na osobní charakteristiky pYedstavitelo DS a jejích leno nebo kandidáto ve volbách. Podle vlády se v jednání pYi ítaném DS nejedná o pouhé excesy (jako je napY. adorování Adolfa Hitlera), ale o organickou sou ást a logické vyústní jejího charakteru. <br/>[169] V pYípad OS-DS jde o vojenskou i paramilitaristickou organizaci. Ta je vysílána do problematických míst, kde vyvolává rva ky, nepokoje a odpor vo i Policii R. <br/>[170] Zástupce vlády shrnul, ~e na návrh je tYeba pohlí~et jako na mozaiku, sestavenou z jednotlivých kamínko. Vláda si je vdoma, ~e rozpuatní politické strany je krajním opatYením, ale má za to, ~e pYedpoklady pro rozpuatní formulované Soudem a ESLP byly naplnny. Pro tento postup je dostate ný ji~ samotný významný útok na hodnoty demokratického právního státu. <br/><br/>III. 2. 2 VyjádYení Dlnické strany<br/>[171] Dlnická strana konstatovala, ~e se jedná o druhé Yízení s ní bhem necelého roku. Soud se nenechal v prvním pYípad vtáhnout do atmosféry hysterie okolo této strany. Opakovaný návrh je výsledkem snahy vlády zlikvidovat nepohodlnou opozi ní stranu, která otevYen, pYímo a bez výmluv pojmenovává problémy dneaní spole nosti. Soud by se neml zabývat akcemi uskute nnými do bYezna 2009, proto~e se jimi zabýval ji~ ve svém pYedchozím rozsudku. V období od bYezna do záYí 2009 byl podle DS jejím jediným provinním úspch ve volbách do Evropského parlamentu a s ním spojený zisk finan ních prostYedko, rozaiYování po tu leno, sympatizanto a nárost popularity. Xízení o rozpuatní strany je politickým procesem, souvisejícím s pYita~livostí a zajímavostí jejího programu.<br/>[172] Vláda (jako navrhovatel) není nestranná ani apolitická, nýbr~ musí plnit pYání a naYízení SSD a ODS. PYedseda vlády je bývalý komunista, ministr vnitra Martin Pecina byl lenem ODS i SSD. Proti DS stojí vtainou bývalí lenové zlo inecké organizace, tj. KS . Ozubené kolo Dlnické strany, které kdysi pou~ívala i sociální demokracie, je vydáváno za pozostatek nacismu, ale nikdo se nepozastavuje nad symboly rudé hvzdy, rudými prapory a jinými symboly komunismu a nad pYítomností komunisto v parlamentu.<br/>[173] Xízení není o Dlnické stran, ale o rozdílném pohledu na fungování spole nosti, jedná se o ideologický stYet národního a sociálního konceptu s konceptem nadnárodn liberálním. Podstatou je, zda bude primární suverénní stát a vláda dosledn hájící zájmy ob ano, nebo spole nost s vládou ustupující nadnárodním korporacím, kdy stát bude pouhým regionem a ob ané znevýhodnni ve prospch imigranto. <br/>[174] Hlavním argumentem pro rozpuatní DS má být její spojení s neonacisty. V této souvislosti je uvádn a démonizován Národní odpor, ani~ by nkdo vdl, kdo jej vede, kdo jsou jeho lenové a ani~ by byl pYedlo~en dokaz o jeho existenci. Vaichni o této organizaci mluví, nikdo ji nevidl, a neexistuje nic víc ne~ internetové stránky. <br/>[175] DS rovn~ namítla, ~e bývá v poslední dob spojována s ka~dým poruaením zákona, které souvisí s problémy mezi vtainovou spole ností a menainami a je jí vytýkáno, ~e eskaluje násilí a naptí. Ve skute nosti vaak jen usiluje o moc získanou v politické sout~i prostYednictvím voleb. Neusiluje tedy o totalitu a je pouze na ob anech, zda je osloví její program. Vyznává skute nou demokracii, svobodu slova a svobodu projevu. Uvedl-li ministr vnitra M. Pecina, ~e DS nemá právo existovat, pYisvojil si právo ur ovat, co je demokratické a co smí existovat.<br/>[176] DS se domnívá, ~e podmínky pro rozpuatní politické strany, vyslovené v pYedchozím rozsudku Soudu, nebyly splnny. Strana nepYedstavuje nebezpe í pro demokratický systém a neusiluje o násilný pYevrat. Posledních dvacet let se odehrávalo ve znamení korupce, kriminality, ochrany imigranto a rozkradení státní pokladny. Lidé pYestali jevit zájem o politiku a DS patYí mezi ty, kdo probouzí jejich zájem o vci veYejné. Nic apatného neprovedla a zákony neporuaila. }ádné rozhodnutí jí pak nezabrání v politické innosti, jak ji~ deklarovala v pYedchozím Yízení, lenové DS mohou pYijít o zna ku, nikoliv o své myalenky.<br/><br/>III. 2. 3 Provedené dokazy<br/>[177] Soud provedl vaechny navr~ené a ní~e ozna ené dokazy, v etn dokazo jejich~ provedení bylo navr~eno a~ v rámci jednání u Soudu. <br/>[178] Vláda navrhla dokazy, které Soud cituje v poYadí uvedeném v návrhu: Program Dlnické strany (www.delnicka-strana.cz); Stanovy Dlnické strany; Zpráva Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, jako její~ zpracovatelé jsou uvedeni pplk. Ing. JiYí Dreksler a pplk. Bc. Vlastimil Fiedler; Text  Historie Dlnické strany (www.delnicka-strana.cz); Dlnické listy . 19, ro . VI. (12/2008), Dlnické listy . 20, ro . VII. (1-3/2009), Dlnické listy . 22, ro .VII (5/2009), Dlnické listy . 23, ro .VII (7-9/2009); lánek  Do~ivotí za odsun cikáno na okraj msta. Od ledna (Martin Zbela, www.delnickelisty.cz); lánek  Chovejme se jako cikáni, vae nám projde (Petr Kotáb, www.delnickelisty.cz); Zpráva (Policie eské republiky) Policejního prezidia eské republiky, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 24. 10. 2008, . j. PPR-23192-1/ J-2008-99TO, jako vyYizující osoba je uveden pplk. Mgr. Ivo `pi an; lánek  Dlníci ovládli 17.listopad, doalo k t~kým stYetom s policií (Martin Zbela, www.janov.delnickelisty.cz); Text (pozvánka)  Postavme se ernému rasismu v PYerov (www.odpor.org); Text (rozhovor)  Jedu do PYerova, proto~e nevYím Systému (www.odpor.org, www.delnicka-strana.cz /resp. odkaz na www.delnickelisty.cz); lánek  Slovensko se pYipravuje na svoj Janov (www.delnickelisty.cz); lánek  Slovenská policie zasahovala neadekvátn, stejn jako eská v Janov, tvrdí aéf Dlnické strany (Petr Vlasák, www.mediafax.cz); Posudek Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín Vysoké akoly Karlovy Vary ze dne 23. 8. 2009, jeho~ zpracovatelem byl Mgr. Michal Mazel; Posudek Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín Vysoké akoly Karlovy Vary ze dne 30. 9. 2009, jeho~ zpracovatelem byl Mgr. Michal Mazel a oponentem PhDr. Zdenk ZboYil; Text  PotYeba samostatnosti aktivisto (www.nacionaliste.com); lánek  Nacionální socialismus (www.odpor.org); lánek  Nacionální socialismus dnes (www.politikacz.nazory.cz); Text  Kdo jsme (www.delnicka-strana.cz); Text  ÚstYední orgány (www.delnicka-strana.cz); Text  Místní organizace (www.delnicka-strana.cz); Zpráva Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování, ke krajn pravicovému hnutí  Národní Odpor , ze dne 29. 10. 2008, . j. ÚOOZ-541-/ J-2008-27; Bulletin o podobách pravicového extremismu (nejen) v eské republice, . 2 (4/2008) (zpracováno o. p. s. lovk v tísni); Text  Horst Wessel  Vlajku vzhoru. PYíbh nacionálního socialisty (www.odpor.org); Text  Prohláaení o vzniku NO Svitavsko (www.odpor.org); Text  }idé a sionisté hlavní pákou zrodu SR (www.odpor.org); Informace o problematice extremismu na území eské republiky v letech 2006, 2007 a 2008 (Ministerstvo vnitra); Text  Autonomní nacionalismus (www.nacionaliste.com); Text  O nás  stanovy (www.women-unity.net); Text  10 slov (www.women-unity.net); Text  Národní korporativismus ukon uje svoji innost (www.nacionaliste.com); Text  Program Dlnické mláde~e (www.delnickamladez.cz); Stanovy ob anského sdru~ení Dlnická mláde~; Text  Kdo jsme (www.delnickamladez.cz); Text  Moj svtonázor (www.delnickamladez.cz); Text  Struktura DM (www.delnickamladez.cz); Text  Projev 1/5/09, Dlnická mláde~ na 1. máje kYtila Národní odpor (www.delnickamladez.cz); Text  Rozsudky nad aktivisty Odporu potvrzeny (www.odpor.org); Text  Rozhovor s Tomáaem Kebzou - 20 msíco za dr~ení transparentu. (www.odpor.org); Oznámení o konání shromá~dní Mstskému úYadu Svitavy na den 21. 7. 2007 za ú elem  veYejný protest za nespravedliv odsouzeným V. Pechancem , svolavatele JiYího `vehlíka ml., s doplnním chybjících údajo ze dne 11. 6. 2007; Text  Dlnická strana podpoYí Srbsko (www.nacionaliste.com); Text  Pozvánka  1. máj 2008 (www.odpor.org); Text  Report  1. máj 2008 (www.odpor.org); Text  eská mláde~! Na strá~! (JiYí `tpánek, www.odpor.org); Zpráva (Policie eské republiky) Policejního prezidia eské republiky, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 30. 10. 2008, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO, jako vyYizující osoba je uveden pplk. Mgr. Ivo `pi an; Oznámení o konání shromá~dní Mstskému úYadu Svitavy na den 26. 7. 2008 za ú elem  veYejný protest s pochodem proti bezpráví a nespravedlivému odsouzení a vznní Vlastimila Pechance, a za obnovu procesu , svolavatelky Ivety Machové; Zpráva (ÚYední záznam) Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 19. 8. 2008, . j. ÚOOZ-541-27/ J-2008-27; Text  Minulý ro ník (www.den-svobody.org); Zpráva (Policie eské republiky) Policejního prezidia eské republiky, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 15. 9. 2008, . j. PPR-541-36/ J-2008-27; Text  Fest der Völker 2008 - report z akce (www.odpor.org); Text  Bitva o Janov (www.odpor.org); Text  Ultimátum litvínovské radnici  otevYený dopis starostovi Litvínova Milanovi `eoví kovi (www.nacionaliste.com); Oznámení o konání politického shromá~dní Dlnické strany Mstskému úYadu Litvínov na den 17. 11. 2008 za ú elem  Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí , svolavatelky Dlnické strany; Oznámení o konání shromá~dní Magistrátu msta PYerova na den 4. 4. 2009 za ú elem  Pochod proti rasismu , svolavatele JiYího `vehlíka; Text  Záznam, projevu  Dlnická strana 1. kvtna 2009 námstí Svobody Steffena Pohla; Text  Pochod proti kapitalizmu a globalizácii, za sociálne istoty  16. 5. 2009, Koaice + Aktualizácia I (www.nacionalisti.net); lánek  Vondrák v Koaicích: Náa boj musí být mezinárodní (www.delnickelisty.cz); Protokol o probhu shromá~dní ze dne 27. 5. 2009, . j. S-MHMP 572757/2009, Magistrát hl. m. Prahy; Text  Fotoreport 18/05/09, Dlnická mláde~ Brno na cestách: Od zfetované lozy k obtem války (Erik Lamprecht, Tomáa Málek, www.delnickamladez.cz); Text  Report: Pochod za obti 2. sv. války - Jihlava (www.odpor.org); Oznámení o konání shromá~dní Magistrátu msta Jihlavy na den 6. 6. 2009 za ú elem  uctní památky obtem druhé svtové války jedná se o vyjádYení postoje v rámci shroma~ovacího práva , svolavatele Daniela Zavadila; Text  6. 6. 2009: Pochod za mrtvé kamarády  Most (www.odpor.org); lánek  Homosexuálové tancovali Táborem, pYed radikály je ubránila policie (www.zpravy.idnes.cz); Text  Arijský bratr Tomáa Hána (www.antifa.cz); Informace k hudebním skupinám ze dne 10. 9. 2009 (Ministerstvo vnitra, Odbor bezpe nostní politiky); Zpráva (Policie eské republiky) Policejního prezidia eské republiky, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování, ze dne 14. 8. 2009, . j. PPR-14583-23/ J-2009-99TO, jako vyYizující osoba je uvedena pplk. Mgr. Szkanderová a podepsán plk. JUDr. Jan Noga, Yeditel ÚSKPV; Hlasovací lístky s kandidáty Dlnické strany pro volby do Evropského parlamentu 5.  6. 6. 2009, pro volby do Evropského parlamentu 11.  12. 6. 2004, pro volby do zastupitelstev krajo 5.  6. 11. 2004, s kandidáty Dlnické strany  za zruaení poplatko ve zdravotnictví pro volby do zastupitelstev krajo 17.  18. 10. 2008, s kandidáty Dlnické strany  akce za sní~ení poslaneckých plato pro volby do zastupitelstev krajo 5.  6. 11. 2004; Text  V o ekávání (Ladislav Malý, www.cz.altermedia.info); Text  Národe, probu se! (Benedikt Vácha, www.dsov.webnode.cz); Text  Pojme spole n k cíli (JiYí PetYivalský, www.odpor.org); Text  Koho chcete pou ovat? (JiYí PetYivalský, www.odpor.org); Materiál (informace ke lenom Dlnické strany) Policie eské republiky, Krajského Yeditelství policie Severo eského kraje, . j. KRPU-93729/ J-2009-040871; Text  Ochranné sbory Dlnické strany (www.delnicka-strana.cz); Texty  Vzdororadnice Litvínov  Stínová radnice Dlnické strany   Ministr Pecina navatívil Litvínov ,  Baronka Jitka von Koky z Janova opt v R ,  Smute ní oznámení ,  Litvínov ukon il projekt nulové tolerance (Petr Kotáb),  K událostem v Krupce na Teplicku ,  Obti cikáno v Krupce pYijeli podpoYit i lidé z Litvínova ,  Ty jsi ten z DS! kYi eli cikání a napadli lovka (Tiskový odbor Vzdororadnice Litvínov), (www.radnice-litvinov.cz); Text (informace) o SOS lince Ochranných sboro Dlnické strany (www.radnice-litvinov.cz); Text  OS-DS Krupka  18. 4. 2009 (www.nacionaliste.webnode.cz); Text  Den  18 je tady: Krupka, Ústí, Pardubice, Kolín (www.delnicka-strana.cz); Text  Problémy v Krupce: DS vyzývá vedení msta k Yeaení (www.delnicka-strana.cz); Text  Dlnická strana opt navatívila Krupku (www.delnicka-strana.cz); Text  Ochranné sbory DS budou nasazeny v Postoloprtech (www.delnicka-strana.cz); Text  Kone n Yeaení pro Postoloprty (www.delnicka-strana.cz); Text  Upozornní  shromá~dní Dlnické strany v Krupce (www.krupka-msto.cz); Výsledky voleb do zastupitelstev krajo, konaných 17.  18. 10. 2008 a voleb do Evropského parlamentu konaných na území eské republiky 5.  6. 6. 2009 (www.volby.cz); Zpráva (Polície Slovenskej republiky) Prezídia policajného zboru, Úradu justi nej a kriminálnej polície ze dne 20. 8. 2009, . j. PPZ-283-2/JKP-OBEM-2009; Text  Základní úmluva mezi eskými a nmeckými kamarády (www.odpor.org); Odborné vyjádYení Ústavu pro soudobé djiny Akademie vd eské republiky, v. v. i., ve vztahu Dlnické strany a nacistické ideologie, ze dne 2. 9. 2009, zpracované MA, MPhil. Petrem Roubalem, PhD.; usnesení Policie eské republiky, Krajského Yeditelství policie Jihomoravského kraje ze dne 9. 11. 2009, . j. KRPB-17481-29/T -2009-060273-HK, o zahájení trestního stíhání Tomáae Vandase, Michala Glase, JiYího `tpánka, Michaely Dupové, Martina Zbely a Petra Kotába; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 20. 10. 2009, . j. UOOZ-73/T -2009-009227, o zahájení trestního stíhání Michaely Dupové a Patrika Vondráka; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-78/T -2009-32-E1, o zahájení trestního stíhání mladistvého M. S.; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-77/T -2009-32-E1, o zahájení trestního stíhání mladistvého M. P.; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-79/T -2009-32-E1, o zahájení trestního stíhání mladistvého P. H.; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-81/T -2008-32-E1, o zahájení trestního stíhání Vladimíra }iaky; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-81/T -2008-32-E1, o zahájení trestního stíhání Petra Janouaka; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-81/T -2008-32-E1, o zahájení trestního stíhání Jakuba Cvacha; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-81/T -2008-32-E1, o zahájení trestního stíhání Jaromíra KadeYábka; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-81/T -2008-32-E1, o zahájení trestního stíhání Martina Markese; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-81/T -2008-32-E1, o zahájení trestního stíhání Filipa Stránského; usnesení Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 21. 10. 2009, . j. UOOZ-81/T -2008-32-E1, o zahájení trestního stíhání Tomáae Hány; usnesení Policie eské republiky, Krajského Yeditelství policie Severo eského kraje, slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 11. 2009, . j. KRPU-31387-3/T -2009-040871, o zahájení trestního stíhání Frantiaka Brávka; rozsudek Mstského soudu v Brn ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. 3 T 179/2008  950 a navazující usnesení Krajského soudu v Brn ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 4 To 98/2009; Podkladová analýza ke krimináln závadovým osobám Severomoravské krajn pravicové scény neonacistické organizace Národní odpor a z Yad radikálo Autonomních nacionalisto zaYazených na kandidátky Dlnické strany, zpracovaná kpt. Ing. Rostislavem Chobolou (vrchní komisaY, Policie eské republiky, správa Severomoravského kraje, Ostrava); Nacionáln socialistický magazín Eagle Unit Silesian Division . 1, 9/2004; seznam nkterých osob ztoto~nných pYi demonstraci v Litvínov  Janov dne 18. 10. 2008 a 17. 11. 2008; fotografie nkterých ú astníko ztoto~nných pYi demonstraci v Litvínov  Janov dne 18. 10. 2008; fotografie nkterých osob ú astnících se  parníku Národního odporu dne 17. 11. 2009; text  Váno ní sbírka DS: Svobodu politickým vzHom! (www.delnicka-strana.cz) a obdobný text v ruatin (www.national-resistance.com); informace ke lenom Dlnické strany od Krajského Yeditelství policie hlavního msta Prahy, Slu~by kriminální policie a vyaetYování, ze dne 25. 8. 2009, . j. KRPA-27025-4/ J-2009-000088; text  Domluvíme se tu za pár let jeat vobec esky? (Lucie `légrová, www.delnickamladez.cz); text  Konec umní? Spíae skoncujme s neumlci! (Lucie `légrová, Hlas mláde~e  pYíloha Dlnických listo; text  Festival národo v nmeckém Pößneck (www.delnickelisty.cz); text  Nacionalisté uctili památku sv. Václava (www.delnickelisty.cz); text  Report z 5. Svatováclavské manifestace (www.delnickelisty.cz); projev lena Dlnické mláde~e (www.dm-brno-obsah.blog.cz); zpráva Policie eské republiky ze dne 18. 12. 2009, . j. PPR-26766-2/ J-2009-99TO; zpráva (Policie eské republiky) Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu ze dne 21. 12. 2009, . j. ÚOOZ-1047-3/ J-2009-009227; svdecké výpovdi por. Bc. Ing. Jana Nováka (Krajské Yeditelství policie Severo eského kraje, územní odbor SKPV Most, 1. oddlení obecné kriminality, Most); kpt. Ing. Rostislava Choboly (vrchní komisaY, Policie eské republiky, správa Severomoravského kraje, Ostrava); mjr. Mgr. Davida Jandy (Správa hl. m. Prahy, SKPV-OOZOK, 3. oddlení, extremismus, vedoucí oddlní) a Mgr. Michala Mazla, pYedvolební rozhlasové spoty DS pYed volbami do Evropského parlamentu v roce 2009, které eský rozhlas odmítl vysílat; DVD se záznamem projevu Tomáae Vandase pYi shromá~dní na Kladn 28. 9. 2008; CD se soubory fotografií ze shromá~dní NO v Praze 1. 5. 2006, osob zajiatných v souvislosti s demonstrací pYed ambasádou Izraele dne 27. 8. 2006; z neonacistického koncertu 7. 4. 2007 v italském Venetu, ze shromá~dní NO v Brn 1. 5. 2007, ze shromá~dní DS v Praze 1. 5. 2008, sympatizanto neonacistického hnutí (ze serveru www.antifa.cz), sympatizanto DS pohybujících se mezi pYíznivci neonacismu, ze shromá~dní DS v Praze 6. 12. 2008, a se Zprávou Policie R (Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování, ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO; DVD se zábry z policejního vrtulníku shromá~dní v Litvínov/Janov 18. 10. 2008; DVD s policejním sestYihem událostí v Litvínov/Janov 17. 11. 2008; Zpráva Policie eské republiky ze dne 31. 10. 2009, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, .j.: PPR-14583-32/ J-2009-99TO. <br/>[179] Vláda dále navrhla vyslechnout jako svdky Patrika Vondráka, JiYího `vehlíka a JiYího `légra, které Soud pYedvolal. Vaichni tYi vaak odmítli vypovídat s tím, ~e by výpovdí mohli zposobit nebezpe í trestního stíhání sob nebo osob blízké. K jejich výslechu proto nedoalo.<br/>[180] Dlnická strana navrhla k dokazu: rozsudek Okresního soudu v Most ze dne 21. 8. 2009, . j. 1 T 50/2009  130; dopis Ladislava Malého vlád a ministru vnitra ze dne 11. 10. 2009; lánek  MF DNES: Komorous velebil ruskou okupaci a StB (www.zpravy.idnes.cz); lánek  Nový premiér: Spolehlivý úYedník bez politické ambice (www.aktualne.centrum.cz); lánek  Za ala restaurace starého re~imu. Tiae a bez povyku (www.delnickelisty.cz); lánek   Nová Unie svobody láká hlasy od kuYáko marihuany (www.zpravy.idnes.cz); lánek  Napadení leno DS soud potrestal veYejnými pracemi (www.ceskenoviny.cz); výpis z evidence rejstYíku tresto Erika Sedlá ka; lánek  Rath pro LN: Jak Yeail Hitler krizi? Za al zbrojit (www.lidovky.cz); lánek  Topolánek svým slovníkem pobouYil odbojáYe (www.novinky.cz); lánek  Dalík: Klidn napiate, ~e jsem Topolánkov pasák (www.zpravy.idnes.cz); text  Trestní oznámení kvoli rozpuatnému shromá~dní DS v Praze (www.delnicka-strana.cz) a toto trestní oznámení adresované Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 2; ~aloba Dlnické strany ze dne 1. 6. 2009 proti rozhodnutí Magistrátu hlavního msta Prahy ze dne 24. 5. 2009 o rozpuatní shromá~dní Dlnické strany na Palackého námstí v Praze; Výro ní zpráva Bezpe nostní informa ní slu~by za rok 2007; lánek  Ke zruaení Dlnické strany mají pomoci dokazy levicových extremisto (www.zpravy.idnes.cz); lánek  Romská hlídka poprvé vyrazila do ulic problémového sídliat Chanov (www.novinky.cz); ~aloba Dlnické strany proti eské republice (Ministerstvu vnitra) ze dne 28. 5. 2007 o odstranní neoprávnného zásahu do dobré povsti právnické osoby; dopis Martina Zbely, pYedsedy Dlnické mláde~e, ministru vnitra ze dne 19. 4. 2009 a odpov na tento dopis ze dne 4. 5. 2009; DVD záznam ze setkání pYedsedy DS se starostou Litvínova Danielem Volákem dne 30. 5. 2009; CD se soubory obsahujícími logo strany  Nová síla , návrh na registraci politické strany  Nová síla , logo DS, historický plakát s mj. ozubenými koly, vývoj loga SSD, lánek  Bývalí republikáni zalo~ili Dlnickou stranu , fotografie odznako se symboly ozubeného kola, plakát DS s motivem dlníka s kladivem, jiný plakát s jiným provedením stejného motivu a jeho umístní na Dlnických listech, dalaí plakát DS s jiným provedením stejného motivu, logo OS-DS. DS pYi jednání pYedlo~ila Soudu také kolekci odznako, které byly pYedlo~eny ji~ dYíve na fotografii zmínné shora. Dlnická strana pYedlo~ila Soudu rovn~ stanovisko advokáta Mgr. et Ing. Petra Prchala ze dne 10. 11. 2009 k povaze znaleckého posudku.<br/>[181] Ú astníci Yízení nevznesli pYes dotazy Soudu ~ádné dalaí návrhy na doplnní dokazování nad rámec shora uvedených dokazo. <br/>[182] Vaechny ozna ené dokazy Soud provedl a samostatn i v jejich celkovém kontextu vyhodnotil, o em~ je pojednáno ní~e. Nkteré dokazy, které navrhla vláda, nicmén jak uvedl její zástupce pYi jednání, pouze pro  dokreslení celkové situace (napY. Stanovy DS, popis historie DS atp.) Soud provedl, nicmén samostatn nehodnotil, jeliko~ by to bylo z povahy vci zjevn nadbyte né.<br/><br/>III.2.4 Kone né návrhy<br/><br/>III.2.4.1 Vláda<br/>[183] Vláda v kone ném návrhu zejména uvedla, ~e její skutková tvrzení, vztahující se k projevom leno DS, jejich ú asti na shromá~dních i obsahu tiskovin, DS v zásad nepopYela. Xadu tvrzení vlády proto nebylo tYeba nijak dokazovat. <br/>[184] Existence neonacistických uskupení, kterou DS popírala, je na základ provedených dokazo patrná, a to v podob bez pevné struktury a bez jakéhokoliv formálního vztahu ke státní moci. K rovn~ popíranému propojení DS s tmito uskupeními vláda poznamenala, ~e z provedených dokazo je zYejmé ideové spojení DS s neonacismem. DS lze jednozna n pYi íst vaechny vnjaí projevy a skutky nejen jejích leno, ale i nkterých dalaích osob. Podle vlády byly prokázány tsné vazby mezi leny DS a neonacisty i ú ast leno DS na shromá~dních organizovaných neonacistickými uskupeními nebo ve spolupráci s nimi. Neonacisté figurují i na kandidátních listinách DS. DS je ist neonacistickým subjektem, který v ur itém okam~iku absorboval ást neonacistického elektorátu.<br/>[185] K trestnprávní relevanci jednání leno DS vláda poznamenala, ~e pYípadné dolo~ení pravomocného odsouzení leno DS není nejsilnjaím argumentem pro závr o dovodnosti návrhu na rozpuatní DS. Významné je ji~ samo zjiatní, kolik leno DS bylo trestn stíháno. }ádný jiný subjekt nedosahuje obdobné míry kriminality svých leno. Dvacet tYi leno DS v etn jejího pYedsedy je trestn stíháno, pYípadn ji~ bylo pravomocn odsouzeno pro trestný in.<br/>[186] K nesrozumitelnosti Zákona, namítané Dlnickou stranou, vláda podotkla, ~e odkaz v právní norm není právní normou jako takovou. V tomto pYípad navíc chybný odkaz v ~ádném pYípad ne iní normu nesrozumitelnou. Tento nedostatek právní úpravy proto není pYeká~kou rozpuatní DS.<br/>[187] K podmínkám pro rozpuatní politické strany, vymezeným Soudem, vláda konstatovala, ~e podmínka protiprávnosti chování politické strany je v posuzované vci nepochybn dána, proto~e DS trvale poruauje Ústavu, Listinu a dalaí právní pYedpisy, naruauje veYejný poYádek a ohro~uje mravnost. SmYuje také k uchopení moci s cílem zamezit svobodné sout~i politických stran. Obdobn není podle vlády sporu ani o naplnní podmínky pYi itatelnosti protiprávního jednání DS, pYesto~e se pYedseda DS systematicky brání, ~e nemohl vdt, kdo bude na spole ných akcích vystupovat, ~e na internetových stránkách Národního odporu byly zveYejHovány lánky, jejich~ autoYi byli lenové DS, a nemo~e ru it ani za chování svých leno.<br/>[188] K bezprostYednosti hrozby vláda zdoraznila, ~e DS pYeala od verbálních urá~ek a výpado na adresu nejroznjaích rasových, sociálních a sexuálních skupin k napadání a zpochybHování jejich lidského potenciálu, v nkterých pYípadech pak k masovým výtr~nostem. Výpovdi svdko potvrdily, ~e tato situace je pYes jisté zklidnní nadále napjatá. Svdek Mazel upozornil na potenciál lokální destabilizace, který závisí na dalaím vývoji ekonomické situace. Takovou závislost hrozby na vnjaím faktoru pova~uje vláda za velice významnou. I tuto podmínku pro rozpuatní politické strany proto vláda pova~uje za splnnou. <br/>[189] Kone n pokud jde o podmínku pYimYenosti zamýaleného zásahu sledovanému cíli, stát vykonává podle vlády svou  mocenskou politiku dosledn, pYi em~ ji~ vy erpal vaechny prostYedky, které po nm lze po~adovat. Zásada subsidiarity trestní represe vy~aduje, aby byly nejprve u~ity nástroje správního práva. V této souvislosti není bez významu, ~e pYípadné pYevzetí moci DS by fakticky vedlo k  likvidaci Listiny základních práv a svobod. Podle vlády lze do innosti politických stran, v souladu s judikaturou ESLP, intervenovat preventivn. K rozpuatní politické strany není tYeba vy kávat na realizaci nedemokratických cílo nebo na stadium, kdy se jednotliví lenové strany za nou dopouatt násilí i za ne pYíprava na realizaci nedemokratických myalenek. I pouhá agresivní rétorika mo~e v ur itém historickém a politickém kontextu sta it k rozpuatní politické strany. Podle vlády je zYejmé, ~e DS nepo ítá s fungováním v rámci demokratického prostYedí, které jí jen pYechodn slou~í k získání moci. Z tchto dovodo je i poslední podmínka pro rozpuatní politické strany naplnna. <br/><br/>III.2.4.2 Dlnická strana<br/>[190] Dlnická strana v kone ném návrhu zdoraznila, ~e skute ným motivem vlády pro podání tohoto návrhu je její vzrostající popularita mezi ob any, kterou potvrzují i nkteré pYedvolební prozkumy. Ty v sou asné dob hovoYí o 2 % pYedvolební podpory. Oproti pYedchozímu Yízení o návrhu na rozpuatní DS vláda pYistoupila k podrobné pYehlídce policejních zpráv a záznamo zachycujících její boj s NO a AN. Dokazy o protiprávní innosti DS vaak pYedlo~eny nebyly. Tvrzení, ~e DS stála za nepokoji, které se odehrály 17. 11. 2008 na litvínovském sídliati Janov, vláda tentokrát doplnila pYedvoláváním svdko z Yad policie, promítáním videí apod. Z ni eho vaak nevyplývá, ~e za tmito nepokoji stála DS. DS tuto akci neorganizovala, pouze svolala politický mítink do msta Litvínov, co~ je nepochybn právem ka~dé politické strany. Nebylo pYitom mo~no pYedvídat, jakým zposobem se bude situace ve mst Litvínov po skon ení mítinku DS vyvíjet. Mítink organizovaný DS probhl bez jakýchkoliv exceso i incidento s Policií eské republiky, nedoalo k ~ádnému protiprávnímu jednání. <br/>[191] Ke snaze vlády prokázat existenci Národního odporu DS uvedla, ~e je na rozhodnutí Soudu, nakolik mo~e být fungování internetových stránek dokazem o skute né existenci tohoto virtuálního spolku. lenství v NO je pYi ítáno jednotlivým osobám na základ nejasných indicií. V rámci Yízení nebyla dána uspokojivá odpov na otázku, zda existuje njaký vodce NO, zda je NO njak strukturován i zda existuje písemný dokaz o tom, ~e je DS na tento spolek napojena. V sou asné dob ~ádný právní pYedpis nereguluje protiprávnost NO. Vláda dramaticky prezentovala fotografie dvou a~ tYí desítek osob, jejich~ jména se celým návrhem prolínají, pYi em~ pouze asi v polovin pYípado jde o leny DS. Jako dokazní materiál byly prezentovány fotografie poYízené v dob, kdy tyto osoby nebyly leny DS. S ohledem na stávající po et leno DS (asi 950 leno) je aktivita 10 a~ 15 leno  miniaturním vzorkem . Navíc vláda nezpochybnila tvrzení, ~e pracuje s dokazy, které získala od levicových extremisto. Ve vtain pYípado vládou pYedlo~ené dokazy neprokazují spojitost s DS. Akcí DS se nadto ú astní tajní agenti s cílem naruaovat tyto akce a vyvolávat naptí, podobn jako v pYípad aktivit Národn demokratické strany v Nmecku. Vládou pYedlo~ený znalecký posudek není posudkem zpracovaným znalcem, jak vy~aduje zákon. <br/>[192] Pokud jde o naplnní podmínek pro rozpuatní politické strany vyslovených Soudem, k podmínce protiprávního chování politické strany DS uvedla, ~e ctí volební a parlamentní systém, pravideln se ú astní voleb a plní zákonné podmínky pro innost politické strany, tj. odevzdává výro ní zprávy o hospodaYení. Jde o podmínku týkající se chování politické strany, nikoliv chování jejích jednotlivých leno a pYedstavitelo. Pokud bychom akceptovali, ~e chování jednotlivých leno nebo sympatizanto mo~e být pYi ítáno politické stran, bylo by mo~no rozpustit vaechny parlamentní strany. <br/>[193] K podmínce pYi itatelnosti DS poznamenala, ~e malý vzorek lenské základny není mo~né  dát do souvislosti s celým právním subjektem . Výpisy z rejstYíku tresto pYedstavitelo DS prokazují, ~e DS je Yízena osobami, které se nedopouatjí protiprávního jednání. DS nikdy nevyzývala ke státnímu pYevratu, nikdy nevolala po ruaení voleb a nemo~nosti ob ano rozhodovat ve volbách, nikdy nevolala po odstranní demokracie.<br/>[194] Ke tYetí podmínce pro rozpuatní politické strany DS uvedla, ~e nikoliv DS, ale  Komunistická strana je zákonem výslovn ozna ena za zlo innou organizaci , ani~ by se orgány inné v trestním Yízení zajímaly o její nástupkyni. DS usiluje o to, aby eská republika byla v rámci evropského spole enství samostatných suverénních národo demokratickým, humánním a ekonomicky prosperujícím státem. Preferuje pYitom pluralitní parlamentní systém. <br/>[195] Pokud jde o podmínku, podle ní~ musí být zamýalený zásah pYimYený sledovanému cíli, DS volilo v posledních volbách do Evropského parlamentu zhruba 25 tisíc lidí, nyní se poslední pYedvolební prozkumy pohybují kolem 2 %. Vláda svým pokusem zakázat DS diktuje ob anom, koho mají volit. DS se distancuje od jakýchkoliv totalitních re~imo, prosazuje demokratické principy a její programové myalenky jsou zalo~eny práv na myalenkách demokracie. <br/><br/>IV. Projednatelnost návrhu<br/>IV.1 Pravomoc Soudu<br/>[196] DS v probhu jednání zpochybnila pravomoc Soudu rozhodovat o rozpuatní politických stran. Poukázala na ustanovení § 15 odst. 1 Zákona, podle nho~  o rozpuatní strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení innosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich innosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyaaí správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neu iní do 30 dno od doru ení podntu, mo~e návrh podat prezident republiky. Z ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) Zákona toti~ plyne, ~e  strana a hnutí se zruaují pokud nepYedlo~í Poslanecké snmovn výro ní finan ní zprávu ve lhot podle tohoto zákona (§ 18 odst. 1 a 2) . DS tedy dovozuje z odkazu obsa~eného v ustanovení § 15 odst. 1, které se týká pouze pYípadu nepYedlo~ení výro ní finan ní zprávy, ~e v jiných pYípadech vobec není dána pravomoc Soudu rozhodnout o rozpuatní politické strany.<br/>[197] K tomu je tYeba konstatovat, ~e v okam~iku pYijetí Zákona nebylo ~ádných pochybností o pravomoci Soudu rozhodnout o rozpuatní politické strany. Podle ustanovení § 15 odst. 1 toti~ platilo, ~e o návrhu na rozpuatní politické strany podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) rozhoduje Nejvyaaí soud SFR, jde-li o stranu a hnutí, které vyvíjejí innost na území obou republik SFR. Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) pak platilo, ~e strana a hnutí se zruaují rozhodnutím Soudu o jejich rozpuatní.<br/>[198] Stávající pravomoc rozpouatt politické strany je blí~e provedena rovn~ v Zákon. Zde je namíst opt citovat ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) Zákona, podle nho~ se strana a hnutí zruaují rozhodnutím Soudu o jejich rozpuatní. Podle odst. 6 stejného ustanovení platí, ~e  strana a hnutí mohou být zruaeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuatní [odstavec 1 písm. b)], jestli~e je jejich innost v rozporu s § 1 a~ 5 nebo jestli~e i po uplynutí lhoty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení innosti strany nebo hnutí trvají skute nosti, pro které byla jejich innost pozastavena. V rozhodnutí o rozpuatní strany a hnutí ur í soud sou asn likvidátora, kterým nesmí být osoba, je~ byla lenem této strany a hnutí. Pravomoc Soudu rozhodovat o rozpuatní politické strany plyne rovn~ z hlavy II. dílu 5. s. Y. s. Podle ustanovení § 94 odst. 1 písm. b) s. Y. s. platí, ~e  návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláatním zákonem domáhat rozpuatní politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich innosti. K Yízení o tomto návrhu je pYísluaný Soud (§ 95 s. Y. s.).<br/>[199] V kone ném dosledku tak spo ívá sedes materiae námitky DS jen v poukazu na zcela zYejmou nedoslednost zákonodárce, který zákonem . 340/2000 Sb., kterým se mní zákon . 424/1991 Sb., o sdru~ování v politických stranách a v politických hnutích, ve znní pozdjaích pYedpiso, zákon . 586/1992 Sb., o daních z pYíjmo, ve znní pozdjaích pYedpiso, a zákon . 357/1992 Sb., o dani ddické, dani darovací a dani z pYevodu nemovitostí, ve znní pozdjaích pYedpiso, doplnil do ustanovení § 13 odst. 1 nové písmeno b) [ pokud nepYedlo~í Poslanecké snmovn výro ní finan ní zprávu ve lhot podle tohoto zákona (§ 18 odst. 1) ]. V dosledku této zmny se povodní dovod zruaení podle písm. b), podle nho~ se strana a hnutí zruaují rozhodnutím Soudu o jejich rozpuatní, nov ozna il jako písm. c), ani~ by se vaak tato skute nost promítla do dalaích ustanovení, která práv na povodní písm. b) citovaného ustanovení odkazovala (viz § 13 odst. 6 a § 15 odst. 1 Zákona). Technický zposob provedení novelizace ani dovodová zpráva (viz www.psp.cz) pYitom nedávají jediný rozumný dovod k domnnce, ~e by snad jejím smyslem mlo být omezení pravomoci Soudu rozhodovat o rozpouatní politické strany jen na pYípady nepYedlo~ení výro ní finan ní zprávy. V souladu s pYedpokladem racionálního zákonodárce by se ostatn tato novela musela výslovn týkat i dalaích ustanovení Zákona a také soudního Yádu správního, co~ se nestalo. Lze tak shrnout, ~e obsah námitky DS plyne z nedbalosti a nekvalitní innosti zákonodárce, která vaak v tomto pYípad nedosahuje takového stupn intenzity, ~e by mohla zpochybnit smysl, logiku a systematické propojení citovaných ustanovení Zákona a soudního Yádu správního. <br/>[200] Soud pYi svých úvahách nutn vycházel i ze skute nosti, ~e jednotlivá zákonná ustanovení nelze vykládat izolovan, nýbr~ v jejich celkovém kontextu a souvzta~nosti. V tomto ohledu je dobré pYipomenout, ~e mo~nost rozhodovat o rozpuatní politické strany je pYedvídána ji~ lánkem 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, pYi em~ toto rozhodnutí musí u init pYímo soud, nebo pYinejmenaím musí být takovéto rozhodnutí soudn pYezkoumatelné ( l. 36 odst. 2 Listiny). Ji~ ústavodárce tedy stanoví mo~nost rozhodnout o rozpuatní politické strany. Z logiky vci plyne (a zde lze pln odkázat na právní názor obsa~ený v rozsudku Soudu Dlnická strana I), ~e mo~nost rozpouatt politické strany je sou ástí konceptu bránící se demokracie, podle nho~ se demokratický stát musí chránit pYed tmi nejzáva~njaími naruaeními demokratického a ústavního systému. Takto vidno pYipadá mo~nost rozpustit politickou stranu v úvahu jen u výjime ných pYípado, kdy je najisto prokázána zna ná intenzita tohoto ohro~ení. Názor, obsa~ený (pYinejmenaím implicitn) v námitce DS, je ji~ z tohoto hlediska neudr~itelný, jeliko~ pYiznává pravomoc Soudu rozpustit politickou stranu výlu n v pYípad nepYedlo~ení výro ní finan ní zprávy Poslanecké snmovn, co~ je ve srovnání s ostatními dovody pro rozpuatní politické strany dovod nesrovnateln mén záva~ný a v souladu s ustálenou judikaturou Soudu sám o sob neposta uje ani k rozpuatní bez pYedchozího pozastavení innosti politické strany.<br/>[201] Lze tak shrnout, ~e z ústavní a zákonné úpravy zposobem nevyvolávajícím ~ádné rozumné pochybnosti plyne pravomoc Soudu rozhodovat o rozpuatní politické strany, dále mo~nost rozpustit politickou stranu pro rozpor její innosti s ustanoveními § 1 a~ 5 Zákona, a kone n pYísluanost Soudu rozhodovat v této agend.<br/>[202] Soud proto uzavYel, ~e pou~itými výkladovými metodami (zejm. teleologická, logická, historická a systematická) lze dospt k jednozna nému závru o pravomoci a pYísluanosti Soudu rozhodovat o návrhu na rozpuatní politické strany. Názor Dlnické strany nemo~e obstát v konfrontaci s dikcí a výkladem citované právní úpravy, jeliko~ vede k absurdnímu závru, opírajícímu se pouze o citaci izolovaných ustanovení Zákona. Tento názor zcela pYehlí~í ostatní zákonná ustanovení a jejich celkový kontext. Tuto námitku DS proto Soud shledal nedovodnou.<br/><br/><br/><br/>IV.2 PYeká~ka vci rozhodnuté<br/>[203] Soud se musel jeat pYed hodnocením konkrétních okolností, v nich~ vláda spatYuje dovody pro rozpuatní Dlnické strany, zabývat námitkou DS uplatnnou pYi jednání a týkající se pYeká~ky vci rozhodnuté. O návrhu vlády na rozpuatní stejné politické strany toti~ Soud rozhodl ji~ rozsudkem Dlnická strana I. PYeká~ka vci rozhodnuté (resp. rozsouzené) znamená, ~e soud se nesmí podruhé vcn zabývat stejným návrhem, týkajícím se identických ú astníko Yízení. Smysl této pYeká~ky spo ívá v ochran právní jistoty úspaného ú astníka Yízení a také v zamezení podávání opakovaných návrho na soudy, co~ by vedlo k jejich nadmrnému a neú elnému zat~ování. Jak uvádí B. DvoYák,  má-li být právní konflikt ú inn Yeaen a má-li být ochrana práv zajiatna, a ne zneu~ívána, musí být pYedevaím vylou eno, aby byl na soud optovn vznáaen nárok, o kterém ji~ bylo meritorn rozhodnuto. Platí, ~e úspaný ú astník je rozsudkem chránn pYed opakováním ~aloby ze strany neúspaného ú astníka a podlehnuvaí ú astník je rozsudkem chránn proti zvítzivaímu, jestli~e tento proti nmu stejný nárok uplatní optovn (Právní moc civilních rozhodnutí, 1. vyd., C. H. Beck, 2008, str. 56).<br/>[204] PYeká~ka vci rozhodnuté má svoj povod ji~ v Yímském právu. Od této doby toti~ platí obecný právní princip, podle nho~  rozsudkem jest právní rozepYe mezi ~alobcem a ~alovaným rozhodnuta (res iudicatae), tak~e spor jest na pYíat mezi stranami vylou en. Rozsudek iní odtud nezvratný základ právního pomru mezi stranami. Tento ú inek rozsudku zove se jeho právní mocí (L. Heyrovský, Djiny a systém soukromého práva Yímského, 5. vydání, Praha, 1921, str. 155).  [...] byl pYiveden k platnosti názor, podle kterého obrana vci rozsouzené byla opírána o obsah rozsudku, vealého v moc práva. Obrana tato nemla k platnosti pYivádti pouze vylu ující moc rozsudku, nýbr~ pojiaeovati té~ positivní obsah jeho, zabraHujíc, aby nebyl ji~ na soud vznesen právní nárok, který byl rozsudkem jedné stran odeY en. ... Má-li pak obrana vci rozsouzené - budi~ zde zvána povaechn exceptio rei iudicatae  míti prochod, jest potYebí, aby sporná otázka, její~ soudní rozYeaení se ~ádá, byla co do pYedmtu i co do subjekto toto~ná s onou, která byla ji~ rozhodnuta rozsudkem dYívjaím (tamté~, str. 157). Jak uvedl J. Vá~ný,  nepochybn bylo jasné Yímským právním initelom, ~e vylou ení nového procesu ve vci právoplatn rozsouzené je postulátem obecného zájmu, ~e je to jedním z po~adavko obecné právní bezpe nosti (Xímský proces civilní, Melantrich, 1935, str. 71). <br/>[205] Z Yímského práva je vaak také zYejmé, ~e bylo rozliaováno mezi ~alobami in rem a in personam:. V prvním pYípad pokud nkdo vindikoval bez úspchu proti druhému ur itou vc, nemohl vindikovat znova, a to ani tehdy ne, kdy~ by chtl vindikaci povodn neúspan zalo~enou nyní dodate n zalo~it na jiném dovodu. V pYípad actiones in personam oproti tomu sice nebylo mo~no optovn se domáhat tého~ plnní proti povodnímu odporci z té~e kauzy, nicmén bylo pYípustné ~alovat o toté~ z jiné kauzy (J. Vá~ný, c. d., str. 72-73). Sou asná procesualistika pYeká~ku vci rozhodnuté spatYuje u toto~ných vcí, pYi em~ toto~nost vci je dána toto~ností ú astníko a toto~ností pYedmtu Yízení, tzn. jak ~alobního nároku, tak i ~alobního dovodu (A. Winterová, Civilní právo procesní, 3. vyd., Linde Praha, a. s., 2004, str. 235). Jde tedy o to, ~e toto~nost vcí je dána identitou jejich  jádra (tzv. Kernpunkttheorie). Smysl tohoto principu vysvtluje J. Macur tak, ~e  jednak procesní strana nemo~e ve sporu ztratit nic, co neu inila jeho pYedmtem, jednak nemo~e získat také víc, ne~ co sama v Yízení uplatnila. Proto v pYípad tzv. díl í ~aloby, kdy ~alobce napY. uplatní pouze ást vzniklé akody nebo ást úhrady nájemného a pozdjaí novou ~alobou uplatní zbytek, nemá pravomocné rozhodnutí o prvé ~alob ~ádnou závaznost pro rozhodování soudu o druhé ~alob. Strany toti~ samy ur ují, jak na základ jejich dispozice bude vymezen rozsah závaznosti budoucího soudního rozhodnutí (PYedmt sporu v civilním soudním Yízení, Masarykova univerzita, Brno, 2002, str. 198). Dlu~no dodat, ~e toto pojetí pYeká~ky rei iudicatae odpovídá i ustálené soudní judikatuYe, viz napY. usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 12. 5. 2005, sp. zn. 32 Odo 1243/2004 anebo rozsudek stejného soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1751/98 (vae www.nsoud.cz).<br/>[206] V citovaném rozsudku Dlnická strana I uvedl Soud k pYeká~ce vci rozhodnuté následující právní názor (bod 108):  Vláda nese v Yízení o návrhu na rozpuatní politické strany bYemeno tvrzení a bYemeno dokazní. Její povinností spojenou s aktivní legitimací je, aby konkrétní poznatky o innosti politické strany neslu itelné s § 4 zákona o politických stranách dostate n vrohodn a pYesvd iv s návrhem konkrétních dokazo prokazujících její tvrzení pYedlo~ila soudu. Ten je pYes formální neexistenci dispozi ní zásady v daném typu Yízení rozsahem návrhu vázán, pYi em~ výjimku z této vázanosti pYedstavuje napY. posouzení skute ností, které vyjdou najevo a~ pYi projednávání návrhu. Nejvyaaí správní soud rozhoduje podle skutkového stavu, který tu je v dob rozhodnutí soudu (§ 96 s. Y. s.). Z toho plyne, ~e zamítavé rozhodnutí o návrhu na rozpuatní politické strany nevylu uje podání jiného návrhu na rozpuatní stejné politické strany v budoucnu. . <br/>[207] V pYípad Yízení o návrhu na rozpuatní politické strany Soud vychází ze skute nosti, ~e je sice upraveno soudním Yádem správním (a do ur ité míry také Zákonem), nicmén podle ustanovení § 64 s. Y. s. platí pro Yízení ve správním soudnictví pYimYené pou~ití ustanovení prvé a tYetí ásti ob anského soudního Yádu. Tato subsidiarita aplikace ob anského soudního Yádu samozYejm neznamená doslovné pYevzetí pYísluaných ástí tohoto zákona na Yízení pYed správním soudem. Znamená pou~ití pouze tch jeho ástí, které nejsou autonomn a v úplnosti provedeny v soudním Yádu správním, dále nepYedstavují samostatné procesní instituty a kone n jsou pro Yízení pYed správním soudem nezbytné a odpovídají jeho zvláatnostem (tzn. jsou pYimYen vyu~itelné). Gramatické vyjádYení zásady pYeká~ky rei iudicatae upravuje ustanovení § 159a odst. 5 o. s. Y., podle nho~  jakmile bylo o vci pravomocn rozhodnuto, nemo~e být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro ú astníky a popYípad jiné osoby vc projednávána znovu. . <br/>[208] Rozhodování ve vcech politických stran není typickou agendou správního soudnictví a proto také zákonodárce v soudním Yádu správním odliail typickou agendu správních soudo, tj. správní soudnictví [§ 4 odst. 1 s. Y. s.], od  dalaího rozhodování správních soudo, kam spadají i vci politických stran a politických hnutí [§ 4 odst. 2 písm. b) s. Y. s.]. V Yad evropských státo toti~ rozhodování o rozpouatní politických stran (resp. o jejich zákazu) nepYísluaí správním soudom, nýbr~ soudom ústavním (viz napY. SRN, Polsko). Jakkoliv toto rozliaení jednotlivých pravomocí správních soudo nelze pYeceHovat, je tYeba je mít v rozumné míYe na zYeteli pYi hodnocení specifik Yízení o návrhu na rozpuatní politické strany. Soud nicmén nemá pochyb o tom, ~e i na toto zvláatní Yízení se pYimYen aplikuje ustanovení § 159a odst. 5 o. s. Y.<br/>[209] Jak plyne z pYedchozí argumentace, pYeká~ka vci rozhodnuté nastane pYi toto~nosti ú astníko Yízení a toto~nosti samotné vci. V nyní projednávaném pYípad je zYejmé, ~e toto~nost ú astníko Yízení je dána: návrh podala opt vláda proti Dlnické stran. Navíc v poYadí druhý návrh vláda podala (23. 9. 2009) pomrn brzy po rozhodnutí o prvním návrhu (4. 3. 2009). O toto~nosti ú astníko Yízení není rozumných pochyb. <br/>[210] Jak nicmén plyne ji~ z názoru Soudu v rozsudku Dlnická strana I, zamítavé rozhodnutí o návrhu na rozpuatní politické strany nevylu uje podání jiného návrhu na rozpuatní stejné politické strany v budoucnu. Jinak Ye eno, zamítnutí nelze vykládat jako jakýsi  glejt , který dot ené politické stran dává jednou prov~dy punc nerozpustitelnosti státem. Takové pojetí by odporovalo smyslu tohoto typu Yízení, zasazeného do kontextu opakovan zmiHovaného konceptu bránící se demokracie. innost politické strany je navíc tYeba posuzovat jako dynamickou a Soud rozhoduje podle skutkového stavu, který tu je v dob jeho rozhodnutí (§ 96 s. Y. s.), tzn. toto rozhodování musí být v~dy zcela aktuální. PYípadné rozpuatní politické strany nemá být vnímáno primárn jako následek její dYívjaí protiprávnosti ( asto ji~ letité). Takové rozhodnutí je tYeba vnímat pYedevaím jako preventivní opatYení, nezbytné pro zachování ústavního a demokratického systému do budoucna. Lze si tak pYinejmenaím teoreticky pYedstavit situaci, kdy konkrétní politická strana bude ve svých prvních letech existence významným nebezpe ím pro demokratický systém, ale postupem asu se natolik etabluje (dojde ke zmn programu, k výmn jejích pYedstavitelo apod.), ~e následné úvahy o jejím rozpuatní budou zcela nedovodné. Naopak mo~e rovn~ platit, ~e se i politická strana v minulosti nezpochybniteln konformní s demokratickým systémem v budoucnu projeví natolik dramaticky odlianým a ohro~ujícím zposobem, ~e bude shledán dovod k jejímu rozpuatní.<br/>[211] Pokud tedy v nyní projednávané vci Soud obdr~el od stejného navrhovatele identicky formulovaný petit, nejedná se o stejný  ~alobní návrh ve shora nazna eném smyslu, který by zakládal pYeká~ku vci rozhodnuté. Jakkoliv se toti~ oba návrhy svými petity pYekrývají, jde v tomto smru o zcela samostatné návrhy, o nich~ Soud rozhoduje podle skutkového stavu k jinému asovému okam~iku. K tomu je vhodné pro úplnost dodat, ~e pokud by vláda zjistila nové dokazy nebo skute nosti, které nemohla v povodním Yízení bez svého zavinní uplatnit, bylo namíst podat návrh na obnovu Yízení [§ 111, § 114 odst. 1 písm. b) s. Y. s.] a nikoliv návrh na rozpuatní politické strany. <br/>[212] Otázka toto~nosti samotné vci je slo~itjaí. Soud souhlasí s názorem, ~e nelze znovu rozhodovat v té~e vci v tom smyslu, ~e by vláda Soudu opakovan navrhovala k projednání a pYezkoumání napY. stejné akce odporce, pYíp. by uplatHovala identická tvrzení jako v minulosti. Na tomto míst je tYeba pln odkázat na výae citovaný právní názor tohoto Soudu, podle nho~ vláda nese v Yízení o návrhu na rozpuatní politické strany bYemeno tvrzení a bYemeno dokazní a její povinností spojenou s aktivní legitimací je, aby konkrétní poznatky o innosti politické strany neslu itelné se Zákonem dostate n vrohodn a pYesvd iv s návrhem konkrétních dokazo prokazujících její tvrzení pYedlo~ila Soudu. I s ohledem na fakt, ~e vláda je orgánem veYejné moci, je tYeba trvat na pYimYené aplikaci principu oficiality v tom smru, ~e pYedmtný návrh má podat v zásad v~dy, kdy~ se dozví relevantní skute nosti, které s nejvtaí mírou pravdpodobnosti svd í o jeho dovodnosti. Opa ný názor by odporoval principu právní jistoty a mohl by dokonce hrozit zneu~itím ve smyslu zásahu do svobodné sout~e politických stran.<br/>[213] Výae uvedené Soud nicmén nevnímá tak, ~e by nabytí právní moci pYedchozího zamítavého rozhodnutí o návrhu na rozpuatní politické strany vytvoYilo asový okam~ik, Odporce: nho~ teprve by mohl Soud hodnotit pYedestYené skute nosti a skute nosti dYívjaí by ji~ nikterak zohlednit nemohl. Pokud toti~ platí, ~e o tomto typu návrhu rozhoduje Soud podle aktuálního skutkového stavu, je zYejmé, ~e nejvtaí relevanci mají v~dy nej erstvjaí informace o innosti politické strany. Tyto informace je vaak tYeba zasadit do ur itého kontextu skute ností dYívjaích. Instituce politické strany je toti~ typická pojmovým znakem dlouhodobosti usilování o pYevzetí politické moci a odpovdnosti s ní spojenou. Bylo by proto iracionální pYi tak záva~ném rozhodování, jako je návrh na rozpuatní politické strany, zabývat se její inností pouze za krátké asové období. Takovýto pYístup by toti~ v reálném pYípad mohl vést ke ztrát významnjaí vypovídací hodnoty. Politická strana se toti~ mo~e chovat krátkodob atypicky a  nepYirozen z Yady vnitYních i vnjaích dovodo: pYipravují se volby, je vybíráno nové vedení strany, strana se náhle ocitla v hmotné krizi, probíhají jednání s jinými politickými subjekty o budoucí mo~né spolupráci, státní orgány za aly pYedstavitele strany a jednání jejích orgáno monitorovat apod. Jakkoliv jsou tedy pro rozhodování Soudu nejvýznamnjaí aktuální projevy innosti strany, není mo~no je pYi jejich hodnocení zcela odhlí~et od aktivit dYívjaích.<br/>[214] Lze tedy u init díl í závr, ~e pYeká~ku vci rozhodnuté v Yízení o návrhu na rozpuatní politické strany vnímá Soud tak, ~e nemo~e opakovan posuzovat ji~ jednou projednaná skutková tvrzení a dokazy, ale sou asn platí, ~e není vylou eno projednat a vyhodnotit i taková tvrzení, která se týkají innosti politické strany i pYed nabytím právní moci prvního rozhodnutí, samozYejm pYedevaím ve smyslu sou asného kontextu. <br/>[215] V nyní projednávaném pYípad z porovnání obou návrho vlády, resp. probhu jednání, plyne následující. Na základ v poYadí prvního návrhu vlády ze dne 5. 12. 2008 se Soud zabýval: tvrzenou spoluprací Dlnické strany s Národním odporem; tvrzeným poruaením shroma~ovacího zákona Dlnickou stranou, a to konáním shromá~dní dne 16. 8. 2008 v Hradci Králové a dne 18. 10. 2008 v Litvínov; a kone n tvrzenou snahou uchopit moc nedemokratickými prostYedky. Ohledn Ochranných sboro vláda v poYadí prvním návrhu neuplatnila ~ádnou argumentaci, nicmén tato otázka se vyjevila v probhu jednání, tak~e na ni Soud v citovaném rozsudku  bye toliko okrajov - reagoval.<br/>[216] K tomu Soud v rozsudku Dlnická strana I konstatoval, ~e vláda nepYedlo~ila ~ádné dokazy o vztahu Národního odporu a Dlnické strany a v tomto smru neunesla dokonce ani bYemeno tvrzení. Ve vztahu ke shromá~dní v Hradci Králové vláda neunesla dokazní bYemeno. V pYípad shromá~dní v Litvínov bylo prokázáno pouze jeho konání (bez pYedchozího oznámení) a vyjádYení podpory tomuto shromá~dní Dlnickou stranou. PYi tvrzené snaze uchopit moc nedemokratickými prostYedky bylo pYezkoumáno pouze tiskové prohláaení Dlnické strany ze dne 17. 10. 2008 a Soud dospl k závru, ~e tento dokaz k rozpuatní DS nesta í, jeliko~ nebylo prokázáno, ~e obsah tohoto prohláaení odpovídá jeho cílom a konkrétním aktivitám. Kone n ohledn Ochranných sboro vláda k jejich existenci a innosti ~ádné výhrady nevznesla (neunesla bYemeno tvrzení) a Soud se jimi proto meritorn nezabýval a neprovádl ~ádné dokazování.<br/>[217] V nyní projednávaném návrhu vláda (podrobn viz ást I. tohoto rozsudku) podrobn argumentovala programovou orientací Dlnické strany, inností Ochranných sboro, propojením DS s dalaími subjekty pravicov extremistické scény, profilem nkterých pYedstavitelo strany a kone n veYejnými akcemi. Porovnáním obou návrho vlády a s ohledem na výae prezentované úvahy o pYeká~ce vci rozhodnuté tak Soud dále vymezuje rámec pYezkumu.<br/>[218] Není znovu samostatn posuzována tvrzená spolupráce Dlnické strany a Národního odporu ve vztahu k období pYed bYeznem 2009. Zejména z probhu jednání pYed Soudem toti~ vyplynulo, ~e dokonce nkteré informace, pYíp. dokazy, mla vláda k dispozici ji~ v dob, kdy podávala svoj první návrh, a její procesní pasivita nemo~e být nyní vyu~ita v neprospch odporce. Na stran druhé vaak vláda tvrdí a prokazuje pokra ující spolupráci obou tchto subjekto i po 4. 3. 2009. Skute nosti, týkající se pYedchozího období, proto nejsou brány v potaz samostatn, nicmén jsou zohlednny v rámci sou asného kontextu, jeliko~ pouze tak se lze dobrat k prokázání vývoje a tendence pYípadné spolupráce tchto dvou subjekto.<br/>[219] Probhem konání shromá~dní dne 16. 8. 2008 v Hradci Králové a dne 18. 10. 2008 v Litvínov se Soud ji~ zabýval v pYedchozím rozsudku a jakkoliv k obma akcím vláda nyní pYedkládá nové skute nosti, má Soud za to, ~e projednáním tchto akcí vznikla pYeká~ka vci rozhodnuté a není proto mo~né se jimi opakovan samostatn zabývat. Je procesní chybou vlády, ~e tyto nyní tvrzené skute nosti neuplatnila v prvním návrhu, kdy~ není pochyb o tom, ~e je ji~ v té dob znala, resp. pYinejmenaím znát mohla a mla.<br/>[220] V sou asném návrhu ji~ vláda netvrdí, ~e by Dlnická strana aspirovala na snahu o pYevzetí moci nedemokratickými prostYedky. V tomto smru se proto oba návrhy nikterak obsahov nepYekrývají a pYeká~ka vci rozhodnuté tedy nenastává.<br/>[221] Kone n k innosti Ochranných sboro Soud konstatuje, ~e v nynjaím Yízení byla prokázána jejich existence i po 4. 3. 2009 (co~ potvrdila i DS), co~ znamená, ~e Soudu nic nebrání v projednání a zhodnocení jejich sou asných aktivit, pYirozen i v kontextuální souvislosti s obdobím pYedchozím.<br/><br/>IV.3 Ochranná lhota<br/>[222] K otázce projednatelnosti podaného návrhu Soud pro úplnost konstatuje, ~e návrh byl podán v dob, kdy ji~ byly vyhláaeny (nakonec neuskute nné) volby do Poslanecké snmovny, které se mly konat ve dnech 9. a 10. 10. 2009 (viz rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 1. 7. 2009, . 207/2009 Sb.), a rozhoduje o nm za situace po vyhláaení voleb do Poslanecké snmovny ve dnech 28. a 29. 5. 2010 (viz rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 5. 2. 2010, . 37/2010 Sb.). Podle ustanovení § 94 odst. 2 s. Y. s. pYitom platí, ~e návrh na rozpuatní nebo pozastavení innosti politické strany a hnutí je nepYípustný, byl-li podán v dob, o ní~ zvláatní zákon stanoví, ~e v ní nelze innost politické strany nebo politického hnutí pozastavit nebo je rozpustit. Byl-li vaak návrh podán pYedtím, soud Yízení na tuto dobu pYeruaí. Podle ustanovení § 15 odst. 2 Zákona platí, ~e pozastavit innost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v dob ode dne vyhláaení celostátních voleb do Poslanecké snmovny, Senátu, zastupitelstev mst a obcí a zastupitelstev vyaaích územních samosprávných celko do desátého dne po posledním dni tchto voleb. To neplatí, jestli~e je innost strany a hnutí v rozporu s § 4.<br/>[223] Skute nost vyhláaení celostátních voleb tedy - v obecné rovin - brání pozastavení innosti nebo rozpuatní politické strany i hnutí (§ 15 odst. 2 vta první Zákona, srov. také usnesení Nejvyaaího správního soudu ze dne 25. 3. 2004, . j. Pst 6/2004  9, www.nssoud.cz). V souladu s ustanovením § 15 odst. 2 vta druhá Zákona se vaak citovaná ochranná lhota nevztahuje na pYípady, kdy je innost strany i hnutí v rozporu s § 4 Zákona. <br/>[224] Jak uvedl Soud ji~ v rozsudku Dlnická strana I, je tYeba odliaovat uplatnní ochranné lhoty v návaznosti na mo~ná poruaení zákona, k nim~ podle § 4 Zákona mo~e dojít. Konstatoval pYitom, ~e innost stran a hnutí je mo~no i v ochranné lhot pozastavit nebo tyto strany rozpustit tehdy, pokud se jedná o opakované (trvalé) chování politické strany, svojí podstatou a výraznou intenzitou zasahující a ohro~ující svobodnou sout~ politických sil (napY. projevenou snahou o usurpaci politické moci, inností smYující proti podstatným nále~itostem demokratického právního státu). Ochranná lhota se naopak uplatní tehdy, kdy~ je stran i hnutí vytýkáno poruaení jiného ustanovení Zákona a tvrzené poruaení § 4 Zákona má pouze doplHující význam (srov. usnesení NSS ze dne 10. 4. 2007, . j. Pst 12/2007 20). <br/>[225] Tak tomu ovaem není v posuzované vci. Naopak, návrh vlády se opírá pouze o rozpor innosti DS s § 4 Zákona. Soud proto uzavYel, ~e v posuzované vci jsou naplnny podmínky § 15 odst. 2 vta druhá Zákona a projednání a rozhodnutí vci nebrání ochranná lhota ve smyslu první vty citovaného ustanovení. <br/><br/>V. Posouzení vci Soudem<br/>V. 1 Právní rámec<br/>[226] Soud se podrobn zabýval právním rámcem rozpouatní politických stran v rozsudku . Dlnická strana I, zejména v jeho odstavcích 37 69. Na tento rozsudek nyní pro stru nost zcela odkazuje. <br/>[227] Pouze krátce Soud pYipomíná, ~e politické strany mají v zastupitelské form demokracie svoj nezastupitelný význam, proto po~ívají zvýaené ochrany. Zásah do práva sdru~ovat se v politických stranách je mo~ný pouze na základ zákona, v zájmu bezpe nosti státu, veYejné bezpe nosti a veYejného poYádku, pYedcházení trestným inom nebo pro ochranu práv a svobod druhých. V~dy se musí jednat o zásah, který je nezbytný v demokratické spole nosti. <br/>[228] Dovod k rozpuatní politické strany vyplývá z kumulativního splnní nkolika podmínek: 1) zjiatné chování politické strany je protiprávní, 2) je této stran pYi itatelné, 3) pYedstavuje dostate n bezprostYední hrozbu pro demokratický právní stát a 4) zamýalený zásah je pYimYený sledovanému cíli, tzn. není naruaena proporcionalita mezi omezením práva sdru~ovat se v politických stranách a zájmem spole nosti na ochran jiných hodnot. <br/>[229] Vláda nese v Yízení o návrhu na rozpuatní politické strany bYemeno tvrzení a bYemeno dokazní. Její povinností spojenou s aktivní legitimací je, aby konkrétní poznatky o innosti politické strany neslu itelné s § 4 zákona o politických stranách dostate n vrohodn a pYesvd iv s návrhem konkrétních dokazo prokazujících její tvrzení pYedlo~ila Soudu. Ten je pYes formální neexistenci dispozi ní zásady v daném typu Yízení rozsahem návrhu vázán, pYi em~ výjimku z této vázanosti pYedstavuje napY. posouzení skute ností, které vyjdou najevo a~ pYi projednávání návrhu.<br/>[230] PYi hodnocení kritéria proporcionality Soud pYipomíná, ~e krom rozpuatní zná Zákon rovn~ mo~nost pozastavení innosti politické strany. Je pak vcí zejména vlády a pYípadn prezidenta republiky jako~to jediných subjekto aktivn legitimovaných v tomto typu Yízení, aby v~dy velmi pe liv vyhodnotili, jaké rozhodnutí budou od Soudu po~adovat, tj. zda rozpuatní anebo pozastavení innosti strany. Toto rozhodování Soudu toti~ pYedstavuje nesporný zásah do svobodné sout~e politických stran a je proto nutno je vykládat restriktivním zposobem. Navrhovatel by proto ml ji~ pYed podáním samotného návrhu velmi pe liv hodnotit, zda jsou v tom kterém konkrétním pYípad naplnny nejen výae zmínné podmínky protiprávnosti a pYi itatelnosti, nýbr~ také bezprostYednosti hrozby, její záva~nosti, intenzity, akodlivosti, rozsahu, délky atp.<br/>[231] Vláda (pYíp. prezident) by pYitom mla zejména zvá~it, zda se v konkrétním pYípad jedná o trvající jednorázové protiprávní jednání dot ené politické strany (napY. opomenutí splnní zákonných povinností  ustavit orgány strany, podat výro ní finan ní zprávu apod.), anebo jde o poruaení Zákonem stanovených zákazo (ozbrojování, zYizování ozbrojených slo~ek, innost na pracoviatích, vyvíjení innosti v rozporu s Ústavou a zákony, ohro~ování mravnosti, veYejného poYádku, práv a svobod ob ano atd.) a jde rovn~ o stav trvající, o innost pokra ující nebo opakující se, tj. jsou seznatelné rysy soustavnosti. Je pak samozYejm vcí Soudu, aby pYezkoumal, zda navrhované Yeaení (tj. pozastavení innosti i rozpuatní politické strany) je odpovídající konkrétním okolnostem vci. Jakkoliv toti~ Soud zkoumá chování politické strany v minulosti a~ do okam~iku svého rozhodování, má rozpuatní politické strany neopominutelnou preventivní funkci  v kontextu konceptu bránící se demokracie.<br/>[232] Není sporu o tom, ~e pozastavit innost strany by mlo být vyhrazeno pYípadom, kdy zjiatná poruaení Zákona jsou zpravidla mén záva~ná, ojedinlá, krátkodobá a zároveH existuje rozumná míra pravdpodobnosti, ~e politická strana u~ za ala (nebo brzy za ne) podnikat kroky k odstranní stavu, který vedl k jejímu do asnému vyYazení z politického ~ivota. Pozastavení innosti strany by mlo smysl jen tehdy, pokud nedostatky, pro n~ byla innost strany pozastavena, jsou takové povahy, ~e je jednak mo~e tato strana ve stanovené lhot reáln odstranit a zároveH jejich odstranní lze v pYípadném následném Yízení o znovuobnovení innosti strany efektivn zkontrolovat. Dole~itým ukazatelem zde budou zejména konkrétní kroky strany, jejích orgáno a pYedstavitelo, vnitrostranický vývoj, iny projevované navenek, apod. Vedle toho bude tYeba hodnotit i  vnjaí okolnosti, kterými jsou stav a vývoj spole nosti, míra její stability, fungování demokratických mechanismo ve veYejném ~ivot, efektivita státu a jeho orgáno pYi postihu protiprávních skutko jednotlivco, které jsou jinak pYi itatelné politické stran, atd.<br/>[233] Dále Soud doplHuje, ~e po vynesení jeho rozsudku Dlnická strana I se k rozpouatní politických stran také vyjádYil ESLP. Ten v rozsudku sedmi lenného senátu ze dne 30. 6. 2009 ve vci H. Batasuna a Batasuna proti `panlsku, stí~nosti . 25803/04 a 25817/04, shledal jím posuzované rozpuatní politické strany (resp. stran, srov. odst. 84 rozsudku) souladným s Evropskou úmluvou o ochran lidských práv a základních svobod. Tento rozsudek je kone ný, proto~e ~ádost o postoupení pYípadu velkému senátu byla zamítnuta (6. 11. 2009). Ozna ené rozhodnutí pYedstavuje dalaí výkladové vodítko, které je relevantní pYi aplikaci právního rámce nastínného Soudem v rozsudku Dlnická strana I.<br/>[234] ESLP vyael mj. ze závru o propojení mezi danými politickými stranami a teroristickou organizací Euskadi Ta Askatasuna (ETA). To dovodil z nedostatku odsouzení atentáto provedených organizací ETA tmito politickými stranami a z dalaích nepYímých dokazo, podle nich~ strany posobily jako nástroj teroristické strategie organizace ETA. Takovými nepYímými dokazy byly napY. veYejné projevy pYedstavitelo politické strany oslavující organizaci ETA a její leny, ú ast pYedstavitele strany na shromá~dní podporujícím organizaci ETA, uznání teroristo z organizace ETA jako estných ob ano ve mstech pod vedením st~ovatelo a odkaz na zakázanou, resp. teroristickou organizaci Gestoras Pro-Amnistía umístný na internetových stránkách politické strany (odst. 85 rozsudku). <br/>[235] Podle ESLP chování politiko zahrnuje nejen jejich jednání a projevy, ale za ur itých okolností i jejich opomenutí i ml ení, které mohou pYedstavovat zaujetí stanoviska a lze o nich hovoYit jako o výslovné podpoYe (odst. 88 rozsudku). Jednání daných politických stran bylo posouzeno souhrnn jako sou ást strategie k prosazení politického programu, který byl shledán ve své podstat v rozporu se zásadami demokracie. Metody pou~ité politickými stranami podle ESLP nedodr~ely meze stanovené judikaturou k Evropské úmluv o lidských právech (odst. 87 rozsudku). Jednání a projevy pYi itatelné tmto politickým stranám pYedstavovaly ve svém celku jasný obrázek o jejich spole enském modelu, který je v rozporu s koncepcí demokratické spole nosti (odst. 91 rozsudku). <br/>[236] ESLP zmínil souvislost vci s mezinárodním bojem proti terorismu (odst. 90 rozsudku) a pYihlédl i k historickým a mezinárodním souvislostem vci (srov. zejm. odst. 85 a násl. rozsudku). Citovaný rozsudek ESLP shledal za splnnou podmínku naléhavé sociální potYeby pro rozpuatní politické strany (odst. 91 rozsudku) i podmínku pYimYenosti sledovaným legitimním cílom (odst. 92, 93 rozsudku). V citované ásti rozsudku ESLP je asto konstatováno, ~e k poruaování zákonných pravidel musí docházet  opakujícím se a záva~ným zposobem & , tzn.  existence strany pYedstavuje nebezpe í, proti nmu~ se zdá být jako jediné mo~né Yeaení pou~ití sankce ve form jejího rozpuatní a pokra uje:  Demokracie je ve skute nosti ~ivena svobodou projevu. Proto tato svoboda platí nejen pro informace i myalenky pYijímané pozitivn i pova~ované za neakodné a neutrální, ale také pro ty, které urá~í a znepokojují (srov. Handyside proti Spojenému království a Jersild proti Dánsku)& Výjimky toti~ fakticky vy~adují restriktivní výklad, tudí~ pouze pYesvd ivé a naléhavé dovody mohou odovodnit omezení svobody sdru~ování& taková pYísná opatYení lze aplikovat pouze v nejzáva~njaích pYípadech (srov. Refah Partisi proti Turecku, Sjednocená komunistická strana Turecka a dalaí proti Turecku, Socialistická strana a dalaí proti Turecku a Strana svobody a demokracie proti Turecku). ESLP uznává, ~e  nelze po státu po~adovat, aby pYedtím, ne~ zasáhne, o ekával, ~e si politická strana pYisvojí moc a za ne uskute Hovat politický program, jen~ není v souladu s Úmluvou a demokratickými normami& .stát musí mít schopnost rozumn zabránit naplnní takového programu dYíve ne~ bude uveden do praxe konkrétními iny odovodHujícími riziko z naruaení ob anského smíru a demokratického re~imu ve stát . Schopnost preventivního zásahu státu je tedy uznávána za souladnou, nicmén nezbytnost zásahu v sob zahrnuje zkoumání  naléhavé sociální potYeby , tzn. zda existují indicie prokazující, ~e ohro~ení demokracie a je dostate n a rozumn blízké<br/><br/>V. 2 Programová orientace Dlnické strany<br/>V.2.1 Program <br/>[237] Ve vztahu k programu vláda Dlnické stran pYedevaím vytkla, ~e se pYes zaatieování eským národním socialismem opírá v ideologii i pou~ívaných symbolech o hitlerovský nacionální socialismus a moderní neonacismus. <br/>[238] Soud se pYed hodnocením tohoto tvrzení zabýval nkterými body programu DS a jejich obsahem, který nabývají ve svtle innosti této strany. Zde vláda tvrdila, ~e DS poruauje ustanovení § 4 písm. a) a d) Zákona, proto~e ve vztahu k nkterým skupinám ob ano smYuje ke sni~ování úrovn lidských práv a svobod. Ta naopak tvrdila, ~e se sna~í rozaíYit demokracii a prohloubit svobody ob ano. ZároveH vaak DS zdoraznila, ~e je nutné, aby ob ané zachovávali Ústavu, zákony a normy chování civilizované eské spole nosti.<br/>[239] Z programu Dlnické strany (www.delnicka-strana.cz) Soud zjistil, ~e mezi programovými body jsou mj. po~adavek  zavedení ur ování národnosti obyvatel republiky a jejího potvrzení do rodných a kYestních listo, rovn~ i ob anského prokazu. V tomto smyslu je tYeba zmnit Ústavu R. ; dále po~adavek, podle nho~  (l)idé bez státní pYísluanosti budou vylou eni ze vaech státních podpor a dotací. Nechceme být  ~umpou Evropy a zemí plnou imigranto, pYisthovalco ze státo bývalého Sovtského svazu, Balkánu, Asie, Dálného východu apod. Po~adujeme zruaení pYisthovaleckých táboro a zruaení vaech podpor pro pYisthovalce. Politický azyl i povolení k pobytu mo~e dostat pouze osoba splHující morální kvality a odborné znalosti, u ní~ je pYedpoklad, ~e se pYizposobí národním tradicím a zvykom ob ano R a je zde záruka plné asimilace do vtainové spole nosti. ; po~adavek  zavést Zákon o domovském právu...Tím by se velká msta zbavovala i tzv. bezdomovco, kteYí by byli eskortováni do svých domovských obcí, které by mly povinnost se o n postarat. ; odmítnutí  snahy postavit zákonem homosexuální vztahy na stejnou úroveH man~elství. }ádáme zruaení zákona o partnerských vztazích. Aktivity pochybných pseudohumanisto jsou mimoYádn nebezpe né pro ob anský poYádek a pYirozený stav spole nosti a znamenají postupný morální ale i fyzický úpadek lidské spole nosti. Pohlavní deviace musí být zcela jednozna n postaveny mimo zákon. ; po~adavek  novelizovat Zákon o policii, jako~ i zákon o vzeHství. Ka~dý zlo inec, pouli ní zlodj, násilník, ale i výrostci poakozující majetek obce i vlastníka domu, rozní rvá i a provokatéYi apod. musejí po ítat s tím, ~e policie se s nimi pYi dopadení mazlit nebude a veakerá odpovdnost proto padá na n. Jejich svoboda skon ila tam, kde za íná svoboda jiného. HovoYit v tomto pYípad o humanit je naprosto scestné. VzeHství je tYeba zbavit nesmyslné  humanizace ; vzHové musejí mít pocit, ~e jsou ve vzení, nikoliv na lé ení. Svou tvrdou prací  která je tím správným výchovným prostYedkem  si vzHové musejí platit svoj pobyt i ochranu, jako~ i dluhy, které svou inností napáchali. ; názor, ~e  (s)tát se musí podílet zna nou mrou na garanci sluaného sociálního zázemí pro zamstnance, dlníky a jejich rodiny. Zde bude hrát roli národnost dlníka i zamstnance. Stát nemo~e mít zájem na ilegáln pYivandrovalých námezdních dlnících. a  (p)rioritu v lékaYské pé i mají eatí ob ané. Po~adujeme, aby ob ané eské národnosti, kteYí vykonávají t~kou manuální práci, napY. sléva i, horníci apod., jednou ro n mimo svou dovolenou na trnáct dní ze státních prostYedko odjeli na rehabilitace do lázní. ; a po~adavek  (p)roaetYení privatiza ních podvodo a dosledné potrestání vaech viníko z tzv. malé a velké privatizace z po átku devadesátých let bez ohledu na proml ecí lhoty jejich trestných ino. Viníci, kteYí tehdy umo~nili obrovské rozkrádání státního majetku, musejí být odhaleni a po zásluze potrestáni v etn zabavení osobního majetku a optného zestátnní podniku. <br/>[240] Soud se nejprve zabýval programovým bodem po~adujícím ur ování a evidenci národnosti obyvatel a souvisejícími body, podle nich~ má národnost hrát roli pYi garanci sociálního zázemí pracujících a pYi lékaYské pé i, resp. státem placené dovolené.<br/>[241] Gramatickým výkladem vláda dovodila, ~e ur ování národnosti by probíhalo na základ objektivn stanovených kritérií, a dále tvrdila, ~e cílem ur ování národnosti je odstranní rovnosti ob ano, co~ je v rozporu s lánkem 3 Listiny. To dovodila mj. z toho, ~e Dlnická strana spojila nkteré právní nároky pouze s eskou národností. Takový postup vede podle vlády k rozporu i s lánky 24 a 25 Listiny a dále s mezinárodními závazky R. V kontextu nacionalismu, rasismu a xenofobie hlásanými podle návrhu DS vláda rovn~ tvrdila, ~e tato strana plánuje nepYípustn zasáhnout do osobnostních práv a do ochrany soukromí ve smyslu lánku 10 odst. 2 Listiny.<br/>[242] DS pYipustila, ~e se zákonnou cestou pYipravuje na zmnu Ústavy a zdoraznila, ~e úplná zmna Ústavy provedená právní a demokratickou formou je legální a správná. PYi jednání k dotazu Soudu DS tvrdila, ~e pYihláaení se k národnosti by  bylo zcela na dobrovolné bázi a jeho ú elem by bylo,  abychom mli dobrý pYehled o tom, kolik tady máme v eské republice menain, v jakém po tu pYípadn a jakým zposobem bychom mohli tmto menainám pomáhat . Po konstatování Soudu, ~e údaj o národnosti je dobrovoln vyplHovaným údajem pYi s ítání lidu a pro  je v tomto smru podle DS nutné mnit Ústavu, tato strana odpovdla, ~e  by zále~elo na konkrétním & pYípad a znovu pYipomnla, ~e není nic apatného na tom, pokud chce politická strana mnit Ústavu.<br/>[243] K programovému bodu, podle kterého by byly s eskou národností spojeny nkteré sociální výhody, DS uvedla, ~e se nejedná o spojení s národností, ale s eským ob anstvím, a ~e vytiatná verze webových stránek zYejm není aktuální. Poté, kdy Soud pYi jednání otevYel webové stránky DS, z nich~ bylo patrné stejné znní programového bodu jako ve vytiatné verzi, tato strana uvedla, ~e  asi nedoalo k aktualizaci webových stránek, ale ~e pYed cca tYemi nebo tyYmi msíci doalo v tomto bodu k programové zmn.<br/>[244] S programovým bodem, podle nj~  Stát nemo~e mít zájem na ilegáln pYivandrovalých námezdních dlnících. , souvisí programový bod týkající se imigrace a ilegálních pYisthovalco.<br/>[245] Vláda zde zdoraznila, ~e se v programu hovoYí o imigrantech obecn a bez rozliaování urá~liv (napY.  nechceme být ~umpou Evropy ), co~ je v rozporu s veYejným poYádkem a právy ob ano (ve smyslu lánku 42 Listiny) a s lánky 1 a 14 odst. 5 Listiny. Také tvrdila, ~e po~adavek na provYování morálních kvalit, odborných znalostí a pYizposobivosti národním zvykom a tradicím eské republiky je v rozporu s b~ným standardem lidských práv, po~adavek plné asimilace je navíc v rozporu s Rámcovou úmluvou o ochran národnostních menain, zejm. jejím lánkem 5. Pro dokreslení tohoto programového bodu vláda poukázala na nkteré výroky pYedstavitelo DS. <br/>[246] Dlnická strana uvedla, ~e odmítá zvyaování po tu imigranto v eské republice. }ádá rázný zásah proti ilegálním pYisthovalcom, jejich~ po et se ka~doro n zvyauje. V eské republice mohou zostat pouze ti, kteYí mají povolení, pracují, Yádn odvádjí dan, dodr~ují zákony. Obdr~í-li nkdo azyl, co~ se stejn dje z ekonomických dovodo, musí se jednat o osobu se znalostí eské historie a právního Yádu, se zájmem nau it se eský jazyk a s pYedpoklady Yádného plnní povinností ve spole nosti. Ke konstatování Soudu o azylové agend DS uvedla, ~e lze jist udlit azyl v pYípad pronásledování azylanta v jeho domovském stát a hrozícího nebezpe í zat ení, mu ení apod., ale zopakovala domnnku, ~e k udlování azylu asto dochází nikoliv z politických, ale z ekonomických dovodo a pak by ml stát zva~ovat, komu azyl udluje. V tomto smru DS tvrdila, ~e situace a nálady ve spole nosti jsou velmi výbuané a v nkterých lokalitách napY. na severu ech se lidé  nedokázali bránit vo i pYílivu & cikáno se Slovenska a z jiných státo . K projevom svých pYedstavitelo DS namítla, ~e se jedná o politické projevy a názory, které lze pronést v demokratické spole nosti. Není na nich nic závadného, nedoalo-li jejich pYednesením ke spáchání trestného inu, resp. pokud za trestný in nebyl nkdo odsouzen.<br/>[247] K programovému bodu po~adujícímu zavedení domovského práva vláda pYipustila, ~e je vyslovován z Yady míst a sám o sob je pouze dosledkem neznalosti zejm. ob anských práv zaru ených Listinou. V pYípad Dlnické strany se vaak vláda domnívá, ~e se jedná o jeden z bodo fakticky pYedpokládajících likvidaci Listiny. Po~adavek DS je v rozporu s lánkem 14 odst. 5 Listiny, se Vaeobecnou deklarací lidských práv i s Mezinárodním paktem o ob anských a politických právech. Svoboda pohybu a pobytu mo~e být omezena zákonem z vymezených dovodo, po~adavek DS vaak není zaatítn ~ádným z nich.<br/>[248] Dlnická strana zdoraznila, ~e podobný po~adavek prosazují i nkteYí politici z vládních stran, a podotkla, ~e neústavnost tohoto bodu je namítána jen proto, ~e jej vyslovila Dlnická strana.<br/>[249] Ve vztahu k sou~ití osob stejného pohlaví a k registrovanému partnerství vláda uvedla, ~e se jedná o kontroverzní témata. Dlnická strana vaak deklaruje postoje, které prakticky naplHuje agresivními výpady vo i homosexuálom. Programové prohláaení homosexuality za pohlavní deviaci vláda pova~uje za zásah do soukromí.<br/>[250] Dlnická strana k tomu uvedla, ~e po~aduje zruaení registrovaného partnerství. Prioritu má mít svazek mezi mu~em a ~enou a svazek osob stejného pohlaví mu nemo~e být postaven na roveH. DS tvrdila, ~e deviaci chápe jako odchylku, vybo ení, nikoliv jako zásah do soukromí. K dotazu Soudu DS dodala, ~e  (h)omosexualitu za deviaci podle sou asných podmínek a podle sou asných zákono za deviaci pova~ovat nelze . K opakovanému dotazu Soudu, nikoliv z hlediska sou asného stavu, ale perspektivou programu DS, tato strana konstatovala  my bychom nechtli nkoho omezovat, nechtli bychom nikomu diktovat, s kým ~ije, to je zcela ka~dého vc, je to jeho soukromí a to, ~e má nkdo pomr s osobou stejného pohlaví neznamená, ~e bychom ho & chtli postavit mimo zákon, ~e bychom chtli, aby byl zbaven svých ob anských práv . ZároveH DS doplnila, ~e po~aduje zpYísnní tresto za pedofilii.<br/>[251] K po~adavku DS na zmnu zákona o policii a zpYísnní trestní politiky vláda dodala, ~e se obecn mo~e jednat o legitimní programový bod, ale pokud se tato strana domáhá dehumanizace vzeHského prostYedí, je ji~ za hranicí povoleného. Mla-li by být odsouzeným upYena i omezena práva garantovaná lánky 5, 7 odst. 2 a 10 Listiny, jednalo by se o zásadní zásah do ústavní koncepce práv a svobod.<br/>[252] Dlnická strana uvedla, ~e nevidí nic apatného na po~adavku, aby vzni pracovali a hradili si ást pobytu ve vzeHském zaYízení. Jedná se o programový bod a je pouze na ob anech, zda si jej zvolí. DS také potvrdila, ~e usiluje o znovuzavedení trestu smrti, nezávisle na mezinárodních úmluvách s tím, ~e ~ijeme-li ve svobodné a suverénní zemi, mli bychom si sami rozhodovat, jaké zákony v ní budou platit.<br/>[253] K programovému bodu týkajícímu se privatiza ních podvodo vláda tvrdila, ~e smYuje k poruaování trestního zákona, znárodHování a zYejm pYedpokládá retroaktivitu, její~ zákaz je podstatnou nále~itostí demokratického právního státu. <br/>[254] Dlnická strana uvedla, ~e jejím programovým po~adavkem je dobrat se pravdy, jakým zposobem se po átkem devadesátých let minulého století zacházelo se státním majetkem a kdo za to nese odpovdnost. Jedná se o po~adavek dosledného proaetYení privatiza ních podvodo a potrestání vaech viníko. Sou asná vládnoucí garnitura pova~uje vlastnictví za svaté, i kdy~ bylo získáno nezákonn. Zmna zákono o neproml itelnosti nkterých zlo ino není výmyslem DS, ale pravidlem postihu nejodpornjaích zlo ino na eském národ.<br/>[255] Na základ shora uvedených tvrzení a provedených dokazo Soud dospívá k následujícím závrom. <br/>[256] Soud vyhodnotil jako nevrohodnou argumentaci DS, podle ní~ by po~adované ur ování národnosti bylo dobrovolné a mlo v zásad pouze eviden ní charakter. Prvním dovodem, vedoucím k pochybnostem, je sou asná zmínka o zmn Ústavy. Ta nazna uje plánované airaí dopady této evidence, ne~ pouze snahu o získání statistických údajo. Náznak mo~ných dosledko takové evidence nabízí sám program Dlnické strany v ásti, kde s konkrétní ( eskou) národností, nikoliv s ob anstvím, spojuje ur itá práva. Jakkoliv Dlnická strana u jednání namítla zmnu tohoto programového bodu, nenabídla k ní ~ádné dokazy a nijak ji neprokázala. Po~adavek ur ování národnosti vyvolává asociace s norimberskými zákony a nmeckou rasovou politikou v období tzv. TYetí Yíae, sám o sob je vaak neprokazuje.<br/>[257] PYedmtné programové body Soud hodnotí i jako xenofobní. Xenofobii vnímá Soud jako odpor a obavy ze vaeho cizího, co~ se projevuje zejména ve vytváYení neustálého a vaudypYítomného pocitu ohro~ení a v konstruování rozli ných teorií spiknutí, co~ pak samozYejm vede k nutnosti se proti tmto hrozbám bránit. Xenofobie se v pYípad DS projevuje zejména ve vztahu k cizincom, viz napY. zmínka o  ~ump Evropy . Podobn v programatice DS zaznívá tendence k aovinismu (ve smyslu víry v nadYazenost vlastního národa) - viz po~adavek plné asimilace. Ve zmínce o  cikánech ze Slovenska lze zaznamenat rasový podtext (hovoYíme-li o rasismu jako ideologii vytváYející sociální skupiny podle etnického i rasového klí e, asto pou~ívaném v souvisejícím významu nenávisti vo i ur ité skupin osob pouze pro jejich pYísluanost k ur ité etnické skupin, resp. rase). Celkov pak tyto programové body vykazují zcela zYejmé znaky populismu (ve smyslu pokusu o získání pYízn ob ano/voli o bez skute né znalosti problému a nabízeného ideologického programu k jeho Yeaení, které nahrazuje pouze rétorikou a kritikou aktuálních spole enských problémo a vládnoucích elit). To se ostatn projevilo i v odpovdích na zcela konkrétní otázky Soudu ke konkrétním programovým bodom, opírající se o znalost dané problematiky z úYední innosti (napY. agenda pYiznávání mezinárodní ochrany, resp. azylová agenda), kdy Dlnická strana zhusta reagovala jenom tvrzením, ~e daný programový bod není rozpracován, ~e se jedná pouze o politickou proklamaci apod.<br/>[258] Po~adavek zavedení institutu domovského práva nará~í, jak vláda správn uvedla, na existující katalog základních práv. Lze si jist pYedstavit i rozné mo~nosti jeho zneu~ití v kombinaci s ji~ nastínným bodem týkajícím se ur ování národnosti. Celkov vaak lze shrnout, ~e v programové rovin vyvolávají, stejn jako u dalaích bodo, bez dalaího dokazování pouze pochybnosti.<br/>[259] Nevrohodn posobilo i vyjádYení DS k jejímu programovému postoji k homosexualit a k registrovanému partnerství. Soud si je vdom, jak ostatn pYipustila i vláda, ~e se jedná o velmi kontroverzní a brizantní témata a ~e politický diskurs o nich je nejen mo~ný, nýbr~ i pln souladný s principy demokratického právního státu. Po~adavek trestnosti (pouze) homosexuálního chování, tedy postavení homosexuality mimo zákon, je nicmén nutno pova~ovat v naaem civiliza ním prostYedí za nepYijatelný. Jinak Ye eno, jakkoliv je diskuse o homosexualit a její konkrétní právní podob pln legitimní (resp. právní Yád tuto otázku nemusí Yeait vobec), je v podmínkách demokratického právního státu nutno dosledn trvat na tom, ~e zaYazení samotné sexuální orientace do oblasti trestního práva bez toho, ~e by mly být sankcionovány toliko pYípadné excesy zasahující do osobní sféry nkoho jiného, pYedstavuje diskriminaci celé sociální skupiny. Je obecn známo, ~e podobný náhled, v jeho~ dosledku byli homosexuálové a priori trestáni ji~ za svoji sexuální orientaci, panoval v nacistickém Nmecku.<br/>[260] V programu DS se dvakrát po sob objevuje po~adavek postavení pohlavních deviací mimo zákon. V prvním pYípad hned po tomto po~adavku následuje vta:  Zákaz homosexuálních sHatko ; ve druhém pYípad je po~adavek postavení pohlavních deviací mimo zákon obsa~en v odstavci uvozeném vtou:  Jednozna n odmítáme snahy postavit zákonem homosexuální vztahy na stejnou úroveH man~elství a hovoYí se v nm o  nebezpe í pro ob anský poYádek a pYirozený stav spole nosti a o postupném morálním a fyzickém úpadku spole nosti. Systematickým výkladem lze tedy dovodit, ~e DS Yadí homosexualitu mezi pohlavní deviace, tím spíae, ~e tyto deviace jinak v programu nedefinuje. Soud na tomto míst nicmén pYipomíná, ~e právo nesmí sankcionovat samotnou sexuální orientaci i aktivitu, jeliko~ v tomto pYípad by se jednalo o nepYípustnou diskriminaci. Platí toti~ zásada, ~e tato aktivita mo~e být trestná toliko v pYípad jejího projevu navenek a zposobem, který zasahuje (pYíp. je k tomu zposobilý) do osobnostní sféry nkoho jiného nedovoleným zposobem, tj. je napY. spojen s násilím, donucením, psychickým nátlakem apod. (srov. napY. § 185 a násl. zákona . 40/2009 Sb., trestní zákoník, nebo § 204 a násl. a § 241 a násl. ji~ zruaeného zákona . 140/1961 Sb., trestní zákon). NepYípustnost trestního postihu dobrovolného homosexuálního styku mezi dosplými vyplývá z rozhodnutí ESLP Dudgeon proti Spojenému království z 22. 10. 1981 (stí~nost . 7525/76). Podobn v USA rozhodl Nejvyaaí soud USA v kauze Lawrence v. Texas, 539 U.S. 558 (2003), kde mj. odkázal na Dudgeon a upozornil, ~e trestní postih homosexuality dnes ji~ v euroatlantické civilizaci neexistuje. Podobné represivní zákony tak v sou asnosti existují ji~ jen v Africe, nkterých karibských státech a v muslimském svt. V tomto smru lze uzavYít, ~e daná ást programu DS posobí homofobn (ve smyslu strachu z homosexuálo a odporu k nim), sama o sob vaak opt vyvolává spíae pochybnosti o svém skute ném obsahu, ne~ prokazuje jeho nezákonnost.<br/>[261] Po~adavek novelizace zákona o policii a zpYísnní trestní politiky opt vykazuje populistické rysy, sám o sob vaak není nezákonný. Obdobn je mo~né charakterizovat po~adavek na znovuzavedení trestu smrti, bez ohledu na mezinárodní závazky eské republiky, a prolomení proml ecích lhot u stíhání privatiza ních podvodo. Zde se ji~ mo~e jednat o zpochybnní nkterých zásad právního státu. ZároveH je vaak tYeba dodat, ~e podobná prohláaení ist v programové rovin sama o sob nevedou k naplnní dovodo ustanovení § 4 Zákona.<br/>[262] Dlnickou stranu je mo~né na základ jejího programu ozna it jako populistickou, xenofobní, homofobní, aovinistickou, pYípadn i vykazující rasistické rysy. Jak ovaem Soud opakovan zmínil, tyto charakteristiky, vyplývající z programu DS, vedou k pochybnostem a obavám, ale samy o sob neumo~Hují u init závr o naplnní dovodo pro rozpuatní této strany. Jen na okraj lze pYitom poznamenat, ~e Yada témat, jich~ se tato strana chopila, souvisí s reálnými spole enskými problémy, je na n poukazováno zcela dovodn a jejich Yeaení, resp. neYeaení, vytváYí prostor pro mnohdy radikální spole enskou diskusi. Obdobn Dlnická strana v nkterých pYípadech správn upozornila na skute nost, ~e se ur itá probíraná témata vyskytují i v programech nebo rétorice jiných politických subjekto. Zde je tYeba pYipustit, ~e ne v~dy nalézá program politických subjekto odraz i v jejich reálném konání, a ~e v Yad pYípado se lze také u silných politických subjekto setkat spíae s populistickým zamYením na relativn marginální bye viditelný spole enský problém, ne~ s koncep ním uplatHováním vyprazdHujícího se stranického programu.<br/><br/>V.2.2 NaplHování programu<br/>[263] Soud se v dalaím zamYil na faktickou innost DS a zkoumal, jaké konkrétní obrysy v této innosti získávají mlhavé kontury jejího politického programu. Dlnické stran pYitom nepYisvd il v argumentaci, ~e jí lze pYi íst pouze skute nosti uvedené v jejím programu a tiskových prohláaeních. Neobstojí názor, ~e stran nelze pYi ítat projevy jejího pYedsedy a dalaích pYedstavitelo s tím, ~e jsou to pouze jejich osobní myalenky a pYípadn s tím, ~e za tyto projevy nebyli trestn stíháni a odsouzeni. Soud ji~ v rozsudku Dlnická strana I uvedl, ~e je nutné zabývat se tím,  zda je zkoumané jednání pYi itatelné politické stran, nebo zda se jedná pouze o excesy nkterých jejích pYíznivco i leno. V tomto smru mohou mít relevanci i takové skute nosti, zda dané jednání odpovídá proklamovaným cílom a zámrom strany, jakkoliv v tomto ohledu nelze vycházet pouze z jejích stanov a programu. Ty musí být v~dy porovnávány s jednáním a názory, které zastávají její pYedstavitelé a které strana i jinak aíYí. . Zcela v souladu s citovaným názorem proto Soud dále zkoumal dalaí dokazy, pYedevaím pak veYejné projevy pYedstavitelo Dlnické strany, ae ji~ vyjádYené na rozných shromá~dních nebo ve stranickém tisku (kterým jsou Dlnické listy, jejich~ aéfredaktorem je len pYedsednictva DS M. Zbela). Otázka pYípadného stíhání tchto pYedstavitelo za jejich výroky nebyla z hlediska posuzování Soudu podstatná, proto~e zkoumal naplnní podmínek pro rozpuatní politické strany ve vztahu k § 4 Zákona, které se nemusí nutn pYekrývat s podmínkami trestní odpovdnosti. Z uvedeného dovodu nehrály pro hodnocení tchto projevo Soudem bezprostYední roli ani výpisy z rejstYíku tresto jednotlivých pYedstavitelo i leno DS, která tato strana pYedlo~ila pYi jednání Soudu.<br/>[264] ZároveH Soud s odkazem na ustanovení § 52 odst. 2 s. Y. s. pYipomíná, ~e je vázán rozhodnutím soudo o tom, ~e byl spáchán trestný in a kdo jej spáchal, jako~ i rozhodnutím soudu o osobním stavu. Z toho mimo jiné plyne, ~e není-li Soud vázán pYípadným zproaeujícím rozhodnutím jiného orgánu, tím mén pak mo~e být omezen v posouzení protiprávnosti konkrétního jednání tam, kde jiné orgány o spáchání trestného inu, pYestupku, nebo správního deliktu vobec nerozhodovaly, resp. ~ádná Yízení vobec nevedly. <br/>[265] Dále se ve vztahu k hodnotovému smrování DS Soud zabýval i myalenkami, které nebyly vyjádYeny pYímo pYedstaviteli strany, ale pro jejich~ aíYení tato strana poskytla prostor, ae ji~ v rámci veYejných shromá~dní nebo ve svém stranickém tisku. U takových projevo je jist pYi itatelnost Dlnické stran menaí, ne~ v pYípad projevo jejích pYedstavitelo, v pYípad zcela zYejmého a opakovaného poskytnutí prostoru vzájemn si podobným myalenkám vaak lze hovoYit o pYi itatelnosti v airaím slova smyslu. To platí tím spíae, pokud takové myalenky konvenují s ideály aíYenými samotnou stranou. Vzhledem k tomu, ~e Dlnická strana s ojedinlými výjimkami lokálního významu nedisponuje zastoupením v orgánech státu nebo územních samospráv, nebylo mo~né pYi posuzování její innosti vycházet z institucionálních pokuso o naplHování jejího programu.<br/>[266] Jako bezprostYedn související s programem DS Soud hodnotil pYedvolební spoty této strany pYed volbami do Evropského parlamentu, které eský rozhlas odmítl vysílat a které Soud provedl k dokazu. Soudu v tomto Yízení nepYísluaí hodnotit zákonnost postupu eského rozhlasu pYi jejich neodvysílání a zabýval se pouze jejich obsahem z hlediska relevantního pro posouzení této vci a programu DS.<br/>[267] Podle prvního z tchto spoto Dlnická strana  jako jediné hnutí v naaí zemi se nebojí otevYen mluvit o problému s nepYizposobivými ob any, a to zejména cikány. Obyvatelé naaich mst posti~ených cikánskou kriminalitou se obrátili na DS se ~ádostí o pomoc. Politici a starostové se na n vykaalali a místo pomoci je veYejn ozna ili za rasisty a neonacisty. DS vyslala do problémových lokalit své monitorovací skupiny, aby pYímo na míst upozornila policisty a msto na problémy s cikánským etnikem. Výsledkem byl pokus o zákaz DS a podpora státu a mst nikoliv naaim ob anom, ale cikánom. DS po~aduje, aby zákony platily pro vaechny stejn, bez rozdílu barvy pleti. Odmítáme vládní politiku cikánského rasismu, kdy z naaich daní platíme cikány, aby nemuseli pracovat a svoj volný as vnovali obt~ování sluaných lidí. &  .<br/>[268] Vláda k tomuto dokazu uvedla, ~e nebyl správn odvysílán, proto~e se jedná o ukázku xenofobie a rasismu a zdoraznila, ~e se ve spotu nehovoYí o individuích, která se dopouatí protiprávního jednání, ale pauaáln o romském etniku jak v tvrzení o cikánské kriminalit tak ve zmínce o obt~ování sluaných lidí.<br/>[269] Dlnická strana namítla, ~e neodvysílání spoto bylo nezákonné a propagují-li podle vlády xenofobii a rasismus, ml za n být nkdo trestn stíhán. Pokud se tak nestalo, jsou spoty v poYádku a v souladu se zákony eské republiky.<br/>[270] Soud tento spot neshledal xenofobním ve shora popsaném smyslu, zhodnotil jej vaak jako jednozna n rasistický. Romské etnikum zde pauaáln získává nálepku nepYizposobivých ob ano páchajících kriminalitu, kteYí nepracují, získávají peníze z prostYedko státu a obt~ují sluané lidi. Vyznní je jednozna né  na jedné stran  my sluaní lidé a proti  nám negativn charakterizovaná sociální skupina definovaná na etnickém základ. Soud ji~ shora pYipustil, ~e Yada témat, jich~ se DS chopila, má svoj základ ve skute ných spole enských problémech. Pojmenování tchto problémo vaak nesmí bezprostYedn úto it na nkteré ze základních principo, na nich~ je demokratická spole nost zalo~ena. Jedním z tchto principo je zákaz dlení ob ano podle etnického klí e. Zdánliv akceptovatelný po~adavek, aby zákony platily pro vaechny stejn, se v kontextu celého spotu fakticky obrací pouze proti romskému etniku, pouze s ním~ ve svém pauaalizujícím zobecnní spojuje kriminalitu. Ve svtle tohoto spotu pak za ínají nabývat pYesnjaích obryso i programové body, jimi~ se Soud zabýval shora, zejm. volání po zpYísnní trestní politiky, zavedení institutu domovského práva a evidence národnosti. Soud ovaem opt zdorazHuje, ~e tento spot sám o sob nemohl být dovodem pro rozpuatní DS.<br/>[271] Podle druhého spotu DS jako  Opozi ní hnutí má své sympatizanty také mezi mladými lidmi. Z toho dovodu vznikla Dlnická mláde~. Hnutí mladých lidí se hlásí k myalence národního socialismu a pova~uje ho za alternativu dneanímu polistopadovému systému. DM nabízí naaí zemi svoj pohled na svt. Ten je následující: naae zem patYí pouze nám, ne pYisthovalcom a lidem odliané národnosti; po~adujeme zákaz lichvy a spekulace vedoucí ke sní~ení lidské dostojnosti; základním lánkem spole nosti je tradi ní rodina, tj. mu~, ~ena a dti; stát musí být suverénní a nezávislý, odmítáme Lisabonskou smlouvu; naaím cílem je pYísný zákaz u~ívání jakýchkoliv drog i samotné propagace tchto omamných látek. ... Dlnická mláde~ je pYesvd ena, ~e ke zmn hodnot ve spole nosti mo~e dojít jedin zmnou myalení lidí. &  .<br/>[272] U tohoto spotu vláda zdoraznila pYedevaím ást, v ní~ se hovoYí o nahrazení stávajícího spole enského modelu národním socialismem.<br/>[273] Dlnická strana zpochybnila, zda existuje demokracie za situace, kdy se vláda sna~í zakázat opozi ní politickou stranu. DS nehodlá  nikoho vytsHovat , chce pouze prosadit svoj program a myalenky a je pouze na ob anech, zda je ve volbách podpoYí. Není mo~né straait lidi dopYedu totalitou a jinými pYíklady z minulosti.<br/>[274] Soud k hodnocení tohoto dokazu zejména pYedesílá, ~e bye vtainou svého obsahu pYedstavuje ideologii Dlnické mláde~e, stále se jedná o pYedvolební spot Dlnické strany. Chtla-li jej tato strana umístit  do výkladní skYín v rámci volební kampan, lze jí jednozna n pYi íst i obsah spotu. Dále Soud podotýká, ~e jakkoliv se spolupráci Dlnické strany a Dlnické mláde~e vnuje podrobnji v dalaí ásti tohoto rozsudku, ji~ nyní lze s poukazem na tento dokaz dovodit jejich úzké vazby. Dochází-li tedy v nezanedbatelné míYe k propojení obou subjekto v jejich personálním substrátu (zejm. vzhledem k jejich pYedstavitelom), DS poskytuje Dlnické mláde~i prostor ve stranickém tisku a jak je zjevné ze spotu, iní myalenky Dlnické mláde~e sou ástí své ideologie, lze Dlnickou mláde~ ozna it cum grano salis jako dceYinou spole nost strany samotné. Soud rovn~ zdorazHuje, ~e DS se u jednání pYi provádní tohoto dokazu od spotu nijak nedistancovala, vyjádYila se pouze k jeho obsahu a i z její reakce Soud neml pochyby, ~e obsah spotu mo~e být hodnocen jako pYedstavení ideologie strany.<br/>[275] Obsah spotu Soud charakterizuje zejména slovy xenofobní a aovinistický (ve shora nastínném smyslu). Zde je podstatná pYedevaím pasá~, podle ní~  naae zem  zde je zjevn mínna eská republika,  patYí nám, nikoliv pYisthovalcom a lidem odliané národnosti . Vzhledem k tomu, ~e vedle pYisthovalco jsou dále zmínny osoby jiné národnosti, je nutné u init závr, ~e  námi jsou mínny pouze osoby eské národnosti, resp. osoby národnosti jednotlivých historických zemí na sou asném území eské republiky. V tomto bodu míYí cíle Dlnické strany proti Yad základních lidských práv garantovaných Listinou i mezinárodními závazky eské republiky. ZároveH Soud vidí jednozna ný vztah mezi názorem nastínným ve spotu a programovými body DS o evidenci národnosti ob ano a o imigraci. I programová zmínka o nutné zmn Ústavy pYi evidenci národnosti se ve svtle tohoto spotu jeví odlian oproti tvrzení DS u jednání. Nevrohodná tvrzení, kterými u jednání DS bránila tyto programové body, jsou tedy nyní rozebíraným dokazem dále relativizována. Soud se ovaem zabýval i dalaími dokazy, aby zjistil, zda se v pYípad pYedvolebního spotu jedná o ojedinlý exces v rámci volební kampan, nebo zda se jedná o sou ást ideologie strany, která se odrazila i v jejích dalaích projevech a innosti.<br/>[276] Ve vztahu k druhému volebnímu spotu se Soud zabýval také zmínkou o národním socialismu jako alternativ k polistopadovému systému. Budeme-li polistopadovým systémem rozumt systém spole enského a politického uspoYádání, ergo demokratický právní stát, je tYeba pYipomenout, ~e prizmatem Ústavy tento systém nemá alternativu a odstranní jeho podstatných nále~itostí je nepYípustné ( lánek 9 odst. 2 Ústavy). HovoYí-li DS o alternativ, pak nemluví o uskute nní myalenek národního socialismu v rámci sou asného spole enského a politického uspoYádání. To nazna uje i zposob, jakým je tYeba vnímat obsah národního socialismu v podání Dlnické strany. Ideologie tradi ních eských národn sociálních stran, na n~ se Dlnická strana sna~í odkazovat, toti~ pYedpokládaly své naplHování v rámci existujícího politického systému. Samo o sob to ovaem k definování národního socialismu v pojetí Dlnické strany neposta uje a Soud se této otázce podrobn vnuje v dalaí ásti rozsudku. Závrem k tomuto dokazu Soud dodává, ~e nepYehlédl zposob, jím~ má ke zmn dojít. Je-li tedy v závru spotu uvedeno, ~e ke zmn mo~e dojít pouze  zmnou myalení lidí , jedná se jednozna n o pYípustnou formu zmn, které mají být uskute nny  jakkoliv pYípustnost formy nemá vliv na nezávislé posouzení cíle, jeho~ má být dosa~eno.<br/>[277] Dále vláda ji~ v ásti návrhu, zabývající se programem DS, upozornila na Yadu projevo pYedstavitelo této strany. Dalaí projevy vyplynuly i z provedeného dokazování. Ve vztahu k tmto projevom vláda obecn uvedla, ~e dokumentují pYecházení programových cílo DS do praxe. Jedná se tak o prezentaci zYetelného rasismu, xenofobie, vytváYení umlého nepYítele a jakýchsi skupin, které jsou na základ etnického klí e nebo podobného kritéria odpovdné za Ye níkem kritizované jevy. Vláda poukázala i na podobnost projevo DS s projevy, které se objevovaly v tzv. TYetí Yíai, a kde se tehdejaí politi tí pohlaváYi vymezovali vo i }idom, intelektuálom a dalaím skupinám podobnými výrazy, jako iní DS. <br/>[278] DS ve vyjádYení k návrhu a projevom namítla, ~e  (j)de o monitoring Policie R, pYípadn tajných slu~eb, a tzv. aktivit, tedy fanatických a dobYe placených bijco za práva cizinco, menain a rozných individuí. Tyto lánky, projevy a vystoupení vaak nejsou v celku, ale jsou vytr~eny z kontextu, doplnny o neprohláaená slova, smíchané vae dohromady a vykládané ú elov s cílem poapinit osoby, které bu pronesly nebo napsaly njaké prohláaení. . Tuto obecnou výhradu vaak nijak neupYesnila, a to ani v probhu provádní dokazování, kdy mla mo~nost vyjádYit se k jednotlivým projevom. V pYípad ~ádného z dále rozebíraných dokazo tedy nenamítla, ~e by byl získán nezákonn a s výjimkami, které jsou u jednotlivých dokazo uvedeny, ani nezpochybnila jejich obsah. Zdoraznila pouze, ~e její pYedstavitelé nebyli za tyto projevy trestn stíháni.<br/>[279] Podobn DS v rámci kone ného návrhu namítla, ~e vláda nezpochybnila tvrzení, podle nj~ pYedlo~ila Soudu dokazy získané od levicových extremisto, konkrétn od organizace, resp. hnutí Antifa, zaYazeného podle Výro ní zprávy BIS za rok 2007 mezi extremistické organizace. Zde Soud pYedevaím konstatuje, ~e DS mla pYíle~itost vyjádYit se pYi jednání ke vaem provádným dokazom, a to z hlediska jejich obsahu i z hlediska jejich zákonnosti. Pokud byly zejm. nkteré fotografie, které vláda pYedlo~ila, získány z Dlnickou stranou napadeného zdroje, jednalo se podle vlády o fotografie z veYejných zdrojo, tj. internetu, zejm. domény www.antifa.cz. Soud uzavYel, ~e DS nezpochybnila jejich obsah, tj. napYíklad jejich úpravy pozmHující zobrazené osoby, jejich oble ení, symboly na nm apod. Pokud nezpochybnila ani jejich zákonnost, tj. zejména nezákonný zposob získání, není pouze zdroj, z nj~ byly fotografie pYevzaty, dovodem vylou ení fotografií z dokazování. Z dalaího odovodnní Soudu pak ostatn plyne, ~e vtaina fotografií (tedy nejen získaných z veYejných zdrojo, ale i tch získaných operativní inností Policie R) byla hodnocena pYedevaím pro dokreslení skute ností vyplývajících i z jiných dokazo.<br/>[280] DS v rámci kone ného návrhu také namítla, ~e jejích akcí se ú astní  tajní agenti s cílem naruaovat tyto akce a vyvolávat naptí, podobn jako v pYípad aktivit NPD v Nmecku. Soud vaak zhodnotil tuto námitku jako zcela obecnou. Pokud by DS ozna ila konkrétní akce, jich~ se takové naruaení mlo týkat, a dostate n ur itým zposobem osvtlila zposob, jakým k njaké provokaci doalo, jist by se jednalo o relevantní a podstatnou skute nost pro rozhodování Soudu. DS ve svém tvrzení zostala v obecné rovin a neu inila ani jakékoliv jiné návrhy v tomto smru. Z dokazování Soudu a jednání pYi ítaného DS naopak vyplývalo zhusta zapojení osob dlouhodob spojených s touto stranou, která jejich pYísluanost k jakýmkoliv agentom nikterak nenamítala, proto Soud nehodnotil námitku DS jako významnou pro rozhodování.<br/>[281] Dokazy, na jejich~ základ Soud zkoumal projevy DS, jsou pYedstavovány pYevá~n zprávami Policie, lánky v Dlnických listech a texty na internetu. Soud si je vdom závro, které vyslovil v rozsudku ze dne 31. 8. 2009, . j. 8 As 7/2008  16 ( . 1953/2009 Sb. NSS, dále té~ KYiaeálová noc II). V jeho bodu 90 Soud mj. konstatoval, ~e  Policie je samozYejm subjektem s vysokou mírou dovryhodnosti, ani to vaak ne iní jí poskytnuté informace nezpochybnitelnými. Není-li pYitom mo~né ovYit povodní zdroje informací, z nich~ Policie erpala (i kdyby se jednalo o vlastní operativní zjiatní, musí být mo~né ovYit zposob, jakým k nmu doalo), neboe nejsou v dokumentu nijak ozna eny, je tím dokazní hodnota & sní~ena. . V nyní posuzované vci Soud doplHuje, ~e ve vztahu k nkterým zprávám Policie R vyslechl také svdky, hodnocení jejich~ výpovdí ovYilo vrohodnost pYedlo~ených zpráv. Oproti rozsudku KYiaeálová noc II je zde pak dalaí podstatný rozdíl. V nyní posuzované vci toti~ byly dokazy provádny pYi jednání v pYítomnosti obou ú astníko Yízení, kteYí se tak mohli k jednotlivým dokazom vyjádYit. Jak Soud uzavYel v pYedchozím odstavci, DS tyto dokazy nezpochybnila. V bodech . 82 84 rozsudku KYiaeálová noc II se Soud dotkl také otázky informací získaných z internetu. V nyní posuzované vci byly dokazy provádny listinnými kopiemi relevantních webových stránek, jak je pYedlo~ili ú astníci Yízení, v pYípad pochybností vaak byly v~dy verifikovány otevYením odpovídajících webových stránek pYi jednání. I zde tedy platí, ~e Soud provedením dokazo u jednání umo~nil ú astníkom, aby sdlili jakékoliv výhrady k jednotlivým dokazom, které pak v rámci hodnocení dokazo také zohlednil.<br/>[282] Nejprve se Soud zabýval projevy pYedstavitelo a leno Dlnické strany. V souladu s výae nastínným názorem, v nm~ se Soud zabýval projednatelností opakovaného návrhu na rozpuatní DS, vnoval pozornost pYedevaím novjaím projevom této strany. Pro dokreslení kontextu vaak nemohl pYehlédnout ani její staraí projevy. Ty slou~ily pYedevaím k tomu, aby bylo zYejmé, zda je ideologie hlásaná touto stranou nesena v ase tými~ hodnotami, nebo prodlává ur ité zmny. ZároveH Soud v této ásti odovodnní cituje projevy pYednesené na veYejných shromá~dních jen v nezbytné míYe slou~ící k dokreslení ideologie a programu DS. Samotným veYejným shromá~dním se pak Soud podrobnji vnuje opt v dalaí ásti rozsudku.<br/>[283] Z usnesení Policie R, Krajského Yeditelství policie Jihomoravského kraje ze dne 9. 11. 2009, . j. KRPB-17481-29/T -2009-060273-HK, Soud zjistil, ~e pYedseda DS T. Vandas pYi projevu na shromá~dní DS v Brn dne 1. 5. 2009 mj. uvedl:  Naai krásnou eskou zemi zaplavila ni ivá imigrantská vlna tsunami, která ni í vae, co je nám drahé a krásné & Dále jsme se postavili na obranu sluaných lidí na litvínovském sídliati Janov, tito lidé byli terorizováni nepYizposobivým etnikem a ji~ nehodlali trpt takové násilí . 1. místopYedseda DS J. `tpánek na stejném shromá~dní mj. uvedl:  Cizinci v mnohých profesích zkazili mzdy, proto~e dnes je i ech pYijímán do práce za stejné peníze jako njaký pYivandrovalec ze zemljanky. & Kdo pracuje nebo pracoval v obrovských montovnách? eai? Nikoli, samí cizinci, kteYí jen a jen zvýaili kriminalitu v míst. Nezapomínejme ani na nemoci, které tyto stepní hordy pYináaejí. & Jak to vypadá, kdy~ se nám cizinci vymknou, vidíme to na pYíkladu Vietnamco, tato komunita po daHových únicích se dala na drogy. Za ínají pstovat marihuanu ve velkém a prodávat ji, ale ne vlastním dtem, ty posílají studovat na univerzity, ale drogy dávají eským dtem. Za ínají se zde tvoYit jakási vietnamská ghetta a nebude daleko doba, kdy budou Vietnamci vyhazovat z práce naae lidi & propuatní z práce mají pouze malou podporu & Mají tu smolu, ~e jsou bílí. Kdyby byli cikáni, tak by poznali, jak je eský sociální systém atdrý. & Jen~e toto privilegium velkých nedotknutelných sociálních dávek je vyhrazeno pouze cikánom. MístopYedseda DS P. Kotáb na tomté~ shromá~dní mj. pronesl: Jeho rádoby zpvu pYizvukovalo mnoho shromá~dných cikáno, kteYí mírn upraveným textem  Romom, tm je v echách hej, eai jim vaechno zaplatj ministra Kocába doprovázeli. PYed asná cikánská oslava Svátku práce byla zavraena házením ~elezných ty í a prázdných pivních pollitro do davu shromá~dných ob ano. <br/>[284] Z citovaných projevo Soud zjistil, ~e DS pYisuzuje ur itým sociálním skupinám definovaným na základ etnické pYísluanosti (Romové, Vietnamci) negativní charakteristiky, podobn jako cizincom, celkov pak projevy smYují k vyvolání pocitu ohro~ení z tchto skupin a nepYátelství vo i nim. Projevy tedy podávají obraz  naaeho krásného svta, ni eného zejména etnicky vymezenými skupinami, vyvolávají pocit znevýhodnní  naaich lidí , resp.  bílých , a nazna ují nutnost postavit se na obranu proti  tm druhým . ZároveH Soud zjistil, ~e se nejedná o ojedinlý exces v projevech DS, ale o sou ást její dlouhodob hlásané ideologie. V této souvislosti je mo~né odkázat nejen na dYíve rozebrané pYedvolební spoty DS, ale také na dalaí projevy stejných pYedstavitelo této strany. <br/>[285] V lánku  Svých myalenek se nevzdáme, jdeme proti proudu! v Dlnických listech . 22, ro . VII (5/2009), Tomáa Vandas uvedl:  U~ bylo dost zvýhodHování parazito, kteYí se k nám hrnou ze vaech kouto svta pod vidinou snadného ~ivobytí, podepYeného atdrými sociálními dávkami. U~ bylo dost tolerování nepYizposobivých pijavic, které navíc mají tu drzost hovoYit o rasové diskriminaci a útlaku. Skon ila doba nete nosti a pYealapování na míst. Stát, reprezentovaný polistopadovou garniturou, selhal& PYedevaím musí být na prvním míst hodnoty národní a sociální. Nkdo Yíká národní socialismus, jiný nacionální socialismus. O to vaak ani tak nejde. Jde o prosazení konceptu, kdy stát bude kontrolovat strategická odvtví v hospodáYství (napY. energie, plyn, voda), bude podporovat eské podnikatele a firmy, odmítne závislost na bruselské centrále unie, rázn zamezí imigrantské vln ni ení naaí vlasti, zajistí bezpe nost na ulicích, korupci a chaos nahradí poYádek a Yád. <br/>[286] Dále podle Zprávy Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, Tomáa Vandas pYi projevu na shromá~dní DS v Praze dne 1. 5. 2008 uvedl:  Tento nepYítel, liberální re~im halený do hávu demokracie a humanity, postupn roze~írá zdravé základy nejenom eského národa, ale celé Evropy. Parazité zaplavují naaí zemi, chobotnice s ernými chapadly rdousí naai krásnou, istou, bílou vlast... Nechceme, aby se naae zem stala ~umpou, v ní~ se budou hromadit imigranti ze vaech kouto svta, kde veakeré výhody budou mít nepYizposobivé menainy a poctiv pracující ob an je bude dotovat ze své kapsy. . Zmínil se také o  jakési D~amil(e), její~ jedinou náplní je, aby zákony podporovaly menainy, pYivandrovalce a sexuální úchylky . Z té~e zprávy vyplývá, ~e Tomáa Vandas pronesl obdobná tvrzení na shromá~dní v Moravské Ostrav dne 28. 10. 2007 a v Plzni dne 1. 3. 2008, kdy mj. Yekl:  Musíme finan n podporovat tzv. demokratické opozice v nkterých státech? PotYebujeme finan n dotovat rozné pochybné spolky a organizace, jejich~ jediným cílem je propagace pozitivní diskriminace, feminismu i sexuálních úchylek? & Stejn tak k projevom jakési D~amily, její~ jedinou náplní je, aby zákony podporovaly menainy, pYivandrovalce a sexuální úchylky. <br/>[287] U tchto projevo Soud nejen shledal potvrzení ji~ dYíve nazna eného postoje DS k menainám a imigrantom, ale také napadání dalaí sociální skupiny. S ohledem na skute nost, ~e D~amilou je bez jakýchkoliv pochyb mínna bývalá ministryn bez portfeje s kompetencí v oblasti lidských práv, menain a neziskového sektoru D~amila Stehlíková a vzhledem k tomu, ~e její aktivita nepochybn nemla smYovat k podpoYe nezákonného chování, jinými slovy k podpoYe sexuálního chování, které je trestné, smYuje zmínka DS o podpoYe sexuálních úchylek zcela zYejm pYedevaím proti homosexuálom. Ve svtle tchto projevo se proto nejeví tvrzení DS u jednání Soudu, ~e homosexualitu nepova~uje v rámci svého programu za pohlavní deviaci, jako vrohodné. Programový bod, podle kterého chce DS postavit pohlavní deviace mimo zákon, tak ve svtle uvedených názoro zjevn míYí práv proti homosexuálom.<br/>[288] Uvedeným závrom bezpochyby odpovídá i dalaí projev Tomáae Vandase, který podle textu  Historie Dlnické strany (www.delnicka-strana.cz) pronesl v Praze dne 6. 12. 2008 mj.:  Chceme zemi istou, bílou, bez parazito a jiné verbe~e& Dlnickou stranu nikdo nezastaví. & a~ se Dlnická strana dostane k moci, zato í s nevládními organizacemi, které se zabývají menainami. <br/>[289] K dotazu Soudu DS u jednání uvedla, ~e zato ením s nevládními organizacemi je mínn dokladný audit jejich hospodaYení s prostYedky ze státního rozpo tu a ú elnosti jejich vyu~ívání. Vrohodnosti tohoto vysvtlení se Soud vnuje dále, nyní ji~ poukazuje pouze na ást projevu, podle ní~ je cílem bílá zem. Rasový podtext tohoto projevu je zcela zjevný.<br/>[290] JiYí `tpánek v lánku  Co s Cikány ? v Dlnických listech . 20, ro . VII. (1-3/2009) uvedl:  Cikánský problém je fenomén, který se dotýká ka~dého lovka v republice. Ka~dý z nás má své negativní zkuaenosti s tímto etnikem, po~ívajícího výsad nedotknutelnosti ze strany ustraaených úYado i ne inné policie. Státní orgány jsou mnohdy ne inné a neschopné, proto~e se bojí zasáhnout, kdy~ nad tímto etnikem dr~í ruku tzv. ob anská sdru~ení, rozné rady Evropy i ochránci lidských práv, které bedliv sledují, jestli není toto etnikum  pronásledováno . V tchto organizacích jsou vtainou udava i a odrodilci vlastního národa& Vaak také není vtaího jedu, ne~ je ob anská spole nost. Systém po nás chce, abychom je bezvýhradn milovali a chápali. A dlá pro to vae, hlavn na kulturní front. Zmanipulované sms-kové ankety katapultují vpYed jakési cikánské rapery, umlci vystupují s cikánskými orchestry, ale není to nic platné, kdy~ Leoa Marea s tmito gipsy rapery dovádí v Esu. Dokud se toto etnikum bude chovat, tak jak se chová, nebude to nic platné. <br/>[291] V tomto lánku Soud shledal, vedle potvrzení protiromské rétoriky Dlnické strany, podstatnou negativní zmínku o ob anských sdru~eních chránících menainy, zde konkrétn Romy. Ve svtle uvedeného lánku toti~ nabývá vyjádYení Tomáae Vandase o  zato ení s nevládními organizacemi spíae jeho b~ný jazykový význam výhro~ky ne~ pocit nadcházející kontroly hospodaYení. Soud na tomto míst zároveH podotýká, ~e programové body DS týkající se evidence národnosti, domovského práva nebo zpYísnní trestní politiky nabývají ve svtle snahy DS omezit i eliminovat nevládní organizace chránící menainy podstatn jiný obsah, ne~ se DS sna~ila nazna it u jednání.<br/>[292] Podle Dlnických listo . 23, ro .VII (7-9/2009), JiYí `tpánek pYi projevu dne 18. 6. 2009 v TáboYe uvedl:  Kdo by si pYed patnácti lety pYedstavil, ~e eskými msty budou pochodovat homosexuálové? Tak~e klidn za pár let mo~e nastat situace, ~e budou provody pedofilo, kde obtloustlí pleaatí pánové povedou za ruce osmileté dti a budou demonstrovat za svá práva. V~dye pYece nedlají nic apatného, pouze mají rádi dti& Místo skute ných hrdino národa  mu~i v ro~ových aati kách. <br/>[293] V hodnocení tohoto projevu Soud znovu pYipomíná své dYíve vyslovené hodnocení programových bodo DS, týkajících ozna ení homosexuality za pohlavní deviaci a její postavení mimo zákon. Spolu s projevy T. Vandase, jimi~ se Soud zabýval shora smYuje projev J. `tpánka jednozna n proti homosexuálom srovnávaným s pedofily. Kombinace projevo DS k této otázce tedy nutn ústí v závr o homofobním (ve shora popsaném významu) charakteru této strany. V této souvislosti ostatn nelze ani opomenout (podrobn viz ást V.6), ~e nkteré z akcí, na nich~ se DS aktivn podílela, byly zcela otevYen zamYeny práv proti homosexuálom.<br/>[294] Posledním z dosud zmínné trojice pYedstavitelo DS je P. Kotáb. Ten vedle ji~ citovaného projevu ze dne 1. 5. 2009 uvedl podle Dlnických listo . 22, ro .VII. (5/2009) v Krupce u Teplic dne 18. 4. 2009:  Starosta msta se rozhodl chránit pouze rozné asociální ~ivly a starosti sluaných lidí ho nezajímají& bylo jasn rozebráno jak zdejaí lidé trpí chováním svých nepYizposobivých sousedo, kráde~emi v zahrádkách, místní obchodníci se setkávají s neustálým rozkrádáním sortimentu svých obchodo, pracující ob ané trpí hlukem, který v noci tropí skupiny nikdy nepracujících cikáno a mnoho dalaích vcí& Starosta Krupky dokonce ve svém veYejném prohláaení ohlásil, ~e radnice zaká~e pYípadné konání dalaích akcí Dlnické strany. Tímto jasn ukázal, ~e nestojí na stran sluaných ob ano, ale na stran parazito a povale o. Vyzývám jej tedy, aby z tohoto vyvodil osobní zodpovdnost a rezignoval na svoji funkci. <br/>[295] Dále P. Kotáb v lánku  Chovejme se jako cikáni, vae nám projde (www.delnickelisty.cz) napsal:  Poslední dobou se systém a prosystémoví novináYi sna~í vyvolat dojem, ~e Dlnická strana a aktivisté pronárodních uskupení jsou násilníky, které je nutné mít pod neustálým dohledem, a ~e jejich jedinou zábavou je vhazování zápalných láhví do prostYedko hromadné dopravy apod. Dokonce i l~iv poukazují na to, ~e za zvyaující se agresivitou cikáno stojí práv naae aktivity. Já je celkem chápu. Ono toti~ volání po za lenní skupiny nemaka enko do pracovního procesu je vcí, která se u nás moc nenosí. Na násilné chování cikánských agresoro a l~ivou propagandu je ale nutné jasn odpovdt. I my se tedy musíme bránit. Ji~ 12. ervna 2009 se uskute ní v Praze volba Miss Roma. Obáváme se, ~e ú astníci této akce se po jejím ukon ení rozhodnou napadnout bílé ob any naaí zem. Budeme tedy pYipraveni a je mo~né, ~e se z dovodu ochrany naaich ~ivoto sejdeme v okolí místa konání této sout~e  královny krásy . <br/>[296] V obou pYípadech se protiromské výpady nijak neliaí od projevo jiných pYedstavitelo, charakterizovaných pauaálním negativním odsouzením tohoto etnika. Obdobn ve vztahu k dalaí etnické skupin  Vietnamcom, uvedl podle Zprávy Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, Petr Kotáb na shromá~dní v D íne dne 14. 6. 2008  Sou asná situace vede k tomu, ~e se eská republika stává rájem výrobco a dealero drog. Ve stále vtaí míYe se do naaí zem stahují zahrani ní drogové gangy a pomalu není dne, aby nebyla ve zpravodajství zveYejnna zpráva o zahradnickém umní Vietnamco pYi pstování indického konopí. Jedná se o projev, který svým vyznním vo i vietnamské komunit zcela odpovídá ásti projevu JiYího `tpánka dne 1. 5. 2009. <br/>[297] S citovanými projevy tYí pYedstavitelo DS jsou ideov zcela v souladu projevy dalaího lena pYedsednictva této strany a pYedsedy Dlnické mláde~e Martina Zbely. Ten ve vztahu k romskému etniku podle Dlnických listo . 22, ro .VII (5/2009), v návaznosti na projev Petra Kotába v Krupce u Teplic dne 18. 4. 2009 na stejném shromá~dní uvedl:  Tak pYedevaím je nutné Yíci, ~e v eské republice je ji~ po dobu dvaceti let pstován ve spole nosti kult opa ného rasismu. Znamená to upYednostHování menain na úkor vtainy, zámrné zesmaHování a obviHování vtainy, tj. eského národa, z rasismu, xenofobie a dokonce ze zlo ino proti lidskosti. To má za následek vznik erného rasismu v R. Ovaem tato umlá výchova se jaksi ukázala jako utopická. Svd í o tom i dneaní setkání v Krupce, svd í o tom chování cikáno a jejich sklony k násilí a vyhro~ování. To je prosím ta generace, kterou tady pan Havel, D~amila, Kocáb a dalaí pseudohumanisté dvacet let budovali. Jejich zásluhou zde vzniklo podhoubí pro erný rasismus, a my se s ním ka~dý den potýkáme& voláme po zmn systému a prolhaného re~imu, ovaem dláme to s vdomím toho, ~e nechceme v naaí zemi cizí moc a kulturu, ani Východu, ani Západu, ale naaím cílem je národní a sociální stát, jeho~ ob ané budou doma pány, nikoliv pYisthovalci, nepYizposobiví cikáni, nebo zbablci a sluhové ve vlád a parlamentu. <br/>[298] Souladn s pYedchozím projevem a konstantní rétorikou DS pak Martin Zbela v lánku  Do~ivotí za odsun cikáno na okraj msta. Od ledna (www.delnickelisty.cz) napsal:  Od 1. ledna vstoupí v ú innost nový trestní zákoník, jeho~ sou ástí je rovn~ zcela nový paragraf 402  Apartheid a diskriminace skupiny lidí .  Kdo uplatHuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, nábo~enskou nebo tYídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odntím svobody na pt a~ dvanáct let, Yíká nový zákon& Cikánská sdru~ení se svým ministrem Kocábem se na nový trestní zákon taí a zna n jim pomo~e v jejich boji proti majorit& Cikáni a jejich obhájci zatím jen mluví, od nového roku vaak budou mít proti ob anom R velmi silnou zbraH. Kdokoliv se je bude sna~it oddlit od  bílých , a to ubytováním, vzdláním nebo v zamstnání, mo~e se do kat mnohaletého vzení. A netýká se to samozYejm jen cikáno  nový trestní zákon nahrává vaem menainám. <br/>[299] Rétorika vrcholných pYedstavitelo DS, týkající se romského etnika, je dále opakována i dalaími pYedstaviteli nebo leny a obdobné názory získávají prostor i ve stranickém tisku, resp. médiích. <br/>[300] PYíkladem mo~e být podle vlády napY. projev lena DS JiYího `légra, který podle Zprávy Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, pYi projevu v Litvínov dne 18. 10. 2008 uvedl:  Bílí lidé nemají vobec právo na to, aby zde ~ili. Zato erní dostávají sociální dávky, na které jim pYispíváme my... Pro  je sídliat Janov dnes v tak devastátním stavu, v~dye dYív to bylo krásné sídliat a prost dneska tam erní mafiáni vaechno vlastní a policie je jen jejich loutkou. My jsme se tu dnes seali, abysme Yekli své ne ernému rasismu, Yekli své ne dalaím pYisthovalcom, Yekli své ne, ~e je tady nechceme, ~e je nechceme podporovat, ~e je nechceme ~ivit z naaich daní a ze vaeho, co jim dáváme&  Zde Soud pYipomíná, ~e se v souladu se svými závry k projednatelnosti návrhu vlády nemo~e zabývat shromá~dním v Litvínov dne 18. 10. 2008 pro pYeká~ku vci rozhodnuté a pYi svém rozhodování tedy nebral nyní citovaný výrok na zYetel.<br/>[301] Dalaím pYíkladem, který ji~ Soud na zYetel bral, je text (rozhovor s anonymním aktivistou)  Jedu do PYerova, proto~e nevYím Systému (www.odpor.org, www.delnicka-strana.cz, resp. odkaz na www.delnickelisty.cz), kde je mj. uvedeno, ~e  se postaví za cikánské parazity (myaleno  systém , pozn. Soudu) a budou mlátit naae lidi, ne~ aby Yekli: Udlali jsme chybu, vychovali jsme zde jednu generaci cikánských rasisto a nemaka enko. A na otázku  Jaké tedy nabízía Yeaení kriminality v PYerov? následuje odpov  Okam~itou izolaci cikánských rasisto, oddlit je od spole nosti, které si nevá~í, nikdy nevá~ili a vá~it nebudou. & Sociální pokus za lenit je do normální spole nosti nevyael, co~ je dnes vidt v ka~dé okrajové tvrti vtaího msta u nás. <br/>[302] Spolupráci hnutí Národní odpor (a jeho webovým stránkám www.odpor.org) s Dlnickou stranou se Soud podrobn vnuje v dalaí ásti rozsudku. Pouze k dokreslení rozhovoru citovanému v pYedchozím odstavci proto poukazuje i na text (pozvánku)  Postavme se ernému rasismu v PYerov (www.odpor.org), podle ní~  Mo~eme si otevYen Yíci, ~e Achillovou patou tohoto systému jsou pYedevaím etnicko-rasové problémy, které dYíve i pozdji nastupují v ka~dé multi-kulti spole nosti. & Cikánské etnikum vzhledem ke svému genofondu a kulturní tradici doká~e jen velmi obtí~n nakládat s penzi i pYírodními zdroji a investovat do budoucna. Cikánské etnikum si po staletí vývoje vyvinulo reflex parazita, který vyniká schopností nalézt slabé místo ve zdravém organismu. & V integraci Cikánovi jednoduae brání onen geneticky zakódovaný parazitický reflex. & NejpYirozenjaí Yeaení cikánské otázky je etnická segregace. Etnická segregace má mnoho pozitiv pro ob strany. Cikán by nemusel elit rasov motivovaným útokom a eai by se mohli beze strachu pohybovat i v dosud ~ivotu nebezpe ných lokalitách eských mst. <br/>[303] K ji~ citovaným dokazom týkajícím se otázky imigranto Soud dále poukazuje na text lena DS Benedikta Váchy  Národe, probu se! (www.dsov.webnode.cz), podle kterého  Jed liberalismu a multikulturnosti zachvátil naai kdysi tak krásnou zem, vyvolení pánové otrávili studny, ze kterých erpal ~ivot náa národ a zaplavili naae zem lidmi ne-evropského povodu, lidmi nám tak vzdálenými a cizími. Naae mláde~, je~ je naaí jedinou nadjí do budoucna, je vystavována útokom drog, pornografických zvrhlostí, nemravných filmo, za vzor jsou jí dáváni homosexuálové, cikáni a dalaí. A výsledek? Mláde~ totáln zdecimovaná a zka~ená & Chcea práci? My poaleme cizí pracovní síly zpátky domo a vaem naaim lidem dáme práci. & Chcea, aby naae zem patYila opt naaim lidem? My vyhostíme ne~ádoucí imigranty z naaí vlasti, vystoupíme z EU a NATO a echy budou znovu patYit echom. A zdalipak ti nyní vrtá hlavou, kde na to vezmeme peníze? Na to jednoduae odpovím: my je vezmeme vaem nepotYebným a zbyte ným, vaem tm, které ~ivíme. U tohoto textu Soud vedle opakující se rétoriky namíYené proti ur itým sociálním skupinám a vedle zmínky o  braní penz nepotYebným a zbyte ným zaznamenal i zmínku o  vyvolených pánech, kteYí otrávili studny . Jedná se o zYejmou nará~ku na stYedovkou antisemitskou povru, k ní~ se Soud vrátí v hodnocení dalaích dokazo.<br/>[304] Jako jednozna n rasistické, smYující k vyvolání obav z imigranto a osob jiné pleti a negativních pocito vo i nim, Soud hodnotil i dalaí lánky publikované ve stranickém tisku Dlnické strany. Zde lze hovoYit o jejich pYi itatelnosti Dlnické stran v airaím slova smyslu, tj. zejména potud, ~e byly uveYejnny v oficiálním periodiku DS a odpovídají, jak je z jejich textu zYejmé, obvyklé rétorice vrcholných pYedstavitelo strany.<br/>[305] Tmi byl zejména text tajemnice Dlnické mláde~e Johany BYezinové v Dlnických listech . 20, ro . VII. (1-3/2009)  BraHme dti pYed multikulturismem! podle kterého  poslední dobou se mi chce ale skute n plakat, kdy~ zapnu televizi kde dávají pohádku pro dti, ve které vystupují pro ostatní zYejm  naprosto pYirozené postavy, které jsou ~luté, erné a i bílé. Co si takové dít, kterému jsou tYi, tyYi roky, asi pomyslí? }e je to naprosto normální, ale pYece není& Tyto pohádky dtem akorát ukazují fakt a vzbuzují v nich pocit, ~e je normální si domo tYeba pYivést nevstu jiné pleti. V~dye pYece jedine nost toho, ~e jsem bílý, nesmí jen tak zaniknout& ZabraHte tomu, zabraHte tomu, aby vaae dít ~ilo konzumním stylem ~ivota a bylo ovládáno multikulturismem a pocitem normálnosti v tom smyslu, ~e svazek s nkým jiným ne~ s bílým je normální,& ale hlavn nenechte je si myslet, ~e je normální chodit s  nebílým . <br/>[306] Dalaí ukázkou je lánek  Zlo je tYeba vymýtit v Dlnických listech . 20 ro . VII., podle kterého  dnes vaak není t~ké nabýt pocitu, ~e my jsme zde ti úpln poslední, ~e o nás tady vobec nejde. Mnohem podstatnjaí je, aby se v Evrop daYilo dobYe imigrantom z Afriky i z jiných exotických míst. V~dye tyto osoby k nám pYijdou a za pár msíco jsou ji~ kompletn zabezpe eni. Kdo z nás napYíklad jen vzdálen dosahuje takové ~ivotní úrovn, jako má promrný  pra~ský Afri an? ... Jed homosexuality je nyní oslavován a není daleko doba, kdy autoYi lánko poukazující na toto zlo budou trestn stíhaní (ostatn v zahrani í se tak ji~ dje). Dnes je tato deviace módní, dnes je to cool, in, i chcete-li trendy. Liberální spole nost se na homosexualitu dívá zmk ilýma o ima, jako by to bylo cosi sympatického a hezkého. Chceme to dál trpt?...Ve vaelijakých pochybných asopisech a v médiích obecn se bezustání tvrdí, ~e ~ena, která jeat nespala s erným Afri anem, není vlastn normální a ochuzuje se tím o nesmírn krásné zá~itky. V tomto hnoji se Yíká, ~e záYezy od exotických chlapco s okoládovou pletí i vyznava o Alláha jsou správné ~en obzvláat drahocenné. Tento liberální Yád podporuje, aby krásná slovanská dv ata obcovala s kdejakými exoty a mla s nimi dti, jako by to bylo nco normálního. To se pYece v~dy inilo pora~eným národom, ~e jejich ~eny byly zneuctny vítznými dobyvateli. Chceme snad dál zostávat tmi pora~enými? Toto vaechno je zlo, které je tYeba vymýtit. Tak u~ ne ekejme a za nme jednat. Razantn jednat. <br/>[307] Ve vztahu k imigrantom Soud nepYehlédl staraí projev tehdejaího lena DS Ladislava Malého, který podle Zprávy Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, na shromá~dní v Ostrav dne 28. 10. 2006 mj. uvedl  Kamarádi, ~ádejme na svých zákonných zástupcích, tedy poslancích, aby v parlamentu pYijali zákon zamezující pYíliv tzv. uprchlíko do naaí republiky, leda ze zemí s podobnými kulturními a historickými zkuaenostmi. Rovn~ po~adujme zavedení zákona o národní pYísluanosti a její povinnost uvádní v prokazech toto~nosti ob ano. Kdy~ neznemo~níme tak aspoH znechutíme pYisthovalcom pYíchod do naaí vlasti. . V té souvislosti Soud pYipomíná i své pochybnosti o vrohodnosti vyjádYení DS u jednání, kdy~ vysvtlovala obsah programového bodu o povinné evidenci národnosti.<br/>[308] Vedle ji~ provedených dokazo a sociálních skupin, vo i nim~ se DS negativn vymezila, Soud dospl i k závru o jejím antisemitismu (ve významu nepYátelství i nenávisti vo i ~idom jako pYedstavitelom judaismu, pYíp. vo i }idom jako etnické skupin, resp. rase). Jeho náznak bylo mo~né zaznamenat v ji~ citovaném textu Benedikta Váchy. Dalaí, rovn~ témY neznatelný náznak, lze nalézt v projevu Tomáae Vandase v nmeckém Altenburgu dne 13. 9. 2008 na tzv. Festivalu národo (Fest der Völker), který podle Zprávy Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, mj. uvedl:  Odmítáme vizi architekto Nového svtového Yádu, kteYí pova~ují pevnost Evropu za poslední pYeká~ku k uskute nní svého staletého snu, kterým je ovládnutí svta& Tento Festival národo je nejlepaím dokazem toho, ~e boj proti liberalistom neprobíhá pouze v naaí nebo vaaí zemi, ale týká se celého kontinentu ... Zajisté nepYeháním, kdy~ tento boj také ozna ím bojem za existenci, proto~e tlak, kterému jsme v dneaní dob vystaveni, nemá zatím v djinách lidstva obdoby. Práv zmínka o vizi architekto nového svtového Yádu s jejich staletým snem ovládnutí svta, v nm~ jim brání ji~ pouze pevnost Evropa, pYedstavuje sice skrytý, nicmén i pro promrného poslucha e srozumitelný antisemitský náznak. V souvislosti s ji~ citovaným textem Benedikta Váchy a v souladu s dále provedenými dokazy Soud shledal, ~e se v pYípad nyní citovaného projevu Tomáae Vandase nejednalo o pouhý exces. <br/>[309] Soud ve svém závru vycházel mj. i ze dvou lánko místopYedsedkyn Dlnické mláde~e a lenky DS Lucie `légrové, obou zjevn a velmi antisemitských.<br/>[310] V lánku  Domluvíme se tu za pár let jeat vobec esky? (www.delnickamladez.cz) L. `légrová mj. uvedla:  Od hrdosti na svoj národ a tradice, k touze pYijmout cizí tradice a ty povodní nechat pomalu, ale jist zaniknout. To pYece nemo~e pYijít samo od sebe, ~e lidé za nou z ni eho nic pYemýalet naprosto jinak a navíc jeat proti svým pYirozeným pocitom. Po takovém zamyalení u~ pak ka~dého napadne, ~e je to vá~njaí problém, ne~ by kdokoliv o ekával. }e to není náhoda, ~e nás takovému myalení NKDO zámrn u í. }e nkomu to musí být k jeho dobru, jeliko~ takové u ení se neká~e jen tak& Dalaí vcí vaak je, ~e kdy~ u~ se nkdo odvá~í hloubji uva~ovat, odvá~í se i uva~ovat nad tím, komu ~e je to ku prospchu? To je ale to podstatné, nad ím máme povinnost se zamyslet! Zlo, které není vidt, je to nejnebezpe njaí, co mo~e existovat a proto je tak dole~ité ho pojmenovat, i kdy~ v dneaní dob se to témY rovná hrdelnímu hYíchu. A na místo argumento vo i tomu, pro  jsme vobec doali logicky k tomu, ~e viníky není nikdo jiný ne~ onen vyvolený národ, slyaíme jen ubohé Ye i o tom, co kdo spáchal i nespáchal pYed 70ti lety. U~ to za íná být a~ ubohé a jen to ve mn prohlubuje pocit, ~e se nemýlím. }e ONI skute n nemohou vyvrátit moj názor na to, o co se sna~í. Nikdy ne reálnými a sou asnými dovody, co~ je nadmíru chabé. Myslím, ~e kdybychom se mýlili, dokázali by nám nco tak moc podstatného vyvrátit. To vaak nikdy nedoká~ou. Proto ty tresty a uml ování, to je jen strach z toho, ~e probudíme zbytek naaeho národa a opt proti jejich teroru v podob rozkladu spole nosti spole n povstaneme. Jak tomu bylo po celá staletí. <br/>[311] Dále pak v lánku  Konec umní? Spíae skoncujme s neumlci! , Hlas mláde~e ze dne 1. 9. 2009, str. 3 (pYíloha Dlnických listo, vnovaná ob anskému sdru~ení Dlnická mláde~) jmenovaná napsala:  Jako i na onch dalaích frontách, dochází k prznní naaí kultury naprosto cílen. Ti samí potomci  vyvoleného národa, kteYí ur ují standardy médií, ur ují stejn tak standardy celé kultury. Vdom odYízli skute né umlecké duae od povdomí lidstva a místo nich vybrali skute n psychicky nemocné lidi, kteYí chtjí své úchylky a pohnutky veYejn uplatnit. SamozYejm, ~e vtaina tchto  umlco pochází z jejich vlastní komunity. Jeliko~ styl tohoto národa byl v~dy jen perverzní a nechutný. Odrá~í toti~ pln jejich pokYivené myalení. <br/>[312] Z hlediska zkoumaného antisemitismu DS Soud hodnotil jako velmi podstatné i osoby Ye níko a projevy, které pYednesly na shromá~dních této strany, pYípadn na shromá~dních, jich~ se zástupci této strany ú astnili.<br/>[313] Na shromá~dní v Praze dne 1. 5. 2008 vystoupil podle Zprávy Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, vedle Tomáae Vandase, jeho~ projevem se Soud ji~ zabýval, také JiYí Bárta, len DS a pYedseda Místní organizace DS Vlaaim, který uvedl:  Kam a~ musel zajít takový Izrael, aby se svých práv do kal? Kam a~ musela pokleknout demokracie, aby ji právo sionisto pYekro ilo a aby se Izrael do kal pocitu zadostiu inní! ... Systém, který svými sympatiemi ke kapitalismu a sionismu alape po vaem, co se jen vymyká vylhanému veYejnému mínní! & Musíme snáaet represe pro-USraelských zaprodanco. <br/>[314] Dalaím Ye níkem byl len Slovenské pospolitosti, podle kterého  ve>mi dobre vieme, komu vyhovujú tieto dva systémy. Kto z nich profituje. Kto sa najviac obohacuje na úkor pracujúcich. A kto má záujem z nás spravie stádo, ktoré je ochotné pre peniaze spravie vaetko. Sú to sionisti, komu najviac hrajú tieto systémy do karát. A tým, ~e bojujeme proti komunizmu a kapitalizmu, bojujeme rovnako proti sionizmu. Nie, my nepotrebujeme takéto systémy, aby vládli nad naaimi ~ivotmi. Nech si ich vytvárajú ich tvorcovia vo svojich krajinách. Tam nech si ich nechajú, v USA alebo Izraeli. Ale nie v naaich krajoch. & Spája nás spolo ný nepriate>  sionizmus. Spája nás spolo ná krv. <br/>[315] Dále hovoYil JiYí Bunda, pYedstavitel Autonomních nacionalisto, který mj. Yekl:  A kdo je oním nepYítelem? Vyvolení plutokrati a jejich chamtivost a touha po moci. DYíve se tmto kruhom Yíkalo ~idozednáYi. Po jedné jimi placené a pro n vyhrané válce jim Yíkejme tYeba nadnárodní kapitalisté! Jsme pro n póvl, vlastn víc dobytek ne~ lidé! Jejich jméno se nesmí vyslovovat stejn jako jméno jejich boha. A jejich nástroje? To jsou finan ní machinace obludných rozmro, korumpování vlád, politických stran a státních institucí, ú elové podporování neevropských imigranto a multikulturní spole nosti, zákony namísto spravedlnosti, teroristické praktiky a rozdmýchávání válek pro svoje sprosté sobecké svtovládné zájmy. Je mn zle, kdy~ si vzpomenu na to, co se v jejich jménu beztrestn páchá. A národy ml í zrazeny vlastními elitami. Se sklopenou hlavou a rukama v okovech jsou vydány napospas tomuto ztlesnnému zlu. Ale jsme tu my a tYímáme v rukou pochodeH pravdy a prapor vítzství! <br/>[316] Michaela Dupová za RWU tvrdila:  Re~im & je potápjící se lodí. Její kormidelníci jsou ji~ nervózní. Burzy jim padají, je as koupit nevratné letenky do Tel Avivu! & Zatímco vaichni eai musí pracovat a platit vysoké dan, je tu skupina parazito, kteYí naae dan polykají po desítkách miliard. Vaichni víme, kdo jsou tito paraziti a vídáme je denn v ulicích. Jiná skupina  asijatí pYisthovalci, neplatí dan vobec a rychle bohatnou. V ele okupa ního re~imu stojí pak ti, jejich~ jméno se nesmí vyslovit. Opt vaichni víme, co jsou za . <br/>[317] Dále zaznl projev Steffena Pohla (nmecké hnutí Freier Widerstand), který mj. pronesl:  Ne sionisty okupované Evropské unii! Ano Evrop! & Také velmi dobYe pYedpokládají, ~e pokud se Evropané zformují dle odkazu své spole né evropské kultury, historie a uvdomí si své spole né koYeny, poaleme je zpt tam, odkud za ali podkopávat naai soudr~nost  do pYední Asie. Kdy~ se Nmecko pYed 75 lety osvobodilo od sil mezinárodního finan ního kapitálu, netrvalo dlouho a stejné instituce a lobbyisti, kteYí dnes chtjí rozdlit Evropu, vyhlásili Nmecku válku. Chtjí udlat vae proto, aby znovu poatvali evropské národy proti sob, aby zabránili vytvoYení jednotné evropské koalice proti nepYátelským imperialistickým snahám ze západu a východu! & Cesta k vítzství nad Sinajem je Evropa! <br/>[318] Soud si je vdom, ~e v odstavci 93 rozsudku KYiaeálová noc II pYipustil, ~e pYesto~e rozné projevy protesto, smYující proti Izraeli, mohou být moderní formou antisemitismu, jinými slovy, ~e mohou pouze zastírat projevy nesnáaenlivosti smYující ve skute nosti vo i ~idovskému etniku nebo nábo~enství, samy o sob antisemitské smýalení neprokazují. V pYípad shora citovaných projevo ovaem Soud neml nejmenaích pochyb, ~e se nejedná o jinak pYípustnou kritiku jakéhokoliv státu. Za roznými odkazy na sionisty, Sinaj, apod. nebylo z projevo mo~né seznat více, ne~ modernji se tváYící verzi antisemitismu.<br/>[319] Dlnická strana se u jednání distancovala od posledního z projevo  projevu Steffena Pohla. ZároveH pYedseda DS uvedl, ~e se s výjimkou tohoto shromá~dní se Steffenem Pohlem nikdy nesetkal. Po konfrontaci s dalaími dokazy, kdy vyalo najevo, ~e se stejný Ye ník ú astnil shromá~dní DS v Hradci Králové dne 16. 8. 2008, a shromá~dní DS v Brn dne 1. 5. 2009 (projevem na tomto shromá~dní se Soud dále rovn~ zabývá), pYedseda DS uvedl, ~e mu nemohou být známy vaechny osoby, s nimi~ se na shromá~dních potká. Pouze pro úplnost Soud pYipomíná, ~e se v souladu se svými závry k projednatelností návrhu vlády nemo~e zabývat shromá~dním v Hradci Králové pro pYeká~ku vci rozhodnuté a pYi svém rozhodování tedy nebral toto shromá~dní na zYetel. K výslovnému dotazu Soudu se Dlnická strana odmítla distancovat od ostatních projevo na shromá~dní dne 1. 5. 2008 s tím, ~e nemo~e odpovídat za jiné Ye níky. <br/>[320] Toto odmítnutí je vaak zcela symptomatické  vzhledem ke skute nosti, ~e JiYí `tpánek glosoval shromá~dní v textu  eská mláde~! Na strá~! (www.odpor.org  pYevzato z webu DS), a mj. uvedl:  Vaichni vyjádYili svoj názor bez ohledu na následky. & Vaichni ú astníci pochodu Dlnické strany si byli vdomi, ~e jsou sou ástí síly, na kterou nemo~e ideopolicie, hejna policejních konfidento i prodejní novináYi. Proto voláme eskou mláde~ na strá~. Na strá~ odkazu Evropy, kolébky národo a civilizace. Na strá~ proti homosexuální zvrácenosti a zni ujícímu ateismu. & Na 1. Máje vystavila eská mláde~ ú et odcházejícímu svtu nemohoucího a impotentního liberalismu a pseudodemokracie &  <br/>[321] Dlnická strana se tedy nejen nedistancovala od projevo, které na shromá~dní zaznly, ale její první místopYedseda jim naopak vyjádYil podporu. Tomu ostatn konvenuje skute nost, ~e s hnutími, jejich~ zástupci pYednesli antisemitské projevy, DS dlouhodob spolupracuje, jejich Ye níci vystupují na akcích DS a naopak. V podrobnostech k této spolupráci Soud odkazuje na dalaí ást odovodnní rozsudku. <br/>[322] Na tomto míst je vhodné pouze stru n pYipomenout napY. lánek Martina Zbely  Dlníci ovládli 17.listopad, doalo k t~kým stYetom s policií (www.janov.delnickelisty.cz), kde je mj. uvedeno, ~e na shromá~dní DS vystoupil zástupce Slovenské pospolitosti Marian Kotleba a Nového svobodného Slovenska Rado Novotný, kteYí varovali pYed sionismem a jeho zhoubným vlivem na události v Evrop. len DS JiYí Bárta vyzval ú astníky demonstrace k podpoYe obyvatel Janova, kteYí jsou ka~dý den aikanováni ze strany cikánských parazito a jejich ochránco na litvínovské radnici. V obdobném duchu mluvila i zástupkyn RWU. Z lánku je zYejmá nejen spolupráce uvedených subjekto, ale také skute nost, ~e se DS ztoto~Huje s neonacistickými a antisemitskými projevy svých hosto. Tato skute nost byla prokázána i dalaím projevem ji~ zmiHovaného Steffena Pohla, glorifikujícím Adolfa Hitlera jako  nejvtaího Evropana djin .<br/>[323] Ten na shromá~dní DS v Brn dne 1. 5. 2009 mj. uvedl:  Národní socialismus je dokonce více ne~ nábo~enství. Je to vole vytvoYit nového lovka, jak Yekl jednou nejvtaí Evropan djin. Musíme tedy být mnohem více ne~ jenom pouhé politické hnutí  krví vymezené spole enství s volí k moci, a chápající naai rasu a s ní spojené, aby zachránilo naae tisícileté ddictví Evropu. & bílí ~idé Evropy zkouaí porazit nebo udusit její hnv & A pokud by policie dnes mla jednat podobn jako v Litvínov, bílí ~idé Evropy Vás nezastaví. & Bude to poslední pYíle~itost v djinách Evropy, jak zajisti existenci bílého lovka v Evrop a nakonec na troskách demokratických systémo vybudovat Yíai Evropu. Nedobytelnou Yíai od Atlantiku a~ k Uralu, Odporce: Skandinávie a~ k StYedozemnímu moYi. Xíai s obyvatelstvem ítajícím 500 miliono lidí. S vojenskou silou, která vyká~e do patYi ných mezí islám, Izrael, a sionisty kontrolované Spojené státy americké. Xíae a pevnost Evropa. Jak jsem ji~ Yekl, jsem si jistý, ~e podnt k evropské revoluci pYijde jednou z tzv. východního bloku. 16. 3. 1939 promluvil nejvtaí Evropan djin z oken pra~ského hradu k eskému lidu a zdá se, ~e eský lid jako jeden z mála evropských národo na jeho slova dosud nezapomnl. (viz  Záznam, projevu  Dlnická strana 1. kvtna 2009 námstí Svobody , z nho~ plyne rovn~, ~e projev byl prokládán potleskem).<br/>[324] Vedle ji~ citovaných lánko L. `légrové poskytly Dlnické listy prostor pro aíYení antisemitismu i pYi jiných pYíle~itostech. Namátkou lze uvést v ro níku VI. 12/2008 ( . 19) glosu rovn~ Lucie `légrové  Co je ~idom do toho? v ní~ se mj. tá~e:  Z jakého dovodu stojí }idé na stran cikánských mafiáno, vraho a zlodjo? Já jsem toho názoru, ~e se asi nic nedje jen tak bez dovodu ; nebo ve stejném ísle rubriku Kni~ní tipy, kde je doporu en  zajímavý titul s názvem  Kdo skute n Yídí islám , a kde je mj. uvedeno:  Islám pochází pYímo z pokYeseanského (a protikYeseanského) ~idovství. Nebyli to ani  Alláh , ani archandl Gabriel, kdo inspiroval  proroka Mohameda, nýbr~ rabín z Mekky. Povodní, pravý korán nebyl ni ím jiným ne~ arabským pYekladem a pYedláním pti knih Moj~íaových. Skute né ideologické poselství islámu staví do pYízna ného svtla skryté hnací síly za dlouhodobou islamizací Evropy. Je jasné, ~e vzhledem ke svému nepatrnému po tu nemohli pYísluaníci  vyvoleného národa sami pomýalet na otevYené dobývání svtovlády a proto si poslou~ili (jako~to mnohokrát pYedtím i potom) rasov pYíbuznými, mnohem po etnjaími a do té doby ist pohanskými Araby. A s opravdu talmudskou zchytralostí vybavili Araby ke  svaté válce za cizí zájmy nábo~enskou ideologií, která by je sou asn ve (zcela nemyslitelném) pYípad realizace talmudsko-~idovské svtovlády zbavila sebemenaího podílu na ní, proto~e slou~í nepravému Bohu a zákonu ; pYípadn v ro níku VII. 1-3/2009 ( . 20) glosu Ladislava Malého  Mrtví v Gaze , kde mj. uvádí:  Musíme si dále klást otázku, o  vlastn sionistom na Blízkém východ jde? Co chtjí docílit? Odpovdí jsou samotné zlo inné akce sionisto a izraelské vlády: cílem vaech jejich úporných vojenských a teroristických snah, je vytvoYit na Blízkém východ tzv. Velký Izrael  Odporce: Eufratu k moYi  a jako tYeani ku na dortu postavit na hoYe Moria u Jeruzaléma svoj v poYadí v historii u~ tYetí chrám  jako vítzství judaismu! ; i v ro níku VII. 5/2009 ( . 22) glosu Martina Kn~ského  Re~im nenávidí náa národ podle ní~ mj.:  PYedstavitelé zem chrání pouze sami sebe, a na veYejnosti se mezi sebou pYedhání v podpoYe cikáno, ~ido, cikáno, ~ido, cikáno, ~ido ... eský národ je podle nich jen rejdiatm extremisto, který nemá ~ádnou historii, jen holocaust, holocaust, holocaust, holocaust, holocaust ... Tato chorobná nenávist k naaim vlastním lidem vaak pouze dokládá skute nost, ~e máme pravdu. <br/><br/>V.2.3 Zhodnocení programatiky<br/>[325] Na tomto míst Soud u inil díl í závr, ~e projevy DS, resp. jejích pYedstavitelo, které lze stran pYi ítat, a jejích leno a sympatizanto, které jí lze rovn~ pYi íst, neboe jsou v souladu s rétorikou pYedstavitelo DS, pYíp. ji dále rozvíjejí, objevují se ve stranickém tisku DS, pYíp. zaznívají na jejích shromá~dních, strana se od nich nedistancuje a tyto osoby pYednáaejí své projevy na shromá~dních DS opakovan, smYují k vyvolávání rasové a sociální nesnáaenlivosti. Dlnická strana se zobecHujícím a pauaalizujícím zposobem vymezuje vo i romskému, vietnamskému a ~idovskému etniku, stejn jako vo i homosexuálom, pYisthovalcom a obecn lidem odliané barvy pleti, o nich~ hovoYí v~dy negativn jako o parazitech, povale ích, nepYizposobivých apod. se sou asným vytváYením dojmu, ~e se jedná o skupiny, které smYují k ovládnutí svta a Evropy, utla ují  bílou sluanou vtainu , ~ijí na její úkor, a tato vtaina je odsouzena k zániku nebude-li se bránit. Zde Soud zdorazHuje, ~e se v podání DS ji~ nejedná o jinak pYípustnou kritiku reálných spole enských problémo, ale o zcela neakceptovatelné vyvolávání nenávisti. <br/>[326] Nahlí~eno prizmatem tchto projevo lze zároveH uzavYít, ~e program DS bezpochyby smYuje k omezování základních práv a svobod. Z jejích projevo je zYejmé, ~e evidence národnosti není neakodným opatYením smYujícím k lepaí ochran práv menain, jak se pYedseda DS sna~il pYi jednání tvrdit Soudu, ale krokem, který by vedl v lepaím pYípad k úYední aikan (jak lze seznat z projevu L. Malého 28. 10. 2006), v horaím pak k otevYené diskriminaci. Práv varianta otevYené diskriminace se pYitom jeví reálnou ve svtle dalaích programových bodo. Vysvtloval-li tedy pYedseda DS programové zvýhodnní ob ano eské národnosti chybou, kterou nebyl program na webových stránkách DS aktualizován, Soud naopak uzavYel, ~e zvýhodnní ob ano eské národnosti je zYejm minimálním standardem, o který DS usiluje. HovoYí-li Soud o minimálním standardu, upozorHuje napY. na pYedvolební spot DS, podle kterého  naae zem patYí pouze nám, ne ... lidem odliané národnosti , na projev pYedsedy DS (6. 12. 2008) podle kterého  chceme zemi istou, bílou, bez parazito a jiné verbe~e , text Benedikta Váchy tvrdícího, ~e  echy budou znovu patYit echom , a rozhovor s  neznámým aktivistou otiatný v Dlnický listech, nabízející jako Yeaení  cikánské kriminality v PYerov  Okam~itou izolaci cikánských rasisto, oddlit je od spole nosti, které si nevá~í, nikdy nevá~ili a vá~it nebudou. , souznjící s textem na stránkách Národního odporu, podle kterého  NejpYirozenjaí Yeaení cikánské otázky je etnická segregace . Tyto výroky, nahlí~ené v souvislosti s programovým bodem o zavedení domovského práva, ji~ nesmYují jen k  neakodné úYední aikan, ale k v soudobé spole nosti naprosto nepYijatelné etnické, resp. rasové segregaci, tedy apartheidu. Rovn~ programový bod po~adující zpYísnní trestní politiky státu pYestává mít  pouze populistické rysy ve chvíli, kdy DS hovoYí v nejroznjaích kontextech a pYi nejroznjaích pYíle~itostech opakovan a naléhav pYedevaím o  cikánské kriminalit , zpestYené ob asnými zmínkami o  daHových únicích nebo drogové aktivit vietnamské komunity a pYíp. také o nutnosti postihu pohlavních deviací, kterými je nepYehlédnuteln myalena zejm. homosexuální pohlavní orientace. Bye rétorika DS smYuje primárn proti romskému etniku, nejedná se o jediný  cíl . Vedle ji~ zmínných skupin stojí za zmínku i ~idovská komunita, které je nazna ována mo~nost opakování pogromo lánkem Lucie `légrové  Domluvíme se tu za pár let jeat vobec esky a textem, podle kterého má daná skupina  strach z toho, ~e probudíme zbytek naaeho národa a opt proti jejich teroru v podob rozkladu spole nosti spole n povstaneme. Jak tomu bylo po celá staletí. . I zde evidence národnosti ztrácí nevinnost nazna ovanou Dlnickou stranou.<br/>[327] Soud proto uzavYel, ~e cílem DS je odstranní nkterých základních nále~itostí demokratického právního státu, mezi které nále~í mj. ochrana základních lidských práv, v etn práv menain. S tímto závrem souzní závr, ~e DS napadá samu podstatu demokratického právního státu, proto~e hovoYí-li o boji proti  Systému , a nutnosti jeho nahrazení modelem národního, resp. nacionálního socialismu, v pojetí DS, smYuje tím k likvidaci základo demokratického právního státu, ve smyslu lánku 9 odst. 2 Ústavy nepYípustné.<br/>[328] Z projevo DS - nahlí~eno z asového hlediska - Soud dovodil, ~e se ideologické smYování strany v ase za sledované období (tj. projevy za období pYedcházející cca 2  3 roky rozhodování Soudu) nijak podstatn nezmnilo. Bye se tedy Soud zamYil na stav v dob svého rozhodování, kontextuáln nepYehlédl, ~e DS je v zásad ideologicky  usazená a zejména Odporce: rozhodnutí Soudu Dlnická strana I u ní nedoalo k ~ádné podstatné programové a hodnotové zmn.<br/><br/>V.3 Nacionální socialismus<br/><br/>V.3.1 Programatika a projevy<br/>[329] Dále se Soud zabýval tvrzením vlády, ~e Dlnická strana ve svém programu a pou~ívané symbolice navazuje na hitlerovský nacionální socialismus, resp. moderní neonacismus.<br/>[330] Dlnická strana odmítla, ~e by se u~íváním pojmu národní, resp. nacionální, socialismus hlásila k odkazu hitlerovského nacionálního socialismu a k ú asti na moderním nacionalismu nebo neonacismu. V té souvislosti poukázala i na dopis Martina Zbely ministru vnitra ze dne 19. 4. 2009, jeho~ sou ásti byla mj. otázka, zda  Je podpora a propagace ideje národního socialismu v eské republice trestným inem? Pokud ano, tak pro ? a dále otázka, zda  Je idea národního socialismu shodná s ideou nacionálního socialismu, respektive existuje rozdíl mezi slovem  národní a  nacionální ve významovém smyslu, pokud ano, tak jaký . Na dopis odpovdlo ministerstvo vnitra mj. tak, ~e pouze zákon stanoví jaké jednání je trestným inem, a policie s ostatními orgány innými v trestním Yízení posuzují ka~dé konkrétní jednání individuáln a v celém jeho kontextu. Nezávislý soud pak v následném Yízení zva~uje, zda doalo ke spáchání trestného inu. Ministerstvo vnitra uzavYelo, ~e mu nepYísluaí init apriorní závry týkající se trestní odpovdnosti spojené s ur itým jednáním.<br/>[331] PYedem dalaího odovodnní a posuzování jednotlivých dokazo Soud pYedesílá, ~e se nezabýval izolovaným výkladem pojmo národní nebo nacionální socialismus, tedy jejich interpretací v obecném jazykovém smyslu. Není pochyb o tom, a z dále posuzovaných dokazo tato skute nost jednozna n vyplývá, ~e se DS hlásí k myalenkám národního (u~ívá i pojmu nacionálního) socialismu a hovoYí o tom, ~e staví svoj program na tYech pilíY  národním, sociálním a konzervativním. Soud pak pYi svém rozhodování nehodnotil terminologii u~ívanou touto stranou, ani~ by sou asn zkoumal obsah, jím~ tuto terminologii naplHuje. Jinými slovy, lze si pYedstavit, ~e dva subjekty pou~ijí pro svoj program sousloví národní a sociální, ka~dý z nich vaak tato slova naplní roznými významy. Z hlediska pYípadné protiprávnosti jednání tchto subjekto pak není mo~né zastavit se na obecném jazykovém významu uvedených slov, ale je nutné zjistit i konkrétní obsah, který u~ívaným pojmom pYiYazují. Výsledkem pak mo~e být - a na tomto míst Soud hovoYí teoreticky bez pYedjímání posouzení ve vci DS, zjiatní, ~e se jeden subjekt hlásí k myalenkám národního socialismu v návaznosti na ideologii napY. povodní SNS, a jeho aktivita je zcela legální, zatímco jiný subjekt, zaatieující se rovn~ pojmem národního socialismu, navazuje na nmecký nacionální socialismus Adolfa Hitlera a jeho aktivity jsou nezákonné.<br/>[332] Soud provedl dokaz odborným vyjádYením Ústavu pro soudobé djiny Akademie vd eské republiky, v. v. i., ve vztahu Dlnické strany a nacistické ideologie, ze dne 2. 9. 2009. Podle nj je pYedevaím zYejmé, ~e aíYení nenávisti k  ne eským etnickým skupinám tvoYí samotnou podstatu DS, je jeho jediným skute ným programovým bodem a existence hnutí by bez nj postrádal smysl.Program Dlnické strany nevykazuje mnoho obsahových shod s jinak chudými programovými texty NSDAP, vykazuje vaak shodu s nmeckým nacionálním socialismem v obecnjaí rovin. Sdílí s ním konspira ní vidní svta Yítícího se do zkázy s mýtem znovuzrození. Dále program DS usiluje o právní vymezení etnických skupin, co~ byl první krok, kterým nacistický re~im zahájil svoj diskrimina ní a pozdji genocidní program. Po~adavek odbourání systému liberální výchovy ve akolách a jeho nahrazení výchovou k autorit, sebeovládání a kamarádství evokuje ideologii a rétoriku NSDAP. Zdánliv nevinný po~adavek vytvoYit atmosféru partnerství mezi zamstnanci a zamstnavatelem pYímo odkazuje na korporativistické pojetí pracovn právních vztaho v Mein Kampf. Odborné vyjádYení se dále vnuje Dlnické mláde~i, kterou se Soud zabývá na jiném míst tohoto rozsudku. Dále vyjádYení uvádí, ~e symboly DS svou barevností a kompozicí jasn odkazují na symboly pou~ívané NSDAP a spYíznnými organizacemi, zejm. Deutsche Arbeitsfront. Samotný název Dlnické strany odkazuje na pYedchodce NSDAP, Deutsche Arbeitpartei. DS operuje pojmem národního socialismu ani~ by jej pYesnji vymezila. V jejím podání se jedná o radikální, antiglobaliza ní, korporativistický program silného státu, kombinovaný s xenofobními a rasistickými výpady. Jedná se o pojetí národního socialismu blízké nacionalistické ideologii. Dole~itým rozdílem mezi tmito ideologiemi je, ~e u DS nehraje principiální roli antisemitismus, ale je jen jedním z prvko v rámci protiromských atd. výpado. Dlnická strana vyjadYuje své postoje otevYenji ve veYejných vystoupeních a ve svém periodiku Dlnické listy ne~ v programových dokumentech. Dlnické listy vyjadYují otevYen antisemitské postoje, které v kombinaci s kritikou globalizace, resp. antiamerikanismu a obranou  národní ekonomiky korespondují blízce s ideologií nacionálního socialismu. Podobn jako Mein Kampf Dlnické listy pou~ívají pro popis nepYátel témY výhradn biologických metafor jako  bacil  nebo  vir , které mají nejen rasistický, ale také genocidní podtext.<br/>[333] DS namítla, ~e v jejím programu nelze hledat souvislost a odkazy na NSDAP Adolfa Hitlera. DS se za sedm let své innosti nevymezovala rasisticky i etnicky vo i menainám a zastává pouze názor, aby zákony platily pro vaechny stejn bez rozdílu barvy pleti. Dále DS uvedla, ~e v eské republice neexistuje zákon naYizující obsah programu politické strany. DS ~ádný zákon neporuaila ani nebyla vyzvána Ministerstvem vnitra, aby reagovala na výtky, je~ vo i ní byly vzneseny.<br/>[334] Soud se ji~ shora zabýval programatikou Dlnické strany i jejím rozvedením v projevech pYi itatelných této stran. Závry, které u inil, odpovídají východiskom o programu DS, která pro posouzení shody s nmeckým nacionálním socialismem u inilo Odborné vyjádYení. ZároveH je z pYedchozího odovodnní tohoto rozsudku a závro Soudu naprosto zYejmé, ~e nemo~e obstát obrana DS, podle ní~ se nikdy nevymezovala rasisticky i etnicky vo i menainám. Pracovalo-li odborné vyjádYení se symbolikou Dlnické strany, Soud konstatuje, ~e se jí bude zabývat v dalaí ásti rozsudku.<br/>[335] Dalaím dokazem, který Soud provedl, byl Posudek Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín Vysoké akoly Karlovy Vary o. p. s. ze dne 23. 8. 2009, jeho~ zpracovatelem byl Mgr. Michal Mazel.<br/>[336] Dlnická strana i s odkazem na stanovisko advokáta Mgr. et Ing. Petra Prchala ze dne 10. 11. 2009 k povaze posudku zpochybnila, ~e se jedná o znalecký posudek, a tvrdila, ~e je pouze pokra ujícím tvrzením vlády. U jednání také namítla, ~e zpracovatel posudku byl v minulosti Yeditelem bezpe nostního odboru Ministerstva vnitra a je proto v této vci podjatý.<br/>[337] Soud k povaze posudku uzavYel, ~e se nejedná o znalecký posudek ve smyslu § 127 o. s. Y. za pou~ití § 64 s. Y. s. a to zejména proto, ~e znalce neustanovil Soud. V souladu s § 125 o. s. Y. za pou~ití § 64 s. Y. s. vaak Soud provedl dokaz posudkem jako listinou a dále k jeho obsahu vyslechl jako svdka jeho zpracovatele Mgr. Michala Mazla. Ten úvodem svého výslechu uvedl, ~e od roku 1998 do roku 2007 pracoval na Ministerstvu vnitra se specializací na politický extremismus. Od roku 2007 do roku 2009 byl Yeditelem odboru bezpe nosti na Ministerstvu obrany, kde se bezprostYedn problematikou politického extremismu ani jinou související problematikou nezabýval. Dále uvedl k posudku, ~e podle zadání pracoval s otevYenými zdroji, zejména s tmi, o nich~ se dá dovodn pYedpokládat, ~e jsou v dispozici Dlnické strany. Tmi byly zejména její webové stránky a Dlnické listy v elektronické i tiatné podob. Svdek rovn~ uvedl, ~e pracoval s vlastními poznatky a materiály získanými pYi výzkumu politického extremismu. Problematika jej zajímá nejmén od roku 1997, kdy se jí za al vnovat na Masarykov univerzit a kontinuáln si shroma~oval rozné materiály, zejména z internetu a jiných veYejných zdrojo. Pro srovnání reality se zprávami v médiích se také ú astnil nkterých akcí DS. Poznatky jsou tedy z otevYených zdrojo a z jeho vlastního pozorování.<br/>[338] Soud pYedem zjiatní provedených z dokazu provedeného posudkem a souvisejícím výslechem jeho zpracovatele konstatuje, ~e svdka hodnotil jako zcela vrohodného. Svdek vypovídal ucelen bez rozporo ve výpovdi, na otázky Soudu i ú astníko reagoval bezprostYedn a pYesvd iv.<br/>[339] Z posudku a svdecké výpovdi jeho zpracovatele vyplynulo, ~e se DS  v mnoha svých vyjádYeních k národnímu nebo nacionálnímu socialismu pYihlásila a bye se nehlásí explicitn k nmeckému nacionálnímu socialismu,  odkazuje na nj ... zYetelnými nará~kami a sou asn nahodile poukazuje na historický fakt, ~e v eských podmínkách existovalo také specificky eské hnutí národn sociální a politické strany hlásící se k národnímu socialismu . Z podrobnjaí analýzy projevo DS  lze vaak pomrn snadno dovodit, ~e národní (nacionální) socialismus v podání Dlnické strany jednozna n koresponduje v hlásané ideologii, pou~ívaných symbolech s hitlerovským nacionálním socialismem, pYípadn s neonacismem . Souvislost s nmeckým nacionálním socialismem svdek dovodil mj. z lánku  Národní socialismus v asopisu Dlnické mláde~e Hlas mláde~e publikovaného pod pseudonymem Radol Moravec, odkazujícím na eského faaistu Radolu Gajdu a ideologa protektorátní pronacistické kolaborace Emanuela Moravce. Z textu lánku  Národní socialismus zde byl o mnoho dYíve a dokonce ji~ za Rakouska-Uherska fungovala v eských zemích eská strana národn sociální, která vznikla odatpením vlastenecky orientované ásti od jednotného dlnického hnutí ... Tato strana sice nevyznávala klasickou národn socialistickou ideu, ale nejen názvem se jí zpo átku (do vylou ení StYíbrného a spol.) áste n pYibli~ovala. svdek dovodil, jaká mla být ona klasická podoba národního socialismu. JiYí StYíbrný toti~  po svém odchodu z eskoslovenské strany socialistické, kandidoval do parlamentu v roce 1929 spole n s Národní obcí faaistickou, posléze zalo~il a Yídil faaistickou Národní ligu a po válce byl odsouzen v roce 1947 k do~ivotnímu vzení . Z projevo a lánko citovaných v posudku svdek dovozuje, ~e se DS inspiruje v historickém nacionálním socialismu v programatice i v metodách. Shodu v programatice lze nalézt  a) v prosazování vodcovského principu, b) v rasismu a antisemitismu, jako~ i v  biologizujícím nacionalismu (který vnímá národ jako organismus, napadaný roznými parazity, proti kterým je ho tYeba bránit), c) odporu proti demokracii, svobodné sout~i politických stran i svobodné ekonomice . Dále, opt s demonstrací konkrétních pYíklado, svdek tvrdil, ~e funkcionáYi Dlnické strany pou~ívají pYi veYejných vystoupeních frazeologii zcela okopírovanou z historické hitlerovské. Shodu v metodách práce DS a nacionálního socialismu svdek tvrdil i  v neustávajícím provokování etnické i sociální nenávisti, systematickém o erHování ur itých skupin obyvatelstva (Romové, }idé, pYisthovalci, cizinci, homosexuálové), vytváYení pogromistických nálad, pYipravenosti k násilí a jeho oslavování, a ve vytváYení militantních struktur navázaných na stranu (ochranné sbory) . K antisemitismu Dlnické strany svdek uvedl:  Pokud jde o pou~ívání proti~idovské rétoriky, ta je ve shod s neonacistickými moderními koncepty transformována do útoko na tzv.  sionisty , co~ je vaak ve skute nosti jen taktický postup, osoby napadené za sionismus se ~ádnému aíYení skute n sionistických myalenek vtainou vobec nevnují, jsou to prost }idé, nebo jsou za n, stejn prost, jen ozna eni.  Dalaí shodu svdek tvrdil v historickém revizionismu  v podob relativizace viny historického nacionálního socialismu na utrpení civilního obyvatelstva za druhé svtové války. Ta se projevuje podporou nebo pYímo organizováním vaech veYejných akcí organizovaných k zdoraznní civilních obtí spojeneckých vále ných operací. Jde o stejný modus operandi, jako pou~ívají nme tí neonacisté, kteYí takto vyu~ívají obtí bombardování Drá~an. . Dále svdek glosoval  pozitivní, obdivný a populariza ní vztah DS k politickému násilí a uzavYel, ~e  veYejn dostupné prezentace Dlnické strany ve svém komplexním vyznní korespondují s obsahovou charakteristikou pojmu neonacismus, uvedenou výae. PYi znalosti tohoto kontextu a z Yady uvedených konstatování lze bez pochybností dovodit, ~e Dlnická strana se pou~íváním pojmu národní (nacionální) socialismus hlásí k odkazu hitlerovského nacionálního socialismu a k participaci na innosti moderního nacionalismu. K dotazu Soudu na míru shody nebo inspirace Dlnické strany nmeckým nacionálním socialismem svdek uvedl, ~e se nejedná o pYímé i otrocké kopírování i pYebírání symbolo, ale na druhé stran je zjevná silná ambice pYihlásit se roznými nará~kami a náznaky k projevom historického nacionálního socialismu a k identifikaci s ním. Nejvýraznji tato skute nost vyplývá z u~ívané symboliky, ale projevuje se i v obdobné terminologii u~ívané na vystoupeních a také v tom, ~e DS samotná vystupuje umírnnji, ale pozve si na akci nkoho, kdo ji~ hovoYí zcela jednozna n.<br/>[340] V hodnocení tohoto dokazu Soud pYedevaím konstatuje, ~e východiska, na jejich~ základ svdek hovoYil o navazování Dlnické strany na ideologii nmeckého nacionálního socialismu, odpovídají stejn jako v pYípad Odborného vyjádYení Ústavu pro soudobé djiny Akademie vd pYedchozím zjiatním Soudu, týkajícím se programu a projevo Dlnické strany. Soud se ji~ vyjádYil k vrohodnosti svdka a jím zpracovaného listinného dokazu. Dále proto doplHuje ji~ jen tolik, ~e shledal podstatnou i shodu tvrzení tohoto svdka s Odborným vyjádYením Ústavu pro soudobé djiny Akademie vd. Sna~ila-li se Dlnická strana zpochybnit tento dokaz poukazem na jeho procesní irelevanci, nemohl jí Soud pYitakat. Za situace, kdy tento dokaz zcela odpovídal jak jiným dokazom provedeným u Soudu, tak ji~ citovanému Odbornému vyjádYení, nebyl dovod, aby si Soud neosvojil závry z nj vyplývající.<br/>[341] Provedené dokazy byly navíc podpoYeny i dalaími listinami, jimi~ se Soud zabýval. Z tch je tYeba zmínit pYedevaím text bývalého lena DS Ladislava Malého  V o ekávání (www.cz.altermedia.info), podle kterého stál povodní program DS na tYech pilíYích  konzervativismu, národovectví a sociálním státu.  Vzorem mu mla být programová idea Druhé eskoslovenské republiky  tedy ~ádný nacionální socialismus, tím mén pak sociálbolaevismus. & Jak se stalo, ~e nakonec Dlnická strana bude dána pod koaerácký no~ sionisto a zaYíznutá jako obtované jehHátko? & Je nabíledni, ~e vedení DS se mlo více a ostYeji verbáln distancovat od NO a tvrdit, ~e jeho ideová pYedstava není nacionální socialismus. & Místo toho se stal pravý opak. Vedení DS v ele s pYedsedou kormidlující lodi ku DS mezi Scallou (zjevn má být Scyllou, pozn. NSS) a Charybdou, nevydr~elo volání sirén: z leva bolaevický socialismus  zprava nacionální socialismus, a sto ilo lo DS do smrdutých vod nacionálního socialismu. Kolem msíce Yíjna pYedseda DS pYijal svého pYítele, rovn~ renegáta od Republikáno, za staronového aéfredaktora Dlnických listo. Od té doby za ala masivní kampaH v duchu nacionálního socialismu; ve stran se mediáln upYednostHovali lidé s vylo~en pronacistickým smýalením. Dlnická strana pYedlo~ila dopis Ladislava Malého ministru vnitra ze dne 11. 10. 2009, v nm~ jmenovaný nepopírá své autorství lánku, ale protestuje proti manipulaci s fakty a tvrdí, ~e se jedná výhradn o jeho domnnky. Zde Soud vyael ze skute nosti  a obdobn hodnotí stejný dokaz i dále v ásti týkající se spolupráce DS s jinými subjekty, ~e Ladislav Malý je (nebo v nedávné minulosti byl - DS jej ve svém vyjádYení ozna uje za svého bývalého lena) jedním z významných a jist tedy i dobYe informovaných pYedstavitelo DS (o em~ kupY. svd í to, ~e jménem této strany opakovan mluvil na rozných shromá~dních a publikoval v médiích). Za situace, kdy se nejednalo o ojedinlý dokaz, který by byl v rozporu s ostatními provedenými dokazy, ale naopak o dokaz, který zcela ve shod s dalaími provedenými dokazy prokazuje tvrzenou ideologickou návaznost DS na nmecký nacionální socialismus, neml Soud dovod, aby z tohoto dokazu také nevycházel. <br/>[342] Pro dokreslení postoje Dlnické strany k nmeckému nacionálnímu socialismu Soudu poslou~ily také lánky publikované na stránkách Národního odporu (www.odpor.org). Spoluprací DS s tímto hnutím se Soud zabývá v dalaí ásti tohoto rozsudku, v ní~ vzal tuto spolupráci, personální propojení i ideovou spYíznnost za prokázané. V textu  Nacionální socialismus bylo mj. uvedeno:  Na otázku co tedy chceme, lze vtainou slyaet, ~e chceme bílou Evropu, pYípadn bílý svt ... Máme ... velmi omezené povdomí o nacionálním socialismu. Je to jediný postoj nacionálního socialismu? Jak napY. bude po revoluci organizována osvobozená, bílá spole nost? Kapitalismus chceme zni it, proto~e je to ~idovský vynález a ~idovská zbraH proti gójom ... Stát (berme to jako zástupný termín pro to, co bude po revoluci), vlastnictvím a kontrolou velkých podniko, bude moci disponovat pracovními místy a zajiaeovat tak stálou zamstnanost ... Co se ... souhry mezi zamstnavatelem a zamstnancem tý e, té lze dosáhnout efektivn na základ rasové pYísluanosti, která musí být v lidech budována a vychovávána. ... Rasová sounále~itost, nikoliv tYídní, zaru í harmonické fungování zdravé spole nosti. Nacionální socialismus znamená také dostate ný ~ivotní prostor pro bílého lovka  dosáhnout sobsta nosti bílé rasy. ... Vzhledem k dneanímu rozkladu morálky, kultury i spole nosti jako celku, doali jsme k závru, ~e  demokracie je zcela nefunk ní ve sledování cíle zdravého rostu rasy. ... V krátkosti a obecných rysech jsme zde nastínili, co nacionální socialismus chce. }e je to utopie a snílkovství? Ale kde~e  tyto principy ji~ byly nastartovány a vydaly se na cestu k cíli v rozných podobách i dobách, naposledy v období TYetí Yíae  ano té Yíae, která dle dneaních hysterických Yvouno z Yad ~ido a jim podobných stvor, aíYila iré zlo a chtla pouze ni it, zabíjet, vyhlazovat ... Stále je nám a airoké veYejnosti cpáno, ~e NS pYipravil o ~ivot miliony a miliony lidí, pYedevaím onch 6 miliono ~ido. Dneaní, zednáYem Yízená propaganda, aíYí dojem o tom, ~e diktátorství je jev na 100% negativní a skute ná svoboda je ta demokratická ... My, nacionální socialisté, máme dostatek dostojnosti a doká~eme Yíci, ~e se svými nepYáteli zato íme ... Naae cesta vede skrze krvavé Yeky a víme, ~e je to jediná mo~ná cesta  nikoliv pYesouváním problému na jiné místo, ale jeho likvidací jej vyYeaíme. Jsme v situaci, kdy je naae rasa vybíjena, a proto nemáme nejmenaí dovod nakládat s nepYáteli  po kYeseansku . Revoluce je bránou k nacionáln socialistické spole nosti, která jediná je pro bílého lovka zdravá. . Soud bude hodnotit tento text teprve v kontextu druhého dále citovaného lánku.<br/>[343] Druhý text je nazván  Nacionální socialismus dnes . Je v nm mj. uvedeno, ~e komunistický pYevrat byl v Rusku proveden z vtainy zahrani ními a domácími }idy a kazatelem jednoty a sociální spravedlnosti se stal teprve Adolf Hitler, jeho~ fotografie doprovázejí lánek. Podle textu  aktivisté musí dále hájit principy sociální a spravedlivé spole nosti, ale musí si uvdomit, ~e podmínky sociálního boje se od za átku minulého století významn zmnily, a pYizposobit tomu svou innost. ... NS hnutí bylo moderní a zalo~ené na vdeckých principech, pYesn v protikladu ke zkostnatlé církvi. Reinhard Hendrich, vedoucí Yíaských bezpe nostních slo~ek, pova~oval organizovanou církev za svého nejvtaího nepYítele. ... V dneaní dob stojí církev v ele invaze neevropských imigranto do Evropy a Evropany osídlených krajo. Ve jménu rovnosti a bratrství církev ni í naai identitu a rozmlHuje naai krev. Za zmínku stojí i fanatická oddanost pYedevaím protestantské církve vci Izraele a její zarputilá podpora jeho vra~edné blízkovýchodní politiky. ... dnes bezpe n víme, ~e naae bílá rasa se pYed více ne~ tyYiceti tisíci lety oddlila Odporce: skupiny lidí, kteYí pYed sto tisíci lety opustili kolébku lovka, dneaní Afriku a desítky tisíc let pak obývali dneaní Kavkaz v dob, kdy byla severní polokoule pokrytá ledem. Kdy~ pak doalo k oteplení a ledy roztály, naai pYedci sestoupili z hor a rozeali se do vaech stran. Podíleli se na vzniku civilizací v severní Indii, v Sumeru, v Egypt a pozdji i v Xecku a v Xím. Bez ohledu na to, zda se naai pYedci nazývali Germány,Slovany, Kelty nebo Xeky, Vizigóty i Maary, alo o jednu skupinu lidí, kteYí asi pYed sedmi tisíci lety opustili Kavkaz a pustili se do osídlování svého blízkého i vzdáleného okolí. ... Nacionální socialisté vYí v obnovenou jednotu tohoto lidu, chtjí zachovat jeho jedine nost. . Vyznní text je takové, ~e sou asné pojetí nacionálního socialismu je zalo~eno na neposkvrnnosti krevní linie a plynule a bezprostYedn navazuje na ideologii nmeckého nacismu, bye jej doslovn nepYejímá.<br/>[344] Oba dva posledn citované texty ve svém vysvtlování obsahu nacionálního socialismu pYes nkteré odlianosti jednozna n navazují na ideologii nmeckého nacionálního socialismu v období tzv. TYetí Yíae. Byly publikovány na webových stránkách hnutí Národní odpor, jeho~ vazby s Dlnickou stranou vzal Soud v dalaí ásti tohoto rozsudku za prokázané. Obsah webových stránek Národního odporu jist nelze bez dalaího pYi íst Dlnické stran. V tomto smru vaak bylo pro Soud podstatné, ~e uvedené lánky odpovídají svým náhledem na ideologii nacionálního socialismu závrom, které bylo mo~né u init pYímo k Dlnické stran na základ dYíve provedených dokazo  tj. zejm. Odborného vyjádYení Ústavu pro soudobé djiny Akademie vd, posudku a zejm. svdecké výpovdi Mgr. Michala Mazla, a lánku Ladislava Malého  V o ekávání . Tyto dokazy, vztahující se pYímo k Dlnické stran, zároveH byly v souladu se zjiatními Soudu k programatice DS a jejímu obsahu. <br/>[345] Soud pYi hodnocení postoje DS k nmeckému nacionálnímu socialismu nepYehlédl lánek publikovaný v internetové mutaci Dlnických listo, vnovaný nacisty popravenému hrdinovi protinacistického odboje armádnímu generálovi Josefu Bílému ( Historie: První velitel Obrany národa , 12. 12. 2009), na nj~ upozornil svdek Mgr. Michal Mazel. V kontextu ostatních zjiatní a dokazo se ovaem jedná svým obsahem o výjimku, který svým vyznním zcela vybo uje z jinak jednotného vyznní vaech ostatních dokazo a z nich vyplynuvaího obrazu DS. I s pYihlédnutím k datu publikace (tj. za prvé ji~ po podání návrhu a za druhé bez zjevné vazby k datom týkajícím se Josefa Bílého  snad s výjimkou zmínky v prosincovém sic! lánku, ~e souvisí s bYeznovým výro ím nmecké okupace) jej proto Soud zhodnotil jako ú elový. <br/>[346] Díl í závr Soudu je tedy takový, ~e Dlnická strana ve svém programu a projevech navazuje na ideologii nmeckého nacionálního socialismu a zároveH je tento její postoj v ideovém souznní s obdobným postojem Národního odporu. <br/><br/>V.3.2 Symbolika<br/>[347] Dále se Soud zabýval symbolikou Dlnické strany, která se podle návrhu vlády rovn~ opírá o nmecký, resp. hitlerovský nacionální socialismus.<br/>[348] Nejprve se Soud zabýval logem Dlnické strany  erveným ozubeným kolem na bílém pozadí s ernými iniciálami DS uvnitY. <br/>[349] Svdek Mgr. Michal Mazel k barevné kombinaci uvedl, ~e se jedná o tzv. barevný akord erné, bílé a ervené, odkazující k barvám nmecké Yíaské vlajky (vlajky nmeckého císaYství v letech 1871-1918). K této kombinaci se hlásil ji~ v knize Mein Kampf Adolf Hitler, který tak odmítal legitimitu Výmarské republiky, která Yíaské barvy opustila. ZároveH se k tmto barvám jako tradi ním hlásí evropatí neonacisté. Ke grafickému provedení loga DS svdek uvedl, ~e odkazuje na symboliku hitlerovské organizace Deutsche Arbeitsfront. Symbolika ozubeného kola byla pou~ívána také nacistickým hnutím Hammerskinheads, eským neonacistickým hnutím Národní odpor a obdobný symbol jako DS u~ívala nmecká neonacistická Freiheitliche Deutsche Arbeitpartei pYed tím, ne~ byla nmeckým Spolkovým ministerstvem vnitra zakázána pro innost rozpornou s ústavním poYádkem. K dotazu Soudu svdek doplnil, ~e barevné provedení symbolu DAF nebylo toto~né s barevným provedením loga DS.<br/>[350] Dále Soud pYipomíná, ~e identický závr, toti~ o podobnosti symboliky DS a NSDAP, pYíp. DAF, vyplývá i z Odborného vyjádYení Ústavu pro soudobé djiny Akademie vd.<br/>[351] DS zdoraznila, ~e pou~ití ozubeného kola v jejím logu odkazuje k názvu strany, tj. dlnická. Rovn~ dodala, ~e pravicové i levicové dlnické subjekty v minulosti pou~ívaly ozubené kolo jako svoj symbol, a zdoraznila, ~e rudé ozubené kolo bylo po roce 1945 oficiálním logem eskoslovenské sociální demokracie. ZároveH se jedná o symbol, který má v  v eské kotlin hlubokou tradici a pou~ívala jej Yada subjekto. Kone n DS konstatovala, ~e v eské republice neexistuje zákon, který by politickým stranám zakazoval jejich oficiální symboliku, proto~e by se jednalo o hrubý zásah do svobody sdru~ování.<br/>[352] Dále Soud pYikro il k porovnání symbolo, jak byly znázornny v rámci provedeného dokazování, a to <br/>oficiální logo DS (obrázek pod . 1)<br/>1.<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>dále srovnání tohoto loga se symboly DAF a FAP (obrázky pod . 2)<br/>2.<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>pYíklad pou~ití ozubeného kola na historickém plakátu (obrázek pod . 3)<br/>3)<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>pYíklad pou~ití ozubeného kola v logu eskoslovenské sociální demokracie (obrázek pod . 4)<br/>4.<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>pYíklady pou~ití ozubeného kola dalaími subjekty (obrázek pod . 5)<br/>5. <br/><br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>[353] Na základ srovnání shora zobrazených symbolo Soud shledal, ~e opakující se motiv ozubeného kola je v jednotlivých pYípadech proveden rozn a s roznými mírami podobnosti. V tomto smru Soud uzavYel, ~e tvarová podobnost provedení je v pYípad loga DS, DAF a FAP velmi vysoká, a to podstatn vtaí ne~ v pYípad srovnání loga DS s dalaími shora zobrazenými symboly. Soud se proto na základ vlastní úvahy o podobnosti symbolo ztoto~nil s tvrzením svdka Mgr. Michala Mazla o vysoké pravdpodobnosti inspirace loga DS od symbolo DAF a FAP. Tento závr ostatn odpovídá i odbornému vyjádYení.<br/>[354] Pro úplnost Soud doplHuje, ~e logo Dlnické strany vztahující se k názvu, pod ním~ povodn vznikla (obrázek pod . 6, návrh na registraci politické strany Nová síla), sice rovn~ vycházelo z tzv. barevného akordu, ale celkov vykazovalo znateln menaí míru podobnosti se symboly DAF a FAP, ne~ logo sou asné DS.<br/>6.<br/>[OBRÁZEK]<br/>[355] Dále Soud podotýká, ~e pokud by byla podobnost nkterého ze symbolo jedinou skute ností vytýkanou DS, mohlo by se jednat o náhodu. V obecné rovin jist nelze pYipustit, aby byla vylou ena z jakéhokoliv u~ití ur itá barevná kombinace nebo ur itá symbolika, v . ozubeného kola, jen pro svou roli, kterou mohla hrát v djinách. Problematickým se takové u~ití mo~e nicmén stát, pokud cílen smYuje k více i mén skrytému odkazu na negativní historické vzory, tj. napY. pokud zjevn propaguje totalitní genocidní re~im. Za situace, kdy z programu a projevo DS vyplývá, ~e tato strana zYeteln navazuje na nmecký nacionální socialismus, není ji~ argumentace náhodnou shodou vrohodná  a to tím spíae, ~e DS zdorazHuje nezávadnost jednotlivých skute ností, zároveH se jich vaak pYes jejich zYejmou spojitost s neonacismem nebo nmeckým nacionálním socialismem nehodlá vzdát, pYíp. se Odporce: nich ani nijak nedistancuje. Tvrzení o neakodnosti ozubených kole ek pYestává být pYesvd ivé ve chvíli, kdy se tato kole ka uká~ou být soukolím ve stroji totalitní ideologie. <br/>[356] Soud se zabýval rovn~ motivem dlníka s kladivem. Podle svdka Mgr. Michala Mazla byl beze zbytku pYekopírován z propaga ních plakáto NSDAP z roku 1932.<br/>[357] Dlnická strana uvedla, ~e motiv dlníka s kladivem byl poprvé publikován v Dlnických listech . 1 dne 1. 5. 2003 a jednalo se o pozvánku na prvomájové shromá~dní DS. PYedlohou byl zYejm historický plakát neznámé provenience. innost DS byla zpo átku amatérská a neprofesionální a svoj první oficiální plakát vydala tiskem ve vtaím nákladu a~ v roce 2008. Do té doby se jednalo o soukromá díla jednotlivco, leno nebo jen pYíznivco strany. Do této kategorie patYí i stran vytýkané znázornní dlníka s kladivem, které vystYídalo od ledna 2004 v záhlaví Dlnických listo pYedchozí obrázek. DS nezjiaeovala pYedlohu obrázku, ke kterému nebyl pYipojen povodní nápis napovídající více o jeho historickém povodu. Tato kresba nikdy nevyala tiskem jako profesionální plakát DS a bylo mo~né pouze její sta~ení z webu strany k vlastnímu vytiatní. Dlnická strana mohla pochybit pouze tím, ~e nestáhla obrázek ze své prezentace po zjiatní jeho povodu ( lánek v MF Dnes dne 16. 3. 2007). Vzhledem k tomu, ~e je v eské republice beztrestn propagována a aíYena symbolika zlo inné komunistické strany, Dlnická strana nepova~ovala problém za akutní. Daná kresba navíc nebyla oficiálním logem NSDAP, ale pouze jedním z jejích mnoha plakáto. Dlnická strana neupustila od propagace dlníka s pracovním nástrojem na rameni ani v sou asné dob, kdy má k dispozici novou verzi tohoto motivu. <br/>[358] Úplná shoda vyobrazení dlníka s kladivem v podání DS a NSDAP je zYejmá (obrázky pod . 7)<br/>7.<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/>[359] Soud provedl k dokazu i dalaí vyobrazení dlníka, na která DS upozornila. Odlianost jejich provedení od pYedchozích motivo je s výjimkou stejného tématu zjevná (obrázky pod . 8) <br/>8.<br/>[OBRÁZEK] [OBRÁZEK]<br/><br/><br/>[360] Závry Soudu k návrhem vytýkanému motivu dlníka s kladivem (obrázek pod . 7 vlevo) jsou obdobné jako v pYípad loga DS. Obrana této strany odvolávající se na neznalost souvislostí a amatérské za átky innosti by jist mohla být vrohodným vysvtlením  kdyby se nejednalo o pou~ití motivu vycházejícího z období tzv. TYetí Yíae, které je jen dalaím z Yady podobných  klopýtnutí DS.<br/>[361] Symbol Ochranných sboro Dlnické strany, svislý me  na pozadí rudého ozubeného kola, podle vlády odkazuje na symboliku Hitlerových pouli ních bojovek SA.<br/>[362] Podle svdka Mgr. Michala Mazla je zde ur itá míra podobnosti s vyznamenáním SA (Sport  Wehr  Abzeichen), které zobrazuje me  ve vavYínovém vnci, oproti symbolu OS- DS je ovaem me  namíYen vzhoru. Svdek rovn~ uvedl, ~e stejné smrování me e jako u symbolu OS-DS, má jedno z nejvýznamnjaích vyznamenání NSDAP (Coburger Ehrenzeichen). <br/><br/>[363] Zde Soud srovnáním symbolu OS-DS (obrázek pod . 9)<br/>9.<br/>[OBRÁZEK]<br/>a vyznamenání zmínných svdkem (obrázky pod . 10)<br/>10.<br/>[OBRÁZEK] [OBRÁZEK]<br/>dospl k závru., ~e jejich podobnost vyplývá v zásad pouze z protnutí podkladového symbolu me em. Jak v této souvislosti podotkla DS, symbol me e nebo jiné se né zbran se objevuje i ve znacích oficiálních institucí. Oproti tvrzení Dlnické strany, která zdoraznila skute nost, ~e lenové jejích Ochranných sboro nejsou ozbrojeni, lze podotknout, ~e symbol me e se zpravidla objevuje ve znaku ozbrojených sboro. Tato skute nost ovaem sama o sob nevede ke ztoto~nní symbolo OS-DS se symbolikou nmeckého nacionálního socialismu. Taková vazba není dána díky pou~ití me e v symbolu OS-DS, ale v pou~ití podkladového symbolu  erveného ozubeného kola na bílém podkladu s ernými iniciálami OS DS uvnitY, které podobn jako v pYípad symbolu DS pYipomíná znaky DAF a FAP.<br/>[364] Z výslechu svdka Mgr. Michala Mazla také vyplynulo, ~e k nmeckému nacionálnímu socialismu odkazuje Yada hesel u~ívaných Dlnickou stranu. V této souvislosti zmínil zejména  Nejvyaaí ctí je naae vrnost  jako heslo SS, dále  Evropo, povstaH. Za spole nou Evropu naaich lidí.  odvozené z hymny nacistické strany  Deutschland, erwache! , dále  Národní socialismus, hned!  pYevzaté z nmecké neonacistické scény  Nationalsozialismus, jetzt! , s tím, ~e oba posledn jmenované slogany jsou u~ívány k vytvoYení evropské identity neonacisto. Podobn je v tomto prostYedí pou~íván termín  Pevnost (Festung) Evropa , který se v~il pro soustavu opatYení vaeho druhu proti  neevropským vlivom.<br/>[365] Co do symbolo u~ívaných Dlnickou stranou tedy Soud uzavYel, ~e i ty zYeteln navazují na nkteré symboly nmeckého nacionálního socialismu, pYíp. neonacismu.<br/>[366] Pokud DS navrhla k dokazu svou ~alobu proti eské republice (Ministerstvu vnitra) ze dne 28. 5. 2007, o odstranní neoprávnného zásahu do dobré povsti právnické osoby, neshledal Soud tento dokaz pro své rozhodování podstatným. }aloba se týkala zaYazení symbolu DS (shora posuzovaného erveného ozubeného kola na bílém podkladu s ernými iniciálami DS uprostYed) Ministerstvem vnitra v Instrukci  Symboly pou~ívané extremisty na území R v sou asnosti . Soud hodnotil tento symbol DS na základ shora popsaných dokazo. Ji~ existující rozhodnutí civilního soudu o citované ~alob by pro rozhodování Soudu mohlo být relevantní (srov. § 52 odst. 2 s. Y. s.), za jeho neexistence vaak Soudu nic nebránilo posoudit si tuto otázku zcela samostatn. Nelze ostatn ani pYehlédnout, ~e symbolika DS se neomezuje pouze na zmínné ozubené kolo, kterého pouze se pYedmtná ~aloba týká. <br/>[367] Dále DS navrhla v této souvislosti k dokazu lánek  Bývalí republikáni zalo~ili Dlnickou stranu . Zde Soud uzavírá, ~e tento lánek nemá pro jeho rozhodování bezprostYední význam, jeliko~ se vztahuje k okolnostem vzniku DS a nikoliv k vládou pYedestYeným dovodo, pro které po~aduje její rozpuatní. Je proto vhodné opt pYipomenout, ~e Soud hodnotí dovodnost návrhu podle skutkového stavu, který tu je v dob jeho rozhodování, nikoliv podle okolností, které existovaly v minulosti, napY. pYi zakládání politické strany.<br/><br/>V.4 Ochranné sbory DS<br/>[368] Vláda Dlnické stran vytkla také vytvoYení Ochranných sboro. Uvedla, ~e velká ást jejich leno nesplHuje jednu z podmínek pro pYijetí, kterou je istý trestní rejstYík. Aktivními leny OS-DS jsou navíc osoby výrazn spjaté s krajn pravicovými hnutími, asto ozbrojené. Politickým stranám nepYísluaí vmaovat se do funkcí státních orgáno ani vytváYet ozbrojené slo~ky, nebo organiza ní jednotky s ozbrojenými leny. OS-DS asto cílí innost (tzv. monitorovací hlídky) do problémových lokalit, a v souladu s programem DS, ze kterého je zYejmá podpora romské segregaci, cílen vyvolávají strach u leno romské komunity a tím vytváYejí spole enské naptí. lenové DS a OS-DS se sna~í vyprovokovat jednání, na které poté reagují a vytváYejí dojem, ~e sjednávají poYádek. Ve skute nosti poYádek naruaují a vyvolávají nepokoje nejen v míst poYádání akcí, ale i v ostatních místech, kde se soustYedí minority, vo i ním~ akce primárn smYují. <br/>[369] Ke svým Ochranným sborom Dlnická strana zdoraznila, ~e nejsou ozbrojené. Jedná se o její leny a sympatizanty. Jejich cílem je ochrana pYedstavitelo a shromá~dní strany zejména pYed  organizovanými útoky rozných bojovek, napojených, inspirovaných a asto pYímo Yízených vládními orgány . Dlnická strana poukázala také na  tzv. Romské hlídky, které podle serveru Novinky.cz & za aly procházet mosteckým sídliatm Chanov, za ú elem dohledu nad poYádkem a zároveH upozorHovat na pYestupky i trestné iny ve mst a dodala, ~e se ve srovnání s jejími Ochrannými sbory jedná  o stejný cíl i innost, jen~e vládou podporovanou . DS pYipustila, ~e mohla suplovat innost místních samospráv, ale podotkla, ~e se díky tomu podaYilo  dosáhnout aktivity nkterých mst a obcí pYi postupu proti rozným ~ivlom, kteYí ohro~ují eskou vtainu . <br/>[370] Soud zjistil, ~e OS-DS  vznikly s ú inností k 1. únoru 2008 s rozhodnutí PYedsednictva Dlnické strany. Vrchním velitelem OS-DS je pYedseda strany, jemu~ je podYízen výkonný tajemník. Dalaí lenní je na vedoucí pro echy a pro Moravu a Slezsko. Zemským vedoucím podléhají vedoucí pro kraje, dále mstatí i obecní vedoucí. Se vznikem OS-DS bude zahájen i nábor, ve kterém musí zájemci o lenství prokázat svoji zdravotní a psychickou zposobilost a pYedlo~it výpis z rejstYíku tresto. ... Úkolem OS-DS bude ochrana stranických pYedstavitelo, organizování a dohled nad stranickými akcemi a pYípadná pomoc ob anom pYi Yeaení nejroznjaích problémo , OS-DS mají také svoj Kodex (www.delnicka-strana.cz). <br/>[371] Dále vláda pYedlo~ila dokazy k nkterým  akcím DS, resp. OS-DS. Takto Petr Kotáb 8. 3. 2009 vyzval na webových stránkách DS  vedení msta k Yeaení v textu, podle kterého se Krupka za íná  pomalu mnit v cikánské ghetto, podobn jako napYíklad litvínovské sídliat Janov, Postoloprty, ásti Bíliny, Mostu, Ústí nad Labem a mnoho dalaích mst a obcí.Kriminalita je v Krupce opravdu veliká. Obchodníci i oby ejní ob ané nemají proti Yádní cikánských zlodjských parti ek prakticky ~ádnou aanci. Kradou ka~dodenn ... Ob ané msta jsou proti jejich Yádní bezbranní. `pína je v ástech msta osídlených cikány neuvYitelná. Na ulicích jsou zcela b~n k vidní lidské výkaly. Nejhoraí situace nastává po výplat sociálních dávek. Hospody a herny jsou plné cikáno, kteYí jsou schopni za jedinou noc tyto pYíspvky ur ené sociáln slabým ob anom, prohrát v automatech a prolít hrdlem. V ulicích msta je poté do asných ranních hodin neuvYitelný hluk a bordel. ... Drtivá vtaina cikáno nepracuje, tak~e hluk do asných ranních hodin je naprostou samozYejmostí. Je zde také na erno nasthováno mnoho cikánských rodin ze Slovenska. A prozatím proti tomuto nikdo nic nedlá. To se vaak musí zmnit. Dlnická strana za íná situaci v Krupce monitorovat a vyzývá vedení msta k náprav zmínných skute ností. ... Sluaní ob ané Krupky musejí mít zajiatno právo na klidný a roznými parazity neruaený ~ivot. <br/>[372] Dále vláda k dokazu pYedlo~ila Yadu lánko umístných na webových stránkách tzv. Vzdororadnice Litvínov, stínové radnice Dlnické strany, (www.radnice-litvinov.cz). Zde byla umístna mj. výzva, resp. informace o  SOS lince -  Máte potí~e se svými spoluob any v míst bydliat? Nedokázala vám pomoci radnice ani místní policie? Volejte naae dv SOS linky Ochranných sboro DS, které se vnují monitorování v rizikových oblastech: . K OS-DS je dále zmínka v lánku  Obti cikáno v Krupce pYijeli podpoYit i lidé z Litvínova , podle kterého mj.:  V sobotu 18. dubna se uskute nila v Krupce na Teplicku monitorovací akce Ochranných sboro Dlnické strany (OS-DS). Stalo se tak na pozvání místních ob ano, kteYí ~ijí v nesnesitelných podmínkách, které jim zposobuje místní nepYizposobivá cikánská komunita. O akci DS pYedem informovala na svých webových stránkách pod názvem  Den  18 je tady: Krupka, Ústí, Pardubice, Kolín s tím, ~e  douho o ekávaný 18. duben je zde. Na poYadu dne jsou celkem tyYi významné akce eských nacionalisto. Zatímco v Ústí nad Labem si ve er Autonomní nacionalisté pYipomenou smute ním pochodem obti bombardování msta v roce 1945, Ochranné sbory pomohou ~ijícím obtem v Krupce u Teplic, které jsou ji~ celé roky terorizovány cikánským morem. O probhu akce následn informoval text  OS-DS KRUPKA  18. 4. 2009 umístný na www.nacionaliste.webnode.cz.<br/>[373] Dlnická stran se na stejné místo vrátila, jak vyplývá z textu  Dlnická strana opt navatívila Krupku (www.delnicka-strana.cz), podle kterého  Ochranné sbory Dlnické strany (OS-DS) dnes po pouhém jednom týdnu opt navatívily severo eské msto Krupka na Teplicku. Do akce se zapojila stovka aktivisto Dlnické strany (DS), které pYiala podpoYit Yada místních ob ano. Proti nim se postavilo nkolik stovek cikáno z rozných mst, které podpoYila skupinka opilých a zfetovaných pYíznivco extremistického spolku Antifa. . O shromá~dní pYedem informovalo na svých webových stránkách i msto Krupka, které v textu  Upozornní  shromá~dní Dlnické strany v Krupce mj. varovalo, ~e  je vysoký pYedpoklad, ~e dojde k incidentom a vydalo Yadu doporu ení, jak se chovat a zabezpe it majetek. Na osoby, které by se shromá~dní ú astnily, msto apelovalo, aby se chovaly bezkonfliktn a nenechaly se vyprovokovat ke stYetu s druhou stranou.<br/>[374] Dalaí akce OS-DS se odrazila ve zprávách na webových stránkách DS  Ochranné sbory DS budou nasazeny v Postoloprtech , podle které  Severo eské msto Postoloprty je jedním z mnoha míst, odkud pYicházejí na adresu Dlnické strany (DS) od místních ob ano ~ádosti o pomoc s vyYeaením problémo, které zposobuje nepYizposobivá cikánská menaina. Dlnická strana se rozhodla vyjít místním sluaným ob anom vstYíc , a  Kone n Yeaení pro Postoloprty , podle které  nepYizposobivým v Postoloprtech zvoní hrana! Ji~ tuto sobotu 21. února zamíYí do mste ka na Lounsku monitorovací hlídky Ochranných sboro Dlnické strany ... dojde ... k veYejnému zhodnocení výsledko monitoringu, do kterého se mohou zapojit i místní obyvatelé, znechucení parazitováním nepYizposobivé komunity . Zpráva upozorHovala i na mo~nost sta~ení plakáto  Kone n Yeaení! .<br/>[375] Soud ji~ shora zmínil, ~e DS se pYihlásila pozitivn k akci OS-DS v Litvínov/Janov dne 4. 10. 2008, jako spouat i následných událostí tamté~, stranou rovn~ kladn hodnocených. Ve svtle tohoto postoje nelze dalaí akce OS-DS v Krupce a Postoloprtech vnímat jinak ne~ jako pokus o vyvolání obdobných událostí. Vzhledem k jazyku u~itému touto stranou v oznámení o budoucím nasazení Ochranných sboro a zposobu informování o situaci v daných lokalitách Soud neml pochyb, ~e cílem DS bylo vyvolání rasové nesnáaenlivosti. Tento závr je podpoYen i dalaími kryptogramy u~itými Dlnickou stranou. Informovala-li Dlnická strana o shromá~dní v Krupce jako  den 18 je tady , pYi em~ íslovka 18 byla dále zvýraznna uvozovkami, Soud vyael z výpovdi svdka Mgr. Michala Mazla, ~e neonacistické hnutí u~ívá íslovku 18 jako symbol iniciál Adolfa Hitlera. Obdobn informace uvozená názvem  Kone n Yeaení pro Postoloprty vyvolává jednozna né asociace s  kone ným Yeaením ~idovské otázky re~imem Adolfa Hitlera a to tím spíae, ~e následná vta informace znla  NepYizposobivým v Postoloprtech zvoní hrana! .<br/>[376] Odmítla-li proto DS u jednání jakoukoliv souvislost innosti Ochranných sboro s tzv. TYetí Yíaí, neshledal Soud, ve svtle svých závro vyjádYených shora, její vyjádYení dovryhodným. <br/>[377] Na základ provedeného dokazování Soud nezjistil, ~e by se uskute nil  monitoring njaké lokality Ochrannými sbory po akci v Krupce 25. 4. 2009. DS k tomu u jednání uvedla, ~e na základ rozhodnutí pYedsedy strany a pYedsednictva jsou v sou asné dob pYísluaníci OS-DS nasazováni pouze jako poYadatelská slu~ba pYi shromá~dních DS a strana ani do budoucna neplánuje jejich jiné nasazení. V tomto smru DS nenavrhla ~ádné dokazy, s výjimkou slova jejího pYedsedy.<br/>[378] Ke slo~ení OS-DS, resp. osob, které jako lenové tchto sboro vystupovaly, Soud provedl k dokazu zprávu Krajského Yeditelství Policie hlavního msta Prahy (Slu~by kriminální policie a vyaetYování) ze dne 25. 8. 2009, . j. KRPA-27025-4/ J-2009-000088, která se obsahov prakticky pYekrývala s dalaím dokazem, zprávou Policejního prezidia eské republiky (ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování) ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO. Tyto zprávy shodn uvádly Yadu osob spjatých s prostYedím pravicového extremismu, které byly ozna eny bílou páskou na ruce jako poYadatelé na shromá~dní Dlnické strany v Praze 1. 5. 2008, specifikovaly jednotlivé pravicov zamYené akce, jich~ se jmenované osoby ú astnily, a obsahovaly seznam obvinní, která byla tmto osobám sdlena, pYípadn jejich odsouzení. Soud pYedem dalaího odovodnní na tomto míst pYipomíná, ~e v rámci trestního práva platí zásada presumpce neviny. K prostému sdlení obvinní proto Soud nepYihlí~el. Osobami ozna enými jako poYadatelé na jmenovaném shromá~dní DS byli Tomáa Kebza, JiYí Toma, Lukáa Rod, Jan Strnad, Antonín Nedvd, Petr Knor, Petr Svatek a Jan Dufek. Ú ast tchto osob na jmenovaném shromá~dní a jejich poYadatelská innost byly prokázány také fotografiemi z uvedeného shromá~dní. Identifikace tchto osob byla vedle legendy pYipojené k fotografiím provedena i v rámci svdecké výpovdi mjr. Mgr. Davida Jandy. Ten byl v rámci své pYesvd ivé a zcela vrohodné výpovdi schopen identifikovat napY. i zakukleného JiYího Tomu s tím, ~e vtainu osob pohybujících se v prostYedí pravicového extremismu dlouhodob zná a Yadu z nich je schopen poznat i v pYípad jejich maskování podle postavy, choze, dr~ení tla, gest atd. Jmenované osoby svdek jednozna n charakterizoval jako pYísluaníky neonacistického hnutí. PYísluanost jmenovaných osob k pravicovým extremistom byla prokázána vedle zmínných zpráv a výpovmi i fotografiemi z nkterých pravicov extremistických akcí, jich~ se ú astnili. <br/>[379] V souvislosti se shromá~dním v Praze 1. 5. 2008 DS ve vyjádYení k návrhu tvrdila, ~e není podlo~ené tvrzení o lenství poYadatelo v hnutí Národní odpor. Teprve v rámci jednání DS, resp. její pYedseda, namítl, ~e mu jmenované osoby s výjimkou Tomáae Kebzy nejsou známy. Posléze jeat k pYímému dotazu Soudu DS uvedla, ~e byla pouze spolupoYadatelem pYedmtného shromá~dní, spolu s hnutím Svobodná mláde~ Praha, DS nezajiaeovala poYadatelskou slu~bu <br/>[380] Soud pYedevaím konstatuje, ~e vývoj argumentace DS k poYadatelství jmenovaných osob sni~uje její vrohodnost. ZároveH vaak Soud dodává, ~e vláda neprokázala, ani nenavrhla ~ádné dokazy k tvrzení, ~e by tyto osoby vykonávaly poYadatelskou innost na shromá~dních DS po shora rozebíraném shromá~dní (pYesto~e se nkteré z tchto osob ú astnily dalaích shromá~dní DS jako ú astníci).<br/>[381] Ve vztahu k poYadatelské slu~b na shromá~dních DS byl dále u jednání svdkem kpt. Ing. Rostislavem Chobolu jmenován Jakub KotláY s tím, ~e byl ozna en páskou poYadatele na shromá~dní DS v Litvínov 17. 11. 2008. Vrohodn a pYesvd iv vypovídající svdek identifikoval Jakuba KotláYe ve shod s dalaím provádným dokazem, Podkladovou analýzou ke krimináln závadovým osobám Severomoravské krajn pravicové scény neonacistické organizace Národní odpor a z Yad radikálo Autonomních nacionalisto zaYazených na kandidátky Dlnické strany (zpracovanou práv svdkem), jako krajn pravicového aktivistu neregistrované neonacistické organizace Národní odpor Slezsko a klí ovou osobu a organizátora mnoha aktivit pravicového extremismu na území severní Moravy.<br/>[382] V tomto smru Soud dále dodává, ~e podle vyjádYení DS u jednání ítají její Ochranné sbory v sou asné dob cca 20 osob. Nejsou organizovány podle jednotek vymezených v oznámení o zalo~ení Ochranných sboro, ale zhruba polovina z nich posobí v echách a polovina na Morav. DS zároveH v sou asné dob nepYijímá ~ádné nové zájemce o lenství v Ochranných sborech. Dále DS uvedla, ~e poslední monitoring OS-DS se uskute nil na jaYe r. 2009 a od té doby OS-DS vyvíjejí innost pouze jako poYadatelská slu~ba na mítincích strany. lenové OS-DS neprocházejí ~ádným výcvikem, nejsou uniformovaní, jejich innost je dobrovolná v rámci volného asu.<br/>[383] Ve vztahu k Ochranným sborom DS Soud u inil díl í závr, ~e jejich innost v minulosti, tj. naposledy cca tYi tvrt roku pYed rozhodováním Soudu, smYovala k vyvolávání konflikto a rasové nesnáaenlivosti vo i romskému etniku. Tvrzené omezení jejich innosti je relativn krátkodobé, aby bylo mo~né init závry o zmn jejich pYedchozí aktivity. Dále, i kdy~ nebylo prokázáno, ~e se jedná o leny OS-DS, bylo prokázáno, ~e poYadatelskou slu~bu na shromá~dních poYádaných a spolupoYádaných Dlnickou stranou, vykonávaly osoby spjaté s krajn pravicovou, resp. neonacistickou scénou v R. Dlnickou stranou tvrzené zmny, tj. zejména omezení innosti OS-DS pouze na poYadatelskou slu~bu a nezávadné profily leno nebylo mo~né ovYit. Tvrzení o po tu leno nebylo podlo~eno ~ádnými dokazy, tím mén pak bylo prokázáno, o jaké osoby se jedná. Jakýkoliv pYezkum, zda se nejedná o osoby spojené s neonacistickým hnutím, tak byl vylou en. Provedené dokazy a pYíklad shora jmenovaného Jakuba KotláYe spíae nazna ují, ~e slo~ení OS-DS odpovídá shora popsanému programovému zamYení této strany. <br/>[384] Pro úplnost Soud doplHuje, ~e DS v souvislosti s inností svých Ochranných sboro poukázala zcela nepYípadn na romské hlídky na sídliati Chanov ( lánek  Romská hlídka poprvé vyrazila do ulic problémového sídliat Chanov , www.novinky.cz). Z citovaného dokazu vyplývá, ~e tzv. romské hlídky byly ustaveny ve spolupráci s mstskou policií, jejich lenové pracují v rámci dohod o pracovní innosti a související mzdové náklady hradí Ministerstvo vnitra. Je zYejmé, ~e tento model je kvalitativn nesoumYitelný s OS-DS, tedy skupiny osob organizované v rámci politické strany, její~ innost je ji~ z hlediska ústavních principo oddlená od státu ( l. 20 odst. 4 Listiny). Z tohoto ústavního principu rozvedeného Zákonem (§ 5 odst. 1) zároveH vyplývá, ~e politické strany mají zapovzeno zasahovat svou inností do innosti orgáno státu, resp. suplovat výkon státní moci, s výjimkou institucionalizovaného podílu na výkonu moci v návaznosti na výsledku voleb.<br/><br/>V.5 Propojení Dlnické strany s jinými subjekty<br/>[385] Vláda dovozuje dovodnost návrhu na rozpuatní DS rovn~ z její tvrzené spolupráce s neonacistickými a ultranacionalistickými hnutími, a to konkrétn s Národním odporem, Autonomními nacionalisty, Resistance Women Unity, Národním korporativismem a Dlnickou mláde~í. K tomu Soud konstatuje, ~e toto tvrzení by mlo v nyní projednávané vci relevanci za splnní a prokázání dvou podmínek:  závadnosti jmenovaných subjekto (tj. jejich protiprávní innosti) a jejich faktické spolupráce s DS. <br/>[386] Ke druhé uvedené podmínce Soud uvádí, ~e se - s výjimkou Dlnické mláde~e  nejedná o hnutí, která by existovala formáln právn, tj. ~e by napY. byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra podle zákona . 83/1990 Sb., o právu sdru~ovacím, resp. ~e by mla njakou jinou právní formu. Nic takového ostatn netvrdila ani vláda. Jak plyne podrobnji z dále provedeného rozboru dokazování, tato hnutí v sou asnosti zásadn posobí na principu odporu bez vedení (leaderless resistance), jsou organizována velmi voln, bez pevné formální struktury a mají do zna né míry spontánní povahu. Jejich vnitYní komunikace a rozhodování neprobíhá standardními mechanismy typu hierarchického rozhodování orgáno sdru~ení, ale zejména díky komunikaci prostYednictvím elektronických sítí. Proto je zYejmé, ~e neexistují ani ~ádné statutární orgány, stanovy, majetek, sídlo atp. tchto hnutí. Ji~ z povahy vci tedy jejich spolupráci s DS nelze prokazovat standardními formalizovanými institucemi typu smluv o spolupráci, lenskými prokazy, hierarchickou strukturou leno apod. Pokud proto DS v probhu jednání opakovan trvala práv na takovýchto dokazech a dokonce zpochybHovala samotnou existenci Národního odporu, kdy~ napY. opakovan vyzývala vládu k pYedlo~ení smlouvy o její spolupráci s DS, je zYejmé, ~e vdom dezinterpretovala podstatu ozna ených hnutí. Pokud toti~ tato hnutí existují pouze fakticky a nikoliv právn, fungují zcela neformáln a nejsou zalo~ena na hierarchické struktuYe, nelze o ekávat, ~e práv jejich spolupráce s jinými subjekty bude mít písemnou podobu. Trvání DS na pYedlo~ení dokazo o formalizovaném propojení je proto zavádjící a zcela se míjí s povahou ozna ených hnutí. <br/>[387] Z jediného dokazu plyne informace o jakési dohod mezi DS a dalaími hnutími  z textu L. Malého ze dne 11. 2. 2009  V o ekávání (www.cz.altermedia.info), podle nj~ mj.  nkdy na jaYe doalo k gentlemanské dohod mezi Dlnickou stranou a Národním odporem k vzájemné podpoYe. Sou asn byli do strany pYijati i lidé z hnutí Autonomních nacionalisto. Ze strany vedení DS to byl zajisté rozumný tah, jen~ vedl k sjednocení pravicových subjekto, ale hlavn k zmohutnní a zviditelnní strany a jejího pYedsedy. V reakci na tento dokaz DS pYedlo~ila dopis L. Malého ze dne 11. 10. 2009, adresovaný ministru vnitra, v nm~ jmenovaný protestuje proti manipulaci s fakty, kdy~ sice nepopírá svoje autorství citovaného textu, avaak s tím, ~e nikdy neml ~ádné dokazy o smlouvách DS s jinými hnutími a jde proto výhradn o jeho vlastní domnnky. <br/>[388] Tato tvrzení Soud vyhodnotil tak, ~e s ohledem na výae uvedenou neformální povahu NO i AN skute n není podstatné, zda bylo prokázáno uzavYení dohody mezi ozna enými subjekty a text L. Malého proto nevnímá jako potvrzení jejich formalizované spolupráce. Na stran druhé vaak nelze pYehlédnout, ~e L. Malý je, resp. pYinejmenaím v nedávné minulosti byl (DS jej ve svém vyjádYení ozna uje za svého bývalého lena), jedním z významných a jist tedy i dobYe informovaných pYedstavitelo DS (o em~ kupY. svd í to, ~e jménem této strany opakovan mluvil na rozných shromá~dních a publikoval v médiích). Z citovaného textu plyne, ~e se DS podaYilo sjednotit pravicové subjekty, pYi em~ k jejímu nejvtaímu zviditelnní doalo demonstrací 17. 11. 2008 v Janov. Jinými slovy, tento dokaz zmínnou spolupráci potvrzuje. Soud má pochopiteln za to, ~e dole~itá je fakticita a nikoliv formalizovaná podoba této spolupráce. Práv zmínná fakticita je pYitom dolo~ena Yadou dalaích dokazo (viz podrobnji ní~e).<br/>[389] Za významný dokaz potvrzující pYinejmenaím v obecné rovin spolupráci zmínných subjekto pova~uje Soud rovn~ text umístný dne 8. 4. 2008 na webové stránce www.nacionaliste.com, jeho~ autorem je pYedstavitel Národního korporativismu J. PetYivalský (sou asný funkcionáY  pYedseda rozhod í komise DS). Je v nm uvedeno, ~e NK kon í svoji innost a  pobo ky NK budou nadále pokra ovat ve své práci pod hlavi kou Autonomních nacionalisto. Dále vyzýváme vaechny naae leny, kteYí mají zájem o politickou innost na oficiální úrovni ke vstupu do Dlnické strany. Z tohoto dokazu má Soud jednak za prokázáno personální propojení NK a AN a dále snahu o politickou profilaci osob spojených s AN a dYíve NK práv prostYednictvím oficiální politické platformy, kterou je DS.<br/>[390] Lze tak shrnout, ~e pro vyvození skutkových závro o propojení DS s ozna enými hnutími není nutno prokazovat jejich formalizovanou a institucionalizovanou spolupráci, jeliko~ to objektivn ani není mo~né, nýbr~ posta uje prokázat provázanost faktickou. Tento zposob propojení pak lze dovodit zejména z hlediska poYádání spole ných akcí, personální propojenosti a dalaích aktivit (vzájemná podpora, výmna informací apod.). <br/><br/>V.5.1 Národní odpor (NO)<br/>[391] Jak plyne z dYíve pYedestYeného, Soud se nejprve zabýval otázkou existence (Dlnickou stranou v probhu jednání opakovan zpochybHované) a protiprávnosti Národního odporu. V tomto smru dospl k závru, ~e NO skute n pYedstavuje neregistrovanou radikální neonacistickou organizaci, která je rozhodující sou ástí krajn pravicové politické scény. Vycházel pYitom z nkterých rozhodnutí trestních soudo, pYedlo~ených vládou, jejich~ závry  coby  pYedb~nou otázku sui generis  pln respektuje. Z usnesení Nejvyaaího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 5 Tdo 79/2006, tak plyne, ~e NO pYedstavuje neonacistické hnutí, které vyvíjí innost spo ívající mj. ve vydávání periodik a organizaci srazo jejích pYívr~enco asto doprovázených hudební produkcí tzv. skinheadských skupin. Jde o hnutí do ur ité míry organizované, le  formáln neregistrované. Je pYitom nepochybné, ~e hlásá stanoviska a zastává postoj zjevn neslu itelný se zachováním práv a svobod vaech lidí, zejména práva na existenci a rovné postavení národnostních a rasových menain ( l. 1, 3 odst. 1, 24 a 25 Listiny). <br/>[392] K obdobným závrom dospl Krajský soud v Brn, který ve svém usnesení ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 4 To 98/2009, potvrdil rozsudek Mstského soudu v Brn ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. T 179/2008. V tomto usnesení krajský soud uvedl, ~e není pochyb, ~e NO  je takovým hnutím, které je decentralizované, bez centrálního vedení nebo jednoho vodce, fungující na principu kooperace jednotlivých lokálních autorit, kdy jednotlivé akce jsou na lokální úrovni koordinovány. Krajský soud tak potvrdil názor mstského soudu, ~e se jedná o hnutí decentralizované  do rozných bunk, jejich lenové vaak o sob vdí, vzájemn se setkávají a spole né akce poYádají&  . Krajský soud se ztoto~nil s názorem mstského soudu rovn~ v tom, ~e NO je hnutím smYujícím k potla ení práv a svobod lovka a hlásající národnostní a rasovou záae vo i odlianým skupinám lidí ve smyslu ustanovení § 260 tehdy platného trestního zákona. Soud pYitom uvedl, ~e tento závr není potYeba odborných znalostí a posta uje  pame, zejména historická, tolerantnost a uznávat podstatu ~ivota, kterou je mnohost, etnost a rozdílnost. Potvrdil tak názor mstského soudu, ~e NO pYedstavuje organizaci zastYeaující neonacistickou scénu v R a hlásající stanoviska a zastávající postoje zjevn neslu itelné se zachováním práv a svobod lidí. Barevná symbolika NO má vztah k historickým fenoménom nmeckého nacionálního socialismu a povále ného neonacismu.<br/>[393] Extremistická a protiprávní orientace a innost NO je patrná rovn~ z nkterých jeho akcí. Soud má za prokázáno, ~e pYíznivci NO dne 17. 9. 2005 uspoYádali neonacistický koncert (tzv. white power music  WPM) v obci KYttice a v jeho rámci byla oslavována osoba Rudolfa Hesse. Ú astníci se zdravili pozdravem  Sieg Heil a byla pou~ívána svastika a dalaí nacistické symboly. Podobn 10. 12. 2005 v Praze, ul. Zenklova, probhlo setkání  nejvrnjaích soukmenovco NO, v jeho~ rámci opt v reprodukované hudb a projevech ú astníko zaznly skladby podncující rasovou nenávost, antisemitismus a k propagaci nacismu (viz Zpráva ÚOOZ SKPV ke krajn pravicovému hnutí  Národní odpor , ze dne 29. 10. 2008, .j.: ÚOOZ-541-/ J-2008-27). Citovaná zpráva dále pYedestírá výsledky domovních prohlídek u pYedstavitelo NO B. `iaáka a E. Sedlá ka, u nich~ se naaly materiály svd ící o jejich aktivitách v rámci skinheadské scény a také materiály propagující nacismus a antisemitismus. Symbolika NO opt vychází z výae pojednaného tzv. barevného akordu. <br/>[394] Jak je pojednáno podrobnji ní~e (V.6), o neonacistickém zamYení NO, o jeho nesnáaenlivosti k nkterým skupinám obyvatel a o pou~ívání násilí svd í rovn~ nkteré konkrétní akce. V tomto smru byla v Yízení prokázána ú ast aktivisto NO na shromá~dní nacionálních socialisto v Budapeati dne 9. 2. 2008 pod názvem  Den cti , na kterém byla uctna poslední jednotka SS, která se v roce 1945 bránila Rudé armád. Tito aktivisté zde pYedstavili nový transparent s nápisem  Nationaler Widerstand Böhmen und Mähren . Jednalo se zejména o T. Kebzu, R. Langa, M. Hrocha a P. Ludvíka. Dalaí akce, její~ sou ástí výzdoby byl i transparent NO, byl koncert WPM dne 24. 8. 2007 v restauraci osady Poddubí. VeYejn vystoupili aktivisté NO také na shromá~dní homosexuálo pod názvem  Queer parade dne 28. 6. 2008 v Brn, které násilným zposobem naruaovali (viz Zpráva ÚOOZ SKPV ke krajn pravicovému hnutí  Národní odpor , ze dne 29. 10. 2008, .j.: ÚOOZ-541-/ J-2008-27). Ke spáchání trestné innosti (výtr~nictví, úmyslné ublí~ení na zdraví, útok na veYejného initele) ze strany aktivisto a stoupenco NO doalo v rámci tzv. trestné výpravy proti romské komunit v Janov 17. 11. 2008. }ádnou z tchto skute ností pYitom DS bhem jednání pYed Soudem nezpochybnila, kdy~ pouze opakovan uvedla, ~e s tmito akcemi nemla nic spole ného.<br/>[395] Soud dospl k závru o protiprávnosti aktivit Národního odporu rovn~ na základ Yady informací a lánko, publikovaných na webové stránce www.odpor.org. Skute nost, ~e se jedná o stránku Národního odporu, je patrná z jejího obsahu (viz zejména rubrika  kontakty , v ní~ jsou uvedeny kontaktní údaje na jednotlivé regionální organizace NO, anebo texty typu  Prohláaení o vzniku NO Svitavsko ze dne 30. 8. 2008). V tomto pYípad spatYuje Soud protiprávnost innosti NO zejména v pozvánkách na konkrétní akce se zjevn extremistickým zamYením a také ve zveYejHování nacionalistických, pYíp. rasov nesnáaenliv orientovaných texto. K závru, ~e www.odpor.org pYedstavuje informa ní server NO, ostatn dospl i Mstský soud v Brn ve shora citovaném rozsudku ze dne 5. 11. 2008.<br/>[396] Z konkrétních provedených dokazo texto publikovaných na www.odpor.org Soud odkazuje napY. na zjevn rasistický obsah lánku  Postavme se ernému rasismu v PYerov! (ze dne 29. 3. 2009), v nm~ se zejména hovoYí o etnicko-rasových problémech, je~ Systém nedoká~e, nechce a nesmí Yeait,  neboe s Yeaením této otázky stojí a padá siono-kapitalistický princip globální nadvlády .  Cikánské etnikum je zde ozna ováno za nepracující tYídu, a to i s ohledem na svoj genofond a kulturní tradici, a jejich integraci brání  geneticky zakódovaný parazitický reflex . <br/>[397] Neonacistický obsah má rovn~ text publikovaný dne 8. 12. 2008 na www.politikacz.nazory.cz, obsahující odkaz na www.odpor.org, a nazvaný  Nacionální socialismus dnes . Autor zde rozebírá program nacionálního socialismu v historii; tvrdí, ~e komunistický pYevrat byl v Rusku proveden z vtainy zahrani ními a domácími }idy a kazatelem jednoty a sociální spravedlnosti se stal teprve Adolf Hitler (jeho fotky doprovázejí lánek). Sou asné pojetí nacionálního socialismu je zalo~eno na neposkvrnnosti krevní linie a kontinuáln navazuje na ideologii nmeckého nacismu (blí~e viz V.3). <br/>[398] Rovn~ text umístný na www.odpor.org dne 22. 12. 2008 a nazvaný  Nacionální socialismus je zcela otevYen neonacisticky zamYený. Jsou v nm toti~ jako pozitivní prezentovány cíle národního socialismu, o který autor textu usiluje, a to jako bílá Evropa a bílý svt, kdy zdravá spole nost je pouze ta, která je tvoYena obyvateli spYíznné krve (rasy). Úkolem státu je vlastnictvím a kontrolou velkých podniko zajistit stálou zamstnanost; mezi zamstnancem a zamstnavatelem nastane souhra, které vaak bude dosa~eno na základ rasové pYísluanosti. Práv rasová sounále~itost zaru í harmonické fungování zdravé spole nosti a dostate ný ~ivotní prostor pro bílého lovka. Demokracie je ozna ována za nefunk ní. Závr textu se otevYen pYihlaauje k principom TYetí Yíae  ano té Yíae, která dle dneaních hysterických Yvouno z Yad ~ido a jim podobných stvor aíYila iré zlo a chtla pouze ni it, zabíjet a vyhlazovat. Nacionální socialisté zato í se svými nepYáteli, jeliko~  naae cesta vede skrze krvavé Yeky ... Jsme v situaci, kdy je naae rasa vybíjena, a proto nemáme nejmenaí dovod nakládat s nepYáteli  po kYeseansku  . lánek  Horst Wessel  Vlajku vzhoru. PYíbh nacionálního socialisty (vlo~eno na www.odpor.org dne 23. 9. 2006) je oslavou velitele SA a lena NSDAP, zastYeleného v roce 1930. lánek kon í zvoláním  Heil Horst Wessel! K tomuto textu je pYipojen pYeklad lánku J. Goebbelse z asopisu Der Angriff, nazvaný  Vlajku vzhoru .<br/>[399] Jednozna n antisemitské vyznní má podle názoru Soudu text  }idé a sionisté hlavní pákou zrodu SR (vlo~eno na www.odpor.org dne 2. 10. 2008), v nm~ je první republika ozna ována za ~ido-zednáYskou SR, pYíp. za ~idokratickou republiku. Jakkoliv toti~ se údajn jedná pouze o pYeklad ásti knihy bývalého izraelského velvyslance v R (1993-1995) Moshe Yegara  eskoslovensko, sionismus a Izrael , je podstatné, do jakého kontextu jej zasadil zpracovatel. Ze samotného textu plyne, ~e prvorepublikoví politici na ele s Masarykem byli vnímaví pro uznání národních práv }ido, a to ji~ proto, ~e sami bojovali o uznání bhem I. svtové války a ji~ od Hilsnerova procesu mli dobré vztahy s ~idovskou komunitou a organizacemi. Masaryk v~dy pova~oval }idy za homogenní národ a jeho styky mu pomohly i pYi získání podpory od prezidenta W. Wilsona. Nakonec se eskoslovensko stalo prvním státem, v nm~ byla úYedn uznána ~idovská národnost. Z tchto skute ností vaak neznámý zpracovatel textu dovozuje, ~e SR pYedstavovala  ~ido-zednáYský paskvil a ~e se Masaryk a jeho vrní sionisté zYejm obrací v hrob, kdy~ slyaí o republice vybojované legionáYi.<br/>[400] Na citovaném webu byl dne 3. 4. 2009 umístn rovn~ esky a nmecky psaný text nazvaný  Základní úmluva mezi eskými a nmeckými kamarády , z jeho~ obsahu plyne, ~e doalo k dohod mezi stoupenci Národního odporu v R, SRN a Rakousku, kterou jsou odsouzeny Beneaovy dekrety. Dále se v této smlouv odkazuje na  tradici Nmecké Yíae a spojenco Yíae jako jádra a opory Evropy. NepYátelskou mocí páchanou zkázu na naaich národech skrze biologické a ekonomické zat~ování cizími vlivy mo~e zastavit jen náa spole ný boj. <br/>[401] Vláda pYedlo~ila jako dokazy rovn~ dokumenty nazvané Strategie boje proti extremismu za roky 2006, 2007 a 2008, zpracované Ministerstvem vnitra a schválené vládou. Z tchto dokumento pYedevaím plyne, ~e Národní odpor a Autonomní nacionalisté jsou pova~ováni za neonacistická hnutí a jsou zde mapovány jednotlivé akce jejich stoupenco. Stejné zjiatní obsahuje dokaz pYedlo~ený DS: Výro ní zpráva BIS za rok 2007. Plyne z ní, ~e v uvedeném roce funguje neonacistická scéna i nadále podle koncepce tzv. autonomního nacionalismu a pYední místo na ní zaujímal práv NO.<br/>[402] Soud nemohl opomenout ani dokaz provedený Yadou fotografií pYedlo~ených vládou, které se týkají veYejných i soukromých akcí osob, spojených s Národním odporem, a v Yad pYípado i s DS. Na tchto fotografiích (viz zejména Podkladová analýza ke krimináln závadovým osobám severomoravské krajn pravicové scény neonacistické organizace NO a z Yad radikálo AN  fotografická pYíloha, pYedlo~eno kpt. R. Chobolou) jsou napY. zachyceny nkteré osoby pYed vlajkami s logem Národního odporu, pYíp. nesoucí transparenty s tímto nápisem. Konkrétn jde (z ní~e ozna ených osob, u nich~ je prokázána innost v rámci DS) o JiYího `vehlíka a Markétu Pavlí kovou, kteYí pYed vlajkami hajlují; dalaí osoby spojené s DS se podle pYedlo~ených fotografií podílely na akcích NO  kupY. Benedikt Vácha, Jakub KotláY. Z tchto fotografií a z dalaích provedených dokazo je navíc zYejmé, ~e z kombinace pou~ívané symboliky (napY. pod nápisem Národní odpor se pravideln objevují slova  Braune Macht , tj. hndá moc), zposobu odívání (pYíp. v nkterých pYípadech i tetování) a místa a dovodu této prezentace jasn plyne ur itý stupeH uniformovanosti stoupenco NO, který jednak zcela vyvrací námitku DS, ~e NO vobec reáln neexistuje, a dále také svd í o celkové orientaci tohoto hnutí. <br/>[403] Tuto programovou orientaci NO shrnuje text  Co chceme? , v nm~ je uvedeno, ~e  naaím cílem není pouze zabíjet, ni it a vyhlazovat Rómské, erné i ~luté obyvatelstvo, ale také chránit naai bílou rasu a národ pYed initeli je ohro~ujícími, a práv tyto initele nenecháme nikdy v klidu usnout ani poklidn ~ít, budeme tu v~dy aby jsme je zlikvidovali. Za tyto pova~ujeme nejvtaí zrádce rasy  ty kteYí se mísí s ostatními rasami a tak slep degenerují vlastní dokonalejaí bílou rasu; dále feeáckou lozu, která pobízí k fetování a tím ohro~uje naae bílé dti a podkopává morálku národa; cikány okrádající a vykoYiseující náa stát a rasisticky úto í na naae bílé obyvatele, ale také bojujeme perem a slovy proti naaí sionistické vlád (Nacionáln socialistický magazín Eagle Unit  Silesian Division, . 1/2004).<br/>[404] Lze tak u init díl í závr, ~e protiprávní zamYení a innost NO byla beze zbytku prokázána. Soud má na základ citovaných dokazo za postaveno najisto, ~e NO je svým ideovým zamYením a konkrétní projevovanou inností neonacistickou organizací, zalo~enou na rasové a etnické nesnáaenlivosti, xenofobii, antisemitismu a pou~ívání násilí vo i skupinám obyvatel Soud se proto v dalaím zabýval tvrzeným propojením NO a DS. <br/>[405] Rovn~ v tomto smru Soud pYisvd il argumentaci vlády, ~e tato spolupráce byla zposobem nevzbuzujícím ~ádné rozumné pochybnosti prokázána. Projevovala se pYitom v nkolika formách: ve spole ném poYádání shromá~dní (resp. ve vzájemném zvaní Ye níko na vlastní akce), v pYebírání texto ze svých webových stránek a zejména v personální propojenosti. <br/>[406] V pYípad poYádání shromá~dní má Soud za prokázánu spolupráci DS a NO ohledn následujících akcí (podrobnji viz V.6).<br/>[407] Na demonstraci Národního odporu za vznného V. Pechance dne 21. 4. 2007 v Plzni vystoupil pYedstavitel DS L. Malý (Zpráva Policie eské republiky ze dne 23. 10. 2008, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, .j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27).<br/>[408] Na demonstraci Národního odporu za vznného V. Pechance dne 21. 7. 2007 ve Svitavách vystoupili L. Malý a pYedseda DS T. Vandas (viz citovaný dokaz).<br/>[409] Na demonstraci Národního odporu v Plzni dne 1. 3. 2008  Za svobodu slova vystoupil pYedseda DS T. Vandas (viz citovaný dokaz).<br/>[410] Na demonstraci Dlnické strany v Praze dne 15. 3. 2008  Za celistvost Srbska se podíleli aktivisté NO (viz citovaný dokaz).<br/>[411] Demonstraci 1. 5. 2008 v Praze povodn ohlásil len NO Martin Mati ka, nicmén po jejím zákazu magistrátem se poYadatelem stala pYímo DS, co~ svd í o koordinované innosti obou uvedených subjekto. Na této akci vystoupili pYedstavitelé NO i DS (viz citovaný dokaz).<br/>[412] Na demonstraci Národního odporu za vznného V. Pechance dne 26. 7. 2008 ve Svitavách vystoupili pYedseda DS T. Vandas a L. Malý (viz citovaný dokaz).<br/>[413] Akce v Litvínov  Janov dne 17. 11. 2008 probhla v návaznosti na shromá~dní svolané Dlnickou stranou a nazvané  Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí (viz oznámení o konání shromá~dní ze dne 24. 10. 2008, podepsané 1. místopYedsedou DS J. `tpánkem). Na této následné akci se významn podíleli aktivisté NO, o em~ svd í popis jejího probhu v etn policejního videozáznamu. Jak plyne napY. z textu umístného na www.odpor.org dne 29. 3. 2009 a nazvaného  Postavme se ernému rasismu v PYerov! , jeho autor poukazuje na to, ~e  Dlnická strana v Janov strhla lavinu, která se pYevalila pYes celou zemi a v tchto akcích je tYeba pokra ovat, proto dne 4. 4. 2009 poYádali Autonomní nacionalisté za podpory NO shromá~dní s následným pochodem nejrizikovjaími lokalitami PYerova.<br/>[414] O úzkém propojení DS a NO svd í rovn~ vzájemná podpora. NapY. na webu www.odpor.org byla umístna reklamní pozvánka na politicko hudební odpoledne Dlnické strany dne 11. 10. 2008 v Plzni a Chrástu, jejím~ obsahem je i volební propagace DS v krajských volbách (viz Zpráva Policie eské republiky ze dne 23. 10. 2008, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, .j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27). Spíae pravidlem ne~ výjimkou je pak skute nost, ~e Yada texto zveYejnných na www.odpor.org pochází z webu www.delnickelisty.cz, tzn. z oficiálního webu DS. Jedná se napY. o text  Jedu do PYerova, proto~e nevYím Systému (vlo~eno tiskovým odborem DS dne 31. 3. 2009; jedná se o rozhovor s  mladým aktivistou národního socialismu Miroslavem L. , který hovoYí o dovodech, pro který jeden na akci poYádanou AN za podpory NO), nebo o rozhovor s T. Kebzou, umístný na www.odpor.org dne 7. 12. 2008. V pozvánce aktivistom a sympatizantom NO na 1. máj 2008, umístné na www.odpor.org, je výslovn uvedeno, ~e oficiálními poYadateli jsou DS a Svobodná mláde~ Praha. Z jejího dalaího kontextu je nicmén zYejmé, ~e se jedná o reakci na rozpuatné shromá~dní 1. 5. 2007, kterou v Brn poYádal práv NO. O této akci následn informoval text  Report  1. Máj 2008 , v nm~ se napY. hovoYí o odmítnutí ztoto~nní se se zednáYi ovládanou politikou první republiky. Podobn text místopYedsedy DS J. `tpánka  eská mláde~! Na strá~! byl na www.odpor.org pYevzat z webu Dlnických listo. V projevu na shromá~dní DS dne 24. 5. 2009 v Praze pYedseda T. Vandas vyslovil podporu osob, kteYí  byli posláni do kriminálu za dr~ení transparentu s nápisem Národní odpor. Na stejném webu byl publikován text J. PetYivalského (pYedseda rozhod í komise DS)  Pojme spole n k cíli ze dne 21. 6. 2009, bilancující výsledky voleb do Evropského parlamentu a oslovující pYíznivce Republikáno a Národní strany, aby podporovali DS. Stejný autor publikoval na www.odpor.org dne 1. 7. 2009 lánek  Koho chcete pou ovat? , brojící proti tvorcom Nového svtového Yádu.<br/>[415] Pokud DS pYi jednání u Soudu opakovan namítal, ~e nikdo nemo~e odpovídat za to, ~e nkdo jiný umístí jeho text na svoji webovou stránku, lze s tímto názorem  v obecné rovin  samozYejm souhlasit. V nyní projednávané vci nicmén nelze pYehlédnout, ~e frekvence texto pYedstavitelo DS, umiseovaných na www.odpor.org, svd í o tom, ~e nejde o zále~itost nahodilou, nýbr~ o systematickou, která ve svém dosledku potvrzuje ideové propojení obou tchto subjekto. Jinak Ye eno, pokud by mezi obma tmito subjekty existovala názorová disharmonie, sledovaly by odliané cíle a oslovovaly by jiný okruh pYíznivco, nevidí Soud ~ádný rozumný dovod, pro který by v takovéto míYe internetová doména NO pYebírala názory pYedstavitelo DS. Ani tuto námitku DS proto Soud nepova~uje za dovodnou.<br/>[416] Personální propojenost DS a NO má Soud za prokázánu na základ Yady skute ností. PYedevaím jde o to, ~e se na pYedních místech kandidátních listin DS v roce 2008 a 2009 ve volbách do zastupitelstev krajo, Evropského parlamentu a neuskute nných voleb do Poslanecké snmovny v Yad pYípado objevily osoby významn spjaté s NO. Jejich septí s tímto hnutím vzal Soud za prokázané z dokazo, na n~ v~dy u jednotlivých osob odkazuje. Soud zjistil propojení mezi DS a NO u následujících osob.<br/>[417] Martin Anlauf, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (15. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji), zároveH aktivista NO Slezsko (HavíYov), násilník Anti-Antifa (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Podkladová analýza ke krimináln závadovým osobám severomoravské krajn pravicové scény neonacistické organizace NO a z Yad radikálo AN /dále té~  Podkladová analýza SM / a výslech svdka kpt. R. Choboly); <br/>[418] Lukáa Besta, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (13. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji), zároveH aktivní ú astník Yady akcí NO Slezsko a v dalaí ásti rozsudku analyzovaných Autonomních nacionalisto (dále té~  AN ) (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[419] Ladislav Budz, kandidát DS ve volbách do Evropského parlamentu (22. místo na kandidátce) a len WPM (White Power Music) kapel Squad 96 a Uli níci 88, pohybuje se v prostYedí NO a AN (Zpráva Policie eské republiky, Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO);<br/>[420] Václav Burea, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva PlzeHského kraje (2. místo na kandidátce), hlavní organizátor demonstrace Národního odporu v Plzni dne 1. 3. 2008  Za svobodu slova (Zpráva Policie eské republiky ze dne 24. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-1/ J-2008-99TO);<br/>[421] Daniel erpák, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje (3. místo) a ve volbách do Poslanecké snmovny (10. místo na kandidátce), zároveH aktivista NO Slezsko (Orlová) (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[422] Josef Formánek, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (6. místo na kandidátní listin v Olomouckém kraji) a aktivní ú astník akcí NO Olomouc (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[423] JiYí Friedrich, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (16. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji) a aktivista NO Slezsko (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[424] JiYí Fronk, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Karlovarského kraje (2. místo na kandidátce) a elný pYedstavitel karlovarské pobo ky NO (Zpráva Policie eské republiky ze dne 24. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-1/ J-2008-99TO);<br/>[425] Petr Fry , kandidát DS ve volbách do Evropského parlamentu (18. místo na kandidátce), pohybuje se v blízkosti nejaktivnjaích pYíznivco NO (Zpráva Policie eské republiky, Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO);<br/>[426] Tomáa Höger, kandidát DS ve volbách do Evropského parlamentu (21. místo) a ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje (2. místo na kandidátce), ú astník akcí NO (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO);<br/>[427] Milan Hroch, kandidát DS ve volbách do Evropského parlamentu (17. místo) a ve volbách do zastupitelstva kraje Vyso ina (1. místo na kandidátce), jeden z nejvtaích aktivisto NO (Zpráva Policie eské republiky, Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO);<br/>[428] Michal Hudák, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Karlovarského kraje (7. místo na kandidátce) a len NO Karlovy Vary (Zpráva Policie eské republiky ze dne 24. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. : PPR-23192-1/ J-2008-99TO);<br/>[429] Andrea Juriaaová, kandidátka DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje (16. místo na kandidátce) a ú astnice Yady akcí NO Slezsko (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO);<br/>[430] Jakub KotláY, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (12. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji) a jeden z hlavních aktivisto NO Slezsko, ú astník akcí AN, klí ová osoba a organizátor pravicov extremistických aktivit na severní Morav (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[431] David Kund>a, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (6. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji) a aktivista NO Slezsko, ú astník akcí krajní pravice v . AN (Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[432] Iveta Machová, kandidátka DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje (4. místo na kandidátce), organizátorka a ú astnice akcí NO (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; okrajov té~ Podkladová analýza SM a výslech kpt. R. Choboly);<br/>[433] Lukáa Mikua, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (28. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji), aktivista  minibuHky NO (Divize ZábYeh), aktivní ú astník akcí NO Slezsko (Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[434] Mirko Musil, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje (1. místo) a ve volbách do Poslanecké snmovny (1. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji), aktivista NO Slezsko, násilník Anti-Antifa (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Zpráva Policie eské republiky, Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO; a Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[435] Markéta Pavlí ková, kandidátka DS ve volbách do Poslanecké snmovny (35. místo na kandidátce v Moravskoslezském kraji) a aktivistka NO Slezsko (Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[436] Antonín Poledník, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (11. místo na kandidátce v Olomouckém kraji) a aktivní ú astník akcí NO Olomouc (Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[437] Zdenk Strnad, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Karlovarského kraje (4. na kandidátce) a len NO Karlovy Vary (Zpráva Policie eské republiky ze dne 24. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. : PPR-23192-1/ J-2008-99TO);<br/>[438] JiYí `légr, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Ústeckého kraje (13. na kandidátce), aktivní ú astník a organizátor akcí pravicov extremistických hnutí a NO (materiál Policie R, Krajské Yeditelství policie Severo eského kraje, . j. KRPU-93729/ J-2009-00871/ dále té~  Podkladová analýza S  /, a výslech svdka por. Bc. Ing. J. Nováka);<br/>[439] Nikola `trbáH, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje (12. na kandidátce) a ú astník na akcích NO Slezsko (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO);<br/>[440] JiYí `vehlík, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Olomouckého kraje (1. na kandidátce) a ve volbách do Poslanecké snmovny (1. na kandidátce Olomouckého kraje), len pYedsednictva DS, aktivista NO Olomouc, organizátor a ú astník krajn pravicových akcí v . AN, jeden z hlavních pYedstavitelo tzv. POW (Prisoners of War) (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; podobn Zpráva Policie eské republiky, Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO; a Podkladová analýza SM a výslech svdka kpt. R. Choboly);<br/>[441] Benedikt Vácha, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje (6. na kandidátce) a pYední aktivista NO Slezsko (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO; okrajov té~ Podkladová analýza SM a výslech kpt. R. Choboly);<br/>[442] Patrik Vondrák, kandidát DS ve volbách do Evropského parlamentu (9. na kandidátce), jeden z elných a nejaktivnjaích pYedstavitelo NO (Zpráva Policie eské republiky, Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO);<br/>[443] Lucie Vyklická, kandidátka DS ve volbách do zastupitelstva Karlovarského kraje (6. na kandidátce) a lenka NO Karlovy Vary (Zpráva Policie eské republiky ze dne 24. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. : PPR-23192-1/ J-2008-99TO);<br/>[444] Vladimír }iaka, kandidát DS ve volbách do Poslanecké snmovny (3. místo na kandidátce Olomouckého kraje), aktivista NO Olomouc a ú astník akcí krajní pravice v . AN (Podkladová analýza SM a výslech kpt. R. Choboly).<br/>[445] Propojenost DS a NO je rovn~ (nepYímo) dovoditelná i ze skute nosti, ~e Dlnická mláde~, coby organiza n a personáln propojené sdru~ení s DS (viz ní~e), je vydavatelem periodického tisku s názvem Národní odpor, tj. tisku se stejným názvem, jako je popisované extremistické hnutí. Motivace takového ozna ení periodika je pYitom zcela zYejmá a posta uje zde odkázat na projev Martina Zbely (aéfredaktor Dlnických listo, len pYedsednictva DS a sou asn pYedseda Dlnické mláde~e), v nm~ zaznlo, ~e tím mlo být poukázáno na nesmyslnost a nespravedlnost rozsudko nad  aktivisty, kteYí kvoli veYejnému propagování slov Národní odpor musí do vzení (Dlnické listy . 31, kvten 2009). Text stejného autora  Za tohle pojde pt lidí do kriminálu byl umístn na www.odpor.org dne 2. 4. 2009. Jeho obsahem je ostrý nesouhlas s odsouzením pti pYedstavitelo NO. <br/>[446] Soud na základ shora uvedeného uzavírá, ~e v pYípad Národního odporu byla v Yízení prokázána jeho existence, protiprávnost innosti a rovn~ velmi úzké propojení s Dlnickou stranou. PYitom je nutné akcentovat, ~e tato spolupráce a propojení vykazuje rysy dlouhodobosti (pYinejmenaím od roku 2007 a~ do sou asnosti) a také vzájemné výhodnosti. Soud pova~uje za významné, ~e tato spolupráce prokazateln pokra ovala i po bYeznu 2009, kdy bylo rozhodnuto o prvním návrhu na rozpuatní DS, co~ dokládá zejména ú ast leno a aktivisto na kandidátních listinách DS pro volby do Evropského parlamentu a Poslanecké snmovny v roce 2009. Je pYitom zYejmé, ~e tato ú ast není symbolická, nýbr~ natolik masivní, ~e svd í spíae o tom, ~e DS v sou asnosti pYedstavuje politickou instituci napomáhající prosazovat cíle Národního odporu a za to od nj inkasuje potYebnou podporu jeho stoupenco. K podobnému závru ostatn dospl i Mstský soud v Brn ve dYíve citovaném rozsudku ze dne 5. 11. 2008, v nm~ uvedl, ~e NO usiluje  o zmnu vnjaího image na veYejnosti. Proto práv po pYedmtné události (poznámka NSS: 1. máj 2007 v Brn) doalo ji~ k potla ení jejich symbolo a názvo na veYejnosti a pYechod v dalaí organizace, zejména oficiáln registrovanou Dlnickou stranu. <br/><br/>V.5.2 Autonomní nacionalisté (AN)<br/>[447] Podobn jako v pYípad Národního odporu, také u Autonomních nacionalisto se Soud nejprve zabýval otázkou protiprávnosti tohoto hnutí a poté tvrzeným propojením s DS. V tomto pYípad toti~ DS (na rozdíl od NO) existenci AN nepopYel a v probhu jednání pYedseda DS uvedl, ~e vystoupil i na nkterých akcích tohoto hnutí, a to tehdy, kdy~ tyto akce obsahov konvenovaly s programovými hodnotami DS. Pozvánky na akce AN prý dostával elektronicky, a to od lidí, které osobn neznal, nicmén pYedstavili se jako zástupci AN a akci prezentovali jako poYádanou AN.<br/>[448] Vláda pYi vymezení AN vycházela z oficiálního informa ního portálu AN, kterým je webová stránka www.nacionaliste.com. Na této stránce byl dne 28. 12. 2006 umístn programový dokument nazvaný  Autonomní nacionalismus a vysvtlující organizaci a cíle tohoto hnutí. Je zde zejména uvedeno, ~e výraz  autonomní znamená svobodní i nezávislí.  Centrální Yízení organizace také bývá dost asto nepru~né a zranitelné vo i zásahu zven í. Chtli jsme do budoucna pYedejít podobným problémom a zvolili jsme jinou cestu. Cestu na sob nezávislých skupin, nejlépe lenné na msto i menaí územn správní celek(napY. okres), které jsou ve své innosti nezávislé na centrálním Yízení. Ka~dá skupina se tedy prezentuje sama svojí inností. Skupiny samozYejm mezi sebou spolupracují a podporují se na rozných akcích, ale jejich provázanost není tak velká, aby absence jednoho lánku ohrozila fungování ostatních skupin. Tyto skupiny pak pojí zejména spole né veYejné a soukromé akce, distribuce materiálo i webový info-portál, který je informa ním médiem pro vaechny (stYedo eské) skupiny. Tato strategie má za cíl aktivizovat místní doposud neorganizované skupiny nacionalisto a zároveH jim poskytnout dostate nou volnost pYi realizaci svojí politiky v okolí. <br/>[449] Cíle AN jsou zde popsány jako  boj za národ a jeho práva na vod í roli pYi Yízení této zem. Nechápeme jej jako úzkoprsý aovinismus a s ním spojenou nevra~ivost vo i jiným evropským národom. Nechápeme jej jako primitivní tezi "vae eské je dobré a co není, je apatné". Ale na své úspchy a svoje koYeny jsme patYi n hrdí. V dneaní dob elíme s evropskými národy vaichni spole n nkolika hrozbám a pro vzájemné rozpory ji~ není místo. Máme spole né protivníky a to si musíme vaichni uvdomit. ZároveH ale jako nacionalisté odmítáme zásahy do naaí státní suverenity. Národ chápeme jako skupinu lidí se spole nými tradicemi, historií, etnicitou a jazykem. AN sdru~ují  nacionalisty, patrioty, antikomunisty, národní socialisty, fotbalové fans, pYíznivce Straight Edge, Black block, fanouaky hudebních stylo R.A.C., Hate-Core, Black metal a vaechny mladé lidi, kteYí se chtjí zapojit do naaí innosti. S autonomními nacionalisty úzce spolupracují skupiny Anti-Antifa, které mají za cíl zabránit rudým násilníkom naruaovat naae akce a napadat nacionalisty. <br/>[450] Soud má za to, ~e ze samotného citovaného programového vyjádYení nikterak neplyne, ~e by AN pYedstavovalo neonacistické hnutí. Jiná je vaak otázka konkrétní innosti aktivisto a stoupenco tohoto hnutí. V tomto smru se podaYilo vlád prokázat, ~e se nkteYí pYedstavitelé a pravidelní ú astníci akcí AN podílejí na pravicov extrémistické a nkdy dokonce i násilné innosti. Konkrétn se jedná napY. o J. Páníka ( len DS), opakovan odsouzeného za výtr~nictví a násilnou trestnou innost (viz Policie R, Krajské Yeditelství policie Severo eského kraje, . j. KRPU-93729/ J-2009-00871), J. KotláYe, opakovan vyaetYovaného Policií R pro násilné delikty (viz tamté~), L. Bestu (viz citovaný dokaz), JiYího `vehlíka, opakovan vyaetYovaného pro rasový delikt (viz tamté~) a Vladimíra }iaku (viz tamté~). Nelze ostatn pYehlédnout ani velmi úzké personální propojení aktivisto Autonomních nacionalisto a Národního odporu a spole né poYádání (pYíp. ú ast) Yady akcí (podrobn k tomu viz V.6).<br/>[451] Za zdoraznní v tomto kontextu stojí zejména akce nazývaná jako tzv.  bitva o Janov , k ní~ doalo dne 17. 11. 2008. Jak je podrobn popisováno ní~e (V.6), v tomto pYípad byla prokázána velmi úzká spolupráce mezi DS spo ívající v tom, ~e DS na místo svolala politický mítink, na který bezprostYedn navazoval pochod, uspoYádaný aktivisty AN, nkolika stovek svých ozbrojených stoupenco do Janova, pYi em~ zjevným cílem této akce mlo být fyzické napadení zde ~ijících romských obyvatel. Tento pochod pYitom navazoval na akci leno OS-DS dne 4. 10. 2008 a ml pYedstavovat jakousi odvetu za napadení tchto leno místními Romy. Podobn zamYený pochod uspoYádali AN následn dne 4. 4. 2009 v PYerov (viz V.6), pYi em~ úmysl byl zYejmý: mlo se pokra ovat ve zposobu akcí, zahájených práv ve zmiHovaném Janov. Nelze pYehlédnout, ~e svolavatelem pYerovského pochodu byl J. `vehlík, pYední aktivista AN a sou asn len pYedsednictva DS. <br/>[452] Práv na základ tchto konkrétních aktivit Autonomních nacionalisto je vláda v ji~ citovaných dokumentech nazvaných jako Strategie boje proti extremismu za roky 2006, 2007 a 2008 ozna ila za neonacistické hnutí. S tímto hodnocením se Soud ztoto~Huje, a to zejména práv z hlediska hodnocení konkrétních akcí a projevo, na který se pYedstavitelé AN podíleli. Tato innost toti~ jednozna n svd í o jejich rasové nesnáaenlivosti, xenofobii, v nkterých pYípadech i antisemitismu a zjevných projevech sympatií k pYedstavitelom a ideologii TYetí Yíae a o pou~ívání násilí proti nkterým skupinám obyvatel (podrobnji viz ást V.6).<br/>[453] Soud dále pYistoupil k hodnocení spolupráce, pYípadn propojení DS a AN. V tomto smru je tYeba vycházet z toho, ~e spolupráci obou tchto subjekto pYi jednání pYiznal i pYedseda DS, kdy~ mimo jiné uvedl, ~e vystoupil s projevem na nkterých akcích poYádaných i spolupoYádaných AN. Toto konstatování ostatn odpovídá i obsahu provedených dokazo. NapY. na webu www.nacionaliste.com byla dne 7. 3. 2008 umístna pozvánka na shromá~dní konané dne 15. 3. 2008 v Praze pYed velvyslanectvím Srbska nadepsaná jako  Dlnická strana podpoYí Srbsko a obsahující výzvu:  Dlnická strana podpoYila Autonomní nacionalisty a jejich protest proti nezávislosti Kosova, ti te podpoYí Dlnickou stranu! Dále má Soud za prokázáno konání spole ného shromá~dní v Koaicích, kde vystoupil spole n s Ye níky z AN Pova~ie pYedseda MO DS Praha P. Vondrák (viz www.delnickelisty.cz, vlo~eno 18. 5. 2009). Za spole nou akci, na které se podíleli spole n DS a AN, je tYeba pova~ovat rovn~ demonstraci dne 4. 4. 2009 v PYerov (viz Podkladová analýza ke krimináln závadovým osobám severomoravské krajn pravicové scény neonacistické organizace NO a z Yad radikálo AN  fotografická pYíloha, pYedlo~eno kpt. R. Chobolou).<br/>[454] Soud pYirozen nepYehlédl ani ji~ jednou citovanou informaci umístnou dne 8. 4. 2008 na webové stránce www.nacionaliste.com, jejím~ autorem je pYedstavitel AN J. PetYivalský (sou asný funkcionáY DS) a v ní~ je uvedeno, ~e NK kon í svoji innost s tím, ~e  pobo ky NK budou nadále pokra ovat ve své práci pod hlavi kou Autonomních nacionalisto. Dále vyzýváme vaechny naae leny, kteYí mají zájem o politickou innost na oficiální úrovni ke vstupu do Dlnické strany. Z tohoto dokazu má Soud jednak za prokázáno personální propojení NK a AN a dále snahu o politickou profilaci osob spojených s AN práv prostYednictvím oficiální politické platformy, kterou je DS.<br/>[455] Jak ostatn plyne z ní~e provedeného popisu jednotlivých akcí, na nich~ se DS podílela, byla v Yad pYípado prokázána spolupráce mezi obma subjekty  viz Beroun 24. 2. 2007, Kladno 29. 9. 2007, Praha 23. 2. 2008, Praha 15. 3. 2008, Praha 1. 5. 2008, D ín 14. 6. 2008, Rokycany 6. 9. 2008, Kladno 28. 9. 2008, Janov 17. 11. 2008, PYerov 4. 4. 2009, Brno 1. 5. 2009, Kladno 28. 9. 2009. Ve vtain pYípado tuto spolupráci ostatn nepopYela ani samotná DS.<br/>[456] Personální propojenost DS a AN má Soud za prokázánu rovn~ na základ toho, ~e se na pYedních místech kandidátních listin DS v roce 2008 a 2009 ve volbách do zastupitelstev krajo, Evropského parlamentu a neuskute nných voleb do Poslanecké snmovny objevily osoby významn spjaté s AN. Jejich septí s tímto hnutím vzal Soud za prokázané z dokazo, na n~ v~dy u jednotlivých osob odkazuje. Soud zjistil propojení mezi DS a AN u tchto osob.<br/>[457] Pavel Andrle, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva PlzeHského kraje (3. místo na kandidátce) a aktivní len AN (Zpráva Policie eské republiky ze dne 24. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-1/ J-2008-99TO).<br/>[458] Petr Andrle, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva PlzeHského kraje (6. místo na kandidátce)a aktivní ú astník akcí AN a krajn pravicové scény (viz citovaný dokaz).<br/>[459] Petr Bratrych, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva PlzeHského kraje (12. místo na kandidátce), sympatizující s AN a dalaími neonacistickými skupinami (viz citovaný dokaz).<br/>[460] Tomáa Budín, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva PlzeHského kraje (13. místo na kandidátce), sympatizující s AN a dalaími neonacistickými skupinami (viz citovaný dokaz).<br/>[461] Vlastimil Budín, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva PlzeHského kraje (17. místo na kandidátce), sympatizující s AN a dalaími neonacistickými skupinami (viz citovaný dokaz).<br/>[462] JiYí Bunda, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva StYedo eského kraje (4. místo na kandidátce), aktivista AN (viz jeho vystoupení jménem tohoto hnutí na Yad akcí sub V.6, výslech svdka Jandy).<br/>[463] Michal Glas kandidát DS ve volbách do zastupitelstva StYedo eského kraje (7. místo na kandidátce), aktivista AN (viz výslech svdka D. Jandy).<br/>[464] Vedle jmenovaných osob Soud pYipomíná, ~e nkteYí výae jmenovaní aktivisté NO, kandidující za DS ve volbách v letech 2008 a 2009, jsou zároveH aktivisty nebo pravidelnými ú astníky akcí AN. Konkrétn se jedná o Lukáae Bestu, Jakuba KotláYe, JiYího `vehlíka, a Vladimíra }iaku. V podrobnostech Soud odkazuje na odstavce vnované tmto osobám v ásti rozsudku zabývající se Národním odporem (V.5.1).<br/>[465] Dalaím aktivistou AN, který je zároveH lenem DS, jakkoliv za ni v letech 2008 a 2009 nekandidoval, je Josef Páník, jak vyplynulo z Podkladové analýzy S  a výslechu svdka por. Bc. Ing. J. Nováka. <br/>[466] Podobn jako v pYípad NO lze tedy i u Autonomních nacionalisto shrnout, ~e byla v Yízení prokázána protiprávnost Yady jejich aktivit a rovn~ velmi úzké propojení s Dlnickou stranou. Rovn~ zde platí, ~e tato spolupráce a propojení vykazuje rysy dlouhodobosti a ~e prokazateln pokra ovala i po bYeznu 2009, kdy bylo rozhodnuto o prvním návrhu na rozpuatní DS, co~ dokládá zejména ú ast leno a aktivisto na kandidátních listinách DS pro volby do Evropského parlamentu a Poslanecké snmovny v roce 2009. Také v tomto pYípad má Soud za postaveno najisto, ~e tato ú ast svd í o tom, ~e DS v sou asnosti pYedstavuje politickou instituci napomáhající prosazovat cíle AN na oficiální scén a za to od nich dostává potYebnou podporu stoupenco a medializaci. <br/><br/>V.5.3 Resistance Women Unity (RWU)<br/>[467] V tomto pYípad se jedná o  ~enskou odno~ NO , její~ existenci nezpochybnila ani DS. V písemném vyjádYení se od tohoto hnutí distancoval, pYi jednání se odmítl jakkoliv vyjádYit. Ze stanov RWU (viz www.women-unity.net, 4. 2. 2009) plyne, ~e  RWU má za cíl oslovit dalaí ~eny v naaem hnutí, inspirovat je pYedevaím k aktivismu a tvoYivosti, a tím pYispt k posílení opozice vo i stávajícímu Systému, který podporou politiky spo ívající v potla ování porodnosti naaich lidí, ve schvalování homosexuálních sHatko, v zavádní slo~itých a zdlouhavých obstrukcí pYi adopci dítte z (nejen) eského dtského domova, v porovnání s veYejnou propagací adopce afrických dtí pod záatitou boje proti rasismu, jde cílen proti dlouhodobému pYe~ití bílých rodin. Problémo, kterým je potYeba elit, je mnohem víc, chtly bychom se jimi dále zabývat na naaich stránkách. Na jiném míst se zde píae o ambici pYimt tenáYe  sundat ro~ové brýle v otázkách pYe~ití nás bílých ~en, naaich mu~o a pYedevaím naaich potomko. Z této poslední vty podle názoru Soudu plyne jednozna ný doraz na preferenci jedné (bílé) rasy. <br/>[468] Na stejné webové stránce je publikován lánek  10 slov (31. 10. 2008), v nm~ se objevila následující pasá~:  Mladí eatí rodi ové, mjte na prvním míst své bílé dti& Ale jak u~ nkolikrát zaznlo - mnoho je ve výchov. Snem Roberta Metthewse bylo vybojovat zemi pro svého bílého synka. My svým dtem dejme alespoH zdravý domov a pYipravme je na krutou realitu ím dál ernjaích ulic. Jak k tomu uvedla vláda, název lánku odkazuje na tzv. 14 slov Davida Lanea ( We must secure the existence of our people and future for white children ), amerického rasisty, lena a zakladatele Xádu Ml enlivých BratYí  The Order, který byl v roce 1985 za spoluú ast na rasové vra~d odsouzen na 190 let odntí svobody. Ve stejném textu se dále objevuje potaení ze vzniku národn a rasov uvdomlé ~enské organizace RWU, myalenky  multi-kulti jsou ozna eny za zrádcovské a doraz je kladen na  Yádnou výchovu mladého árijce v mladých nacionalistických rodinách. Autor vyjadYuje vdk svojí matce za to, ~e ho vedla ke sportu, zejména k bojovým umním, co~ bylo prozíravé, jeliko~ vyrostal nedaleko  cikánské tvrti . <br/>[469] Soud má za prokázáno, ~e z obou texto, charakterizujících zamYení a program RWU, je patrná xenofobie, rasová nesnáaenlivost a agresivita (je napY. zdoraznno, ~e nacionalistický boj mladých rodi o nekon í ani po zalo~ení rodiny, nýbr~ pokra uje pouze jinými formami). <br/>[470] Ideová orientace RWU je ostatn patrná i z veYejných vystoupení jejich pYedstavitelek, zejména Michaely Dupové. Jak bude podrobnji rozvedeno pozdji (viz ást V.6), napY. na shromá~dní v Praze dne 1. 5. 2008 jmenovaná svoj projev zamYila zjevn antisemitským a xenofobním smrem.<br/>[471] Spolupráce a propojení mezi DS a RWU plyne pYedevaím ze spole n poYádaných akcí (PlzeH, 1. 3. 2008, Praha 1. 5. 2008, Svitavy 26. 7. 2008, Janov 17. 11. 2008, Brno 1. 5. 2009).<br/>[472] V personální rovin lze toto propojení dovodit i ze skute nosti, ~e Michaela Dupová byla kandidátkou DS ve volbách do zastupitelstva StYedo eského kraje 2008 (18. místo na kandidátce).<br/>[473] Lze tak shrnout, ~e v Yízení bylo prokázáno zamYení RWU jako pravicov extrémistického, rasov nesnáaenlivého a xenofobního hnutí, které úzce spolupracuje s DS. Rovn~ v tomto pYípad je pYitom zYejmé, ~e tato spolupráce se datuje ji~ delaí dobu a pokra uje i po bYeznu 2009, kdy Soud poprvé rozhodoval o návrhu na rozpuatní DS.<br/><br/>V.5.4 Národní korporativismus (NK)<br/>[474] V pYípad Národního korporativismu Soud konstatuje, ~e vládou tvrzená spolupráce a propojení s DS má pro nyní rozhodovaný pYípad omezený význam  jakkoliv zejména ze spole ného poYádání nkterých akcí v minulosti (demonstrace, protestní pochody, podrobn viz V.6) nemá Soud ~ádné pochybnosti o tom, ~e toto propojení a názorová blízkost reáln existovala. <br/>[475] Jak toti~ vláda uvedla v návrhu, toto hnutí ukon ilo svoji innost dne 8. 4. 2008, co~ nebylo mezi ú astníky Yízení inno sporným. Jeliko~ podle ustanovení § 96 s. Y. s. platí, ~e o návrhu na rozpuatní politické strany rozhoduje Soud podle skutkového stavu, který tu je v dob rozhodnutí Soudu, je zYejmé, ~e nemá smysl jakkoliv se vyslovovat k povaze a k pYípadné spolupráci s DS u takového hnutí, které zaniklo ji~ témY pYed dvma lety. Jak je toti~ uvedeno na jiném míst tohoto rozsudku, rozpuatní politické strany nemá být vnímáno primárn jako sankce za dYívjaí protiprávnost, nýbr~ pYedevaím jako preventivní opatYení, nezbytné pro zachování ústavního a demokratického systému do budoucna. I pokud by tedy v daném pYípad byla prokázána protiprávnost innosti Národního korporativismu, pYípadn dokonce jeho extrémistická i neonacistická povaha, nemohlo by to znamenat ~ádný podstatný dovod pro úvahy o rozpuatní Dlnické strany za situace, kdy spolupráce obou zmínných subjekto ji~ pYinejmenaím dva roky nemohla probíhat, tj. kdy~ ze strany NK neexistuje ~ádná hrozba do budoucna.<br/>[476] Lze tak k tomuto bodu uzavYít, ~e Soud vzal na vdomí toliko provedený dokaz  výzvu pYedstavitele NK J. PetYivalského, sou asného funkcionáYe DS (ze dne 8. 4. 2008, www.nacionaliste.com) k politické innosti leno NK v rámci DS. Z tohoto dokazu vaak neplyne nic ve vztahu k NK, co by mohlo podpoYit návrh vlády na rozpuatní DS, jeliko~ se jedná dnes ji~ o neexistující hnutí. Pouze se jedná o významnou skute nost z hlediska celkového kontextu hodnocení nyní projednávané vci: tento dokaz potvrzuje velmi úzkou propojenost jmenovaných subjekto.<br/><br/>V.5.5 Dlnická mláde~ (DM)<br/>[477] V pYípad Dlnické mláde~e není pochyb o její legální existenci (jedná se o sdru~ení registrované na Ministerstvu vnitra dne 3. 3. 2009) ani o úzkém propojení s DS. V oficiální prezentaci DM je toti~ uvedeno, ~e  DM je nepolitickým hnutím mladých národních socialisto, kteYí sympatizují s DS nebo se pYímo podílejí na její innosti. Zatímco DS je u~ podle svého názvu organizována jako politická strana, DM, coby sdru~ení, pYedstavuje její kulturní odno~, vnovanou zejména mláde~i ( Dlnická mláde~  kdo jsme , www.delnickamladez.cz).<br/>[478] Provázanost obou subjekto je velmi silná, o em~ svd í napYíklad to, ~e nový asopis Dlnické mláde~e  Hlas mláde~e je pYílohou Dlnických listo, sídlo DS a DM se nachází na stejné adrese, pYedseda DM M. Zbela je zároveH len pYedsednictva DS a 1. místopYedsedkyn DM L. `légrová je pYedsedkyní MO DS v Most. Jak plyne z výae uvedeného, nkteYí funkcionáYi DM také kandidovali za DS v nkterých z voleb v roce 2008 a 2009 (L. `légrová, D. Kund>a).<br/>[479] Je také pravdou, ~e si DM nechala Ministerstvem kultury zaregistrovat periodický tisk s názvem Národní odpor. Toto~nost názvu zaregistrovaného periodika a neonacistického hnutí není náhodná, co~ potvrzují i slova pYedsedy Dlnické mláde~e Martina Zbely v jeho projevu v Brn ze dne 1. 5. 2009, kde vyslovil podporu osobám, odsouzeným Krajským soudem v Brn v bYeznu 2009 za trestný in podpory a propagace hnutí smYujících k potla ení práv a svobod lovk podle § 260 odst.1 trestního zákona. <br/>[480] Soud nicmén v pYípad DM dospívá k závru, ~e personální propojenost s DS je zcela jednozna ná (prakticky vaichni lenové vedení DM jsou funkcionáYi, leny i pYinejmenaím aktivisty DS). S ohledem na legální existenci DM vaak není vhodné a pYípadné v nyní provádném Yízení zjiaeovat, pYípadn prokazovat, její protizákonnost. Proto Soud iní závr, ~e pokud z jednotlivých aktivit pYedstavitelo DM, kteYí jsou sou asn pYímo inní v DS plyne protiprávnost (viz dalaí ásti odovodnní tohoto rozsudku), je tato protiprávnost pYímo pYi itatelná DS a není tYeba dovozovat protiprávnost innosti DM jako celku.<br/><br/>V.5.6 Zhodnocení spolupráce DS s ozna enými subjekty<br/>[481] Soud má za prokázáno, ~e Národní odpor, Autonomní nacionalisté a Resistance Women Unity pYedstavují pravicov orientovaná extrémistická hnutí, která sice na stran jedné nemají ~ádnou právní formu, nicmén jsou velmi dobYe organizována, jsou zna n aktivní a asto se veYejn projevují. Jejich innost pYitom z velké ásti a ve svém celkovém vyznní vykazuje znaky rasové a etnické nesnáaenlivosti, xenofobie, neonacismu, nezYídka je provádna i za pou~ití násilí a jedná se proto o innost protiprávní.<br/>[482] Z nkterých provedených dokazo (viz zejména výslechy svdko D. Jandy a J. Nováka, Strategie boje proti extremismu za roky 2006, 2007 a 2008) je pYitom patrno, ~e aktivita tchto hnutí v posledních letech (pYinejmenaím od roku 2006) významn narostá, dochází k radikalizaci, pYibývá násilných stYeto a pou~ívání zbraní. Jakkoliv v roce 2009 doalo k ur itému útlumu tchto aktivit, jedná se o útlum pouze ve smyslu ni~aího po tu ú astníko na jednotlivých akcích, nikoliv o sní~ení jejich frekvence i o zmnu ideového zamYení. Je tak zYejmé, ~e zmínná hnutí pYedstavují neustálou hrozbu pro demokratický ústavní systém eské republiky. Soud má proto za to, ~e protiprávnost innosti je v pYípad NO, AN a RWU zcela zYejmá.<br/>[483] Ohledn Národního korporativismu Soud uvádí, ~e pro nyní projednávanou vc innost tohoto hnutí ji~ nemo~e mít význam, jeliko~ Soud rozhoduje o dovodnosti návrhu na rozpuatní DS podle sou asného stavu. Jak je vaak uvedeno výae, NK formáln i fakticky zanikl ji~ v dubnu 2008, tak~e pYípadné propojení DS s NK v minulosti nemo~e být rozhodující. Soud proto pouze konstatuje, ~e zposob zániku NK velmi pYesvd iv dokumentuje vzájemné propojení jednotlivých subjekto: stoupenci NK byli toti~ vyzváni, aby nadále pokra ovali ve své práci pod hlavi kou Autonomních nacionalisto a zájemci o politickou práci mli vstoupit do DS. Pouze v tomto smyslu proto Soud ve svých dalaích úvahách zohlednil i NK: jako (1.) potvrzení skute nosti o personálním propojení zmínných subjekto a dále jako (2.) názorný pYíklad jejich rozných úkolo a zamYení v rámci pravicového extremismu. <br/>[484] Soud po pe livém vyhodnocení provedených dokazo dospl k pYesvd ení, ~e personální i ideové propojení Dlnické strany s Národním odporem, Autonomními nacionalisty a Resistance Women Unity je jednozna né. Koexistence tchto subjekto je toti~ vzájemn výhodná, dochází k jakémusi rozdlení rolí. Zatímco toti~ zmínná neformalizovaná hnutí posobí zásadn mimo politický systém a pod rouakou anonymity mohou daleko otevYenji projevovat svoje cíle, pYedstavuje pro v zásad stejnou skupinu osob DS politickou platformu, která jim umo~Huje legáln posobit i na politické scén. Jinak Ye eno, zatímco zmínná hnutí, resp. jejich stoupenci, se dopouatjí velmi otevYených verbálních a v Yad pYípado dokonce i fyzických útoko (ae ji~ individuálních i kolektivních) proti jiným skupinám obyvatel (cizinci, Romové, homosexuálové apod.), je taktika Dlnické strany daleko opatrnjaí. Na svých akcích a ve svých oficiálních vyjádYeních toti~ její pYedstavitelé iní spíae jen náznaky, nicmén z celkového kontextu je zcela zYejmé, jak jsou tyto náznaky zamýaleny a komu jsou ur eny. DS se tedy neustále sna~í zachovat dojem, ~e je  salonfähig a skute né vzkazy pro své pYíznivce proto do ur ité míry aifruje. Reáln se vaak jedná o dv tváYe stejného fenoménu: zmínná tYi hnutí ukazují tváY skute nou, Dlnická strana pak tváY pYedstíranou.<br/>[485] Je tYeba zdoraznit, ~e prokázaná spolupráce DS se zmínnými hnutími je dlouhodobá a v ~ádném pYípad se v posledním roce nezeslabila. Práv naopak, pYedevaím ze shora pYedestYených kandidátních listin, podaných v roce 2009, je zYejmé, ~e aktivisté tchto hnutí jsou na nich zastoupeni velmi významným zposobem, a to zejména na jejich pYedních místech. Rovn~ tato skute nost potvrzuje, ~e práv osoby spojené s tmito hnutími reprezentují skute né tváYe a faktické smYování DS. <br/>[486] Specifickou roli má Dlnická mláde~. Ta jako jediná ze jmenovaných subjekto má formu právnické osoby (sdru~ení) a o jejím personálním i programovém propojení s DS není sebemenaích pochyb. Tato propojenost je dokonce tak intenzivní, ~e je v podstat dokonce nemo~né odliaovat jejich jednotlivé aktivity. PYedstavitelé DM jsou toti~ sou asn aktivní v DS a bye i nkdy vystupují na akcích formáln poYádaných jen jedním z tchto subjekto, jsou jejich projevy a aktivity pYi itatelné jak DM, tak také DS. <br/>[487] Kone n pak Soud podotýká, ~e vazby DS s krajn pravicovou scénou nemají pouze podobu propojení s konkrétními shora popsanými subjekty. V Yízení bylo toti~ prokázáno, ~e nkteYí z leno nebo kandidáto za DS se pravideln ú astní Yady akcí krajn pravicových hnutí, ani~ by byla sou asn prokázána jejich vazba k ur itému z tchto hnutí. Tmito osobami byli JiYí Löschner, kandidát DS ve volbách do zastupitelstva Ústeckého kraje 2008 (Podkladová analýza S  a výslech svdka por. Bc. Ing. J. Nováka); Simona Skoumalová, kandidátka DS ve volbách do Evropského parlamentu 2009 (Zpráva Policie eské republiky, Policejního prezidia R, ÚYadu slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 31. 8. 2009, . j. PPR-14583-32/ J-2009-99TO); Lucie `légrová, kandidátka DS ve volbách do zastupitelstva Ústeckého kraje 2008 (Podkladová analýza S  a výslech svdka por. Bc. Ing. J. Nováka); a Jan `pachman, kandidát DS do zastupitelstva Moravskoslezského kraje 2008 (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j. PPR-23192-2/ J-2008-99TO).<br/><br/>V.6 VeYejné akce za ú asti Dlnické strany <br/>[488] Vláda dovozuje protiprávnost a provázanost DS se jmenovanými hnutími rovn~ z poYádání, pYíp. z její ú asti na celé Yad akcí, organizovaných osobami spojenými s NO, AN a RWU. PYitom tvrdí, ~e od roku 2008 lze vysledovat ur itý posun spo ívající v tom, ~e pYedstavitelé DS ji~ nejen navatvují akce poYádané nacionalistickými a neonacistickými subjekty, nýbr~ nkteré z nich poYádá pYímo DS za aktivní ú asti extremistických hnutí. Vláda uvádí, ~e na tchto akcích dochází velmi asto k projevom rasismu a antisemitismu, k páchání trestných ino, pYestupko, k naruaování veYejného poYádku a k jednání, pro které je zahajováno trestní stíhání. <br/>[489] V probhu jednání zástupce vlády uvedl, ~e netvrdí protiprávnost konání a zamYení vaech popsaných akcí. asto jde toti~ o realizaci ústavn zaru ené svobody shroma~ování. Vlád se vaak tímto zposobem sna~í prokázat propojení DS s dYíve ozna enými hnutími a dále rost agresivity a jejich pYerostání v protiprávní excesy.<br/><br/>24. 2. 2007, Beroun - demonstrace proti raketové základn v R<br/>[490] Soud má za prokázáno, ~e svolavatelem tohoto shromá~dní byl pYedstavitel Autonomních nacionalisto JiYí Bunda (kandidát DS ve volbách do zastupitelstva StYedo eského kraje v roce 2008, bye s ozna ením, ~e není lenem ~ádné politické strany) a se svými projevy zde vystoupili práv J. Bunda, pYedseda Národního korporativismu J. PetYivalský a pYedseda Dlnické strany T. Vandas. Tato skute nost nebyla DS zpochybnna, kdy~ ta pouze zdoraznila, ~e nebyla svolavatelkou protestu. Konání akce a ú ast T. Vandase na ní s projevem prokazuje jeho záznam (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j. : ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 6-7).<br/>[491] Dokaz pYedlo~ený DS ( lánek z MF Dnes  Komorous velebil ruskou okupaci a StB ) pova~uje Soud za zcela irelevantní, jeliko~ se vobec nevztahuje k projednávané akci. Soud toti~ nikterak nezpochybHuje právo nejen kterékoliv politické strany, nýbr~ ka~dého ob ana, veYejn se vyjadYovat k takovým otázkám, jako je zYízení raketové základny na státním území. Za významné pro dalaí úvahy Soudu proto není pova~ováno zamYení pYedmtné demonstrace, nýbr~ prokázání propojení innosti DS, AN a NK. <br/><br/>10. 3. 2007, PYerov - demonstrace proti komunismu<br/>[492] Rovn~ v tomto pYípad DS popYela, ~e by akci svolala, co~ vaak ostatn vláda ani netvrdila, nicmén nezpochybnila, ~e zde vystoupil místopYedseda Národního korporativismu R. Fojtík spole n s pYedsedou DS T. Vandasem. Konání akce a ú ast T. Vandase na ní s projevem prokazuje opt jeho záznam (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 7 - 8).<br/>[493] Soud má tím za prokázánu spolupráci, resp. sou innost, DS s Národním korporativismem pYi organizaci této demonstrace. Za významnou pova~uje Soud rovn~ skute nost, ~e DS nepopYela, ~e se této akce zú astnilo cca 200 pYedstavitelo Národního odporu. Tato demonstrace tak podle názoru Soudu prokazuje rovn~ propojení, resp. pYinejmenaím názorovou blízkost, DS a NO.<br/>[494] Dokazy pYedlo~ené DS ( lánek pYevzatý ze serveru www.aktualne.centrum.cz  Nový premiér: Spolehlivý úYedník bez politické ambice , a lánek  Za ala restaurace starého re~imu. Tiae a bez povyku, www.delnickelisty.cz) se k této akci vobec nevztahují a T. Vandas je bhem jednání uvedl pouze tím, ~e jimi dokládá, ~e premiér J. Fischer, nkteYí lenové sou asné vlády a hejtmani krajo byli leny KS . <br/>[495] Stejn jako v pYedchozím pYípad Soud zdorazHuje, ~e nikterak nezpochybHuje právo kriticky se vyjádYit ke komunistické ideologii a k politické minulosti veYejných initelo. Rovn~ tato akce proto neprokazuje protiprávnost innosti DS, nýbr~ pouze její provázanost s uvedenými hnutími.<br/><br/>21. 4. 2007, PlzeH - I. ro ník protestního pochodu za Vlastimila Pechance<br/>[496] Ani v tomto pYípad není mezi ú astníky Yízení sporu o tom, ~e svolavatelem akce nebyla pYímo DS (svolavatelem byl pYedstavitel NO J. `vehlík, v sou asnosti len pYedsednictva DS, v minulosti opakovan jako lídr kandidoval ve volbách za DS), nicmén vystoupil zde  mimo jiné - pYedseda Národního Korporativismu J. PetYivalský a pYedstavitel DS Ladislav Malý. Záznam jeho projevu dolo~ila vláda (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 8).<br/>[497] Soud rovn~ v tomto pYípad uzavírá, ~e konání a probh tohoto protestního pochodu prokazuje propojení DS, NO a NK.<br/><br/>1. 5. 2007, Brno 1. máj, oslava Svátku práce<br/>[498] Probh této akce je áste n zmínn ji~ v ásti V.5.1 odovodnní rozsudku, v nm~ je uvedeno, ~e pravomocnými rozhodnutími Mstského soudu v Brn ze dne 5. 11. 2008 a Krajského soudu v Brn ze dne 31. 3. 2009 bylo odsouzeno sedm osob za spáchání trestného inu podle ustanovení § 260 trestního zákona. Této trestné innosti se dopustili tím, ~e propagovali Národní odpor, tj. hnutí smYující k potla ení práv a svobod lovka a hlásající národnostní a rasovou záae vo i odlianým skupinám lidí. <br/>[499] DS uvedla, ~e nebyla svolavatelkou akce a neexistuje ani ~ádná spojitost mezi ní a DS. Toto tvrzení se vaak podle názoru Soudu podaYilo vlád vyvrátit. PYinejmenaím jeden z odsouzených (T. Kebza) byl toti~ v minulosti lenem DS, co~ výslovn pYi jednání pYipustil i T. Vandas. Z jeho sdlení navíc plyne, ~e toto lenství existovalo práv v dob konání zmínného shromá~dní. Ostatn v Dlnických listech . 19 byl publikován rozhovor s T. Kebzou ze dne 7. 12. 2008, který s ním vedl M. Zbela ( len pYedsednictva DS, pYedseda DM), nazvaný  20 msíco za dr~ení transparentu . V tomto rozhovoru byl T. Kebza ozna en za veterána nacionální scény a v jeho závru mu byla polo~ena otázka:  V DS nejsi ~ádným nová kem, s jejími zakladateli a leny t vá~e dlouholeté kamarádství a politické aktivity jeat z dob minulého století. ím hodláa pYispt k její innosti a co by mla DS udlat ke svému budoucímu úspchu? Na takto postavenou otázku T. Kebza odpovdl, ~e je dole~ité pracovat s lidmi, být aktivní a odkázal na citát:  Velebeno budi~, co posiluje tvrdost. Je tak zjevné, ~e T. Kebza byl pYinejmenaím do konce roku 2008 významným lenem DS. Z publikace a stylizace rozhovoru v Dlnických listech navíc plyne, ~e DS tomuto svému lenovi práv za nyní projednávanou akci a za následné trestní stíhání vyslovovala sympatie a plnou solidaritu. <br/>[500] Námitku DS, ~e pYedmtný rozhovor byl nejprve publikován v Dlnických listech a teprve poté na www.odpor.org, pova~uje Soud pro své rozhodování za zcela irelevantní. Dole~ité je toti~ aktivní lenství T. Kebzy v DS a pYízeH, kterou mu tato strana projevila, nikoliv asové poYadí publikace rozhovoru v uvedených zdrojích. Zmínná publikace na www.odpor.org podle Soudu prokazuje propojení DS a NO: názorovou spYíznnost a personální vazby (T. Kebza byl odsouzen za propagaci NO).<br/>[501] Sympatie DS k osobám odsouzeným za propagaci NO na této akci jsou rovn~ zYejmé z textu pYedstavitele DS M. Zbely  Rozsudky nad aktivisty Odporu potvrzeny , publikovaného na www.delnickamladez.cz a také na www.odpor.org.cz. Autor zde mimo jiné píae, ~e vyzývá leny Dlnické mláde~e i jiných národn sociálních subjekto ke spole nému národnímu odporu proti stávajícímu re~imu.<br/>[502] V tomto bodu má proto Soud za prokázáno propojení DS s NO a také podíl nkterých leno DS na trestné innosti.<br/><br/>21. 7. 2007, Svitavy - II. protestní pochod za Vlastimila Pechance<br/>[503] Bylo prokázáno, ~e hlavním organizátorem protestu byl opt opakovan zmiHovaný aktivista NO a sou asn elný pYedstavitel DS J. `vehlík (viz oznámení o shromá~dní ze dne 5. 6. 2007). Soud má rovn~ za nesporné (probh akce u jednání DS nerozporovala), ~e na akci vystoupil s projevem T. Vandas a také dalaí pYedstavitel DS L. Malý. Vystoupili zde napY. aktivista Vlastenecké Ligy Fr. RozhoH a za S:obodný odpor Slovensko Rado Novotný.<br/>[504] Dokaz pYedlo~ený DS ( lánek z www.idnes.cz  Nová Unie svobody láká hlasy od kuYáko marihuany ) pova~uje Soud za zcela irelevantní, jeliko~ se vobec nevztahuje k projednávané akci. Opt toti~ Soud pYipomíná, ~e nezpochybHuje legitimitu konání podobných akcí.<br/>[505] K tomuto shromá~dní Soud konstatuje, ~e jeho zamYení a probh opt prokazuje spolupráci DS s NO a dále také s Vlasteneckou Ligou a S:obodným odporem Slovensko. V pYípad dvou posledn zmínných subjekto vaak jejich protiprávnost nebyla v Yízení prokazována, tak~e Soud ve svých dalaích úvahách spolupráci DS s nimi nijak nezohlednil.<br/><br/>29. 9. 2007, Kladno - Svatováclavská demonstrace<br/>[506] Soud má za postaveno najisto (Zpráva Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27), ~e organizátory shromá~dní byli pYedseda Autonomních nacionalisto J. Bunda (kandidát DS ve volbách do zastupitelstva StYedo eského kraje v roce 2008) a místopYedseda F. Poava. Demonstrace se zú astnil také zástupce ruské krajn pravicové politické organizace DPNI (Dvi~enie protiv nelegalnoj imigracii). S projevy vystoupili J. Bunda, F. Poava, pYedseda NK J. PetYivalský, zástupkyn ~enské organizace RWU M. Dupová (kandidátka DS ve volbách do zastupitelstva StYedo eského kraje v roce 2008) a pYedseda DS T. Vandas. Této akce se jako lenka RWU zú astnila rovn~ místopYedsedkyn DM a lenka DS L. `légrová.<br/>[507] Soud vycházel z toho, ~e nastínný program akce a ozna ení jednotlivých Ye níko nebylo u inno sporným, kdy~ je pYi jednání T. Vandas  jako~to pYímý ú astník a jeden z Ye níko  nijak nerozporoval. Soud má proto i z konání této akce za prokázánu úzkou spolupráci DS s AN a RWU a propojení DS s DM. K ú asti ruské DPNI nicmén Soud uvádí, ~e jeho protiprávnost nebyla v tomto Yízení prokazována a ke spolupráci DS s ním na poYádání této demonstrace proto v dalaím nijak nepYihlí~el.<br/><br/>28. 10. 2007, Moravská Ostrava - demonstrace k výro í vzniku republiky<br/>[508] Také na tomto shromá~dní vystoupil T. Vandas, a koliv DS nebyla jeho svolavatelem (Zpráva Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27). DS nezpochybnila tvrzení vlády, ~e poYadatelem akce byl pYedseda krajn pravicové organizace Národní est M. Kratochvíl a pYedstavitelé Národního korporativismu I. Machová, pozdjaí kandidátka DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje. S projevy vystoupili rovn~ J. PetYivalský, aktivistka NK SoHa Vilingrová a zástupce S:obodného odporu Slovensko R. Novotný.<br/>[509] Také tato akce dokládá propojení DS s ozna enými subjekty, bye v pYípad organizace Národní est opt platí, ~e její protiprávnost nebyla prokazována, tak~e tuto tvrzenou spolupráci Soud pYi rozhodování o návrhu na rozpuatní DS nijak nezohlednil.<br/><br/>23. 2. 2008, Praha - demonstrace proti nezávislosti Kosova<br/>[510] Soud má za prokázané (Zpráva Policie eské republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zlo inu Slu~by kriminální policie a vyaetYování ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27), ~e tato demonstrace byla organizována pYedstavitelem AN J. Bundou a ~e na ní s projevem vystoupil i T. Vandas, co~ ostatn sám uvedl. Na akci vystoupili rovn~ pYedseda Slovenské Pospolitosti I. Sýkora a zástupkyn RWU M. Dupová. <br/>[511] Také tato akce, poYádaná ke zcela legitimnímu tématu, podle názoru Soudu prokazuje spolupráci DS, AN a RWU; ke Slovenské pospolitosti se Soud nijak nevyslovuje s ohledem na skute nost, ~e její protiprávnost nebyla vládou prokazována.<br/><br/>1. 3. 2008, PlzeH - demonstrace za svobodu slova<br/>[512] Tento protestní pochod byl organizován elními aktivisty NO V. Bureaem a J. `vehlíkem; v obou pYípadech se sou asn jedná o kandidáty DS ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008. Bylo prokázáno, ~e na akci vystoupil s projevem T. Vandas a také napY. pYedstavitelka RWU M. Dupová. DS ve vyjádYení uvedla, ~e se T. Vandas vnoval zejména aktuální politické a ekonomické situaci v zemi, napY. reform veYejných financí.<br/>[513] V projevu T. Vandase nicmén také zaznlo (viz Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 15 - 16):  V~dye v jaké spole nosti to vlastn ~ijeme? Na jedné stran parazité, lenové nejroznjaích rodinných klano, vysávající naaí spole nost a zamoYující ovzduaí, nicmén mající vaechny výsady, neboe patYí k preferované elit. Na druhé stran mladí lidé, aktivisté, kteYí jsou stíháni jen proto, ~e mají jiný pohled na vývoj ve spole nosti a napYíklad na svém tle vytetovaný symbol, jen~ je v dané dob prohláaen za extremistický& PotYebujeme finan n dotovat rozné pochybné spolky a organizace, jejich~ jediným cílem je propagace pozitivní diskriminace, feminismu i sexuálních úchylek? <br/>[514] Tento citát Soud hodnotí jako zna n xenofobní, agresivní vo i nkterým menainám a verbáln napadající celé skupiny obyvatel. Sou asn zjevn vyslovuje zYejmé sympatie k trestn stíhaným aktivistom pravicového extremismu. Kompozice celé této akce opt prokazuje spolupráci DS a RWU.<br/><br/>15. 3. 2008, Praha - demonstrace na podporu Srbska <br/>[515] Toto shromá~dní svolala pYímo DS, co~ souhlasn uvedla i ve svém vyjádYení. Tento nicmén v probhu jednání popYel, ~e by DS pozvala i aktivisty NO, NK a RWU. V tomto smru má Soud za prokázáno, ~e se na webu www.delnickastrana.cz objevila pozvánka nazvaná  Dlnická strana podpoYí Srbsko (viz také V.5.2), z ní~ je patrno, ~e DS podpoYila AN a jejich protest proti nezávislosti Kosova a ti te podpoYí DS. Z tohoto dokazu je tedy patrna spolupráce DS a AN pYi poYádání této akce, nikoliv vaak sou innost s NO i NK. <br/>[516] Na prezentovaném shromá~dní vystoupili místopYedseda DS J. `tpánek, pYedseda NK J. PetYivalský, zástupce Mláde~e DS J. `légr a len vedení KYeseanskosociálního hnutí Tuleakov (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, . j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 17-18).<br/>[517] V tomto pYípad má Soud za prokázánu spolupráci DS s AN. Naopak spolupráci s NO i RWU pYi poYádání této konkrétní akce vláda neprokázala; k pYípadné spolupráci s KYeseanskosociálním hnutím Soud nepYihlí~el, jeliko~ jeho protiprávnost nebyla prokazována.<br/><br/>1. 5. 2008, Praha - 1. máj, oslava Svátku práce <br/>[518] V tomto pYípad byla DS svolavatelem demonstrace. Soud pova~uje ve shod s vládou za významné, ~e povodn bylo toto shromá~dní ohláaeno jako pochod Národního svobodného odporu za svobodu slova lenem NO M. Mati kou, stejn jako v roce 2006. Z dovodu zákazu následn ohlásila shromá~dní DS. Soud má proto za prokázánu úzkou spolupráci DS a NO. Potvrzením této skute nosti je rovn~ provedený dokaz  pozvánka na tuto akci, umístná na webu NO www.odpor.org, jejím~ obsahem je výzva ur ená aktivistom a sympatizantom NO k manifestaci pronárodních sil. Po krátkém pYipomenutí 1. máje 2007 v Brn, poYádaného leny NO, je zde uvedeno, ~e  namísto toho, abychom poYádali shromá~dní vlastní, které by bylo vystaveno zna nému politickému tlaku, radji svou ú astí hromadn podpoYíme prvomájové shromá~dní Dlnické strany. Je tedy zcela zYejmé, ~e NO od po átku pova~oval toto shromá~dní za svoji akci, kterou pouze z ryze taktických dovodo poYádala práv DS. To potvrzují dalaí provedené dokazy, napY. informace o demonstraci umístná na webu NO (Report  1. máj 2008, in: www.odpor.org), zakon ená heslem  Odpor spole n! Nelze ostatn ani pYehlédnout, ~e Yada Ye níko na tomto shromá~dní zakon ila svoje projevy zvoláním:  Odpor! <br/>[519] Na stejné webové stránce byl umístn rovn~ projev J. `tpánka, pYevzatý z webu www.delnickastrana.cz, a nadepsaný  eská mláde~! Na strá~! V nm je zejména uvedeno:  Dnes Evropa pYipomíná pevnost, která je oble~ena davy cizozemco, kteYí se chtjí dostat dovnitY, za ú elem vyplenní, vysání a ovládnutí. Nejhoraí je, ~e uvnitY pevnosti Evropa existují skety, chtjící tmto hordám otevYít bránu, a kriminalizují ty, kteYí volají ostatní do zbran a na hradby. V ka~dé evropské zemi jsou tyto skety a zrádci. A práv s nimi musí národovci bojovat& Proto voláme eskou mláde~ na strá~. Na strá~ odkazu Evropy, kolébky národo a civilizace. Na strá~ proti homosexuální zvrácenosti a zni ujícímu ateizmu. Kamarádi a kamarádky z nacionálního tábora nastupují do první linie boje o duai eského národa. Na I. Máje vystavila eská mláde~ ú et odcházejícímu svtu nemohoucího a impotentního liberalismu a pseudodemokracie, kterého se dr~í  osvd ení politi tí lídYi . I. Máj 2008 byl jasným hlasem nastupující eské nacionální mláde~e, která se pYihlásila o svá práva na spolurozhodování o své zemi a národu. Mláde~i! Na strá~! <br/>[520] Vláda dolo~ila dokazy podrobn popisující probh demonstrace (viz zejména Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, . j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 19-29). Zdokumentovala (a DS tento dokaz nezpochybnila), ~e akci moderoval místopYedseda DS J. `tpánek a první projev pYednesl pYedseda T. Vandas, který se jasn pYihlásil k poYádání této akce a k pozvání dalaích krajn pravicových hnutí, kdy~ uvedl:  Vá~ení pYátelé, vlastenci! Dovolte mi, abych vás pozdravil jménem Dlnické strany a podkoval vám, ~e jste pYijali naae pozvání na tuto akci. ZároveH zde vítám vaechny pYátele z nám blízkých organizací a hnutí, kteYí nás pYijeli podpoYit. (zvýraznil Soud). Dále napY. Yekl:  Budeme prosazovat náa program, jeho~ základní pilíYe  národní, sociální a konzervativní  jsou podle naaeho pYesvd ení lékem na liberální nemoc, kterou je naae zem naka~ena. Odmítáme, aby se o nás rozhodovalo nkde v Bruselu, ve stylu o nás bez nás. Nechceme aby se naae zem stala ~umpou, v ní~ se budou hromadit imigranti ze vaech kouto svta, kde veakeré výhody budou mít nepYizposobivé menainy a poctiv pracující ob an je bude dotovat ze své kapsy. <br/>[521] Poté vystoupil zástupce Slovenské pospolitosti, který svoj projev zapo al slovy  Kamaráti, na strá~ . Dále uvedl:  Ve>mi dobre vieme, komu vyhovujú tieto dva systémy. Kto z nich profituje. Kto sa najviac obohacuje na úkor pracujúcich. A kto ma záujem z nás spravie stádo, ktoré je ochotné pre peniaze spravie vaetko. Sú to sionisti, komu najviac hrajú tieto systémy do karát. A tým, ~e bojujeme proti komunizmu a kapitalizmu, bojujeme rovnako proti sionizmu& Priala doba, kedy nesta ia len slová. Treba iny. Ja verím, ~e práve v tento deH sme za ali naau spolo nú púe. Cesta, ktorá vedie k európe suverennych, silných národov. Preto musíme h>adae to, o máme spolo né, nie to, o nás rozde>uje. Spája nás spolo ný nepriate>  sionizmus. Spája nás spolo ná krv. Tak nedovo>me, aby nás rozdelili! Verní sebe, svorne napred! <br/>[522] PYedseda AN J. Bunda ve svém projevu uvedl:  Tento svátek musí být ím dál víc chápan jako den národní jednoty! Svorn se musíme postavit a elit naaemu spole nému nepYíteli. A kdo je oním nepYítelem? Vyvolení plutokrati a jejich chamtivost a touha po moci. DYíve se tmto kruhom Yíkalo ~idozednáYi. Po jedné jimi placené a pro n vyhrané válce jim Yíkejme tYeba nadnárodní kapitalisté! Jsme pro n póvl, vlastn víc dobytek ne~ lidé! Jejich jméno se nesmí vyslovovat stejn jako jméno jejich boha. A jejich nástroje? To jsou finan ní machinace obludných rozmro, korumpování vlád, politických stran a státních institucí, ú elové podporování neevropských imigranto a multikulturní spole nosti&  .<br/>[523] Zástupkyn RWU M. Dupová ve svém projevu mimo jiné uvedla:  Re~im, který se bojí u~ i slova, názoro a myalenek nacionální mláde~e, je potápjící se lodí. Její kormidelníci jsou ji~ nervózní. Burzy jim padají, je as koupit nevratné letenky do Tel Avivu! V panujícím re~imu se ji~ poctivá práce necení. Vyhrávají zlodji, podvodníci a paraziti. Zatímco vaichni eai musí pracovat a platit vysoké dan, je tu skupina parazito, kteYí naae dan polykají po desítkách miliard. Vaichni víme, kdo jsou tito paraziti a vídáme je denn v ulicích. Jiná skupina  asijatí pYisthovalci neplatí dan vobec a rychle bohatnou... Co je to za re~im, který otvírá hranice naaí zem a pouatí do ní hordy pYisthovalco a erných drogových dealero? Co je to za re~im, který má tu drzost nazývat se demokracií a zavírat mladé lidi pro jejich názor a touhu po svobod? Co je to za re~im, který nutí eské maminky s dtmi platit v nemocnicích, zatímco hordy pYisthovalco platit nemusejí?... Jestlipak si stovky policisto kolem nás uvdomují, jaký re~im chrání? Stejné peníze by si mohli vydlat i s istým svdomím. Uvdomují si, ~e jejich dti a vnuci u~ nebudou chodit do eských akol, ale do multi-kulti vzdlávacích center k vymývání mozko? Páni policisté, vidíte opravdu budoucnost svých dtí v multikulturním kotli plným pYisthovalco? Víte, ~e vaae dti a vnuci budou muset tvrd pracovat do úmoru, aby u~ivily miliony pYisthovalco? Vy, okolo nás v erných kombinézách a s odznaky, víte, ~e Schengen je brána pYisthovalcom otevYená dokoYán? <br/>[524] Zástupce nmeckého Svobodného odporu Dortmund Steffen Pohl dále uvedl:  Ne sionisty okupované Evropské Unii! Ano Evrop! ... pYedpokládají, ~e pokud se Evropané zformují dle odkazu své spole né evropské kultury, historie a uvdomí si své spole né koYeny, poaleme je zpt tam, odkud za ali podkopávat naai soudr~nost  do pYední Asie. Kdy~ se Nmecko pYed 75 lety osvobodilo od sil mezinárodního finan ního kapitálu, netrvalo dlouho a stejné instituce a lobbisti, kteYí dnes chtjí rozdlit Evropu, vyhlásili Nmecku válku& Cesta k vítzství nad Sinajem je Evropa! A i kdy~ se dnes cizí mocí ovládaná Evropa vyvíjí v obrovský kontinent teroru, stále je naaí nadjí a poslední aancí. A i pYes formování mocného policejního eurostátu, tu stále existuje evropský odpor! Evropský odpor je odpovdí na euroteror! Bojujte proti sionistom okupujícím vládu v ka~dé evropské zemi! Evropo, povstaH! <br/>[525] Vystoupili rovn~ zástupkyn slovenského S:obodného odporu a zástupce eského Svobodného (Národního) odporu JiYí Bárta (kandidát za DS ve volbách do StYedo eského kraje v roce 2008, na kandidátce ml uvedeno lenství v DS); mezi projevy zaznla hudební vystoupení L. Budze (pYedstavitel white power music, hudební skupiny Uli níci 89-1, SQUAD 69, kandidát DS do Evropského parlamentu) a Kamila Víty (kytarista hudební skupiny Imperium, stíhané za vydání alba s názvem Triumph of the Will, jeliko~ obsahující skladby, jejich~ texty vyzývají k rasismu a propagují neonacismus). <br/>[526] Na základ shora uvedeného má Soud za prokázáno, ~e DS úzce spolupracuje se vaemi uvedenými hnutími (AN, NO, Slovenská pospolitose, Svobodný slovenský odpor, RWU, Freier Widerstand). Jiným zposobem ostatn ani nelze vysvtlit úvodní slova T. Vandase, jimi~ pYivítal  vaechny pYátele z nám blízkých organizací a hnutí, kteYí nás pYijeli podpoYit , a to za situace, kdy práv pYedstavitelé jmenovaných hnutí na tomto shromá~dní dokonce vystoupili s projevy.<br/>[527] Podstatné je rovn~, jaké názory na shromá~dní poYádaném DS zaznly. K tomu toti~ v probhu jednání T. Vandas uvedl, ~e nemo~e vdt, s jakým projevem kdo vystoupí, nicmén pokud by zaznl názor, který by poruaoval právní Yád a odporoval by programu DS, tak by se prý od nj distancoval. V daném pYípad se tak vaak ani v jednom pYípad nestalo (a to ani následn, napY. ohrazením se na webové stránce DS) a lze se proto logicky domnívat, ~e zde vyslovené názory podle pYedsedy DS konvenují nejen s právním Yádem, nýbr~ i s programem DS. <br/>[528] Jak je vaak patrno ze shora provedené rekapitulace výHatko pYednesených projevo, jednalo se o výroky zjevn antisemitské [hovoYící o boji proti sionismu (zástupce Slovenské pospolitosti), proti  ~idozednáYom (J. Bunda z AN), o koupi nevratných letenek do Tel Avivu (M. Dupová z RWU)], xenofobní (pYipodobnní imigranto k ~ump  T. Vandas, ozna ení pYisthovalco za parazity  M. Dupová) a dokonce jednozna n neonacistické (S. Pohl, viz výae).<br/>[529] Práv ve vztahu k poslednímu ozna enému Ye níkovi se T. Vandas k dotazu Soudu ponkud distancoval od zjevné adorace A. Hitlera. Tento krok vaak pova~uje Soud spíae za úkrok, tedy za velmi nedovryhodný. Jednak proto, ~e jej T. Vandas u inil teprve více ne~ s odstupem jednoho roku od jeho pronesení, a to a~ pYi jednání Soudu, rozhodujícího o návrhu na rozpuatní DS, a také proto, ~e Soudu vdom uvedl nepravdu. Nejprve toti~ na výslovný dotaz Soudu popYel, ~e by se jeat nkdy v budoucnu se S. Pohlem setkal, tak~e se sna~il vyvolat zdání, ~e alo o nahodilé setkání. O nco pozdji bylo nicmén prokázáno, ~e se T. Vandas se S. Pohlem setkal jeat pYinejmenaím dvakrát na podobných akcích  konkrétn na akci DS nazvané Den svobody v Hradci Králové, konané dne 16. 8. 2008, co~ T. Vandas vysvtlil pouze svojí zapomntlivostí, a dále na shromá~dní DS 1. 5. 2009 v Brn. Jen pro úplnost Soud dodává, ~e v tomto pYípad z dovodu pYeká~ky vci rozsouzené nehodnotí probh samotné akce v Hradci Králové, nýbr~ pouze konstatuje ú ast S. Pohla na ní, co~ je zde významné jen v rámci celkového kontextu prokázání spolupráce DS s organizací Freier Widerstand a konkrétn práv s touto osobou.<br/>[530] K této akci Soud uzavírá, ~e prokazuje úzkou spolupráci DS s ozna enými hnutími, a dále skute né programové a ideové zamYení DS a jejích názorových a personálních spojenco: rasová a etnická nesnáaenlivost, pYíklon k neonacismu, antisemitismus.<br/><br/>14. 6. 2008, D ín - demonstrace proti legalizaci drog <br/>[531] Soud má za postaveno najisto, ~e tuto demonstraci uspoYádali Autonomní nacionalisté Severo eského kraje vedení J. Engelhartem. O tom svd í zejména pozvánka umístná na www.sever.nacionaliste.com (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 29).<br/>[532] Jakkoliv tedy DS nebyla jejím svolavatelem, vystoupil na ní místopYedseda DS P. Kotáb. Rovn~ promluvili M. Dupová (RWU) a J. Engelhart. Tato akce proto prokazuje spolupráci DS s AN.<br/><br/>28. 6. 2008, Brno - protest proti shromá~dní gayo a lesbi ek <br/>[533] Tuto akci organizovala DS na protest proti pochodu  Duhová vlna 2008 (Queer parade) . K této akci se DS hlásí, kdy~ ve svém vyjádYení k návrhu uvedla, ~e na www.delnickastrana.cz bylo publikováno oficiální oznámení, kterým T. Vandas vyhlásil  mobilizaci Ochranných sboro DS, které budou akci monitorovat a dohlí~et, aby ze strany ú astníko této zvrácené akce nedocházelo k napadání sluaných lidí, kteYí pYijdou vyjádYit nesouhlas. Odmítáme tolerovat amorálnosti a nechutnosti, které nemají se zdravým vývojem civilizace nic spole ného. Nechceme rodinu ve slo~ení tatínek Josef a maminka Karel. Své NE! Yekneme hlasit a rázn! <br/>[534] K tomu vláda pYedlo~ila dokaz - Zprávu Policie R ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, .j.: PPR-23192-2/ J-2008-99TO. Z této zprávy plyne, ~e v souvislosti s protestní akcí byly zadr~eny 3 osoby: Lubomír Hamza (ob an Slovenské republiky, který dne bhem shromá~dní naruail hrubým zposobem poYádanou akci tím, ~e po ú astnících házel vají ka a za to mu bylo sdleno podezYení ze spáchání trestného inu podle ustanovení § 202 odst. 1 trestního zákona -výtr~nictví), Martin Václavek (bhem shromá~dní nosil viditeln hndý opasek s kovovou pYezkou, na které byl hákový kYí~ jako sou ást znaku nmecké armády - Wehrmachtu. Jmenovanému bylo sdleno podezYení ze spáchání trestného inu podle ustanovení § 261 trestního zákona - veYejné projevování sympatií k hnutí, smYujícímu k potla ování práv a svobod lovka nebo hlásá rasovou, nábo~enskou nebo tYídní záae nebo záae vo i jiné skupin osob) a Alexandr Kysilka (bhem shromá~dní naruail hrubým zposobem poYádanou akci tím, ~e po ú astnících házel vají ka, za to mu bylo sdleno podezYení ze spáchání trestného dle § 202 odst.1 trestního zákona). K tomu DS pYi jednání pouze uvedla, ~e jmenované osoby nejsou jejími leny.<br/>[535] Na základ provedených dokazo Soud konstatuje, ~e tato akce svd í o xenofobním a agresivním postoji DS ke skupin homosexuáln orientovaných osob. Není sporu o tom, ~e kdokoliv má právo svobodn vyjádYit svoj názor na prakticky jakoukoliv zále~itost, a to v etn sexuální orientace. A priori nelze ozna it za protiprávní ani pou~ívání expresivních výrazo, kterými T. Vandas ozna il homosexualitu za zvrácenost, amorálnost a nechutnost. NepYípustná xenofobie a agresivita DS je vaak zYejmá z toho, ~e vyhlásila mobilizaci svých Ochranných sboro za ú elem  ochrany sluaných lidí . Jinak Ye eno, DS dlí spole nost na sluanou a zvrácenou a k ochran tzv. sluané ásti neváhá nasadit svoji zvláatní jednotku, a to navzdory tomu, ~e povinnost chránit veYejný poYádek pYísluaí veYejné moci a nikoliv soukromým sborom. Nelze opomenout ani skute nost, ~e v tomto pYípad byly Ochranné sbory  mobilizovány nikoliv na ochranu vlastních akcí DS, jak opakovan tvrdil T. Vandas pYi jednání, nýbr~ pro omezení shromá~dní poYádaného jiným svolavatelem. <br/>[536] Soud má za zYejmé, ~e takovýmto postupem DS aktivn a zcela vdom vyvolala stYet a konflikt, co~ ji~ v ~ádném pYípad nelze ospravedlnit ústavn zaru enou svobodou projevu. Není proto náhodou, ~e v probhu akce doalo k zadr~ení nkolika osob, podezYelých ze spáchání trestných ino. V tomto kontextu vidno proto není ani rozhodující, zda tito byli i nebyli leny DS, jak uvádl T. Vandas.<br/>[537] Probh této akce podle Soudu prokazuje nejen popsanou programovou orientaci DS, nýbr~ i sklony k praktickému pou~ití násilí vo i nkterým skupinám osob, jejich~ sexuální orientace (pYípadn jen vyjádYený názor) nekonvenuje s pYedstavami DS.<br/><br/>26. 7. 2008, Svitavy - III. ro ník protestního pochodu za Vlastimila Pechance <br/>[538] Soud má za prokázáno, ~e svolavatelem akce byla I. Machová (kandidátka DS ve volbách do zastupitelstva Moravskoslezského kraje v roce 2008 a také aktivistka NO) - viz dolo~ená oznámení o shromá~dní ze dne 30. 4. 2008 a 2. 6. 2008, podepsaná práv I. Machovou. Jak plyne z dokazu pYedlo~eného vládou (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j.: ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 30), na shromá~dní vystoupili s projevem J. `vehlík (DS, NO), T. Vandas, Fr. RozhoH z organizace Vlastenecká fronta, M. Dupová spole n s Kristýnou Harflovou (RWU), R. Novotný (S:obodný odpor Slovensko), který svoj projev zakon il pozdravem  Na strá~ ; stejný pozdrav pou~il i J. `vehlík pYed pYedstavením L. Malého z DS. Nkolikrát mezi projevy zahrál Ladislav Budz ( len a kandidát DS do EP v roce 2009 a len hudebních skupin Squad 96 a Uli níci 89-1).<br/>[539] Jakkoliv Soud nezpochybHuje, ~e obsahem projevu T. Vandase byla kritika vládnoucího re~imu a tehdejaí vlády, co~ jmenovaný zdoraznil pYi jednání, pova~uje za dole~ité, ~e rovn~ tato akce prokazuje velmi tsné propojení DS s uvedenými extremistickými hnutími NO a RWU.<br/><br/>16. 8. 2008, Hradec Králové - Den svobody<br/>[540] Jak plyne z jiné ásti rozsudku, probhem konání tohoto shromá~dní se Soud zabýval ji~ ve svém pYedchozím rozsudku (Dlnická strana I) a s ohledem na pYeká~ku vci rozsouzené se jím ji~ nemo~e zabývat znovu.<br/><br/>6. 9. 2008, Rokycany   spontánní demonstrace proti ernému rasismu <br/>[541] K tomuto shromá~dní DS Soudu sdlila, ~e je nesvolala. Nezpochybnila nicmén fakt, ~e svolavateli byli V. Burea a P. Andrle, kandidáti DS ve volbách do krajských zastupitelstev. Toto shromá~dní reagovalo na napadení nkolika Romo ze strany aktivisto NO v Rokycanech v baru Ural a na jejich následný trestní postih. Z fotodokumentace pYedmtné demonstrace je zYejmé, ~e se jí ú astnili Autonomní nacionalisté i stoupenci Národního odporu; o demonstraci ostatn byla publikována informace na www.odpor.org (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 33).<br/>[542] Soud má za prokázáno, ~e v tomto pYípad aktivisté DS jednak velmi úzce spolupracovali s AN a NO a také ~e veYejn podpoYili násilí, vykonané ze strany NO vo i romské menain.<br/><br/>28. 9. 2008, Kladno - Svatováclavská demonstrace <br/>[543] Tuto akci uspoYádali spole n DS a AN, co~ DS nezpochybnila. O spolupráci obou subjekto ostatn svd í stylizace pozvánek, na nich~ se objevuje logo AN (viz Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, .j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str.33), a videozáznam, z nho~ je patrna pYítomnost symboliky AN na ú astnících shromá~dní, a také plakáty s nápisem Odpor. S projevy zde vystoupil J. Bunda (AN) a T. Vandas a J. `tpánek (DS). T. Vandas se ve svém projevu kriticky vyjádYil k odsouzení Erika Sedlá ka za aíYení antisemitismu a veYejn roztrhal eskou Ústavu s vysvtlením, ~e zákony v ní obsa~ené se v eské republice stejn nedodr~ují. K tomuto výroku se jmenovaný pYihlásil i pYi jednání.<br/>[544] V tomto pYípad má Soud za prokázánu spolupráci DS s AN a také ú ast pYíznivco NO na akci. Jakkoliv toti~ T. Vandas pYi jednání trval na tom, ~e se zde objevil pouze pojem  odpor a nikoliv  národní odpor , má Soud z okolností vci za postaveno najisto, co tento pojem pou~itý na  tradi ním setkání národn orientované mláde~e (viz citované pozvánky) ve skute nosti znamená: ú ast sympatizanto hnutí, ozna ovaného pYevá~n jako NO.<br/><br/>13. 9. 2008, Altenburg - Fest der Völker (Festival národo)<br/>[545] V Yízení byla prokázána ú ast pYedstavitelo DS T. Vandase, J. `tpánka a L. Malého na této oficiální akci nmecké krajn pravicové politické strany Nationalpartei Deutschland (NPD). Vystoupili zde Ye níci z krajn pravicových politických organizací ze zahrani í a stoupenci evropského Odporu (viz Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 23. 10. 2008, . j. ÚOOZ-2619-1/ J-2008-27, str. 34 - 38). Z eských zástupco byli dále pYítomni napY. J. PetYivalský, P. Vondrák, T. Kebza, J. Bárta a M. Hroch (vaechno lenové, funkcionáYi i kandidáti DS ve volbách do krajských zastupitelstev), ú astníky z R byli také aktivní stoupenci NO. Hudební ást tvoYily kapely mezinárodní white power scény napY. White Law, Sleipnir i Strappo.<br/>[546] PYi jednání T. Vandas popYel, ~e by ve svém projevu vyslovil výrazy jako  bílá rasa i  bílé evropské národy . Tomu je tYeba s ohledem na pYedlo~ený pYepis jeho projevu pYisvd it. Zaznlo v nm napY., ~e R je státem, kde pYevzali moc liberálové. PYedmtný festival ozna il jmenovaný za  nejlepaí dokaz toho, ~e boj proti liberalistom neprobíhá pouze v naaí nebo vaaí zemi, ale týká se celého kontinentu. Je to boj národo za nezávislost, svobodu. Zajisté nepYeháním, kdy~ tento boj také ozna ím bojem za existenci, proto~e tlak, kterému jsme v dneaní dob vystaveni, nemá zatím v djinách lidstva obdoby. Jedná se toti~ ji~ o pYímý útok na instituci rodiny, útok na partnerské vztahy mezi mu~em a ~enou, útok na zdravý rost dtí v uspoYádané rodin. Sou asn se T. Vandas kriticky vyslovil k tomu, ~e jsou mladí lidé odsuzováni jen za to, ~e mají na tle vytetovaný symbol, který je údajn extremistický, a ~e vaichni, kteYí jsou proti EU a proti masám pYisthovalco a nechtjí, aby se naae vlast stala smetiatm, mají cejch extremisty a neonacisty. Projev zakon il slovy:  Nacionalisté Evropy, povstaHte! Soud má za to, ~e v Yízení nebylo prokázáno, ~e následn T. Vandas poslucha e pozdravil zdvi~enou pravicí (hajlováním).<br/>[547] O celé akci podrobn informoval web www.odpor.org, kde se k ú asti Dlnické strany uvádí:  TYetí ro ník  Fest der Völker se stal prolomovou akcí také z hlediska airaí zahrani ní spolupráce s eskou nacionalistickou scénou. Bylo to vobec poprvé, kdy zástupce eské politické strany, která nyní v eské republice kandiduje do krajských voleb, vystoupila na podobné akci v zahrani í. PYedseda Dlnické strany pan Tomáa Vandas se svého úkolu ujal bravurn a bhem svého projevu sklidil nemalý potlesk. <br/>[548] Z popisu a z fotografií z celé akce (Zpráva Policie eské republiky, Odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV, ze dne 15. 9. 2008,  .j.: ÚOOZ-541-36/ J-2008-27) je patrno, ~e za pódiem byli zobrazeni vojáci Wehrmachtu se atíty a nmecký nápis  Evropa nastoupila  pro svoji svobodu! a ~e jednotliví ú astníci nosili nacistickou symboliku. <br/>[549] V tomto pYípad má Soud za prokázánu názorovou blízkost DS a dalaích zmínných subjekto, které se akce ú astnily. To svd í o mezinárodních kontaktech DS na zahrani ní nacionalistické subjekty. Celkové zamYení akce pak jednozna n ukazuje na - pYinejmenaím  zna né sympatie jeho ú astníko k nacismu. O tom svd í pou~ívaná symbolika, skladba ú astníko, verbální podpora osob stíhaných napY. za propagaci nacistických symbolo, xenofobní výroky (spojení pojmu pYisthovalco s pojmem smetiat v projevu T. Vandase), agresivní terminologie podobná terminologii nacismu ( náa boj s liberálním nepYítelem , neustále sugerovaný pocit ohro~ení vyvolávající nutnost bojovat o holé pYe~ití) a také náznaky antisemitismu (napY. T. Vandas zmínil nutnost postavit se proti tlaku nadnárodních korporací,  ae u~ v jejich ele stojí }idé, Ameri ané nebo íHané  bye se pYi jednání sna~il tento svoj výrok relativizovat).<br/><br/>4. 10. 2008, Janov - akce Ochranných sboro Dlnické strany <br/>[550] V tomto pYípad se jednalo o prochod 12 leno Ochranných sboro DS sídliatm, obývaným zejména Romy. Údajným ú elem této akce ml být monitoring ~ivota v tomto míst. Proti nim radikáln vystoupilo nkolik desítek místních Rómo a za astování nadávkami a vyhro~ování fyzickým útokem tyto aktivisty vyhnalo.<br/>[551] K tomu DS ve vyjádYení uvedla, ~e akci pYedcházelo jednání s vedením litvínovské radnice (23. 7. 2008). Na tomto setkání DS oznámila, ~e s ohledem na  nekontrolovatelný pYíliv cikáno a ochrany ~ivota sluaných ob ano tam vyale monitorovací tým. Dne 28. 7. 2008 tiskový odbor DS vydal zprávu, ~e Ochranné sbory zatím do Janova vyslány nebudou, jeliko~ vedení msta sdlilo, ~e má situaci pod kontrolou. Následovala beseda ob ano Janova s T. Vandasem a s místopYedsedou DS P. Kotábem dne 2. 8. 2008 (viz zpráva tiskového odboru DS ze dne 3. 8. 2008), pYi ní~ zástupci DS slíbili, ~e se o situaci budou i dále zajímat a pokud nebude zbytí, nasadí OS ke stabilizaci situace. DS pYedlo~ila rovn~ lánek P. Kotába ze dne 14. 9. 2008 (www.delnickelisty.cz), nazvaný  Takový normální den na sídliati Janov , popisující výsledek monitoringu, provedeného leny DS dne 11. 9. 2008.<br/>[552] K návrhu DS provedl Soud dokaz rozsudkem Okresního soudu v Most ze dne 21. 9. 2009, . j. 1 T 50/2009 - 130, kterým byli M. Sina a V. Matej odsouzeni pro spáchání trestného inu výtr~nosti a veYejného hanobení národa, kterého se dopustili tím, ~e dne 4. 10. 2008 pYi stYetu leno DS s romskými obyvateli na sídliati v Janov pYistoupili k L. `légrové a V. Matej do ní s golfovou holí v ruce str il a se slovy  kundo apinavá eská jí vyhro~oval, ~e ji  odvede na trasu a bude pro nho alapat a M. Sina jí nadával, ~e ji rozseká a rozatípe a vulgárn jí nadával. Za to byli odsouzeni k trestu 400 hodin obecn prospaných prací. Stejnou skute nost prokazuje lánek pYevzatý ze serveru www.ceskenoviny.cz, nazvaný  Napadení leno DS soud potrestal veYejnými pracemi .<br/>[553] Tuto událost pova~uje Soud za významnou pouze v kontextu dalaích akcí v Janov. Sama o sob toti~ neprokazuje jakoukoliv protiprávnost innosti DS. Ur itý význam má vaak v tom smyslu, ~e je z ní patrna snaha DS nahrazovat innost státních orgáno: namísto policejních sil nasazuje do míst, kde dochází k ur itým problémom sou~ití, Ochranné sbory, tj. jakýsi zvláatní oddíl, pYedur ený k Yeaení konfliktních situací. To je samozYejm vc, která politickým stranám zásadn nepYísluaí. <br/><br/><br/>11. 10. 2008, PlzeH, Chrást u Plzn - politicko hudební odpoledne Dlnické strany v rámci pYedvolební kampan <br/>[554] U této akce vláda tvrdí, ~e po pYedvolebním mítinku DS se v restauraci v Chrástu u Plzn konal hudební koncert s projevy Ye níko v uzavYené spole nosti a vystoupil zde se siln antisemitským projevem T. Babka, nezbývá Soudu ne~ konstatovat, ~e tato zále~itost zostala v pouhé rovin tvrzení a vláda neprokázala, v jakém smyslu má mít tato akce relevanci pro návrh na rozpuatní DS. Jestli~e toti~ zástupce vlády uvedl, ~e je v souvislosti s projevem T. Babky proaetYováno podezYení ze spáchání trestného inu, nedokázala toto tvrzení jakkoliv dokazn podpoYit. Tuto akci proto s ohledem na pYedmt nyní provádného Yízení Soud ve svém rozhodování v neprospch DS nijak nezohlednil.<br/><br/>18. 10. 2008, Litvínov, Janov - protest proti ernému rasismu<br/>[555] Jak plyne z jiné ásti tohoto rozsudku, probhem konání tohoto shromá~dní se Soud zabýval ji~ ve svém pYedchozím rozsudku (Dlnická strana I) a s ohledem na pYeká~ku vci rozsouzené se jím ji~ nemo~e zabývat znovu.<br/><br/>28. 10. 2008, Praha - shromá~dní pod názvem  Den národní jednoty <br/>[556] V tomto pYípad není sporu o tom, ~e organizátorem akce byla pYímo DS, co~ její zástupce ve svém vyjádYení ani pYi jednání nepopYel. Vláda chtla v tomto bodu prokázat ú ast ozbrojených osob na akci DS. K tomu z provedeného dokazu (Zpráva Policie eské republiky ze dne 30. 10. 2008, Policejní prezidium R, ÚYad slu~by kriminální policie a vyaetYování, . j.: PPR-23192-2/ J-2008-99TO) skute n plyne, ~e na shromá~dní bylo pYítomno cca 200 pYíznivco DS a v jeho probhu bylo pYedvedeno 8 osob pro pYestupek a 4 osoby ke zjiatní toto~nosti. PYedveden byl rovn~ E. Sedlá ek (kandidát DS v krajských volbách v roce 2008), ozbrojený teleskopickým obuakem.<br/>[557] DS na tento dokaz zareagovala pYedlo~ením výpisu z rejstYíku tresto jmenovaného, z nho~ je patrno, ~e tento zde nemá ~ádný záznam.<br/>[558] V tomto pYípad má Soud za to, ~e bylo v souvislosti s poYádáním akce DS prokázáno páchání pYestupko a poruaování veYejného poYádku. Erik Sedlá ek je skute n významným aktivistou DS (napY. kandidát . 2 ve volbách do zastupitelstva kraje Vyso ina v roce 2008) a jeho zjiatné ozbrojení teleskopickým obuakem potvrzuje tendenci pYíznivco DS k násilným akcím a odporuje rovn~ ustanovení § 7 odst. 3 zákona . 84/1990 Sb. o právu shroma~ovacím (dále té~  shroma~ovací zákon ), podle nho~ ú astníci shromá~dní nesmjí mít u sebe nejen stYelné zbran a výbuaniny, nýbr~ ani  jiné pYedmty, jimi~ lze ublí~it na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování ú astníko usuzovat, ~e mají být u~ity k násilí nebo pohro~ce násilím. <br/><br/>17. 11. 2008, Janov -  bitva o Janov <br/>[559] Ve vztahu k tomuto shromá~dní Soud promítl obrazový záznam celé události poYízený Policií a vyslechl svdky por. Bc. Ing. Jana Nováka (Krajské Yeditelství policie Severo eského kraje, územní odbor SKPV Most, 1. oddlení obecné kriminality, Most), a kpt. Ing. Rostislava Chobolu (vrchní komisaY, Policie eské republiky, správa Severomoravského kraje, Ostrava), kteYí se zásahu osobn ú astnili. Násilný charakter akce, která následovala po shromá~dní DS v Litvínov byl uvedenými dokazy bez jakýchkoliv pochybností prokázán, v etn skute nosti, ~e ú astníci byli ozbrojeni a napadali policisty, zejm. házením kameno, dalaích pYedmto a pyrotechniky. Soud rovn~ ze záznamu a na sob nezávislých výpovdí obou svdko zjistil, ~e ú astník shromá~dní Viktor Aufart utrpl zranní a bez jakýchkoliv pochybností bylo prokázáno a ze záznamu je zYejmé, ~e si zranní pYivodil sám manipulací s pYedmtem, který dr~el v rukou. Podle svdko se jednalo o vojenskou rozbuaku, se kterou Viktor Aufart neodborn zacházel. Ze zábro DVD i z výpovdi obou svdko, zejm. kpt. Ing. Rostislava Choboly bylo jednozna n prokázáno, ~e se nejednalo o situaci, kdy by byli ú astníci demonstrace napadáni policisty. Ti naopak stáli v Yad a ú astníci akce na n úto ili. Z výpovdi tohoto svdka zároveH vyplynulo, ~e se ú astníci tchto akcí (z ásti v~dy ti samí) poslední cca rok a pol radikalizují, tj. ozbrojují a jsou pYipraveni na stYety s policií. V té souvislosti uvedl napY. napadení policisto pYi událostech v Litvínov/Janov s cílem získat video, resp. fotoaparát, aby neexistovaly dokazy proti konkrétním lidem. Z výpovdi svdka por. Bc. Ing. Jana Nováka vyplynulo vedle potvrzení, ~e se ú astníci akce pYedem ozbrojili, také to, ~e pYipravovali mj. taktiku, napY. zposobu sundání policejního jezdce z kon a jeho zneakodnní. Pro dokreslení Soud podotýká, ~e v obecné rovin, nikoliv ve vztahu k tomuto shromá~dní, potvrdil radikalizaci neonacistického hnutí i svdek mjr. Mgr. David Janda, podle kterého se radikalizovalo ve výcviku v pouli ním boji, odstoupilo Odporce: jakéhosi davového pYetla ování s policií a postoupilo k aktivnímu koordinovanému a organizovanému boji za vyu~ití nástra~ných výbuaných systémo a dalaích kvalitních zbraní. Dále pak z tchto dokazo vyplynulo, ~e bye události v Janov nebyly formáln v re~ii Dlnické strany, ale byly pochodem Autonomních nacionalisto, fakticky se jednalo pokra ování, resp. plynulé navázání na shromá~dní Dlnické strany. Z výpovdi svdka kpt. Ing. Rostislava Choboly napY. vyplynulo, ~e cca 90% ú astníko, které  doprovázel na shromá~dní DS v Litvínov, se následn ú astnilo násilí a útoko na policisty. <br/>[560] V Yízení bylo prokázáno, ~e DS oznámila na 17. 11. 2008 na nám. Míru v Litvínov v dob od 11 - 17 hod. mítink pYíznivco a leno strany nazvaný  Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí (oznámení o konání politického shromá~dní DS ze dne 24. 10. 2008, podepsané 1. místopYedsedou DS J. `tpánkem). <br/>[561] Na tomto shromá~dní vystoupili s projevy zástupci jednotlivých nacionalistických organizací a hnutí. Nejprve hovoYil pYedseda DS Tomáa Vandas, který ve svém projevu napY. uvedl:  Ministryn eské vlády, jakási D~amila, o které ani nevíme, odkud pYiala, které nerozumíme, proto~e neumí esky, tak tato ministryn jela sem na tajné jednání za cikány, do jakéhosi jejich místního doupte zvaného Calypso a tam s nimi jednala. Poté vystoupil místopYedseda J. `tpánek a len DS J. Bárta. Následovaly projevy zástupco Slovenské pospolitosti, Nového slobodného Slovenska, RWU a AN. Na závr uvedl opt T. Vandas:  Nastává doba naae, národní a sociální, doba, kdy eský národ opt zvedne hlavu a ji~ nebude tolerovat prohnilé bahno, aíYící se z liberálního proudu! (viz také lánek  Dlníci ovládli 17. listopad, doalo k t~kým stYetom s policií , www.janov.delnickelisty.cz). <br/>[562] Na tento mítink navazující pochod do Janova nahlásil len AN J. Bunda (kandidát DS ve volbách do zastupitelstva StYedo eského kraje v roce 2008). Po ukon ení shromá~dní se tak nkolik set ú astníko demonstrace vydalo na pochod do sídliat Janov. V probhu pochodu doalo k tvrdým stYetom s Policií R, která se sna~ila zabránit stYetom mezi ú astníky pochodu a místními Romy (viz provedený dokaz videozáznamem zásahu policisto). Bylo rovn~ prokázáno, ~e Yada ú astníko pochodu byla ozbrojena (ty e, kameny, teleskopické obuaky, no~e, pyrotechnika atp.) a ~e dokonce ji~ den pYedem zde byly pYipraveny navezené hromady kamení a dla~ebních kostek.<br/>[563] Vláda tvrdí, ~e celá akce byla mezi pYíznivci krajní pravice prezentována jako po átek boje za bílou rasu (po átek svaté rasové války RAHOWA) a proto také byla napY. vyrobena tri ka oslavující tuto událost. Zde vláda odkázala zejména na lánky  Bitva o Janov a  Den hnvu v Litvínov , oba publikovány v Dlnických listech. V prvním textu se píae, ~e dne 4.10. 2008  Cikáni v naaí zemi vyhlásili nám, echom, válku. Druhý text je koncipován jako fiktivní vzpomínková akce na události v Janov. Uvádí se zde:  PYed 44 lety se toti~ v Janov utkala eská radikální mláde~ s policií, aby chránila místní lidi pYed útoky Cikáno.  Ví nkdo, kdo to byli Cikáni? Te u~ se hlásí víc dtí. Paní u itelka dá slovo svtlovlasé KláYe z první lavice.  Cikáni byli zlí, primitivní a zákeYní lidé. Nyní ale u~ v Evrop ne~ijí. Tak jako nikdo, kdo není bílý.  <br/>[564] Na webu www.nacionaliste.com byl zveYejnn otevYený dopis Autonomních nacionalisto litvínovské radnici, kde bylo dáno starostovi ultimátum k Yeaení nastalých problémo:  Proto vám, litvínovské radnici, dáváme nkolikatýdenní as k vyYeaení krizové situace. Pokud se nám potvrdí informace o útocích na echy kvoli podpoYe nacionalisto v Janov a o trvající neschopnosti policie a vaaeho úYadu cikánskou otázku Yeait, nebudeme váhat ani vteYinu a do Janova se vrátíme. A mo~ete si být jist, ~e v mnohem vtaím po tu. Nejspíae jsme zostali poslední, komu na srdci le~í osud pracujících echo tyranizovaných dnem i nocí nenávidnými parazity, ale je nás stále dost. Dost tch, kteYí nebudou s pYíjezdem do Litvínova otálet. Dost tch, kteYí Yeknou NE teroru echo ze strany kriminálníko a mafiáno. as vám b~í... <br/>[565] V probhu jednání T. Vandas opakovan uvádl, ~e s  bitvou o Janov nemo~e být DS nijak spojována, jeliko~ k ní doalo teprve po ukon ení Yádn ohláaeného shromá~dní DS, které probhlo bez jakéhokoliv naruaení veYejného poYádku, a tato nemo~e být inna odpovdnou za následné samostatné akce jiných subjekto.<br/>[566] Soud má vaak za to, ~e toto tvrzení DS bylo v probhu Yízení jednozna n vyvráceno. NapY. v Dlnických listech . 19/2008 byl publikován lánek  Náa boj s re~imem , z nho~ plyne souslednost jednotlivých akcí DS v Janov a tisícihlavý pochod k Janovu, který následoval po  siln emotivním duchu shromá~dní DS v Litvínov. V dalaím textu je proveden rozhovor s lenkou DS L. `légrovou, nazvaný  Její odpor spustil revoluci , v nm~ je  spole n s 12 leny Ochranných sboro - ozna ena za hrdiny, kteYí vpochodovali dne 4. 10. 2008  do cikány terorizovaného Janova, aby se osobn postavili proti zdejaí kriminalit a zastali místních ob ano, kteYí zákony dodr~ují... Následující události jsou pouze pokra ováním pYíbhu, jen~ postupn dostává stále zYetelnjaí obrysy odporu, revoluce proti polistopadovému systému. <br/>[567] Dalaí lánek je nadepsán  Bojovník z Janova: PYiael o prsty, ale boxu se nevzdá . Píae se v nm o V. Aufartovi, který pYi pYedmtné akci pYiael o prsty v dosledku vlastní neobratné manipulace s výbuaninou. Soud má za prokázáno (viz videozáznam z policejního zásahu), ~e si tento úraz zposobil sám a není proto pravdou, ~e k nmu doalo tak, ~e se chránil pYed policejním dlbuchem, jak stojí v citovaném lánku. V. Aufart je v lánku opakovan ozna ován za bojovníka, za skute ného hrdinu, který neváhá pro svoje antiliberální a nacionální myalenky bojovat s policií v ulicích a riskovat zdraví a ~ivot. Jmenovanému osobn vyjádYil podporu T. Vandas a dalaí lenové vedení DS a  do kal se i ujiatní podpory od spolubojovníko v Yadách DS. V pou~itém citátu pYi ítá T. Vandas odpovdnost za zranní V. Aufarta stávajícímu zkorumpovanému re~imu.<br/>[568] K tomu Soud uvádí, ~e popis události podaný Dlnickými listy je v pYíkrém rozporu s jejím skute ným probhem, jak jej Soud zjistil nejen z výpovdi svdko, ale pYedevaím bezprostYedn a pYímo z DVD se záznamem i tohoto  incidentu . DS se tedy citovaným lánkem postavila na stranu ú astníko, kteYí bezprecedentním, násilným zposobem ve velkém rozsahu naruaili veYejný poYádek a vyvolali ozbrojené stYety s Policií. Vedle prostého vyjádYení podpory této akci Soud v lánku nepYehlédl pou~ití termínu hrdina ve vztahu k Viktoru Aufartovi, stejn jako obraty typu  spolubojovníci z Yad Dlnické strany .<br/>[569] Zcela souladn s pYedchozím dokazem vyznívají i dalaí lánky v Dlnických listech. V lánku nazvaném  Náa boj s re~imem je mj. uvedeno  Následoval tisícihlavý pochod k Janovu, Yádn ohláaený na radnici. Ml být demonstrací protestu a odporu proti nespravedlnosti a pozitivní diskriminaci. Zhruba v jeho polovin doalo k ne ekanému útoku policejní jízdy proti ú astníkom pochodu. Policejní dlbuchy létající do neozbrojeného davu zranily nkolik naaich aktivisto, jednoho z nich dokonce poznamenaly do konce ~ivota, kdy~ pYiael o prsty na rukou. <br/>[570] I v posledn citovaném lánku se DS pYihlásila k událostem na litvínovském sídliati Janov, jak vyplývá ji~ jen z titulu lánku, umístného na elní stran Dlnických listo. O ú astnících demonstrace hovoYí v duchu názvu jako o  naaich aktivistech . Popis událostí, stejn jako v pYípad pYedchozího dokazu, zcela neodpovídá probhu události zjiatnému Soudem.<br/>[571] Zmínné tvrzení T. Vandase o oddlenosti obou akcí vyvrací i dalaí lánek  Chtli jsme domo, t~koodnci nás zmlátili  pYíbh ú astníka války v Janov , jeho~ autorem je P. Andrle (kandidát za DS ve volbách do zastupitelstva PlzeHského kraje v roce 2008). V nm je za átek celé události popisován tak, ~e  po ukon ení projevo a krátké hudební vlo~ce jsme byli poYadateli AN vyzváni k povolenému pochodu do Janova . Je tak zcela zYejmé, ~e ob akce, které se DS sna~í dosledn oddlovat, byly plynule navazující a provádné identickými osobami. Takto vidno je zcela nerozhodné, ~e T. Vandas zYejm následnému pochodu ji~ nebyl pYítomen.<br/>[572] Ostatn, tuto skute nost potvrzuje i rozhovor s T. Vandasem v Dlnických listech . 20/2009 z bYezna 2009, uvozený konstatováním, ~e  povodn ml být tento rozhovor spíae o událostech ze sklonku minulého roku, kdy se více ne~ 1000 leno a sympatizanto DS vydalo na pochod na sídliat Janov v Litvínov. Naae spravedlivá válka s cikánskými gangstery a rasisty otYásla celou spole ností, kone n se o problému za alo mluvit. <br/>[573] Na základ výae uvedených skute ností Soud konstatuje, ~e v Yízení byla prokázána aktivní ú ast DS a jejich pYedstavitelo a aktivisto nejen na ohláaeném shromá~dní nazvaném  Proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí , nýbr~ i na následném pochodu, ústícím v tzv.  bitvu o Janov . Soud toti~ nemá pochybnosti o tom, ~e ji~ samotné na asování tohoto shromá~dní, jeho tématické zamYení, okruh vybraných Ye níko, jednozna ná návaznost na pYedchozí akce v Janov (4. a 18. 10. 2008), následná tendence k vytváYení kultu (mluví se o  hrdinech a bojovnících z Janova , o naaí spravedlivé válce , o  za átku revoluce s polistopadovým re~imem apod.) jednozna n prokazují, ~e alo o akci dopYedu pe liv naplánovanou. Pojem  Janov tak nabyl osobitého významu a DS se od nj v ~ádném pYípad nedistancovala, bye k tomu i bhem soudního Yízení její pYedseda dostal pYíle~itost a byl na to dokonce Soudem výslovn dotázán.  Janov je naopak velmi ú elov vyu~íván, a to i v sou asnosti (viz napY. lánek  Slovensko se pYipravuje na svoj Janov z 5. 8. 2009, www.delnickelisty.cz). Takto nazíráno pYedstavoval mítink DS jen jakýsi prostYedek politické legitimizace a vytvoYení zázemí pro následné jednozna n protiprávní a násilnické akce, zamYené proti jedné skupin obyvatel. S ohledem na rozmry celé akce je pak tYeba pYisvd it názoru zástupce vlády, ~e pokud by ú astníkom pochodu nezabránily v napadení Rómo policejní jednotky, velmi pravdpodobn by doalo k vá~ným ublí~ením na zdraví i dokonce k zabitím.<br/>[574] Ú elovost tvrzení T. Vandase o tom, ~e za následné události po ukon ení mítinku nenese DS ~ádnou odpovdnost, získává jasné kontury kone n i tím, ~e samotný T. Vandas v jiné souvislosti (viz V.5.2) pYipustil spolupráci s AN, tedy s oficiálním organizátorem popisovaného pochodu do Janova. Nelze si tak rozumn pYedstavit situaci, ~e pYedstavitelé DS pYinejmenaím nemuseli být vdomi toho, co bude po ukon ení jejich mítinku následovat.<br/>[575] Tvrdila-li DS, ~e svými shromá~dními pYimla odpovdné orgány k Yeaení problémo obyvatel dané lokality a v té souvislosti pYedlo~ila napY. DVD se záznamem navenek nekonfliktní výmny nkolika vt mezi pYedsedou DS a sou asným starostou Litvínova Danielem Volákem, podotýká Soud, ~e tento dokaz nikterak nezbavuje DS odpovdnosti za události, k nim~ doalo 17. 11. 2008.<br/><br/>4. 4. 2009, PYerov - protest proti ernému rasismu<br/>[576] Soud má za prokázáno, ~e svolavatelem tohoto shromá~dní byl J. `vehlík (viz oznámení o shromá~dní ze dne 11. 3. 2009). Akce tedy formáln neorganizovala DS, nýbr~ Autonomní nacionalisté, nicmén nelze pYehlédnout, ~e J. `vehlík je lenem pYedsednictva DS a opakovan za tuto stranu kandidoval ve volbách. Pozvánka na akci byla zveYejnna také na webu www.odpor.org (29. 3. 2009), nadepsaná  Postavme se ernému rasismu v PYerov! . V ní je mimo jiné uvedeno, ~e  DS v Janov strhnula lavinu, která se pYevalila pYes celou zemi. Paralyzovaný Systém nedokázal v as vychrlit dostatek l~í a polopravd, aby se hlas národa podaYilo pYehlu et. Hnutí Odporu zaznamenalo nezanedbatelný nárost aktivisto i sympatizanto a volání o pomoc se ozývá z celé zem. Volání nejhlasitjaí vaak zaznlo z PYerova! <br/>[577] Z citované pozvánky je zYejmé, ~e tato protestní akce mla ideov navázat na dYíve zmínnou  bitvu o Janov . Ostatn, i samotná DS zveYejnila v Dlnických listech informaci o konání pochodu a rozhovor s  aktivistou národního socialismu nazvaný  Jedu do PYerova, proto~e nevYím Systému . Tento rozhovor byl pYevzat také na stránky www.odpor.org. Propojení s DS je tak zcela zYejmé, co~ je dáno rovn~ pYítomností J. `vehlíka a také P. Vondráka na akci. Po oficiálním skon ení pochodu doalo ke stYetom s Policií R. PYesto~e tedy DS nebyla oficiálním svolavatelem tohoto shromá~dní, je jí - pYinejmenaím v airaím slova smyslu  ze shora uvedených dovodo tato akce pYi itatelná.<br/>[578] Násilný charakter tohoto shromá~dní byl rovn~ prokázán mj. výpovdí svdka kpt. Ing. Rostislava Choboly. Ten mj. popsal napadení asi 3 policisto skupinou cca 40 radikálo a cílené napadení dvou dokumenta ních skupin, pYesto~e si radikálové museli být vdomi, ~e se jedná o policisty kriminální slu~by. Svdek zároveH vypovdl, ~e ú astníci byli ozbrojeni. Z výpovdi svdka, podle kterého ji~ pYed plánovaným shromá~dním Policie odstraHovala z místa jeho konání pYipravené zbran, lze uzavYít, ~e akce byla pYedem plánovaná a organizovaná jako násilná. Tato skute nost podstatným zposobem zvyauje míru její spole enské nebezpe nosti.<br/>[579] Soud v tomto pYípad dospívá k závru, ~e konání pYedmtného protestního pochodu prokazuje jednak skute nost, ~e dYíve popsaná násilná a rasisticky zamYená akce v Janov (17. 11. 2008) nepYedstavuje ojedinlý exces v aktivitách DS a jejích stoupenco, nýbr~ ~e je prokázána snaha o pokra ování v tomto typu násilných akcí spojených s útoky na Policii i v dalaím období. ZároveH je tím dále prokazováno personální propojení DS s AN a NO. <br/><br/>1. 5. 2009, Brno - 1. máj, oslava Svátku práce<br/>[580] Mezi ú astníky Yízení není sporu v tom, ~e tuto demonstraci ohlásil len DS P. Procházka spolu s L. Levayem. Se svými projevy zde vystoupili pYedstavitelé DS T. Vandas, J. `tpánek, M. Zbela a P. Kotáb. Dále promluvil Gottfried Küssel, výrazný reprezentant nacionálního socialismu, který byl v minulosti odsouzen k 10 letom vzení. Proslavilo jej mimo jiné také zalo~ení VAPO (Volkstreue außerparlamentarische Opposition), její~ innost byla zakázána. Vystoupili rovn~ zástupci Svobodného odporu, AN a RWU. V rámci této akce doalo i ke slavnostnímu kYtu oficiálního periodika hnutí Dlnické mláde~e, Národního odporu. Celá akce je podrobn popsána jak na webu www.odpor.org, tak v Dlnických listech nebo v oficiálním médiu Dlnické strany - TV Nacional. <br/>[581] Rovn~ na tomto shromá~dní vystoupil pYedstavitel Freier Widerstand Steffen Pohl, který mimo jiné uvedl:  Jak Litvínov ukázal, jsou jeat i samostatn myslící lidé na tomto svt. NapY. velká ást obyvatel Litvínova. Ve SRN je nepYedstavitelné, aby obyvatelstvo msta poskytlo pYístYeaí kamarádom, kteYí jsou pronásledováni policií, poskytují první pomoc zranným, nebo nabídnou své znalosti místních reálií bhem stYeto, ba dokonce i poskytují militantnímu odporu prostYedky k sebeobran. Toto je první krok správným smrem, kdy~ obyvatelstvo rozpozná, ~e militantní odpor není zlo inem. A pokud by policie dnes mla jednat podobn jako v Litvínov, bílí }idé Evropy vás nezastaví. ... Bude to poslední pYíle~itost v djinách Evropy, jak zajistit existenci bílého lovka v Evrop a nakonec na troskách demokratických systémo vybudovat Yíai Evropu. Nedobytelnou Yíai, od Atlantiku a~ k Uralu, od Skandinávie a~ k StYedozemnímu moYi. Xíai s z obyvatelstvem ítajícím 500 miliono lidí. S vojenskou silou, která vyká~e do patYi ných mezí islám, Izrael a sionisty kontrolované Spojené státy americké. Xíae a pevnost Evropa. ... Jak jsem Yekl, jsem si jistý, ~e podnt k evropské revoluci pYijde jednou z východního bloku. 16. 3. 1939 promluvil nejvtaí Evropan djin z oken pra~ského hradu k eskému lidu a zdá se, ~e eský lid jako jeden z mála evropských národo jeho slova dosud nezapomnl. Soud nemá z kontextu projevu pochyb o tom, ~e zmínným  nejvtaím Evropanem djin byl mínn Adolf Hitler.<br/>[582] Soud k tomuto shromá~dní konstatuje, ~e je jím prokazována nejen úzká spolupráce DS se jmenovanými hnutími, nýbr~ i fakt, ~e DS na svých akcích pYinejmenaím toleruje a zjevn tedy i sympatizuje s pronáaením otevYen antisemitských, xenofobních a nacistických výroko. Tento závr potvrzuje rovn~ listinný dokaz   Znalecký posudek ve vci trestní vci demonstrace DS v Brn dne 1. 5. 2009 , zpracovaný Mgr. M. Mazlem.<br/>[583] Naopak za zcela irelevantní pova~uje Soud dokazy pYedlo~ené DS: rozhovor s D. Rathem nadepsaný  Jak Yeail Hitler krizi? Za al zbrojit (www.lidovky.cz, 23. 1. 2009), lánek  Topolánek svým slovníkem pobouYil odbojáYe (www.novinky.cz, 27. 3. 2007) a rozhovor s M. Dalíkem  Klidn napiate, ~e jsem Topolánkov pasák (www.idnes.cz, 11. 9. 2006). }ádný z tchto texto se toti~ vobec nevztahuje k pYedmtu Yízení, tj. k návrhu na rozpuatní DS, která tyto dokazy uplatnila zjevn toliko z politických dovodo. Jakkoliv se mo~e jevit obsah citovaných texto v Yad ohledo kontroverzním, byly nkteré problematické výroky následn uvedeny na pravou míru a Soud nemá sebemenaího dovodu k domnnce z celkového vyznní vaech tYí texto, ~e by tyto texty bye i jen nazna ovaly tendence jmenovaných k neonacismu, xenofobii i antisemitismu tak, jak byla prokázána práv u DS.<br/><br/>16. 5. 2009, Koaice - pochod proti kapitalismu<br/>[584] V tomto pYípad není sporu o tom, ~e demonstraci nepoYádala DS, nýbr~ Autonomní nacionalisté Slovensko. Pochod byl zamYen proti kapitalismu, globalizaci a za sociální jistoty. Mezi Ye níky vystoupili zástupci AN Pová~í, sdru~ení Hlavu Hore, Matice Slovenské a P. Vondrák (pYedseda MO DS Praha, viz  Vondrák v Koaicích: Náa boj musí být mezinárodní , www.delnickelisty.cz). Jeho popis je obsa~en v textu  Pochod proti kapitalizmu, globalizácii, za sociálne istoty (www.nacionalisti.net, 16. 5. 2009). <br/>[585] Soud má za to, ~e tato akce prokazuje spolupráci DS s ozna enými slovenskými hnutími. V pYípad sdru~ení Hlavu Hore a Matice Slovenské nicmén nebyla v Yízení prokazována protiprávnost jejich innosti, tak~e spolupráci s nimi nelze pYi ítat k tí~i Dlnické stran.<br/><br/>6. 6. 2009, Jihlava - politický mítink a uctní památky vojáko II. sv. války<br/>[586] V tomto pYípad je tYeba pYisvd it DS, ~e vláda smísila nkolik rozdílných akcí. K tomuto bodu bylo pYedlo~eno nkolik dokazo. První z nich prokazuje putování místní organizace Dlnické mláde~e Brno, Ochranných sboro a DS ( lánek  DM Brno na cestách: Odporce: zfetované lozy k obtem války , www.delnickamladez.cz, 18. 5. 2009) do Znojma a poté do Jihlavy, kdy na závr byl navatíven i místní hYbitov. Tato cesta skute n probhla 18. 5. 2009. <br/>[587] Samostatnou akcí byl vzpomínkový pochod aktivisto Odporu, vnovaný  padlým hrdinom dne 6. 6. 2009 v Jihlav, jeho~ svolavatelem byl D. Zavadil a M. Václavek ( len DS). O tomto pochodu informoval text  Pochod za obti 2. sv. války  Jihlava (www.odpor.org, 17. 6. 2009). Na této akci ml vystoupit Herbert Schweiger, bývalý len elitní Leibstandarte-SS Adolf Hitler, nicmén byla magistrátem rozpuatna.<br/>[588] Lze konstatovat, ~e tato akce prokazuje vzájemnou spolupráci DS a NO a také projevování sympatií nkterých leno DS k nmeckému nacismu.<br/><br/><br/>24. 5. 2009 Praha  protest proti vyYazení volebních spoto z vysílání T<br/>[589] Svolavatelem shromá~dní byla prokazateln DS (viz Protokol o probhu shromá~dní ze dne 27. 5. 2009, . j. S-MHMP 572757/2009). Ji~ po 20 minutách vaak bylo shromá~dní rozpuatno ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 shroma~ovacího zákona, jeliko~ údajn nastaly okolnosti, které by jinak odovodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 cit. zákona. T. Vandas toti~ ve svém projevu mimo jiné uvedl:  Naai pYíznivci, národovci jsou zavíráni napYíklad za to, ~e Yeknou slova národní socialismus nebo ~e mají na svém tle vytetovaný jakýsi symbol. & My jsme pYesvd eni, ~e ten náa program národního socialismu, tak jak ho prosazuje Dlnická strana, je programem správným. Nestydíme se za ta slova. A my si za tím programem pojdeme i nadále. Ae se to naaim pYátelom nebo nepYátelom líbí. Dalaí spojení. Slova NÁRODNÍ ODPOR. Za to, ~e dr~eli dva lidé transparent se slovním spojením Národní odpor, byli posláni do kriminálu. No je toto demokracie? <br/>[590] PYesto~e bylo shromá~dní rozpuatno, pokra ovali lenové a pYíznivci DS v protiprávním jednání, a proto bylo zajiatno 42 osob pro podezYení z páchání pYestupku. Na shromá~dní bylo také zaznamenáno nkolik osob, které na sob mly proti~idovskou a nacistickou symboliku. <br/>[591] DS tvrdí, ~e v tomto projevu nebyl pou~it výraz  nacionální , le   národní socialismus a odvolává se na osobnost Milady Horákové, známé práv jako lenky SNS. ZároveH poukazuje (a pYedkládá jako dokaz) trestní oznámení kvoli tomuto rozpuatnému shromá~dní na pracovníka MHMP V. BíHovce (www.delnickastrana.cz, 28. 5. 2009). Proti tomuto rozpuatní byla podána rovn~ správní ~aloba datovaná k 1. 6. 2009, kterou DS rovn~ pYedlo~ila Soudu jako dokaz.<br/>[592] Soud k tomuto bodu uzavírá, ~e byla prokázána protizákonnost jednání DS. Z citovaného zápisu (a jeho obsah nepopYel ani T. Vandas pYi jednání) toti~ plyne, ~e T. Vandas a J. `tpánek neuposlechli pokynu zástupce MHMP, kdy~ napY. T. Vandas zareagoval slovy:  Toho si nevaímejte, to je jakýsi úYední ek, který si myslí, ~e si v této zemi mo~e dovolovat vae. Ale já Yíkám jediné, jejich doba také skon í. Jakkoliv toti~ mohli být pYedstavitelé DS vnitYn pYesvd eni o neoprávnnosti zmínného pokynu, byli povinni jej neprodlen uposlechnout. Z tohoto dovodu také není chování DS liberováno ani následnou ~alobou ze dne 1. 6. 2009 proti rozhodnutí Magistrátu hlavního msta Prahy o rozpuatní shromá~dní. Práv takováto ~aloba pYedstavuje zákonem pYedvídaný postup umo~Hující vyjádYit nesouhlas s rozpuatním shromá~dní. Její podání vaak nezbavuje odpovdnosti za pYípadné pYedchozí poruaení shroma~ovacího zákona.<br/><br/>6. 6. 2009, Most, Litvínov - pochod za padlé kamarády  REHO 2009 <br/>[593] V tomto pYípad se jednalo o ka~doro ní shromá~dní nacionalisto za ú elem pYipomenutí výro í úmrtí Miloae Reha, který byl v roce 1999 v Litvínov po stYetu s tYemi Romy zavra~dn. Tuto akci nepoYádala DS, nicmén zú astnil se jí místopYedseda DS P. Kotáb, jeho~ projev vaak nebyl pYednesen. <br/>[594] O akci informoval lánek v Dlnických listech . 23, str. 2 s názvem  Nacionalisté uctili památku zavra~dného Miloae Reha :  Vzhledem k tomu, ~e Policie R pohrozila organizátorom shromá~dní, ~e akce bude rozpuatna, pokud v projevech zazní slovní spojení jako napY.  nepYizposobiví cikáni ,  národní socialismus i propagace jakýchkoli politických myalenek, nevystoupil s plánovaným projevem místopYedseda Dlnické strany (DS) Petr Kotáb, aby tak nezavdal záminku k pYed asnému ukon ení smute ního shromá~dní. Pozvánka na akci se objevila také na stránkách www.odpor.org (2. 6. 2009).<br/>[595] Rovn~ tato akce prokazuje  pYinejmenaím - vzájemnou komunikaci a názorovou blízkost mezi DS a NO. <br/><br/>18. 6. 2009, Tábor - shromá~dní Dlnické strany za ú elem podkování voli om<br/>[596] V tomto pYípad není sporu o tom, ~e svolavatelem shromá~dní byla DS. Avizovaným ú elem akce mlo být podkování voli om za ú ast v eurovolbách. Ve skute nosti se vaak jednalo o protest proti pochodu homosexuálo Queer Parade 2009. O tom svd í nejen na asování a umístní celé akce, nýbr~ také obsah projevu místopYedsedy DS J. `tpánka, který ozna il homosexualitu za zvrácenost a pYipomnl násilné potírání sekty adamito v husitském období. Probh shromá~dní popisuje lánek  Homosexuálové tancovali Táborem, pYed radikály je ubránila policie (www.idnes.cz, 20. 6. 2009). V tomto textu je rovn~ informace o tom, ~e ú astník akce F. Remunda upozornil J. `tpánka na to, ~e jeden ze stoupenco DS má na bund náaivku  Arijské bratrstvo (Aryan Brotherhood), co~ je kriminální neonacistický gang, posobící pYedevaím ve vznicích USA, ale i mimo n.<br/>[597] Dalaím dokazem pYedlo~eným vládou je lánek  Arijský bratr Tomáa Hána , pYevzatý z www.antifa.cz, v nm~ je mimo jiné T. Hána v mikin Aryan Brotherhood vyfocen a to s vlajkou DS. V tomto lánku je rovn~ dokumentována innost jmenovaného v rámci AN a NO, jsou citovány jím psané texty se zjevn nacistickým zamYením ( Hitlerjugend ,  istota rasy ) a je vyfocen pYed hrobem R. Hesse a také na dYíve popsaných akcích (Litvínov 17. 11. 2008, PYerov 4. 4. 2009). Na tento dokaz zareagovala DS tím, ~e Antifa pYedstavuje militantní antifaaistické hnutí, co~ dolo~il odkazem na Výro ní zprávu BIS za rok 2007. Dále poukázal na lánek  Ke zruaení DS mají pomoci dokazy levicových extremisto (www.zpravy.idnes.cz 18. 9. 2009).<br/>[598] DS tedy nepopYela obsah dokazu, nýbr~ zpochybnila jeho zdroj  webovou stránku Antifa. K tomu Soud uvádí, ~e tento dokaz navrhla vláda, byl pYi jednání Yádn proveden a není proto dán dovod k jeho relativizaci. Jiná vc je jeho vyhodnocení v kontextu s ostatními provedenými dokazy a s vyjádYeními ú astníko Yízení. V tomto smru má Soud za prokázáno, ~e na pYedmtné akci, která byla organizována DS, vystoupil J. `tpánek, tato akce byla zamYena proti homosexuálom a pYítomný T. Hána, o ividný aktivista DS, ml oble enu mikinu odkazující na neonacistickou organizaci (viz té~ text pYevzatý z www.idnes.cz). Tato akce proto potvrzuje innost DS vykazující zcela zjevn xenofobní a nesnáaenlivé rysy vo i nkterým skupinám obyvatel, zde homosexuálom, a svd í rovn~ o tom, ~e pYinejmenaím nkteYí stoupenci DS otevYen sympatizují s nacistickou ideologií. Z provedených dokazo je toti~ zYejmé, ~e T. Hána nebyl náhodným, nýbr~ pravidelným ú astníkem akcí, na kterých se podílela DS, a vystupoval zde dokonce jako vlajkonoa.<br/><br/>27. 6. 2009, Severní echy -  Call for Freedom 2009 <br/>[599] Tato akce byla prezentována jako oslava úspchu DS v eurovolbách a mly se jí ú astnit skupiny zejména tzv. white-power-music. Nakonec se vaak tato oslava neuskute nila, údajn z dovodu zat ení a trestního stíhání nkolika pYedstavitelo neonacistické scény, kteYí se zabývali organizováním tohoto typu koncerto.<br/>[600] S ohledem na neuskute nní akce proto Soud konstatuje, ~e v tomto bodu nelze dovodit nic relevantního, co by odovodHovalo návrh vlády. Jakkoliv toti~ vláda jako dokaz pYedlo~ila  Informaci o hudebních skupinách ú inkujících na akcích DS , který získal Odbor bezpe nostní politiky MV z veYejn pYístupných zdrojo a obsahuje výbr texto kapely Bully Boys, není mo~no tento dokaz uplatnit v neprospch DS, a to proto, ~e se pYedmtná akce neuskute nila a vláda ani netvrdila, ~e by tato skupina vystoupila na nkteré jiné akci DS. <br/><br/><br/><br/>8. 8. 2009, `ariaské Micha>any <br/>[601] Vláda poukázala rovn~ na neohláaenou demonstraci, poYádanou hnutím Slovenská pospolitose ve slovenské obci `ariaské Micha>any. Tato akce byla zamYena proti romské kriminalit a za DS se jí zú astnilo nkolik osob v ele s L. `légrovou. Doalo zde k zásahu Policie a bylo zadr~eno 30 osob, v etn L. `légrové, která mla projev (viz odpov na ~ádost o poskytnutí informace, vypracovanou Prezídiem policajného zboru ze dne 20. 8. 2009, . p. PPZ-283-2/JKP-OBEM-2009, z ní~ je patrno, ~e na této akci byli mimo jiné zadr~eni J. `légrová a J. `légr, kandidáti za DS ve volbách do zastupitelstva Ústeckého kraje v roce 2008). Zranní utrplo 7 lidí, z toho 5 policisto. Informaci o této akci uvedla DS v lánku publikovaném v Dlnických listech pod názvem  Slovensko se pYipravuje na svoj Janov , kde se v závru uvádí výzva aktivisty J. B.:  Naai slovenatí bratYi nechybli 17. listopadu loHského roku na celonárodní demonstraci v Janov. Nyní volají oni nás o pomoc v boji s re~imem a cikánským rasismem. T. Vandas také veYejn v médiích prohlásil:  Celý zásah slovenské policie hodnotím jako neadekvátní a nepYimYený. Domnívám se, ~e policie na Slovensku se chovala stejn neprofesionáln, jako jejich eatí kolegové pYi loHském zásahu proti demonstrantom na eském sídliati Janov (viz www.mediafax.cz).<br/>[602] Tuto akci Soud vyhodnotil tak, ~e jednak prokazuje silnou provázanost DS se slovenským hnutím Slovenská pospolitose (pYi jednání ostatn T. Vandas toto hnutí ozna il za partnerské) a také vyvrací DS opakovan tvrzené odmítání podílu na tzv.  bitv o Janov 17. 11. 2008. Je toti~ zYejmé, ~e práv tato událost v Janov mla být jakýmsi vzorem pro opakování podobných akcí, a to i na Slovensku.<br/><br/>15. 8. 2009, Nový Knín,  Den Svobody 2 <br/>[603] V tomto pYípad se jednalo o hudebn-politický festival, který byl údajn veYejn prezentován jako spole ná akce DS a Svobodné mláde~e (co~ má být jedno z ozna ení NO). Nahláaen byl jako charitativní akce pro obti povodní. K této akci vaak vláda nepYedlo~ila ~ádné dokazy a pYi jednání její zástupce uvedl, ~e tento bod je  jen do po tu . Nijak se k nmu nevyjádYila ani DS; pouze namítla, ~e spojení Svobodné mláde~e s DS je spekulativní a nijak nedolo~ené.<br/>[604] Za této situace Soud konstatuje, ~e tento bod neprokazuje protiprávnost innosti DS ani její propojení s NO.<br/><br/>12. 9. 2009, Pössneck  Fest der Völker (Festival národo)<br/>[605] Vláda v doplnní svého návrhu uvedla, ~e pYedstavitel DS P. Vondrák vystoupil na oficiální akci NPD, které se pravideln ú astní pYedstavitelé krajn pravicových a nacionalistických evropských hnutí. Toto vystoupení potvrdil pYi jednání i T. Vandas. Ve svém projevu P. Vondrák vyslovil rovn~ podporu osobám stíhaným v R za podporu a propagaci neonacistických hnutí (viz lánek  Festival národo v nmeckém Pößneck , www.delnickelisty.cz). <br/>[606] Rovn~ v tomto pYípad Soud konstatuje (podobn jako u akce konané dne 13. 9. 2008 v Altenburgu, viz V.6) prokázání názorové blízkosti DS s ostatními subjekty, které tyto akce navatvují, a mezinárodní propojenost nacionalistických hnutí. Opakovaná ú ast pYedstavitele DS na tchto pravidelných setkáních potvrzuje dlouhodobost této spolupráce.<br/><br/>28. 9. 2009, Kladno, Svatováclavská demonstrace<br/>[607] Kone n poslední akcí, na kterou vláda upozornila, byl 5. ro ník tzv. Svatováclavské demonstrace, poYádané spole n DS a AN. O demonstraci pojednal lánek  Nacionalisté uctili památku sv. Václava (www.delnickelisty.cz) a  Report z 5. Svatováclavské demonstrace (www.nacionaliste.com), v nm~ se píae, ~e akci uspoYádali AN a mimo jiné na ní vystoupila zástupkyn RWU a také A. Ber ík (AN Sever), J. Bunda a M. Glas (AN StYední echy). Byla také vybrána ástka 10 tis. K  na pomoc nacionalistom persekuovaným policií v R a v Polsku.<br/>[608] Soud má za to, ~e v tomto bodu se vlád podaYilo prokázat úzkou spolupráci DS a AN.<br/><br/>28. 10. 2009, 17. 11. 2009, 9. 12. 2009 Praha<br/>[609] V probhu jednání vypovdl svdek David Janda, navr~ený vládou, o dalaích tYech akcích, konaných koncem roku 2009 v Praze: 29. 10 na námstí JiYího z Podbrad, 17. 11. na Národní tYíd a 9. 12. u Vazební vznice Pankrác. <br/>[610] Akce konané dne 28. 10. 2009 se nicmén svdek osobn neú astnil a slyael o ní pouze zprostYedkovan; vláda k ní nepYedlo~ila ~ádné dokazy. Rovn~ o akci konané dne 9. 12. 2009 samostatn nehovoYil. Z tchto dvou pYípado proto Soud nemo~e dovozovat nic, co by mohlo být pou~ito na podporu návrhu vlády na rozpuatní DS.<br/>[611] K 17. 11. 2009 nicmén svdek D. Janda vypovdl, ~e na tento den uspoYádal J. Bárta, aktivista NO a sou asn pYedseda MO DS Vlaaim, tzv. Parník svobody. Akce se zú astnilo cca 100 osob, mezi nimi i E. Sedlá ek. Konání této akce dolo~il svdek nkolika fotografiemi. Ve stejný den uskute nila odpoledne neohláaené shromá~dní na Národní tYíd DS a jakkoliv vypadaly tyto ob akce oddlené, ve skute nosti se jich zú astnily stejné osoby. Na akci DS se podílely malé skupinky leno radikálních hnutí, zejména AN a NO. Toto shromá~dní bylo rozhodnutím magistrátu rozpuatno, na e~ podle svdka doalo ze strany ú astníko demonstrace ke spáchání nkolika násilných trestných ino (útok na veYejného initele, poakozování cizí vci apod.). <br/>[612] Lze tak konstatovat, ~e citovaná akce ze dne 17. 11. 2009 prokazuje pokra ování spolupráce DS s NO i v sou asnosti a také k násilné innosti v pYímé souvislosti s akcemi DS.<br/><br/>V.6.1 Zhodnocení veYejných akcí<br/>[613] Na základ shora prezentovaného dokazování Soud dospl k následujícím závrom.<br/>[614] PYedn, v Yízení bylo prokázáno, ~e DS pYi poYádání veYejných akcích asto úzce spolupracuje s hnutími, které patYí mezi subjekty pravicov extremistické, nacionalistické i dokonce neonacistické scény (viz podrobnji V.5). V tomto smru nepova~uje Soud za rozhodující, zda konkrétní akci svolala fyzická osoba spojená s nkterým z uvedených hnutí anebo pYímo DS, jak pYi jednání opakovan upozorHoval T. Vandas. Podstatné je, ~e DS poYádání tchto akcí bu podporovala (napY. pozvánkami, umiseovanými na svých webových stránkách), organiza n se na nich podílela, vystupovali na nich její pYedstavitelé anebo k nim pYinejmenaím vyjadYovala sympatie (napY. v následných komentáYích a  reportech ), tak~e jsou jí tyto akce pYi itatelné.<br/>[615] Konkrétn lze shrnout, ~e Yada pYedestYených akcí prokazuje úzkou spolupráci DS s Autonomními nacionalisty (Beroun 24. 2. 2007, Kladno 29. 9. 2007, Praha 23. 2. 2008, Praha 15. 3. 2008, Praha 1. 5. 2008, D ín 14. 6. 2008, Rokycany 6. 9. 2008, Kladno 28. 9. 2008, Janov 17. 11. 2008, PYerov 4. 4. 2009, Brno 1. 5. 2009, Kladno 28. 9. 2009, Praha 17. 11. 2009). Dalaí akce byly poYádány (pYíp. podílel se na nich) s Národním odporem (PYerov 10. 3. 2007, PlzeH 21. 4. 2007, Brno 1. 5. 2007, Svitavy 21. 7. 2007, Kladno 29. 9. 2007, Praha 1. 5. 2008, Svitavy 26. 7. 2008, Rokycany 6. 9. 2008, Kladno 28. 9. 2008, Janov 17. 11. 2008, PYerov 4. 4. 2009, Brno 1. 5. 2009, Jihlava 6. 6. 2009, Most/Litvínov 6. 6.2009, Praha 17. 11. 2009) a s RWU (PlzeH, 1. 3. 2008, Praha 1. 5. 2008, Svitavy 26. 7. 2008, Janov 17. 11. 2008, Brno 1. 5. 2009). Soud tak dospívá k závru, ~e velmi úzké propojení a sou innost DS s NO, s AN a s RWU byla prokázána konáním velkého po tu spole ných akcí, pYi em~ jejich frekvence a tématické zamYení vylu uje nahodilost. <br/>[616] Jak uvedl Soud na jiném míst tohoto rozsudku (viz pYedevaím IV.2), o návrhu rozhoduje podle skutkového stavu, který tu je v dob jeho rozhodnutí. Rovn~ s ohledem na pYeká~ku vci rozhodnuté je proto tYeba vycházet primárn z aktuálních projevo innosti DS a problematické akce dYívjaí, konané jeat pYed vydáním rozsudku Dlnická strana I, o nich~ vláda vdla (resp. alespoH vdt mohla), mají pro posouzení nyní projednávané vci význam toliko kontextuální. Takto vidno Soud nicmén konstatuje, ~e frekvence a zamYení veYejných akcí, pYi itatelných Dlnické stran, se v období pYed bYeznem 2009 a po nm nikterak zásadn nezmnila. Jakkoliv toti~ nelze pYehlédnout, ~e pomyslný  vrchol innosti DS pYedstavuje z hlediska po tu ú astníko a rozsahu a intenzity protiprávnosti  bitva o Janov , konaná dne 17. 11. 2008, DS se pozdji od této akce nijak nedistancovala a naopak pokra ovala v podobných akcích, bye zatím neopakovala akci v takovém rozsahu.  Bitva o Janov se tak stala jakýmsi symbolem nastupující revoluce, její ú astníci byli v prostYedí leno a pYíznivco DS heroizováni a dalaí akce aspirovaly na pomyslné pokra ování této  bitvy , která byla po átkem  Války se  Systémem  viz zejména demonstrace v PYerov 4. 4. 2009 a v `ariaských Micha>anech dne 8. 8. 2009, které se na janovské události pYímo odvolávaly. Jestli~e tedy ji~ pYed bYeznem 2009 byly v konkrétních akcích pYi itatelných DS zYetelné prvky rasové nesnáaenlivosti, násilí vo i skupinám obyvatel, xenofobie, antisemitismu a neonacismu, pokra ovala tato strana ve stejném trendu i po uvedeném datu  viz zejména protest v PYerov 4. 4. 2009, 1. 5. 2009 v Brn, 18. 6. 2009 v TáboYe a 8. 8. 2009 v `ariaských Micha>anech.<br/>[617] Soud nemohl pYehlédnout ani prokázanou velmi úzkou a na reciprocit zalo~enou spolupráci s nkterými zahrani ními nacionalistickými subjekty. Jakkoliv Soud nepopírá, ~e se v Yad pYípado jedná o subjekty posobící legáln, nic to nemní na jejich pYevá~n velmi vyhranném extrémistickém zposobu profilace. <br/>[618] Soud shledal zcela nevrohodným vyjádYení T. Vandase, ~e v podstat ani dobYe nevdl, kdo konkrétn na akcích poYádaných DS vystoupí - o koho se jedná, jaký projev hodlá pronést; pYípadn kdo ho vlastn pozval jako Ye níka na akci, poYádanou nkým jiným. Je toti~ zYejmé, ~e realizace shroma~ovacího práva není ni ím jiným ne~ jednou z forem svobody projevu. Ka~dý, kdo shromá~dní poYádá, jím proto hodlá vyjádYit ur itý názor, prezentovat svoje myalenky, politický program i ideologii anebo vyslovit nesouhlas s nkterými jevy. Pokud Soud pomine pYípady plánovaných diskusí a názorových stYeto, o které v popisovaných akcích zjevn nealo, pozve si organizátor shromá~dní jako Ye níka v~dy takovou osobu, od které o ekává názorovou spYíznnost a podporu. Jakkoliv tedy skute n nelze úpln vylou it, ~e v nkterých pYípadech T. Vandas neznal konkrétní osoby organizátoro jednotlivých shromá~dní, není to rozhodující. Podstatné je, ~e se v~dy jednalo o akce názorov blízkých subjekto, o em~ nemá Soud sebemenaí pochybnost.<br/>[619] PYi obsahovém hodnocení jednotlivých akcí Soud konstatuje, ~e nkteré z nich byly zamYeny velmi xenofobním, rasov nenávistným a ú elov provokativním smrem, resp. pYinejmenaím nkteré projevy na nich prezentované mly takovéto vyznní. Jako pYíklady práv takto orientovaných akcí Soud uvádí Brno 28. 6. 2008, Altenburg 13. 9. 2008 a Brno 1. 5. 2009. V nkolika pYípadech se jednalo i o zjevnou podporu násilí proti nkterým skupinám obyvatel - Rokycany 6. 9. 2008, Litvínov 17. 11. 2008, PYerov 4. 4. 2009, `ariaské Michalany 8. 8. 2009. PYinejmenaím v pYípad shromá~dní v Praze 24. 5. 2009 a 17. 11. 2009 pak bylo prokázáno poruaování veYejného poYádku, tj. neuposlechnutí rozpuatní shromá~dní, a ve druhém pYípad i projevy násilí.<br/>[620] Za velmi pYízna né pova~uje Soud opakované vystupování pYedstavitele nmeckého hnutí Freier Widerstand S. Pohla na akcích, které bu poYádala (Praha 1. 5. 2008) anebo se na nich podílela (Hradec Králové 16. 8. 2008, Brno 1. 5. 2009) DS. Projevy tohoto Ye níka toti~ nelze ozna it jinak ne~ jako propagaci nacistické ideologie, a jakkoliv tato skute nost musela být pYedstavitelom DS známa, spolupracovali s ním opakovan. <br/>[621] Soud pYisvd il vlád rovn~ v tom smru, ~e DS v nkterých pYípadech zcela nepYípustným zposobem aspirovala na nahrazování innosti orgáno veYejné moci. Zde má na mysli zejména vaechny shora zmínné akce konané v Litvínov/Janov a zejména jejich pokra ování dne 4. 4. 2009 v PYerov. Smyslem politické strany je toti~ legálním zposobem usilovat o dosa~ení moci a odpovdnosti s výkonem této moci spojené a za tím ú elem získávat co nejairaí veYejnou podporu. Po získání této politické moci je pak strana oprávnna hledat a nalézat politická Yeaení zjiatných problémo, a to napY. cestou normotvorby i exekutivy, samozYejm v~dy v zákonných limitech. Je vaak zcela nepYijatelné, aby se samotná politická strana aktivn podílela na akcích, jejich~ zjevným ú elem je zastraaování i dokonce potrestání nkterých skupin obyvatelstva a inila tak - pYinejmenaím spoluprací - s ozbrojenými jedinci i dokonce s celými skupinami tchto jedinco. Takovéto formy aktivity toti~ vedou a~ k faktickému poruaování ustanovení § 5 odst. 2 Zákona, podle nho~ strany a hnutí nesmjí být ozbrojeny a nesmjí zYizovat ozbrojené slo~ky. <br/>[622] Soud pova~uje za významné uvést, ~e Yada z prezentovaných akcí probhla zcela v souladu s právním Yádem a rovn~ jejich tématické zamYení v Yad pYípado nelze vnímat jako nco, co by mlo být jakkoliv zpochybHováno. Témata jako kritika kapitalismu, Evropské unie, NATO, legalizace drog, registrovaného partnerství, uznání Kosova apod. jsou zcela legitimní a je dokonce bytostným posláním politických stran se k takovýmto a dalaím podobným problémom veYejn vyjadYovat, získávat pro svoje názory veYejnou podporu a oslovovat pYípadné voli e. Jiná vc je ta, ~e v nkolika pYípadech zamYení (resp. oficiální dovod ohláaení) veYejného shromá~dní neodpovídalo jeho skute nému probhu a pYedneseným projevom. Kategorickým po~adavkem pak samozYejm zostává, ~e takovéto aíYení politických názoro se musí dít nenásilnou formou.<br/>[623] Lze tak u init závr, ~e z provedeného dokazování k pYedestYeným akcím, na nich~ se DS podílela, plyne (1.) velmi úzká personální a ideová provázanost DS s NO, AN, RWU a samozYejm i s Dlnickou mláde~í, a to i na akcích, které ve svém celkovém vyznní nelze pova~ovat za protiprávní, a (2.) protiprávnost nkterých akcí jako celek. <br/><br/>VI. Závry Soudu<br/>[624] PYi posuzování návrhu na rozpuatní politické strany se Soud  ve shod se svojí dosavadní judikaturou - musel na prvním míst zabývat protiprávností innosti takové strany. Protiprávní je v tomto smru i jednání rozporné s ustanovením § 4 Zákona. V rámci posuzování protiprávnosti innosti strany bylo tYeba zkoumat také slu itelnost ústavního i politického systému, o který strana usiluje, se základními principy demokratické spole nosti, dále to, zda strana vyzývá k násilí a kone n otázku, zda její politický projekt respektuje pravidla demokracie, usiluje o jejich zni ení nebo smYuje k poruaování uznávaných práv a svobod (srov. zejm. odstavce 46, 53, 59 a 60 rozsudku Dlnická strana I).<br/>[625] V nyní posuzované vci vláda vytkla Dlnické stran, ~e je její innost v rozporu s ustanovením § 4 písm. a) Zákona, tedy poruauje ústavu a zákony, resp. jejím cílem je odstranní demokratických základo státu, a s ustanovením § 4 písm. d) Zákona, tedy ohro~uje mravnost, veYejný poYádek nebo práva a svobody ob ano.<br/>[626] V Yízení bylo prokázáno, ~e skute ný program DS, nahlí~ený ve svtle projevo pYedstavitelo a leno této strany, dále projevo, které zaznly na shromá~dních organizovaných Dlnickou stranou, nebo kterých se tato strana ú astnila, a názoro, jim~ tato strana poskytuje prostor ve svém stranickém tisku, smYuje k vyvolávání národnostní, rasové, etnické a sociální nesnáaenlivosti a ve svém dosledku ke snaze o omezení základních práv a svobod ur itých skupin obyvatel eské republiky, zejména menain (typicky romské, ale také vietnamské a ~idovské, dále obecnji pYisthovalco a lidí jiného povodu, barvy pleti i sexuální orientace). Nenávistná rétorika DS vo i tmto skupinám se ani v posledním roce nijak nezmnila a Soud, který se zamYil pYedevaím na projevy této strany po bYeznu 2009, nemohl konstatovat snahu o zmnu jejího programového smYování. V tomto ohledu proto Soud uzavYel, ~e program DS smYuje k odstranní demokratických základo právního státu, mezi které je nutno po ítat respekt k ochran uznávaných práv a svobod [§ 4 písm. a) Zákona]. Jakkoliv vláda poruaení tohoto ustanovení nenamítla, poukazuje Soud i na ustanovení § 4 písm. c) Zákona, proto~e DS nepochybn smYuje k potla ení rovnoprávnosti ob ano, a to zejména na základ národnostního klí e nebo sexuální orientace. <br/>[627] Dále Soud zjistil, ~e programovou podobností i u~ívanou symbolikou DS navazuje na nmecký nacionální socialismus. Zde Soud pYipomíná roli, kterou hrál nacismus v djinách a historické zkuaenosti nejen eské republiky, ale celé Evropy a svta. Práv s ohledem na tuto zkuaenost je tYeba vyjít z nevyvratitelného faktu, ~e nacionální socialismus je totalitní ideologií neslu itelnou s demokracií a základními lidskými právy, jeho~ cíle jednozna n smYují k popYení práv chránných Úmluvou (vedle vládou citovaného rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva ze dne 12. 10. 1989 ve vci B. H., M. W., H. P. a G. K. proti Rakousku, stí~nost . 12774/87, srov. napY. také rozhodnutí ESLP ze dne 1. 2. 2000 ve vci Schimanek proti Rakousku, stí~nost . 32307/96). Dlnická strana v probhu Yízení tvrdila, ~e s nacismem nemá nic spole ného, nicmén probh Yízení a dokazování zcela zjevn její tvrzení vyvracel. Vzhledem k Soudem shledanému úmyslu Dlnické strany nahradit sou asný  Systém demokratického právního státu totalitní ideologií nacionálního socialismu nelze mít pochyb o pYedpokládaném poruaení lánku 9 odst. 2 Ústavy. Návaznost DS na tuto totalitní ideologii je také v rozporu s ustanovením § 4 písm. a) i d) Zákona, ve smyslu protiprávnosti smYující k odstranní demokratických základo státu a ohro~ení práv a svobod ob ano. ZároveH je tYeba dodat, ~e sympatie DS k nmeckému nacionálnímu socialismu z hlediska plynutí asu nikterak neklesají. <br/>[628] S návazností ideologie DS na nmecký nacionální socialismus souvisí rovn~ zjiatná úzká provázanost této strany v podstat se vaemi významnými neonacistickými hnutími v eské republice. V Yízení bylo prokázáno, ~e DS v politické rovin postupn sjednotila podstatnou ást, ne-li celé, pravicov extremistické spektrum. DS tmto hnutím vytváYí politickou platformu pro pokus o ur itou legitimizaci jejich svtonázoru a zároveH v nezanedbatelném rozsahu poskytuje významným postavám tchto hnutí prostor ve svých stranických strukturách a na kandidátních listinách. Míra této spolupráce neklesá a DS poskytla krajn pravicovým aktivistom místo na svých kandidátních listinách nejen ve volbách do zastupitelstev krajo v Yíjnu 2008, nýbr~ i ve volbách do Evropského parlamentu v ervnu 2009 a v neuskute nných volbách do Poslanecké snmovny v Yíjnu 2009. Ze strany tchto hnutí DS naopak inkasuje pYedevaím významnou podporu na svých shromá~dních. Výjime ný není ani jev, kdy jsou shromá~dní konána stYídav pod hlavi kou DS a jiného hnutí (ae ji~ pYímo, nebo jménem fyzické osoby). V prvním pYípad mají být nkterá shromá~dní zaatítna legitimitou politické strany, ve druhém je naopak snahou zaml~it odpovdnost za pYípadné excesy, za projevy, které v probhu shromá~dní zaznly apod. V tomto smru ovaem Soud nepochyboval, vzhledem k ú asti leno a projevom pYedstavitelo DS i na akcích poYádaných jinými hnutími, a naopak vzhledem k ú asti sympatizanto extrémn pravicových hnutí na akcích DS, o koordinovaném postupu DS s pravicov extremistickou scénou. Jedná se o innost, která potvrzuje snahu DS o odstranní demokratických základo státu [§ 4 písm. a) Zákona] a ohro~uje mravnost a veYejný poYádek [§ 4 písm. d) Zákona].<br/>[629] áste n v souvislosti s prokázanou spoluprací DS s neonacistickými hnutími Soud také uzavYel, ~e se DS nezYíká pYi prosazování svých cílo ani násilí, toto násilí svou inností cílen vyvolává a zároveH veYejn schvaluje a oslavuje násilí páchané svými leny a sympatizanty. Tento postoj DS je zYejmým poruaením jedné z ústavních povinností politických stran ( lánek 5 Ústavy) a naplHuje tak § 4 písm. a) Zákona. ZároveH se jedná o postoj, který je s to ohrozit podstatným zposobem, bye zatím jen v lokálním rozsahu (v protikladu k celostátnímu) veYejný poYádek a práva a svobody ob ano. Tím DS naplnila ustanovení § 4 písm. d) Zákona. Tato innost DS je soustavná, dlouhodobá a Soud nezaznamenal v její intenzit podstatný pokles ani v období po bYeznu 2009. V této souvislosti Soud poukazuje i na shromá~dní konaná v posledním roce (napY. PYerov, `ariaské Micha>any), která vyústila v násilné stYety s poYádkovými silami a kde se DS jednozna n postavila na stranu úto ících  aktivisto (tvoYených i jejími leny i pYedstaviteli). V pYípad `ariaských Micha>an v této souvislosti DS dokonce poukazovala (a to nikoliv poprvé) na  bitvu o Janov , která je v podání DS setrvale prezentována jako sou ást jejího  boje se Systémem . <br/>[630] Jakkoliv samotná  bitva o Janov probhla jeat pYed vydáním rozsudku Dlnická strana I a bylo proto pYedevaím vcí vlády, aby ji uplatnila ve svém prvním návrhu, nemo~e od ní Soud odhlédnout ani v nyní projednávané vci. Soud toti~ sice rozhoduje podle stavu aktuálního v dob rozhodnutí, ale  janovský kontext je i v sou asné innosti DS vaudypYítomný.  Bitva o Janov se pro DS a její sympatizanty stala symbolem: tzv. bojovníci z Janova jsou heroizováni, celá akce je pova~ována za po átek revoluce a existuje snaha o její opakování. Práv zmínné akce v PYerov a `ariaských Micha>anech, uskute nné v roce 2009, mly zjevn na Janov navazovat. Bye není sporu o tom, ~e intenzita protiprávnosti a nebezpe nosti tchto následných akcí byla výrazn ni~aí, nemní to nic na vci, ~e DS zcela zjevn na ú ast na podobných akcích do budoucna nejen nerezignovala, nýbr~ hodlá v nich pokra ovat i nadále. <br/>[631] V tchto pYípadech Soud poukazuje rovn~ na ustanovení § 5 odst. 1 Zákona, podle nho~ strany a hnutí jsou oddleny od státu.  Nesmjí vykonávat funkce státních orgáno ani tyto orgány nahrazovat. Jak bylo nicmén v Yízení prokázáno, práv u tchto akcí DS toto zákonné ustanovení poruaila, jeliko~ se namísto hledání politických Yeaení sna~ila o potla ení tamjaích existujících problémo bez jakéhokoliv demokraticky nabytého mandátu, a to formou nasazování svých mnohdy ozbrojených leno a stoupenco, a to více i mén organizovaných (napY. v Ochranných sborech). Tím se DS sna~ila v rozporu s citovaným zákonným ustanovením nahradit innost pYísluaných státních a samosprávných orgáno a také poYádkových sil. <br/>[632] Soud proto dospívá k pYesvd ení, ~e jednání DS tvoYí ve svém souhrnném posouzení jasný obrázek naplHování strategie k prosazování politického programu a dosa~ení spole enského modelu, který je v pYíkrém rozporu s koncepcí demokratického právního státu.<br/>[633] Soud si je zároveH vdom skute nosti, ~e politickou stranu nelze postihnout jen pro její kritiku právního a ústavního poYádku státu. Soud ani nepochybuje, ~e nkterá z témat, jich~ se Dlnická strana chopila, odrá~í skute né a hluboké spole enské problémy. Problémy, jejich~ Yeaení, a mnohdy i jen diskuse o nich, jsou asto vytsHovány z veYejné debaty a haleny jazykem politické korektnosti a~ do ztráty jejich obryso. Na tomto míst proto Soud zdorazHuje, ~e pojmenování pal ivých a bolestivých problémo spole nosti je bytostným právem ka~dého jednotlivce i politické strany. Limitem nemo~e být ani pou~ívání politicky korektního jazyka, které mo~e být vnímáno toliko jako dlítko mezi  spole ensky sluanými a  spole ensky nesluanými , nikoliv vaak ji~ jako kritérium ur ení protiprávnosti, tím mén pak kritérium pro rozpuatní politické strany. Svoboda projevu musí být zachována i tehdy, kdy~ ur ité projevy mohou být vnímány jako velmi kontroverzní a i kdy~ se drtivá vtaina spole nosti s kritikou neztoto~ní. Toto právo toti~ tvoYí jeden z úhelných kameno demokratického právního státu. <br/>[634] I svoboda projevu má ovaem své meze. V rozsudku Komunistický svaz mláde~e Soud konstatoval, ~e  extrémním názorom a sdru~ením zalo~eným k jejich aíYení lze ... cestou administrativní represe zasáhnout a~ tehdy, vznikne-li nikoli jen hypotetické nebezpe í, ~e uvedené extrémní názory i jejich dosledky mohou za ít být skute n prosazovány a realizovány s tím, ~e  ~e mezi hlásáním extrémních názoro a jejich prosazováním a uskute Hováním existuje nezYídka jen velmi tenká a nezYetelná dlící linie. Vzhledem k základní roli, jakou svoboda sdru~ovací, a s ní spojená svoboda projevu, v pluralitní spole nosti hrají, vaak mo~e administrativní represe v tchto hrani ních pYípadech nastoupit teprve tehdy, je-li mo~no se rozumn domnívat, ~e nepYikro ení k zásahu by ji~ pravdpodobn vedlo k reálnému ohro~ení práv a svobod ob ano i hodnot, na nich~ je demokratický právní stát zalo~en . Potud obecn vyslovený názor Soudu platí i v nyní posuzované vci DS. Podstatná odlianost mezi rozhodováním Soudu ve vci Komunistického svazu mláde~e a v nyní posuzované vci ovaem vyplývá z ásti rozsudku Komunistický svaz mláde~e, podle ní~ rozhodnutí o rozpuatní tehdy posuzovaného sdru~ení neobsahovalo  úvahu o intenzit hrozby pro demokratické zYízení, vyjma zveYejnní programu na webových stránkách , dále nebyla  popsána konkrétní innost st~ovatele, jeho leno i sympatizanto a kone n správní orgán nezmínil  ani mo~né vazby st~ovatele na jiné politické subjekty, zejména politické strany hlásící se k extrémní levici . V nyní posuzované vci Soud vycházel z podstatn airaího zkoumání DS, ne~ pouze z programu umístného na jejích webových stránkách. Zde Soud pYipomíná celé odovodnní shora, které v jednotlivých aspektech faktického programu a innosti DS shledalo protiprávnost. Tato protiprávnost nespo ívala v tom, ~e DS pojmenovávala radikálním jazykem nkteré spole enské problémy, ale v tom, ~e se v diskusi (mj.) o nich a ve své innosti a Yeaeních uchýlila do náru e totalitní ideologie, nenávisti a zejména výzvám a podncování k násilí i k samotnému násilí.<br/>[635] Po shledané protiprávnosti programu a innosti DS se Soud zabýval pYi itatelností zkoumaného jednání této politické stran (srov. také rozsudek Dlnická strana I, bod 52). <br/>[636] O pYi itatelnosti programu Dlnické stran nebylo pochyb. Podobn i ve vztahu k pYedvolebním spotom DS, z nich~ Soud také vycházel, byla pYi itatelnost jednozna ná. <br/>[637] V pYípad nkterých projevo pYedstavitelo DS její pYedseda pYi jednání tvrdil, ~e se jedná o jejich osobní názory, které nelze pYi íst stran. V tomto ohledu ovaem neml pravdu. Veakeré projevy pYedstavitelo DS, jimi~ se Soud zabýval, zaznly na shromá~dních této strany, pYípadn na shromá~dních subjekto, s nimi~ DS dlouhodob a opakovan spolupracuje, a pYedstavitelé DS na nich vystupovali práv ve svých stranických pozicích. Podobn lánky a texty, které tito pYedstavitelé uveYejnili ve stranickém tisku, nejsou ni ím jiným, ne~ ur ováním ideového smYování strany. Soud na tomto míst pYipomíná, ~e politické strany jsou obecn vnímány pYedevaím prostYednictvím projevo a vyjádYení svých pYedstavitelo a dalaích  mediálních tváYí. V klipovité sou asnosti politické programy nabývají váhu zejména v podob, ve které jsou veYejnosti pYibli~ovány jednotlivými osobnostmi politických stran. <br/>[638] PYi itatelnost projevo lokálních pYedstavitelo DS, jejích leno a kandidáto, ze kterých Soud vycházel, dovodil pYedevaím na základ toho, ~e byly stejn jako projevy jejích pYedstavitelo pYednáaeny na shromá~dních DS nebo jejích spYátelených subjekto, pYípadn byly publikovány v jejím stranickém tisku. DS se od nich nikdy nedistancovala, co~ je zcela pochopitelné, proto~e tyto projevy a texty ideov i hodnotov odpovídaly rétorice pYedstavitelo strany a navazovaly na ni. Slou~ily tedy pYedevaím pro dokreslení a dobarvení obrazu, jeho~ podstatné rysy ji~ dYíve vyplynuly z projevo pYedstavitelo DS.<br/>[639] Podobn Soud pYi etl Dlnické stran projevy, které zaznly na jejích shromá~dních, pYípadn na shromá~dních s ní spYátelených subjekto, jich~ se zástupci DS ú astnili. I v tomto pYípad Soud vycházel ze stavu, kdy se jednalo o osoby zvané na shromá~dní DS pravideln a opakovan, pYípadn o shromá~dní subjekto, s nimi~ DS dlouhodob spolupracovala. Za situace, kdy tyto osoby pYednesly napY. zjevn rasistický nebo antisemitský projev, pYípadn se více mén nezastYen pYihlásily prostYednictvím odkazu na tzv. TYetí Yíai k nacismu (viz napY. projevy S. Pohla z hnutí Freier Widerstand), a Dlnická strana je pYesto pozvala na dalaí shromá~dní i s nimi dále spolupracovala, nebo dokonce tato shromá~dní a projevy zptn kladn hodnotila ve svém stranickém tisku, neml Soud o pYi itatelnosti takových projevo stran nejmenaích pochyb. Uvedený závr platí tím spíae, ~e i tyto projevy zapadaly do obrazu Dlnické strany, který vyvstal ji~ ve svtle jejího programu a projevo jejích pYedstavitelo a nebyly  nov pYi tenými protiprávnostmi, je~ by nemly oporu v jednání strany samotné.<br/>[640] Kone n pak Soud uzavírá, ~e Dlnické stran bylo mo~né pYi íst i názory osob, které nejsou jejími pYedstaviteli i veYejn známými leny, a které se objevily na stránkách jejího stranického tisku. V tomto závru Soud vyael ze skute nosti, ~e aéfredaktorem tohoto tisku je len pYedstavenstva DS a i tyto texty hodnocené Soudem odpovídají ji~ dYíve nastínné podob DS. Ani zde se tedy nejedná o texty, na jejich~ základ by Soud pYi etl Dlnické stran dYíve nezkoumanou protiprávnost, ale o názory, které pouze potvrzují i jinými dokazy prokázané ideové a hodnotové smYování DS. Soud má toti~ na základ provedeného dokazování za zcela zYejmé, ~e Dlnické listy nejsou koncipovány jako periodikum ladné polemickým smrem, kde by napY. probíhala otevYená diskuse nad spornými tématy. Naopak, jde o platformu prezentace pouze ur itého, velmi specifického a ideologicky jednostranného názorového proudu, z nho~ nevybo ují prakticky ~ádné publikované texty. Za této situace proto není ur ující, zda ten který autor prokazateln je organizován v DS, pYípadn zda je oprávnn za tuto stranu jednat. <br/>[641] Soud tedy dospl k závru, ~e v Yízení byla prokázána pYi itatelnost protiprávního jednání Dlnické stran.<br/>[642] Dále Soud pYikro il k pYezkumu bezprostYednosti rizika ohro~ení demokracie. Stát pochopiteln mo~e zabránit realizaci politického projektu, neslu itelného se základnímu právními a ústavními principy, jeat dYíve, ne~ bude uveden v ~ivot konkrétními akty, které mohou ohrozit ob anský smír a demokratický re~im v zemi, musí ovaem existovat skute né a bezprostYední nebezpe í ohro~ení demokracie. Rozpuatní strany není jen reakcí na její chování v minulosti, ale je pYedevaím do budoucna namíYeným aktem bránící se demokracie proti reáln existujícímu nebezpe í. Pro hodnocení innosti politické strany, spojené se snahou získat úplný obraz o jejích aktivitách, mo~e být relevantní i jednání této strany v minulosti. ZároveH podle konkrétních okolností mo~e být napY. dole~ité, zda a jakým zposobem se strana distancovala od svých dYívjaích ino, zda a jak se zmnila její lenská základna a vedení, zda doalo k zásadnímu programovému posunu apod. (srov. rozsudek Dlnická strana I, zejm. odstavce 54, 56).<br/>[643] Zde Soud pYedevaím konstatuje, ~e rizikem ohro~ení demokracie v citovaném rozsudku nerozuml pouze míru pravdpodobnosti, s ní~ strana získá parlamentní vtainu a poté formáln  obrátí kormidlo státoprávního uspoYádání smrem z demokratických vod. Rizikem ohro~ení demokracie je tYeba rozumt i stav, kdy je strana schopna tYebas jen na lokální úrovni ú inn destabilizovat stávající institucionální a právní systém, a zejména stav, kdy tak mo~e init i dokonce iní opakovan a stát jen s vynalo~ením nepYimYeného úsilí a prostYedko garantuje ochranu práv a svobod obyvatel dané lokality. Pokud je výsledkem jednání politické strany v ur ité lokalit nejen pYímá destabilizace tohoto místa, ale i zprostYedkované riziko destabilizace a pYípadn spole ensky ne~ádoucích jevo (eskalace násilí) v jiných lokalitách, je ji~ mo~né hovoYit o bezprostYedním nebezpe í ohro~ení demokracie. Toto ohro~ení se tedy nemusí zdát v jednom okam~iku zjevným vaem obyvatelom celého státu. <br/>[644] V tomto smru DS dosáhla stupn, kdy ji~ mo~e pYedstavovat aktuální riziko pro demokracii, jakkoliv zatím spíae na lokální ne~ na celostátní úrovni. PYíklad  bitvy o Janov ukázal, ~e tato strana je schopna prostYednictvím s ní spolupracujících neonacistických hnutí motivovat nezanedbatelné síly k násilí smYujícímu proti reáln ohro~eným skupinám obyvatel. DS se od události nejen nijak nedistancovala, ale dokonce se k ní jednozna n hlásí, zcela cílen vytváYí legendu  bitvy o Janov jako po átku  revoluce v  boji se Systémem , heroizuje  spolubojovníky , kteYí se prokazateln dopustili ozbrojeného násilí. DS naopak odsuzuje poYádkové síly za zásah, pYesto~e byl podle provedeného dokazování pYimYený zposobu útoku  aktivisto , a dosud se sna~í této události politicky vyu~ívat. Dole~itá je i personální a ideová podpora DS dalaím akcím podobného charakteru, tYeba~e zatím nedosáhly rozmru srovnatelného s událostmi v Litvínov/Janov dne 17. 11. 2008. <br/>[645] Za velmi významnou pova~uje Soud z hlediska zmínné bezprostYednosti rizika skute nost, ~e DS v sou asnosti pYedstavuje prakticky monopolní, vysoce organizovanou, politickou platformu pro vaechny významné pravicov extrémistické subjekty posobící v eské republice. Je zcela zYejmé, ~e v ka~dé demokratické spole nosti existuje a bude existovat ur itá skupina ob ano, kteYí se negativn vymezují vo i ústavnímu a politickému systému jako celku a ve svých aktivitách se nezdráhají ani pou~ívat násilí vo i jiným. Soud má za to, ~e v Yízení bylo prokázáno (zejm. výpovmi svdko Nováka a Choboly), ~e Yada tchto jedinco nalézá svoji seberealizaci práv v projevovaném násilí (napY. jako sou ást tzv. hooligans nkterých fotbalových klubo), ve velmi vyhranném hudebním smru (tzv. white power music) a po ínaje rokem 2007 také na politické scén stále tsnjaím zapojením do aktivit Dlnické strany. Tyto aktivity vaak ani v rámci strany nejsou ryze politické, ale jak ukázal pYíklad nkterých shora popsaných shromá~dní, pYedstavují prolnutí politiky a násilí. Míra jeho nebezpe nosti je podstatn zvýaena organizovaností, kterou umo~Huje struktura DS. Tato organizovanost se prakticky projevuje zejména zposobem provádní veYejných akcí, formou komunikace mezi leny a stoupenci DS, napojení na jiné pravicov extremistické subjekty atd. Specifickým znakem tchto aktivit je jejich celostátní provázanost, projevující se v ú asti jednotlivco z celého území eské republiky. Cílem ú astníko tchto akcí je asto násilí, rasové útoky, naruaování veYejného poYádku a dalaí jevy, které jsou v demokratickém právním stát ne~ádoucí.<br/>[646] Demokratický právní stát na tato rizika musí odpovídajícím a proporcionálním zposobem reagovat, a to jak v individuální sféYe (správnprávní a trestní odpovdnost jedinco), tak i ve vztahu k politické stran. Pokud toti~ v nyní projednávané vci bylo zjiatno, ~e nezanedbatelná ást kandidáto DS ve volbách je úzce spojena s extrémistickými hnutími (AN, NO, RWU), tyto subjekty se podílejí na konkrétních akcích DS a existuje zcela zjevné propojení i v ideové oblasti, nelze vnímat Dlnickou stranu jinak ne~ jako prostYedek pro realizaci politických cílo tchto extrémistických skupin. Bylo by naivní domnívat se, ~e tyto cíle, daleko otevYenji prezentované zmínnými hnutími (otevYený rasismus, etnická nesnáaenlivost, xenofobie, antisemitismus, neonacistické tendence, výzvy k násilí proti skupinám obyvatel, násilí a trestná innost jako výrazný provodní jev Yady aktivit), nejsou a nebudou transformovány do podoby konkrétních kroko v politické oblasti, v~dy samozYejm v závislosti na stupni dosa~ené politické moci (úroveH obecních samospráv, krajský stupeH, pYípadn a~ úroveH celostátní). V tom spatYuje Soud velmi intenzivní hrozbu pro celý ústavní systém.<br/>[647] Relevantní je rovn~ skute nost, ~e - jak Soud ji~ shora konstatoval - u strany v sou asnosti nedoalo v zásad k ~ádnému programovému posunu, nato~pak významnému. Faktický program, interpretovaný ve svtle nenávistné rétoriky pYedstavitelo a leno této strany, tedy neztratil nic ze své  údernosti vo i nkterým menainám a ze svého jednozna ného smYování k okleatní jejich základních práv a svobod. V tomto smru nemohlo být o zYeknutí se dYívjaího jednání ani Ye i a pYíkladem lze pYipomenout tYeba výslovné odmítnutí pYedsedy DS distancovat se (pYes dotaz Soudu) od zjevn a siln antisemitských projevo, které zaznly na shromá~dní spolupoYádaném touto stranou (1. 5. 2008)  v tomto smru proto naopak stále platí text 1. místopYedsedy DS, který celé shromá~dní i jeho ideový obsah ve stranickém tisku DS výrazn adoroval. <br/>[648] Podobn i zalíbení DS v nmeckém nacionálním socialismu zostává stabilní charakteristikou této strany. Zde mo~e slou~it pYíkladem nezmnného pYístupu DS opakovaná ú ast Ye níka oslavujícího tzv. TYetí Yíai (S. Pohl z hnutí Freier Widerstand) na shromá~dních DS, naposledy 1. 5. 2009 v Brn. Soud také pYipomíná, ~e se v pYípad nacismu jedná o ideologii genocidního totalitního re~imu. Debata o legitimit obhajování jeho myalenek se proto jeví zcela absurdní.<br/>[649] V Yízení nebylo ani prokázáno, ~e by v DS existoval trend k promn vedení strany a lenské základny smrem k mén extremním protiprávním projevom. Co do zmn v lenské základn, ty Soud nemohl posoudit, proto~e neml k dispozici v podstat ~ádné relevantní údaje, které by se leno DS týkaly. PYedseda DS se pYi jednání ohradil proti tvrzení vlády o po tu leno a nabídl vlastní údaj, ten ovaem zostal stejn jako v pYípad vlády jen v rovin tvrzení. U nkterých osob, kde bylo tvrzeno jejich lenství v DS, pYedseda této strany pYi prokazování jejich septí s neonacistickým hnutím zdorazHoval, ~e nejsou leny DS, zposobem nazna ujícím, ~e se stranou nemli nic spole ného. Vzáptí vaak k dotazu Soudu u nkterých pYipustil, ~e v minulosti byly leny strany. Vzhledem k tomu, ~e v zásad u ~ádné osoby, jí~ se Soud ve zmiHovaném kontextu zabýval, DS nenabídla konkrétní údaje týkající se jejího lenství, ukon ení lenství a dovodo takového ukon ení, tím mén aby nabídla Soudu dokazy k podobným tvrzením, nebylo mo~né u init k mo~né promn lenské základny ~ádný závr ve prospch ani v neprospch DS. Soud zde proto zdorazHuje, ~e vycházel pYedevaím z nezpochybnitelných údajo na kandidátních listinách DS a z projevo jednotlivých osob hlásících se k lenství ve stran, pokud DS jejich lenství nepopYela.<br/>[650] K nyní rozebíranému kriteriu tak Soud uzavYel, ~e DS pYedstavuje schopností a prozatím na lokální úrovni projevenou snahou o destabilizaci pomro a eskalaci násilí bezprostYední riziko ohro~ení demokracie.<br/>[651] Kone n pak Soud zkoumal, zda zamýalený zásah, tj. rozpuatní této strany, je pYimYený sledovanému cíli, tzn. zda není naruaena proporcionalita mezi omezením práva sdru~ovat se v politických stranách a zájmem spole nosti na ochran jiných hodnot. Soud v tomto smru pYipomíná, ~e hodnocení otázky proporcionality musí respektovat principy nastínné v ásti V.1 (odst. 230 a násl.). <br/>[652] V souladu se zásadou proporcionality musí být zásah do práva sdru~ovat se v politických stranách pYimYený sledovaným legitimním cílom. V pYípad návrhu na rozpuatní politické strany je proto nutné zkoumat, zda existovaly mírnjaí prostYedky, jich~ mohlo být proti dané stran pou~ito, a zda rozpuatní svým právním významem odpovídá dovodu, pro který je navrhováno, resp. zda je ekvivalentní hodnot i cíli, které mají být chránny. Nikoliv ka~dé poruaení práva nebo ohro~ení právem chránných hodnot mo~e vést k zásahu do práva na sdru~ování v politických stranách, ale musí se jednat o intenzivní poruaení i ohro~ení tchto hodnot. Pouze zájem na ochran ohro~ených práv, která jsou svojí hodnotou srovnatelná s právem sdru~ovat se v politických stranách, mo~e vyvá~it zásah do tohoto práva (srov. rozsudek Dlnická strana I, zejm. odstavce 57 a 61).<br/>[653] Soud ji~ shora uvedl, ~e obrana Dlnické strany byla v Yízení vedena taktikou zdorazHované náhodnosti jednotlivých jí vytýkaných skute ností. Procesní strategie DS mla své racionální jádro, proto~e záva~nost protiprávnosti celé Yady z jejích projevo a jiného jednání nevyplynula najevo nahlí~ena osamocen, ale jak Soud nazna il - teprve v rámci ostatních prokazovaných skute ností. Tato situace ovaem do zna né míry sni~uje mo~nost efektivní nápravy DS v návaznosti na pYípadný individuální postih jednotlivých fyzických osob. Dále je tYeba podotknout, ~e v nkterých pYípadech, kdy nepochybn doalo ke spáchání mnoha trestných ino, byl okam~itý efektivní individuální postih obtí~ný  typicky v pYípad shromá~dní, zejména násilných, jich~ se ú astnil vtaí po et osob, byly poYádkové síly natolik vázány ochranou skupin, proti nim~ útoky smYovaly, a útoky byly natolik masivní a rozsáhlé, ~e bylo spíae výjime n mo~né bezodkladn postihnout jednotlivé pachatele konkrétních trestných ino i pYestupko. Kone n je tYeba nahlédnout také na to, v em je spatYována protiprávnost innosti DS. Ta toti~ z podstaty vytýkaného jednání limituje mo~ný individuální postih konkrétních fyzických osob. DS poskytnutím své organiza ní struktury a politické legitimity krajn pravicovým hnutím vytváYí prostYedí usnadHující páchání protiprávních ino (zejm. trestných ino a pYestupko). Postih jednotlivco je za této situace míYen proti následku, nikoliv pYí in uvedeného jevu. Soud zdorazHuje, ~e jeho závr nemo~e a nesmí vést k rezignaci Policie R na stíhání a postih trestných ino páchaných jednotlivci, bye by tak inili v souvislosti s politickou inností ur ité strany. V podobném pYípad se Soud v~dy musí zabývat tím, zda mohl být individuální postih protiprávního jednání jednotlivco dostate n efektivním prostYedkem k ochran hodnot ohro~ovaných inností ur ité strany nebo jejích leno.<br/>[654] Program Dlnické strany, její skute ný program získávající obrysy teprve ve svtle projevo a lánko jejích pYedstavitelo, její ideové smYování, její opora v myalenkách, hodnotách i symbolice nmeckého nacionálního socialismu, její nezanedbatelná personální provázanost s krajn pravicovými a neonacistickými uskupeními, a konec konco i její více i mén zastíraná a zastYená ú ast na veYejných shromá~dních krajn pravicových extremisto a podpora akcím pogromistického charakteru, pYi nich~ doalo k ozbrojeným násilným stYetom s Policií R a jinými poYádkovými silami, nenechávají pochyb o tom, ~e DS zakládá svoji existenci na vzbuzování nenávisti k rozným etnickým a sociálním skupinám, lí eným jako nepYátelé a na vytváYení obrazu svta jako bojiat.<br/>[655] Carl Gustav Jung napsal:  Skute ná existence nepYítele, na nho~ je mo~no svést veakeré zlo, znamená pro svdomí lovka nesmírnou úlevu. Mo~eme alespoH bez zábran Yíci, kdo je ten ábel, a je nám pak jasné, ~e pYí ina naaeho neatstí se nachází vn, a nikoli snad v naaem postoji. . Citát trefn ukazuje, jakým zposobem je nastavena ideologie DS. Zni ení nepYítele, jeho zahubení, vede k o ist naaeho svta, ka~eného nikoliv námi.<br/>[656] Dlnická strana byla podle Soudu právem ozna ena jako strana vyznávající totalitní ideologii, jako strana hlásící se ke spole enskému modelu, který byl zavr~en po zposobení nevýslovného utrpení desítkám miliono lidí, a který pYes odstup více ne~ pol století neztratil nic z negativního pYíkladu budoucím generacím. Soud vaak pYesto opt pYipomíná Jungovu myalenku  jen v obráceném smru. Lze pYipustit, ~e ozna ení Dlnické strany jako subjektu nepYátelského demokratickému právnímu státu mo~e pYinést úlevu veYejnému svdomí. Spole nost si ovaem musí být vdoma toho, ~e pYí ina existence Dlnické strany le~í uvnitY jí samotné. Dlnická strana není vnjaí nepYítel, je to jedna z tváYí této spole nosti. Problémy této spole nosti, na které DS v nkterých pYípadech legitimn poukazovala a kterých vyu~ila i zneu~ila, samozYejm rozpuatním této strany nezmizí. Soud nicmén pYipomíná, ~e navrhovaná Yeaení tchto problémo musí dosledn respektovat principy právního státu, zejména ochranu základních práv a svobod. <br/>[657] ZároveH Soud podotýká a zdorazHuje, ~e ideologie hlásaná Dlnickou stranou, ani ti, kteYí se k ní hlásí, rozpuatním strany neopustí veYejný prostor. Tento krok nevyma~e extrémní a extremistické názory z politického ~ivota a tím mén ze spole nosti. Tvrdil-li v této souvislosti pYedseda Dlnické strany, ~e její lenové a pYíznivci mohou pYijít o zna ku, nikoliv vaak o své názory, ml beze zbytku pravdu. Bylo by v bytostném rozporu se základními hodnotami této spole nosti ur ovat myalenky, které její lenové mohou zastávat. A pYesto~e lze, na rozdíl od zastávání názoro, omezit jejich veYejné hlásání, lenom DS nelze bránit a zabránit ani v zalo~ení nové politické strany v pYípad rozpuatní té pYedchozí. eský právní Yád nezná sankci odntí ob anských práv a lenové politické strany se mohou i v pYípad jejího rozpuatní nadále politicky anga~ovat. Rozpuatní DS proto znamená pouze její vyYazení ze sout~e politických stran, nikoliv vyYazení jejích pYedstavitelo a leno  bye lze pYipustit, ~e obtí~e spojené s pYechodem do jiného politického subjektu nebo se zalo~ením nové politické strany znamenají zásah (právem aprobovaný) do jejich politických práv a tYebas jen krátkodobé omezení jejich mo~nosti usilovat o politickou moc. <br/>[658] Za této situace je legitimní se ptát, zda má vobec smysl init takový krok, jakým je rozpuatní Dlnické strany. Soud dospl k závru, ~e má. Nezávisle na mo~né  reinkarnaci Dlnické strany v podob jiného politického subjektu toti~ Soud dospl k závru, ~e je nutné jasn pojmenovat hodnoty prosazované touto stranou, jednozna n konstatovat, ~e ideologie navazující na totalitní konstrukci nacionálního socialismu pYedstavuje zlo, a ~e existující systém právních hodnot eské republiky není s takovou ideologií kompatibilní. Soud pYipomíná, ~e rozhodnutí o rozpuatní politické strany má významnou preventivní funkci. Bye by stejní lenové rozpuatné politické strany i kdokoliv jiný zalo~ili nový politický subjekt, musí tak init s vdomím pYedchozího rozpuatní, které nastavuje hranice jejich budoucímu jednání. <br/>[659] V úvahách o bezprostYednosti hrozby a zejména pYimYenosti prostYedko k jeho dosa~ení se Soud zabýval otázkou, zda byl vzestup ideologií, které se následn ukázaly vést k totalitním re~imom, zadr~itelný i nezadr~itelný. Jak rozpoznat znamení doby, kdy se ji~ vzestup nedá zastavit? Kdy je hrozba na jedné stran dostate n bezprostYední, ale zásah na stran druhé jeat pYimYený? <br/>[660] Rozhodnutí v tomto smru není jednoduchým dosazením promnných skutkových zjiatní do triviální rovnice právní úpravy - Soud vá~il základní kameny, tvoYící pilíYe sou asného spole enského uspoYádání. <br/>[661] Na jedné stran stojí svoboda projevu, spojená s právem sdru~ovacím, navíc v demokratickém právním stát se zvláae chránným právem sdru~ování v politických stranách. Politické strany jsou v zásad jedinými subjekty schopnými efektivn usilovat o institucionalizovanou moc ve stát. Rozpustit politickou stranu znamená alespoH do asn odepYít jejím lenom mo~nost usilovat o tuto formu moci, tedy omezit jejich politická práva. Proto takový zásadní krok mo~e být odovodnn pouze ochranou práv stejn dole~itých, jako svobodná politická sout~.<br/>[662] Tmi jsou na druhé misce vah základní lidská práva a svobody. Sociální smír moderního demokratického právního státu je charakterizován demokratickým prvkem, tedy vládou vtainy, která je vaak omezena právem  katalogem základních lidských práv a svobod, chránících i pYed vtainou neju~aí nedotknutelné jádro individuální svobody. V Yízení bylo bez nejmenaích pochyb prokázáno, ~e program Dlnické strany i její kroky, vedoucí k naplHování programu, smYují k rozvrácení takto popsaného fungování spole nosti. Sou asn Dlnická strana navazuje na ideologii nmeckého nacionálního socialismu, bye áste n v jeho  modernjaím neonacistickém provedení. Cíle DS tak bez jakýchkoliv pochybností smYují k popYení základních lidských práv a svobod.<br/>[663] Dlnická strana se zaatieovala svobodou projevu a právem sdru~ování. Nikdo, ani politická strana, se vaak nemo~e ú inn dovolávat ochrany svých vlastních základních práv a svobod, uplatHovaných s cílem ohro~ovat nebo poruaovat základní práva a svobody jiných. Výkladovým vodítkem je v tomto smru lánek 17 Úmluvy, podle nj~ nic v Úmluv nemo~e být vykládáno tak, jako by dávalo státu, skupin nebo jednotlivci jakékoliv právo vyvíjet innost nebo dopouatt se ino zamYených na zni ení kteréhokoliv práva a svobody pYiznané Úmluvou nebo na omezování tchto práv a svobod ve vtaím rozsahu, ne~ to Úmluva stanoví (srov. napY. rozhodnutí ESLP ze dne 8. 6. 1976, Engel a spol. proti Nizozemí, stí~nosti . 5100/71, 5101/71, 5102/71, 5354/72, 5370/72, nebo rozhodnutí o nepYijatelnosti ze dne 20. 2. 2007, Pavel Ivanov proti Rusku, stí~nost . 35222/04). <br/>[664] Za této situace se nakonec i rozhodování Soudu jevilo vá~ením mezi dvma konkurujícími si právy, ale za sou asného zneu~ití jednoho z nich ve smyslu lánku 17 Úmluvy, pYipouatjícího i omezení sdru~ovacího práva (v . sdru~ování v politických stranách) podle lánku 11 odst. 2 Úmluvy. Soud toti~ posuzoval stav, kdy se Dlnická strana zaatieovala svobodou projevu a právem sdru~ovacím pYedevaím proto, aby mohla smYovat k omezení základních lidských práv a svobod jí napadaných sociálních skupin. Historie pYitom ukazuje, i na pYíkladu nmeckého nacionálního socialismu, ~e vole vtainy pYedstavující zvoli vo i menain se nakonec obrací proti vaem. <br/>[665] Závr Soudu v pYedchozím odstavci podstatným zposobem sni~uje mo~nost Dlnické strany ú inn namítat poruaení práva na svobodu projevu i práva sdru~ovacího. Jinými slovy, strana, která hrála politickou hru násiln a s nacionáln socialistickými kartami, musí po ítat s tím, ~e v pYípad návrhu na její rozpuatní jsou tyto karty erným Petrem, s ním~ nelze vyhrát. V jeho svtle Soud hodnotil i pYimYenost zásahu. Byla-li by Dlnická strana moderní radikální stranou evropského stYihu, bylo by nutné zkoumat, nakolik historií dosud neotestovaný mix jejích programových bodo mo~e ohrozit základy demokracie, nakolik má taková strana potenciál realizovat svoj program nebo jeho ásti, a nakolik lze vyYazením nkterých ástí jejího programu nebo postihem nkterých jejích projevo sní~it míru její spole enské nebezpe nosti na akceptovatelný standard sou asné demokratické spole nosti.<br/>[666] Dlnická strana vaak není v takovém postavení. Soud na základ provedeného dokazování dovodil její ideové navázání na nacionální socialismus a neonacismus, stejn jako podporu násilí. To se projevilo nejprve v personální rovin, kdy~ DS absorbovala osoby z neonacistické, resp. krajn pravicové scény neatítící se násilí a následn svojí strukturou i ideov podporovala a oslavovala akce, na nich~ k násilí doalo. Jedná se o podstatné skute nosti, které potenciál DS zaYadit se po bok politických stran fungujících v souladu se zákonem limitn pYibli~ují nule. DS se tchto charakteristik navíc nezbavila ani po pYedchozím návrhu na její rozpuatní. Kalkulovat o zamítnutí návrhu po vaech shora uvedených zjiatních Soudu s poukazem na to, ~e se stát ml nejprve pokusit o pou~ití mírnjaích prostYedko k  náprav DS, by pak bylo alibistickým zavíráním o í pYed zjevnou skute ností. Tato strana je zalo~ena na své dlouhodobé a nepYeruaené ideologii nenávisti a násilí a je natolik pevn personáln i hodnotov spojena s krajn pravicovými hnutími v eské republice, ~e její zmna prakticky není mo~ná. Vedla by toti~ k popYení samotných dovodo její existence. Za této situace pak nebylo namíst u init závr o pouhém pozastavení innosti DS.<br/>[667] Soud proto neml pochyb, ~e rozpuatní Dlnické strany není v rozporu ani s kriteriem proporcionality tohoto zásahu. <br/><br/>VII. Ustanovení likvidátora a náklady Yízení<br/>[668] Podle ustanovení § 13 odst. 6 Zákona ur il Soud likvidátorem Mgr. Radslava Jane ka, advokáta se sídlem Bubení kova 44, Brno, který s tímto ur ením souhlasí. Tento bude postupovat pYimYen podle pYedpiso o likvidaci majetku a závazko obchodních spole ností (§ 12 odst. 4 Zákona).<br/>[669] Výrok o nákladech Yízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. Y. s. Odporce ve vci úspaný nebyl, tak~e mu náhrada náklado Yízení ze zákona nenále~í. Navrhovatel sice byl ve vci pln úspaný, nicmén Soud vycházel toho, ~e má právo na náhradu náklado Yízení toliko  dovodn vynalo~ených . V nyní projednávané vci Soud dospl k závru, ~e navrhovatelem byla vláda, která disponuje dostate ným odborným aparátem tak, aby se nemusela nechat zastupovat advokátem na základ plné moci. Ostatn, tento pYípad je první, kdy se vláda nechala v tomto typu Yízení zastupovat; ve vaech ostatních pYípadech za ni pYed Soudem jednal zamstnanec Ministerstva vnitra. Soud má navíc za to, ~e se z povahy vci nejedná o natolik specializovanou agendu, která by legitimovala vyu~ití externích odborníko pro zastupování v soudním Yízení. Vláda nad rámec náklado zastoupení jiné náklady Yízení nepo~adovala.<br/><br/>Pou ení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky podle soudního Yádu správního pYípustné. <br/> <br/>Politická strana j e o p r á v n  n a podat návrh podle lánku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestli~e tvrdí, ~e rozhodnutí o jejím rozpuatní není ve shod s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhot tYiceti dno od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný ú inek (§ 73 odst. 1, 2; § 79 odst. 1 vta druhá zákona . 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znní pozdjaích pYedpiso).<br/><br/><br/>V Brn dne 17. února 2010<br/><br/><br/>JUDr. Vojtch `imí ek<br/> pYedseda senátu<br/><br/><br/></body> </html>