<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 As 76/2009- 60 - text</title> </head> <body> ÿþ1 As 76/2009  60<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/>Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Josefa Baxy a soudco JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. ZdeHka Kühna v právní vci ~alobkyn: ROYALSTAV, s. r. o., se sídlem PYístavní 483/27, Ústí nad Labem, zastoupen Mgr. Leoaem Janouchem, advokátem se sídlem Královodvorská 16, Praha 1, proti ~alovanému: Krajský úYad  Ústecký kraj, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 1. 2. 2008, j. 179/DS/08/8578/Zat, v Yízení o kasa ní stí~nosti ~alobkyn proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 7. 2009, j. 15 Ca 84/2008 - 36, <br/> <br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 7. 2009, j. 15 Ca 84/2008 - 36, s e r u a í a vc s e v r a c í tomuto soudu k dalaímu Yízení.<br/><br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/>I.<br/><br/>Stru né vymezení vci<br/><br/>[1] Rozhodnutím Magistrátu msta Ústí nad Labem, odboru dopravy (dále té~  Magistrát) ze dne 19. 11. 2007, j. MM/OD/SÚ/32536/2007/ChalL, ev. . 164397/2007, byla ~alobkyni dle § 42 odst. 1 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ulo~ena poYádková pokuta ve výai 10 000 K . Dovodem ulo~ení pokuty bylo neuposlechnutí výzvy, kterou Magistrát opakovan vyzval ~alobkyni k odstranní dopravního zna ení a zaYízení omezujícího pYístup na komunikaci. Proti rozhodnutí o ulo~ení poYádkové pokuty podala ~alobkyn dne 6. 12. 2007 odvolání, které Krajský úYad  Ústecký kraj (dále té~  ~alovaný ) rozhodnutím ozna eným v záhlaví tohoto rozsudku zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. <br/><br/>[2] Proti rozhodnutí ~alovaného se ~alobkyn bránila ~alobou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. V ~alob namítala pYedevaím to, ~e rozhodnutí ~alovaného i Magistrátu vycházelo z nesprávného právního posouzení vci, neboe pYedmtná komunikace není veYejn pYístupnou ú elovou komunikací. Uvedla, ~e komunikace slou~ila v dob jejího zYízení výlu n potYeb tehdejaího vlastníka, obchodní spole nosti R. T. I. a. s. Ta pak pYevedla vlastnické právo k ásti nemovitostí ve svém vlastnictví na spole nost S & W Automobily, s. r. o., a to na základ kupní smlouvy a smlouvy o zYízení práva vcného bYemene ze dne 22. 10. 1999. S ohledem na to je nutno dovodit, ~e pYedmtná komunikace není veYejn pYístupnou ú elovou komunikací, nebyla nikdy jako taková zYízena a nebyla pYedchozím vlastníkem ani ~alobkyní nikdy veYejnému u~ívání vnována. Dále ~alobkyn namítala, ~e neexistence veYejn pYístupné ú elové komunikace vylu uje pravomoc a pYísluanost Magistrátu jako silni ního správního orgánu vykonávat státní dozor na pYedmtné komunikaci dle § 41 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, jeliko~ taková pravomoc a pYísluanost je dána pouze v pYípad veYejn pYístupných ú elových komunikací. }alovaný se v odovodnní svého rozhodnutí podle ~alobkyn Yádn nevypoYádal se skute ností, ~e pozemek, na nm~ se nachází daná komunikace, je zatí~en právem odpovídajícím právu vcného bYemene choze a jízdy. Podle ~alobkyn zYízení vcného bYemene dle soukromého práva nemo~e zakládat veYejné u~ívání, ba naopak zYízení vcného bYemene veYejné u~ívání vylu uje. <br/><br/>[3] V neposlední Yad pak ~alobkyn uvedla, ~e ~alovaný si v rámci postupu dle § 3 správního Yádu, tedy zjiatní stavu vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti, mohl velmi snadno vy~ádat ~alobkyní ozna ená rozhodnutí, toti~ rozhodnutí stavebního úYadu o povolení stavby a o kolaudaci stavby, v jejím~ rámci byla zYízena pYedmtná komunikace. Ta toti~ vydal stejný správní orgán (bye jiný odbor), je~ vydával rozhodnutí v dané vci v prvním stupni a ~alobkyn je v Yízení o napadeném rozhodnutí jednozna n ozna ila íslem jednacím. <br/><br/>[4] Krajský soud ~alobu shora uvedeným rozsudkem zamítl, proto~e ~ádnou z ~alobních námitek neshledal dovodnou.<br/><br/>[5] Uvedl, ~e posobnost Magistrátu jako~to silni ního správního úYadu nelze chápat úzce tak, ~e je dána pouze tam, vyjde-li v kone ném dosledku najevo, ~e se jedná o komunikaci veYejn pYístupnou. Správní orgán nemo~e v pYípad pochybností o charakteru ú elové komunikace vést dokazování a následn, posoudí-li komunikaci jako neveYejnou, dospt k závru, ~e nemá ve vci pravomoc rozhodnout. Dodal, ~e i kdyby ~alovaný posoudil otázku charakteru komunikace nesprávn, tato vada by zposobila nezákonnost, nikoli nicotnost rozhodnutí z nedostatku pravomoci (s odkazem na rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2007, j. 6 Ans 2/2007 - 128). Pravomoc silni ního správního úYadu dle § 29 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích se vztahuje i na veYejn pYístupné ú elové komunikace. Uvedl, ~e tento názor dopadá i na projednávanou vc a proto neshledal námitku ~alobkyn dovodnou. <br/><br/>II.<br/><br/>Shrnutí argumento uvedených v kasa ní stí~nosti<br/><br/>[6] }alobkyn (dále jen  st~ovatelka ) podala proti rozsudku v as kasa ní stí~nost. V ní výslovn uplatnila kasa ní dovody podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. Y. s. St~ovatelka pYedevaím namítá nezákonnost postupu Magistrátu pYi rozhodování o ulo~ení poYádkové pokuty, která má dle ní spo ívat v chybjící pYísluanosti a pravomoci Magistrátu. <br/><br/>[7] St~ovatelka tvrdí, ~e v daném pYípad se jedná o neveYejn pYístupnou ú elovou komunikaci. Je tedy výlu n vcí vlastníka, zda na svoj pozemek umístí pYeká~ku, bránu, oplocení apod. Pokud pak umístní takových zaYízení koliduje s právy tYetích osob, jedná se o kolizi s právy soukromými a nikoli veYejnými. Komunikace je u~ívána pouze jejím vlastníkem a osobou oprávnnou z vcného bYemene, spole ností S & W Automobily, s. r. o. S touto spole ností byl z titulu vcného bYemene veden soukromoprávní spor u Okresního soudu v Ústí nad Labem.<br/>[8] Výkon státního dozoru na pozemní komunikaci, která není veYejn pYístupná, ozna uje st~ovatelka za de facto rozhodování o soukromých právech tYetí osoby, v tomto pYípad spole nosti S & W Automobily, s. r. o. Tím se nahrazuje rozhodovací innost soudu, co~ odporuje § 41 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích i základní zásad správního Yízení dle § 2 odst. 2 správního Yádu, a to ~e správní orgán uplatHuje svou pravomoc pouze k tm ú elom, k nim~ mu byla zákonem nebo na základ zákona svYena, a v rozsahu, v jakém mu byla svYena.<br/><br/>[9] Magistrát i ~alovaný dle st~ovatelky poruaili správní Yád. Skutková podstata, z ní~ ~alovaný pYi vydání napadeného rozhodnutí vycházel, je v rozporu s obsahem správního spisu. Magistrát ani ~alovaný se v Yízení pYedcházejícím vydání rozhodnutí ~alovaného nezabývali okolnostmi, za jakých byla pYedmtná komunikace zYízena i okolnostmi zYízení vcného bYemene. Zamítnutí námitky st~ovatelky, týkající se zYízení vcného bYemene pro spole nost S & W Automobily, s. r. o. a vylu ující voli vlastníka vnovat komunikaci veYejnému u~ívání, bylo odovodnno nesrozumiteln. <br/><br/>[10] K chybjícímu stavebnímu povolení a kolauda nímu rozhodnutí na stavbu, v rámci ní~ byla zYízena pYedmtná komunikace, st~ovatelka uvádí, ~e tyto nemla k dispozici, jeliko~ stavba byla realizována pYedchozím vlastníkem. Ve svých podáních je nicmén ozna ila íslem jednacím.<br/> <br/>[11] Dále st~ovatelka namítá, ~e Yízení, pYedcházející vydání rozhodnutí ~alovaného, je zatí~eno vadami, pro které ml krajský soud rozhodnutí ~alovaného zruait. Bylo toti~ Yízením zahájeným z úYední povinnosti a byla jím ukládána povinnost st~ovatelce, proto se Magistrát i ~alovaný mli zabývat i skute nostmi, z nich~ vyplývalo, ~e se v daném pYípad nejedná o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci a opatYovat si k tomuto potYebné podklady dle § 3 a § 50 odst. 3 správního Yádu, co~ vaak neu inili.<br/><br/>[12] Komunikace nikdy nebyla vnována veYejnému u~ívání ani k takovému u~ívání nebyl dán vlastníkem pozemku souhlas. Z existence vcného bYemene k u~ívání komunikace je mo~no dle st~ovatelky vyvozovat voli vlastníka, aby pozemek nebyl u~íván neomezeným okruhem u~ivatelo na základ práva obecného u~ívání.<br/><br/>III.<br/><br/>VyjádYení ~alovaného ke kasa ní stí~nosti<br/><br/>[13] }alovaný ve svém vyjádYení ke kasa ní stí~nosti uvedl, ~e pova~uje zamítnutí ~aloby soudem za zcela oprávnné a kasa ní stí~nost za nedovodnou. Poukázal na to, ~e krajský soud se ve svém rozsudku ztoto~nil se závry ~alovaného úYadu a ~alobní námitky shledal nedovodnými. Zcela pak odkázal na své vyjádYení k ~alob ze dne 19. 6. 2008. Z uvedených dovodo ~alovaný navrhl, aby soud kasa ní stí~nost zamítl. <br/><br/>IV.<br/><br/>Právní hodnocení Nejvyaaího správního soudu<br/><br/>[14] Nejvyaaí správní soud pYezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu a z dovodo v kasa ní stí~nosti uvedených. <br/><br/>[15] Soud se nejprve zabýval otázkou, zda správní orgány jednaly v rámci své pYísluanosti a pravomoci [IV.A.; § 103 odst. 1 písm. a) s. Y. s.], dále pak námitkou neexistence ú elové komunikace dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích spole n s námitkou nedostate n zjiatného skutkového stavu [IV.B.; § 103 odst. 1 písm. a) a písm. b) s. Y. s.]. <br/><br/>[16] Kasa ní stí~nost je dovodná, a to v námitkách posouzených sub IV.B. <br/><br/>IV.A.<br/><br/>PYísluanost a pravomoc správních orgáno<br/><br/>[17] St~ovatelka pYedevaím zpochybnila pravomoc správních orgáno v této vci vobec rozhodnout. PYedmtná komunikace toti~ podle st~ovatelky vobec nemá povahu veYejn pYístupné ú elové komunikace ve smyslu § 41 odst. 1 zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.<br/><br/>[18] V tomto bod se Nejvyaaí správní soud shoduje se stanoviskem krajského soudu. Posobnost obecního úYadu jako~to silni ního správního úYadu  ve vcech veYejn pYístupných ú elových komunikací podle ustanovení § 40 odst. 5 písm. c) zákona o pozemních komunikacích v sob zahrnuje i pravomoc tohoto silni ního správního úYadu v pochybnostech posoudit, zda se jedná o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci. <br/><br/>[19] Vyvstane-li otázka charakteru ú elové komunikace v Yízení o návrhu na odstranní pevné pYeká~ky z této komunikace, posoudí ji silni ní správní úYad jako otázku pYedb~nou a v závislosti na tom o návrhu meritorn rozhodne. Ani pYípadný závr silni ního správního úYadu o tom, ~e jde o neveYejnou ú elovou komunikaci, nezbavuje silni ní správní úYad pravomoci a tudí~ ani povinnosti vydat rozhodnutí ve vci samé, je~ mo~e být ostatn pYedmtem dalaího pYezkumu. I kdyby snad Magistrát posoudil otázku charakteru ú elové komunikace nesprávn, alo by o vadu zposobující nezákonnost jeho rozhodnutí, nikoli jeho nicotnost z dovodu nedostatku pravomoci (shodn ji~ rozsudek NSS ze dne 15. 11. 2007, j. 6 Ans 2/2007 - 128, publ. pod . 1486/2008 Sb. NSS, vaechna zde uvádná rozhodnutí NSS jsou pYístupná té~ na www.nssoud.cz).<br/><br/>[20] Magistrát proto nepYekro il pYi stanovování pokuty st~ovatelce meze své posobnosti a pravomoci. Eventuální vada jeho rozhodnutí je otázkou zákonnosti, nikoliv nedostatku jeho pravomoci. <br/><br/>[21] Námitka je proto nedovodná.<br/><br/>IV.B.<br/><br/>Povaha pYedmtné komunikace<br/><br/>[22] Soud se dále zabýval námitkou dle § 103 odst. 1 písm. b) s. Y. s., podle ní~ v Yízení pYed obma správními orgány byly vady Yízení spo ívající v tom, ~e skutková podstata, z ní~ správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, a pro tuto dovodn vytýkanou vadu soud, který ve vci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu ml zruait. Tato námitka je dovodná, co~ je dílem zposobeno té~ tím, ~e krajský soud zaujal v této vci nesprávný právní názor co do výkladu relevantních právních pYedpiso (viz dále). <br/><br/>[23] Mezi ú astníky je nesporné a ze spisu vyplývá, ~e st~ovatelka je vlastníkem pozemku p. . 1620/20 v k. ú. Krásné BYezno, na ní~ byla zYízena pYedmtná komunikace. <br/><br/>[24] St~ovatelka po celou dobu Yízení pYed správními orgány konzistentn tvrdí, ~e v daném pYípad se nejedná o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích.<br/><br/>[25] Nejvyaaí správní soud nejprve vylo~í právní úpravu vzniku veYejné ú elové komunikace (IV.B.1.) a dále zvá~í dopad tohoto výkladu na úplnost skutkových zjiatní správního orgánu (IV.B.2.).<br/><br/>IV.B.1 Relevantní právní úprava<br/><br/>[26] Ke vzniku veYejné ú elové komunikace na pYedmtném pozemku by doalo, pokud by komunikace byla jejím majitelem vnována veYejnému u~ívání nebo k nmu byla konkludentn ur ena. Pro vznik veYejné ú elové komunikace ze zákona je nutné splnní podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Musí se jednat o dopravní cestu, ur enou k u~ití silni ními a jinými vozidly a chodci, která slou~í ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potYeby vlastníko tchto nemovitostí nebo ke spojení tchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaYování zemdlských a lesních pozemko.<br/> <br/>[27] Výkladem § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích se v minulosti opakovan zabýval jak Nejvyaaí správní soud, tak i Ústavní soud. V nálezu sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. 2008 (N 2/48 SbNU 9) Ústavní soud mimo jiné konstatoval, ~e vlastnické právo je omezitelné v pYípad kolize s jiným základním právem nebo v pYípad nezbytného prosazení ústavn aprobovaného veYejného zájmu za náhradu. Pokud nkterá z podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentuje (napYíklad kompenzace za nj), jedná se o neústavní poruaení vlastnického práva. V takových pYípadech lze ústavn konformn omezit vlastnické právo pouze se souhlasem vlastníka a nelze proto vobec hovoYit o nuceném (resp. vynuceném) omezení podle ustanovení § 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (srov. obdobn té~ rozsudek NSS ze dne 26. 6. 2008, j. 6 As 80/2006  105). <br/><br/>[28] Existuje-li tedy v zákon veYejnoprávní institut omezující vlastnické právo, ani~ by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady, je nezbytnou podmínkou jeho ústavní konformity souhlas vyjádYený vlastníkem. Tak je tomu v pYípad tzv. veYejn pYístupných ú elových komunikací definovaných v ustanovení § 7 zákona o pozemních komunikacích, v jejich~ pYípad je vlastnické právo omezeno tím, ~e vlastník musí strpt obecné u~ívání pozemku jako komunikace (§ 19 zákona) a umo~nit na nj veYejný pYístup. Zákon o pozemních komunikacích toto omezení nespojuje s poskytnutím finan ní náhrady. Jediný ústavn konformní výklad je proto ten, ~e s takovým omezením vlastnického práva musí vlastník pYísluaného pozemku souhlasit. Tomuto závru nikterak neodporuje skute nost, ~e ú elová komunikace a obecné u~ívání komunikací jsou instituty veYejnoprávními, nikoli soukromoprávními.<br/><br/>[29] Jestli~e vlastník se zYízením veYejn pYístupné ú elové komunikace souhlasil, jsou jeho soukromá práva v takovém pYípad omezena veYejnoprávním institutem obecného u~ívání pozemní komunikace. Obecné u~ívání pozemní komunikace nemo~e být vylou eno pozdjaím jednostranným úkonem vlastníka, jen~ takový souhlas udlil, ani jeho právního nástupce. Nutno upozornit, ~e souhlas vlastníka nemusí být projeven výslovn, obvykle toti~ pojde o souhlas vyjádYený konkludentn. Pokud vlastník pozemku v minulosti, kdy pozemek za al slou~it jako veYejn pYístupná ú elová komunikace, s tímto nevyslovil kvalifikovaný nesouhlas, jde o veYejn pYístupnou ú elovou komunikaci, vzniklou ze zákona. Sta í tedy, aby vlastník strpl u~ívání pozemku jako komunikace. Naproti tomu v pYípad nesouhlasu musí jít o aktivní jednání vlastníka pozemku. <br/><br/>[30] VeYejnou cestou se tedy pozemek stává jeho vnováním obecnému u~ívání, ae ji~ vlastníkem výslovn projeveným souhlasem nebo konkludentním strpním. Rovn~ komunikace, u ní~ sice ji~ nelze zjistit, zda byla nkterým z pYedchozích vlastníko obecnému u~ívání vnována, je~ vaak byla jako veYejná cesta u~ívána od nepamti z naléhavé komunika ní potYeby, je veYejn pYístupnou ú elovou komunikací (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2009, j. 5 As 27/2009 - 66).<br/><br/>[31] Pokud je ú elová komunikace zYízena, je její právní status závazný i pro budoucí majitele pozemku, na kterém le~í ú elová komunikace. Tyto osoby tedy nejsou oprávnny komunikaci ze své vole bez dalaího uzavYít (srov. té~ § 7 odst. 1 in fine zákona o pozemních komunikacích). <br/><br/>[32] Správní orgán byl proto povinen u init jednozna ný závr o tom, zda se na daném pozemku nachází veYejn pYístupná ú elová komunikace. PYedpokladem takovéhoto jednozna ného závru musí být jednak to, ~e vlastník pYísluaného pozemku i jeho právní pYedchodce, k jeho~ souhlasu lze pYihlí~et, souhlasil s takovýmto omezením svého vlastnického práva, jednak to, ~e v daném pYípad je splnna podmínka komunika ní nezbytnosti, resp. neexistuje jiná alternativa pYístupu (srov. ji~ v bod [27] cit. rozsudek j. 6 As 80/2006  105). <br/><br/>[33] Vznik obecného u~ívání nelze bez dalaího dovodit ani u cest, které podle soukromého práva slou~í pouze oprávnným z vcného bYemene nebo z obligace. Skute nost, ~e vlastník pozemku nebo jeho právní pYedchodce upravil právo cesty a jízdy formou vcného bYemene, toti~ svd í spíae tomu, ~e neml v úmyslu povolit neomezené u~ívání komunikace na jeho pozemku neur itým okruhem tYetích osob (srov. té~ nález sp. zn. II. ÚS 268/06, cit. v bod [27] shora, body 40 a 43). <br/><br/>IV.B.2. Deficity ve skutkových zjiatních správních orgáno<br/><br/>[34] Správní orgány obou stupHo nijak neprokázaly, ~e v pYípad pYedmtné komunikace lze hovoYit o vnování nebo o konkludentním ur ení veYejnému u~ívání. Je tomu tak pYesto, ~e st~ovatelka opakovan uvádí (naposledy v kasa ní stí~nosti), ~e komunikace po svém zYízení slou~ila výlu n potYeb povodního vlastníka, spole nosti R. T. I. a. s. Kdy~ v souvislosti s koupí sousedního areálu spole ností S & W Automobily, s. r. o. této spole nosti vznikla komunika ní potYeba pYedmtné komunikace, bylo ji~ v rámci kupní smlouvy mezi spole nostmi R. T. I. a. s. a S & W Automobily, s. r. o. u~ívání pYedmtné komunikace upraveno soukromoprávním institutem vcného bYemene. Nejvyaaí správní soud nesouhlasí s názorem krajského soudu, ~e uzavYení smlouvy o zYízení vcného bYemene není pro posouzení charakteru pozemní komunikace právn významné (srov. s. 8 rozsudku krajského soudu). Z uzavYení této smlouvy toti~ lze obvykle vyvozovat chybjící voli vlastníka pYedmtné komunikace ur it ji veYejnému u~ívání (srov. bod [33] shora). Práv vole vlastníka komunikaci ur it i vnovat veYejnému u~ívání je rozhodná pro splnní znaku veYejn pYístupné komunikace.<br/><br/>[35] Správní orgán interpretoval § 7 odst. 1 tak, ~e veYejn pYístupná ú elová komunikace je ka~dá komunikace, která nesplHuje znaky komunikace podle § 7 odst. 2, tedy není uzavYeným prostorem nebo objektem (podle § 7 odst. 2 ú elovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavYeném prostoru nebo objektu, která slou~í potYeb vlastníka nebo provozovatele uzavYeného prostoru nebo objektu). UzavYeným prostorem nebo objektem je pak dle tohoto právního názoru jen takový prostor nebo objekt, který je bu oplocen anebo ozna en cedulí se zákazem vstupu. Krajský soud tuto interpretaci aproboval. Takováto interpretace je vaak mylná. Konkludentní souhlas s veYejným u~íváním ú elové komunikace toti~ nelze bez dalaího vyvodit z toho, ~e st~ovatelka nebo její právní pYedchodce ú elovou komunikaci fyzicky neoplotili ani neozna ili jako soukromý pozemek se zákazem vstupu. `lo by toti~ o nepYípustn extenzivní výklad § 7 odst. 1 a 2 zákona o pozemních komunikacích. Pokud snad komunikace nebyla tYetími osobami u~ívána (tento ani opa ný názor vaak ze správního spisu nevyplývá), nebyl ani dovod pro oplocování nebo ozna ování pozemku cedulí. Teprve pokud by snad komunikace byla u~ívána tYetími osobami, ani~ by vlastník pozemku svoj nesouhlas s tímto projevil napY. ozna ením cedulí se zákazem vstupu, bylo by lze hovoYit o jeho konkludentním souhlasu s veYejným u~íváním ú elové komunikace. <br/><br/>[36] Jako argument reductio ad absurdum lze uvést, ~e extenzivní výklad § 7 ze strany správních orgáno a krajského soudu by fakticky vlastníkovi pYikazoval komunikaci ihned po jejím vybudování  preventivn uzavYít. Tím by ale docházelo k disproporcionálnímu navyaování povinností a omezení zejména vzhledem ke l. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod.<br/><br/>[37] Nutno proto zdoraznit, ~e veYejná pYístupnost ú elové komunikace tedy, v rozporu s tím, co tvrdí ~alovaný, jeat sama o sob ne iní komunikaci veYejnou (takto ji~ rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2004, j. 5 As 20/2003  64). Podstatné pro ur ení veYejné pYístupnosti bude, zda je ú elová komunikace vskutku tYetími osobami alespoH s konkludentním souhlasem vlastníka pozemku u~ívána, a to nad rámec toho, co je vlastník pozemku povinen strpt podle svých soukromoprávních závazko (srov. bod [33] shora).<br/><br/>[38] Evidentn nesprávný je ni ím neodovodnný právní závr krajského soudu, podle nho~ v rámci vzniklých pochybností o charakteru ú elové komunikace se neprovádí dokazování (viz rozsudek krajského soudu, druhý odstavec na stran 8). Není toti~ jasné, jak jinak ne~ dokazováním lze vyYeait pYedb~nou otázku, zda ú elová komunikace je i není veYejn pYístupná. Podle judikatury NSS je naopak evidentní, ~e dokazování se i v této otázce zásadn provádí (srov. napY. rozsudek NSS j. 5 As 27/2009  66, cit. v bod [30]).<br/><br/>[39] St~ovatelka rovn~ optovn kritizuje skute nost, ~e ~alovaný ani Magistrát neprovedli dokaz stavebním povolením a kolauda ním rozhodnutím na pYedmtnou ú elovou komunikaci. St~ovatelka sama toti~ tmito rozhodnutími nedisponuje, ovaem ozna ila je ve svých podáních íslem jednacím.<br/><br/>[40] }alovaný ve svém rozhodnutí o odvolání st~ovatelky k této otázce uvedl, ~e st~ovatelka stavební povolení ani kolauda ní rozhodnutí nepYedlo~ila. Pokud  nemo~e dolo~it stavební povolení nebo jiný doklad, musí silni ní správní úYad pYihlí~et k sou asnému stavu (s. 5 bod 4 rozhodnutí ~alovaného). }alovaný tak akceptoval mo~nou relevanci uvedených doklado. Kdy~ vaak st~ovatelka kritizovala v ~alob, ~e si správní orgány mohly velmi snadno vy~ádat ozna ená rozhodnutí (blí~e viz bod [3] shora), ~alovaný ve vyjádYení k ~alob uvedl, ~e tyto podklady nejsou podstatné, neboe podstatné je pozdjaí vnování komunikace veYejnému u~ívání (s. 3 a 4 vyjádYení ~alovaného ze dne 19. 6. 2008). Krajský soud tento ~alobní bod vypoYádal tak, ~e dokazování se v otázce veYejné pYístupnosti ú elové komunikace vobec neprovádí. <br/><br/>[41] Na nesprávnost právního závru krajského soudu ohledn dokazování upozornil Nejvyaaí správní soud ji~ výae (bod [38]). Nad rámec tohoto je nutné toliko podotknout, ~e správní úYad byl povinen navr~ený dokaz stavebním povolením nebo kolauda ním rozhodnutím provést nebo srozumiteln vysvtlit, pro  provedení takovéhoto dokazu není tYeba (srov. napY. rozsudek NSS ze dne 28. 5. 2009, j. 1 As 18/2009  59, bod 27). Skute nost, ~e st~ovatelka sama zmiHovaná rozhodnutí nepYedlo~ila, bez dalaího neznamená, ~e správní orgán nebyl povinen dokaz tmito rozhodnutími provést, nota bene za situace, kdy povodcem tchto rozhodnutí má být dle st~ovatelky tentý~ správní orgán. Je jist pravdou, ~e pokud snad vskutku bylo via facti st~ovatelkou akceptováno veYejné u~ití komunikace na jejím pozemku, nemohlo by na tom nic zmnit ani povodní odliané ur ení ú elu komunikace ve stavebním povolení nebo kolauda ním rozhodnutí. Pokud snad vaak ji~ v povodních rozhodnutích byla komunikace ur ena k veYejnému u~ití, mo~e to mít pro posuzovanou vc zásadní význam. <br/><br/>V.<br/><br/>Závr a náklady Yízení <br/><br/>[42] Správní orgány se nevypoYádaly se základní námitkou st~ovatelky, podle které ona sama ani její právní pYedchodce nikdy nedali souhlas s veYejným u~íváním svých pozemko. Je proto dán dovod kasa ní stí~nosti podle § 103 odst. 1 písm. b) s. Y. s. Krajský soud proto rozhodnutí ~alovaného ml zruait. Nejvyaaí správní soud se k meritu vci, toti~ otázce veYejné pYístupnosti ú elové komunikace, ji~ vyjádYit nemohl, a to s ohledem na to, ~e to nyní bude v prvé Yad vcí správních orgáno, ovaem se zYetelem na nále~itou interpretaci § 7 zákona o pozemních komunikacích shora podanou. Proto Nejvyaaí správní soud napadený rozsudek krajského soudu podle § 110 odst. 1 s. Y. s. zruail a vc mu vrátil k dalaímu Yízení. <br/><br/>[43] Právním názorem v tomto rozsudku vysloveným je krajský soud v dalaím Yízení vázán (§ 110 odst. 3 s. Y. s.). O náhrad náklado Yízení o kasa ní stí~nosti rozhodne krajský soud v dalaím Yízení (§ 110 odst. 2 s. Y. s.).<br/><br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné.<br/><br/><br/>V Brn dne 22. prosince 2009<br/><br/><br/> JUDr. Josef Baxa<br/> pYedseda senátu<br/><br/></body> </html>