<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 29 Af 124/2016- 156 - text</title> </head> <body> ÿþ 15 29 Af 124/2016<br/><br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/>Krajský soud v Brn rozhodl v senát slo~eném z pYedsedkyn JUDr. Zuzany BystYické a soudco JUDr. Mariana Kokeae, Ph.D., a Mgr. Petra Pospíaila v právní vci<br/>~alobce: Národní památkový ústav, státní pYíspvková organizace, I O 75032333<br/> sídlem Valdatejnské námstí 162/3, 118 01 Praha 1  Malá Strana<br/>zastoupený advokátkou Mgr. JiYinou Svojanovskou<br/>sídlem `ilingrovo nám. 257/3, 602 00 Brno<br/>proti<br/>~alovanému: ÚYad pro ochranu hospodáYské sout~e<br/>sídlem tY. Kpt. Jaroae 7, 602 00 Brno<br/>o ~alob proti rozhodnutí pYedsedy ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e ze dne 6. 9. 2016, . j. ÚOHS-R0104/2016/VZ-36881/2016/321/EDo,<br/>takto:<br/>I. Rozhodnutí pYedsedy ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e ze dne 6. 9. 2016, . j. ÚOHS-R0104/2016/VZ-36881/2016/321/Edo, a rozhodnutí ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e ze dne 16. 3. 2016, . j. ÚOHS-S0067/2016/VZ-10697/2016/532/Z a, se ruaí a vc se vrací k dalaímu Yízení ~alovanému. <br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci na náhrad náklado Yízení ástku 12 228 K , a to k rukám jeho advokátky Mgr. JiYiny Svojanovské do 30 dno od právní moci tohoto rozsudku.<br/>Odovodnní:<br/>I. Vymezení vci a probh správního Yízení<br/>1. }alobce se podanou ~alobou domáhá zruaení v záhlaví citovaného rozhodnutí pYedsedy ÚYadu pro ochranu hospodáYské sout~e (dále jen  pYedseda ÚOHS ), kterým zamítl rozklad ~alobce a potvrdil správnost rozhodnutí ~alovaného ze dne 16. 3. 2016, . j. ÚOHS-S0067/2016/VZ-10697/2016/532/Z a. }alovaný tímto rozhodnutím shledal ~alobce vinným ze spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona . 137/2006 Sb., o veYejných zakázkách, v rozhodném znní (dále jen  zákon o veYejných zakázkách ), za co~ mu podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona o veYejných zakázkách ulo~il pokutu ve výai 100 000 K . PYedmtného správního deliktu se ml ~alobce dopustit tím, ~e jako zadavatel pYi zadávání veYejné zakázky  NÁRODNÍ CENTRUM ZAHRDNÍ KULTURY  KVTNÁ ZAHRADA (dále jen  pYedmtná zakázka ) zadávané v otevYeném Yízení, její~ oznámení bylo odesláno k uveYejnní dne 30. 3. 2012 a uveYejnno ve Vstníku veYejných zakázek dne 2. 4. 2012, pod ev. . 212314, ve znní oprav uveYejnných dne 18. 5. 2012 a dne 6. 6. 2012, a v ÚYedním vstníku Evropské unie uveYejnno dne 13. 4. 2012 pod ev. . 2012/S 72-119153, v ásti 1  Stavební innosti a dalaí innosti pYedmtné veYejné zakázky nedodr~el postup stanovený v § 56 odst. 7 písm. c) zákona o veYejných zakázkách v návaznosti na § 6 tohoto zákona, jeliko~ nevymezil minimální úroveH technického kvalifika ního pYedpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o veYejných zakázkách takovým zposobem, aby odpovídala druhu, rozsahu a slo~itosti pYedmtu plnní ásti 1 pYedmtné veYejné zakázky. }alobci bylo konkrétn vytýkáno, ~e dle bodu 3.6 Technické kvalifika ní pYedpoklady zadávací dokumentace po~adoval prokázání realizace 5 významných zakázek obdobného charakteru, pYi em~ za zakázku obdobného charakteru ~alobce pova~oval rekonstrukci národní kulturní památky, zapsané v ústYedním seznamu kulturních památek (popY. objektu srovnatelné ochrany v zahrani í), ím~ se zároveH dopustil poruaení zásady zákazu diskriminace. }alovaný dospl k závru, ~e ~alobcem stanovený po~adavek na prokázání splnní výae uvedeného technického kvalifika ního pYedpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o veYejných zakázkách je v rozporu se zákonem, neboe vymezení minimální úrovn ~alobcem stanoveného technického kvalifika ního pYedpokladu ve smyslu § 56 odst. 7 písm. c) zákona o veYejných zakázkách neodpovídá druhu, rozsahu a slo~itosti pYedmtu plnní aetYené ásti veYejné zakázky. Tento postup ~alobce mohl dle ~alovaného podstatn ovlivnit výbr nejvhodnjaí nabídky, neboe ~alobce ji~ uzavYel dne 31. 10. 2012 na ást 1 pYedmtné veYejné zakázky smlouvu s vybraným uchaze em  spole ností VW WACHAL a. s., I O 25567225, se sjednanou cenou díla ve výai 177 907 587 K  bez DPH (213 489 104 K  v etn DPH). <br/>2. Toto rozhodnutí ~alovaného napadl ~alobce rozkladem, v nm~ namítal jednak, ~e nemo~e být za správní delikt odpovdný, neboe ji~ ubhla subjektivní lhota pro zahájení Yízení o jeho spáchání dle § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách, jednak nesprávné právní posouzení dané vci, konkrétn rozdílu mezi národní kulturní památkou a kulturní památkou i nezohlednní postavení ~alobce ve smyslu § 52 odst. 2 zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v rozhodném znní (dále jen  zákon o památkové pé i ), dle nho~ je ~alobce odbornou organizací, stanovující odborné podmínky obnovy památek, tedy i kvalifika ní pYedpoklady je povinen nastavit tak, aby byla zaru ena autenticita a úroveH obnovovaných památek. Podaný rozklad nicmén pYedseda ÚOHS ~alobou napadeným rozhodnutím zamítl, neboe námitky ~alobce neshledal dovodnými.<br/>II. Shrnutí argumento obsa~ených v ~alob<br/>3. Ve v as podané ~alob (§ 72 odst. 1 zákona . 150/2002 Sb., soudní Yád správní, dále jen  s. Y. s. ), splHující té~ ostatní podmínky Yízení (§ 65, § 68 a § 70 s. Y. s.), ~alobce navrhuje soudu, aby rozhodnutí pYedsedy ÚOHS i jemu pYedcházející rozhodnutí ~alovaného zruail. <br/>4. }alobce, za pou~ití obdobné argumentace, jakou pYedestYel ji~ ve svém rozkladu proti rozhodnutí ~alovaného, pYedn namítá (s odkazem na rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 3. 6. 2004, . j. 5 A 1/2001-56, rozhodnutí správních soudo jsou rovn~ dostupná na www.nssoud.cz), marné uplynutí subjektivní lhoty pro zahájení Yízení o spáchání správního deliktu dle § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách, neboe se ~alovaný o nm musel dozvdt ji~ dne 21. 9. 2012 z návrhu spole nosti CGM Czech a. s. (I O 49973215) na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono ~alobce v Yízení o zadání pYedmtné zakázky, jeliko~ tento návrh obsahoval dostate n specifické informace proto, aby se ~alovaný dozvdl o údajném deliktním jednání ~alobce, s ím~ je spojen po átek bhu dané subjektivní lhoty. Toto tvrzení ~alobce podporuje také odkazem na pYedmtný návrh na pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 21. 9. 2012, dle kterého v ásti návrhu, kterou ~alobce pova~uje za obsahující informaci, jejím~ obdr~ením se ml ~alovaný dozvdt o údajném deliktním jednání ~alobce, se argumentace CGM Czech a. s. výrazn shoduje s kvalifikací deliktního jednání ~alobce ze strany ~alovaného. }alobce nesouhlasí s tvrzením ~alovaného, ~e se o deliktním jednání ~alobce dozvdl a~ z podntu ze dne 7. 1. 2016, kterým mla být zpráva o auditu operace . IOP/2015/O/032. }alobce také poukazuje na skute nost, ~e argumentace pYedsedy ÚOHS je nekonzistentní, neboe v rozhodnutí o rozkladu uvedl, ~e subjektivní lhota pro naYízení jednání mo~e za ít b~et a~ od obdr~ení dokumentace k pYedmtné zakázce, pYitom vaak stanovil datum bhu subjektivní lhoty na den obdr~ení podntu auditního orgánu, tedy dne 7. 1. 2016. Nadto ml ~alovaný zadávací dokumentaci k dispozici ji~ dne 4. 10. 2012, dle ~alobce je tak neudr~itelná argumentace, ~e z dovodu obdr~ení zptvzetí návrhu na pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 1. 10. 2012 ji~ tuto dokumentaci nemohl pYezkoumat, kdy~ jeat dne 5. 10. 2012 zaslal ú astníkom Yízení oznámení o zahájení Yízení o pYezkumu úkono zadavatele a výzvu pro vyjádYení se k podkladom. }alobce je tudí~ toho názoru, ~e i kdy~ byl návrh na pYezkum úkono zadavatele vzat zpt, lze jej pova~ovat za podnt sui generis. Proto~e se pak v dob od údajného spáchání správního deliktu do rozhodnutí ~alovaného v dosledku novelizace zákona o veYejných zakázkách (provedená zákonem . 40/2015 Sb., s ú inností od 6. 3. 2015) zmnila právní úprava trestání správních delikto v oblasti zadávání veYejných zakázek tak, ~e se subjektivní lhota pro zahájení Yízení ve vci správního deliktu zkrátila z 5 let na 3 roky, co~ je úprava pYíznivjaí pro pachatele, pou~ije se tato úprava. }alobce tak uzavírá, ~e od podání návrhu na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 21. 9. 2012 do zahájení Yízení ze strany ~alovaného, k nmu~ doalo dne 5. 2. 2016, uplynuly více ne~ 3 roky, a proto doalo k prekluzi jednání ~alobce a ~alovaný ji~ nebyl oprávnn Yízení o jednání ~alobce zahájit.<br/>5. }alobce rovn~ namítá, ~e ~alovaný nesprávn posoudil otázku odovodnitelných po~adavko ve vztahu k pYedmtné zakázce. }alobce zdorazHuje, ~e v pYípad pYedmtné zakázky se jedná o vrcholné a jedine né dílo pYelomové fáze vývoje zahradního umní, a jako taková byla zapsána i na seznam svtového ddictví UNESCO, kterých je na území eské republiky pouze 12, a proto zvolil, ~e bude po~adovat ni~aí kvalifika ní kritérium ú astníko zadávacího Yízení, kterým je rekonstrukce národní kulturní památky, kterou je pYedmtná zakázka také, neboe tch bylo k datu rozhodnutí ÚOHS evidováno v eské republice 304. }alobce pYitom ani nepo~adoval jako referen ní stavby uvedení pti rozných národních kulturních památek, tudí~ ke splnní kvalifika ních pYedpoklado posta ilo i více rekonstrukcí jedné a té samé národní kulturní památky. Jestli~e tedy ~alobce zvolil pro referen ní stavby pouze kritérium statusu národní kulturní památky, nikoliv památky UNESCO, a koliv je památka UNESCO významnjaí, a po~ívá také vyaaí ochrany i z pohledu mezinárodních závazko eské republiky, ne~ národní kulturní památka, zvolil v podstat mírnjaí kritérium z tch, která mohla v daném pYípad pYijít v úvahu. V této souvislosti ~alobce zpochybHuje, ~e by se ~alovaný i pYedseda ÚOHS ve svých rozhodnutích dostate n zabývali rozdíly mezi kulturní památkou i národní kulturní památkou, kdy~ se omezují pouze na formáln právní argumentaci prostYednictvím jazykového výkladu zákona o státní památkové pé i, a shledávají rozdíl ve správn-právní úprav nároko na obnovu kulturních památek proti národním kulturním památkám, ani~ by vzali v potaz systematiku zákona o památkové pé i a dovody, pro které je kategorie národní kulturní památky vymezena, v etn právní konstrukce zposobo ochrany a tedy i nároko na obnovu památek, v etn právních dosledko z této právní úpravy plynoucí. }alovaný toti~ na jedné stran konstatuje, ~e rozdíl mezi kulturní památkou a národní kulturní památkou je toliko v správním orgánu, který obnovu takové památky povoluje, na druhé stran vaak z takového závru vobec nedovozuje pYísluané právní následky, tedy ~e krajské úYady jsou nadYazeny úYadom obecním, a tudí~ je tímto rozdlením dána vyaaí míra ochrany národním kulturním památkám, do jejich~ ochrany se v rovin správních delikto zapojuje i ministerstvo kultury a ~alobce, jako odborná organizace státní památkové pé e. Pokud tedy mezi b~nou stavbou a kulturní památkou není jiný rozdíl, ne~ ve správn-právní rovin, pak by to muselo nutn znamenat, ~e nároky na obnovu kulturní památky nejsou vtaí ne~ nároky na obnovu b~né stavby, co~ je závr zcela absurdní, a proto ani ~alobcem stanovené kvalifika ní kritérium existence referen ních staveb se statusem národní kulturní památky nemohou být diskrimina ní. }alovaným zvolený zposob zhodnocení kvalifika ních kritérií v pYedmtné zakázce je tak dle ~alobce zjevn nepou~itelný.<br/>6. V neposlední Yad ~alobce namítá, ~e ~alovaný pYi rozhodování zcela opomnl vzít do úvahy specifické postavení ~alobce dle zákona o památkové pé i, dle jeho~ § 32 odst. 2 písm. g) ~alobce zabezpe uje odborný dohled nad provádním komplexní pé e o kulturní památky a nad jejich soustavným vyu~íváním. Je to tedy práv ~alobce, který má s ohledem na svoji odbornost oprávnní podrobn zdovodnit volbu kvalifika ních kritérií s tím, ~e se v prvé Yad jedná o rekonstrukci památky, bye s pYídavkem národní. Pokud tak ~alovaný, ani pYedseda ÚOHS neu inili, jedná se dle ~alobce o záva~né pochybení pYi zjiaeování skutkového stavu, neboe ze zadávací dokumentace jasn vyplývá, ~e se jedná o památku zcela zásadního charakteru.<br/>III. VyjádYení ~alovaného k ~alob<br/>7. }alovaný ve vyjádYení k ~alob setrvává na svém názoru, ~e po átek subjektivní lhoty lze vztahovat a~ k okam~iku, kdy má správní orgán k dispozici dokumentaci k veYejné zakázce, ze které mo~e erpat podklady pro posouzení vci, neboe bez ní není mo~né o vci rozhodnout. }alovaný v Yízení o návrhu vystupuje v pozici arbitra, kdy posuzuje tvrzení dvou stran, pYi em~ pouhá tvrzení jedné strany nemohou zakládat kvalifikované podezYení, ~e doalo k poruaení zákona. }alovaný tudí~ nemohl mít vdomost o spáchání správního deliktu na základ návrhu na pYezkoumání úkono ~alobce jako zadavatele ze dne 21. 9. 2012, neboe nemohl mít v danou chvíli vdomost o skutkových okolnostech v takovém rozsahu, který umo~ní i jejich pYedb~né právní posouzení. Ta mo~e nastat a~ doru ením dokumentace, kterou správní orgán pYezkoumá. Teprve poté, co má ~alovaný k dispozici dokumentaci k pYedmtné zakázce, mo~e vyhodnotit, zda doalo k poruaení zákona a zahájit správní Yízení. Tuto konstrukci ~alovaný podpoYil odkazem na § 252 odst. 2 zákona . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  ZZVZ ), dle nho~ lhota pro vydání rozhodnutí ~alovaného po íná b~et od okam~iku doru ení vyjádYení zadavatele a dokumentace o zadávacím Yízení. Z toho tedy plyne jasný úmysl zákonodárce specifikovat okam~ik, kdy má ~alovaný k dispozici takové podklady, aby mohl o vci rozhodnout. Dle ~alovaného ml také ~alobce ji~ dne 5. 10. 2012 k dispozici informaci, ~e návrh na zahájení Yízení byl vzat zpt, a z toho dovodu ji~ ~alovaný nemohl pYistoupit k jeho vcnému pYezkumu.<br/>8. }alovaný nijak nerozporuje hodnotu pYedmtu zakázky, ani ~e se jedná o významnou národní kulturní památku a památku UNESCO. Stejn jako v napadeném rozhodnutí nicmén poukazuje na to, ~e ~alobce v zadávacím Yízení nezdovodnil, ím ospravedlHuje nastavení splnní kvalifika ních pYedpoklado pro ú ast na pYedmtné zakázce pouze prostYednictvím obnovy národních kulturních památek, tedy jaké zvláatní odborné znalosti a dovednosti vy~aduje obnova národních kulturních památek, kterými subjekt, provádjící obnovu pouze kulturních památek, nedisponuje. }alobce tedy neprokázal, ~e by subjekty, provádjící rekonstrukci národních kulturních památek, mli zkuaenosti, znalosti postupo a odbornost, které subjekty, provádjící obnovu pouze kulturních památek, nemají. K namítanému postavení ~alobce ~alovaný uvádí, ~e nerozporuje odpovdnost ~alobce za nakládání s kulturními památkami, pYi em~ nastavení postupo pro obnovu pYedmtu zakázky je zcela na ~alobci, co~ v Yízení nebylo rozporováno. Bylo tedy na ~alobci, aby podmínky obnovy v rámci pYedmtné zakázky nastavil tak, aby bylo pYi obnov pYedmtu zakázky dostáno vaem závazkom, vyplývajícím z eských i mezinárodních pYedpiso.<br/>IV. Replika ~alobce<br/>9. }alobce v replice k vyjádYení ~alovaného nezpochybHuje, ~e v Yízení zahájeném na návrh nemo~e správní orgán rozhodovat bez vyjádYení obou stran, tedy a~ poté, co Yádn zjistí skutkový stav. Správní Yízení zahájená návrhem jsou vaak jiným druhem Yízení, ne~ Yízení o správním deliktu. Dle ~alobce pak jestli~e se správní orgán dozví o mo~ném poruaení zákona, a to bez ohledu na zdroj tchto informací i zposobu dozvdní se, je nejen jeho právem, ale i povinností se takovou skute ností zabývat, a v pYípad, ~e nabude dovodného podezYení, ~e k poruaení zákona skute n doalo, zahájit správní Yízení. Dle ~alobce se ~alovaný dozvdl relevantní informace o skute nostech, ze kterých bylo seznatelné, ~e ze strany ~alobce mohlo dojít ke spáchání správního deliktu. Nadto ml ~alovaný ji~ dne 4. 10. 2012 k dispozici i dokumentaci veYejné zakázky, ze které mohl kvalifikovan získat relevantní informace pro posouzení vci. Na této skute nosti nic nemní ani zptvzetí návrhu na pYezkoumání úkono zadavatele. }alobce tak má za to, ~e návrh na pYezkoumání úkono zadavatele, který byl vzat zpt, je potYeba pova~ovat za podnt sui generis, tudí~ ~alovanému nic nebránilo, po zastavení Yízení na návrh, zahájit Yízení ex offo. }alobce dále opakuje, ~e ~alovaný, ani pYedseda ÚOHS nepochopili koncept památkové pé e, kdy~ poukazují na neexistenci hmotnprávních rozdílo v podmínkách obnovy kulturní památky a národní kulturní památky, neboe pokud by se pYistoupilo na argumentaci pYedsedy ÚOHS, pak by to znamenalo i neexistenci rozdílo v po~adavcích na obnovu b~né stavby a kulturní památky, jeliko~ ani zde nelze nalézt v hmotnprávní rovin rozdíly v podmínkách na jejich obnovu. <br/>V. Ústní jednání<br/>10. PYi ústním jednání ú astníci setrvali na svých tvrzeních ji~ dYíve písemn uplatnných v ~alob, ve vyjádYení k ~alob, resp. v replice k tomuto vyjádYení. <br/>VI. Posouzení vci soudem<br/>11. Krajský soud pYezkoumal v mezích ~alobních bodo (§ 75 odst. 2 s. Y. s.) napadená rozhodnutí pYedsedy ÚOHS a ~alovaného, v etn Yízení pYedcházejících jejich vydání, a dospl k závru, ~e ~aloba je dovodná (§ 78 odst. 1 s. Y. s.).<br/>12. Z hlediska meritorního podstatu nyní projednávané vci tvoYí nesouhlasná polemika ~alobce s právními závry ~alovaného, aprobované pYedsedou ÚOHS v napadeném rozhodnutí, ~e ~alobce spáchal správní delikt dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veYejných zakázkách tím, ~e v pYedmtné zakázce jím stanovený po~adavek na prokázání splnní výae uvedeného technického kvalifika ního pYedpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o veYejných zakázkách je v rozporu se zákonem, neboe vymezení minimální úrovn ~alobcem stanoveného technického kvalifika ního pYedpokladu ve smyslu § 56 odst. 7 písm. c) zákona o veYejných zakázkách neodpovídá druhu, rozsahu a slo~itosti pYedmtu plnní aetYené ásti veYejné zakázky.<br/>13. }alobce nicmén pYedn namítá, ~e nemo~e být za správní delikt odpovdný, neboe ji~ ubhla subjektivní lhota pro zahájení Yízení o jeho spáchání dle § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách. Proto se krajský soud musel nejdYíve zabývat námitkou ~alobce, týkající se zániku odpovdnosti ~alobce za pYedmtný správní delikt z dovodu uplynutí proml ecí (prekluzivní) lhoty. Z ustálené judikatury Nejvyaaího správního soudu toti~ vyplývá, ~e  prekluze (daHová i pYestupková) je okolností, je~ nemo~e vést k jinému výsledku soudního Yízení správního ne~ ke zruaení správního rozhodnutí dot eného prekluzí. Tím je dána i povinnost soudo pYihlí~et k ní ex offo (k tomu srov. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 9. 3. 2016, . j. 3 As 15/2016-47).<br/>14. Po pYezkoumání skutkového stavu krajský soud dospl k závru, ~e v nyní projednávané vci skute n doalo k zániku odpovdnosti ~alobce za pYedmtný správní delikt z dovodu uplynutí proml ecí lhoty. Dle § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách (ve znní ú inném do 6. 3. 2015) odpovdnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestli~e  ÚYad o nm nezahájil Yízení do 5 let ode dne, kdy se o nm dozvdl, nejpozdji vaak do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Jak ji~ bylo zmínno, dne 6. 3. 2015 nabyla ú innosti novela zákona o veYejných zakázkách (provedená zákonem . 40/2015 Sb.), která délku trvání subjektivní lhoty pro zahájení Yízení ze strany ~alovaného zkrátila na 3 roky a u objektivní lhoty pak na 5 let, pYi em~ cílem této zmny bylo zabránit pYezkumu  starých veYejných zakázek, u nich~ pYezkumné Yízení ji~ nemo~e naplnit své primární cíle. Vzhledem ke skute nosti, ~e ~alobce byl uznán vinným ze spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veYejných zakázkách, musel krajský soud (ve smyslu závro pYijatých v usnesení rozaíYeného senátu Nejvyaaího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, . j. 5 As 104/2013-46) nejdYíve pYistoupit k hodnocení, zda v mezidobí pYijatá nová právní úprava není pro ~alobce pYíznivjaí, a v pYípad kladné odpovdi pYistoupit k její aplikaci, jak po~aduje ústavní výjimka z retroaktivity trestních pYedpiso v l. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Krajský soud dospl k závru, ~e zákonem . 40/2015 sb. provedená zmna právní úpravy zániku odpovdnosti za správní delikt z dovodu uplynutí prekluzivních lhot v § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách pYedstavuje nepochybn pYíznivjaí právní úpravu pro ~alobce, jak ostatn vyplývá i ze samotné Dovodové zprávy k citovanému zákonu, dle ní~  v pYípad sank ních Yízení, kde navrhovaná novela pYedpokládá zkrácení prekluzivních lhot pro zánik odpovdnosti za správní delikt (§ 121 odst. 3), se bude u tchto Yízení vycházet z nové právní úpravy, která je pro ú astníka Yízení výhodnjaí a probíhající Yízení budou zastavena, pokud od spáchání deliktu do zahájení Yízení uplynula delaí doba, ne~ jakou pYedpokládá novela. K tomu krajský soud dodává, ~e na uvedeném závru nic nemní ani skute nost, ~e v mezidobí relevantní právní úprava doznala zmny, kdy s ú inností od 1. 10. 2016 byla pYijata nová právní úprava veYejných zakázek (zákon . 134/2016 Sb., o zadávání veYejných zakázek). Tato nová právní úprava toti~ obsahuje obdobné ustanovení, jako citované ustanovení § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách, a to § 270 odst. 5 a odst. 8 zákona o zadávání veYejných zakázek, nicmén tato nová úprava mní zposob vymezení doby trvání proml ecí doby, neboe ta je stanovena na 5 let (odst. 5), nicmén její bh se pYeruauje v pYípad zahájení Yízení o daném pYestupku, resp., vydání rozhodnutí, jím~ je obvinný shledán vinným (odst. 6), nejpozdji vaak odpovdnost za pYestupek zaniká uplynutím doby 10 let od doby spáchání pYestupku (odst. 8). Zatímco v pYípad § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách je pro ú ely bhu této lhoty relevantní okam~ik, kdy se ~alovaný dozvdl o spáchání správního deliktu, v pYípad nové úpravy v zákon o zadávání veYejných zakázek je relevantní datum spáchání správního deliktu. Klí ové hledisko pro vzájemné srovnání obou úprav z hlediska pYíznivosti pro ~alobce tak pYedstavuje doba trvání objektivní lhoty pro zánik odpovdnosti za spáchání správního deliktu. Zatímco v pYípad § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách tato objektivní lhota po íná b~et datem, kdy byl správní delikt spáchán, kon í po uplynutí pti let od tohoto okam~iku, v § 270 odst. 8 zákona o zadávání veYejných zakázek je tato lhota stanovena v délce trvání 10 let od okam~iku spáchání pYestupku. S ohledem na výae uvedené je tak zjevné, ~e se nejedná o právní úpravu pYíznivjaí ve srovnání s úpravou obsa~enou v § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách (s ú inností od 6. 3. 2015).<br/>15. PYi aplikaci této právní úpravy a obecn pro posouzení otázky zániku odpovdnosti ~alobce za pYedmtný správní delikt z dovodu uplynutí proml ecí lhoty je klí ové ur it okam~ik po átku bhu subjektivní lhoty. Citované ustanovení § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách toti~ tento okam~ik pojí s okam~ikem (dnem), kdy se ~alovaný o pYedmtném správním deliktu  dozvdl. K otázce po átku bhu subjektivní prekluzivní lhoty ve vcech správních delikto (bye ve vztahu k zákonu NR . 591/1992 Sb., o cenných papírech) se vyjádYil Nejvyaaí správní soud ji~ v rozsudku ze dne 3. 6. 2004, . j. 5 A 1/2001-56, dle kterého  dozvdt se o poruaení povinností (& ) neznamená, ~e ji~ v tom okam~iku musí být najisto postaveno, ~e k poruaení povinnosti nesporn doalo, nýbr~ posta í, ~e vzniklo dovodné podezYení, ~e se tak stalo. Prokázání poruaení povinnosti a ur ení toho, kdo je za n odpovdný, je pYedmtem Yízení. Proto zahájení Yízení musí pYedcházet ur itá skute nost, z ní~ dovodnost podezYení plyne. Den, kdy je tato skute nost správnímu orgánu oznámena nebo zjiatna pYi plnní jeho pracovních úkolo nebo v souvislosti s nimi jeho pracovníky, je den, kdy se správní orgán o poruaení povinnosti dozvdl, tj. seznal, ~e doalo k jednání, je~ zákon pYi splnní dalaích podmínek definuje jako správní delikt. Jde o vdomost o skutkových okolnostech v takovém rozsahu, který umo~ní i jejich pYedb~né právní posouzení. Zákon nepYedpokládá, ~e by muselo jít o informaci zvláae kvalifikovanou nebo pYicházející z ur itého zdroje, musí vaak mít nezbytnou míru vrohodnosti a ur itosti, aby na druhé stran nedoalo k zahájení Yízení naprosto nedovodného. Za átek bhu subjektivní lhoty nemo~e být dán samotným vdomím pracovníko státního orgánu o poruaení právních pYedpiso, nemo~e být odvislý od zcela právn neuchopitelných postojo pracovníko, napY. jejich odbornosti, znalosti práva, pracovitosti, pohotovosti, ani od personálního obsazení ur itého úYadu apod. Bye jde o subjektivní lhotu, je nutno vdomí státního orgánu zalo~it (mo~ná paradoxn) na objektivní skute nosti, tj. datu, kdy doalo oznámení ur itého a vrohodného obsahu, datu kontroly apod., nikoli na subjektivním postoji pracovníko k tmto zjiatním . Nejvyaaí správní soud pYitom v citovaném rozsudku odmítl interpretaci, dle které by se od okam~iku  dozvdt se o vaech rozhodných skute nostech teprve odvíjel po átek bhu lhoty pro ulo~ení pokuty.  Tento zposob interpretace je neudr~itelný, a to ji~ proto, ~e ve svých faktických dosledcích popírá smysl správního Yízení, jeho~ ú elem je práv spolehlivé zjiatní pYesného a úplného skute ného stavu vci (§ 32 odst. 1 správního Yádu) za respektování práv ú astníku Yízení a za jejich sou innosti. Pokud by platilo, ~e správní orgán nejprve zjistí vaechny rozhodné okolnosti pro ulo~ení pokuty a teprve poté bude zahájeno správní Yízení, mohla by tato praxe vést k poruaování práv ú astníko Yízení, kteYí by tak do zna né míry byli vyYazeni z aktivního vystupování v nm v dob, kdy si správní orgán teprve vytváYí úsudek o Yeaení konkrétní vci, a kdy je tedy jeat mo~né tento rozhodovací proces reáln ovlivnit, a mohli by se do nj zapojit de facto a~ v okam~iku, kdy správní orgán ji~ dospl do fáze rozhodnutí. Navíc z hlediska ustanovení § 87 odst. 2 zákona o cenných papírech by zmínná interpretace ve svých dosledcích vedla k popYení jakéhokoliv praktického smyslu citované lhoty pro ulo~ení pokuty, neboe posouzení okam~iku jejího po átku by záviselo toliko na nepYezkoumatelné libovoli správního orgánu, který by sám seznal, zda ji~ má k dispozici vaechny relevantní skute nosti i nikoliv, a ú astníku Yízení by tak vznikal stav zna né právní nejistoty, neslu itelný s ústavními principy demokratického právního státu. <br/>16. V usnesení rozaíYeného senátu ze dne 18. 9. 2012, . j. 7 Afs 14/2011-115, pak Nejvyaaí správní soud konstatoval, ~e  správní orgán se  dozví o poruaení cenových pYedpiso (§ 17 odst. 4 zákona . 526/1990 Sb., o cenách) dnem, kdy soustYedí onen okruh poznatko, informací a dokazních prostYedko, z nich~ lze na spáchání deliktu usoudit. Není rozhodující, zda v tento den ji~ byl zpracován kontrolní protokol, ani zda tyto poznatky byly analyzovány a posouzeny se závrem, ~e delikt byl spáchán a kým. (obdobn srov. rozsudek ze dne 24. 9. 2015, . j. 6 As 89/2015-51). V rozsudku ze dne 19. 9. 2013, . j. 7 As 95/2011-108, pak Nejvyaaí správní soud uvedl, ~e  za skute nost ur ující po átek bhu subjektivní prekluzívní lhoty podle § 61 odst. 1 vty první zákona . 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je tYeba pova~ovat ji~ pouhou vdomost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o skutkových okolnostech, které umo~ní pYedb~né právní zhodnocení. Pro po átek bhu subjektivní prekluzívní lhoty je proto rozhodující, kdy se do dispozi ní sféry Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dostane informace o mo~ném poruaení citovaného zákona. Musí se vaak jednat o takovou informaci, z ní~ je alespoH v základních rysech zYejmé, v em konkrétn má poruaení citovaného zákona spo ívat. Za takovou informaci je tYeba pova~ovat podnt diváka, který obsahuje dostate né údaje o poYadu, jeho~ odvysíláním ml provozovatel vysílání poruait citovaný zákon (vysílací as, program, na kterém byl odvysílán, poukaz na konkrétní vytýkané jevy). <br/>17. A práv otázka ur ení okam~iku (dne), od kdy se ~alovaný o pYedmtném správním deliktu  dozvdl ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách, je sporná i mezi ú astníky nyní projednávaného Yízení. Zatímco ~alobce namítá, ~e za tento den je tYeba pova~ovat den doru ení návrhu na pYezkoumání úkono ~alobce v zadávacím Yízení k zadání pYedmtné zakázky ze dne 21. 9. 2012, podaného CGM Czech a. s., ~alovaný za tento den pova~uje a~ den 7. 1. 2016, kdy obdr~el podnt auditního orgánu. <br/>18. Z obsahu správního spisu vyplývá, ~e dne 21. 9. 2012 byl ~alovanému doru en návrh spole nosti CGM Czech a. s., ozna ený jako  Xízení o pYezkoumání úkono zadavatele  návrh ní~e uvedeného st~ovatele na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele. , pYi em~ veYejná zakázka v tomto návrhu je identifikována jako  NÁRODNÍ CENTRUM ZAHRADNÍ KULTURY  KVTNÁ ZAHRADA  ást 1., ev. . 7202011012314 ze dne 2. 4. 2012. Není sporu tedy o tom, ~e se jedná o pYedmtnou veYejnou zakázku zadávanou ~alobcem. }alovaný v  Oznámení o zahájení správního Yízení ze dne 5. 10. 2012, . j. ÚOHS-S552/2012/VZ-18532/2012/512/IHl. Ú astníkom Yízení sdlil, ~e k danému návrhu zahájil dne 21. 9. 2012 Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S552/2012/VZ. V odovodnní tohoto oznámení nicmén mj. konstatoval, ~e podáním ze dne 1. 10. 2012 doalo ke zptvzetí návrhu spole nosti CGM Czech a. s. a ~e ~alovaný obdr~el dokumentaci o pYedmtné veYejné zakázce dne 4. 10. 2012. }alovaný v usnesení ze dne 5. 10. 2012, . j. ÚOHS-S552/2012/VZ-18617/2012/512/IHl, stanovil ú astníkom Yízení lhoty, ve kterých mohou navrhovat dokazy i init jiné návrhy, popYípad se vyjádYit k podkladom rozhodnutí. Usnesením ze dne 19. 10. 2012, . j. ÚOHS-S552/2012/VZ-18880/2012/512/IHl, ~alovaný Yízení o návrhu spole nosti CGM Czech a. s. ze dne 21. 9. 2012, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S552/2012/VZ, podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona . 500/2004 Sb., správní Yád, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ), zastavil z dovodu zptvzetí návrhu ze strany navrhovatele.<br/>19. Krajský soud se v nyní projednávané vci ztoto~Huje s názorem ~alobcem, ~e návrh na pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 21. 9. 2012 poskytoval ~alovanému dostate n ur it a vrohodné informace, pro které bylo mo~no zahájit Yízení o pYedmtném správním deliktu z moci úYední (ex offo). Je toti~ nezbytné rozliaovat Yízení o správním deliktu a Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ve smyslu § 113 zákona o veYejných zakázkách, neboe se jedná o odlianá Yízení jak z hlediska povahy a pYedmtu, tak i z hlediska procení úpravy. Jak vyplývá z <br/>§ 112 odst. 2 zákona o veYejných zakázkách, ~alovaný má v rámci své dohledové inností pravomoc rovn~  projednávat správní delikty podle tohoto zákona a ukládat sankce za jejich spáchání. ~alovaný tak iní v samostatn zahájeném správním Yízení o správním deliktu, které není mo~no zahájit na návrh ú astníka správního Yízení, ale pouze z moci úYední ~alovaného. Na zahájení správního Yízení o správním deliktu tudí~ není právní nárok. Nejen~e tedy o ~alovaný rozhoduje o správním deliktu v samostatném správním Yízení, ale toto Yízení se takté~ Yídí jinými pravidly, ne~ v pYípad správního Yízení zahájeného na návrh, které se primárn Yídí právní úpravou obsa~enou v zákon o veYejných zakázkách, subsidiárn se pak pou~ije správní Yád v tch aspektech, pro které nemá zákon o veYejných zakázkách speciální úpravu. To je pYípad i Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ve smyslu § 113 zákona o veYejných zakázkách, které lze zahájit (mimo jiné) i na písemný návrh st~ovatele (s nále~itostmi dle § 114 zákona o veYejných zakázkách). Xízení o pYezkoumání úkono zadavatele, pokud je zahájeno k návrhu st~ovatele, je tedy ovládáno zásadou dispozi ní, dle ní~ ú astníci Yízení sami mohou svými dispozi ními úkony ovlivHovat probh správního Yízení, v etn zptvzetí návrhu. Xízení o správním deliktu je tudí~ samostatným Yízením, které lze zahájit pouze z moci úYední ~alovaného, a to na základ skute ností zjiatných z podntu i z vlastní úYední innosti. Z judikatury Ústavního soudu ostatn vyplývá, ~e  nemo~e zále~et na libovoli správního orgánu, zda Yízení, které lze zahájit pouze z jeho vlastního podntu, zahájí i nikoliv, neboe jeho innost je ovládána mj. principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit Yízení, jakmile nastane skute nost pYedvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí (srov. napY. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2001, sp. zn. III. ÚS 231/01, nebo ze dne 8. 10. 2002, sp. zn. 586/02).<br/>20. Krajský soud tak ve shod s pYedsedou ÚOHS pova~uje za správný postup ~alovaného, pokud za situace, kdy byl návrh na pYezkoumání úkono zadavatele spole ností CGM Czech a. s. vzat podáním ze dne 1. 10. 2012 zpt, nepYistoupil k vcnému pYezkumu tohoto návrhu a Yízení o nm, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S552/2012/VZ, zastavil usnesením ze dne 15. 10. 2012. Tato skute nost ovaem dle názoru krajského soudu sama o sob nevylu uje, aby skutkové okolnosti i informace získané z obsahu takového návrhu, pokud splHují relevantní míru ur itosti i dovryhodnosti a na jejich~ základ si lze u init pYedb~ný právní úsudek o tom, ~e v souvislosti se zadáváním dané veYejné zakázky mohl být poruaen zákon a spáchán správní delikt, nemohly být pro ~alovaného dovodem (podntem) pro zahájení Yízení o správním deliktu. Jinými slovy, pokud tedy návrh na zahájení Yízení o pYezkoumání poskytoval (ve smyslu výae citované judikatury Nejvyaaího správního soudu) informace o mo~ném protiprávním jednání s dostate nou mírou vrohodnosti a ur itosti, neexistoval ~ádný dovod, pro  nemohly tyto informace, pYesto~e byl samotný návrh v Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele vzat zpt, brány jako podnt k zahájení Yízení o správním deliktu z moci úYední ~alovaného, a to i pokud by byl vzat zpt tentý~ den, ve kterém byl správnímu orgánu doru en. Jak vyplývá z citovaného rozsudku Nejvyaaího správního soudu . j. 5 A 1/2001-56, pro to, aby mohla za ít b~et subjektivní lhota pro zahájení správního Yízení, není rozhodné, zda se subjektivn o obsahu podání, které je mo~né pova~ovat za podnt, dozví zamstnanci správního orgánu, neboe ta za íná b~et ji~ objektivním datem doru ení takového podání správnímu orgánu. Jinými slovy, pYedpoklad vdomosti o mo~ném spáchání správního deliktu je dán  vdomostí správního orgánu jako takového, k nmu~ dojde doru ením podání, nikoliv  vdomostí konkrétního zamstnance správního orgánu, jemu~ je podání pYedáno za ú elem pYezkoumání jeho obsahu. V nyní projednávaném pYípad byl vaak pYedmtný návrh vzat zpt s více ne~ desetidenním odstupem od jeho doru ení, proto ani nelze tvrdit, ~e by se s ním zamstnanci ~alovaného nemohli seznámit s odkazem na respektování dispozi ní zásady v Yízení na návrh.<br/>21. Krajský soud se proto neztoto~Huje s názorem pYedsedy ÚOHS v odovodnní napadeného rozhodnutí, ~e  s ohledem na skute nost, ~e správní Yízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S552/2012/VZ, musel ~alovaný ukon it bez vcného pYezkumu v návrhu namítaného postupu zadavatele a ~e dokumentaci o veYejné zakázce ml ~alovaný k dispozici a~ po obdr~ení zptvzetí návrhu, nelze prokazateln tvrdit, ~e se ~alovaný o zadavateli vytýkaném postupu dozvdl ji~ v rámci správního Yízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S552/2012/VZ. Obdobný názor pak ~alovaný prezentuje i ve vyjádYení k ~alob, dle nho~ subjektivní lhota pro zahájení Yízení mo~e b~et a~ od okam~iku,  kdy má správní orgán k dispozici dokumentaci o veYejné zakázce, ze které mo~e erpat podklady pro posouzení vci. Bez ní není mo~né o vci rozhodnout , dále ~e  teprve poté, co má ~alovaný k dispozici dokumentaci, mo~e vyhodnotit, zda doalo k poruaení zákona a zahájit správní Yízení , a také ~e  z uvedeného je zYejmý zámr zákonodárce specifikovat okam~ik, od kterého má ~alovaný k dispozici takové podklady, aby mohl o vci rozhodnout. Do této doby má sice k dispozici tvrzení navrhovatele i podatele podntu, avaak nemo~e mít informace a podklady, na jejich~ základ mo~e vc právn posoudit . Z judikatury Nejvyaaího správního soudu i ze samotné povahy Yízení ex offo toti~ jednozna n vyplývá, ~e ú elem podntu není poskytnout správnímu orgánu informace v takové  kvalit , aby mohl ve vci ji~ pYímo rozhodnout, nebo aby si na jejich základ mohl ji~ u init dokladný kvalifikovaný úsudek o tom, zda doalo k poruaení zákona i nikoliv. Podnt slou~í pouze k tomu, aby správní orgán zjistil takové konkrétní informace, které s dostate nou ur itostí a vrohodností vykreslují bye jen základní obrysy ur itého jednání, aby si mohl správní orgán u init pYedb~ný úsudek o tom, ~e za splnní ostatních zákonem pYedvídaných okolností by dané jednání mohlo naplHovat znaky správního deliktu, a za takové situace pak zahájit Yízení o daném správním deliktu. Správní orgán tudí~ musí být z podntu schopen u init si úsudek alespoH o tom, kdo se ml správního deliktu dopustit a jakým konkrétním jednáním ml naplnit znaky daného správního deliktu. To, zda jsou tvrzení, uvedená v podntu pravdivá a zda jsou skute n naplnny vaechny znaky správního deliktu, je vaak ji~ pYedmtem samotného správního Yízení, jeho~ cílem je práv spolehlivé zjiatní pYesného a úplného skutkového stavu vci. Zjednoduaen Ye eno, správní orgán pYísluaný k Yízení zahájeného z moci úYední má pYed samotným zahájením takového Yízení povinnost posoudit, zda z podntu i z vlastní úYední innosti získané informace a zjiatné skute nosti pYedstavují natolik relevantní a záva~né dovody pro to, aby bylo dané Yízení skute n zahájeno, neboe nikoliv ka~dá informace i podnt nutn musí vést k zahájení takového Yízení. Teprve a~ v probhu zahájeného správního Yízení je pak správní orgán povinen nále~itým zposobem zjiaeovat skutkový stav dané vci (opatYení si podklado pro rozhodnutí, vyjádYení ú astníko Yízení a pYíp. dalaích dot ených subjekto aj.) a na základ takto zjiatného skutkového stavu pYijmout rozhodnutí. Pokud tedy ~alovaný i pYedseda ÚOHS ze skute nosti, ~e ~alovaný neml v nyní projednávaném pYípad k dispozici dokumentaci k pYedmtné veYejné zakázce, resp. ml ji k dispozici a~ poté, co byl návrh na pYezkoumání úkono zadavatele spole ností CGM Czech a. s. vzat zpt, dovozují nemo~nost ( i pYímo absenci oprávnní) ~alovaného posoudit z hlediska mo~ného zahájení Yízení o správním deliktu z moci úYední relevanci informací, získaných z obsahu takového návrhu, a koliv v nich bylo opakovan namítáno poruaení zákona ze strany ~alobce, pak taková konstrukce nenachází oporu v zákon a v kone ném dosledku popírá innost správního orgánu ve vztahu k Yízením, která jsou ovládána mj. principem oficiality. <br/>22. Argumentace pYedsedy ÚOHS je tudí~ na nyní projednávanou vc nepYiléhavá, neboe subjektivní lhota ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách není vázána na okam~ik, kdy ji~ má správní orgán k dispozici dostate né podklady k posouzení, zda doalo k protiprávnímu jednání i dokonce k rozhodnutí ve vci, neboe k posouzení protiprávního jednání a opatYování podklado pro rozhodnutí má dojít a~ v zahájeném správním Yízení. Pokud pYedseda ÚOHS argumentuje tím, ~e jednostranná tvrzení nemohou zakládat kvalifikované podezYení, ~e doalo k poruaení zákona, s tímto argumentem se lze ztoto~nit potud, pokud tato tvrzení skute n nedosahují výae uvedených kvalit z hlediska míry jejich relevance pro zahájení Yízení o právním deliktu, neboe, jak ji~ bylo zmínno, z dovodu aetYení práv jednotlivco-pYípadných ú astníko Yízení by nebylo mo~né akceptovat takový postup správního orgánu, který by zahájil Yízení o správním deliktu i na základ podntu i informací zdaleka nedosahujících takové míry relevance. Akceptací uvedeného názoru pYedsedy ÚOHS bez dalaího by byla naopak popYena povaha podntu jako takového, neboe podnt k zahájení Yízení z moci úYední bude z povahy vci v~dy obsahovat jednostranná tvrzení, a bude v~dy záviset na posouzení pYísluaného správního orgánu, zda se jedná o tvrzení relevantní pro zahájení daného správního Yízení, k nmu~ se daný podnt vztahuje.<br/>23. Nadto musí krajský soud pYisvd it názoru ~alobce, ~e ~alovaný i pYedseda ÚOHS nejsou ve své argumentaci konzistentní, ae ji~ se jedná o otázku stanovení po átku bhu subjektivní lhoty ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách, anebo o povahu podntu k zahájení Yízení o správním deliktu. V napadeném rozhodnutí toti~ pYedseda ÚOHS uvádí, ~e se ~alovaný o deliktním jednání ~alobce dozvdl a~ z podntu auditního orgánu ze dne 7. 1. 2016, tj. ze zprávy o auditu operace, . IOP/2015/O/032, z eho~ lze dovodit, ~e pYedseda ÚOHS za po átek bhu subjektivní lhoty pova~oval den jeho doru ení. Sou asn vaak pYedseda ÚOHS v napadeném rozhodnutí a optovn ~alovaný ve vyjádYení k ~alob tvrdí, ~e den doru ení návrhu spole nosti CGM Czech a. s. na pYezkoumání úkono zadavatele nemohl být dnem ur ujícím po átek této lhoty, neboe byl tento návrh posléze vzat zpt a ~alovaný neml k dispozici, resp. ji~ nemohl pYezkoumat dokumentaci k veYejné zakázce, pYi em~ ve vyjádYení k ~alob ~alovaný tvrdí, ~e lhota mohla za ít b~et a~ od obdr~ení zadávací dokumentace. }alovaný tak pova~oval zprávu o auditu operace za relevantní podnt, na základ kterého si následn vy~ádal od ~alobce zadávací dokumentaci, avaak informace získané z návrhu spole nosti CGM Czech a. s. na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 21. 9. 2012, za takový podnt nepova~oval, a to z toho dovodu, ~e byl vzat zpt a neml k dispozici dokumentaci, ani~ by vaak pYistoupil (obdobn jako u inil ve vztahu ke zpráv o auditu operace) k hodnocení povahy tchto informací z hlediska míry relevance odovodHující zahájení Yízení o správním deliktu z moci úYední.<br/>24. V této souvislosti krajský soud pYistoupil, ani~ by jakkoliv pYezkoumával a hodnotil zákonnost a vcnou správnost právních závro ohledn spáchání pYedmtného správního deliktu ze strany ~alobce, vyslovených v ~alobou napadeném rozhodnutí pYedsedy ÚOHS a rozhodnutí ~alovaného, k posouzení otázky, zda informace a skute nosti vyplývající z obsahu návrhu spole nosti CGM Czech a. s. na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 21. 9. 2012, splHují výae vymezené po~adavky z hlediska míry jejich relevance pro to, aby na jejich základ mohlo být zahájeno ~alovaným z moci úYední zahájeno Yízení o spáchání správního deliktu. Posouzení této otázky je toti~ nezbytné pro ur ení okam~iku (dne), od kdy se ~alovaný o pYedmtném správním deliktu  dozvdl , a tedy pro posouzení otázky, zda doalo k zániku odpovdnosti ~alobce za pYedmtný správní delikt z dovodu uplynutí subjektivní lhoty stanovené v ustanovení § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách. Jak ji~ bylo výae rekapitulováno, dne 21. 9. 2012 byl ~alovanému doru en návrh spole nosti CGM Czech a. s., ozna ený jako  Xízení o pYezkoumání úkono zadavatele  návrh ní~e uvedeného st~ovatele na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele. , pYi em~ veYejná zakázka v tomto návrhu je identifikována jako  NÁRODNÍ CENTRUM ZAHRADNÍ KULTURY  KVTNÁ ZAHRADA  ást 1., ev. . 7202011012314 ze dne 2. 4. 2012. Není sporu tedy o tom, ~e se jedná o pYedmtnou veYejnou zakázku zadávanou ~alobcem. V pYedmtném návrhu spole nost CGM Czech a. s. poukazuje na jednání ~alobce, která pova~uje za rozporná se zákonem o veYejných zakázkách, mj. se v návrhu konstatuje následující:  Navrhovatel vzhledem k shora uvedenému dále tvrdí, ~e úkon zadavatele, kterým zadavatel rozhodl o vylou ení navrhovatele z ú asti v zadávacím Yízení (viz. RVU) je v rozporu s § 60 odst. 1 Zákona BN, s § 59 odst. 1 Zákona BN, s § 59 odst. 4 zákona BN ve spojení s § 52 odst. 5 zákona BN, s § 6 Zákona a v rozporu s dalaími dot enými ustanoveními Zákona. K dané problematice navrhovatel uvádí zejména následující: Navrhovatel tvrdí, ~e po~adavek zadavatele (v rámci technických kvalifika ních pYedpoklado) ohledn  národních kulturních památek mo~e vyvolávat otázku, zda ze strany zadavatele nedochází k poruaení § 6 Zákona BN, pYedevaím co do diskrimina ních podmínek uvedených v zadávací dokumentaci vztahujících se práv na po~adavek  národní kulturní památky a s hodnocení nkterých pYedlo~ených osvd ení jako nevyhovujících, kdy se navrhovatel neztoto~Huje s myalenkovým procesem posuzovatelo, kteYí odmítají uznat v rámci splnní kvalifikace navrhovatelem pYedlo~ené osvd ení na realizaci akce  Hotel Metropol , kdy argumentují, ~e se jedná  toliko o památku UNESCO a nikoli národní památku. V tomto konkrétním pYípad není mo~no dle navrhovatele posuzovat, pod jakou ochranu se památka nachází, ale jaké jsou spole né znaky pro získání statusu národní kulturní památky a zaYazení na seznamu památek UNESCO. Obdobné platí i pro ostatní argumentaci zadavatel vztahující se k neuznání nkterých zbylých referencí, dle které zadavatel striktn trvá na  národní kulturní památce a odmítá referen ní stavby objekto, které jsou dle nho pouze  kulturní památkou . Zde se navrhovatel opt domnívá, ~e dole~ité jsou spole né znaky, které mají oba tyto instituty, tedy kulturní památka a národní kulturní památka (kdy~ ka~dá národní kulturní památka je dle platné a ú inné úpravy kulturní památkou) ve vztahu k pYedmtu plnní a dovod, pro  byly tyto po~adavky nastaveny. Nad cit. postupem zadavatele se navrhovatel pozastavuje (a to i s vazbou na § 56 odst. 6 Zákona BN), kdy~ ostatn zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího Yízení nepo~adoval ohledn pti staveb  národní kulturní památku , ale tento po~adavek se objevil a~ v zadávací dokumentaci, ím~ zadavatel poruail svoji povinnost dle § 56 odst. 5 Zákona BN. <br/>25. Dle krajského soudu tak pYedmtný návrh obsahuje zcela jasné informace o tom, ~e osobou, která se protiprávního jednání mla dopustit, je ~alobce, coby zadavatel jednozna n identifikované veYejné zakázky; ~e jednáním, které mlo být protiprávní, bylo nastavení technických kvalifika ních pYedpoklado pro ú ast na veYejné zakázce, kdy~ mj. ~alobce odmítal pYijímat jako referen ní stavby obnovy kulturních památek, a pYijímal toliko obnovy národních kulturních památek; a ~e protiprávnost je spatYována mj. v mo~ném diskrimina ním nastavení tchto podmínek, neboe dole~ité jsou dle spole nosti CGM Czech a. s. spole né znaky, které mají oba tyto instituty, tedy kulturní památka a národní kulturní památka (kdy~ ka~dá národní kulturní památka je dle platné a ú inné úpravy kulturní památkou) ve vztahu k pYedmtu plnní a dovod, pro  byly tyto po~adavky nastaveny. Krajský soud je proto toho názoru, ~e tyto informace a skute nosti splHují výae vymezené po~adavky a dosahují takové míry relevance a ur itosti, ~e lze z nich dovozovat vdomost ~alovaného o jednání ~alobce z hlediska mo~ného spáchání pYedmtného správního deliktu, s ím~ citované ustanovení § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách vá~e okam~ik po átku bhu subjektivní lhoty. Tomuto závru ostatn nasvd uje mj. i to, ~e informace a tvrzení obsa~en v návrhu spole nosti CGM Czech a. s. na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 21. 9. 2012 se obsahov - co do identifikace pachatele, konkretizace protiprávního jednání i jeho kvalifikace - shodují jak s tvrzeními, obsa~enými ve zpráv o auditu operace, . IOP/2015/O/032, kterou ~alovaný pova~oval za podnt k zahájení Yízení o pYedmtném správním deliktu, tak i se samotnou výrokovou ástí rozhodnutí ~alovaného.<br/>26. Na základ vaech výae uvedených skute ností krajský soud uzavírá, ~e informace a skute nosti obsa~ené v návrhu spole nosti CGM Czech a. s. na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ze dne 21. 9. 2012, bez ohledu na skute nost, ~e tento návrh byl následn vzat zpt a Yízení o nm zastaveno, byly dostate n ur ité, vrohodné a relevantní pro dovození pYedpokladu o vdomosti ~alovaného o správním deliktu ~alobce, a dnem doru ení tohoto návrhu ~alobci tedy byla zalo~ena i skute nost rozhodná pro po átek bhu subjektivní lhoty ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách. Jestli~e tedy byl pYedmtný návrh spole nosti CGM Czech a. s. na zahájení Yízení o pYezkoumání úkono zadavatele ~alovanému doru en dne 21. 9. 2012, subjektivní tYíletá lhota pro zahájení Yízení ve vci správního deliktu ~alobce uplynula dnem 21. 9. 2015. Vzhledem k tomu, ~e ~alovaný z moci úYední zahájil správní Yízení, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0067/2016/VZ, a~ dne 5. 2. 2016, kdy bylo oznámení o zahájení správního Yízení doru eno ~alobci (§ 113 zákona o veYejných zakázkách ve spojení s § 46 odst. 1 správního Yádu), u inil tak po uplynutí tYíleté subjektivní lhoty ve smyslu § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách, a nelze ne~ uzavYít, ~e v dob zahájení daného Yízení ji~ zanikla odpovdnost ~alobce za pYedmtný správní delikt z dovodu marného uplynutí lhoty dle § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách.<br/>VII. Závr a náklady Yízení<br/>27. Krajský soud proto konstatuje, ~e pokud ~alovaný, ani pYedseda ÚOHS (k rozkladové námitce ~alobce) zánik odpovdnosti ~alobce za pYedmtný správní delikt z dovodu marného uplynutí lhoty dle § 121 odst. 3 zákona o veYejných zakázkách nijak nezohlednili a naopak ho uznali vinným a ulo~ili mu pokutu, dopustili se tímto podstatného poruaení ustanovení o Yízení pYed správním orgánem, které mlo za následek nezákonné rozhodnutí ve vci samé ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. Y. s., neboe bylo zahájeno Yízení, které z dovodu prekluze odpovdnosti ~alobce vobec být zahájeno nemlo (srov. napY. rozsudek Nejvyaaího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, . j. 3 As 57/2004). Vzhledem k dovodnosti této námitky pak krajský soud sou asn pova~uje za nadbyte né se zabývat meritorními námitkami ~alobce.<br/>28. S ohledem na uvedené proto krajskému soudu nezbylo ne~ napadené rozhodnutí pYedsedy ÚOHS podle § 76 odst. 1 písm. c) s. Y. s. zruait a vc vrátit ~alovanému k dalaímu Yízení (§ 78 odst. 4 s. Y. s.). S pYihlédnutím k povaze vytýkané vady krajský soud podle § 78 odst. 3 s. Y. s. sou asn pYistoupil i ke zruaení rozhodnutí ~alovaného, neboe bylo vydáno v Yízení, které z dovodu prekluze odpovdnosti ~alobce vobec být zahájeno nemlo. V dalaím Yízení bude ~alovaný v souladu s § 78 odst. 5 s. Y. s. vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku.<br/>29. O náhrad náklado Yízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. Y. s., podle nho~ nestanoví-li tento zákon jinak, má ú astník, který ml ve vci plný úspch, právo na náhradu náklado Yízení pYed soudem, které dovodn vynalo~il proti ú astníkovi, který ve vci úspch neml.<br/>30. }alobce dosáhl v Yízení o ~alob plného úspchu, a proto má právo na náhradu náklado Yízení vo i ~alované. Odmna zástupce (advokátky) ~alobce a náhrada hotových výdajo byla stanovena podle § 35 odst. 2 s. Y. s. a vyhláaky . 177/1996 Sb., o odmnách advokáto a náhradách advokáto za poskytování právních slu~eb (advokátní tarif), ve znní pozdjaích pYedpiso. V daném pYípad se jednalo o dva úkony právní slu~by (pYíprava a pYevzetí zastoupení, ú ast na jednání) ve výai 2 × 3 100 K  a dva re~ijní pauaály ve výai 2 × 300 K , tedy celkem 6 800 K . Proto~e advokátka ~alobce je plátcem dan z pYidané hodnoty, zvyaují se náklady Yízení ve smyslu § 57 odst. 2 s. Y. s. o ástku 1 428 K  odpovídající dani (21 %), kterou je advokátka povinna z odmny za zastupování a z náhrad hotových výdajo odvést. <br/>31. }alobci dále pYísluaí náhrada za zaplacený soudní poplatek za ~alobu proti rozhodnutí správního orgánu (3 000 K ) a za návrh na pYiznání odkladného ú inku (1 000 K ) v celkové výai 4 000 K . Soud ~alobci pYiznal náhradu za návrh na pYiznání odkladného ú inku ~alob, pYesto~e byl tento návrh ~alobce usnesením krajského soudu ze dne 11. 7. 2017, . j. 29 Af 124/2016-119, zamítnut. Krajský soud se toti~ ztoto~nil s názorem vysloveným Krajským soudem v Praze v rozsudku ze dne 29. 1. 2014, . j. 45 A 11/2012-61, ~e neúspané podání návrhu na pYiznání odkladného ú inku ~alob i na vydání pYedb~ného opatYení bez dalaího neznamená, ~e náklady vynalo~ené v souvislosti s tímto úkonem jsou náklady nedovodnými ve smyslu § 60 odst. 1 vty prvé s. Y. s. Vyu~ití mo~nosti podat návrh na pYiznání odkladného ú inku ~aloby (resp. na vydání pYedb~ného opatYení) jako institutu výslovn upraveného v soudním Yádu správním, ani~ by alo o zjevné zneu~ívání tohoto institutu (napY. co do po tu opakovaných návrho), nákladem nedovodn vynalo~eným k ochran práv ve shora uvedeném smyslu není. Nic na tom nemní ani ta skute nost, ~e takový návrh nebyl úspaný a tedy nevedl k pYiznání odkladného ú inku ~aloby i vydání pYedb~ného opatYení. Rozhodný je pouze úspch ú astníka ve vci samé. Otázka úspchu pYi díl ích rozhodnutích pYedb~né povahy u inných soudem v probhu Yízení je v tomto ohledu naopak nepodstatná.<br/>32. Celkem tedy byla ~alobci vo i ~alovanému pYiznána náhrada náklado ve výai 12 228 K . K jejímu zaplacení soud ur il pYimYenou lhotu.<br/><br/>Pou ení:<br/>Proti tomuto rozsudku lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává u Nejvyaaího správního soudu. V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Brno 4. ervna 2019<br/>JUDr. Zuzana BystYická, v.r. <br/>pYedsedkyn senátu<br/><br/><br/></body> </html>