<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 6 A 80/2016- 65 - text</title> </head> <body> ÿþ16<br/>6 A 80/2016<br/>[OBRÁZEK] ESKÁ REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMÉNEM REPUBLIKY<br/><br/>Mstský soud v Praze rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyH JUDr. Nad~dy Treschlové a JUDr. Hany KadaHové, Ph.D., ve vci <br/><br/>~alobce: Obec Chlum, se sídlem Chlum 43, 388 01 Chlum <br/>zastoupeného advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., se sídlem Dominikánské námstí 656/2, 602 00 Brno<br/>proti<br/>~alovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábYe~í Ludvíka Svobody . 1222/12, Praha 1<br/><br/>za ú asti: Správa ~elezni ní a dopravní cesty, se sídlem Dlá~dná 1003/7, Praha 1<br/><br/>o ~alob proti rozhodnutí ~alovaného ze dne 9. 3. 2016, . j. 5/2016-130-SPR/4 <br/><br/>t a k t o :<br/><br/>I. Rozhodnutí ministerstva dopravy ze dne 9. 3. 2016, .j. 5/2016-130-SPR/4, a rozhodnutí Drá~ního úYadu, sekce stavební, územní odbor PlzeH ze dne 20. 11. 2015, sp. zn. ML-STD0596/15-8/Sg, .j. DUCR-65977/15/Sg, se ruaí a vc se vrací ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>II. }alovaný je povinen zaplatit ~alobci náhradu náklado Yízení ve výai 11 228 K , a to do jednoho (1) msíce od právní moci tohoto rozsudku do rukou JUDr. Ing. Martina Flory, Dr., advokáta.<br/>III. Osoba zú astnná na Yízení nemá právo na náhradu náklado Yízení.<br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/>[1] }alobou podanou u Mstského soudu v Praze se ~alobce domáhal zruaení napadeného rozhodnutí a vrácení vci ~alovanému k dalaímu Yízení, v etn zruaení prvostupHového správního rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání ~alobce proti rozhodnutí Drá~ního úYadu, sekce stavební, územní odbor PlzeH (dále také jen  Drá~ní úYad ) ze dne 20. 11. 2015, sp. zn. ML-STD0596/15-8/Sg, .j. DUCR-65977/15/Sg (dále také jen  Rozhodnutí Drá~ního úYadu ), jím~ byla ~alobci podle § 10 odst. 1 zákona . 266/1994 Sb., o dráhách, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále také jen  zákon o dráhách ) ulo~ena povinnost provést nezbytná opatYení k odstranní vzniklého zdroje ohro~ení dráhy, a to odstranit stromy rostoucí na pozemku parcelní íslo 319/1, 322/1, 319/2 a 322/2 v katastrálním území Chlum u Blatné, které svojí výakou a dopadovou vzdáleností mohly zposobit vznik mimoYádné události na dráze s mo~ným dosledkem ohro~ení ~ivota, zdraví nebo akody zna ného rozsahu, a jsou tedy zdrojem ohro~ení dráhy a provozu na ní. Odstranní stromo mlo být provedeno za sou innosti provozovatele dot ené ~elezni ní dráhy, tj. Správy ~elezni ní dopravní cesty (zú astnná osoba).<br/>[2] }alobce v podané ~alob uvedl, ~e je vlastníkem dot ených pozemko ur ených k plnní funkcí lesa podle lesního zákona, v její~ bezprostYední blízkosti se nachází regionální ~elezni ní dráha, jejím~ vlastníkem a provozovatelem je zú astnná osoba, která a~ do roku 2016 v~dy sama provádla odstraHování stromo. A~ v roce 2015 uplatnila zú astnná osoba po~adavek na ~alobce, aby na pYedmtných pozemcích zajistil sám na své náklady kácení vyzna ených stromo vyskytujících se u dráhy, které pYedstavují ohro~ení dráhy. Vzhledem k tomu, ~e mezi ~alobcem a zú astnnou osobou nedoalo k dohod ohledn toho, kdo by ml nést náklady na odstranní stromo, zú astnná osoba podala v lednu 2016 podnt k Drá~nímu úYadu, aby byla vc posouzena. Drá~ní úYad podle § 54 odst. 1 zákona o dráhách ulo~il ~alobci jako vlastníku zdroje ohro~ení povinnost provést nezbytná opatYení k odstranní vzniklého nebezpe í pro dráhu v traeovém úseku Bl ice-Blatná. Za nebezpe í pro dráhu pYi tom Drá~ní úYad ozna il 3 kusy stromo rostoucích na dot ených pozemcích. Stromy, které bylo ~alobci prvostupHovým rozhodnutím správního orgánu naYízeno vyt~it pYitom dle ~alobce, byly zdravé stromy, které dosud nedosáhly mýtného vku.<br/>[3] }alobce podal proti rozhodnutí Drá~ního úYadu odvolání, ve kterém uvedl, ~e v pYedmtném pYípad nebyly naplnny zákonné dovody pro postup podle § 85 odst. 2 písm. a) zákona . 500/2004 Sb., správního Yádu, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále jen  správní Yád ), tj. pro odntí odkladného ú inku odvolání. }alobce dále vytkl Drá~nímu úYadu nesprávné právní posouzení vci, neboe správní orgán nesprávn vykládá § 10 odst. 1 zákona o dráhách a § 22 odst. 1 zákona . 289/1995 Sb., lesního zákona, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále také jen  lesní zákon ), a to s ohledem na to, ~e dot ené pozemky jsou pozemky ur ené k plnní funkce lesa ve smyslu § 3 lesního zákona. }alobce povinnosti stanovené lesním zákonem dodr~el, tak~e nebezpe í pádu stromo nevzniklo z jeho jednání, nýbr~ zcela jednozna n pYírodními vlivy ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o dráhách. Drá~ní úYad je navíc dle ~alobce povinen respektovat § 22 odst. 1 lesního zákona, který navíc stanovuje v zásad stejné pravidlo jako § 10 zákona o dráhách. Dle ~alobce je nesprávná teze, ~e je to ~alobce, kdo je povinen stromy z dot ených pozemko jako~to ohro~ení dráhy odstranit, co~ Drá~ní úYad nesprávn vyvozuje z § 10 odst. 1 zákona o dráhách, jako~to doplHujícího ustanovení k ustanovení § 2900 zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku (dále jen také  ob anský zákoník ), o preventivní povinnosti. V právním hodnocení prezentovaném v napadeném rozhodnutí je tak ú elem ust. § 10 odst. 1 zákona o dráhách umo~nit Drá~nímu úYadu, aby svým rozhodnutím stanovil konkrétní podobu a rozsah preventivní povinnosti podle § 2900 ob anského zákoníku ve vztahu ke dráze a nahradil tak pasivitu osoby, která preventivní povinnost dobrovoln a v potYebném rozsahu neplní. }alobce uvádí, ~e pokud by ustanovení § 10 odst. 1 zákona o dráhách mlo charakter doplHující úpravy k ustanovení ob anského zákoníku, bylo by toto ustanovení sou ástí soukromého práva a rozhodnutí Drá~ního úYadu vydaná podle § 10 odst. 1 zákona o dráhách by bylo nutno pova~ovat za rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní vci. Soudní pYezkum takových rozhodnutí by pak ml probíhat podle ásti páté ob anského soudního Yádu. Navíc platí, ~e preventivní povinnost podle § 2900 a násl. ob anského zákoníku v obecné rovin tí~í zú astnnou osobu jako vlastníka a provozovatele dráhy, tak~e za situace, kdy ~alobce vyslovil souhlas s tím, aby zú astnná osoba t~bu stromo provedla sama, byla práv ona podle § 2900 ob anského zákoníku povinna t~bu stromu provést. Drá~ní úYad navíc v prvostupHovém rozhodnutí vykládá rozsah preventivní povinnosti podle § 2900 ob anského zákoníku nepYijatelným extenzivním zposobem, neboe pYi jeho pYijetí by ~alobce byl povinen vykácet kolem dráhy pruh v aíYí odpovídající výace okolních lesních porosto a utvrzovat na nm holinu, aby zcela vylou il riziko pádu stromu na dráhu, co~ by vaak bylo v rozporu s § 13 odst. a § 11 odst. 2 lesního zákona. Navíc stromy, které by ~alobce prvostupHovým rozhodnutím povinen pokácet, jsou sou ástí lesa jako významného krajinného prvku, chránného § 4 zákona . 114/1992 Sb., o ochran pYírody a krajiny, ve znní pozdjaích pYedpiso (dále také jen  zákon o ochran pYírody ).<br/>[4] Pokud jde o ~alobou napadené rozhodnutí ~alovaného, ~alobce uvádí, ~e to je v zásadní ásti, kde jsou vypoYádány námitky ~alobce, nesrozumitelné, kdy~ je zde odkazováno na rozhodnutí ~alovaného ze dne 2. Yíjna 2014, . j. 84/2014-130-SPR/2, ve kterém bylo rozhodnuto protichodn ne~ v napadaném rozhodnutí ~alovaného. Pokud tedy ~alovaný konstatuje, ~e s ohledem na ustanovení § 2 odst. 4 správního Yádu nemá právní mo~nost se od svých tehdejaích závru odchýlit a své rozhodnutí ze dne 2. Yíjna 2014, . j. 84/2014-130-SPR/2 dokonce ozna uje za precedent, ml by dle ~alobce rozhodnout stejn jako v odkazovaném precedentu, k emu~ vaak nedoalo.<br/>[5] Dle názoru ~alobce rovn~ nebyl dovod pro vylou ení odkladného ú inku odvolání proti Rozhodnutí Drá~ního úYadu. Konstatování Drá~ního úYadu, ~e v dané vci jde zcela zjevn primárn o ochranu ~ivota, zdraví a majetku osob na dráze, pYi em~ veYejný zájem na této ochran má, a to i ústavn, pYednost pYed zájmem na ochran jednotlivých dYevin, je podle ~alobce zcela nedostate né, a to zejména za situace, kdy pYedmtem sporu je otázka, kdo ponese náklady na odstranní pYedmtných stromo. Dovody pro odntí odkladného ú inku jsou vaak dány pouze tehdy, pokud realizace obsahu správního rozhodnutí nesnese odkladu, neboe bezprostYedn hrozí vznik nevratného stavu. Navíc stav lesního porostu v dob vydání rozhodnutí Drá~ního úYadu trval ji~ nkolik let, pYi em~ ~ádné akutní nebezpe í pro provoz dráhy po celá léta nepYedstavoval.<br/>[6] }alobce dále uvedl, ~e nebezpe í pádu pYedmtných stromo z dot ených pozemko nevzniklo vzhledem k tomu, ~e ~alobce plnil veakeré své povinnosti vy~adované lesním zákonem, z jednání vlastníka lesa, nýbr~ pYírodními vlivy ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o dráhách, zejména rostovými procesy, které jsou pYirozeným projevem funk ního a produktivního lesa.<br/>[7] }alobce uvádí, ~e judikatura pou~itelná ve vztahu k § 2900 ob anského zákoníku spo ívá dlouhodob na závru, ~e je ka~dý povinen zachovávat v~dy takového stupn bedlivosti, kterou lze po nm vzhledem ke konkrétní asové a místní situaci rozumn po~adovat, tím vaak není ulo~ena povinnost pYedvídat ka~dý v budoucnu mo~ný vznik akody. Jakkoliv tedy dYívjaí ob anský zákoník upravuje povinnost pYedcházet hrozícím akodám, nezakládá vaak absolutní odpovdnost za vaech okolností za pád stromo na pozemku, pYi em~ ~alobce odkazuje na judikaturu Nejvyaaího soudu, dle kterého není neodstranní stromu rostoucího v náklonu nad pozemní komunikací poruaením preventivní povinnosti, alo-li o strom zcela zdravý. Závr ~alovaného, ~e ji~ samotným ponecháním jinak zcela zdravých stromo naklonných nad ~elezni ní dráhu z dot ených pozemko poruail ~alobce svou preventivní povinnost podle § 2900 ob anského zákoníku, nemá v civilistické doktrín, ani v judikatuYe oporu.<br/>[8] }alobce upozorHuje opakovan na skute nost, ~e otázka toho, kdo je povinen provést t~bu stromo pYedstavujících ohro~ení dráhy a nést pYitom související náklady je vedle § 10 zákona o dráhách upraveno také v § 22 odst. 1 lesního zákona. Z ustanovení § 10 odst. 1 zákona o drahách ve spojení s § 22 odst. 1 lesního zákona podle názoru ~alobce vyplývá zcela jednozna n, ~e ~alobce jako vlastník dot ených pozemko se stromy pYedstavujícími ohro~ení dráhy je pouze povinen provedení nezbytných opatYení k zabránní akod zposobených zejména sesuvem pody, padáním kamení, pádem stromo nebo jejich ástí, pYesahem vtví a koYeno, zastínním a lavinami z pozemko ur ených k plnní funkce lesa strpt, v ~ádném pYípad vaak není tato opatYení povinen sám provést nebo nést náklady na jeho provedení tYetí osobou. Osobou, které svd í povinnost nést bYemeno odstranní stromo jako zdroje ohro~ení dráhy je vlastník i investor stavby nebo zaYízení ohro~eného akodami, tedy zú astnná osoba.<br/>[9] }alobce opakovan informoval zú astnnou osobu, jako vlastníka a provozovatele dráhy, která má být pádem stromo z dot ených pozemko ohro~ena, ~e mo~e kácení stromo provést sama, ~e s tím vaak v souladu s dikcí § 10 odst. 1 zákona o dráhách a § 22 odst. 1 lesního zákona musí u init na své vlastní náklady. }alobce pYipomíná, ~e smyslem správního rozhodnutí je toliko pouze rozhodnutí o finan ní odpovdnosti. }alovaný dle ~alobce v napadeném rozhodnutí postavil ustanovení § 10 odst. 1 zákona o drahách a § 22 odst. 1 lesního zákona do vzájemného protikladu.<br/>[10] }alobce uvádí, ~e neobstojí právní hodnocení ~alovaného, který se zabývá nepYípustností odlianého pYístupu k vlastníkom lesních pozemko sousedících s dráhou a mimo les, kdy~ ~alobce uvádí, ~e stejným zposobem by alo odvodnit i postavení § 22 odst. 1 lesního zákona jako speciálního pYedpisu vo i § 10 odst. 1 zákona o drahách tvrzením, ~e není dovod, pro  by les v ásti, kde sousedí s dráhou, ml po~ívat jiného právního re~imu, ne~ les v ásti sousedící s jinými, ne~ drá~ními pozemky, kdy~ z hlediska zajmu chránného lesním zákonem není mezi zmnnými úseky lesa rozdíl. Taková interpretace § 22 lesního zákona o drahách, po~adující bezdovodn rozdílný pYístup k vlastníkom drá~ních pozemko, by byl v rozporu s l. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a tedy i § 2 odst. 4 správního Yádu, neoprávnn zakládal nerovnost mezi vlastníky drá~ních pozemku a vlastníky jiných ne~ drá~ních pozemko. Dle ~alobce pak platí, ~e ustanovení § 22 odst. 1 lesního zákona není s ustanovením § 10 odst. 1 zákona o drahách v ~ádném rozporu, neboe pro pozemky ur ené k plnní funkce lesa pouze blí~e specifikuje okruh pYípado, kdy je ohro~ení dráhy vyvoláno pYírodními vlivy a vlastník a provozovatel dráhy tak musí její ohro~eni odstranit na své náklady. Dle ~alobce je § 22 odst. 1 lesního zákona speciálním doplHujícím ustanovením vo i § 10 odst. 1 zákona o dráhách, na em~ v souladu s pravidlem lex generalis posterior non derogat legi priori speciali nic nemní ani pozdjaí pYijeti ozna eného ustanovení zákona o drahách. Toto pak pln odpovídá i aplika ní praxí zú astnné osoby, která zcela b~n zajiaeuje odstraHování dYevin i mimo pozemky i mimo pozemky ur ené k plnní funkce lesa, pokud podle jejího názoru pYedstavují ohro~ení dráhy, a to i na pozemcích jiných vlastníko.<br/>[11] }alobce uvádí, ~e je absurdní, aby vybudování dráhy, které bylo samo o sob zásahem do majetkových práv vlastníka lesa a vedlo také ke zvýaení náklado hospodaYení v lese rozdlením lesa jako jednotného funk ního celku, mlo za následek také vznik povinnosti ~alobce zajistit na vlastní náklady a bez nároku na jakékoli protiplnní ze strany státu nebo vlastníka dráhy, která pro jejího vlastníka a provozovatele pYedstavuje zdroj pYíjmu, veakeré zdroje nebezpe í pro dráhu, bye jen pouze hypotetické.<br/>[12] }alobce pova~uje závr ~alovaného, ~e ustanovení § 10 odst. 1 zákona o drahách pYedstavuje pouze jakési doplnní ustanovení § 2900 ob anského zákoníku zakotvující ve prospch vlastníka a provozovatele dráhy mo~nost zrychleného prosazení ob anskoprávních nároko mimosoudní cestou, pro pYípad, ~e vlastník pozemku sousedící s dráhou opomene splnit povinnost dle § 2900 ob anského zákoníku, za zcela chybný. Pokud by ustanovení § 10 odst. 1 zákona o drahách mlo skute n charakter pouhého doplnní ob anského zákoníku pro pYípad, ~e povinnost vyplývající z § 2900 ob anského zákoníku není ze strany vlastníka nemovitosti sousedící s dráhou plnna dobrovolné a dostate né rychle a § 10 odst. 1 zákona o drahách existuje v právním Yádu pouze díky poznatku zákonodárce o neefektivnosti postupu podle § 2903 odst. 2 ob anského zákoníku, z dovodu nikoliv promptního rozhodovaní soudu, byl by dle ~alobce § 10 odst. 1 zákona o drahách sou ástí soukromého práva a rozhodnutí Drá~ního Yadu, jako~ i rozhodnutí ~alovaného jako odvolacího orgánu vydané dle pYedmtného ustanovení zákona o drahách by bylo nutno pova~ovat za rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní vci; soudní pYezkum takových rozhodnutí by pak v takovém pYípad probíhal podle ~alobce dle ásti páté ob anského soudního Yádu.<br/>[13] Dle ~alobce povinnost vlastníka lesa aktivn odstraHovat zdroje ohro~ení v ustanovení § 10 zákona o drahách stanovena pouze pro pYípady, kdy ohro~ení dráhy pádem stromo nebo jejich ástí vznikne z jeho jednání, kterým je typicky napY. provádní t~by dYíví i jiná ohro~ující aktivita vykonávaná pYi hospodaYeni v lesích v blízkosti dráhy. V ~ádném pYípad vaak z dikce pYedmtného ustanovení nelze dovodit povinnost vlastníka lesa odstraHovat stromy i jejich ásti, které pYedstavuji ohro~ení dráhy v dosledku existence hypotetické mo~nosti jejich pádu na drá~ní pozemek, a koliv jde jinak o stromy zdravé a vitální, jejich~ t~ba není vynucovaná ~ádným ustanovením lesního zákona. Pády stromo v posuzovaném pYípad jsou podle názoru ~alobce vyvolány posobením pYírodních vlivo, jak je má na mysli § 10 odst. 1 zákona o drahách, a vlastník pozemku je povinen jejich odstranní pouze strpt, nikoliv jejich odstranní sám ale zajistit. Dosledek preventivní povinnosti dle § 2900 ob anského zákoníku je dle ~alobce natolik airoký, ~e vlastn znamená, ~e je ~alobce povinen vykácet v okolí dráhy pruh v aíYi odpovídající výace okolní lesních porosto a udr~ovat na nm holinu. Stav po~adovaný Drá~ním úYadem by ml zcela jednozna n charakter omezení vyu~ívání vaech dot ených pozemko pro plnní funkce lesa ve smyslu § 15 lesního zákona a podléhal by pYedchozímu kladnému rozhodnutí orgánu státní správy leso, neboe by nebyla plnna v obvyklém rozsahu produk ní funkce lesa a doalo by k zásahu do vlastnického práva vlastníka lesa.<br/>[14] }alobce dále poukazuje na to, ~e les jako významný krajinný prvek ex lege pYedmt ochrany výae uvedeným zákonem. }alobce má závry ~alovaného týkající se vzájemného vztahu zákona o ochran pYírody a zákona o dráhách a funkce Drá~ního úYadu oprávnného posoudit pYijatelnost opatYení ulo~eného dle § 10 odst. 1 zákona o dráhách z hlediska zájmo chránných zákonem o ochran pYírody, za nepYijatelné. Ze skute nosti, ~e se na dot ených pozemcích nachází významný krajinný prvek les, jako~ i ze skute nosti, ~e pYedmtem Yízení byla ulo~ena povinnost vykácet stromy tento významný krajinný prvek spoluvytváYející, samo o sob vyplývá, ~e v pYedcházejícím správním Yízení mohly být zájmy ochrany pYírody chránné zákonem o ochran pYírody dot eny. }ádný z platných právních pYedpiso nesvYuje pravomoc provádt hodnocení, zda zásahy do významného krajinného prvku vyvolané realizací opatYeni k ochran dráhy podle § 10 zákona o drahách, jsou i nejsou v souladu se zájmy chránnými zákonem o ochran pYírody Drá~nímu úYadu i ~alovanému. K provedení takového hodnocení jsou oprávnny výlu n orgány ochrany pYírody, které tak iní formou dohody dle § 65 zákona o ochran pYírody.<br/>[15] Zú astnná osoba pova~uje napadené rozhodnutí za správné a uvádí, ~e vykácené dYeviny zasahují do volného a schodného manipula ního prostoru a nejeví se jako zdraví jedinci. Zú astnná osoba má za to, ~e vykácené stromy pYedstavovaly pYímé ohro~ení v dosledku hrozícího pádu stromo nebo odlomením jejich ásti do dráhy. Neexistuje pYímá korelace mezi stavem dot ených stromo a mimoYádnou událostí spojenou s pádem stromo do trati. Zú astnná osoba eviduje Yadu pYípado, kdy doalo k pádu zdravého stromu, který jeat nedosáhl mýtního vku, do trati, co~ je i dovod pro  je odstraHování tohoto typu nebezpe í regulováno drá~ním zákonem, který obsahuje k tomu nezbytné mechanismy. Tak tomu zjevn bylo i v pYípad posuzovaném Drá~ním úYadem. Zú astnná osoba se zcela ztoto~Huje se závry ~alovaného ohledn speciality zákona o dráhách ve vztahu k lesnímu zákonu, který uvedl, ~e z hlediska zájmu chránného zákonem o dráhách není mezi dráhou nacházející v sousedství lesních pozemko a dráhou sousedící s jinými ne~ lesními pozemky rozdíl.<br/>[16] Zú astnná osoba odmítá, ~e by mlo na její stran dojít k zvýaení zisku, neboe náklady na provoz trati v daném úseku v roce 2015 mnohanásobn pYevyaují zisk z provozu trati. Spía lze hovoYit o pYínosu, které se projeví ve sféYe obyvatel regionu, pota~mo ~alobce, neboe vtaina provozu na trati v úseku je pYedstavována osobní pYepravou cestujících.<br/>[17] Nebezpe í na dráze nevzniklo pYírodními vlivy, nýbr~ z nedbalosti ~alobce, resp. jeho opomenutí, kdy~ nále~it nepe oval o stromy tak, aby se nestaly ohro~ením pro dráhu, vdom si toho, ~e stromy se nacházejí v ochranném pásmu dráhy. Zú astnná osoba má sou asn za to, ~e ~alobce apatn rozumí obsahu svých povinností, vzhledem k tomu, ~e ~ádný pYedpis neukládá ~alobci povinnost vykácet kolem dráhy v pruhu veakeré stromy, nýbr~ ~alobce má pouze odstraHovat stromy pro dráhu nebezpe né. Vykácení tYí stromo v ochranném pásmu dráhy nelze pova~ovat za poakozování významného krajinného prvku, nýbr~ tYi stromy lze st~í pova~ovat za les. Nebezpe í související s výskytem pádem vzrostlých stromo v ochranném pásmu dráhy nelze podmiHovat rozhodnutím orgánu ochrany pYírody, neboe mimoYádné události tohoto typu nastávají neo ekávan a nahodile. Z toho dovodu bylo také nutné odejmout odkladný ú inek rozhodnutí Drá~ního úYadu.<br/>[18] }alovaný uvádí, ~e pokud jde o ~alobcem namítanou nepYezkoumatelnost z dovodu nesrozumitelnosti napadaného rozhodnutí, ~e v pYísluané ásti rozhodnutí se hovoYí o právních závrech ve vztahu ke skutkovému stavu projednávané vci. Vzhledem ke skutkové podobnosti obou pYedmto Yízení, nemohl ~alobce rozhodnout odlian, kdy~ by práv odlianým právním názorem vysloveným v napadaném rozhodnutí po takovém konstatování skutkové podobnosti napadené rozhodnutí u inil vnitYn rozporným a tudí~ ve smyslu § 77 odst. 2 správního Yádu nicotným.<br/>[19] }alovaný znova opakuje své stanovisko, ~e postup Drá~ního úYadu vedl k co nejrychlejaímu odstranní protiprávního stavu nastoleného deliktním omisivním jednáním ~alobce, který nechal na svém pozemku vyrost stromy, které pYedstavují ohro~ení pro dráhu. }alobce nemo~e po právu tvrdit, ~e rost stromo je pYírodním vlivem ve smyslu § 10 zákona o dráhách, tedy ~e takovéto ohro~ení má na své náklady odstranit osoba odlianá od vlastníka lesa, kdy~ ~alovaný v souladu s nálezem Ústavního soudu . 144/2002 Sb. dovodil, ~e odpovdnost vlastníka pozemku sousedícího s dráhou za vznik nebezpe í pro ni podle § 10 zákona o drahách je zalo~ena jak na konání, tedy zavinní ve form úmyslu, tak opomenutí, tedy zavinní, tentokrát ve form nedbalosti.<br/>[20] }alovaný konstatuje, ~e v posuzovaném pYípad nejde o soukromoprávní odpovdnost ~alobce za akodu, která navíc ani nenastala, nýbr~ o jeho odpovdnost za vznik ohro~ení pro dráhu dle § 10 odst. 1 zákona o dráhách, která se Yídí veYejnoprávním pYepisem. Z toho dovodu proto dle ~alovaného není ~alobcem u~ívaná judikatura týkající se soukromoprávní odpovdnosti uplatnitelná a ~alobce je povinen potenciální zdroje ohro~ení preventivn odstranit. Napadené rozhodnutí, resp. § 10 zákona o dráhách neupravuje odpovdnost za akodu, ale postup jak jejímu vzniku pYedejít. <br/>[21] }alovaný konstatuje, ~e § 22 lesního zákona se v daném pYípad neuplatní a § 10 zákona o drahách má aplika ní pYednost. Smyslem § 22 lesního zákona je pYedevaím ochrana majetku osoby povinné akod pYedejít, zatímco v pYípad § 10 zákona o drahách jde dle ~alovaného nikoliv jen o ochranu práv osoby povinné akod pYedejít, ale zejména o ochranu práv tYetích osob na dráze, zejména jejich ~ivota a zdraví, proto zde lze dovodit vztah speciality. }alovaný trvá na závru, ~e mezi lesním zákonem a zákonem o drahách je vztah obecného a speciálního právního pYedpisu. Nadto ustanovení § 10 zákona o drahách vlo~ený do zákona o dráhách jeho novelou . 175/2002 Sb., je mladaí ne~ text § 22 lesního zákona, pokud by zákonodárce mínil lesní zákon pYi postupu dle § 10 zákona o drahách zohlednit zposobem pYedpokládaným ~alobou, zohlednil by jej v § 10 zákona o drahách, co~ se nestalo, ím~ dal zákonodárce najevo, ~e § 22 lesního zákona se v zále~itostech lesních pozemko neuplatní. Pro vztahy upravené § 10 zákona o drahách tak zákonodárce úpravu § 22 lesního zákona derogoval (dle zásady lex posterior derogat priori).<br/>[22] }alovaný vyvrací tezi ~alobce, ~e by o zabezpe ovacích opatYeních rozhodoval dle § 22 lesního zákona orgán ochrany leso a nikoliv Drá~ní úYad. }alovaný k tomu dodává, ~e v takovém pYípad by o ohro~ení dráhy v sousedství lesních pozemko rozhodoval v obou stupních orgán ochrany lesa a náklady na jeho odstranní by nesl provozovatel dráhy. O odstranní ohro~ení dráhy v sousedství jiných ne~ lesních pozemko by pak podle § 10 odst. 1 zákona o dráhách rozhodoval Drá~ní úYad a v návaznosti ~alovaný a náklady na odstranní nebezpe í by hradili vlastníci tchto sousedních pozemko, ím~ by doalo k nedovodné diskriminaci vlastníko jiných ne~ lesních pozemko.<br/>[23] }alovaný uvádí, ~e napadané rozhodnutí nespo ívá pYedevaím na ob anskoprávní argumentaci, nýbr~ je v nm pYedevaím interpretováno ustanovení § 10 odst. 1 zákona o dráhách, a to v kontextu nálezu Ústavního soudu . 144/2002 Sb., kterým Ústavní soud zruail povodní znní § 10 zákona o dráhách, pYi em~ ú elem aktuáln ú inného textu výae uvedeného ustanovení bylo tento nález Ústavního soudu reflektovat.<br/>[24] }alovaný uvádí, ~e Drá~ní úYad pYi postupu dle § 10 odst. 1 zákona o dráhách nezkoumá, zda jsou splnný podmínky zákona o ochran pYírody a ani tak init nemusí. Pokud Drá~ní úYad dospje k závru, ~e strom pYedstavuje nebezpe í pro dráhu v souladu s rozsudkem Nejvyaaího soudu, sp. zn. 25 Cdo 2358/2013, otázkou splnní podmínek zákona o ochran pYírody se nezabývá, jeliko~ by to bylo procesn neekonomické a ú astníky v rozporu s § 6 odst. 2 správního Yádu neúmrn zat~oval. }alovaný uvádí, ~e pokud by orgán ochrany pYírody zaujal k vykácení stromo podél dráhy negativní stanovisko a pYitom by doalo pádem stromo ke vzniku akody na dráze, ~alobce by se takto mohl vyvinit z odpovdnosti za akodu zposobenou pádem stromo. Dopravce by vaak pozostalým usmrcených cestujících nebo zranným cestujícím musel vyplatit zálohu dle l. 13 naYízení EP a Rady 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v ~elezni ní pYeprav, ani~ by ml dle výae uvedeného naYízení nárok na regres vo i provozovateli dráhy i vlastníkovi onch stromo. Dot ení cestující by dle l. 26 odst. 2 písm. a) resp. c) pYílohy I výae uvedeného naYízení nemli právo na odakodnní pYevyaující zálohu dle l. 13 tohoto naYízení. Cestující by se tak nemohli domáhat náhrady akody zposobené nesprávným úYedním postupem orgánu ochrany pYírody, jeliko~ ten by v souladu s lesním zákonem chránil zdravý lesní porost a ú elné obhospodaYování pozemko plnících funkci lesa. Dle ~alovaného má tedy ochrana ~ivota a zdraví osob na dráze pYednost pYed ochranou pYírody ve smyslu zákona o ochran pYírody a proto se Drá~ní úYad poté, co dospje k závru, ~e strom pYedstavuje nebezpe í pro dráhu, nemusí zabývat otázkou splnní podmínek definovaných zákonem o ochran pYírody, jeliko~ by to bylo procesn neekonomické. <br/>[25] }alovaný dále argumentuje, ~e § 65 zákona ochran pYírody odkazuje výslovn v poznámce pod arou na zákony odliané ne~ je zákon o dráhách, které neupravují absolutní odpovdnost za akodu. Navíc § 65 zákona o ochran pYírody je mo~né aplikovat, jak je ostatn uvedeno v citovaném ustanovení in fine, pouze v pYípad, ~e jiný postup není pYedepsán. V daném pYípad vaak se toto ustanovení neuplatní, neboe jiný postup je pYedepsán, a to v § 10 zákona o dráhách.<br/>[26] }alovaný s odkazem na rozsudek Nejvyaaího soudu sp. zn. 25 Cdo 2358/2013, uvádí, ~e nelze s jistotou prohlásit o ~ádném, tj. ani zdravém, stromu, splHujícím podmínku kritické výaky a dopadové vzdálenosti od dráhy, ~e pro ni, resp. pro osoby na ní nepYedstavuje nebezpe í. Vlastník zdravého stromu není schopen jeho pád pYedpokládat, a tudí~ ani ovlivnit, resp. mu zabránit jinak, ne~ jeho odstranním. Za takových okolností pYedstavuje ka~dý ze stromo splHující podmínku kritické výaky a dopadové vzdálenosti od dráhy nebezpe í ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o drahách.<br/>[27] VyjádYení ~alovaného je pak obsahov obdobné, jako dovody jak v napadeném, tak prvostupHovém správním rozhodnutím, pYi em~ vzhledem k tomu, ~e je ~alobou napadeno právní hodnocení zjiatného skutkového stavu, není nutné detailn v konstata ní ásti odovodnní rozsudku rozvádt obsah správního spisu (konkrétní skute nosti ze správního spisu soud uvádí pYi hodnocení ~aloby).<br/>[28] Podle § 10 odst. 1 zákona o dráhách jsou vlastníci nemovité vci v sousedství dráhy povinni strpt, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatYení k zabránní sesuvo pody, padání kameno, lavin a stromo nebo jejich ástí, vznikne-li toto nebezpe í výstavbou nebo provozem dráhy nebo pYírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpe í z jednání tchto vlastníko, jsou povinni u init nezbytná opatYení na svoj náklad. O rozsahu a zposobu provedení nezbytných opatYení a o tom, kdo je provede, rozhodne drá~ní správní úYad.<br/>[29] Z uvedeného ustanovení vyplývá, ~e pokud dráhu ohro~ují nebezpe í vy tené v citovaném ustanovení, jsou vlastníci nemovitostí sousedících s dráhou povinni strpt provedení opatYení, která mají tmto jevom zabránit, a to v pYípad, ~e toto nebezpe í vzniklo výstavbou dráhy, jejím provozem nebo pYírodními vlivy. Pokud vaak toto nebezpe í vzniklo jednáním vlastníko pozemku, jsou povinni u init nezbytná opatYení na svoj náklad. Jak ji~ uvedl Mstský soud v Praze v rozsudku ze dne 30. 8. 2018, . j. 11 A 25/2017-65, na které soud i v této vci odkazuje a s jeho názory souhlasí, pYedmtné ustanovení nerozliauje, zda bylo jednání vlastníko zavinné, pYípadn v jaké form, pouze vy~aduje, aby se na vzniku nebezpe í vlastníci pozemko aktivn podíleli. Nelze mít ale bez dalaího za to, ~e pasivita vlastníko, zposobená napY. opomenutím, pozemko nezakládá povinnost k odstranní nebezpe í na jejich náklady. I kdy~ tedy zákon hovoYí o jednání vlastníko pozemko, je nutné pYihlédnout k povinnosti prevence ulo~ené v rámci soukromého práva § 2900 ob anského zákoníku. Pokud tedy vlastník pozemku tuto preven ní povinnost nesplní, je jeho opominutí postaveno na roveH aktivnímu jednání a vlastník pozemku bude i zde povinen odstranit nebezpe í na své náklady. Preven ní povinnost platí i tehdy, pokud doalo ke vzniku nebezpe í bez pYispní vlastníko pozemko pYírodními vlivy - zde by mli vlastníci pozemku dostát své preven ní povinnosti minimáln tím, ~e informují pYísluaný drá~ní správní úYad a provozovatele dráhy, pYípadn podniknou jiná opatYení.<br/>[30] Obdobnou úpravu jako § 10 odst. 1 zákona o dráhách obsahuje také lesní zákon v § 22, který ur uje, ~e vlastníci nemovitostí nebo investoYi staveb a zaYízení jsou povinni provést na svoj náklad nezbytn nutná opatYení, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zaYízení zabezpe eny pYed akodami zposobenými zejména sesuvem pody, padáním kameno, pádem stromo nebo jejich ástí, pYesahem vtví a koYeno, zastínním a lavinami z pozemko ur ených k plnní funkcí lesa; tato opatYení jsou oprávnni provést i na pozemcích ur ených k plnní funkcí lesa. Rozsah a zposob zabezpe ovacích opatYení stanoví orgán státní správy leso, pokud není podle zvláatních pYedpiso pYísluaný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemko ur ených k plnní funkcí lesa je povinen provedení opatYení strpt.<br/>[31] Podle § 2900 ob anského zákoníku platí, ~e vy~adují-li to okolnosti pYípadu nebo zvyklosti soukromého ~ivota, je ka~dý povinen po ínat si pYi svém konání tak, aby nedoalo k nedovodné újm na svobod, ~ivot, zdraví nebo na vlastnictví jiného.<br/>[32] Jedná se o obecnou preven ní povinnost, která byla kodifikována na základ myalenky, ~e hlavním ú elem zákonných ustanovení je povinnosti vypoYádat akodu v pYípad vzniku akody, tj. umo~nit posouzení, zda akodu vzniklou v n í majetkové sféYe nese poakozený, anebo má-li mu ji nkdo nahradit, a tím sou asn vytvoYit podnty k tomu, aby se vzniku akod pYedcházelo. Z § 2900 ob anského zákoníku lze dovodit existenci protiprávního inu, i kdy~ ~ádný jiný právní pYedpis konkrétní povinnost k ur itému chování nestanoví (viz rozhodnutí Nejvyaaího soudu, sp. zn. 25 Cdo 1427/2001). KomentáYová literatura k ustanovení § 2900 ob anského zákoníku dále uvádí, ~e tradi n je takto dovozována protiprávnost pYi poruaení povinností stanovených v pYedpisech, které sice nemají povahu právní, pro adresáta vaak zakotvují srozumitelnou povinnost po ínat si ur itým dovoleným zposobem, který má vést k minimalizaci mo~ného vzniku újmy. Jak vyplývá z dovodové zprávy k ob anskému zákoníku, toto ustanovení vychází z pojetí, ~e kdo v soukromém styku koná, má konat tak, aby z toho nevznikla bezdovodná újma jinému. Slovem bezdovodná je pak vyjádYena skute nost, ~e výkon oprávnní jedné osoby sice mo~e vyvolat újmu u osoby druhé, ~e vaak tyto pYípady nemohou vést k závru o povinnosti jednajícího nahradit akodu; výslovné zdoraznní se nejeví jako nadbyte né vzhledem k tomu, jaký je sou asný stav a k jakým výkladovým dosledkom sou asná úprava asto vede. Zejména musí být vá~eno, co se konkrétn v jednotlivém pYípad od rozumné osoby podle zvyklostí soukromého ~ivota o ekává, jaká míra pYedvídatelného nebezpe í pro jiné se pojí s ur itým chováním, jaký je význam zájmu, který sleduje konající osoba, a zájmu dalaí osoby a jaký je mezi tmito zámry hodnotový pomr, zda je mezi dot enými osobami njaký vztah, do jaké míry jsou preventivní opatYení pro konajícího dosa~itelná nebo nákladná atd. Mezi poruaením preven ní povinnosti a vznikem újmy musí existovat pYí inná souvislost. Vezmeme-li v úvahu subsidiaritu preven ní povinnosti (ve smyslu pYednosti v zákon konkrétn stanovených povinností), platí následující: vyplývá-li ze zákona konkrétní povinnost, dává tím zákonodárce najevo, ~e kdy~ se bude subjekt chovat v souladu s touto povinností, nemo~e být posti~en (princip pYedvídatelnosti práva). Doktrína preven ní povinnost chápe jako povinnost k takovému jednání, které neposobí akodu a pokud ji~ taková akoda hrozí nebo existuje, pak k jednání, které akodu nezvtauje. Jde tedy o aplikaci tradi ní zásady neminem laedere v nejairaím mo~ném mYítku, neboe akodou ve smyslu preven ní povinnosti nebude jen akoda pYímo zposobená povinným, ale té~ akoda následná.<br/>[33] V pYípad § 2900 ob anského zákoníku jde o obecnou preven ní povinnost, kterou má povinnost zachovávat ka~dý, bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá pro nj ze smlouvy nebo z obecné právní povinnosti. V pYípad, ~e pYedpoklad existence protiprávního úkonu a vzniku akody bude naplnn, mezi takovým jednáním a vznikem akody (v podob vynalo~ených náklado) bude pYí inná souvislost, a pokud akodce neproká~e, ~e akodu nezavinil, bude mu dána i odpovdnost za akodu ve smyslu § 2910. Z recentní judikatury Nejvyaaího soudu vyplývá, ~e prevence spo ívá ve stanovení ur itého systému preven ních právních povinností, jako~ i nepYíznivých právních následko (sankcí) spjatých s jejich ohro~ením i poruaením. Jinými slovy, ka~dý je povinen zachovávat v~dy takový stupeH bedlivosti (pozornosti), který lze po nm vzhledem ke konkrétní asové a místní situaci rozumn po~adovat a který - objektivn posuzováno - je zposobilý zabránit i alespoH co nejvíce omezit riziko vzniku akod na ~ivot, zdraví i majetku (srov. rozsudek Nejvyaaího soudu ze dne 29.11.2018, .j. 25 Cdo 3156/2017-209).<br/>[34] Zákon o ochran pYírody v § 3 odst. 1 písm. a) stanovuje, ~e významným krajinným prvkem je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny utváYí její typický vzhled nebo pYispívá k udr~ení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou mj. lesy, raaeliniat, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, aj. Dle § 65 zákona o ochran pYírody orgán státní správy vydávající rozhodnutí podle zvláatních pYedpiso (tj. mimo jiné také Drá~ní úYad) jimi~ mohou být dot eny zájmy chránné tímto zákonem, tak iní jen po dohod s orgánem ochrany pYírody, není-li v zákon pYedepsán jiný postup.<br/>[35] Mstský soud v Praze se v prvé Yad zabýval argumentací ~alobce k námitce nepYezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, jestli~e ~alovaný v úvodu odovodnní napadeného rozhodnutí uvedl, ~e odkazuje na argumentaci Drá~ního úYadu v rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 2. 10. 2014, .j. 84/2014-130-SPR/2. V odovodnní je pYímo uvedeno, ~e:  Jeliko~ statutární msto Olomouc coby ú astníka Yízení pYedcházejícího vydání rozhodnutí .j. 84/2014-130-SPR/2 rovn~ zastupoval JUDr. Ing. Martin Flora, Dr., tedy stejný zástupce jako v pYípad obce Chlum v pYedmtném Yízení, nemo~e nebýt jemu, resp. jím zastupované obci Chlum toto rozhodnutí, a tedy právní názor zdejaího odvolacího správního orgánu znám, pro e~ na nj lze bez dalaího odkázat, a to tím spíae, ~e zú astnná osoba jako ú astníku Yízení, které vydání rozhodnutí .j. 84/2014-130- SPR/2 pYedcházelo, je v nm uvedená argumentace rovn~ známá .<br/>[36] Pokud jde o namítanou nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí tím, ~e v odovodnní rozhodnutí ~alovaného je odkazováno na rozhodnutí, které má výrok formulovaný kontradiktorn s tím, jak je výrok formulován v napadeném rozhodnutí, soud musí konstatovat, ~e takový odkaz nezakládá nepYezkoumatelnost rozhodnutí, pokud ~alovaný Yádn odovodnil své rozhodnutí nad rámec odkazovaného rozhodnutí, jak tomu bylo v daném pYípad. Je tak patrné, ~e ~alovaný odkazoval na právní hodnocení ur itého skutkového stavu, nikoliv na tá~ skutková zjiatní, z nich~ vycházel v tomto rozhodnutí. Pokud tak poukázal na své dYívjaí rozhodnutí, nejedná se o ~ádnou nepYezkoumatelnost i nesrozumitelnost rozhodnutí, ale poukaz na pYedchozí rozhodovací innost. Je pochopitelné, ~e ka~dý pYípad je skutkov jiný, a pokud se tedy skutkové okolnosti obou pYípado neshodovaly, muselo být o nich rozhodnuto výrokem odlian, to vaak jeat bez dalaího neznamená, ~e by právní posouzení nemuselo být toto~né. Proto soud takto formulovaný ~alobní bod nepova~uje za dovodný, kdy~ tyto okolnosti nereflektuje. <br/>[37] K námitce nesprávného právního posouzení vci a nesprávné interpretace aplikované právní normy soud uvádí, ~e primárním pYedpokladem pro mo~nost postupu podle § 10 zákona o dráhách je existence nebezpe í pro dráhu, v daném pYípad spo ívající v tom, ~e na pozemku rostou stromy, které mohou do dráhy spadnout a jejich~ odstranní, které jednozna n pYedstavuje zásah do výkonu vlastnických práv ~alobce.<br/>[38] PYi posouzení mo~nosti postupu podle ust. § 10 odst. 1 zákona o dráhách soud v této vci vychází z právního názoru zdejaího soudu, který uvedl v rozsudku ze dne 30. 8. 2018, j. 11 A 25/2017-65 (správní judikatura je dostupná na www.nssoud.cz). Je pravda, ~e proti tomuto rozsudku byla podána kasa ní stí~nost vedená u Nejvyaaího správního soudu pod sp. zn. 3 As 159/2018, o ní~ nebylo doposud rozhodnuto, nicmén se jedná o pravomocné rozhodnutí zdejaího soudu, a proto z nho soud pYi posouzení této vci vychází (stejn jako jiný senát zdejaího soudu ve vci sp. zn. 9 A 51/2017, kde byl rozsudek rovn~ napaden kasa ní stí~ností). Skutkové okolnosti projednávané ve vci zdejaího soudu pod sp. zn. 11 A 25/2017 byly obdobné jako ve vci této ( 1. }alobce se podanou ~alobou domáhal zruaení rozhodnutí ~alovaného ze dne 23. 11. 2016, .j. 49/2016-130/SPR/3, jím~ bylo zamítnuto odvolání ~alobce proti rozhodnutí Drá~ního úYadu (dále také jako  úYad ) ze dne 12. kvtna 2016, .j. DUCR-29475/16/Ho (dále také jako  prvostupHové rozhodnutí ), jeho~ výrokem byla ~alobci podle § 10 odst. 1 zákona . 266/1994 Sb., o dráhách (dále také jako  zákon o dráhách ), ulo~ena povinnost provést nezbytná opatYení k odstranní vzniklého zdroje ohro~ení dráhy, a to odstranit vaechny stromy rostoucí na pozemku p.p. . 1325/1, k. ú. 705250 Nová Role, obec 555398 Nová Role, okres Karlovy Vary, které svojí výakou a dopadovou vzdáleností mohou ohrozit provoz na regionální dráze Karlovy Vary dolní nádra~í  Poto ky, a to v mezistani ním úseku Nová Role  Nejdek, v ~el. km 13,100  14,100, vlevo i vpravo podél trati, pYi em~ odstranní stromo bude provedeno za sou innosti provozovatele dot ené ~elezni ní dráhy, tj. Správy ~elezni ní dopravní cesty, s.o., oblastního Yeditelství Ústí nad Labem, se sídlem }elezni áYská 1386/31, 400 03 Ústí nad Labem (dále také jako  S}DC ). Veakeré kroky pYi odstraHování ohro~ení dráhy pak byl ~alobce povinen projednat s výae uvedeným provozovatelem dráhy. ). <br/>[39] Podle právního názoru vysloveného v tomto rozsudku:  19. Primárním pYedpokladem pro mo~nost postupu dle § 10 zákona o dráhách je existence nebezpe í pro dráhu, v daném pYípad spo ívající v tom, ~e na pozemku rostou stromy, které mohou do dráhy spadnout a jejich~ odstranní, které jednozna n pYedstavuje zásah do výkonu vlastnických práv ~alobce, je opatYením, které splHuje po~adavek nezbytného rozsahu dle § 2 odst. 3 správniho Yádu. V projednávaném pYípad byla prvotním impulsem pro vydání rozhodnutí, ~e stromy musí být odstranny, nehoda spo ívající v najetí vlaku na pYeká~ku na dopravní cest dráhy, a to na vyvrácený strom. Následným aetYením S}DC bylo zjiatno, ~e se na pozemku ~alobce v okolí ~eleznice  nachází stromy (souvislý lesní porost), které jsou svým vzrostem a dopadovou vzdáleností zdrojem ohro~ení dráhy (viz .l. 1 správního spisu). Sou ástí spisového materiálu je dále mapa a fotodokumentace pYedmtného úseku, nicmén ze spisu nikterak nevyplývá, ~e by lesní porost byl podroben dalaímu zkoumání, zda jsou stromy ve apatném stavu, i co bylo pYí inou pádu dubu do dráhy vlaku. Nabízí se napYíklad místní aetYení dendrologa, i zadání vypracování znaleckého posudku znalci odpovídající odbornosti. V projednávaném pYípad vaak nebyly stromy nijak zkoumány, pouze bylo konstatováno, ~e jejich prostá existence pYedstavuje pro dráhu nebezpe í. Soud si v ~ádném pYípad nepYivlastHuje odborné dendrologické znalosti, avaak s ohledem na uvedené dospl k názoru, ~e byla poruaena zásada materiální pravdy vyjádYená v § 3 s. Y., jeliko~ nebyl zjiatn stav vci, o nm~ nejsou dovodné pochybnosti. 20. V dalaím postupu správního orgánu spo ívající v naYízení odstranní vaech stromo, které by vzhledem ke své výace a vzdálenosti od trati mohly do dráhy ~eleznice spadnout, pak spatYuje soud rovn~ poruaení § 2 odst. 3 s. Y., neboe správní orgán nezkoumal stav stromo a tedy ani nemohl pYedlo~it pYesvd ivou argumentaci smYující k závru, ~e musí dojít k vykácení vaech tchto stromo. Opa ný závr by nutn vedl k absurdnímu dosledku, ~e musí být vykáceny vaechny stromy v okolí vaech ~eleznic v eské republice, kde nkdy doalo k pádu stromu do kolejiat. V tomto ohledu tedy shledal soud ~alobu jako dovodnou, neboe správní orgán pochybil ve shromá~dní dokazo a jejich následném vyhodnocení v takové míYe, ~e zjiatný skutkový stav nemo~e být podkladem pro rozhodnutí. Argumentoval-li ~alovaný v rozhodnutí judikaturním závrem, ~e nebezpe ný mo~e být i zdravý strom, pak je soud toho názoru, ~e nelze pauaáln na základ tohoto závru dovozovat bez dalaího, ~e vaechny zdravé stromy jsou nebezpe né. K takovému zjiatní je nutné zjistit dalaí okolnosti, z nich~ se nebezpe í podává (morfologie terénu, stav podlo~í apod.); takové skute nosti v Yízení zjiatny nebyly. 21. Dále se soud zabýval otázkou, zda by v pYípad, kdy by pYipustil, ~e prostá existence stromo v okolí ~eleznice znamená nebezpe í pro ~ivoty a zdraví osob pYepravujících se po dráze, bylo takové nebezpe í zapYí inno jednáním ~alobce, a ten by tak byl povinen u init nezbytná opatYení na svoj náklad. Zákon o dráhách v § 10 blí~e nespecifikuje, zda má být jednání vlastníko zavinné, pYípadn zda se má jednat o zavinní ve form úmyslu i nedbalosti. V kontextu § 2900 a násl. ob anského zákoníku mo~e být navíc povinnost odstranní nebezpe í na náklady ~alobce zalo~eno i pasivitou, tedy prostým opomenutím ~alobce jednat dle preven ní povinnosti. Z dokumentu  zápis ze spole né pochozky zástupco Lesy R a S}DC vyplývá, ~e dne 25. 11. 2013 se uskute nila spole ná obhlídka pYedmtné ásti dráhy, jejím~ & 23. Soud s ohledem na veakeré shora uvedené závry dospl k závru, ~e skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, vy~aduje zásadní doplnní, a proto postupoval dle § 76 odst. 1 písm. b) s. Y. s. a napadené rozhodnutí bez naYízení jednání zruail a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení. V dalaím Yízení se správní orgány, nezvolí-li jiné procesní Yeaení zahájeného správního Yízení, doplní skutkový stav, jak je uvedeno výae, a~ poté bude mo~né posoudit, zda je ve vztahu k ~alobci mo~né postupovat podle § 10 zákona o dráhách. .<br/>[40] V projednávaném pYípad byl prvotním impulsem pro vydání rozhodnutí Drá~ního úYadu dle § 10 odst. 1 zákona o dráhách, ~e ur ené stromy musí být odstranny, podnt zú astnné osoby ze dne 3. 6. 2015, který byl podán s ohledem na skute nost, dne 14. 2. 2015 doalo k pádu vzrostlého stromu na ~elezni ní trae v úseku Bl ice  Blatná. Z obsahu pYedlo~eného spisového materiálu se podává, ~e následným aetYením zú astnné osoby, které se ú astnil i zástupce ~alobce  byly pouze v minimální míYe vytypovány vzrostlé dYeviny, které ohro~ují ~elezni ní dopravu v tomto úseku (citováno soudem z Oznámení ohro~ení dráhy dle § 10 zákona . 266/1994 Sb. ze dne 3. 6. 2015 o zahájení Yízení ve vci odstranní zdroje ohro~ení dráhy). Na základ této události, zú astnná osoba vyzvala ~alobce jako vlastníka pozemku k zjednání nápravy a odstranní suchých, poakozených i jinak nebezpe ných stromo, které dle tvrzení zú astnné osoby ohro~ují bezpe ný ~elezni ní provoz. Sou ástí spisového materiálu je výzva zú astnné osoby k odstranní stromo v ochranném pásmu dráhy ze dne 23. 2. 2015, zápis z jednání ze dne 13. 3. 2015, fotodokumentace, výpisy z katastru nemovitostí týkající se pYedmtných pozemko ve vlastnictví ~alobce, odpov ~alobce na výzvu k odstranní stromo ze dne 17. 3. 2015, oznámení o výkonu státního dozoru ve vcech drah ze dne 7.8.2015, protokol ze státního dozoru ve vcech drah ze dne 20. 8. 2015. Z obsahu spisu vaak nikterak nevyplývá, ~e by lesní porost byl podroben dalaímu zkoumání, tj. zda jsou stromy ve apatném stavu, i co bylo pYí inou pádu stromu na dráhu dne 14. 2. 2015.<br/>[41] Za tohoto stavu je tak podle názoru soudu pln pou~itelný právní názor zdejaího soudu shora vyslovený v rozsudku sp. zn. 11 A 25/2017, a soud tak na nj odkazuje, ani~ by bylo ú elné jej znovu opakovat. Soud pak rovn~ odkazuje na dalaí vydaný rozsudek zdejaího soudu sp. zn. 9 A 51/2017, který rovn~ z tohoto rozsudku vychází. <br/>[42] Pokud jde o námitku ~alobce, ~e Drá~ní úYad a ~alovaný nezohlednil stanovisko orgánu ochrany pYírody, soud uvádí, ~e obecn vztahem mezi zákonem o dráhách a zákonem o ochran pYírody se ji~ zabýval Nejvyaaí správní soud v rozsudku ze dne 5. 11. 2015, .j. 7 As 162/2015  59, ve kterém uvádí, ~e v pYípad, kdy dYeviny pYedstavují zdroj ohro~ení ~ivota, zdraví nebo majetku, lze tyto zdroje nebezpe í odstranit v souladu s § 8 odst. 4 zákona o ochran pYírody i bez pYedchozího povolení orgánu ochrany pYírody. Jedná se vaak o výjimku, kdy práv s ohledem na havarijní stav dYevin musí být situace Yeaena v co nejkrataí dob, tak~e kácení lze provést, ani~ by mu pYedcházelo správní Yízení podle zákona o ochran pYírody. Nejvyaaí správní soud v citovaném rozhodnutí pak s ohledem na výae uvedené zdorazHuje, ~e ke kolizi mezi právní úpravou zákona o dráhách a zákona o ochran nedochází, neboe i v pYípad, kdy je ohro~en bezpe ný provoz dráhy, lze postupovat podle zákona o ochran pYírody.<br/>[43] Z výae uvedeného je zYejmé, ~e pravomocí k ochran dYevin  na drahách i mimo n je nadán orgán ochrany pYírody, který je mimo jiné i za tímto ú elem zYízen, a který je mj. v souladu s § 8 zákona o ochran pYírody oprávnn rozhodnout o kácení dYevin podél dráhy i v jejím ochranném pásmu, pokud se nachází na území chránné zákon o ochran pYírody. Zákon o ochran pYírody ani zákon o drahách na ~ádném míst nestanovuje, ~e by v pYípad kácení dYevin  na dráze byl oprávnn rozhodovat pouze Drá~ní úYad, taková kompetence Drá~ního úYadu ze zákona nevyplývá.<br/>[44] Z § 65 zákona o ochran pYírody dále vyplývá, ~e povolení ke kácení dYevin mo~e orgán ochrany pYírody vydat pouze po dohod s Drá~ním úYadem. }alobce v této souvislosti dále namítal, ~e dohoda v tomto pYípad uzavYena nebyla, kdy~ ~alobce s dot eným orgánem státní správy vobec nekomunikoval.<br/>[45] Z obsahu správního spisu bylo zjiatno, ~e Drá~ní úYad i ~alovaný v dané vci rozhodovaly na základ oznámení zú astnné osoby. Obsahem správního spisu vaak není dohoda i jakákoliv jiná procesní forma souhlasu (napY. vyjádYení) vystavená orgánem ochrany pYírody. Takový postup nelze ze strany správních orgáno pova~ovat za Yádný, kdy~ správní orgán prvního stupn byl povinen postupovat podle § 65 zákona o ochran pYírody, co~ nenaplnil. Vzhledem ke skute nosti, ~e správní orgány nedodr~ely zákonem stanovené podmínky pro povolení kácení dYevin, kdy~ neuzavYely dohodu s Drá~ním úYadem, byla námitka ~alobce, dle ní~ je rozhodnutí správních orgáno nezákonné, shledána dovodnou.<br/>[46] Co se týká námitky smYující do výroku rozhodnutí Drá~ního úYadu o vylou ení odkladného ú inku odvolání, soud pYedn pova~uje za nutné uvést, ~e proti takovému rozhodnutí zákon neumo~Huje podat Yádný opravný prostYedek (§ 85 odst. 4 správního Yádu). Na druhou stranu z pou ení, které je sou ástí rozhodnutí Drá~ního úYadu, mohl ~alobce nabýt dojmu, ~e proti tomuto výroku lze odvolání podat, neboe o takové mo~nosti byl (k výroku jako celku) pou en. Soud ve vci odkladného ú inku odkazuje na rozhodnutí Nejvyaaího správního soudu ze dne 7. 9. 2010, .j. 7 As 26/2009-58, ze kterého vyplývá ~e  z povahy výroku o vylou ení odkladného ú inku odvolání je zYejmé, ~e jakkoli má samostatný normativní obsah ( asov posouvá vykonatelnost i jiné právní ú inky rozhodnutí, jeho~ se týká, pYi em~ v pYípad, ~e prvostupHové rozhodnutí v odvolacím Yízení neobstojí, oproti standardní situaci, kdy by odkladný ú inek vylou en nebyl, zposobuje, ~e prvostupHové rozhodnutí se, bye jen do asn, do jeho zruaení i zmny druhostupHovým správním orgánem stane vykonatelným i nabude jiných právních ú inko), zasahuje do práv i povinností ú astníko Yízení pouze ve spojení se samotným  vcným výrokem prvostupHového rozhodnutí. V tomto smyslu lze výrok o vylou ení odkladného ú inku odvolání pova~ovat za akcesorický a do asný výrok. Jeho právní ú inky stojí a padají s existencí  vcného výroku prvostupHového rozhodnutí (jeho zruaením odvolacím orgánem zaniká i vylou ení odkladného ú inku odvolání), resp. v pYípad, ~e  vcný výrok prvostupHového rozhodnutí v odvolacím Yízení beze zmny obstojí, stojí a padají s právní mocí prvostupHového rozhodnutí nastávající oznámením rozhodnutí o odvolání ú astníkom (& ). .<br/>[47] Výrok o vylou ení odkladného ú inku tedy za situace, kdy je zruaeno rozhodnutí správního orgánu, jím~ byl ulo~en, sdílí osud tohoto zruaeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, ~e soud zruail svým výrokem i prvostupHové správní rozhodnutí, byl tím zruaen i výrok o vylou ení odkladného ú inku ~aloby. K odovodnní takového výroku soud uvádí, ~e podmínky pro aplikaci § 85 odst. 2 písm. a) správního Yádu v projednávané vci splnny nebyly, neboe i pYi vymezení veYejného zájmu na ochran ~ivota a zdraví tYetích osob (cestujících na dráze) jeho pYijetí v první Yad bránil nedostatek skutkových zjiatní, na jejich~ základ mohl Drá~ní úYad dospt k závru o naplnní podmínky  naléhavosti (soud odkazuje na obdobné vypoYádání této ~alobní námitky jako v rozsudku Mstského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2019, j. 9 A 51/2017- 59).<br/>[48] Ze vaech shora uvedených dovodo soud dospl k závru, ~e skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, vy~aduje zásadní doplnní, dále zohlednní postupu s orgánem pYírody a krajiny, a proto podle § 76 odst. 1 písm. b) s. Y. s. napadené rozhodnutí bez naYízení jednání zruail, v etn zruaení prvostupHového správního rozhodnutí, které vychází z tých~ neúplných podklado neumo~Hujících prozatím právní posouzení, a vc vrátil ~alovanému k dalaímu Yízení.<br/>[49] Výrok o náhrad náklado Yízení je odovodnn § 60 odst. 1 s.Y.s. }alobce ml ve vci plný úspch, proto má proti ~alovanému právo na náhradu dovodn vynalo~ených náklado Yízení o ~alob, je~ v daném pYípad sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výai 3 000 K , a z odmny zástupce  advokáta podle vyhláaky . 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znní pozdjaích pYedpiso, a to za dva úkony po 3 100 K  a 2 re~ijní pauaály po 300 K  (pYevzetí vci, sepis ~aloby), spolu s daní z pYidané hodnoty z odmny advokáta ve výai 1 428 K , neboe advokát je plátce této dan. <br/>[50] Soud neulo~il osob zú astnné na Yízení ~ádnou povinnost, proto jí nemohly náklady Yízení vzniknout podle ust. § 60 odst. 5 s.Y.s.<br/><br/>P o u  e n í :<br/><br/>Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasa ní stí~nost ve lhot dvou (2) týdno ode dne jeho doru ení. Kasa ní stí~nost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyaaího správního soudu, se sídlem Moravské námstí 6, Brno. O kasa ní stí~nosti rozhoduje Nejvyaaí správní soud.<br/>Lhota pro podání kasa ní stí~nosti kon í uplynutím dne, který se svým ozna ením shoduje se dnem, který ur il po átek lhoty (den doru ení rozhodnutí). PYipadne-li poslední den lhoty na sobotu, nedli nebo svátek, je posledním dnem lhoty nejblí~e následující pracovní den. Zmeakání lhoty k podání kasa ní stí~nosti nelze prominout.<br/>Kasa ní stí~nost lze podat pouze z dovodo uvedených v § 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecných nále~itostí podání musí obsahovat ozna ení rozhodnutí, proti nmu~ smYuje, v jakém rozsahu a z jakých dovodo jej st~ovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doru eno.<br/>V Yízení o kasa ní stí~nosti musí být st~ovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, který za nj jedná nebo jej zastupuje, vysokoakolské právnické vzdlání, které je podle zvláatních zákono vy~adováno pro výkon advokacie.<br/>Soudní poplatek za kasa ní stí~nost vybírá Nejvyaaí správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na ú et Nejvyaaího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.<br/><br/>Praha dne 19. prosince 2019<br/><br/>JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.<br/>pYedseda senátu<br/><br/>Shodu s prvopisem potvrzuje: M. V.<br/></body> </html>