<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 1 Ao 1/2005- 98 - text</title> </head> <body> ÿþ1 Ao 1/2005-98<br/>[OBRÁZEK]<br/><br/> ESKÁ REPUBLIKA<br/><br/>R O Z S U D E K<br/>J M É N E M R E P U B L I K Y<br/><br/><br/> Nejvyaaí správní soud rozhodl v senát slo~eném z pYedsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyH JUDr. Marie }iakové a JUDr. Lenky Kaniové v právní vci navrhovatele T. C. R., a. s., proti odporci eskému telekomunika nímu úYadu, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, o návrhu na zruaení ásti opatYení obecné povahy odporce ze dne 27. 6. 2005, . j. 27213/2005-610, . OOP/10/07.20053, kterým se stanoví technické a organiza ní podmínky pro realizaci pYenositelnosti telefonních ísel a zásady pro ú tování ceny mezi podnikateli v souvislosti s pYenositelností ísel, <br/><br/><br/>t a k t o :<br/><br/><br/>I. Ustanovení lánku 3 písm. d) opatYení obecné povahy eského telekomunika ního úYadu ze dne 27. 6. 2005, . j. 27213/2005-610, . OOP/10/07.2005-3, kterým se stanoví technické a organiza ní podmínky pro realizaci pYenositelnosti telefonních ísel a zásady pro ú tování ceny mezi podnikateli v souvislosti s pYenositelností ísel, s e z r u a u j e dnem vyhláaení tohoto rozsudku.<br/><br/>II. Na náhradu náklado Yízení nemá ~ádný z ú astníko Yízení právo.<br/> <br/><br/>O d o v o d n  n í :<br/><br/><br/>I.<br/>Podstata návrhu<br/><br/>Navrhovatel se návrhem ze dne 29. 8. 2005  doalým soudu faxem dne 30. 8. 2005 a potvrzeným písemným podáním stejného obsahu, je~ doalo soudu následujícího dne  domáhal zruaení lánku 3 písm. d) opatYení obecní povahy eského telekomunika ního úYadu ze dne 27. 6. 2005, . j. 27213/2005-610, . OOP/10/07.2005-3, kterým se stanoví technické a organiza ní podmínky pro realizaci pYenositelnosti telefonních ísel a zásady pro ú tování ceny mezi podnikateli v souvislosti s pYenositelností ísel (dále jen  opatYení <br/><br/><br/><br/>obecné povahy o pYenositelnosti ísel ), a to s ú inností od okam~iku nabytí právní moci rozsudku.<br/><br/>Svoj návrh odovodnil tím, ~e eský telekomunika ní úYad pYekro il pravomoc, pokud v l. 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel stanovil, ~e ú astnická smlouva pYenesením telefonního ísla pozbývá ú innosti. Pravomoc eského telekomunika ního úYadu je v § 34 odst. 4 zákona . 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zmn nkterých souvisejících zákono (dále jen  zákon o elektronických komunikacích ), omezena na stanovení technických a organiza ních podmínek pro realizaci pYenositelnosti ísel. Stanovení pravidla o pYed asném ukon ení ú astnické smlouvy z dovodu pYenesení telefonního ísla nemo~e být technickou ani organiza ní podmínkou. Organiza ními podmínkami jsou pouze takové podmínky, které se vztahují k vlastnímu procesu zajiatní pYenositelnosti ísel. Technickými podmínkami jsou podmínky týkající se sítí elektronických komunikací a informa ních systémo operátoro, které z technického hlediska umo~Hují pYenesení telefonního ísla. <br/><br/>Pravidlo, ~e ú astnická smlouva pYenesením telefonního ísla pozbývá ú innosti, nelze pova~ovat za organiza ní podmínku vztahující se k procesu pYenesení telefonního ísla z jedné sít do druhé. Toto pravidlo pYedstavuje ryze právní podmínku, neboe stanoví právní následek pYenesení telefonního ísla ze sít jednoho operátora do sít druhého operátora. Takovýto právní následek  jen~ je obzvláat citelný u smluv uzavíraných na dobu ur itou  není oprávnn stanovit eský telekomunika ní úYad, nýbr~ toliko zákonodárce. Pravidlo o pozbytí ú innosti ú astnické smlouvy pYi pYenesení telefonního ísla není zjevn ani technickou podmínkou, jeliko~ se nevztahuje ~ádným zposobem k technickému zajiatní pYenositelnosti ísel.<br/><br/>Dále navrhovatel podrobn poukazoval na to, ~e uvedené pravidlo pYedstavuje zásah do jeho majetkových práv, omezuje svobodu podnikání a povede k finan ním ztrátám. Právo ú astníka na pYenesení ísla není absolutním a ni ím neomezeným právem; je mo~né jej realizovat pouze v mezích práv a povinností, které vyplývají z konkrétní ú astnické smlouvy mezi operátorem a zákazníkem. Toho, ~e pravidlo o pYed asném ukon ení ú astnické smlouvy na dobu ur itou zposobí operátorom velké ztráty, si byl vdom i odporce: proto do opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel vlo~il lánek 17 o pYimYeném nároku na vyrovnání, je~ negativní finan ní dopady pouze do jisté míry umenauje. Xeaením finan ních ztrát není ani poslední vta lánku 3 opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel, podle ní~ pozbytím ú astnické smlouvy nejsou  dot eny závazky vzniklé na základ této smlouvy ; citovaná vta se toti~ vztahuje na závazek ú astníka uhradit cenu telekomunika ních slu~eb, které mobilní operátor poskytl do okam~iku pYenesení ísla.<br/><br/>II.<br/>VyjádYení odporce<br/><br/>Odporce ve vyjádYení uvedl, ~e problematiku pYenositelnosti ísel upravuje smrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES, o univerzální slu~b a právech u~ivatelo týkajících se sítí a slu~eb elektronických komunikací (smrnice o univerzální slu~b). lánek 30 této smrnice, který byl promítnut pYedevaím do § 34 zákona o elektronických komunikacích, po~aduje, aby si vaichni (na toto slovo polo~il odporce doraz  pozn. soudu) ú astníci veYejn pYístupných telefonních slu~eb, v etn mobilních slu~eb, kteYí o to po~ádají, <br/><br/><br/>mohli ponechat své íslo (svá ísla) nezávisle na podniku, který slu~bu poskytuje, a to v pYípad zempisných ísel v ur itém míst a v pYípad nezempisných ísel kdekoliv; toto se nevztahuje na pYenositelnost ísel mezi sítmi poskytujícími slu~by v pevných místech a mobilními sítmi. }ádné dalaí výjimky z pYenositelnosti ísel nejsou. Do smluvní volnosti nezasahuje samotné opatYení obecné povahy, nýbr~ ji~ zákon o elektronických komunikacích, proto~e v § 34 odst. 1 ukládá povinnost zajistit, aby ka~dý (na toto slovo polo~il odporce opt doraz  pozn. soudu) ú astník si mohl ponechat své telefonní íslo. l. 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel je pouhou technickou a organiza ní podmínkou, která je v opatYení uvedena proto, aby odstranila pochybnost ú astníka, zda nebude po pYenesení ísla platit sou asn dva telefonní ú ty; jeliko~ citovaný lánek toliko v zájmu právní jistoty vymezuje okam~ik, k nmu~ dochází k ukon ení ú innosti smlouvy (pYi em~ tato skute nost vyplývá z právních pYedpiso), jde o technickou a organiza ní podmínku. Smlouva mezi operátorem a ú astníkem poté, co doalo k pYenesení ísla, nemo~e být plnna, neboe pYenesením ísla doalo k popYení ú elu povodn uzavYené smlouvy.<br/><br/>Dále odporce popsal proces vedoucí k vydání napadeného opatYení obecné povahy. VyjádYil pYitom pYesvd ení, ~e postupoval zcela v souladu s právními pYedpisy.<br/><br/>Úprava obsa~ená v l. 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel byla nezbytná zejména s ohledem na § 61 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, podle nho~ je podnikatel poskytující veYejn dostupnou slu~bu elektronických komunikací povinen poskytovat tuto slu~bu nepYetr~it po vaechny dny v roce. Pokud by v okam~iku pYenesení telefonního ísla zostala povodní smlouva i nadále ú innou, poruaoval by opouatný operátor citované ustanovení, neboe by neposkytoval ú astníkovi, se kterým ml uzavYenou  platnou a hlavn ú innou smlouvu , pYísluanou slu~bu.<br/><br/>Posléze se vyjadYoval k omezení hospodáYské sout~e a svobody podnikání, jako~ i k tvrzeným finan ním ztrátám navrhovatele.<br/><br/>Svou argumentaci shrnul tak, ~e l. 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel není v rozporu se smrnicí o univerzální slu~b, zákonem o elektronických komunikacích ani jiným právním pYedpisem. OpatYení obecné povahy bylo vydáno na základ zákona o elektronických komunikacích a v jeho mezích. Odporce pYi jeho vydání nepYekro il meze své pravomoci a posobnosti. Z tchto dovodo navrhl zamítnutí návrhu.<br/><br/>III.<br/>Replika navrhovatele<br/><br/>V odpovdi na vyjádYení odporce (replice) navrhovatel uvedl, ~e odporce interpretuje právo na pYenesení telefonního ísla jako ni ím neomezené absolutní právo, které lze realizovat kdykoliv zcela bez ohledu na sjednanou dobu platnosti ú astnické smlouvy. Extenzivní interpretace formulace  ka~dý ú astník&  , obsa~ené v § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, nemá podle navrhovatele oporu v zákon a neznamená, ~e operátora lze zmnit v ka~dém okam~iku, tedy zcela bez ohledu na to, jakou dobu trvání ú astnické smlouvy si ú astník s operátorem dobrovoln sjednal. Uvedená formulace znamená pouze to, ~e pYenositelnosti ísel mohou ú astníci vyu~ít bez ohledu na to, zda jsou <br/><br/><br/><br/>fyzické i právnické osoby, na vyu~ívaný objem provozu, anebo na to, zda vyu~ívají pevné i mobilní telekomunika ní slu~by. <br/><br/>Navrhovatel dále podotýká, ~e mobilní operátoYi nenutí ú astníky uzavírat smlouvy na dobu ur itou. Ú astníci v~dy mli a mají mo~nost uzavYít i smlouvu na dobu neur itou. Ka~dý ú astník vaak mo~e právo na pYenesení telefonního ísla realizovat pouze v rámci pravidel, která jsou stanovena konkrétní ú astnickou smlouvou. Jestli~e ú astník uzavYel smlouvu na dobu ur itou, je logické, ~e by ml tuto sjednanou dobu trvání ú astnické smlouvy respektovat. Ú elem pYenositelnosti telefonních ísel nemohlo být umo~nit ukon it ú astnickou smlouvu na dobu ur itou; je jím pouze zajiatní toho, aby nemo~nost ponechat si telefonní íslo nebyla odrazující pro zmnu operátora.<br/><br/>Z § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích nevyplývá, ~e by ú astník mohl zmnit operátora v kterémkoliv okam~iku, tj. zcela bez ohledu na dobu trvání ú astnické smlouvy, kterou si sám dobrovoln sjednal. Z citovaného ustanovení pak u~ vobec nevyplývá, ~e v okam~iku pYenesení telefonního ísla k jinému operátorovi pozbývá dosavadní ú astnická smlouva ú innosti. Tento právní následek nelze dovodit z formulace  ka~dý ú astník&  , a to ani ve spojení se smrnicí o univerzální slu~b. Nelze si pYedstavit, ~e by zákonodárce takto záva~ný právní následek výslovn neupravil, kdyby jej zamýalel.<br/><br/>Argument odporce, ~e pravidlo o pYed asném pozbytí ú innosti ú astnických smluv je nezbytné s ohledem na § 61 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, je v pYímém rozporu s jeho tvrzením, ~e ú astnická smlouva kon í pYenesením telefonního ísla pYímo na základ tohoto zákona. Pokud by platilo tvrzení, ~e ú astnická smlouva pYenesením telefonního ísla kon í pYímo na základ zákona, nebylo by nutné se obávat, ~e operátoYi nebudou schopni po pYenesení telefonního ísla splnit svoji povinnost podle § 61 odst. 1 citovaného zákona.<br/><br/>Nelze souhlasit ani s názorem, podle nho~ se v dosledku pYenesení telefonního ísla stává plnní ú astnické smlouvy nemo~ným a tato smlouva zaniká. Vzhledem k tomu, ~e bhem trvání ú astnické smlouvy mo~e ú astník telefonní ísla mnit (dokonce mo~e mít k jedné SIM kart více telefonních ísel), je velmi snadné pokra ovat pYi pYenesení telefonního ísla v dosavadní smlouv s jiným  novým - telefonním íslem. PYenesení telefonního ísla tedy nezposobuje nemo~nost plnní, nehled na to, ~e nemo~ností plnní se rozumí objektivní nemo~nost plnní, tedy zcela nco jiného, ne~ se domnívá odporce. Jeliko~ pYenesením telefonního ísla nemo~nost plnní nenastává, nemo~e dojít ani k pozbytí ú innosti ú astnické smlouvy.<br/><br/>Navrhovatel se dále vyjadYoval k nkterým tvrzením odporce, je~ pova~oval za spekulativní nebo nepravdivá, tedy pYedevaím k pravdpodobné dob trvání závazko na dobu ur itou, omezení hospodáYské sout~e a nároku na vyrovnání. Konstatoval rovn~, ~e zmna telefonního ísla je v~dy spojena s nemalými náklady (napY. u podnikatelo vytiatní nových reklamních materiálo, vizitek, hlavi kových papíro apod.). Smyslem a ú elem pYenositelnosti ísel je zajistit, aby nevznikly ~ádné náklady spojené s pYenositelností ísel, které by bránily pYechodu k jinému operátorovi. Je vaak pYirozené, ~e i v podmínkách pYenositelnosti ísel by ú astníci mli dodr~ovat sjednanou dobu trvání ú astnických smluv; jde o elementární zásadu, ~e by ml být dodr~en závazek, k nmu~ se ú astník svobodn zavázal a za jeho~ uzavYení získal podstatné výhody. Smysl a ú el pYenositelnosti ísel, jak jej<br/><br/><br/> prezentuje odporce, tj. umo~nit ú astníkom pYenést telefonní íslo kdykoliv od kohokoliv ke komukoliv, výrazn pYesahuje skute ný a obvyklý ú el pYenositelnosti ve vaech evropských zemích. <br/><br/>IV.<br/>PYednesy a kone né návrhy ú astníko pYi jednání<br/><br/>PYi ústním jednání, konaném dne 27. 9. 2005, navrhovatel zdoraznil, ~e nehodlá zpochybHovat samotný institut pYenositelnosti ísel; napadá pouze ustanovení lánku 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel, upravující pozbytí ú innosti uzavYených smluv. Právní názor odporce nemá v § 34 zákona o elektronických komunikacích oporu. Toto ustanovení neupravuje okam~ik, kdy dochází k pYenositelnosti a ani jaké ú inky má pYenesení ísla na ji~ uzavYené smlouvy; toto ustanovení znamená toliko to, ~e o pYenesení ísla je oprávnn ~ádat kdokoli, ale nikoli kdykoliv a bez jakýchkoliv podmínek. Existencí lánku 3 písm. d) citovaného opatYení by byl navrhovatel zkrácen ve svém právu vynutit si smlouvu sjednanou na dobu ur itou. Právo na pYenesení ísla by mlo být realizováno v rámci existujících smluvních vztaho, a nikoliv umo~Hovat, aby zákazník uzavYel smlouvu, získal výhodu a poté mohl smlouvu bez jakýchkoliv následko nedodr~et. Vaichni operátoYi mají ve svých nabídkách i smlouvy na dobu neur itou, jejich~ výhodou je pru~nost pYi ukon ení takové smlouvy. Ú elem pYenositelnosti ísel je sní~ení transak ních náklado pYi pYechodu mezi operátory. Kdyby pYenositelnost neplatila, jist by zákazník zva~oval, zda má investovat napY. do tisku nových vizitek, firemních hlavi kových papíro, informací zákazníkom apod. <br/><br/>Navrhovatel dále nesouhlasil se zpochybHováním samotného institutu smluv uzavíraných na dobu ur itou.<br/><br/>Neztoto~nil se ani s názorem odporce, podle nho~, pokud by opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel neobsahovalo napadenou podmínku, bylo by v rozporu s komunitárním právem. Je pravda, ~e Evropská komise zahájila proti eské republice Yízení o poruaení Smlouvy podle lánku 226 Smlouvy o zalo~ení Evropského spole enství. Toto Yízení se vaak týká faktu, ~e eská republika neimplementovala pYísluanou smrnici jako celek, a ~e tedy dosud nikdo nemo~e po~ádat o pYenositelnost svého ísla. <br/><br/>S ohledem na princip racionálního zákonodárce nemo~e být pravidlo obsa~ené v lánku 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel organiza ní podmínkou. PYi zmocnní vydat opatYení obecné povahy nemohl mít zákonodárce ur it na mysli tak extenzivní pou~ití § 34 zákona jako odporce. Toto pravidlo není nutné k fungování pYenositelnosti ísel.<br/><br/>Navrhovatel uzavYel, ~e odporce pYekro il svou pravomoc a navrhl shodn jako v písemn podaném návrhu, aby byl lánek 3 písm. d) napadeného opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel zruaen.<br/><br/>Odporce zdoraznil, ~e lánek 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel nestanovil právní podmínku, ~e uzavYené smlouvy pozbývají ú innosti; to ji~ vyplývá z právních pYedpiso. Citovaný lánek pouze ur il, kdy se tak fakticky stává. Vzhledem k tomu, ~e lánek 3 písm. d) uvedeného opatYení stanovil toliko okam~ik, k nmu~ ú astnická <br/><br/><br/>smlouva pozbývá ú innosti, jde o technickou a organiza ní podmínku. Dot ený lánek napadeného opatYení nezasahuje do smluvní volnosti ú astníko; k zásahu dochází u~ pYenesením ísla k jinému operátorovi. <br/><br/>Nelze navíc souhlasit s tvrzením, ~e pYi pYenesení ísla mo~e dosavadní smluvní vztah pokra ovat. Nejde ji~ o ten samý smluvní vztah, ale o vztah jiný, neboe navrhovatel mo~e sice poskytovat stejné slu~by, ale s jiným íslem. <br/><br/>Smysl pYenositelnosti ísel spo ívá v podpoYe hospodáYské sout~e a v ochran spotYebitelo. Nedostate ná implementace smrnice do eského právního Yádu není pYedmtem tohoto Yízení. <br/><br/>Odporce je pYesvd en, ~e vydáním opaYení nepYekro il svou pravomoc ani posobnost, nevybo il z mezí daných zákonem a dodr~el i proceduru pYedcházející vydání opatYení. Ze vaech tchto dovodo ve shod s písemným vyjádYením navrhl zamítnutí podaného návrhu.<br/><br/>V.<br/>Relevantní právo<br/><br/>Nejvyaaí správní soud posuzoval podaný návrh v Yízení o zruaení opatYení obecné povahy nebo jeho ásti, které je upraveno v § 101a a~ § 101d s. Y. s. V tomto Yízení soud  k návrhu toho, kdo tvrdí, ~e byl opatYením obecné povahy vydaným správním orgánem zkrácen na svých právech  posuzuje soulad opatYení obecné povahy se zákonem, a to, zda ten, kdo je vydal, postupoval v mezích své posobnosti a pravomoci a zda opatYení obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným zposobem. PYitom není vázán právními dovody návrhu. Dojde-li k závru, ~e opatYení obecné povahy nebo jeho ásti jsou v rozporu se zákonem, nebo ~e ten, kdo je vydal, pYekro il meze své posobnosti a pravomoci, anebo ~e opatYení obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným zposobem, opatYení obecné povahy nebo jeho ásti zruaí dnem, který v rozsudku ur í. Není-li návrh dovodný, soud jej zamítne. K výkladu tchto ustanovení soudního Yádu správního srov. dále ást VII rozsudku.<br/><br/>Navrhovatel se domáhá zruaení lánku 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel. Celý lánek 3 zní takto:<br/><br/> lánek 3<br/>Vlastnosti slu~by pYenesení ísla<br/><br/>Slu~ba pYenesení ísla mezi operátory má tyto vlastnosti:<br/>a) umo~Huje ka~dému ú astníkovi veYejn dostupné telefonní slu~by stát se ú astníkem jiného operátora pYi zachování stejného telefonního ísla, s výjimkou pYenesení ísla mezi pevnými a mobilními operátory navzájem,<br/>b) pYenositelnost ísla lze aplikovat na telefonní ísla, u kterých je to stanoveno tímto opatYením, a na veYejné telefonní sít, do kterých jsou tato ísla pYidlena2),<br/>c) rozsah slu~eb poskytovaných ú astníkovi pYejímajícím operátorem pro pYenesení telefonního ísla do jeho telefonní sít je závislý na nabídce slu~eb poskytovaných tímto operátorem a na jeho technických mo~nostech,<br/><br/><br/>d) okam~ikem pYenesení ísla pozbývá ú innosti smlouva mezi ú astníkem a opouatným operátorem. Tímto nejsou dot eny závazky vzniklé na základ této smlouvy. <br/><br/>Napadené opatYení bylo vydáno na základ zmocnní obsa~eného v § 34 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, podle nho~  technické a organiza ní podmínky pro realizaci pYenositelnosti telefonních ísel a zásady pro ú tování ceny mezi podnikateli v souvislosti s pYenositelností telefonních ísel stanoví ÚYad opatYením obecné povahy .<br/><br/>Zákonná regulace pYenositelnosti telefonních ísel je obsa~ena v § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích (odst. 2 a 3 jsou vnovány legálním definicím a odst. 4 obsahuje shora citované zmocHovací ustanovení). Podle § 34 odst. 1 citovaného zákona platí, ~e  podnikatel zajiaeující veYejnou telefonní síe je povinen zajistit, aby ka~dý ú astník veYejn dostupné telefonní slu~by poskytované na veYejné pevné nebo veYejné mobilní telefonní síti, který o to po~ádá, si mohl ponechat své telefonní íslo, popYípad ísla nezávisle na podnikateli, který slu~bu poskytuje,<br/>a) v pYípad geografických telefonních ísel na ur eném území,<br/>b) v pYípad negeografických telefonních ísel kdekoli na území státu.<br/>Tato povinnost se nevztahuje na pYenositelnost telefonních ísel mezi veYejnými pevnými telefonními sítmi a veYejnými mobilními telefonními sítmi. <br/><br/>Ustanovení § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích implementuje do eského práva lánek 30 smrnice o univerzální slu~b. Citovaný lánek zní takto:<br/><br/> lánek 30<br/>PYenositelnost ísel<br/><br/>1. lenské státy zajistí, aby si vaichni ú astníci veYejn pYístupných telefonních slu~eb, v etn mobilních slu~eb, kteYí o to po~ádají, mohli ponechat své íslo (svá ísla) nezávisle na podniku, který slu~bu poskytuje:<br/>a) v pYípad zempisných ísel v ur itém míst, a<br/>b) v pYípad nezempisných ísel kdekoli.<br/>Tento odstavec se nevztahuje na pYenositelnost ísel mezi sítmi poskytujícími slu~by v pevných místech a mobilními sítmi.<br/>2. Vnitrostátní regula ní orgány zajistí, aby stanovování cen za propojení v souvislosti s poskytováním pYenositelnosti ísel bylo nákladov orientované a aby pYípadné pYímé zpoplatnní ú astníko neodrazovalo od pou~ívání tchto slu~eb.<br/>3. Vnitrostátní regula ní orgány nestanoví sazby pro koncové u~ivatele za pYenesení ísel zposobem, který by naruaoval hospodáYskou sout~, napYíklad stanovením zvláatních nebo spole ných sazeb pro koncové u~ivatele. <br/><br/>VI.<br/>K institutu opatYení obecné povahy<br/><br/>OpatYení obecné povahy je institutem, který do platného práva  alespoH co se jeho výslovného pojmenování tý e  zavedl zákon o elektronických komunikacích a jeat pYed ním zákon . 500/2004 Sb., správní Yád (dále citován jako  správní Yád . 500/2004 Sb. ), jen~ je sice platný, avaak stále neú inný (ú innosti nabude 1. 1. 2006). PYi vymezení obsahu <br/><br/><br/><br/>pojmu opatYení obecné povahy si vaak správní Yád . 500/2004 Sb. lze na pomoc vzít ji~ dnes, neboe tvoYí sou ást platného právního Yádu. }ádný z tchto pYedpiso nestanovuje pozitivn defini ní znaky opatYení obecné povahy, toliko správní Yád . 500/2004 Sb. jej negativn vymezuje tak, ~e jde o  závazné opatYení obecné povahy, které není právním pYedpisem ani rozhodnutím . Ustanovení § 173 odst. 3 tého~ zákona potom negativní vymezení velmi významn doplHuje ustanovením, podle nho~  povinnost, která je stanovena zákonem a její~ rozsah je v mezích zákona ur en opatYením obecné povahy, lze exeku n vymáhat jedin tehdy, jestli~e bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v nm~ byla osoba, je~ tuto povinnost má, jmenovit uvedena. <br/><br/>Vládní návrh správního Yádu (snmovní tisk . 201, IV. volební období, rok 2003) vymezoval opatYení obecné povahy jako  úkon správního orgánu v ur ité vci, který se pYímo dotýká práv, povinností nebo zájmo blí~e neur eného okruhu osob . Dovodová zpráva k tomu konstatovala, ~e  opatYení obecné povahy je zvláatní typ úkonu správního orgánu na hranici mezi správním aktem a právním pYedpisem. Jeho zavedení je motivováno jednak zahrani ní zkuaeností, jednak tím, ~e ve zvláatních právních pYedpisech se ji~ pod jinými názvy vyskytuje, a dále tím, ~e moderní chápání vázanosti veYejné správy zákonem tenduje k tomu, aby dot ené osoby mly garantována minimální procesní práva i pro ten pYípad, ~e se úkon správního orgánu týká jejich zájmo, bye nelze jmenovit ur it ú astníky. PYedkládaná úprava se inspiruje krom zahrani ních úprav té~ úpravou schvalování územn plánovací dokumentace podle stavebního zákona. Samotné zavedení institutu opatYení do praxe správní Yád ponechává zvláatním zákonom. <br/><br/>Zahrani ní zkuaenosti, o nich~ se zmiHuje dovodová zpráva, svd í o nedostate nosti tradi ního rozliaování mezi abstraktními (normativními) akty na stran jedné a konkrétními (individuálními) akty na stran druhé v reálném ~ivot. Abstraktní akt ur uje jak pYedmt, tak adresáty druhov. Naproti tomu mezi znaky konkrétního aktu patYí ur ité vymezení pYedmtu a jmenovité ozna ení osob. OpatYení obecné povahy se nachází mezi obma krajními polohami (abstraktní akt  konkrétní akt), neboe bu ur uje druhov pYedmt a jmenovit osoby, nebo se vztahuje k neur itým osobám a konkrétn vymezenému pYedmtu. O opatYení obecné povahy se proto hovoYí jako o abstraktn-konkrétním nebo konkrétn-abstraktní aktu (srov. Hendrych, D.: K institutu opatYení obecné povahy v novém správním Yádu. Právní rozhledy, 2005, . 3).<br/><br/>V nmeckém právu nalézáme obdobu eského opatYení obecné povahy ve druhé vt § 35 zákona o správním Yízení z roku 1976 pod ozna ením vaeobecné opatYení (Allgemeinverfügung). Vaeobecné opatYení je definováno jako správní akt, který dopadá na obecnými znaky vymezený nebo vymezitelný okruh osob anebo který dopadá na veYejnoprávní vlastnost ur ité vci nebo se týká jejího vyu~ití veYejností. Vaeobecné opatYení je pYitom stále chápáno jako druh správního aktu, co~ je patrné i ze systematického umístní v zákon. Vaeobecné opatYení mo~e mít bu konkrétní pYedmt a abstraktní adresáty (napY. dopravní zna ení v ur ité lokalit) nebo abstraktní pYedmt a konkrétní adresáty (napY. odklízení snhu obyvateli ur ité ulice). Smyslem vaeobecného opatYení s abstraktními adresáty a konkrétním pYedmtem je hospodárnost procesu vydávání správních akto v pYípad, kdy mno~ství osob je aktérem té~e situace, v dosledku eho~ by vo i ka~dému z nich musel být vydáván (individuální) správní akt.<br/><br/><br/><br/>`výcarské právo chápe vaeobecné opatYení ú~eji ne~ právo nmecké: je jím takové vaeobecné opatYení, které je konkrétní co do svého pYedmtu, avaak obecné co do okruhu adresáto, vo i nim~ smYuje. Tomuto závru svd í judikatura avýcarského Spolkového soudu (viz rozsudek Spolkového soudu z 28. kvtna 1975 ve vci Association nationale suisse pour le tourisme équestre und Mitbeteiligte gegen Verwaltungsgericht des Kantons Zürich, BGE 101 IA 73, pYedevaím str. 74 a 75).<br/><br/>Nejvyaaí správní soud zastává názor, ~e eské opatYení obecné povahy má mnohem blí~e ke avýcarskému ne~ nmeckému pojetí vaeobecného opatYení. OpatYení obecné povahy v tuzemském právu je správním aktem toliko s konkrétn (individuáln) vymezeným pYedmtem a obecn ur enými adresáty, a nikoliv ji~ s konkrétními adresáty a abstraktním pYedmtem. Dovody, je~ zdejaí soud k takovému závru vedou, jsou následující:<br/><br/>V prvé Yad je mezi vaeobecným opatYením s konkrétními adresáty a obecn vymezeným pYedmtem a právním pYedpisem, jako~to hmotným nositelem nehmotných (ideálních) právních norem, rozdíl pouze v míYe obecnosti, resp. konkrétnosti, a nikoliv rozdíl kvalitativní. Mezi materiální znaky právních norem (srov. Knapp, V.: Teorie práva. C. H. Beck, Praha, 1995, s. 149 a násl.) patYí vedle regulativnosti, právní závaznosti a vynutitelnosti státní mocí té~ jejich obecnost, a to jednak obecnost co do pYedmtu právní úpravy, jednak obecnost co do subjektu právní normy: <br/><br/>a) Obecností co do pYedmtu se rozumí, ~e právní norma obecn vymezuje svou skutkovou podstatu, tedy ~e nikdy nemo~e Yeait konkrétní pYípad. OpatYení obecné povahy s konkrétním pYedmtem a obecn vymezenými adresáty pYedstavuje v tomto znaku protipól právní normy, neboe svoj pYedmt vymezuje nikoliv obecn, ale práv konkrétn (a proto nemo~e v ~ádném pYípad mít povahu právní normy). Typickým pYíkladem zde mo~e být ji~ shora zmiHované dopravní zna ení umístné na ur ité kYi~ovatce: napY. dopravní zna ky  Dej pYednost v jízd! a  Hlavní pozemní komunikace umístné na kYi~ovatce ulic A. a B. v obci C. Yeaí konkrétní dopravní situaci v tomto míst.<br/><br/>b) Pro posouzení obecnosti právní normy co do subjekto (srov. V. Knapp, op. cit., s. 150) není rozhodující kvantitativní hledisko, tj. po et subjekto, jim~ je právní norma adresována, ani to, zda po et jejích subjekto je neomezený,  a neznamená ani, jak se nkdy tvrdívá, ~e by po et jejích subjekto musil být neur itý . Jako pYíklad uvádí V. Knapp ustanovení trestního zákona, jeho~ subjektem jsou vojáci Tato ustanovení se týkají pouze osob uvedených v § 90 odst. 3 trestního zákona; po et tchto adresáto je omezený a ur itý zároveH, neboe v ka~dém okam~iku posobnosti právní normy lze pYesn ur it jejich okruh. Právní norma je vaak obecná v tom smru, ~e je ur ena vaem vojákom. Z po~adavku obecnosti právní normy na druhé stran vyplývá, ~e své subjekty nemo~e ozna ovat jmenovit. Obecnost právní normy tedy nespo ívá v po tu jejích subjekto (v tom, zda je ur itý nebo neur itý), ale ve zposobu jejich ur ení, tj. v tom, zda jsou ur eny druhov jako mno~ina subjekto vymezená ur itými znaky. Obecnost právní normy co do jejích subjekto je pak dána tehdy, jestli~e jejím subjektem jsou vaechny subjekty práv, které jsou prvkem dané mno~iny. Po et prvko dané mno~iny se mo~e velmi roznit, po ínaje ozna ením  ka~dý a~ po normu s jedním adresátem, jím~ je napY.  prezident republiky . Nicmén i tehdy, je-li právní norma adresována jedinému adresátu, ur uje jej nikoliv individuáln (nikoliv napY. prezident republiky jména toho a onoho), ale obecnými znaky, tj. je adresována <br/><br/>ka~dému prezidentu republiky. Jde tu tedy o mno~inu s jedním obecn vymezeným prvkem, pYi em~ právní norma jemu adresovaná je zároveH adresovaná vaem prvkom mno~iny.<br/><br/>Obecnost právní normy co do subjekto tedy nespo ívá v ur itosti i ur itelnosti osob, k nim~ se vztahuje, nýbr~ v tom, ~e své adresáty ur uje jako mno~inu subjekto vymezených ur itými znaky, pYi em~ se vztahuje ke vaem subjektom, které jsou prvky této mno~iny. Z tohoto pojetí obecnosti právní normy je patrné, ~e mezi vaeobecným opatYením s konkrétn ur enými adresáty a právní normou není podstatný rozdíl. NapY. ukládá-li vaeobecné opatYení povinnost odklízet sníh vaem subjektom bydlícím v ur ité ulici, nejde o vymezení jmenovité (individuální), nýbr~ obecné; vaeobecné opatYení své adresáty vymezuje jako mno~inu osob s ur itým spole ným znakem (pobyt v ur ité ulici), pYi em~ se vztahuje ke vaem prvkom této mno~iny, tj. ke vaem obyvatelom dané ulice; v tomto smyslu je tedy obecné. Z tohoto dovodu nepova~uje Nejvyaaí správní soud za opodstatnné konstruovat jako druh opatYení obecné povahy opatYení s konkrétn vymezenými adresáty.<br/><br/>Naproti tomu u opatYení obecné povahy s konkrétn vymezeným pYedmtem nemo~e být o jeho obecnosti co do subjekto pochyb. NapY. shora zmínné dopravní zna ky  Dej pYednost v jízd! a  Hlavní pozemní komunikace umístné na kYi~ovatce ulic A. a B. v obci C. se vztahují obecn na vaechny ú astníky silni ního provozu, kteYí budou touto kYi~ovatkou projí~dt. Okruh tchto osob je tedy ur en jako mno~ina vymezená ur itými znaky, pYi em~ dopravní zna ení se vztahuje ke vaem tmto osobám.<br/><br/>Závr, ~e opatYením obecné povahy podle eského práva je pouze opatYení s konkrétn vymezeným pYedmtem a obecn ur enými adresáty, lze podpoYit i poukazem na ji~ shora uvedená ustanovení správního Yádu . 500/2004 Sb., jako~ i na jeho povodní pYedlohu:<br/><br/>a) Vládní návrh (snmovní tisk . 201, IV. volební období, rok 2003) stanovoval, ~e opatYením obecné povahy je  úkon správního orgánu v ur ité vci, který se pYímo dotýká práv, povinností nebo zájmo blí~e neur eného okruhu osob . Z tohoto vymezení vyplývá beze vaí pochybnosti konkrétní vymezení pYedmtu ( v ur ité vci ) a  i pYes ne zcela pYesnou dikci  obecné ozna ení adresáto ( blí~e neur eného okruhu osob ). S opa ným pYípadem opatYení obecné povahy návrh správního Yádu jak vidno vobec nepo ítal.<br/><br/>b) Z § 171 odst. 1 správního Yádu . 500/2004 Sb., podle nho~ opatYení obecné povahy nemo~e být ani právním pYedpisem ani rozhodnutím, vyplývá, ~e opatYení obecné povahy:<br/><br/>ba) nemo~e být zároveH obecné co do subjekto i co do pYedmtu, neboe pak by alo o právní normu, resp. právní pYedpis jako~to nositele právní normy;<br/><br/>bb) nemo~e být zároveH konkrétní co do pYedmtu a individuální co do adresáto, neboe pak by alo o rozhodnutí;<br/><br/>bc) musí být bu obecné co do subjekto a konkrétní co do pYedmtu, nebo ur ovat své adresáty individuáln a pYedmt obecn. Pozitivnprávní ur ení, která z tchto dvou alternativ je správná, se podává z § 173 odst. 3 správního Yádu . 500/2004 Sb., podle nho~  povinnost, která je stanovena zákonem a její~ rozsah je v mezích zákona ur en opatYením obecné povahy, lze exeku n vymáhat jedin tehdy, jestli~e bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této <br/><br/>povinnosti prohlásilo a v nm~ byla osoba, je~ tuto povinnost má, jmenovit uvedena. Citované ustanovení tedy pYedpokládá, ~e povinnost konkretizovanou opatYením obecné povahy, která nebyla dobrovoln splnna, lze exeku n vymáhat pouze tehdy, bude-li subjekt, jen~ takovou povinnost ml, individualizován v následn vydaném rozhodnutí. Z toho a contrario vyplývá, ~e tento subjekt nebyl jmenovit ur en ji~ v samotném opatYení obecné povahy; ostatn byl-li by v nm ur en, nekladl by dovtek § 173 odst. 3 správního Yádu . 500/2004 Sb. takový doraz na jeho pojmenování v rozhodnutí. I tento výklad tedy vede k závru, ~e opatYením obecné povahy podle eského práva je opatYení s konkrétním pYedmtem a obecn vymezenými adresáty.<br/><br/>Na základ tchto úvah dospívá Nejvyaaí správní soud k závru, ~e opatYení obecné povahy je na podorysu popsané platné právní úpravy správním aktem s konkrétn ur eným pYedmtem (vztahuje se tedy k ur ité konkrétní situaci) a s obecn vymezeným okruhem adresáto. Je-li ur itý akt pouze formáln ozna en jako opatYení obecné povahy, avaak z materiálního (obsahového) hlediska nesplHuje jeho pojmové znaky (konkrétnost pYedmtu, obecnost adresáto), Nejvyaaí správní soud jej k námitce navrhovatele zruaí; týká-li se tento nedostatek pouze nkterých jeho ustanovení, zruaí soud k námitce jenom je. <br/><br/>Pravomoc vydávat opatYení obecné povahy v sob toti~ zahrnuje oprávnní vydávat pouze tento druh správních akto, a to nejen z hlediska jejich formální, ale pYedevaím materiální (obsahové i vcné) stránky, a nikoliv ji~ jiné právní akty. PYedevaím pak institut opatYení obecné povahy nemo~e slou~it k tomu, aby v rozporu s právem a navíc ve skrytu nahrazoval podzákonnou normotvorbu, tedy, aby pod formálním ozna ením  opatYení obecné povahy ve skute nosti byly vydávány vyhláaky, naYízení i jiné formy podzákonných právních pYedpiso.<br/><br/>Z lánku 2 odst. 3 Ústavy, z lánku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, z § 101d odst. 1 a 2 s. Y. s. a do budoucna i z § 173 odst. 3 správního Yádu . 500/2004 Sb. vyplývá, ~e opatYení obecné povahy nemo~e nad rámec zákona ukládat svým adresátom povinnosti. Z ústavních kautel, jako~ i z charakteru opatYení obecné povahy  pYedevaím z jeho konkrétn vymezeného pYedmtu  , vyplývá po~adavek, podle nho~ opatYení obecné povahy mo~e pouze konkretizovat podle potYeb skutkové podstaty, k ní~ se vztahuje (tedy konkrétní situace, která je jeho pYedmtem), povinnosti ji~ vyplývající ze zákona. OpatYení obecné povahy tedy slou~í toliko ke konkretizaci ji~ existujících povinností, vyplývajících ze zákona, a nikoliv k ukládání nových povinností, které zákon neobsahuje. NapY. opatYením obecné povahy nelze stanovit nový druh dopravní zna ky, popY. s ní spojovat jiné právní následky, ne~ které s nimi spojuje zákon, resp. na základ výslovného zákonného zmocnní provádcí pYedpis (zákon . 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmnách nkterých zákono, vyhláaka . 30/2001 Sb., kterou se provádjí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a Yízení provozu na pozemních komunikacích). Umístním dopravní zna ky napY. na ur ité kYi~ovatce dochází ke konkretizaci pravidel (práv a povinností jednotlivých ú astníko provozu na pozemních komunikacích) vyplývajících z této dopravní zna ky na konkrétní dopravní situaci, která existuje na této kYi~ovatce.<br/><br/>VII.<br/>Algoritmus pYezkumu opatYení obecné povahy<br/><br/>Nejvyaaí správní soud zvolil pYi posuzování souladu opatYení obecné povahy se zákonem následující algoritmus (test) pYezkumu, jeho~ jednotlivé na sebe navazující kroky vyplývají z § 101d odst. 1 a 2 s. Y. s.:<br/><br/>1) PYezkum pravomoci správního orgánu vydat opatYení obecné povahy. Pravomoc správního orgánu obecn spo ívá zejména v jeho oprávnní vykonávat veYejnou moc. Správní orgán tedy postupuje v mezích své pravomoci, pokud mu na základ zákonného zmocnní nále~í oprávnní vydávat opatYení obecné povahy, jejich~ prostYednictvím autoritativn rozhoduje o právech a povinnostech subjekto, které nejsou v rovnoprávném postavení s tímto orgánem.<br/><br/>2) PYezkum otázky, zda správní orgán pYi vydávání opatYení obecné povahy nepYekro il meze zákonem vymezené posobnosti..Správní orgán postupuje v mezích své posobnosti, jestli~e prostYednictvím opatYení obecné povahy upravuje okruh vztaho, ke kterým je zákonem zmocnn (v rámci nich~ tedy realizuje svoji pravomoc vydávat opatYení obecné povahy). Rozliaovat je dále tYeba posobnost vcnou (okruh vcných oblastí v rámci kterých vykonává správní orgán svoji pravomoc), posobnost osobní (okruh osob vo i kterým správní orgán posobí), posobnost prostorovou (na jakém území vykonává správní orgán svoji pravomoc) a za ur itých okolností té~ posobnost asovou (ta pYichází do úvahy pouze v situaci, kdy má správní orgán stanovené období, ve které mo~e svoji pravomoc vykonávat).<br/><br/>3) PYezkum otázky, zda opatYení obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem (procesní postup správního orgánu pYi vydávání opatYení obecné povahy).<br/><br/>Zatímco výae uvedená kritéria daného algoritmu jsou formální, následující dv jsou kritérii materiálními. Soud proto v dalaích ástech algoritmu pYihlí~í ji~ k samotnému obsahu pYezkoumávaného opatYení obecné povahy.<br/><br/>4) PYezkum obsahu opatYení obecné povahy z hlediska rozporu opatYení obecné povahy (nebo jeho ásti) se zákonem  zde hmotným právem. V rámci tohoto kroku soud také zjiaeuje, zda správní orgán pYi vydávání opatYení obecné povahy nezneu~il zákonem svYenou pravomoc i posobnost.<br/><br/>5) Za závre ný krok algoritmu (testu) pova~uje soud pYezkum obsahu napadeného opatYení obecné povahy z hlediska jeho proporcionality. Proporcionalitu soud vnímá dvma zposoby  v jejím u~aím a airaím smyslu. Proporcionalitou v airaím smyslu soud chápe obecnou pYimYenost právní regulace. Mezi základní atributy právního státu patYí pYimYenost práva a z tohoto dovodu je úkolem mimo jiné práv i soudní moci pYispívat svojí rozhodovací inností k rozumnému uspoYádání spole enských vztaho. Soud se proto v rámci pYezkumu souladu opatYení obecné povahy se zákonem vnuje té~ otázkám, zda napadené opatYení obecné povahy vobec umo~Huje dosáhnout sledovaný cíl (kritérium vhodnosti), zda opatYení obecné povahy a sledovaný cíl spolu logicky souvisí a zda cíle nelze lépe dosáhnout jiným legislativním prostYedkem (kritérium potYebnosti), zda opatYení obecné povahy omezuje své adresáty co nejmén (kritérium minimalizace zásaho); v neposlední Yad soud také zkoumá, zda je následek napadeného opatYení obecné povahy úmrný sledovanému cíli (kritérium proporcionality v u~aím slova smyslu).<br/><br/>K tomuto algoritmu Nejvyaaí správní soud dále poznamenává, ~e je v rámci své pYezkumné innosti v souladu s dispozi ní zásadou zásadn (tedy s výjimkami, které do budoucna mo~e dovodit judikatura) vázán návrhem. Soud tedy nesmí pYekro it návrh, který u inil navrhovatel. Pokud se v souzené vci navrhovatel domáhal zruaení toliko l. 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel, zabýval se z hlediska algoritmu pYezkumu soud toliko tímto lánkem a pouze tento lánek také mohl zruait.<br/><br/>Naproti tomu soud není vázán právními dovody návrhu (§ 101d odst. 1 s. Y. s. in fine). To znamená, ~e soud mo~e navrhovatelem napadené opatYení obecné povahy nebo jeho ást zruait i z jiných dovodo ne~ z tch, které navrhovatel vytkl. <br/><br/>}alobní legitimace je podle § 101d odst. 1 s. Y. s. zalo~ena tvrzením o zkrácení na právech opatYením obecné povahy; zú~ení ~alobní legitimace podle vty druhé citovaného ustanovení na souzenou vc nedopadá. V dané vci navrhovatel ve svém návrhu pYednesl velmi podrobná tvrzení o zkrácení na svých právech. O jeho ~alobní legitimaci proto nemo~e být nejmenaích pochyb. <br/><br/>VIII.<br/>U~ití algoritmu v projednávané vci<br/><br/>Nejvyaaí správní soud aplikoval výae popsaný algoritmus na danou vc v postupn inných krocích následujícím zposobem:<br/> <br/>V první Yad se soud (na rozdíl od navrhovatele) nedomnívá, ~e by eský telekomunika ní úYad v daném pYípad pYekro il svoji pravomoc. K tomuto závru jej ovaem vedou odliané dovody, ne~ které odporce pYedestYel ve svém vyjádYení k návrhu. <br/><br/>Pravomoc správního orgánu k vydání opatYení obecné povahy je tYeba chápat ú~eji ne~ jak iní navrhovatel; proto také soud striktn odliauje pravomoc a vcnou posobnost správního orgánu. Pravomocí z toho dovodu v daném pYípad soud rozumí oprávnní vydávat na základ zákonného zmocnní opatYení obecné povahy, jejich~ prostYednictvím autoritativn rozhoduje o právech a povinnostech subjekto, které nejsou v rovnoprávném postavení s tímto orgánem, jde o vlastní výkon veYejné moci vrchnostenským zposobem (zde se jedná o konkretizaci nkterých podmínek v souvislosti s realizací pYenositelnosti telefonních ísel).<br/><br/>Jak mimo jiné vyplývá z § 4, § 107 odst. 8 písm. b), § 108 odst. 1 písm. b) a zejména z ji~ výae citovaného § 34 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, je eský telekomunika ní úYad nadán pravomocí vydat takové opatYení obecné povahy.<br/><br/>Z výae uvedených dovodo je zYejmé, ~e pYedmtné opatYení obecné povahy dané kritérium splHuje, a proto v prvém kroku algoritmu pYezkumu usplo. <br/><br/>Dalaí krok algoritmu spo ívá v pYezkumu otázky, zda správní orgán pYi vydávání opatYení obecné povahy (tedy pYi realizaci své pravomoci) nepYekro il meze zákonem vymezené posobnosti. <br/><br/>V této souvislosti soud pova~oval za vhodné zabývat se nejprve otázkou, zda odporce nepYekro il meze zákonem vymezené posobnosti vcné. OpatYení obecné povahy mohou správní orgány vydávat výhradn v zákonem vymezených vcných oblastech a ke konkretizaci práv a povinností vyplývajících ze zákona. Jak vyplývá z ji~ výae citovaného ustanovení § 34 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, stanoví odporce opatYením obecné povahy  technické a organiza ní podmínky pro realizaci pYenositelnosti telefonních ísel a zásady pro ú tování ceny mezi podnikateli v souvislosti s pYenositelnosti telefonních ísel . Pokud by tedy odporce prostYednictvím opatYení obecné povahy upravoval výhradn výae uvedené oblasti, pak bezpochyby postupoval v mezích své vcné posobnosti.<br/><br/>St~ejní otázka tedy zní, zda lánek 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel  podle nho~  okam~ikem pYenesení ísla pozbývá ú innosti smlouva mezi ú astníkem a opouatným operátorem. Tímto nejsou dot eny závazky vzniklé na základ této smlouvy.  , je technickou i organiza ní podmínkou pro realizaci pYenositelnosti telefonních ísel. Pokud by jí nebyl, pYekro il by odporce jeho stanovením svou vcnou posobnost. <br/><br/>K citovanému lánku je nutno v prvé Yad pYipomenout, ~e nelze ztoto~Hovat smlouvu se závazkovým právním vztahem, nýbr~ naopak je nezbytné dosledn rozliaovat mezi právním dovodem a právním následkem. Smlouva mo~e být v~dy pouze právním dovodem, na základ nho~ vzniká právní vztah. Smlouva tedy zalo~í právní vztah, který existuje, mní se a zaniká v ase. Zaniknout mo~e pouze právní vztah a nikoliv smlouva, která jej zalo~ila; na tom nic nemní fakt, ~e sám zákonodárce mnohdy chybn hovoYí o zániku smlouvy a nikoliv o zániku právního (zpravidla závazkového) vztahu.<br/><br/>Ustanovení, podle nho~ smlouva mezi ú astníkem a mobilním operátorem  pozbývá ú innosti , v kombinaci s ustanovením, podle nho~ nejsou dot eny závazky vzniklé na základ této smlouvy, zcela evidentn zamýalelo stanovit zánik závazkového právního vztahu ex nunc, tedy k okam~iku, kdy dojde k pYenesení ísla. Formulace o pozbývání ú innosti smlouvy je patrn inspirována pozbýváním ú innosti právních pYedpiso; v dané souvislosti je vaak zjevn nesprávná.<br/><br/> lánek 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel tedy spojuje s pYenesením ísla právní následek v podob zániku závazkového právního vztahu mezi opouatným operátorem a ú astníkem. Takový právní následek pYenesení ísla pYitom nelze dovodit ani z § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, ani z lánku 30 smrnice o univerzální slu~b. Ani pouhým jazykovým výkladem slov  ka~dý (§ 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích) a  vaichni ( lánek 30 smrnice o univerzální slu~b), na n~ kladl za pou~ití této metody odporce doraz, nelze dospt k závru, ~e by pYenesením telefonního ísla doalo k zániku závazkového právního vztahu mezi opouatným operátorem a ú astníkem. K tomu je zapotYebí pYipomenout, ~e jazykový výklad je v podmínkách právního státu toliko prvotním pYiblí~ením se k obsahu právní normy, obsa~ené v právním pYedpise. O obsahu právní normy tedy nemo~e rozhodovat samotné znní textu právního pYedpisu, nýbr~ k potvrzení, vyvrácení i upYesnní prvotního závru je nezbytné pYibrat ku pomoci dalaí interpreta ní metody. Nejvyaaí správní soud ovaem zdorazHuje, ~e ani prvotní závr nenasvd uje nijak právnímu názoru odporce.<br/><br/>Právní Yád tvoYí jednotný celek; má povahu systému, který je dále diferencován v subsystémy rozných úrovní (právo soukromé a veYejné; právní odvtví; právní instituty), je~ v sob slu ují prvky podle rozných kritérií. Ze systémové povahy právního Yádu vyplývá, ~e jeho jednotlivé sou ásti (subsystému i prvky) vstupují do ur itých funk ních vazeb. Z toho se podává pYirozený po~adavek, aby interpret ur itého ustanovení právního pYedpisu neomezoval svoj rozhled toliko na dané ustanovení, ale aby jej chápal jako ást celku (systému), která s ohledem na principy jednotnosti a bezrozpornosti právního Yádu vytváYí s jeho ostatními ástmi logický, resp. logicky souladný významový celek. Z tohoto hlediska je nezbytné pYi interpretaci citovaných ustanovení  a pYi hledání odpovdi na otázku, zda § 34 zákona o elektronických komunikacích pYedvídá zánik závazku mezi opouatným operátorem a ú astníkem k okam~iku pYenesení ísla (a tedy napY. i k zániku závazkového právního vztahu zalo~eného smlouvou na dobu ur itou)  vzít do úvahy samotnou podstatu a principy soukromoprávní regulace. <br/><br/>V soukromém právu, v nm~ mají ú astníci právních vztaho rovné postavení, platí, ~e ~ádný z ú astníko právního vztahu nemo~e druhému ú astníku jednostrann ukládat povinnosti a zakládat práva. ZároveH se z toho podává, ~e ~ádný ú astník nemo~e ani jednostrann ur ovat obsah právního vztahu, pYípadn ani jednostrann rozhodnout o jeho zániku, nejde-li samozYejm o nkterý z pYípado pYedvídaných zákonem nebo ujednáním ú astníko. K tomu pYistupuje dalaí významná zásada, podle ní~ mají být smlouvy plnny (zásada pacta sunt servanta). Pokud na sebe nkdo dobrovoln vezme ur itý závazek, má svému slovu dostát. Civilistika (Knapp, V., Knappová, M., `vestka, J.: Ob anské právo hmotné. Svazek II. 3. vydání, ASPI, Praha, 2002, s. 39) pova~uje tuto zásadu za vlastní nejen smluvnímu závazkovému právu, ale v podob, ~e ka~dý má plnit své závazky, a tak respektovat jednou dané slovo, vlastn veakerému právu; nkdy se pova~uje za základní, axiomaticky danou zásadu, od ní~ se odvíjí, resp. na ní~ spo ívá celý právní Yád.<br/><br/>PYi neexistenci zvláatních pravidel obsa~ených v zákon o elektronických komunikacích je tato východiska tYeba respektovat i pYi výkladu § 34 tohoto zákona, upravujícího pYenositelnost telefonních ísel. Z tohoto pohledu nelze dle názoru soudu pova~ovat za správný výklad, podle nho~ by právo ka~dého ú astníka, který po~ádá o to, aby si mohl ponechat své íslo, popYípad ísla nezávisle na podnikateli, který slu~bu provozuje, v sob mohlo zároveH zahrnovat i právo jednostrann ukon it závazkový právní vztah existující mezi ním a operátorem. Právo na pYenesení ísla lze naopak vykonat pouze tak, aby jím ú astník neporuail závazky, které pro nj z obliga ního pomru mezi ním a operátorem vyplývají. To konkrétn znamená, ~e na pYenesení telefonního ísla k jinému operátorovi má právo ten ú astník, jeho~ závazkový právní vztah k dosavadnímu operátorovi zanikl, ae ji~ dohodou operátora a ú astníka, výpovdí, nebo uplynutím doby u závazkového právního vztahu zalo~eného smlouvou na dobu ur itou. PopYípad jej má ú astník, který se se svým operátorem dohodl na zmn závazkového právního vztahu. PYedpokladem je vaak i zde dohoda, tedy projev souladné vole obou smluvních stran. <br/><br/>Nejvyaaí správní soud je pYesvd en, ~e s ohledem na zásadu rovnosti ú astníko soukromoprávních vztaho, jako~ i zásadu, ~e smlouvy se mají dodr~ovat, musí platit, ~e pokud je ú astník právním poutem závazkového právního vztahu vázán, a nesvd í-li mu smluvní nebo zákonný dovod k jeho ukon ení, nemo~e se sám svévoln jednostrann rozhodnout, ~e takový vztah ukon í. PYipuatní takové mo~nosti by bylo hrub v rozporu <br/><br/>s principy soukromoprávní regulace a pYineslo by zna nou nerovnováhu a právní nejistotu do právních vztaho.<br/><br/>Ani tento komplexní pohled, respektující podstatu soukromoprávní regulace, tedy nesvd í závru, ~e by z § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích vyplývalo, ~e okam~ikem pYenesení telefonního ísla zaniká závazkový právní vztah mezi ú astníkem a dosavadním operátorem. <br/><br/>Nelze dát za pravdu odporci ani pokud se domnívá, ~e právní následek v podob  pozbytí ú innosti smlouvy (tj. ve skute nosti zániku závazkového právního vztahu) nastává v dosledku úkonu operátora spo ívajícího v samotném pYenesení ísla, popY. ~e takový následek vyplývá z  obecných právních pYedpiso . V prvé Yad je nutno podotknout, ~e k tomu, aby nastal ur itý právní následek, je zapotYebí jednak ur ité skute nosti, a jednak právní normy, která takový právní následek s právní normou spojuje. PYedstava, ~e ur itá skute nost ji~ sama o sob vyvolává právní následky, je zcela mylná, a proto je mylné i tvrzení, ~e v dosledku samotného pYenesení telefonního ísla  pozbývá ú innosti smlouva , tj. ~e zaniká závazkový právní vztah mezi opouatným operátorem a navrhovatelem. Takový právní následek s pYenesením telefonního ísla nespojuje ani zákon o elektronických komunikacích, ani smrnice o univerzální slu~b a ani jiný právní pYedpis (tedy ani ob anský zákoník jako obecný soukromoprávní pYedpis, i obchodní zákoník). Z podstaty soukromoprávního regulování vyplývá závr práv opa ný, a sice ~e ú astníci závazkového právního vztahu mají dostát závazkom, které jim z nj vyplývají.<br/><br/>Argumentu odporce, ~e lánek 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel toliko z dovodo právní jistoty upYesHuje okam~ik, k nmu~ zaniká závazkový právní vztah mezi opouatným operátorem a ú astníkem, pYi em~ sám tento následek vyplývá z § 34 zákona o elektronických komunikacích, obecných právních pYedpiso i snad pouhého úkonu operátora v podob pYenesení telefonního ísla, Nejvyaaí správní soud tedy nepYisvd il. Citovaný právní následek nelze korektními interpreta ními pYístupy nijak dovodit.<br/><br/>Je vhodné znovu pYipomenout, ~e opatYení obecné povahy mo~e pouze konkretizovat podle potYeb dané situace práva a povinnosti i jiné právní následky vyplývající ze zákona, a nikoliv stanovovat nové. Ji~ samotný fakt, ~e pravidlo obsa~ené v lánku 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel pYedstavuje právní následek pYenesení ísla, který nevyplývá ze zákona, vylu uje, ~e by zároveH mohlo jít o pouhou technickou nebo organiza ní podmínku  tj. technickou nebo organiza ní konkretizaci  realizace pYenositelnosti ísel ve smyslu zmocnní obsa~eného v § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Technické ani organiza ní podmínky realizace pYenositelnosti ísel pojmov nemohou regulovat právní následky, které nastanou v dosledku pYenesení ísla, nehled na to, ~e  podmínky realizace pYedstavují pYedpoklady, za nich~ k pYenesení ísla mo~e dojít, a nikoliv následky, které takový pYenos zposobí. Tyto pYedpoklady pYitom nemohou mít povahu stanovení nových právních po~adavko, neboe to opatYení obecné povahy vobec nepYísluaí.<br/><br/>Soud proto dává za pravdu navrhovateli, neboe stanovení zániku závazku mezi ú astníkem a opouatným operátorem k okam~iku pYenesení ísla nelze pova~ovat za technickou i organiza ní podmínku nebo snad za zásadu ú tování ceny mezi podnikateli <br/><br/>v souvislosti s pYenositelností telefonních ísel. Podle názoru soudu proto správní orgán v daném pYípad pYekro il meze své vcné posobnosti (§ 101d odst. 2 s. Y. s.).<br/><br/>Vzhledem k tomu, ~e pYezkoumávané opatYení obecné povahy v pYedchozím kroku algoritmu neusplo, nepova~uje soud za nutné zabývat se dalaími výhradami navrhovatele, neboe samo zjiatní z kroku 2) algoritmu pYezkumu vede ke zruaení ustanovení lánku 3 písm. d) napadeného opatYení obecné povahy. I kdyby tedy v ostatních krocích algoritmu napadené opatYení obstálo, muselo by být stejn zruaeno pro pYekro ení vcné posobnosti. Z toho dovodu ji~ Nejvyaaí správní soud dále nezkoumal soulad opatYení obecné povahy s dalaími kroky výae popsaného algoritmu.<br/><br/>IX.<br/>Na okraj rozhodnutí<br/><br/>Nejvyaaí správní soud zdorazHuje, ~e pYedmtem jeho pYezkumu byla toliko otázka, zda odporce byl na základ zmocnní obsa~eného v § 34 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích oprávnn v lánku 3 písm. d) opatYení obecné povahy o pYenositelnosti ísel stanovit, ~e  okam~ikem pYenesení ísla pozbývá ú innosti smlouva mezi ú astníkem a opouatným operátorem. Tímto nejsou dot eny závazky vzniklé na základ této smlouvy. Ostatními otázkami souvisejícími s pYenositelností telefonních ísel se nezabýval, neboe dle jeho pYesvd ení nenále~ejí soudu, nýbr~  pYi respektování po~adavko komunitárního práva a jistých principo vyplývajících z povahy právního Yádu  toliko zákonodárci.<br/><br/>X.<br/>Náhrada náklado Yízení<br/><br/>O nákladech Yízení rozhodl soud podle § 101d odst. 5 s. Y. s., podle nho~ v tomto zvláatním druhu Yízení nemá ~ádný z ú astníko Yízení právo na náhradu náklado.<br/><br/><br/>P o u  e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostYedky pYípustné. <br/><br/><br/>V Brn dne 27. záYí 2005<br/><br/><br/><br/><br/> JUDr. Josef Baxa<br/>pYedseda senátu<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/>. <br/><br/></body> </html>