9 Azs 107/2026 - 49
USNESENÍ
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) napadeným usnesením podle § 46 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odmítl žalobu žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) jako návrh podle zákona nepřípustný z následujících důvodů:
- proti usnesení žalovaného 1) ze dne 24. 2. 2026, č. j. OAM‑1384‑9/TP‑2026, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti stěžovatelky o vydání povolení k trvalému pobytu, stěžovatelka nepodala odvolání;
- sdělení žalovaného 1) k žádosti o osvědčení oprávněnosti pobytu na území podle § 87y zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.;
- informace žalovaného 1) ze dne 17. 6. 2026, č. j. OAM‑1974‑22/ST‑2026, která je rozhodnutím o tom, že stěžovatelce nebylo uděleno dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. l) zákona o pobytu cizinců, je podle § 171 odst. 1 písm. a) tohoto zákona vyloučeno ze soudního přezkumu;
- proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 18. 6. 2026, č. j. OAM‑3408‑26/PP‑2026, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, sice stěžovatelka podala odvolání, avšak den před podáním žaloby;
- oznámení žalovaného 2) o zrušení příkazu a pokračování řízení ve věci správního řízení o přestupku podle § 156 odst. 1 písm. f) zákona o pobytu cizinců ze dne 10. 6. 2026, č. j. KRPK‑42121‑6/ČJ‑2026‑190026, není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.;
- výjezdní příkaz žalovaného 2) ze dne 10. 6. 2026, č. GA0242644, nemá povahu rozhodnutí podle § 65 s. ř. s.
[2] Stěžovatelka podala proti usnesení krajského soudu kasační stížnost a navrhla, aby Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) přiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 s. ř. s.
[3] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 28. 7. 2026, č. j. 9 Azs 107/2026‑8, vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5 000 Kč (výrok I.), a aby ve stejné lhůtě buďto předložila plnou moc udělenou jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (výrok II.).
[4] Usnesení obsahovalo poučení o následcích nesplnění těchto výzev, jakož i o tom, že stěžovatelka může, má‑li za to, že jsou u ní splněny podmínky, požádat o osvobození od soudních poplatků nebo navrhnout ustanovení zástupce. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno prostřednictvím datové schránky její zákonné zástupkyně dne 28. 7. 2026 (doručenka na č. l. 9 spisu NSS). Posledním dnem lhůty 15 dnů pro zaplacení soudního poplatku, která byla stanovena ve výzvě, byla středa 12. 8. 2026.
[5] Stěžovatelka dne 10. 8. 2026 sdělila Nejvyššímu správnímu soudu, že si stále nenašla právníka a z komory advokátů ji nikdo nekontaktoval. Dodala, že má limitované prostředky a nemůže je vystavit na právníka za jejich standardní cenu. Dalším podáním ze dne 12. 8. 2026 stěžovatelka navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce podle § 35 odst. 10 s. ř. s.
[6] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích „[n]ebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[7] Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila, ani nepožádala o osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 s. ř. s., Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.
[8] Tím se stal bezpředmětným jak návrh stěžovatelky, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, tak její návrh na ustanovení zástupce, a Nejvyšší správní soud již o těchto návrzích samostatně nerozhodoval.
[9] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., který stanoví, že žádný z účastníků na ni nemá právo, bylo‑li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. srpna 2026
JUDr. Radan Malík
předseda senátu