USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: K. D., proti žalovanému: rektor Západočeské univerzity v Plzni, sídlem Univerzitní 2732/8, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 6. 2026, č. j. 77 A 62/2025‑42,

takto:

1.                 Kasační stížnost se odmítá.

2.              Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]                Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 7. 2026 podání označené jako „kasační stížnost“ a učiněné elektronickou poštou bez uznávaného elektronického podpisu, kterým je napaden v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Plzni.

[2]                Podle § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), platí: „Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Je‑li podání ve věci samé činěno v elektronické podobě, je náležitost podpisu splněna jakýmkoliv způsobem, se kterým zvláštní zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu; to platí i pro jiná podání učiněná v elektronické podobě, stanoví‑li to předseda senátu. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě jméno, příjmení, datum narození a bydliště, je‑li fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo‑li přiděleno, je‑li právnickou osobou. …“

[3]                V souladu s právě citovaným ustanovením ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, musí být kasační stížnost podepsána. V případě, že je podána elektronicky, je náležitost podpisu splněna jakýmkoliv způsobem, se kterým zvláštní zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu.

[4]                Obdržená kasační stížnost nebyla v souladu s výše zmíněnými předpisy podepsána, soud proto usnesením ze dne 23. 7. 2026, č. j. 5 As 136/2026‑11, vyzval žalobce (dále jen „stěžovatel“) k doplnění podání tak, aby to odpovídalo zákonným požadavkům.

[5]                Z právní úpravy § 37 odst. 2 s. ř. s., ve znění do 31. 12. 2025, vyplývalo, že podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, které bylo učiněno v jiné než zákonem požadované formě, muselo být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musel být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíželo. Za takové podání se považovalo i podání (kasační stížnosti) učiněné e‑mailem bez uznávaného elektronického podpisu (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2025, č. j. 2 As 109/2024‑25, body [11]‑[12]). S účinností od 1. 1. 2026 se již uvedená právní úprava nepoužije a je potřeba v souladu s § 37 odst. 3 s. ř. s. vyzvat k odstranění vady, včetně vady chybějícího elektronického podpisu v emailu s kasační stížností.

[6]                Nejvyšší správní soud k odstranění této vady zvolil ve svém usnesení č. j. 5 As 136/2026‑11 třídenní lhůtu, a to v souladu s tím, jak byla lhůta k doplnění podpisu stanovena v předchozí právní úpravě. Zároveň stěžovatele poučil o procesních následcích pro případ, že této výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví. Zmíněné usnesení bylo stěžovateli doručeno vhozením do domovní schránky dne 28. 7. 2026, a třídenní lhůta tak vypršela dne 31. 7. 2026.

[7]                Stěžovatel přes výzvu soudu vadu kasační stížnosti neodstranil, Nejvyšší správní soud proto jeho kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

[8]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. srpna 2026

JUDr. Viktor Kučera

       předseda senátu