USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 25. 2. 2026, č. j. 10.04-000001/26-0002, č. j. 10.04-000002/26-0002, a ze dne 26. 2. 2026, 10.04-000003/26-0002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2026, č. j. 18 A 18/2026-13,

takto:

1. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

3. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]      Nejvyšší správní soud obdržel dne 23. 6. 2026 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti v záhlaví označenému usnesení Městského sodu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatelky proti v záhlaví označeným rozhodnutím žalovaného o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby.

[2]      Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.“

[3]      Jelikož stěžovatelka tuto povinnost při podání kasační stížnosti nesplnila, Nejvyšší správní soud ji usnesení ze dne 24. 6. 2025, č. j. 4 As 124/2026-10, vyzval k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání vysokoškolského právnického vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Ke splnění této povinnosti jí stanovil lhůtu 15 dnů od doručení usnesení a poučil ji o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 29. 6. 2026.

[4]      Stěžovatelka následně podáním ze dne 14. 7. 2026 požádala o prodloužení lhůty ke splnění výzvy. Jako důvod žádosti uvedla, že se obrátila na žalovanou s žádostí o určení advokáta k poskytnutí právní služby.

[5]      Usnesením ze dne 23. 7. 2026, č. j. 4 As 124/2026-19, Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatelky vyhověl a prodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k prokázání vysokoškolského právnického vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a to do 29. 8. 2026. Opětovně ji přitom poučil o následcích nesplnění výzvy.

[6]      Poslední den lhůty pro splnění povinnosti uložené v usnesení ze dne 23. 7. 2026, č. j. 4 As 124/2026-19, připadl na pondělí 31. 8. 2026 jako nejblíže následující pracovní den po sobotě. V tento den stěžovatelka sepsala a předala k poštovní přepravě podání, v němž Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že žalovaná jí advokáta k poskytnutí právní služby neurčila, že také toto rozhodnutí je protiprávní a že proti němu podá žalobu ve správním soudnictví. Zároveň blanketně podanou kasační stížnost doplnila o stížnostní námitky, což jí bylo zmíněnými dvěma usneseními rovněž uloženo.

[7]      Přestože stěžovatelka odstranila naposledy uvedený nedostatek kasační stížnosti, tak nesplnila povinnost vyplývající z § 105 odst. 2 s. ř. s., neboť na výzvu soudu nedoložila, že má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované zvláštním zákonem pro výkon advokacie, ani nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení. Rozhodnutím žalované o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby pro účely této kasační stížnosti se přitom Nejvyšší správní soud nemůže zabývat, neboť není předmětem přezkumu v posuzované věci.

[8]      Jelikož tedy nezastoupení stěžovatelky advokátem za současné absence jejího vysokoškolského právnického vzdělání vyžadovaného pro výkon advokacie představuje nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn a pro který nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003-19), Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

[9]      Výrok o náhradě nákladů řízení byl učiněn podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., z nichž vyplývá, že pokud byla kasační stížnost odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

[10]  Nejvyšší správní soud zároveň rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), neboť kasační stížnost byla před prvním jednáním odmítnuta. Soudní poplatek ve výši 5.000 Kč bude v souladu se zněním § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácen stěžovatelce do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. září 2026

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu