USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2026, č. j. SUIP/15244/1.30/26-3,

takto:

I.               Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

II.            Žalobkyně je povinna ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5733002626, soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.

III.         Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5733002626, soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.

IV.         Soud vyzývá žalobkyni i žalovaného, aby ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu písemně sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud o věci samé rozhodl bez jednání, a zároveň je poučuje o tom, že podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy, a účastníci to shodně navrhli nebo s tím souhlasí, přičemž se má za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do 2 týdnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci.

V.           Soud ukládá žalovanému, aby soudu ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení předložil své písemné vyjádření k žalobě a správní spisy (úplné spisy správního orgánu prvého i druhého stupně); správní spisy musí podle § 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu obsahovat soupis všech svých součástí včetně příloh (spisový přehled); pokud předkládané spisy budou obsahovat utajované informace chráněné zvláštním zákonem nebo jiné informace chráněné podle zvláštních zákonů (např. utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, či protokol o hlasování kolegiálního orgánu dle § 38 odst. 6 a § 134 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu), nechť žalovaný takové chráněné informace označí při předložení správních spisů soudu.

Odůvodnění:

1. Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj rozhodnutím ze dne 16. 2. 2026, č. j. 17809/6.30/25-11 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), uznal žalobkyni vinnou spácháním dvou přestupků podle § 140 odst. 1 písm. c) a písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kterých se žalobkyně dopustila tím, že jednak umožnila v době od 1. 3. 2023 do 4. 4. 2023 jedné osobě výkon nelegální práce (závislé práce mimo pracovněprávní vztah), jednak v téže době umožnila v případě tří osob výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání (umožnila pronájem pracovní síly, aniž by byly dodrženy zákonné podmínky pro zprostředkování zaměstnání). Za spáchané přestupky byla žalobkyni podle § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti uložena pokuta ve výši 200 000 Kč a dále byla žalobkyni uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 2 500 Kč. Žalovaný shora uvedeným napadeným rozhodnutím korigoval výrok prvoinstančního rozhodnutí o vině žalobkyně spácháním přestupku dle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti, aniž by však došlo ke změně podstaty žalobkynina jednání, a ve zbytku její odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí zamítl a potvrdil jej. Žalobkyně proti napadenému rozhodnutí podala žalobu dle § 65 a násl. s. ř. s., s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

K návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě a k povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o tomto návrhu

2. Žalobkyně tvrdila, že uložená pokuta je spojena s negativními právními a reputačními dopady, neboť žalobkyně je pravomocně označena za subjekt, který měl umožnit zastřené zprostředkování zaměstnání a nelegální práci. Vymáhání pokuty před soudním přezkumem by pro žalobkyni znamenalo nepřiměřený zásah do její majetkové sféry a obchodní pověsti. Přiznáním odkladného účinku žalobě nevznikne újma třetím osobám.
3. Vzhledem k obecnosti žalobkynina návrhu soud po žalovaném nepožadoval, aby se k němu vyjádřil.
4. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
5. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Je koncipován jako dočasná procesní ochrana žalobce jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého správního rozhodnutí. Z § 73 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že odkladný účinek lze na základě návrhu žalobce přiznat, jsou-li splněny tři podmínky: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro žalobce znamenat újmu; 2) újma musí být pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Uvedené předpoklady musí být naplněny kumulativně. Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží žalobce. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě proto musí být dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy. Tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. nedávné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2026, č. j. 4 As 64/2026-39, body 11 a 12 a tam odkazovaná judikatura).
6. Aby mohl být žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku úspěšný, je třeba, aby žalobce dostatečně konkrétně a individualizovaně tvrdil, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne závažná a reálná újma, vysvětlil, v čem tato újma spočívá, a konkretizoval její rozsah (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2021, č. j. 5 Azs 383/2020-24, bod 6); postačuje přitom předpoklad tvrzené újmy (srov.  usnesení  Nejvyššího  správního  soudu  ze dne  14. 9. 2023, č. j.  6 As 150/2023-74, bod 11; nebo ze dne 27. 1. 2025, č. j. 4 As 293/2024-39, bod 13). Povinnost tvrzení (a povinnost důkazní) je naplněním projednací zásady, podle které je věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání jejich skutkových tvrzení. Nesplnění povinnosti tvrzení (a povinnosti důkazní) ohledně rozhodných skutečností má pravidelně za následek nepříznivé rozhodnutí pro toho účastníka řízení, který tuto povinnost nesplnil.
7. Žalobkyně svůj návrh na přiznání odkladného účinku podané žalobě odůvodnila pouze ve zcela obecné rovině. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní projevy tvrzených negativních právních a reputačních dopadů, které jí hrozí právními následky napadeného rozhodnutí. Tvrzení o nepřiměřeném zásahu do majetkové sféry a obchodní pověsti žalobkyně vymáháním pokuty před rozhodnutím soudu o žalobě byla obecná a postrádala konkrétní skutková tvrzení týkající se majetkových a obchodních poměrů žalobkyně, na základě kterých by teprve bylo možné hodnotit, zda případné vymáhání pokuty před rozhodnutím soudu o žalobě může pro žalobkyni představovat závažnou újmu. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě nebyl dostatečně konkrétní a individualizovaný a postrádal skutková tvrzení týkající se poměrů žalobkyně, na jejichž základě by bylo možné posoudit, zda žalobkyni právními následky napadeného rozhodnutí hrozí závažná újma. Tvrzení žalobkyně zůstala v obecné rovině a postrádala konkrétní, ověřitelné údaje umožňující soudu spolehlivě zjistit, že by újma žalobkyni bezprostředně hrozící právními následky napadeného rozhodnutí (nebo alespoň její předpoklad) byla skutečně závažná a nepoměrně větší než újma, která by mohla vzniknout jiným osobám, kdyby účinky napadeného rozhodnutí byly pozastaveny (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2026, č. j. 21 Azs 19/2026-26, bod 10).
8. Protože nebyla splněna již prvotní podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívající v dostatečně konkrétním a individualizovaném vylíčení újmy hrozící žalobkyni právními následky napadeného rozhodnutí, nezabýval se soud možnou újmou vzniknuvší přiznáním odkladného účinku žalobě jiným osobám ani možným rozporem přiznání odkladného účinku žalobě s důležitým veřejným zájmem. Soud tak I. výrokem tohoto usnesení zamítl podle § 73 odst. 2 s. ř. s. žalobkynin návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.
9. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, soud rozhodne až v rozhodnutí, jímž bude řízení v projednávané věci skončeno (srov. § 145 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 s. ř. s. a § 61 odst. 1 s. ř. s.).
10. Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
11. K II. výroku tohoto usnesení soud uvádí, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. „Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku proto vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Krajský soud tak je v usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku současně povinen výrokem uložit žalobci povinnost zaplatit poplatek za tento návrh, a to ve výši 1 000 Kč podle položky 20 sazebníku poplatků. Tento soudní poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích)“ (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 23). Soud tak II. výrokem tohoto usnesení uložil žalobkyni povinnost zaplatit na účet soudu ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení soudní poplatek za rozhodnutí o jejím návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Nezaplatí-li žalobkyně soudní poplatek za rozhodnutí o tomto návrhu ve stanovené lhůtě, přistoupí soud k jeho vymáhání.

Ke zbývajícím výrokům tohoto usnesení

12. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. s. ř. s. podléhá poplatkové povinnosti. Ve věcech správního soudnictví je poplatníkem soudního poplatku za řízení ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení [§ 1 písm. a), § 2 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích]. Podle položky 18 bodu 2 písm. a) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí soudní poplatek za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu 3 000 Kč. V této věci nebyl soudní poplatek za žalobu, splatný jejím podáním [§ 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích], zaplacen, a proto soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzývá žalobkyni III. výrokem tohoto usnesení k jeho zaplacení. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích soud stanovil k zaplacení soudního poplatku za žalobu lhůtu v délce 15 dnů.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 2 a odst. 3 písm. b) a c) s. ř. s.].

Nebude-li soudní poplatek za žalobu zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení o žalobě zastaví; k zaplacení soudního poplatku za žalobu po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží [§ 9 odst. 1, 3 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.]. Pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalobkyni mohla vzniknout újma, a žalobkyně ve lhůtě pro zaplacení soudního poplatku za žalobu sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohla soudní poplatek za žalobu dosud zaplatit [§ 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích].

Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody (§ 36 odst. 3 s. ř. s.). Žádost o osvobození od soudních poplatků lze podat do pravomocného skončení řízení.

Účastník řízení může namítnout podjatost soudce, jiné osoby, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci soudu (dále jen „soudní osoba“), tlumočníka a znalce. Podle § 8 odst. 1 a 2 s. ř. s. jsou soudci, soudní osoby, tlumočníci a znalci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, nebo pokud se soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka uplatněna do 1 týdne ode dne, kdy se účastník o podjatosti dozvěděl; zjistí-li účastník důvod podjatosti při jednání, musí námitku uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

V této věci bude rozhodovat tříčlenný senát Krajského soudu v Plzni podle rozvrhu práce složený z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky, eventuálně v souladu s rozvrhem práce doplněný o soudce či soudkyně Mgr. Janu Komínkovou, Mgr. Jaroslavu Křivánkovou, Mgr. Alexandra Krysla, Mgr. Jana Šmakala, JUDr. Ondřeje Szalonnáse nebo Mgr. Jaroslava Škopka.

Plzeň 8. června 2026

Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.

předseda senátu