č. j. 19 Ad 47/2025 - 40
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci
žalobce: T. P.
zastoupen JUDr. Zuzanou Běťákovou, advokátkou
sídlem 741 01 Nový Jičín, K Nemocnici 168/18
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem 150 00 Praha 5, Křížová 25
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 11. 2025, ve věci invalidního důchodu
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 9. 2025, č. j. X, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod, potvrdila.
2. Žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím, neboť měl za to, že by jeho zdravotní stav a pokles výdělečné činnosti měl být posuzován dle vyhlášky č. 359/2009 Sb., kapitoly XV., oddílu 7b), ale s poklesem výdělečné činnosti při samé horní hranici, a to 40 %, když se jedná o středně těžké poruchy, a je nutno zohlednit i jeho další funkční postižení. Dále namítal, že žalovaná při svém rozhodnutí nebrala v úvahu ustanovení § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kde by pokles výdělečné činnosti byl zvýšen o dalších 10 % z důvodu více zdravotních postižení nebo proto, že kvůli zdravotnímu postižení nemůže vykonávat svou dosavadní práci. Měl za to, že jeho zdravotní postižení způsobuje vyšší pokles výdělečné činnosti než na samé dolní hranici. Žalovaná jej zařadila do kapitoly XV. – funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích, bodu 7 – funkční poruchy po polytraumatu s mnohočetnými poúrazovými následky (zejména kombinované postižení hlavy, hrudníku a končetin) bod 7a) středně těžké poruchy a stanovila míru poklesu výdělečné činnosti na samé dolní hranici 25 %. S ohledem na lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 3. 12. 2025 je zřejmé, že s ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nemůže vykonávat současnou profesi a z tohoto důvodu by mělo být zohledněno i ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., a zvýšena horní hranice o 10 %. Žalobce dále sdělil, jakými zdravotními postiženími trpí. Také uvedl, že následky z dopraví nehody stále přetrvávají a zhoršují se, mají vliv na jeho pohybovou aktivitu, denní aktivity a pracovní zařazení. Nemůže ani krátkodobě sedět, nemůže se rychle pohybovat, zvedat ruce a zejména řádně chodit z důvodu nesymetrické pánve a postižení kolen. Domácí práce jsou značně omezeny, jakékoliv sportování a aktivita v tomto směru je znemožněna.
3. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry posudku vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu a navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.
4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 9. 6. 2025 požádal žalobce o invalidní důchod. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 9. 9. 2025, č. j. X žádost žalobce zamítla s odůvodněním, že podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 19. 8. 2025 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 25 %. Posuzující lékař hodnotil dle kapitoly XV., oddílu A, položce 7 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 25 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti dále ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky neměnil.
6. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 11. 2025, č. j. X tak, že námitky zamítla a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 9. 2025, č. j. X potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 24. 11. 2025. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po polytraumatu dne 21. 7. 2024 při autonehodě, kraniotrauma s poraněním maxilofaciální oblasti, periferní paresa n. VII vlevo. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav hodnotil v souladu s přílohou k vyhlášce č. 359/2009 Sb. jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddílu A, položce 7b), u níž stanovil vzhledem ke stupni zdravotního postižení dolní hranici procentního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti (z rozmezí 25 – 40 %) 25 %. Ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky procentní míru neměnil. Posuzující lékař uzavřel, že celková míra poklesu pracovní schopnosti nedosahuje hodnoty podmiňující uznání kteréhokoliv stupně invalidity.
7. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 24. 4. 2026, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Předsedou posudkové komise byl MUDr. et MUDr. V. H., další lékařkou MUDr. F. H. s odborností neurologie a tajemnicí Bc. G. K. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a při jednání posudkové komise, diagnostický souhrn a posudkové hodnocení. V posudkovém zhodnocení posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je stav po polytraumatu dne 21. 7. 2024 při autonehodě, kraniotrauma s poraněním maxilofaciální oblasti, periferní paresa n. VII vlevo. Posudková komise nehodnotila shodně s Institutem posuzování zdravotního stavu Nový Jičín ani s námitkovým řízením Hradec Králové. Posudková komise posoudila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu v kapitole XV., oddílu A, položce 7b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky neměnila. Posudková komise uvedla, že hodnota 40 % se nachází u horní hranice rozmezí a reflektuje kumulativní dopad postižení na více systémech. Vyhláška dle posudkové komise definuje stadium středně těžké poruchy jako stavy s výrazným omezením pohybových schopností a výkonu denních aktivit. Objektivizovaný nález (chůze o 2 francouzských holích, neschopnost stoje bez opory, ztráta funkce dominantního zápěstí) toto beze zbytku naplňuje. Stanovení míry na 40 % již v sobě dle posudkové komise v souladu s metodikou „absorpční zásady“ zahrnuje dopad ostatních diagnóz i neschopnosti pokračovat v dosavadní kvalifikované profesi. Zvýšení o dalších 10 % dle § 3 odst. 1 je možné jen v případě, že postižení zásadně ovlivňuje schopnost využívat dosažené vzdělání a zkušenosti, což je v tomto případě již saturováno volbou horní hranice pásma 7b). Posudková komise dále uvedla, že na rozdíl od předchozích instancí provedla vlastní vyšetření odborným neurologem. Tento přímý klinický kontakt je klíčovým argumentem, neboť umožňuje lépe posoudit aktuální funkční stav než pouhá adjustace spisové dokumentace (tzv. „od stolu“). Žalobce má základní vzdělání a celou profesní dráhu působil v manuálně náročných profesích. Kombinace omezení horní končetiny a těžké poruchy mobility u žalobce s nízkou možností rekvalifikace na administrativní pozice (vzhledem k lehkému psychoorganickému syndromu) činí pokles pracovní schopnosti o 40 % minimální objektivní hodnotu. Na závěr posudková komise konstatovala, že hodnocení 40 % je v souladu s objektivním klinickým nálezem i literou zákona, zatímco předchozí hodnocení 25 % podhodnocovalo význam kombinovaných následků polytraumatu u manuálně pracujícího žalobce.
8. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
9. Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně.
10. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).
11. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.
12. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.
13. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě za úplný a přesvědčivý. Soud neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise, že u žalobce šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 % k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí a žalobce tak byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Posudek PK MPSV ČR v Ostravě byl tedy stěžejním důkazem, jak výše uvedeno, splňujícím požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a krajský soud z tohoto posudku vycházel.
14. Soud proto v souladu s § 78 odst. 1 s. ř. s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nesprávně zjištěném skutkovém stavu a vrací věc správnímu orgánu k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho zástupkyně na nákladech řízení částku 20 046,20 Kč. Náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení, a to z odměny za tři úkony právní služby po 4 620 Kč (dle § 7, § 9 odst. 5, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „advokátní tarif“), a to za první poradu s klientem včetně přípravy a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé - sepis žaloby, účast u ústního jednání před soudem dne 19. 5. 2026), tj. 13 860 Kč. Dále sestávají ze tří režijních paušálů po 450 Kč k uvedeným úkonům právní služby dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, tj. 1 350 Kč, z náhrady za ztrátu času v souvislosti s cestou na jednání u Krajského soudu v Ostravě dne 19. 5. 2026 dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu v rozsahu celkem 4 půlhodin po 150 Kč, tj. 600 Kč a z náhrady jízdného ve výši 757,10 Kč (za použití motorového vozidla zn. Mazda, r. z. X, při ujetí 100 km na trase Nový Jičín - Ostrava a zpět, při spotřebě paliva 4,9 l motorové nafty, ceně paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. 34,10 Kč/l a paušální náhradě 5,90 Kč/km). Advokátka je plátkyní DPH, tudíž jí náleží rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %, tj. 3 479,10 Kč (21 % z 16 567,10 Kč).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava dne 19. 5. 2026
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.