USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2026, č. j. 6 A 27/2026 ‑ 12,

takto:

I. Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti se zamítá.

II. Žádost o prodloužení lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti se zamítá.

III.  Kasační stížnost se odmítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

V. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se podanou kasační stížností domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) ze dne 21. 4. 2026, č. j. 6 A 27/2026 ‑ 12.

[2]               Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Podle § 105 odst. 2 soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[3]               Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval usnesením ze dne 20. 5. 2026, č. j. 21 As 78/2026 ‑ 5, aby (mimo jiné) předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie, a aby doplnila důvody kasační stížnosti. K předložení plné moci nebo k prokázání potřebného právnického vzdělání jí stanovil lhůtu 15 dnů a k doplnění důvodů kasační stížnosti lhůtu jednoho měsíce. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 29. 5. 2026. Lhůta k předložení plné moci nebo k prokázání potřebného právnického vzdělání tak uplynula v pondělí dne 15. 6. 2026; konec lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti připadá na pondělí dne 29. 6. 2026. Stěžovatelka před uplynutím obou lhůt požádala o jejich prodloužení, a to s ohledem na skutečnost, že dne 2. 6. 2026 požádala Českou advokátní komoru (dále „ČAK“) o určení advokáta k zastupování v tomto řízení o kasační stížnosti. Ze stejného důvodu požádala rovněž o prodloužení lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti.

[4]               Podle § 40 odst. 5 věty třetí s. ř. s. může předseda senátu lhůtu určenou soudem prodloužit obdobně za podmínek pro prominutí zmeškání lhůty, tedy z vážných omluvitelných důvodů. Podle § 106 odst. 3 věty třetí s. ř. s. může soud lhůtu k doplnění náležitostí kasační stížnosti na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

[5]               Zdejší soud dospěl k závěru, že vážné omluvitelné důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci nebo k prokázání potřebného právnického vzdělání ani vážné důvody pro prodloužení lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti v tomto případě dány nejsou. Nejvyšší správní soud již dříve stěžovatelce vysvětlil, že v jejích věcech nebude vyčkávat na rozhodnutí ČAK o její žádosti o určení advokáta, neboť takový postup v jejím případě nevede k účelnému odstranění nedostatku povinného zastoupení a pouze prodlužuje řízení (viz usnesení ze dne 25. 7. 2025, č. j. 10 As 110/2025 ‑ 24; nebo usnesení ze dne 13. 8. 2025, č. j. 10 As 145/2025 ‑ 25). Ani v tomto případě nejsou ve stěžovatelčině žádosti o určení advokáta, kterou přiložila ke své žádosti o prodloužení lhůty, uvedena jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru ČAK – potvrzeného už mnohokrát městským soudem – musí tuto podmínku podle § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném od 1. 1. 2024, splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. Nejvyšší správní soud tak má důvod předpokládat, že ČAK stěžovatelčině žádosti o určení advokáta pro účely zastupování v tomto kasačním řízení opět nevyhoví. Pokud by stěžovatelka případně opět požádala o další prodloužení až do rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ČAK, Nejvyšší správní soud by takovou skutečnost podle své ustálené rozhodovací praxe nepovažoval za důvod k dalšímu prodloužení lhůty.

[6]               Ze stejných důvodů Nejvyšší správní soud neprodloužil ani lhůtu k doplnění důvodů kasační stížnosti. Samotná skutečnost, že stěžovatelka požádala ČAK o určení advokáta, nepředstavuje v popsaných okolnostech vážný důvod ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s. pro další prodlužování lhůt. Navíc bez splnění podmínky povinného zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s. nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat.

[7]               Z tohoto důvodu soud stěžovatelce neprodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi ani lhůtu k doplnění důvodů kasační stížnosti.

[8]               Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud návrh odmítne, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou‑li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[9]               Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě nepředložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ani neprokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání potřebné k výkonu advokacie, neodstranila ani na výzvu soudu nedostatek podmínky řízení o kasační stížnosti upravené v § 105 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

[10]            O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, podle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

[11]            O vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč bude stěžovatelce vrácen v souladu s § 10a odst. 1 téhož zákona do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 30. června 2026

JUDr. Tomáš Rychlý

předseda senátu