USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: V. V. N., zast. Mgr. Markem Eichlerem, advokátem, se sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2026, č. j. OAM‑1249/ZA‑ZA11‑HA13‑2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2026, č. j. 35 Az 2/2026‑31,

takto:

1. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]      Žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 1. 2026, č. j. OAM‑1249/ZA‑ZA11‑HA13‑2025, posoudil žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 3. 11. 2025 jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, a proto řízení o ní zastavil podle § 25 písm. i) téhož zákona.

[2]      Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji rozsudkem ze dne 28. 4. 2026, č. j. 35 Az 2/2026‑31, zamítl jako nedůvodnou.

[3]      Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační stížnost, v níž neuvedl, z jakých konkrétních důvodů rozsudek městského soudu napadá. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 20. 5. 2026, č. j. 4 Azs 91/2026‑11, vyzval k tomu, aby kasační stížnost ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení v tomto směru doplnil. Zároveň stěžovatele poučil, že pokud vadu kasační stížnosti neodstraní, a v řízení proto nebude možné pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

[4]      Podle § 37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude‑li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne.

[5]      Podle § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá‑li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.

[6]      V nyní projednávané věci byla uvedená výzva k doplnění kasační stížnosti doručena stěžovateli dne 21. 5. 2026, jak vyplývá z údajů na doručence. Poslední den lhůty určené Nejvyšším správním soudem k doplnění kasační stížnosti tak připadl na pondělí 22. 6. 2026. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě kasační stížnost nedoplnil. Vzhledem k tomu, že stěžovatel po výzvě soudu včas neodstranil vady kasační stížnosti a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, soud kasační stížnost podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

[7]      Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. června 2026

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu