USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/081757/2026/DS/Hac ze dne 29. 4. 2026, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě

takto:

1. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
2. Žalobkyně je povinna zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 17. 2. 2026 Městský úřad Louny zamítl námitky žalobkyně proti záznamu bodů v registru řidičů jako nedůvodné a provedený záznam dvanácti bodů v evidenční kartě řidiče ke dni 7. 8. 2012 potvrdil jako správný. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 29. 4. 2026.
2. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně brání žalobou, ve které současně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“).
3. V návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě žalobkyně uvedla, že pozbytí řidičského oprávnění by pro ni znamenalo nenahraditelnou újmu, neboť řidičské oprávnění nutně potřebuje k výkonu svého povolání. Popsala svou pracovní pozici a zdůraznila, že se jedná o jediný zdroj její obživy. Dodala, že žije sama ve vlastním rodinném domě, hradí veškeré náklady spojené s bydlením a ze své mzdy podporuje svou dceru v magisterském studiu v Paříži. Žalobkyně konstatovala, že pozbytím řidičského oprávnění by jí okamžitě vznikla překážka pro výkon sjednané práce, neboť možnost řídit vozidlo skupiny „B“ byla nezbytnou podmínkou pro uzavření pracovní smlouvy. Podotkla, že jiné uplatnění ve své profesi by jen těžko našla. Dále popsala okolnosti nárůstu svého bodového konta v roce 2011 s tím, že od té doby se dopustila pouze jednoho přestupku v roce 2014. Zdůraznila, že od té doby je vzorným řidičem a trestat ji po dvanácti letech zcela odporuje zásadám správního trestání.
4. Podle § 73 odst. 1 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Z odstavce 2 téhož ustanovení plyne, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
5. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
6. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek (újma hrozící žalobci se poměřuje s újmou jiných osob a veřejným zájmem). Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převaha újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
7. Soud, veden shora uvedeným testem, dospěl po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem k závěru, že návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.
8. K přiznání odkladného účinku žalobě je nutné nejen to, aby žalobce ve svém návrhu tvrdil skutečnosti relevantní pro přiznání odkladného účinku, nýbrž také to, aby tyto relevantní skutečnosti doložil (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2023, č. j. 8 Afs 167/2023-64). To ovšem žalobkyně v nyní řešené věci neučinila.
9. Žalobkyně sice tvrdila, že jí v důsledku pozbytí řidičského oprávnění hrozí újma v podobě ztráty zaměstnání, nicméně toto své tvrzení nijak nedoložila. Žalobkyně nepředložila pracovní smlouvu, potvrzení zaměstnavatele ani žádný jiný doklad o tom, že je zaměstnána na pozici, pro kterou je nezbytné být držitelem řidičského oprávnění. Žalobkyně tedy své tvrzení o možné ztrátě zaměstnání, které by pro ni mělo být jediným zdrojem obživy, neprokázala. Stejně tak neprokázala svá další tvrzení ohledně hrazení nákladů na bydlení a dceřino studium v zahraničí.
10. Bez doložení zásadních skutečností, jež jsou nezbytné pro věcné posouzení návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě, není možné zhodnotit, zda výkon či jiné právní následky napadeného rozhodnutí jsou způsobilé žalobkyni přivodit újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. Tvrdit a prokázat negativní důsledek (újmu) spočívající ve výkonu nebo jiných právních následcích napadeného rozhodnutí, jakožto jednu z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, bylo výhradně na žalobkyni. Ta však tuto povinnost nesplnila, neboť soudu nepředložila relevantní doklady či jiné důkazní prostředky, na jejichž základě by bylo možno řádně ověřit její tvrzení.
11. Veden těmito úvahami soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
12. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21]. Soud proto uložil žalobkyni povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit.
13. Soudní poplatek je žalobkyně povinna uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 4149101526.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Ústí nad Labem 25. května 2026

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

samosoudce