2025‑46, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

II. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyni byla Celním úřadem pro Středočeský kraj uložena za přestupek na úseku hazardních her pokuta ve výši 200 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení stanovené paušální částkou. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí částečně změnil (opravil číslo jednací a znění použitého předpisu) a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila žalobou, kterou Krajský soud v Praze zamítl rozsudkem označeným v záhlaví.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Uvedla, že jí hrozí povinnost uhradit uloženou pokutu ještě dříve, než Nejvyšší správní soud přezkoumá zákonnost rozsudku krajského soudu a postupu správních orgánů. Úhrada pokuty by představovala pro stěžovatelku bezprostřední a konkrétní majetkovou újmu. Přiznání odkladného účinku nepůsobí nepoměrnou újmu jiným osobám ani není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť jde pouze o dočasné odložení inkasa peněžité sankce, která může být případně vymožena po rozhodnutí Nejvyšším správním soudem. Kasační stížnost není zjevně bezúspěšná, a proto je třeba zachovat účinnost soudního přezkumu a zabránit vzniku nevratných či obtížně napravitelných následků ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti.

[3] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby soud návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku zamítl. Stěžovatelčina tvrzení neprokazují vznik nepoměrně větší újmy. Stěžovatelka neuvádí žádné podrobnosti ohledně toho, jak se úhrada pokuty projeví v její sféře, jaké jsou výsledky její hospodářské činnosti, její finanční toky, aktuální platební povinnosti apod. Nelze tak dovodit, že by se úhrada pokuty mohla na jejím hospodaření aktuálně kriticky projevit. Žalovaný poukázal na požadavek finanční stability jako podmínky pro provozování hazardních her podle § 6 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. S ohledem na tuto povinnost se žalovaný nedomnívá, že by úhrada pokuty výrazně zasáhla majetkovou sféru stěžovatelky, jak předpokládá soudní řád správní, nadto stěžovatelka uloženou pokutu dne 20. 11. 2024 uhradila.

[4] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 ve spojení s § 120 s. ř. s.), tj. nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že přiznání odkladného účinku má mimořádný charakter a má být vyhrazeno pouze pro ojedinělé případy. Soud jím totiž ještě před meritorním rozhodnutím prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, jež je potřeba považovat za zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno (usnesení NSS ze dne 22. 12. 2003, č. j. 7 A 115/2002‑67, č. 760/2006 Sb. NSS).

[5] Požadavky § 73 odst. 2 s. ř. s. hrozící újma naplní typicky tehdy, „nebude‑li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod.“ (usnesení NSS ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014‑56, bod 5).

[6] Břemeno tvrdit a osvědčit naplnění zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku tíží jeho navrhovatele (srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32). Jak uvedl Nejvyšší správní soud v bodě 9 svého usnesení ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011‑74, „[k]asační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“. Úkolem navrhovatele je tak předložit dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlit, v čem tato újma spočívá, a uvést její rozsah. Tvrzení, kterými navrhovatel odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, pak musí rovněž řádně doložit (např. usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015‑50, bod 5). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická. Přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad obecným požadavkem právní jistoty opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci.

[7] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci stěžovatelka popsaným požadavkům nedostála.

[8] Kasační soud se ztotožňuje se žalovaným, že stěžovatelka své břemeno tvrzení v návrhu na přiznání odkladného účinku neunesla. Její tvrzení o hrozící újmě zůstalo ve zcela obecné a nekonkrétní rovině. Má‑li tvrzená újma spočívat v dopadech do majetkové sféry stěžovatelky, musí stěžovatelka konkretizovat a doložit své aktuální majetkové poměry. Jak přiléhavě upozornil žalovaný, stěžovatelka neuvedla nic ke své aktuální ekonomické situaci ani v tomto směru soudu nedoložila žádné podklady, z nichž by její hospodářská kondice byla patrná. Stěžovatelka konkrétně nevysvětlila (ani nedoložila), proč pro ni úhrada pokuty představuje významnou újmu s dopady do její činnosti. Nejvyšší správní soud proto její návrh výrokem I zamítl, aniž se zabýval dalšími podmínkami pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[9] Pro úplnost je nutno dodat, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu již citované usnesení NSS č. j. 1 As 27/2012‑32, resp. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21, bod 24]. Nejvyšší správní soud proto výrokem II stěžovatelce uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku. Dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

[11] [OBRÁZEK][OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:

- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu v úředních hodinách (informace o úředních hodinách dostupné zde: https://www.nssoud.cz/kontakty/pokladna) nebo

- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703‑46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020409826.

[12] Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán celní správou.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. června 2026

Karel Šimka

předseda senátu