č. j. 77 A 14/2026 - 65

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci

 

žalobce:

Ing. P. S.

bytem X

proti

 

žalované:

1. základní škola Cheb, Americká 36, příspěvková organizace

sídlem Americká 1453/36, 350 02 Cheb

 

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované v řízení o žádosti žalobce ze dne 4. 3. 2024 o poskytnutí informací podle zákona č.106/1999Sb.

 

takto:

  1. Žalovaná je povinna do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 4.3.2024 o poskytnutí informací:

a) v rozsahu bodu1 žádosti, tj. zápisů z jednání školské rady žalované v období od 1.4.2014 do 4.3.2024;

b) v části bodu2 žádosti, týkající se složení školské rady žalované v období od 1.1.2021 do 4.3.2024;

c) v rozsahu bodu3 žádosti, tj. volebních řádů platných v období od 1.4.2014 do 4.3.2024, včetně údajů o rozhodnutích rady města Chebu vztahujících se k jednotlivým verzím těchto volebních řádů;

d) v části bodu6 žádosti, tj. seznamu pedagogických pracovníků, kteří měli v období od 1.4.2014 do 4.3.2024 právo volit členy školské rady žalované;

e) v rozsahu bodu7 žádosti, týkajícím se plnění povinností podle §164 písm.e) zákona č.561/2004Sb., za období od 1.4.2014 do 1.3.2024;

f) v rozsahu bodu8 žádosti, tj. programů poradenských služeb platných v období od 1.4.2014 do 4.3.2024 a dokumentů o jejich schválení žalovanou, školskou radou a zřizovatelem;

g) v rozsahu bodu10 žádosti, tj. dokumentace průběžného vyhodnocování preventivních programů.

  1. Ve zbytku se žaloba zamítá.
  2. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

  1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 a násl. s. ř. s., došlou soudu dne 23. 2. 2026, se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalované v řízení o žádosti žalobce ze dne 4. 3. 2024 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění ke dni 4. 3. 2024 (dále jen „InfZ“).
  2. Žalobce podal žalované žádost o informace datovanou dnem 4. 3. 2024 (dále jen „Žádost“). Žalovaná Žádost odmítla rozhodnutím ze dne 11. 3. 2024, č. j. 1.ZŠ-16/2024 (dále jen „Odmítací rozhodnutí“). Krajský úřad Karlovarského kraje jakožto nadřízený orgán žalované rozhodnutím ze dne 23. 4. 2024, č. j. KK/1761/LP/24 (dále jen „Potvrzující rozhodnutí“), Odmítací rozhodnutí potvrdil. Úřad pro ochranu osobních údajů jakožto nadřízený orgán Krajského úřadu Karlovarského kraje rozhodnutím ze dne 25. 7. 2025, č. j. UOOU-00177/25-4 (dále jen „Zrušující rozhodnutí“), zrušil Potvrzující i Odmítací rozhodnutí a vrátil věc žalované k novému projednání. Výzvou ze dne 13. 8. 2025, č. j. 1. ZŠ-83/2025, doručenou dne 15. 8. 2025, žalovaná žalobci oznámila, že za poskytnutí informace požaduje úhradu. Dne 15. 9. 2025 podal žalobce žalované stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ proti této výzvě, tedy požadavku žalované na úhradu nákladů za poskytnutí informace (dále jen „Stížnost“). Žalovaná předložila Stížnost Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy spolu s přípisem ze dne 22. 9. 2025. Dne 16. 3. 2026 zaslala žalovaná žalobci písemnost „Vyřízení žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. – kompletní odpověď“ ze dne 16. 3. 2026, č. j. 1.ZŠ-29/2029 (dále jen „Sdělení“). Uvedené skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné (srov. žalobní tvrzení, přílohy žaloby založené na č. l. 2 až 12 soudního spisu, podání žalované ze dne 16. 3. 2026, obsah správního spisu předložený soudu žalovanou a shrnutí skutkových zjištění soudu sdělené účastníkům usnesením soudu ze dne 23. 4. 2026, č. j. 77 A 14/2026-32).
  3. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaná je nečinná, neboť dosud nevyřídila jeho Žádost. Nebylo sporu o tom, že žalovaná poskytla žalobci Sdělení až po podání žaloby. Žalovaná v podáních ze dne 16. 3. a 17. 4. 2026 tvrdila, že Sdělením Žádost vyřídila. Žalobce v podáních ze dne 20. 3. a 3. 5. 2026 tvrdil, že Žádost Sdělením vyřízena nebyla.

II.

Posouzení věci

  1. Soud vyhodnotil žalobu jako včasnou a podmínky řízení o žalobě jako splněné.
  2. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze podat nečinnostní žalobu nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.
  3. § 14 odst. 5 písm. d) a § 15 odst. 1 InfZ stanoví, že povinný subjekt je povinen o žádosti o informace rozhodnout ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti.
  4. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 5 Ans 6/2009-82, platí, že je-li rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc je mu vrácena k novému projednání a rozhodnutí, běží lhůta pro nové rozhodnutí správního orgánu znovu ode dne právní moci zrušujícího rozhodnutí.
  5. Jelikož bylo Zrušující rozhodnutí vydáno dne 25. 7. 2025 (právní moci mohlo Zrušující rozhodnutí nabýt jen později, než bylo vydáno), byla žaloba žalobce, došlá soudu dne 23. 2. 2026, bezpečně včasná.
  6. Podle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
  7. Procesní situace, v níž se žalobce nacházel v době podání žaloby, byla již ve vztahu k uplatnění prostředků ochrany před nečinností uvnitř státní správy dle § 79 odst. 1 s. ř. s. judikaturou vyřešena. Pokud žadatel o informace podá stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ proti oznámení povinného subjektu o požadované úhradě za poskytnutí informace a nadřízený orgán povinného subjektu o ní včas nerozhodne, představuje samotné podání stížnosti uplatnění zvláštního typu prostředku proti nečinnosti povinného subjektu při poskytování informací a pro připuštění žaloby na ochranu před nečinností povinného subjektu k meritornímu přezkumu není nezbytné vyčerpat další prostředek ochrany proti nečinnosti nadřízeného orgánu povinného subjektu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2025, č. j. 1 As 208/2024-24, body 2, 7, 13 a 14).
  8. V posuzované věci podal žalobce Stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informace dne 15. 9. 2025. V souladu s § 16a odst. 4, 5, 7 a 8 InfZ měl nadřízený orgán žalované o Stížnosti rozhodnout do 7. 10. 2025 (7 + 15 dnů ode dne podání Stížnosti), o Stížnosti však podle obsahu správního spisu nerozhodl do dne podání žaloby. Proto se aplikuje popsaný judikaturní závěr, že podáním Stížnosti žalobce podle § 16a odst. 1 písm. d) InfZ uplatnil zvláštní typ prostředku proti nečinnosti povinného subjektu při poskytování informací a naplnil tak podmínky řízení stanovené v § 79 odst. 1 větě první s. ř. s.
  9. Nečinností správního orgánu se rozumí objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsaných lhůtách nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012-41, č. 2785/2013 Sb. NSS).
  10. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
  11. Podle § 4 odst. 1 InfZ poskytují povinné subjekty informace na základě žádosti nebo zveřejněním.
  12. Podle § 4a odst. 2 a 3 InfZ platí, že je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména (a) sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě, (b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, (c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci, (d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci, (e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, nebo (f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. Pokud takový způsob poskytnutí informace není možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem.
  13. Podle § 6 odst. 1 InfZ může povinný subjekt, pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.
  14. V § 7 až § 11 InfZ jsou stanoveny případy, kdy povinný subjekt informaci neposkytne.
  15. Podle § 11a InfZ může povinný subjekt odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit (a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2, nebo (b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro takové odmítnutí žádosti.
  16. § 11b InfZ stanoví, že povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty třetí.
  17. Podle § 12 věty první InfZ provede povinný subjekt všechna omezení práva na informace tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá.
  18. Podle § 14 odst. 5 InfZ povinný subjekt posoudí žádost a (a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14b nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží, (b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti, (c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli, (d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění nebo upřesnění; je-li zapotřebí licence podle § 14b, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.
  19. Podle § 15 odst. 1 InfZ platí, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
  20. Podle § 15 odst. 3 InfZ platí, že pokud povinný subjekt poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele.
  21. Podle § 16 odst. 1 InfZ lze proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti podat odvolání.
  22. Podle § 16a InfZ může podat stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace žadatel, (a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, (b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d), § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, (c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo (d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14b odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.
  23. Soud shrnuje uvedenou právní úpravu na půdorysu projednávané věci následovně. Žalovaná nebyla oprávněna vyřídit Žádost odkazem na zveřejněnou informaci ani odmítnutím pro zneužití práva vzhledem k uplynutí stanovených lhůt (§ 6 a § 11a InfZ). Žalovaná netvrdila, že by podle § 14 odst. 5 InfZ bránily vyřízení Žádosti vady Žádosti nebo nedostatek její působnosti. Žalovaná jakožto povinný subjekt byla proto povinna vyřídit Žádost ve vztahu ke každé jednotlivé informaci, kterou žalobce Žádostí požadoval, jen některým z těchto dvou způsobů:

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]buď informaci poskytnout podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ,

nebo Žádost v části této informace odmítnout podle § 15 odst. 1 InfZ z důvodů uvedených v § 7 až § 11 nebo § 11b InfZ.

Pokud žalovaná v předložených dokumentech vyloučila chráněné údaje, nemusela o tom vydat rozhodnutí o odmítnutí, přičemž žalobce netvrdil, že by v Žádosti anebo po doručení Sdělení trval na vydání rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti (srov. § 15 odst. 3 InfZ). Pokud žalobci žalovaná po podání žaloby Sdělením poskytla informace jen částečně a o zbytku Žádosti nevydala rozhodnutí o odmítnutí, bylo pro posouzení soudu bezvýznamné, zda žalobce postupoval podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ, jelikož žalobce ke dni podání žaloby splnil podmínku uvedenou v § 79 odst. 1 větě první s. ř. s. a před podáním žaloby řádně uplatnil prostředek ochrany proti nečinnosti povinného subjektu (tj. podal Stížnost).

  1. Podle ustálené judikatury platí, že žaloba na nečinnost nemůže být důvodná, pokud úkon správního orgánu sice nemá formální znaky rozhodnutí, ale podle svého obsahu jde materiálně o rozhodnutí ve věci samé. I neformální přípis tak může být rozhodnutím v materiálním smyslu podle § 65 s. ř. s. Odpověď povinného subjektu na žádost podle InfZ, i když je stručná a neobsahuje výrok oddělený od odůvodnění, je materiálním rozhodnutím, pokud je z  patrné, v jaké věci, s jakými účastníky, jak žalovaný rozhodl a proč (výsledný úkon má výrok a odůvodnění, je vydán v rámci normalizovaného postupu, o průběhu a výsledku postupu je pořizována dokumentace a je oznamován účastníkům řízení; viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2020, č. j. 9 As 24/2020-30, body 11 až 16, nebo ze dne 6. 4. 2023, č. j. 10 Afs 532/2021-51, bod 14).
  2. Podle ustálené judikatury rovněž platí, že nečinnostní žalobu je nutno pro nedůvodnost zamítnout, pokud k okamžiku vydání rozsudku již odpadl důvod namítané nečinnosti. Řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nelze zastavit dle § 47 písm. b) s. ř. s. z důvodu uspokojení navrhovatele po podání žaloby. Pokud bylo po zahájení soudního řízení vydáno rozhodnutí či osvědčení, čímž došlo k ukončení tvrzené nečinnosti správního orgánu, a žalobce nevzal žalobu zpět, soud ji zamítne dle § 81 odst. 3 s. ř. s. (srov. např. recentní rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2026, č. j. 8 Azs 172/2025-36, bod 17).
  3. Žalobce v podání ze dne 20. 3. 2026 obecně tvrdil, že podstatná část Žádosti byla odmítnuta bez řádného odůvodnění. Jelikož úkolem soudu není, aby z vlastní iniciativy při posuzování nečinnosti žalované bez konkrétních žalobních námitek posuzoval, zda žalovaná Sdělením poskytla žalobci veškeré Žádostí požadované informace, tedy bez konkrétní žalobní iniciativy objektivně posuzoval zákonnost úkonů žalované, vyzval soud usnesením ze dne 23. 4. 2026, č. j. 77 A 14/2026-32, žalobce, aby uvedl tvrzení o tom, jaké konkrétní informace vyžádané Žádostí mu žalovaná Sdělením neposkytla. V návaznosti na to v podání ze dne 3. 5. 2026 žalobce konkrétně identifikoval informace, s jejichž poskytnutím je žalovaná přes Sdělení stále v prodlení.
  4. Žádostí žalobce požádal o poskytnutí celkem 14 informací, které jsou dále v rozsudku ve shodě s Žádostí i Sdělením označovány pořadovými čísly 1) až 14). Soud posuzoval jednotlivě jen ty informace (ty části Žádosti), které podle žalobce nebyly Sdělením vyřízeny (tj. neposuzoval informace požadované v bodech 11), 12), 13) a 14) Žádosti). Soud níže u jednotlivých informací při konstatování toho, co tvrdí žalobce, vycházel důsledně z tvrzení žalobce v jeho podání ze dne 3. 5. 2026.

Informace 1)

  1. Žalobce požádal o zápisy z jednání školské rady žalované od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 („do současnosti“, tedy do data Žádosti).
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila odkaz na internetovou stránku, kde se nacházejí výroční zprávy žalované, a uvedla data v letech 2014 až 2024, kdy měly být výroční zprávy schváleny pedagogickou radou a školskou radou žalované. Žalovaná dodala, že nejde o povinnou školní dokumentaci.
  3. Žalobce tvrdil, že žalovaná informaci 1) Sdělením neposkytla, jelikož výroční zprávy nejsou informací o zápisech z jednání školské rady. Soud žalobci přisvědčil. Žalobce požadoval zápisy z jednání školské rady v určitém časovém období a informace sdělené žalovanou se s předmětem vyžádané informace míjí (žalovaná ani z výše důvodů nebyla oprávněna vyřídit Žádost odkazem na zveřejněnou informaci). Sdělení nepředstavuje materiální rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti, jelikož z něj nevyplývá, že by žalovaná odmítla informaci poskytnout, ani důvody, proč by tak učinila.
  4. Žalovaná žalobci informaci ani neposkytla, ani Žádost v této části neodmítla. Žalovaná je při vyřízení Žádosti v části informace 1) nečinná.

Informace 2)

  1. Žalobce požádal o informaci o složení školské rady žalované od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 („do současnosti“, tedy do data Žádosti) s údaji o okamžiku a identifikaci jmenování nových členů a členů školské rady, kteří přestali být členy školské rady.
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila pro období 2012-2014, 2015-2017 a 2018-2020 jména a příjmení členů školské rady s údajem, zda byl ten který člen jmenován zřizovatelem či zvolen zaměstnanci nebo rodiči. K období 2021-2023 sdělila žalovaná toto: „Složení aktualizováno dle výročních zpráv: 3 členové za zřizovatele, 3 za rodiče, 3 za zaměstnance; volby proběhly v roce 2021; výroční zprávy 2022/2023 a 2023/2024 uvádějí schválení výročních zpráv školskou radou.“
  3. Žalobce tvrdil, že žalovaná neuvedla identifikaci členů školské rady s uvedením okamžiku, kdy konkrétní osoba přestala být členem školské rady, a že ve vztahu k období od roku 2021 žalovaná vyžádané informace neposkytla.
  4. První požadavek žalobce shledal soud nedůvodným. Pro období 2012-2014, 2015-2017 a 2018-2020 (tj. 1. 1. 2012 až 31. 12. 2020) žalovaná sdělila žalobci jmenovité údaje o členech své školské rady. Žalovaná tedy členy školské rady identifikovala tak, jak žalobce požadoval. Jelikož žalovaná výslovně ve Sdělení vymezila „funkční období“ každého z jmenovitě určených členů školské rady, vyhověla požadavku žalobce na sdělení „okamžiku, kdy přestal být členem školské rady“. Jinak řečeno, pokud žalovaná žalobci sdělila pro každé z uvedených období, které osoby byly členy školské rady, dostalo se tím logicky žalobci informace o tom, že funkční období identifikovaných členů školské rady trvalo právě a jen v tom období, kdy je žalovaná jako členy školské rady uvedla. Žalovaná není nečinná při vyřízení Žádosti v části informace 1) v dílčí části „identifikace členů školské rady s uvedením okamžiku, kdy konkrétní identifikovaný člen přestal být členem školské rady“. V této dílčí části žalovaná Žádost Sdělením vyřídila.
  5. Soud přisvědčuje žalobci, že ve vztahu k období od 1. 1. 2021 až 4. 3. 2024 žalovaná žalobci vyžádané informace neposkytla, informace sdělené žalovanou žalobci se s předmětem vyžádané informace míjí. Žalovaná žalobci informaci ani neposkytla, ani Žádost v této části neodmítla. Sdělení nepředstavuje materiální rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti, jelikož z něj nevyplývá, že by žalovaná odmítla informaci poskytnout, ani důvody, proč tak učinila. Žalovaná je při vyřízení Žádosti v této dílčí části informace 2) nečinná.

Informace 3)

  1. Žalobce požádal o volební řády platné v období od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 („do současnosti“, tedy do data Žádosti) a údaj o rozhodnutí rady města Chebu u jednotlivých verzí volebních řádů.
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila, že poskytne platné volební řády školské rady za požadované období v příloze označené jako 03_volební řád. „U souvisejících rozhodnutí zřizovatele bude uveden odkaz na usnesení rady města, je-li součástí spisu školy.
  3. Obsahem přílohy 03_volební řád, přiložené ke Sdělení, byl jednací řád školské rady. Soud přisvědčil tvrzení žalobce, že žalovaná žalobci vyžádanou informaci neposkytla, informace sdělené žalovanou žalobci se s předmětem vyžádané informace míjí. Žalovaná žalobci informaci ani neposkytla, ani Žádost v této části neodmítla. Sdělení nepředstavuje materiální rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti, jelikož z něj nevyplývá, že by žalovaná odmítla informaci poskytnout, ani důvody, proč tak učinila. Žalovaná je při vyřízení Žádosti v části informace 3) nečinná.

Informace 4)

  1. Žalobce požádal o termíny voleb do školské rady uskutečněných v období od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 („do současnosti“, tedy do data Žádosti).
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila, že mu informaci neposkytne, protože ji nedohledala.
  3. Žalobce tvrdil, že mu žalovaná odmítla tuto informaci Sdělením poskytnout. Soud ve shodě s žalobcem materiálně vyhodnotil Sdělení jako rozhodnutí žalované podle § 15 odst. 1 InfZ, jímž žalovaná nevyhověla Žádosti v této části a Žádost v této části odmítla. Ze Sdělení je zřejmé, že žalovaná Žádost v části informace 4) žalobci nehodlá poskytnout (výrokem rozhodnutí tedy je odmítnutí Žádosti v této části), protože ji nemá k dispozici (rozhodnutí je takto odůvodněno). Žalovaná tudíž není při vyřízení Žádosti v části informace 4) nečinná.

Informace 5)

  1. Žalobce požádal o listiny o vyhlášení, předání informace o konání voleb všem osobám s volebním právem, uveřejnění informace o konání voleb a zápisy z průběhu voleb.
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila, že mu informaci neposkytne, protože ji nedohledala.
  3. Žalobce tvrdil, že mu žalovaná odmítla tuto informaci Sdělením poskytnout. Soud ve shodě s žalobcem materiálně vyhodnotil Sdělení jako rozhodnutí žalované podle § 15 odst. 1 InfZ, jímž žalovaná nevyhověla Žádosti v této části a Žádost v této části odmítla. Ze Sdělení je zřejmé, že žalovaná Žádost v části informace 5) žalobci nehodlá poskytnout (výrokem rozhodnutí je odmítnutí Žádosti v této části), protože ji nemá k dispozici (rozhodnutí je takto odůvodněno). Žalovaná tudíž není při vyřízení Žádosti v části informace 5) nečinná.

Informace 6)

  1. Žalobce požádal o informaci, kdo má a měl právo volit zástupce ve školské radě v jednotlivých volbách v období od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 („do současnosti“, tedy do data Žádosti).
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila, že za rodiče měli právo volit zákonní zástupci nezletilých žáků, za zaměstnance pedagogičtí pracovníci školy a zástupce zřizovatele určil zřizovatel. Dále žalovaná sdělila, že seznamy konkrétních osob neposkytne.
  3. Žalobce tvrdil, že mu žalovaná v rozporu s Žádostí neposkytla seznam pedagogických pracovníků, kteří volili zástupce školské rady z řad pedagogů. Žalobce netvrdil, že by Sdělením nebyla vyřízena jeho Žádost ve zbytku bodu 6).
  4. Soud přisvědčil žalobci, že Žádostí žalobce žalovanou (mj.) požádal o sdělení pedagogických pracovníků, kteří měli v období od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 právo volit členy školské rady. Žalovaná žalobci vyžádanou informaci neposkytla, ani Žádost v této části neodmítla. Sdělení nepředstavuje materiální rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti, jelikož z něj nevyplývá, proč žalovaná žalobci odmítla informaci poskytnout. Žalovaná je při vyřízení Žádosti v této části informace 6) nečinná.

Informace 7)

  1. Žalobce požádal o informace k plnění povinností dle § 164 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb. (dále jen „školský zákon“) a popis rozhodných skutečností za období od 1. 4. 2014 do 1. 3. 2024.
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila, že „systematicky plní povinnost vytvářet bezpečné prostředí a předcházet rizikovému chování. Ve výročních zprávách jsou uvedeny uplatňované postupy (minimální preventivní program, výchovná komise, spolupráce s OSPOD a Policií ČR)“. Žalovaná uvedla, že konkrétní případy neposkytne.
  3. Podle § 164 písm. e) školského zákona ředitel školy vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje.
  4. Žalobce tvrdil, že žalovaná v této části Žádost nevyřídila, jelikož se Sdělení netýká informací, které požadoval (žalobce požadoval informace týkající se vzdělávání pedagogických pracovníků a práce školské rady, avšak odpověď žalované se týkala bezpečného prostředí a rizikového chování). Soud přisvědčil žalobci, že žalovaná žalobci vyžádanou informaci neposkytla, ani Žádost v této části neodmítla. Sdělení nepředstavuje materiální rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti, jelikož z něj nevyplývá, proč žalovaná žalobci odmítla informaci poskytnout. Žalovaná je při vyřízení Žádosti v části informace 7) nečinná.

Informace 8)

  1. Žalobce požádal o programy poradenských služeb v žalované platných od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 („do současnosti“, tedy do data Žádosti) a dokumenty o schválení těchto programů žalovanou, školskou radou a zřizovatelem.
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila jméno a příjmení osob, které zajišťovaly a zajišťují školní poradenské služby. Dále žalobci žalovaná sdělila, že mu poskytuje program poradenských služeb v platných verzích za jednotlivé roky v příloze označené jako 08_Plán ŠPP s tím, že školní poradenské pracoviště vzniklo ve školním roce 2019/2020.
  3. Žalovaná ke Sdělení žádnou přílohu 08_Plán ŠPP nepřipojila.
  4. Soud přisvědčil tvrzení žalobce, že žalovaná žalobci vyžádanou informaci neposkytla, informace sdělené žalovanou žalobci se s předmětem vyžádané informace míjí. Žalovaná žalobci informaci ani neposkytla, ani Žádost v této části neodmítla. Sdělení nepředstavuje materiální rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti, jelikož z něj nevyplývá, že a proč žalovaná žalobci odmítla informaci poskytnout. Žalovaná je při vyřízení Žádosti v části informace 8) nečinná.

Informace 9)

  1. Žalobce požádal o preventivní programy včetně strategií předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování v žalované platných v období od 1. 4. 2014 do 4. 3. 2024 („do současnosti“, tedy do data Žádosti) a dokumenty o jejich schválení žalovanou, školskou radou a zřizovatelem.
  2. Ve Sdělení žalovaná žalobci sdělila, že má dlouhodobě platné dokumenty: Minimální preventivní program, Směrnice k primární prevenci, Program proti šikaně, krizový plán a strategie předcházení školní neúspěšnosti (v posledních letech). Každoročně (s přestávkami v období covid-19) byl realizován projekt „Mysli a jednej svobodně“. Žalovaná uvedla, že žalobci poskytuje programy v přílohách 09_Krizový plán, 09_Nadaný žák, 09_Strategie předcházení školního neúspěchu a 09_MPP.
  3. Žalobce ke vztahu k informaci tvrdil jen to, že „žalovaná neposkytla informace v plném rozsahu dle Žádosti“. Jak již soud uvedl výše, soud z vlastní iniciativy bez odpovídajících konkrétních skutkových tvrzení žalobce případnou nečinnost žalované neposuzoval, jelikož by takovým postupem bez žalobní aktivity žalobce objektivně posuzoval zákonnost úkonů žalované. Žalovaná evidentně žalobci nějaké informace poskytla. Pokud žalobce žádné konkrétní výhrady k informacím poskytnutým žalovanou přes výslovnou výzvu soudu neuvedl, soudu nezbylo než učinit závěr, že žalovaná není při vyřízení Žádosti v části informace 9) nečinná.

Informace 10)

  1. Žalobce požádal o popis, záznamy a dokumentaci z průběžného vyhodnocování preventivních programů v souladu s § 7 odst. 2 písm. j) vyhlášky č. 72/2005 Sb.
  2. Ve Sdělení žalovaná v odpovědi na tuto část Žádosti odkázala na přílohy Sdělení označené jako 10_Plnění MPP a 10_WEB MPP.
  3. Žalobce ke vztahu k informaci tvrdil, že poskytnuté informace (přílohy) neobsahují v rozporu se Žádostí údaje o záznamech o výskytu rizikového chování a vyhodnocení preventivních programů.
  4. Soud vyzval žalovanou k předložení úplného správního spisu usnesením ze dne 25. 2. 2026, č. j. 77 A 14/2026-16. Na plnění této povinnosti soud žalovanou upozornil přípisem ze dne 23. 3. 2026, č. j. 77 A 14/2026-24. Vzhledem k tomu, že žalovaná spis nepředložila, urgoval ji soud přípisem ze dne 15. 4. 2026, č. j. 77 A 14/2026-25, a upozornil ji, že případné nedostatky správního spisu půjdou k její tíži. Dne 17. 4. 2026 žalovaná zaslala soudu elektronickým podáním listiny, které označila za svou úplnou spisovou dokumentaci. Soud tedy vycházel z toho, že listiny, které žalovaná soudu předložila, jsou úplným obsahem její spisové dokumentace. Soud podotýká, že přílohy Sdělení, které žalovaná zaslala soudu spolu s podáním ze dne 16. 3. 2026, byly totožné s přílohami Sdělení, které žalovaná předložila soudu jako součást správního spisu dne 17. 4. 2026.
  5. Žalovaná soudu jako součást správního spisu předložila své preventivní programy - 6 dokumentů označených jako 15 priloha_1664514469_0_10_WEB MPP 2018-2019, 15 priloha_1664514469_1_10_WEB MPP 2019-2020, 15 priloha_1664514469_2_10_WEB MPP 2020-2021, 15 priloha_1664514469_3_10_WEB MPP 2021-2022, 15 priloha_1664514469_4_10_WEB MPP 2022-2023 a 15 priloha_1664514469_5_10_WEB MPP 2023-2024 (dále jen „Přílohy WEB MPP“). Žalovaná soudu nepředložila žádnou listinu ani soubor listin označených jako 10_Plnění MPP, tedy neosvědčila, že by žalobci spolu se Sdělením zaslala v odpovědi na tuto část Žádosti přílohu 10_Plnění MPP.
  6. K výslovné námitce žalobce se soud zaměřil na to, zda Přílohy WEB MPP, které jsou (výlučně) odpovědí na tuto část Žádosti, obsahují údaje o vyhodnocování minimálních preventivních programů. Soud přisvědčil tvrzení žalobce, že žalovaná žalobci vyžádanou informaci neposkytla, informace sdělené žalovanou žalobci se s předmětem vyžádané informace míjí. Žalovaná žalobci informaci ani neposkytla, ani Žádost v této části neodmítla. Sdělení nepředstavuje materiální rozhodnutí o odmítnutí této části Žádosti, jelikož z něj nevyplývá, že a proč žalovaná žalobci odmítla informaci poskytnout. Žalovaná je při vyřízení Žádosti v části informace 10) nečinná.
  7. Pokud žalobce tvrdil, že mu na základě Žádosti měly být a nebyly poskytnuty údaje o záznamech o výskytu rizikového chování, tento požadavek míjel předmět Žádosti. Jelikož o takovou informaci žalobce Žádostí nežádal, nemůže být žalovaná s poskytnutím této informace nečinná.

Závěr

  1. Pro rozhodnutí soudu byly bez významu výhrady žalobce ke kvalitě poskytnutých informací (jaké mají formální nedostatky, že byly žalovanou dodatečně vytvořeny, že byly poskytnuté informace nesprávné či nepravdivé atp.) vznesené v podáních žalobce ze dne 3. 5. a 13. 5. 2026. Soud v řízení o nečinnostní žalobě nehodnotí zákonnost rozhodnutí (kvalitu výstupů) správních orgánů, nýbrž poskytuje soudní ochranu v případě, že správní orgán v rozporu se zákonem o žádosti o informace nevydal rozhodnutí. I nepřezkoumatelné nebo jinak vadné správní rozhodnutí je správním rozhodnutím, které vylučuje závěr soudu o nečinnosti správního orgánu.
  2. V podání ze dne 13. 5. 2026 žalobce tvrdil výlučně to, že informace poskytnuté žalovanou v odpovědi na bod 12) Žádosti jsou nepravdivé. Skutečnosti takto žalobcem tvrzené, jak bylo právě vysvětleno, nemohly ovlivnit rozhodnutí soudu o žalobě žalobce, proto se soud nezabýval tím, zda mohl žalobce tato nová tvrzení uvést v koncentrační lhůtě stanovené žalobci v usnesení ze dne 23. 4. 2026, č. j. 77 A 14/2026-32, podle § 52 odst. 3 in fine s. ř. s. I kdyby totiž šlo o přípustná nová tvrzení, pro rozhodnutí soudu byla irelevantní. Proto nemohly mít vliv na rozhodnutí soudu ani skutečnosti tvrzené žalovanou v podání ze dne 19. 5. 2026 v reakci na podání žalobce ze dne 13. 5. 2026.
  3. V podání ze dne 16. 3. 2026 odkazovala žalovaná na § 62 s. ř. s.
  4. § 62 odst. 1 věta první s. ř. s. stanoví, že dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob, ledaže s tím tyto osoby vyslovily souhlas.
  5. Již v rozsudku ze dne 25. 6. 2008, č. j. 1 Ans 4/2008-62, Nejvyšší správní soud vysvětlil, že institut uspokojení žalobce po podání žaloby nelze aplikovat na řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. „Uspokojením žalobce v rámci řízení o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu je vydání rozhodnutí či potvrzení. Nejedná se však o uspokojení navrhovatele ve smyslu § 62 s. ř. s., neboť přichází v úvahu pouze vydání prvního rozhodnutí, nikoliv vydání nového rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provedení jiného úkonu ve smyslu § 62 odst. 1 s. ř. s., kterým by byla napravena nezákonnost původního rozhodnutí, opatření nebo jiného úkonu. V případě ochrany před nečinností zde totiž již ze samotné podstaty žádné původní rozhodnutí, opatření nebo úkon být nemůže.“ Pokud tedy žalovaný správní orgán vydá rozhodnutí ve věci samé a řízení o ochraně proti nečinnosti se tak stane bezpředmětným, nelze postupovat podle § 62 odst. 4 s. ř. s. a řízení zastavit pro uspokojení navrhovatele (srov. např. i rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2017, č. j. 3 As 19/2016-32, nebo ze dne 6. 11. 2014, č. j. 4 As 213/2014-20). I kdyby tedy žalovaná Sdělením Žádost žalobce vyřídila, soud nemohl postupovat podle § 62 s. ř. s.
  6. Žalobcem k žalobě přiložené listiny byly součástí správního spisu, jímž správní soud dokazování neprovádí, neboť nejde o důkazní prostředky a správní soud přezkoumává tyto dokumenty jako součást správního spisu (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS, nebo bod 29 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2022, č. j. 10 Afs 281/2020-70). Soud pro nadbytečnost neprovedl listinu s odpovědí žalované na žádost žalobce o poskytnutí informací ze dne 20. 4. 2026, kterou žalobce přiložil ke svému podání ze dne 3. 5. 2026 (založenou na č. l. 40 soudního spisu), neboť nemohla ovlivnit posouzení, zda je žalovaná nečinná při vyřízení Žádosti. To, zda žalovaná zveřejnila Sdělení podle § 5 odst. 3 InfZ, nemá pro toto posouzení žádný význam. Soud dále pro nadbytečnost neprovedl k důkazu listiny přiložené žalobcem k podání ze dne 13. 5. 2026 (založené na č. l. 51 až 58 soudního spisu), jelikož měly prokazovat skutečnosti, které nemohly rozhodnutí soudu ovlivnit [zda informace poskytnutá žalovanou v odpovědi na bod 12) Žádosti byla nepravdivá a kdy se o údajné nepravdivosti informace žalobce dozvěděl]. Z téhož důvodu soud k důkazu neprovedl ani dohodu o skončení pracovního poměru (založenou na č. l. 62 soudního spisu), jež se týkala tvrzení žalované v podání ze dne 19. 5. 2026 v reakci na skutečnosti tvrzené žalobcem v podání ze dne 13. 5. 2026.
  7. Soud dodává, že žalobce požadoval petitem žaloby, aby soud nařídil žalované poskytnutí požadovaných informací. Správní soudy však v řízení o nečinností žalobě podle InfZ nemohou ukládat povinným subjektům, aby vyžádané informace poskytly, nýbrž jen to, aby o žádosti rozhodly. Povinnost povinného subjektu rozhodnout o žádosti o informace (vyřídit takovou žádost) totiž může být splněna nejen poskytnutím informace, ale, jak bylo výše vysvětleno, i odmítnutím žádosti o informace. Správní soud v řízení o nečinnostní žalobě nemůže přikázat povinnému subjektu poskytnout informace, nýbrž může v případě důvodné nečinnostní žaloby jen uložit povinnému subjektu vyřídit žádost o informace.
  8. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. Žádný z účastníků nevyjádřil svůj nesouhlas s tímto postupem ve lhůtě jim k tomu soudem poskytnuté výzvou ze dne 25. 2. 2026, č. j. 77 A 14/2026-16.

III.

Rozhodnutí soudu a náklady řízení

  1. Informace vyžádané žalobcem v bodech 1), 3), 7), 8) a 10) Žádosti žalovaná žalobci Sdělením neposkytla, ale Žádost v této části ani neodmítla a žalobce to namítal. Proto je žalovaná nečinná a soud jí výrokem I v bodech a), c), e), f) a g) rozsudku uložil, aby o Žádosti v této části rozhodla.
  2. Informace vyžádané žalobcem v bodech 2) a 6) Žádosti žalovaná žalobci Sdělením zčásti poskytla, resp. žalobce netvrdil, že by žalovaná Sdělením v těchto částech Žádost nevyřídila. Při vyřízení těchto částí Žádosti tedy není žalovaná nečinná a v tomto rozsahu soud žalobu žalobce výrokem II rozsudku zamítl. V části, kde žalovaná informace ani neposkytla ani neodmítla a žalobce to konkrétně namítal, je žalovaná nečinná, a proto jí soud výrokem I v bodech b) a d) rozsudku uložil, aby o Žádosti v této části rozhodla.
  3. Informace vyžádané žalobcem v bodech 4) a 5) Žádosti žalovaná žalobci Sdělením neposkytla a Žádost v této části odmítla. Žalovaná tudíž není nečinná, a proto soud výrokem II rozsudku žalobu v této části zamítl.
  4. Žalobce konkrétně netvrdil, že a proč Sdělením žalovaná žalobci informace požadované v bodech 9), 11), 12), 13) a 14) Žádosti neposkytla, a proto soud neshledal žalovanou ve vztahu k těmto informacím nečinnou. V tomto rozsahu tedy soud žalobu žalobce výrokem II rozsudku zamítl.
  5. V těch částech Žádosti, kde soud shledal žalovanou nečinnou a uložil jí výrokem I rozsudku o Žádosti rozhodnout, se žalovaná bude znovu zabývat Žádostí a Žádost vyřídí buď tak, že informace poskytne, nebo tak, že rozhodne o odmítnutí Žádosti v rozsahu, v němž informace neposkytne. O případném odmítnutí části Žádosti žalovaná vydá formální rozhodnutí podle § 15 odst. 1 InfZ. Žalovaná při vydání rozhodnutí bude postupovat v souladu s § 68 správního řádu, zejména vymezí ve výroku, jakou část Žádosti odmítá (jaké konkrétní informace ze Žádosti odmítá žalobci poskytnout), a přezkoumatelně odůvodní s odkazem na konkrétní zákonné ustanovení, z jakých skutkových důvodů odmítá informaci poskytnout. Lhůta stanovená žalované ve výroku I rozsudku odpovídá § 81 odst. 2 s. ř. s., § 15 odst. 1 a § 14 odst. 5 písm. d) InfZ.
  6. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III rozsudku podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce poté, co obdržel Sdělení, trval na žalobě, která se týkala 14 informací požadovaných Žádostí, přičemž soud vyhověl žalobě ve vztahu k 7 z nich. Proto byl procesní úspěch i neúspěch obou účastníků řízení obdobný a soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich.

 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

 

Plzeň 21. května 2026

 

Mgr. Jaroslav Škopek v.r.

předseda senátu

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.