10 Azs 68/2026 - 31

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: O. B., zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým, Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2025, čj. OAM-105/ZA-ZA11-K08-2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2026, čj. 49 Az 1/2026-28,

 

 

takto:

 

 

  1.                 Kasační stížnost  se odmítá pro nepřijatelnost.

 

  1.              Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Žalovaný rozhodl, že se žalobci neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12 a § 13 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a doplňkovou ochranu nelze udělit pro existenci důvodů podle § 15a téhož zákona, ve znění účinném do 11. 6. 2026, neboť se žalobce dopustil vážného zločinu. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou, kterou městský soud zamítl.

[2]               Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, ve které rekapituluje skutkové okolnosti a řízení o své žádosti o mezinárodní ochranu. Dále uvádí, že v jeho případě nenastala výluka z možnosti udělit doplňkovou ochranu, byť si je vědom své trestné činnosti, které hluboce lituje. Městský soud i žalovaný podle něj nedostatečně posoudili námitku neúplného popisu vytýkaných skutků. Společenská nebezpečnost má být posuzována na podkladě konkrétního skutkového jednání, nikoliv jen v kontextu uplatněné právní kvalifikace. Dále stěžovatel namítá, že ačkoliv se opakovaně dopustil protiprávního jednání, nelze ignorovat jeho tíživou osobní situaci. Je totiž jediným živitelem rodiny pocházející z válkou zasaženého státu a po vycestování do domovského státu by obratem zamířil do frontových bojů. Popsaná situace se může týkat značného množství jeho krajanů, a proto přesahuje jeho vlastní zájmy. Navrhl, aby NSS zrušil rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[3]               Žalovaný souhlasí s názorem městského soudu. Navrhl, aby NSS kasační stížnost odmítl, popř. zamítl.

[4]                  NSS se nejprve zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou. O přijatelnou kasační stížnost se jedná v následujících případech (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021-28, body 11-12, č. 4219/2021 Sb. NSS):

1) Kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu.

2) Kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může vyvstat na úrovni krajských soudů i v rámci Nejvyššího správního soudu.

3) Kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit tzv. judikatorní odklon. To znamená, že Nejvyšší správní soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně.

4) Další případ přijatelnosti kasační stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně-právního postavení stěžovatele.

[5]                  Kasační stížnost je nepřijatelná.

[6]                  Stěžovatel považoval kasační stížnost za přijatelnou, protože jeho konkrétní situace může být srovnatelná s řadou jeho krajanů. Skutečnost, že určité aspekty životní situace stěžovatele mohou být podobné s případy jiných jeho krajanů, nezakládá přijatelnost kasační stížnosti tak, jak ji chápe zákon a judikatura (viz výše). Jinak řečeno, to, že některé tvrzené okolnosti stěžovatelovy věci lze zobecnit, neznamená, že jeho kasační stížnost přesahuje jeho vlastní zájmy ve smyslu § 104a s. ř. s.

[7]                  Stěžovatel namítl, že u něj nenastala výluka z možnosti udělit doplňkovou ochranu. Podle něj nebylo dostatečně zohledněno konkrétní skutkové jednání. Městský soud v bodech 28-38 napadeného rozsudku odkázal na řadu judikátů a uvedl, že je třeba klást důraz na individuální okolnosti každého případu. Vysvětlil také, proč je stěžovatel v důsledku spáchání zvlášť závažného zločinu (i další trestné a nežádoucí činnosti) vyloučen z udělení doplňkové ochrany. Podrobně se zabýval konkrétními jednáními stěžovatele a poukázal na skutková zjištění plynoucí ze správního spisu. 

[8]                  Stěžovatel dále namítal, že byla ignorována jeho tíživá osobní situace (je živitelem rodiny a při návratu by zamířil do frontových bojů). Vojenské službě vykonávané na Ukrajině se městský soud obsáhle věnoval v bodech 39-52 napadeného rozsudku. Odkázal na judikaturu zdejšího soudu, Evropského soudu pro lidská práva i Ústavního soudu. Městský soud neopomenul ani to, že stěžovatel chce údajně živit svou rodinu. Z bodu 45 a násl. napadeného rozsudku plyne, že ani toto tvrzení stěžovatele nemohlo vést za konkrétních okolností této věci k udělení doplňkové ochrany.

[9]                  NSS shrnuje, že stěžovatel v řízení neuvedl žádný konkrétní argument svědčící o tom, že v této věci vyvstala právní otázka, která dosud nebyla judikaturou jednotně řešena, či otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Městský soud se neodchýlil od dosavadní judikatury (naopak na ni na mnoha místech odkázal) a ani nevyplynulo, že by pochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost.

[10]              O náhradě nákladů řízení rozhodl podle úspěchu ve věci ve smyslu § 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s. (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51-53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak toto právo měl, žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly.

 

 

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

 

V Brně dne 23. června 2026

 

Ondřej Mrákota

předseda senátu