[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobce:  V. Ch.

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

  sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14. 11. 2025,  ve věci invalidního důchodu,

takto:

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 11. 2025, č.j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

2. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 17. 12. 2025 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2025, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2025,

č.j. X, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), o tom, že se žalobci od 6. 10. 2025 snižuje výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, jelikož žalobcova pracovní schopnost podle posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 13. 8. 2025 poklesla pouze o 50 %. Žalovaná v napadeném rozhodnutí dospěla k témuž závěru, a to na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu v námitkovém řízení ze dne 13. 11. 2025, který u žalobce zjistil pokles pracovní schopnosti rovněž o 50 %. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) se tedy jedná o invaliditu druhého stupně.

2. Žalobce v žalobě namítl, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno na základě správného posouzení jeho zdravotního stavu. Dané tvrzení doložil žalobce lékařskými zprávami. Žalobce namítl, že jej jeho postižení omezuje ve všech denních činnostech, nezvládá přes bolest ani lehké zatížení. Žalobce uvedl, že je rád, že se zvládne postarat sám o sebe, v noci nemůže spát a až 4x denně musí užívat silná analgetika. Kromě neurologických problémů trpí žalobce diabetem a chronickou ischemickou chorobou srdeční s epizodami slabosti. Snížení výše invalidního důchodu je pro žalobce fatální, jelikož není dostatečně schopen pokrýt náklady na bydlení ani není schopen si zajistit další příjem prací, a tudíž mu musí s úhradou nákladů pomáhat jeho 85letá matka.
3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu došlo k významné stabilizaci žalobcova zdravotního stavu a došlo k objektivnímu zlepšení, přičemž vše plyne z ve správním řízení shromážděných medicínských pramenů. Žalovaná uvedla, že dle jejího názoru žaloba není důvodná.
4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba je věcně projednatelná, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu rozhodného v době rozhodování žalované, tedy ke dni 14. 11. 2025 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.).
5. Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že k zdravotnímu stavu žalobce se postupně vyjadřovali posudkoví lékaři takto:
   • dne 13. 8. 2025 posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu shledal zdravotní stav žalobce dlouhodobě nepříznivý. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., hodnoceno poklesem pracovní schopnosti 40 %, vzhledem k dalšímu postižení zvýšeno o 10 procentních bodů na 50 %. Posudek vedl k rozhodnutí o snížení výše důchodu dne 21. 8. 2025.
   • k námitkám žalobce dne 13. 11. 2025 posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu v námitkovém řízení vypracoval posudek, ve kterém potvrdil závěry prvostupňového posudku.
6. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobce a zjištění procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí se zdejší soud obrátil na Posudkovou komisi MPSV v Ostravě, která vypracovala posudek dne 25. 3. 2026. V něm se posudková komise neztotožnila se závěry posudkových lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu ohledně poklesu pracovní schopnosti žalobce. Uvedla, že rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je recidivující kořenový syndrom L4,5, S1, stp. extrakci hernie disku L4/5 dne 10. 10. 2024, t. č. těžké funkční omezení a stp revizi z parc. hemilaminektomie L5 vlevo, deliberace kořene L5, S1 27. 2. 2026, hodnoceno dle kapitoly XIII, odd. E, položky 1d vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek posudkové komise tedy zařadil žalobcův zdravotní stav pod jinou položku, které odpovídá pokles zdravotní schopnosti ve výši 50-70 %, přičemž komise

stanovila vzhledem ke klinice a vykonávané profesi 70 %. Komise stanovila platnost posudku do 30. 6. 2027.

7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Institutu posuzování zdravotního stavu. Pro účely soudního přezkumu zdravotní stav pak posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“); za tím účelem MPSV zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o OPSZ). Soud ovšem nezkoumá věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem. A to za předpokladu, že z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochybností, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, které by správnost posudku zpochybnily (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43).
8. Podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek posudkové komise MPSV Ostrava, který splnil podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a její posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Závěry posudkové komise MPSV Ostrava plně vyvrací závěry předešlých posudků, které byly podkladem jak pro napadené, tak prvostupňové rozhodnutí žalované. Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobce byl v rozhodné době jiný, než jaký vzala na základě provedeného posudku lékařem ČSSZ za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav. Soud na základě výše uvedeného posudku dospěl k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve III. stupni, kdy jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %.
10.                      Žaloba je tedy důvodná a soud napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil (výrok I.). Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. V dalším řízení je pak žalovaná povinna (ve shodě s ustanovením § 78 odst. 6 s. ř. s.) zahrnout výše uvedený posudek posudkové komise MPSV Ostrava mezi podklady pro nové rozhodnutí a podle § 78 odst. 5 s. ř. s. je žalována vázána právním posouzením krajského soudu o stupni invalidity žalobce.
11.                      Vzhledem k tomu, že v řízení byl plně procesně úspěšný žalobce, vzniklo mu v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu mu však žádné náklady řízením nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že soud náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.

Ostrava 13. května 2026

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně