USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobkyně: V. T. N., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Kašparovo nám. 5, Praha 8, proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji, se sídlem Chu Van An 13, Hanoj, Vietnamská socialistická republika, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2026, č. j. 26 A 2/2026-37,

takto:

I.  Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost v částce 4.000 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]      Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v neposkytnutí termínu osobního podání žádosti o dlouhodobý pobyt za účelem studia žalobkyně.

[2]      Proti tomuto rozsudku se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) bránila včas podanou blanketní kasační stížností.

[3]      Dříve, než Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti po zaslání výzvy k jejímu doplnění rozhodl, stěžovatelka ji vzala v plném rozsahu zpět podáním ze dne 8. 6. 2026.

[4]      Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

[5]      Jelikož projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že jím zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 téhož zákona toto řízení zastavil.

[6]      O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť toto řízení bylo zastaveno.

[7]      Současně Nejvyšší správní soud v souladu s ustanoveními § 10 odst. 3 věty první a odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost sníženého o 20 %, tedy o částku 1.000 Kč. Stěžovatelce tak bude vyplacena část tohoto soudního poplatku v částce 4.000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. června 2026

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu