3 As 53/2026-25

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. V., zast. Mgr. Václavem Voříškem, advokátem, se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Městský úřad Kadaň, se sídlem Mírové náměstí 1, Kadaň, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 4. 2026, č. j. 175 A 3/2026-8,

 

takto:

 

  1.        Kasační stížnost se odmítá.

 

  1.      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) odmítl v záhlaví uvedeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) pro opožděnost žalobu, kterou žalobce brojil proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku vedeném u žalovaného pod sp. zn. OVV-DP/196/2024/Srb. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalovanému zaslat příkaz žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. OVV-DOP/196/2024/Srb, jeho zástupci.

 

[2]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti napadenému usnesení brojí kasační stížností.

 

[3]               Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 27. 4. 2026, č. j. 3 As 53/2026-12, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá usnesení krajského soudu, a poučil jej o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona. Stejným usnesení jej taktéž vyzval k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení.

 

[4]               Výše uvedené usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce stěžovatele dne 27. 4. 2026 (pondělí). Poslední den lhůty k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak připadl na 27. 5. 2026 (středa). Stěžovatel však na výzvu k doplnění kasační stížnosti ve stanovené lhůtě žádným způsobem nereagoval. Kasační stížnost tudíž stále nesplňuje náležitosti stanovené v § 106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 103 odst. 1 téhož zákona.

 

[5]               Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

 

[6]               Podle § 37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

 

[7]               Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu neodstraní, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003-40). Stejně tak je tomu i v nyní posuzované věci. Stěžovatel neuvedl nic konkrétního proti postupu krajského soudu v řízení o žalobě či proti napadenému usnesení. Z kasační stížnosti nevyplývá, jakých konkrétních pochybení se krajský soud podle stěžovatele dopustil (ať již ve smyslu vad řízení, či v právním závěru). Takto formulovanou kasační stížnost, která je mimořádným opravným prostředkem, považuje kasační soud za nedostačující ve smyslu § 106 odst. 1 s. ř. s.

 

[8]               Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatele řádně vyzval k odstranění vad kasační stížnosti a současně jej poučil o následcích nerespektování této výzvy, vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil. Nejvyšší správní soud tudíž kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

 

[9]               Pro úplnost a nad rámec potřebného Nejvyšší správní soud dodává, že nepřehlédl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků za řízení o kasační stížnosti, kterou učinil podáním ze dne 12. 5. 2026 v reakci na výzvu soudu k úhradě soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti (viz výše odst. [3]). O této žádosti však již samostatně nerozhodoval, neboť ani případné vyhovění a osvobození stěžovatele od placení soudního poplatku za nynější řízení by nemohlo ničeho změnit na tom, že stěžovatel v soudem stanovené lhůtě neodstranil vady kasační stížnosti, což již dodatečně učinit nemůže (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). 

 

[10]            Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.

 

 

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 10. června 2026

 

 

Mgr. Petra Weissová

předsedkyně senátu