USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci

navrhovatele: Přípravný výbor místního referenda v obci Milín

jednající zmocněnkyní K. J.

bytem X

proti

odpůrkyni: obec Milín

sídlem 11. května 27, 262 31  Milín

o návrhu na vyhlášení místního referenda

t a k t o :

1. Návrh se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.         Navrhovatel se návrhem podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) dodaným do datové schránky soudu dne 1. 3. 2026, domáhá ve smyslu § 57 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“) vyhlášení místního referenda v obci Milín v pátek (konkrétní termín určí soud) od 8:00 do 22:00 hodin o následující otázce:

„Souhlasíte s tím, aby na území ve správě obce Milín byla postavena a provozována větrná elektrárna?“ 

2.         V návrhu navrhovatel konstatoval (a dokládal), že dne 24. 1. 2026 prostřednictvím datové schránky své zmocněnkyně předložil odpůrkyni návrh na konání místního referenda se všemi náležitostmi s požadavkem, aby se konalo v nejbližším zákonném termínu v pátek od 8:00 do 22:00 hodin.

3.         Dne 26. 1. 2026 se konalo zasedání zastupitelstva, na němž byla pod bodem 1 vzata na vědomí předběžná informace o návrhu místního referenda (a tedy o ní zastupitelstvo nijak nerozhodlo), ale zároveň (aniž by bylo vyčkáno na přezkoumání náležitostí návrhu podle § 12 zákona o místním referendu) pod bodem 3 zastupitelstvo podle zápisu ze zasedání samo ve smyslu § 14 zákona o místním referendu přes nesouhlas vyjádřený přítomnými členy navrhovatele vyhlásilo místní referendum na nejbližší možný pátek v době od 8:00 do 22:00 hodin o dvou otázkách:

1)              Souhlasíte s tím, aby na území ve správě obce Milín, okres Příbram, byla postavena a provozována větrná elektrárna?

2)             Souhlasíte s případným zahájením jednání se společností ČEZ obnovitelné zdroje, s.r.o., o výstavbě dvou větrných elektráren a s tím spojené finanční kompenzaci/participaci pro obec/občany obce Milín, pokud bude nezpochybnitelná výstavba větrné (větrných elektráren) elektrárny na území obce Višňová, v bezprostřední blízkosti hranice s k.ú. Stěžov a o navrženém řešení opět nechat rozhodnout občany v místním referendu?

4.         Nadto ve výpisu usnesení přijatých zastupitelstvem odpůrkyně dne 26. 1. 2026 byla druhá otázka formulována odlišně oproti zápisu ze zasedání takto: Souhlasíte s případným zahájením jednání, o výstavbě větrné / větrných elektráren pokud bude nezpochybnitelná výstavba větrné / větrných elektrárny / elektráren na území obce Višňová, v bezprostřední blízkosti hranice s k.ú. Stěžov a o navrženém řešení opět nechat rozhodnout občany v místním referendu?

5.         Až následně dne 9. 2. 2026 odpůrkyně navrhovatele vyrozuměla podle § 12 zákona o místním referendu o tom, že jeho návrh jako celek neobsahuje nedostatky, splňuje požadavky zákona o místním referendu a bude s ním dále nakládáno podle tohoto zákona.

6.         Od té doby však navrhovatel nezjistil, a to ani přes dotaz učiněný na odboru voleb ministerstva vnitra dne 24. 2. 2026, že by odpůrkyně podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu místní referendum požadované navrhovatelem skutečně vyhlásila. Odpůrkyně podle § 15 téhož zákona nestanovila den konání místního referenda a ani nerozhodla, že místní referendum nevyhlásí.

7.         Soud se v první řadě zabýval otázkami včasnosti a přípustnosti podání návrhu.

8.         Podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu je třeba (soudu) návrh podat nejpozději do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí.

9.         Podle § 12 odst. 1 zákona o místním referendu návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad“) nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města (dále jen „magistrát statutárního města“), který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.

10.     Podle § 12 odst. 4 zákona o místním referendu bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání; obdobně postupuje rada města, která bezvadný návrh přípravného výboru předloží k projednání zastupitelstvu statutárního města.

11.     Podle § 13 odst. 1 zákona o místním referendu zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

a) o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání (§ 15),

b) o tom, že místní referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.

12.     V prvé řadě je třeba uvést, že jednáním zastupitelstva obce, kde měl být návrh navrhovatele projednán, nebylo jednání konané dne 26. 1. 2026. Jak vysvětlil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v bodě 31 rozsudku ze dne 23. 4. 2019, č. j. Ars 6/2018-28, publikovaného pod č. 3906/2019 Sb. NSS, takovým jednáním může být teprve „to jednání zastupitelstva, na němž mohl být návrh projednán. Jde tedy o to jednání zastupitelstva, které následuje poté, kdy byl proces posuzování bezvadnosti návrhu ukončen. Jinak by se totiž za takové jednání zastupitelstva muselo považovat například i takové, které by se konalo první den po podání objektivně bezvadného návrhu na konání referenda, aniž by měl obecní úřad jakoukoliv faktickou možnost bezvadnost návrhu vůbec posoudit.“ To odpovídá i skutkové situaci v nynějším případě, protože jak uváděl dle předloženého zápisu starosta odpůrkyně a jak to dokládá i doručenka předložená navrhovatelem, návrh na konání místního referenda odpůrkyně z datové schránky vyzvedla až v den konání zmíněného zastupitelstva, tj. dne 26. 1. 2026. I když se za den doručení považovalo již dodání zprávy do datové schránky odpůrkyně, která při posuzování náležitostí návrhu na vyhlášení místního referenda vystupuje z pozice orgánu veřejné správy, tj. 24. 1. 2026, je zřejmé, že v době konání zasedání zastupitelstva dne 26. 1. 2026 lhůta pro posouzení náležitostí návrhu ještě nemohla uplynout.

13.     Jak navrhovatel doložil, obecní úřad odpůrkyně ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o místním referendu posoudil jako řádný teprve dne 9. 2. 2026. Učinil tak v pořádkové lhůtě 15 dnů, jejíž konec se ze soboty 7. 2. 2026 posouval právě na pondělí dne 9. 2. 2026. V důsledku toho vznikla odpůrkyni povinnost projednat návrh navrhovatele na nejbližším následujícím zasedání zastupitelstva po 9. 2. 2026. Navrhovatelka však netvrdí, že by takové zasedání zastupitelstva již proběhlo a s jakým výsledkem. Soud v dané souvislosti též ověřil na webových stránkách odpůrkyně, zda nějaké zasedání zastupitelstva neproběhlo (https://www.milin.cz/cs/obecni-urad/samosprava-zastupitelstvo/), nicméně podle jejich obsahu bylo posledním jednáním právě 28. zasedání konané dne 26. 1. 2026 a 29. zasedání se má podle tam zveřejněné pozvánky konat dne 11. 3. 2026, kdy má být dle programu jako třetí projednáván bod „Rozhodnutí o podmínkách konání místního referenda v otázce možné výstavby dvou větrných elektráren v k.ú. Stěžov s přihlédnutím k obdobnému záměru v k.ú. Višňová a vyhlášení referenda dle § 13 zákona č. 22/2004 Sb.“ Z uvedeného vyplývá, že lhůta pro podání návrhu soudu na vyhlášení místního referenda tedy nemohla ještě vůbec začít běžet, protože se nekonalo žádné jednání zastupitelstva, na kterém by měl být návrh na konání místního referenda projednán a které musí rozhodnutí soudu nezbytně předcházet. Návrh navrhovatele podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. na vyhlášení místního referenda soudem tak je předčasný.

14.     Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.

15.     Jen na okraj soud současně poznamenává, že pokud by zasedání zastupitelstva odpůrkyně konané dne 26. 1. 2026 bylo tím „správným“, znamenalo by to naopak, že návrh byl podán opožděně. Dvacetidenní lhůta stanovená v § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu by totiž marně uplynula již v pondělí dne 16. 2. 2026, zatímco návrh byl k soudu podán až dne 1. 3. 2026.

16.     Pro úplnost pak soud připomíná (aniž by však v tomto směru činil konečný závěr), že judikatura v situaci, kdy o navržené otázce zastupitelstvo (či soud v jiném soudním řízení) místní referendum vyhlásí dříve než bylo rozhodnuto o návrhu přípravného výboru, dovozuje možnost návrh odmítnout též podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, konkrétně z důvodu neexistence potřeby právní ochrany (srov. závěry vyslovené v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2018, č. j. 43 A 79/2018-44, nebo v rozsudcích NSS ze dne 22. 1. 2015, č. j. Ars 7/2014-126, č. 3477/2016 Sb. NSS, a ze dne 18. 3. 2020, č. j. Ars 7/2019-43).

17.     Klíčové však v tuto chvíli je, že návrh byl podán předčasně. Za dané situace tak soud musí podaný návrh podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout, aniž by se mohl zabývat věcí samou.

18.     Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

19.     Protože soud v dané věci s ohledem na předčasnost návrhu ani nevybíral soudní poplatek, nebylo zapotřebí rozhodovat o jeho vrácení podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 

20.     Usnesení bude doručeno účastníkům řízení a současně je vyvěšeno na úřední desce soudu. Usnesení přitom nabývá právní moci již dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 5. března 2026

Mgr. Ing. Petr Šuránek v.r.

předseda senátu