USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci

žalobce: M. B.

  bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 2. 2026, č. j. X

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce v žalobě ze dne 3. 3. 2025 brojí proti v záhlaví označenému rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), které k žalobě připojil. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 20. 2. 2026 žalobce není invalidní. Žalobce nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu posudkem IPZS. Poukazuje na to, že je již třetím rokem v pracovní neschopnosti a k pohybu potřebuje protézu nohy a berle. Žádá, aby soud napadené rozhodnutí zvážil a postoupil věc k dalšímu řízení u soudu, který neovlivňuje IPZS.    
2. Krajský soud v Praze se nejprve zabýval otázkou přípustnosti žaloby.
3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který je podle zákona nepřípustný.
4. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
5. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba proti rozhodnutí nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
6. Proti napadenému rozhodnutí je možno v souladu s § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) podat námitky, o čemž byl také žalobce v napadeném rozhodnutí řádně poučen. Za úplné vyčerpání řádných opravných prostředků se považuje nejen jejich podání, ale také vyčkání na vydání rozhodnutí o nich, které jediné je posléze napadnutelné žalobou ve správním soudnictví. Žalobou ve správním soudnictví nelze napadnout rozhodnutí vydané v prvním stupni, ale teprve rozhodnutí o opravném prostředku (v tomto případě námitkách), neboť právě ono (tj. způsob, jakým se správní orgán vypořádal s námitkami) je předmětem následného soudního přezkumu. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, č. 672/2005 Sb. NSS, podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve svojí procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.
7. Z tvrzení žalobce neplyne, že by námitky proti napadenému rozhodnutí podal, natož že by o nich již bylo rozhodnuto. Dle sdělení ze dne 9. 3. 2026 žalovaná opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí dosud neeviduje. Žalobce tedy nevyčerpal před podáním žaloby u soudu řádný opravný prostředek v řízení před žalovanou. Teprve v případě, že budou námitky podány a nebude jim vyhověno, se lze u soudu domáhat zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 65 a násl. s. ř. s.  Na tom nic nemění skutečnost, že dle § 8 odst. 7 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení i pro účely řízení o námitkách posuzuje invaliditu IPZS. 
8. Vzhledem k tomu, že žalobce před podáním žaloby proti napadenému rozhodnutí nevyčerpal řádné opravné prostředky, které zákon připouští, je jeho žaloba nepřípustná. Soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. odmítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 11. března 2026

Lenka Oulíková v.r.

soudkyně