č. j. 25 A 21/2024 - 82

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci

 

žalobce:  I. M.

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 2771/177, 702 00  Ostrava

o přezkum rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 14886/2024 ze dne 27. 2. 2024, ve věci vydání průkazu profesní způsobilosti řidiče,

 

takto:

 

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2024, č. j. MSK 14886/2024, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 64 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

 

 

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou ze dne 23. 4. 2024 domáhal soudního přezkumu rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 14886/2024 ze dne 27. 2. 2024, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy č. j. SMO/779532/23/DSČ/Vyt-ZKS ze dne 7. 12. 2020. Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o vydání průkazu profesní způsobilosti řidiče. Důvodem zamítnutí žádosti byla dle správních orgánů nemožnost splnění podmínky absolvování výuky a výcviku formou vedení této výuky a výcviku. Správní orgány neakceptovaly potvrzení o absolvování, které žalobce vydal sám sobě.
  2. Žalobce v žalobě uvedl, že správní orgány porušily směrnici EU. Jejím cílem je zajistit a zlepšit potřebné schopnosti řidiče. Konstatoval, že pokud zákon s určitou možností nepočítá, pak je dovolená; školení sebe sama není vyloučeno.
  3. Žalobce vznesl námitku podjatosti proti soudci Jiřímu Gottwaldovi; Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Nao 84/2024-12 ze dne 23. 5. 2024 rozhodl, že tento soudce není vyloučen z projednávaní a rozhodování předmětné věci.
  4. K žádosti žalobce ze dne 9. 7. 2024 byl tento usnesením č. j. 25 A 21/2024-36 ze dne 23. 7. 2024 osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu.
  5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 22. 10. 2024 navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že se jedná o několikátý pokus žalobce získat průkaz profesní způsobilosti tím, že se sám přezkouší, resp. se sám proškolí. Odkázal na rozhodnutí podepsaného soudu v žalobcových věcech sp. zn. 22 A 20/2013 a 25 A 59/2021, kde soud vyloučil možnost přezkoušení sebe samého.
  6. Žalobce v podání ze dne 30. 10. 2024 uvedl, že byl diskriminován, neboť ti, s nimiž probíral příslušnou látku průkaz získali, ale jemu byl odepřen.
  7. U jednání dne 1. 4. 2026 účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalobce zdůraznil, že vedl předmětná profesní školení a byl jediným účastníkem, který na jejich základě průkaz neobdržel; přitom všichni zúčastnění vyslechli stejnou přednášenou látku.
  8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
  9. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce podal dne 28. 2. 2023 prvostupňovému orgánu žádost o vydání profesního průkazu, jejíž přílohou bylo potvrzení o absolvování pravidelného školení ve školicím středisku, jehož provozovatelem a jediným školitelem je právě žalobce. Rozhodnutím ze dne 27. 4. 2023 nebylo žádosti vyhověno. K podanému odvolání bylo toto prvostupňové rozhodnutí žalovaným zrušeno a po doplnění podkladů a umožnění žalobci se s nimi seznámit byla jeho žádost rozhodnutím ze dne 7. 12. 2023 opětovně zamítnuta. Podanému odvolání žalovaný nyní napadeným rozhodnutím nevyhověl. Správní orgány vyšly z toho, že někoho školit znamená předávat informace jinému, a proto je vyloučeno školení sebe sama. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že předložené potvrzení by žalobci ke získání profesní způsobilosti postačovalo, pokud by jej školil někdo jiný.
  10. Pokud se týče žalobcovy námitky rozporu se směrnicí EU, tato byla nekonkrétní, a soud ji proto neshledal důvodnou. Mimoto souladem směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/59/ES a úpravou pravidelného školení dle českého zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se zabýval Soudní dvůr EU ve věci C-447/15 (věc Muladi), a dospěl v rozsudku ze dne 7. 7. 2016 k závěru, že mezi oběma předpisy nesoulad není dán.
  11. Podle § 52c odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne na písemnou žádost řidiče, že je profesně způsobilý, pokud je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel a a) úspěšně vykonal zkoušku v období 6 měsíců před podáním žádosti, nebo b) se podrobil výuce a výcviku v rámci pravidelného školení v plném rozsahu a způsobem předepsaným v § 48 a má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu, vykonává závislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky.
  12. Hlavní spornou otázkou mezi stranami je to, zda může řidič, který žádá o profesní způsobilost a zároveň je zároveň školitelem řidičů žádajících o profesní způsobilost, prokázat absolvování výuky a výcviku ve smyslu § 52c odst. 1 písm. b) zákona č. 247/2000 Sb., školením, které sám jako lektor vedl. Soud přisvědčuje žalobci a přiklání se ke kladnému zodpovězení shora uvedené sporné otázky. Žalovaný se odvolával na dřívější rozhodnutí soudu, kde soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobce se nemůže sám přezkoušet. Na svých závěrech, vyslovených v těchto rozhodnutích soud setrvává, nicméně projednávaná věc je zásadně odlišná v tom, že nyní soud neposuzuje sebepřezkoušení, ale podrobení se školení. Obě činnosti mají odlišný charakter; kdežto u zkoušení dojde k naplnění smyslu zkoušení jen v interakci zkoušeného a zkoušejícího, kde každá ze stran plní jedinečnou a nezaměnitelnou úlohu, v případě školení se cíl naplní pouhým vnímáním přednášené látky. Jestliže žalobce jako lektor pravidelných školení pro profesně způsobilé řidiče přednáší příslušnou látku jiným řidičům, zároveň se ve stejné (nebo i vyšší) kvalitě účastní takovéhoto školení a naplňuje tak požadavek zákona. Soud vychází z ústavních zásad primární sféry svobody jednotlivce, do níž lze zasahovat jen na základě zákona a způsobem stanoveným zákonem, a dospívá k závěru, že výklad provedený žalovaným šel nad rámec nezbytně nutný pro vyhovění požadavkům zákona.
  13. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 78 odst. 1, 4 s. ř. s. zrušil napadené rozhodnutí žalovaného a zároveň věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
  14. Vzhledem k tomu, že v řízení byl plně procesně úspěšný žalobce, vzniklo mu v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, k jejichž náhradě soud žalovaného zavázal. Náklady řízení žalobce představují náklady na dopravu k soudnímu jednání. Soud neměl k dispozici údaje o žalobcově automobilu (ani v nyní projednávané věci, ani v předchozí věci sp. zn. 25 A 59/2021), přiznal mu jízdné ve výši jízdného MHD v Ostravě. Soudu je z úřední činnosti známo, že přestupní 60minutový lístek v Ostravě stojí 32 Kč. Proto žalobci přiznal 64 Kč.
  15. Žalobce požadoval paušální náhradu za tři úkony dle advokátního tarifu. V řízení před správními soudy však nezastoupený účastník na tuto náhradu právo nemá (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 135/2015-79 ze dne 25. 8. 2015, publ. pod č. 3344/2016 Sb. r. NSS).
  16. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

 

Poučení:

 

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.

  

 

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

 

 

V Ostravě dne 9. dubna 2026

 

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje