číslo jednací: 31 A 24/2025 - 66

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci

žalobce:  R. H.

  zastoupen Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou

  se sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou

proti

žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje

 sídlem Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 12. 2023, č. j. KUKHK-39802/DS/2023-3 DV,

takto:

  1. Rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 28. 12. 2023, č. j. KUKHK-39802/DS/2023-3 DV, a rozhodnutí Městského úřadu Náchod ze dne 23. 10. 2023, č. j. MUNAC125728/2023/DSH/JH, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce Mgr. Rebeky Moťovské Židuliakové, advokátky ve výši 26 404 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

  1.      Žalobce napadl žalobou ze dne 15. 5. 2025 shora identifikované rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Náchod, č. j. MUNAC125728/2023/DSH/JH (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“), kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., zákona o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil tím, že dne 10. 4. 2023 v 15:00 hodin, řídil v obci Kramolna, u zastávky BUS Rozcestí, ve směru jízdy na Náchod, motorové vozidlo tovární značky AUDI, registrační značky xx a za jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem. Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a současně mu byla uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáním přestupku ve výši 1 000 Kč.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě

  1.      Žalobce ve správní žalobě uvedl, že mu napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 24. 3. 2025. Namítal, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek, neboť odpovědnost za přestupek zanikla uplynutím dne 23. 10. 2024, tedy ještě před nabytím právní moci napadeného rozhodnutí. Dle žalobce žalovaný nesprávně doručil napadené rozhodnutí J. O., který byl dřívější zástupce žalobce. Doručení J. O. nemohlo vyvolat právní účinky a žalobce se o tomto doručení nedozvěděl. Žalovaný nebyl oprávněn napadené rozhodnutí doručovat J. O., naopak byl povinen jej doručit přímo žalobci. Dle udělené plné moci byl J. O. zmocněn zastupovat žalobce pouze v řízení vedeném Městským úřadem Náchod pod sp. zn. KS6882/2023/DSH/JH. Navrhl proto, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

  1.      Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že napadené rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci žalobce, neboť dle žalovaného byla plná moc udělena pro celé řízení v uvedené věci, a tedy i včetně řízení odvolacího. Dle žalovaného z plné moci nevyplývá, že by se jednalo o zastoupení pouze v řízení před Městským úřadem Náchod.
  2.      Žalovaný dále uvedl, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným, a ničím nevyvráceným, skutečnostem. Navrhl proto, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Předchozí řízení před krajským soudem

  1.      Krajský soud v této věci nejprve vydal dne 18. 9. 2025 usnesení č. j. 31 A 24/2025-27, kterým ve výroku I. žalobu odmítl, ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a ve výroku III. rozhodl, že se žalobci vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.
  2.      Nejvyšší správní soud ale rozsudkem ze dne 12. 1. 2026, č. j. 21 As 237/2025-14, zrušil toto usnesení a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Podle Nejvyššího správního soudu se krajský soud odchýlil od ustálené judikatury při výkladu rozsahu plné moci, když nesprávně dovodil, že se vztahovala i na odvolací řízení před správním orgánem. Z toho pak nesprávně vycházel i při posouzení okamžiku doručení rozhodnutí žalovaného a včasnosti podané žaloby, kterou proto mylně odmítl jako opožděnou.

V. Řízení po vrácení věci Nejvyšším správním soudem

  1.      Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.).
  2.      Krajský soud je v tomto řízení vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2026, č. j. 21 As 237/2025-14. Z něj vyplývá, že plná moc udělená žalobcem se vztahovala pouze na řízení před správním orgánem prvního stupně, nikoliv též na řízení odvolací. Doručení rozhodnutí žalovaného zmocněnci žalobce proto bylo z hlediska jeho oznámení právně irelevantní a rozhodnutí žalovaného bylo žalobci oznámeno až jeho doručením přímo žalobci dne 24. 3. 2025. Žaloba podaná dne 15. 5. 2025 byla tudíž podána včas.
  3.      Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
  1. Skutkový stav věci
  1. Z obsahu předloženého správního spisu vyplynulo, že Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územní odbor Náchod oznámením ze dne 18. 4. 2023 informovala Městský úřad Náchod (dále jen „správní orgán prvního stupně“), že žalobce je podezřelý z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, neboť za jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem a nevlastnil potvrzení od lékaře. K oznámení o přestupku se žalobce nevyjádřil a odmítl podepsat oznámení o přestupku.
  2. V úředním záznamu ze dne 18. 4. 2023 policista pprap. V. V. uvedl, že dne 10. 4. 2023 prováděl společně s nstržm. Z. K. silniční kontroly v obci Kramolna na autobusové zastávce Rozcestí, ve směru jízdy na Náchod. V 15:00 hodin předepsaným způsobem zastavil vozidlo žalobce, přičemž si oba policisté všimli, že řidič vozidla není připoután bezpečnostním pásem. I na kamerovém záznamu je vidno, že řidič připoután při jízdě nebyl a není tak ani možné, aby se řidič po zastavení vozidla stihl odpoutat. Řidič následně uvedl, že nevlastní lékařské potvrzení, na základě kterého by se nemusel ve vozidle poutat. Řidič zprvu nerozporoval nepoužití pásu, když na dotaz policisty, proč se nepoutá, uvedl „nojono“. Následně však řidič nesouhlasil s uložením pokuty ve výši 200 Kč a požádal o oznámení ke správnímu řízení.
  3. Příkazem správního orgánu prvního stupně ze dne 26. 4. 2023, č. j. MUNAC 39302/2023/DSH/JH byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Proti tomuto příkazu žalobce podal odpor.
  4. Dne 11. 5. 2023 byl žalobce předvolán k ústnímu jednání nejprve na den 31. 5. 2023, následně na den 12. 7. 2023 a následně na den 23. 8. 2023. Tento termín byl změněn na 29. 8. 2023.
  5.  Dne 13. 6. 2023 byla do správního spisu založena plná moc ze dne 3. 6. 2023, na základě, které byl zmocněn spolek Anděl na cestě, z. s., k zastupování žalobce v přestupkovém řízení vedeném Městským úřadem Náchod pod sp. zn. KS6882/2023/DSH/JH.
  6. Dne 29. 8. 2023 byla správnímu orgánu prvního stupně doručena plná moc ze dne 26. 7. 2023, na základě které byl zmocněn pan J. O., nar. xx, xx k zastupování žalobce v řízení vedeném Městským úřadem Náchod pod sp. zn. KS6882/2023/DSH/JH. Spolu s plnou mocí bylo doručeno též podání zástupce k ústnímu jednání, v němž se omluvil z nařízeného ústního jednání a požádal správní orgán prvního stupně, aby svědkům položil otázky uvedené v tomto podání.
  7. Dne 29. 8. 2023 byl správním orgánem prvního stupně vyslechnut policista pprap. V. V. a nstržm. Z. K., kteří se k danému přestupku vyjádřili, přičemž jejich výpovědi jsou zachyceny v protokolech o výpovědi svědků založených ve správním spise.
  8. Dne 18. 9. 2023 zástupce žalobce, pan J. O., zaslal správnímu orgánu prvního stupně vyjádření k podkladům rozhodnutí, v němž popíral jízdu bez bezpečnostního pásu. Souhlasil však s tím, že si bezpečnostní pás odepnul až když vozidlo zastavoval.
  9. Následně správní orgán prvního stupně vydal dne 23. 10. 2023 prvostupňové rozhodnutí, které doručoval žalobci i jeho zástupci, J. O. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, které zaslal do datové schránky J. O. Pan J. O. se do datové schránky přihlásil dne 28. 12. 2023. Žalovaný tak u napadeného rozhodnutí vyznačil právní moc dnem 28. 12. 2023, tedy doručením napadeného rozhodnutí J. O.
  10. Žalobce dne 20. 12. 2024 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti správního orgánu podle § 80 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) k Ministerstvu dopravy, v němž uvedl, že dosud nebylo rozhodnuto o podaném odvolání. Ministerstvo dopravy následně vyzvalo správní orgán prvního stupně a žalovaného k poskytnutí informací ohledně aktuálního stavu v předmětném řízení. Žalovaný v reakci na výzvu Ministerstva dopravy předložil vyžádané podklady dne 10. 1. 2025. Žalobce po zjištění, že již bylo ve věci vydáno napadené rozhodnutí, požádal žalovaného dne 17. 3. 2025 o jeho zaslání do své datové schránky. Napadené rozhodnutí bylo následně žalovaným doručeno do datové schránky žalobce dne 24. 3. 2025. Proti němu podal žalobce dne 15. 5. 2025 správní žalobu.
  1. Právní závěry
  1. Po provedeném přezkumném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vyšel přitom z následující právní úpravy.
  2. Krajský soud je vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2026, č. j. 21 As 237/2025-14. Z něj vyplývá, že plná moc udělená žalobcem se vztahovala pouze na řízení před správním orgánem prvního stupně, nikoliv též na řízení odvolací. Doručení rozhodnutí žalovaného zmocněnci žalobce proto bylo z hlediska jeho oznámení právně irelevantní a rozhodnutí žalovaného bylo žalobci oznámeno až jeho doručením přímo žalobci dne 24. 3. 2025. Žaloba podaná dne 15. 5. 2025 byla tudíž podána včas.
  3. Stěžejní žalobní námitka spočívá v tvrzení žalobce, že odpovědnost za projednávaný přestupek zanikla uplynutím promlčecí doby, neboť napadené rozhodnutí nabylo právní moci až po jejím uplynutí.
  4. Podle § 29 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) „[o]dpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.“
  5. Podle § 30 přestupkového zákona „[p]romlčecí doba činí 1 rok nebo 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.“
  6. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona „[p]romlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.“
  7. Podle § 32 odst. 2 písm. b) přestupkového zákona „[p]romlčecí doba se přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením; přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.“
  8. Podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu „[v]ydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“.“
  9. Podle § 73 odst. 1 správního řádu „[n]estanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.“
  10. Nejvyšší správní soud se k otázce promlčení spáchaného přestupku vyjádřil v rozsudku ze dne 30. 9. 2010, čj. 7 As 61/2010-89, v němž uvedl, že: „přestupek musí být v zákonné lhůtě projednán pravomocně. Pokud totiž právo správního orgánu projednat přestupek po uplynutí prekluzívní lhůty zaniká, je nutné, aby do této doby bylo rozhodnutí o přestupku perfektní, tzn. splňovalo všechny znaky zásadně nezměnitelného individuálního správního aktu. Není rozhodující, zda správní akt nabude právní moci marným uplynutím lhůty k odvolání, oznámením rozhodnutí o podaném odvolání či případně jiným zákonem stanoveným způsobem. Z procesního hlediska jde o konečný výsledek určitého postupu správního orgánu. Nelze připustit, aby rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci až po uplynutí prekluzívní lhůty. Pod pojem „projednat“ je totiž třeba zahrnout i konečný výsledek postupu správního orgánu, tedy nabytí právní moci, s níž jsou spojeny významné právní následky. Teprve v okamžiku nabytí právní moci je rozhodnutí o přestupku úplné a neměnné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2006, č. j. 5 Afs 42/2004 – 61, publikovaný pod č. 954/2006 Sb. NSS).“
  11. Ač se v novém přestupkovém zákoně změnila terminologie, princip zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby je nastaven stále stejně. „Pro upřesnění je nutno podotknout, že terminologicky se de facto jedná o prekluzivní, a nikoli promlčecí lhůtu. Přihlíží se k ní z úřední povinnosti (tedy nikoli na základě námitky účastníka řízení) a jejím uplynutím odpovědnost za přestupek zaniká. Nicméně v souladu s běžně užívanou terminologií v trestním právu hmotném, v němž se také hovoří o promlčení trestní odpovědnosti (§ 34 a násl. trestního zákoníku), se upřednostnilo zachování tohoto pojmosloví.“ (Důvodová zpráva k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; sněmovní tisk 555/2015).
  12. Pro posouzení nyní projednávané věci je podstatné, že se promlčecí doba podle § 32 odst. 2 písm. b) přestupkového zákona přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným. Rozhodnutím, jímž se obviněný uznává vinným, je třeba rozumět meritorní rozhodnutí, jehož výrok obsahuje vyslovení viny ve smyslu § 93 přestupkového zákona.
  13. Vydáním rozhodnutí se podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 správního řádu, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li jej správní orgán sám. Okamžik vydání rozhodnutí o vině je zásadní pro to, aby původní promlčecí doba byla přerušena a aby počala běžet nová.
  14. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že projednávaný přestupek měl být spáchán dne 10. 4. 2023. Následujícího dne, tj. 11. 4. 2023, počala běžet promlčecí doba. Její běh byl v průběhu správního řízení přerušen, přičemž pro nyní posuzovanou věc je rozhodující, že k poslednímu přerušení došlo vydáním rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 23. 10. 2023, č. j. MUNAC125728/2023/DSH/JH. Dnem následujícím po vydání tohoto rozhodnutí, tedy dne 24. 10. 2023, počala běžet nová jednoroční promlčecí doba. Tato doba uplynula dne 23. 10. 2024.
  15. Aby nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, muselo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nabýt právní moci nejpozději do posledního dne promlčecí doby (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2021, č. j. 9 As 255/2020-23).
  16. V nyní projednávané věci je proto třeba vycházet z toho, že rozhodnutí žalovaného bylo žalobci oznámeno až jeho doručením přímo žalobci dne 24. 3. 2025. Tímto dnem nabylo rozhodnutí o pokutě ve spojení s napadeným rozhodnutím právní moci. Stalo se tak až po uplynutí promlčecí doby, která skončila dne 23. 10. 2024.
  17. Odpovědnost žalobce za přestupek proto podle § 29 písm. a) přestupkového zákona zanikla. Podle § 86 odst. 1 písm. h) přestupkového zákona správní orgán řízení usnesením zastaví, jestliže odpovědnost za přestupek zanikla.

VI. Závěr a náklady řízení

  1. Krajský soud z výše uvedených důvodů zrušil napadené rozhodnutí i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 ve spojení s § 78 odst. 3 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. krajský soud vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení bude nezbytným krokem zastavení řízení o přestupku podle § 86 odst. 1 písm. h) přestupkového zákona z důvodu toho, že odpovědnost za přestupek zanikla. V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem, vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
  2. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení v dále uvedeném rozsahu (§ 60 odst. 1 s. ř. s.).
    1. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 3 000 Kč u krajského soudu v Hradci králové a dále pak soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč u Nejvyššího správního soudu.
    2. Žalobce byl zastoupen advokátem, náleží mu proto náhrada nákladů právního zastoupení. Advokát vykonal celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, podání kasační stížnosti).
    3. Sazba za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 6 a § 9 odst. 5 advokátního tarifu po novele účinné od 1. 1. 2025 činí 4 620 Kč, celkem za 3 úkony 13 860 Kč.
    4. Advokátu náleží paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 450 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném po novele účinné k 1. 1. 2025), celkem 1 350 Kč.
    5. Advokát je plátcem DPH, náleží mu proto náhrada za tuto daň ve výši 3 194,10 Kč.

Celkem žalobkyně vynaložila náklady řízení ve výši 26 404,10 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny v souladu s matematickými pravidly 26 404 Kč.

  1. Platební místo bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., přiměřená lhůta k splnění povinnosti pak v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 31. března 2026

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

samosoudkyně