USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Milana Podhrázkého a Jiřiny Chmelové v právní věci žalobkyně: KAISERTEX s.r.o., sídlem Kaprova 42/14, Praha 1, zastoupená Mgr. Pavlem Ubrem, advokátem, sídlem Opletalova 919/5, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2026, č. j. 31 Af 1/2026‑61,

takto:

1. Řízení se zastavuje.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze (dále též „krajský soud“) ze dne 19. 3. 2026, č. j. 31 Af 1/2026‑61, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2025, č. j. 30041/25/5100‑41453‑712140. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil zajišťovací příkaz vydaný správcem daně.

[2]               S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.

[3]               Stěžovatelka neuhradila soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 7. 5. 2026, č. j. 7 Afs 79/2026‑7, stěžovatelku vyzval, aby zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, k čemuž jí stanovil lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. Přitom stěžovatelku poučil o následcích jeho nezaplacení ve stanovené lhůtě.

[4]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon.

[5]               Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

[6]               Z údajů na doručence je zřejmé, že shora označené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo zástupci stěžovatelky doručeno ve čtvrtek 7. 5. 2026. Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak počala běžet v pátek dne 8. 5. 2026, a uplynula v pátek dne 22. 5. 2026. Stěžovatelka však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatila.

[7]               Jelikož stěžovatelka ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem soudní poplatek nezaplatila, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.

[8]               O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.

Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. května 2026

David Hipšr

předseda senátu