čj. 18 A 138/2025-32

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Martina Bobáka a Jana Ferfeckého ve věci

žalobce: M. J.

 bytem X

 zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

 sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

proti  

žalovanému:  Ministerstvo dopravy

 sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00  Praha 1

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 27. 11. 2025, čj. MD-67800/2025-160/3,

 

t a k t o :

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení sporu

  1. V této kauze jde o námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů, tzn. věc, ke které se správní soudy již opakovaně vyjadřovaly, a to zejména, jde-li o případy, v nichž zastupuje jednotlivé žalobce v záhlaví uvedený zástupce (v poslední době shodně např. rozsudky zdejšího soudu z 20. 11. 2025, čj. 15 A 142/2025-35, z 24. 11. 2025, čj. 5 A 41/2025-39, či z 28. 1. 2026, čj. 3 A 59/2025-38). Z níže vyložených důvodů soud neshledal důvod, pro který by se měl v tomto dalším z řady typizovaných sporů odklonit od své dosavadní rozhodovací praxe.
  2. Jde-li o nynější věc, Magistrát hl. m. Praha (správní orgán I. stupně) rozhodnutím z 18. 3. 2025 (prvostupňové rozhodnutí) zamítl námitky žalobce proti záznamu počtu dosažených bodů v bodovém hodnocení řidiče ve smyslu § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). V záhlaví specifikovaným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.
  3. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že záznam v registru řidičů se provede na základě oznámení o uložení pokuty za přestupek na místě či na základě jiných podkladů. Oznámení o uložení pokuty založená ve správním spise byla dle žalovaného dostatečně přesná, identifikují žalobce jako přestupce, označují místo a čas spáchání přestupku, specifikují, jakého přestupkového jednání se žalobce dopustil, a uvádí porušená ustanovení zákona o silničním provozu. Žalovaný měl za spolehlivě prokázané, že žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů. K přezkoumání záznamu bodů postačí oznámení o uložení pokuty, pokud obsahuje povinné náležitosti. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal pouze blanketní odvolání. Neuvedl konkrétní námitky proti záznamům bodů.

II. Podání stran

  1. Žalobce se proti napadenému rozhodnutí brání žalobou. V ní prvně namítl, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody. Za druhé podklady, které užily správní orgány, nebyly způsobilé pro záznam bodů. Dle něj se žalovaný nezabýval jím předloženými důkazními prostředky. Dále odkázal na rozhodnutí Městského úřadu Hlučín z 6. 1. 2020, Městského úřadu Černošice z 26. 3. 2019, Krajského úřadu Jihočeského kraje z 13. 2. 2020 a Magistrátu města Kladna z 18. 3. 2019, vydané ve skutkově obdobných věcech. Mínil, že tato rozhodnutí potvrzují běžnou praxi odvolacího orgánu, který má posuzovat i jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních), a to z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce v této souvislosti namítal porušení zásady legitimního očekávání, dle které by správní orgány měly ve věcech se shodnými či obdobnými znaky postupovat a rozhodovat shodně.
  2. Jednotlivá oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení nemohla být dostatečným důkazem pro záznam bodů do bodového hodnocení. Správní orgán I. stupně měl tato oznámení vždy porovnat s rozhodnutími (pokutovými bloky), kterých se týkala, aby mohl vyloučit chybu lidského faktoru či možnou zvůli orgánu veřejné moci. Žalobce přiložil i pokutové bloky (nesouvisející přímo s projednávanou věcí), na nichž demonstroval, které pokutové bloky jsou vadně vyplněné a které splňují požadované náležitosti. Dále za nesprávnou považoval argumentaci žalovaného, že by žalobce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání. Není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce (žalobce). Po přestupci nelze vyžadovat ani očekávat takovou znalost práva. Žalobce také k žalobě přiložil rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje z 30. 5. 2023 a Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje z 29. 5. 2023 (žádné rozhodnutí se netýká žalobce).
  3. Dále žalobce ilustrativně vyjmenoval případy, v nichž dle jeho názoru pokutový blok nemůže být způsobilým podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče: např. pokud z rozhodnutí není patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit (např. v případě překročení nejvyšší povolené rychlosti). Z rozhodnutí dále musí být naprosto zřejmé, kde a kdy mělo ke spáchání přestupku dojít, aby bylo možno vyloučit, že přestupek se stal mimo pozemní komunikaci. Údaje v rozhodnutí by měly být uvedeny čitelně, srozumitelně a přehledně tak, aby rozhodnutí mohlo být přezkoumáno a aby bylo možné na jeho základě vůbec evidovat body.
  4. Za nezpůsobilé žalobce považoval tři pokutové bloky z 9. 10. 2023, 26. 4. 2024 a 21. 2. 2025. Pokutovým blokům shodně vytýkal, že přesně nezachycují osobu přestupce. Údaje jsou nečitelné či scházejí. Další údaje (doba spáchání přestupku, právní kvalifikace, forma zavinění, výše uložené sankce, místo spáchání přestupku) pak nejsou uvedeny přezkoumatelným způsobem. Žalobce zpochybnil způsobilost jednotlivých pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť policisté nevymezili přestupky jako konkrétní a individualizovaná jednání. Dle žalobce tak nebylo patrno, komu, kdy a kde, potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení, tento nedostatek nebylo možno zhojit za pomoci zkratkovitých formulací.
  5. Žalovaný ve vyjádření z 23. 1. 2026 navrhl, nechť soud žalobu zamítne. Poukázal na to, že žalobce podal toliko blanketní odvolání. Za takové situace správní orgány v souladu s judikaturou nevyžadovaly kopie příkazových bloků. Žalobce totiž neoznačil konkrétní pochybnost, kterou by se musely v souvislosti s nimi zabývat. S poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) z 2. 6. 2021, čj. 6 As 174/2019-44, žalovaný upozornil, že žalobcovy námitky proti příkazovým blokům jsou typizované. Zástupce žalobce je v mnoha řízeních se stejným předmětem vznáší opakovaně.

III. Posouzení žaloby

  1. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního(s. ř. s.)]. S ohledem na povahu věci rozhodl v této kauze mimo pořadí (§ 56 odst. 1 s. ř. s.), jak ostatně avizoval v usnesení, jímž žalobě nepřiznal odkladný účinek. Rozhodl bez jednání, jelikož takový postup účastníci akceptovali (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
  2. Žalobce v podané žalobě výslovně nevznesl žádné důkazní návrhy. K žalobě přiložil pouze řadu dokumentů. Přestože žalobce tyto listiny výslovně neoznačil jako důkazní návrhy, zdejší soud v typově stejných věcech jiných žalobců řešil otázku, zda stejné listiny nemá provést k důkazu. Zjistil, že tomu tak není (srov. již shora cit. rozsudky 15 A 142/2025, body 52 a 53, 5 A 41/2025, bod 11, a 3 A 59/2025, bod 9). Jelikož jde stále o ty samé důkazní návrhy, které vznáší zástupce, jenž tyto kauzy generuje, soud na tomto místě toliko odkazuje na své podrobně zdůvodněné závěry v podobných věcech. Již opakovaně vyslovené závěry se totiž plně uplatní i v nynější věci.
  3. Žaloba není důvodná.
  4. Žalobce se domáhal přezkumu rozhodnutí vydaného v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů z důvodu, že dosáhl 12 bodů. V důsledku toho jej ve smyslu § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu správní orgán vyzval k odevzdání řidičského průkazu. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá‑li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (§ 123f odst. 1 a 3 citovaného zákona).
  5. Správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů neřeší, zda-li se stal skutek, jenž má naplňovat znaky přestupku, zda-li jej spáchal obviněný apod. To je předmětem přestupkového řízení, v němž je vydáno případné podkladové rozhodnutí. Naproti tomu v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů se správní orgány zabývají pouze tím, zda existuje zákonný podklad pro provedení záznamu, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá příloze zákona o silničním provozu (např. rozsudek NSS z 4. 12. 2013, čj. 6 As 67/2013-16).
  6. Z judikatury dále plyne, že oznámení policie o uložení pokuty, dle kterých je prováděn záznam bodů do registru řidičů, nejsou za každých okolností nezpochybnitelným důkazem a podkladem pro příslušný záznam. Zejména vyskytnou-li se relevantní pochybnosti o předložených údajích, je namístě si vyžádat další důkazy, především vlastní pokutové bloky (např. rozsudek NSS z 24. 8. 2010, čj. 5 As 39/2010-76, č. 2145/2010 Sb. NSS). V rozsudku z 4. 1. 2012, čj. 3 As 19/2011‑74, pak NSS konstatoval, že:

tyto závěry nelze chápat tak, že ke zpochybnění údajů oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, které zakládá povinnost správního orgánu vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, dochází vždy, když řidič namítne, že přestupek nespáchal nebo že si jej není vědom. Je totiž třeba rozlišit případy, kdy řidič pouze uvede, že se přestupku nedopustil, a případy, kdy současně uvede skutečnosti konkretizující toto tvrzení, např. že se v době údajného spáchání přestupku nacházel v jiném místě nebo že v tuto dobu vozidlo neřídil, případně svá tvrzení podloží navrženými důkazy. Správní orgán vedle těchto tvrzení řidiče současně posuzuje i kvalitu oznámení z toho hlediska, jaké množství údajů prokazujících spáchání přestupku konkrétním řidičem obsahuje.

  1. V novějším rozsudku z 26. 9. 2019, čj. 3 As 298/2017-23, bod 16, NSS navázal na právě uvedené závěry tím, že:

1) Existence pokutového bloku (či alespoň jeho kopie) není podmínkou sine qua non pro provedení odpovídajícího bodového záznamu;

2) Při provádění záznamu lze vycházet i z oznámení o uložení pokuty, jsou-li v něm uvedeny obligatorní náležitosti vyžadované pro pokutový blok […];

3) Ke zpochybnění skutečností podávajících se z oznámení o uložení pokuty (vyvolávající nutnost dalšího dokazování) nepostačí pouhé tvrzení dotčené osoby, že se toho kterého přestupku nedopustila; tato tvrzení musí být konkretizována a zásadně též podepřena odpovídajícími důkazními návrhy.

  1. Za obligatorní náležitosti oznámení o uložení pokuty pak v témž rozsudku 3 As 298/2017 označil popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce a samozřejmě označení osoby přestupce. Podle rozsudku 3 As 298/2017, bod 23 „je možné s ohledem na specifika blokového řízení přijmout i strohé a zkratkové formulace, je-li z nich patrno, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Stejně jako pokutový blok, ani oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení pak nelze posuzovat s rigidní přísností. Je především třeba, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním“.
  2. Otázku, zda je vždy nezbytné vyžadovat vedle oznámení přestupku i originály pokutových bloků, později řešil i rozšířený senát NSS. V usnesení z 23. 4. 2021, čj. 6 As 174/2019-35, č. 4189/2021 Sb. NSS, odmítl svou pravomoc v předložené věci rozhodnout s tím, že NSS dosud ve své judikatuře nedospěl k obecnějším závěrům, které by byly v tomto ohledu ve vzájemném rozporu. Rozšířený senát pak jednoznačně uvedl, že v žádném z dotčených rozsudků „není uvedeno, že by o námitkách mělo být rozhodnuto vždy jedině na základě vyžádaných pokutových bloků, popř. že by naopak vždy postačovalo vyhodnotit oznámení o přestupku“.
  3. Jinými slovy řečeno, z usnesení 6 As 174/2019 je zřejmé, že nezbytnost vyžádání si originálů pokutových bloků bude vždy záviset na konkrétních pochybnostech identifikovaných v jednotlivých případech a povaze tomu odpovídajících námitek. Z navazujícího rozsudku 6 As 174/2019, na který poukázal žalovaný (viz bod 8 shora), pak plyne, že námitky paušální, typizované, uplatňované šablonovitě ve všech případech bez ohledu na konkrétní skutkové okolnosti, lze hodnotit jako nevěrohodné a pro přijetí tohoto závěru ani není třeba, aby správní orgány musely vyžádat originály pokutových bloků.
  4. Shrnuto, v obecné rovině oznámení policie o uložení pokuty jsou způsobilými podklady pro záznam bodů do registru řidičů. Jen v případě relevantních pochybností si správní orgány musí opatřit další důkazy.
  5. Řešil-li soud nynější případ, zjistil, že ve správním spisu jsou založena mj. oznámení policie o uložení pokuty z 10. 10. 2023, 29. 4. 2024 a 21. 2. 2025, která obsahují povinné náležitosti tak, jak je soud shrnul výše (spis vedle nich obsahuje také příkaz Magistrátu hl. m. Prahy z 18. 12. 2023 ve věci dalšího přestupku, jímž žalobce způsobil dopravní nehodu). Jde-li však o oznámení, proti jejichž použití se žalobce ohradil v žalobě, ta obsahují jasné a srozumitelné označení přestupce, akceptovatelné vymezení doby a místa spáchání jednotlivých přestupků. Stejně tak zahrnují popis způsobu jejich spáchání. Nevyvolávají pochybnosti o přezkoumatelnosti takového vymezení. Z oznámení jsou rovněž zřejmé údaje o právní kvalifikaci, jakož i přesné označení příkazových bloků a výše uložených sankcí. Tato oznámení popsala jednání žalobce natolik jednoznačně a určitě, že nejsou zaměnitelná s jinými jednáními. Nedostatky či vady těchto oznámení ostatně žalobce ani v průběhu správního řízení ani soudního řízení nenamítal.
  6. Žalobce v námitkách proti záznamu o dosažení počtu 12 bodů z 1. 3. 2025 a ve vyjádření k podkladům rozhodnutí z 12. 3. 2025 toliko opakoval obecná tvrzení bez jakékoliv bližší konkretizace spatřovaného pochybení přímo v projednávané věci. V závěru obecně formulovaného vyjádření k podkladům sice poukázal na vady konkrétních příkazových bloků z 14. 12. 2014 a 25. 3. 2015. Soud však zdůrazňuje, že na základě bloků z 14. 12. 2014 a z 25. 3. 2015 správní orgány nepočítaly žalobci body do evidenční karty řidiče. Pokud žalobce chtěl zpochybnit některé příkazové bloky, měl tak učinit jednoznačně vůči blokům v jeho věci z 9. 10. 2023, 26. 4. 2024 a 21. 2. 2025. S ohledem na typizovanou formulaci námitek se soud nemůže ubránit dojmu, že žalobcem namítané vady odkazovaných bloků z 14. 12. 2014 a z 25. 3. 2015 představují nezamyšlené reziduum z jiného podání, které žalobcův zástupce činil jménem jiného jeho klienta. Takto konstruované šablonovité „námitky“ nemohou aktivovat povinnost správního orgánu přezkoumávat jednotlivé příkazové bloky. Žalobce podal 7. 4. 2025 blanketní odvolání v němž uvedl, že ho doplní do 20 dnů. Z obsahu správního spisu však nevyplývá, že by tak učinil.
  7. Jde-li pak o námitky, které žalobce zahrnul do žaloby, pak se soud zabýval zejména výtkami co do nezpůsobilosti jednotlivých příkazových bloků. Soud k tomu uvádí, že žalobce zřejmě nepostřehl, že s ohledem na kvalitu jeho procesní obrany byla podkladem pro záznam bodů oznámení policie o uložení pokuty, která žalobce nijak nezpochybnil, a tedy nikoli jednotlivé příkazové bloky. Jednotlivé příkazové bloky si přitom správní orgány s ohledem na výše uvedenou judikaturu nemusely vyžádat.
  8. Nelze ovšem pominout, že rovněž v žalobě uplatnil žalobce výhradně paušální námitky rozporující takřka veškeré náležitosti příkazových bloků, aniž jejich nedostatek spojil s konkrétním obsahem příkazového bloku. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní zástupce žalobce tytéž paušální námitky (bezúspěšně) opakovaně uplatňuje v řadě jiných případů (vedle již v bodě 1 shora odkazovaných rozsudků viz např. rozsudky zdejšího soudu z 21. 5. 2025, čj. 5 A 77/2024-58, z 31. 7. 2023, čj. 3 A 4/2019-96, z 30. 3. 2023, čj. 5 A 105/2019-56, z 15. 3. 2023, čj. 11 A 210/2021-32, z 7. 2. 2024, čj. 11 A 104/2023-32, či z 21. 5. 2025, čj. 5 A 77/2024-58).
  9. Ani v nyní projednávané kauze žalobce nezacílil svou argumentaci na konkrétní nedostatek toho kterého příkazového bloku, resp. na plausibilní skutečnost, která by mohla nasvědčovat jakémukoliv pochybení v oznámeních o uložení pokuty, z nichž vycházely správní orgány. Za této situace lze v souladu s již cit. rozsudkem 6 As 174/2019 bez dalšího vyhodnotit žalobcovy námitky jako paušální, typizované, a tudíž apriorně nevěrohodné. V řízení nevyvstaly žádné relevantní pochybnosti o údajích zaznamenaných v oznámeních o uložení pokut, v důsledku čehož by bylo nutné tyto údaje prokázat pomocí dalších důkazů, tj. originálů příkazových bloků. Při provádění záznamu bodů do evidenční karty řidiče tudíž správní orgány mohly vycházet tolik z údajů obsažených v oznámeních.
  10. Žalobce po celou dobu správního řízení a ani v řízení před soudem nikterak nezpochybnil, že by se daných přestupků nedopustil. Příkazové bloky z 9. 10. 2023, 26. 4. 2024 a z 21. 2. 2025 ani správním orgánům ani soudu nepředložil, přestože je musel mít k dispozici. Namísto toho předložil jiné a s nynější věcí nijak nesouvisející pokutové bloky v záležitostech odlišných osob. Z toho je zjevné, že žalobce své námitky vznáší v zásadě účelově a nikoliv s cílem dosáhnout řádného soudního přezkumu.
  11. Soud tedy shrnuje, že oznámení policie o uložení pokuty z 10. 10. 2023, 29. 4. 2024 a 21. 2. 2025 představují řádný podklad pro záznam bodů do evidenční karty řidiče. Nezjistil, a žalobce ani způsobile netvrdil, že by počet připsaných bodů v jednotlivých případech neodpovídal v oznámeních popsanému jednání. Oznámení a v nich obsažené údaje se žalobci nepovedlo věrohodně zpochybnit. Správní orgány nemusely u policie vyžádat originály pokutových bloků.
  12. K námitce, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a že ignoroval žalobcem předložené důkazy, soud uvádí, že ze správního spisu plyne, že žádné důkazy žalobce nepředložil. Žalobce se sice vyjádřil k podkladům, avšak následně podal blanketní odvolání. Ačkoli v něm žalobce uvedl, že ho doplní do 20 dnů, neučinil tak. Tato procesní strategie, cokoli jí zástupce žalobce míní, se bez nároku na úspěch opakuje v řadě jím zastupovaných sporů.
  13. Konečně k námitce, že není možné, aby za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem odpovídal přestupce, po němž nelze požadovat takovou znalost práva, aby mohl posoudit správnost rozhodnutí, soud uvádí, že je to žalobce, kdo dal svým podpisem na příslušném pokutovém bloku souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení. U všech přestupků také zaplatil uloženou pokutu na místě. Pokud tedy s čímkoli v rámci blokového řízení ohledně přestupků nesouhlasil, měl zejména požadovat, aby o nich bylo rozhodováno ve správním řízení.
  14. Nad rámec nezbytně nutného soud doplňuje, že si – pouze pro ověření dopadů východisek judikatury aplikovaných v tomto konkrétním případě – ověřil i skutkový půdorys poněkud obecných žalobních námitek. Vyžádal si od žalovaného kopie příkazových bloků z 9. 10. 2023, 26. 4. 2024 a z 21. 2. 2025. Neprováděl je k důkazu, jelikož ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. je jak žalovaný, tak žalobce dobře znají (mj. bloky obsahují žalobcův podpis) a měli také možnost se k nim vyjádřit. Z těchto bloků soud zjistil, že netrpí vadami, na které žalobce toliko obecně poukazoval. Žalobní námitky nemají základ v realitě, jelikož příkazovým blokům nescházejí ve smyslu shora uvedené judikatury žádné náležitosti.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Žádná z námitek není důvodná. Proto soud zamítl žalobu (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, které by musel řešit z úřední povinnosti.
  2. Žalobce neuspěl. Nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u NSS, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje NSS.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá NSS. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet NSS lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 20. dubna 2026

Martin Lachmann v.r. 

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.