USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 12. 1. 2026, č. j. 59 Af 31/2025‑14,

takto:

1. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel dne 29. 1. 2026 ve shora označené věci kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) směřující proti v záhlaví označenému rozhodnutí krajského soudu, kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2025, č. j. 1197649/25/2600‑80542‑601258 ve věci dražební vyhlášky.

[2]               Jelikož stěžovatelka podala blanketní kasační stížnost, nedoložila obligatorní právní zastoupení advokátem (či právnické vzdělání) ani nezaplatila soudní poplatek, Nejvyšší správní soud ji usnesením ze dne 2. 2. 2026, č. j. 5 As 16/2026‑7, vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a odstranění vad kasační stížnosti. Soud stěžovatelku také řádně poučil o následcích nesplnění této výzvy.

[3]               Na zaslanou výzvu reagovala stěžovatelka podáním ze dne 27. 2. 2026, v němž uplatnila námitku podjatosti soudců 5. senátu Nejvyššího správního soudu. Vznesenou námitku podjatosti neshledal jiný senát Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 18. 3. 2026, č. j. Nao 32/2026‑16, důvodnou. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 25. 2. 2026.

[4]               Nejvyšší správní soud dále z písemností zaslaných stěžovatelkou zjistil, že požádala soud o plné osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Usnesením ze dne 20. 4. 2026, č. j. 5 Afs 16/2026‑24, Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a stěžovatelku opětovně vyzval mj. ke splnění poplatkové povinnosti. Jelikož se jednalo o opakovanou výzvu ke splnění povinnosti, soud stěžovatelce stanovil lhůtu 5 dnů. Stěžovatelka byla o následcích nesplnění výzvy ve výše označeném usnesení řádně poučena.

[5]               Podle doručenky vrácené soudu a založené ve spisu (č. l. 24), nebyla stěžovatelka při doručování usnesení zastižena doma, doručovatel tak vložil do poštovní schránky stěžovatelky dne 24. 4. 2026 oznámení o uložení zásilky a výzvu k jejímu vyzvednutí. Jelikož stěžovatelka uvedenou písemnost po dobu 10 dnů nevyzvedla, považuje se poslední den této desetidenní lhůty za den doručení [tzv. fikce doručení podle § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v návaznosti na § 46 odst. 1 a 3 a § 50b a § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Poslední den uvedené desetidenní lhůty počítané od uložení zásilky by nastal v dané věci v pondělí dne 4. 5. 2026. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku tak uplynula v pondělí dne 11. 5. 2026.

[6]               Nejvyšší správní soud ze spisu zjistil, že stěžovatelka ve lhůtě stanovené uvedeným usnesením poplatek za kasační stížnost neuhradila. Zdejšímu soudu proto nezbylo, než řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s., zastavit.

[7]               Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. května 2026

JUDr. Lenka Matyášová

          předsedkyně senátu