[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2025, č. j.: X.

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2025, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 6. 1. 2025, č. j.: X., kterým byla žalobkyni pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), zamítnuta žádost o invalidní důchod.

2. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že v lékařském posudku byla podhodnocena míra poklesu pracovní schopnosti, neboť lékařské zprávy prokazují středně těžké funkční postižení X. a s funkčně významným neurologickým nálezem. Posudkový lékař nezohlednil vliv potíží na schopnost výdělečné činnosti žalobkyně, když podle zprávy z neurologie ze dne 20. 5. 2025 žalobkyně není schopna práce na plný úvazek. Nebylo vzato v úvahu psychiatrické postižení zhoršující celkový funkční stav a pracovní schopnosti žalobkyně, poslední lékařská zpráva ze dne 21. 5. 2025 potvrzuje, že nedošlo ke zlepšení stavu. Napadené rozhodnutí postrádá dostatečné, konkrétní a přezkoumatelné odůvodnění, pokud jde o kombinaci zdravotních postižení a jejich dopad na výdělečnou činnost, čímž byla porušena povinnost dle ust. § 68 odst. 3 správního řádu. Celková míra poklesu pracovní schopnosti měla být zvýšena podle ust. § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb.
3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a uložit žalované, aby o žádosti jednala znovu. K žalobě připojila lékařskou propouštěcí zprávu a lékařské zprávy ze spondylochirurgie, neurologie, ortopedie a psychiatrie.

3. Vyjádření žalované

4. Žalovaná po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek uvedla, že je v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem vázána posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu, neboť se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Rovněž dle posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) ze dne 7. 1. 2026 není žalobkyně invalidní. Žalovaná tak navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 6. 1. 2025, č. j.: X., byla žalobkyni pro nesplnění podmínek ust. § 38 z.d.p. zamítnuta žádost o invalidní důchod.
6. Podle prvostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 12. 2024, č. j.: LPS/2024/19187-P2_CSSZ) se v případě žalobkyně nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 z.d.p., a tudíž žalobkyně není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 z.d.p.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 3. 3. 2025, č. j.: LPS/2025/21-NR-ZLN_CSSZ) nebyla žalobkyně invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 27. 3. 2025.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s.
12.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
13.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
14.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 7. 1. 2026, e. č.: SZ/2025/941-PH-8. Dne 7. 1. 2026 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkového lékaře a lékařky v oboru psychiatrie, jednání komise byla přítomna i žalobkyně. Při jednání komise provedla lékařka v oboru psychiatrie vyšetření žalobkyně. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila propouštěcí zprávu z chirurgie ze dnů 15. a 16. 11. 2023, nálezy z neurologické ambulace MUDr. X. ze dnů 6. 2. 2024, 16. 10. 2024, 18. 11. 2024, 2. 12. 2024 a 19. 11. 2025, nálezy z ortopedické ambulace MUDr. X. ze dnů 17. 6. 2024, 13. 1. 2025 a 23. 10. 2025, nálezy z psychiatrické ambulance MUDr. X. ze dnů 27. 8. 2024, 23. 10. 2024, 19. 11. 2024, 11. 2. 2025, 11. 3. 2025, 21. 5. 2025 a 16. 12. 2025 a nálezy z neurologické ambulace X. ze dnů 31. 3. 2025 a 20. 5. 2025. Konstatovány byly X. Komise shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl chronický vertebrogenní algický syndrom. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a tato činila 25 % (na horní hranici položky s navýšením o 5 % dle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity). Nebylo možno hodnotit dle položky 1c kapitoly XIII, oddílu E vyhlášky o posuzování invalidity pro absenci funkčně významného neurologického nálezu; pro postižení pohybového aparátu nebylo možné hodnotit ani dle jiné pro žalobkyni příznivější položky. Totéž lze říci o postižení X. Stran psychického postižení nebyla zjištěna taková tíže, pro niž by bylo možno hodnotit nad rámec hranice položek 5a či 5b kapitoly V přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity.
15.                      Dne 27. 3. 2026 se žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyjádřila k posudku PK MPSV s tím, že vůči němu nemá žádné námitky.
16.                      Z posudku PK MPSV ze dne 7. 1. 2026 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení
    za přítomnosti odborné lékařky se specializací na psychiatrii, k datu vydání napadeného rozhodnutí nezjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a činila po navýšení dle § 3 odst. 2 dané vyhlášky 25 %. Při vypracování posudku vycházela komise z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobkyně v průběhu zasedání komise dne 7. 1. 2026. Žalobkyni neshledala PK MPSV invalidní ani v prvním stupni.
17.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne
    7. 1. 2026, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy chronického vertebrogenního algického syndromu nebyly zjištěny důvodné pochybnosti.
18.                      K žalobním námitkám soud uvádí, že posudek PK MPSV zajištěný v soudním řízení je způsobilý pokrýt a napravit případné vady posudků obstaraných ve správním řízení. V posudku PK MPSV je provedeno dostatečné posouzení zdravotních obtíží žalobkyně na základě rozboru lékařských zpráv a vyšetření žalobkyně při jednání komise. Bylo přihlíženo ke všem zdravotním postižením žalobkyně a na jejich základě byla vybrána pro žalobkyni nejpříznivější položka dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, zároveň bylo přesvědčivě vysvětleno, proč nebylo možno hodnotit dle některých položek i proč by zařazení pod jiné položky přicházející v úvahu nebylo pro žalobkyni příznivější. Posudek PK MPSV nepostrádá řádné odůvodnění, nechybí ani vypořádání se s posudky provedenými ve správním řízení včetně přesvědčivého vysvětlení, proč nelze hodnotit dle položky 1c, kapitoly XIII, oddílu E vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobkyně byla hodnocena na horní hranici položky (snížení pracovní schopnosti o 20 %), ani maximální možné navýšení o 10% bodů dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity za další zdravotní obtíže nad rámec základního postižení by nevedlo k přiznání invalidity, která vyžaduje snížení pracovní schopnosti o 35 %; případné nedostatky v odůvodnění navýšení dle § 3 uvedené vyhlášky tak nemohou mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé.
19.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
20.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 23. dubna 2026

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce