[OBRÁZEK]ČESKÁ  REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2024, č. j. MMR-58517/2024-26,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce podanou žalobou brojí proti shora vymezenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o žalobcem podaných námitkách proti nevyplacení části dotace poskytnuté z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v rámci projektu s reg. č. CZ.06.1.23/0.0/0.0/16_055/0003730 s názvem „Rekonstrukce budovy hasičské zbrojnice JSDHO Netolice“ v celkové výši 7 608 838,05 Kč. Žalovaný shledal nevyplacení dotace, a tedy i postup Centra pro regionální rozvoj (dále jen „CRR“) jako správního orgánu prvního stupně oprávněným, jelikož některé prostory dotací podpořené novostavby hasičské zbrojnice neměly být uznatelné z důvodu nesouladu s normou ČSN 73 5710.
2. Ve věci rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 4. 11. 2025, č. j. 22 Afs 124/2025-40, kterým Nejvyšší správní soud Městskému soudu v Praze uložil doplnit dokazování ohledně možného vzniku žalobcova legitimního očekávání na vyplacení dotace.

II.

Obsah žaloby

3. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné v důsledku žalovaným nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nezohlednění principu legitimního očekávání. Správní orgán prvního stupně rozhodl dle žalobce bez náležitého odůvodnění v rozporu s předchozím rozhodnutím o poskytnutí dotace č. j. 59545/2020-55/2. Vyžádal nové stanovisko Hasičského záchranného sboru, byť již jedno souhlasné stanovisko Hasičského záchranného sboru vydáno bylo, přičemž se v případě projektu jednalo stále o fakticky totožné funkční a technické řešení. V tomto postupu spatřuje žalobce libovůli a postup v rozporu s principem ochrany legitimního očekávání.  Projektová dokumentace byla přitom dle studie proveditelnosti připravena v souladu s předmětnou normou ČSN 73 5710. Žalobce dále považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože žalovaný se nijak nevypořádal s žalobcem namítanými vadami řízení před správním orgánem prvního stupně.
4. Na základě výše uvedeného navrhl žalobce soudu zrušit napadené rozhodnutí, vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení.

III.

Vyjádření žalovaného k podané žalobě

5. Žalovaný se neztotožnil se žalobcovými závěry. Dle žalovaného je v napadeném rozhodnutí jasně uvedeno, z jakých skutečností vycházel při hodnocení způsobilosti či nezpůsobilosti výdajů, tudíž napadené rozhodnutí nemůže být nepřezkoumatelné. Dále uvedl, že správní orgán prvního stupně požádal o nové stanovisko Hasičského záchranného sboru z toho důvodu, že došlo ke změně projektu z rekonstrukce na novostavbu, přičemž dosavadní závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru nehodnotilo projekt z hlediska souladu s normou ČSN 73 5710, která ovšem klade na novostavby přísnější kritéria než na rekonstrukce, jež se posuzují z hlediska souladu s normami platnými v době výstavby. U zde řešeného projektu se jedná o novostavbu, která ovšem nevyhovuje v dílčím rozsahu normě ČSN 73 5710, což zapříčinilo neuznatelnost části uskutečněných výdajů. Jelikož nebylo ze strany správního orgánu prvního stupně žalobci nijak indikováno, že je pozměněný projekt v souladu s normou ČSN 73 5710, nemohlo dle žalovaného žalobci na základě existující judikatury vzniknout legitimní očekávání.
6. Žalovaný navrhl soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

IV.

Předchozí řízení u soudu

7. Zdejší soud rozsudkem ze dne 19. 5. 2025, č. j. 17 A 96/2024-54, žalobu zamítl. Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud tento rozsudek zrušil svým rozsudkem ze dne 4. 11. 2025, č. j. 22 Afs 124/2025-40, a věc zdejšímu soudu vrátil k dalšímu řízení. Přitom vyslovil závazný právní názor, že zdejší soud se musí znovu zabývat žalobní námitkou ohledně legitimního očekávání při změně projektu, provést dokazování technickou normou, a pokud odmítne provádět další důkazy, podrobněji odůvodnit jejich neprovedení.

V.

Ústní jednání

8. Při jednáních ve věci, která se konala ve dnech 23. 2. 2026 a 30. 3. 2026, odkázali účastníci na svá dosavadní písemná podání ve věci. Soud vycházeje z kasačního rozsudku Nejvyššího správního soudu provedl následující listinné důkazy:

-         Specifická pravidla pro žadatele a příjemce, příloha č. 10, postup pro vydání stanoviska Hasičského záchranného sboru kraje,

-         Specifická pravidla pro žadatele a příjemce, příloha č. 13, postup při zpracování stanoviska Hasičského záchranného sboru kraje,

-         ČSN 73 5710, Požární stanice, požární zbrojnice a požární buňky,

-         souhlasné závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, územní odbor Prachatice ze dne 20. 4. 2017,

-         souhlasné závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, územní odbor Prachatice ze dne 17. 11. 2023.

9. Dále bylo stranami uvedeno jako nesporné, že žalobci byla poskytnuta dotace na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace č. j. 59545/2020-55/2 ze dne 2. 11. 2020, i že v rámci řízení o poskytnutí dotace došlo ke schválení změny č. 3 dotačního projektu „odfajfkováním“ v informačním systému, a rovněž že byla jako příloha změny č. 3 předložena studie proveditelnosti, která byla ze strany poskytovatele dotace přijata a schválena.
10. Žalovaný nenavrhl žádné důkazní návrhy nad rámec správního spisu, žalobce navrhl provést následující důkazy:

-         zprávu o průběhu zásahu JSDHO Netolice při řešení povodňových stavů ve městě Netolice ve dnech 13. až 16. září 2024,

-         výslech starosty žalobce Mgr. V. P., v rámci projektového týmu v pozici hlavního manažera projektu,

-         výslech J. M., velitele JSDHO Netolice,

-         výslech Ing. L. T., kontrolorky a manažerky projektu – územní odbor IROP pro Jihočeský kraj,

-         výslech Ing. M. M., manažerky projektu.

11. Soud zamítl důkazní návrh zprávou o průběhu zásahu JSDHO Netolice při řešení povodňových stavů ve městě Netolice ve dnech 13. až 16. září 2024 a návrh na výslech velitele JSDHO Netolice J. M. Uvedené důkazní návrhy byly nadbytečné, protože se nevztahovaly k meritu věci, kterým bylo splnění právních podmínek, nikoli faktických podmínek dotačního projektu. Jinými slovy, předmětem řízení není otázka funkčnosti podpořeného projektu.
12. Starosta Mgr. V. P. ve své účastnické výpovědi uvedl, že žalobci byla doporučena komunikace s CRR, konkrétně s paní T.. Nová projektová dokumentace musela být vypracována z důvodu havarijního stavu budovy, situaci zároveň zkomplikovalo zkrachování původně zajištěného zhotovitele. Uvedl, že veškeré pokyny ohledně administrace projektu byly poskytnuty od CRR. Žalobce dodal veškeré podklady ke změně projektu, které byly ze strany CRR schváleny. Materiálně ani nedošlo ke změně projektu, protože rozložení a dimenze zbrojnice byly zachovány. Starosta uvedl, že z uvedeného postupu nabyl legitimní očekávání o tom, že projekt splňuje všechny podmínky a dotace tak bude moci být vyplacena. Uvedl, že již jako podklad pro žádost bylo předloženo stanovisko Hasičského záchranného sboru o souladu projektu s předmětnou normou ČSN, bez čehož by dotace nemohla být schválena. Ani při první úhradě části dotace nebyl žalobci avizován od poskytovatele dotace žádný problém. Změna projektu z rekonstrukce na novostavbu vzešla od CRR. Starosta uvedl, že budova fungovala velice dobře při povodních. Starosta si nastalou situaci vysvětluje tím, že byla potřeba uvedené prostředky využít na jiné projekty.
13. Svědkyně Ing. M. M. při svědecké výpovědi uvedla, že působí jako externí projektová manažerka předmětného dotačního projektu, není zaměstnankyní žalobce. Jejím úkolem byla příprava žádosti o dotaci a její podání do informačního systému a dále administrace dalších podání v dalších fázích dotačního řízení, zejména tedy změna projektu z rekonstrukce na novostavbu po zkrachování původního zhotovitele. Uvedla, že CRR bylo informováno o změně projektu z rekonstrukce na novostavbu, což také bylo akceptováno, protože k uvedené změně nebyly vzneseny žádné připomínky. Žádost o změnu byla předem komunikována s CRR z důvodu rozsahu uvedených změn (rozpočet, projektová dokumentace). V souladu s tím byl projekt rozdělen na do tří etap. Komunikace za CRR probíhala s paní T. Změna projektu z rekonstrukce na novostavbu byla vznesena ze strany žalobce, v jehož zájmu tato změna také byla. Změna ale byla předem komunikována s CRR, a toto řešení bylo ze strany CRR považováno za možné, naopak nebylo nikdy ze strany CRR avizováno, že by navržená změna byla neuskutečnitelná.
14. Svědkyně Ing. L. T. při svědecké výpovědi uvedla, že působí jako kontrolorka podané žádosti o podporu a manažerka projektu. Jednalo se o projekt rekonstrukce hasičské zbrojnice, posléze bylo nutné podat žádost o změnu, protože původní zhotovitel padl do insolvence, v souvislosti s čímž bylo nutné vyhlásit nové zadávací řízení, a také se přišlo na havarijní stav budovy, která musela být zdemolována. Příjemce proto podal žádost o změnu – mimo jiné muselo dojít k posunutí termínu realizace, protože původně stanovený termín již nebyl uskutečnitelný. Došlo tak ke změně projektu z rekonstrukce na novostavbu, prodloužení harmonogramu projektu a jeho etapizaci. Smyslem změny projektu bylo ověření, zda je dále možné pokračovat v projektu z hlediska jeho účelu a cíle, dále bylo kontrolováno posunutí termínu – uvedené bylo třeba schválit, aby bylo možné v projektu dále pokračovat. Změna následně byla s doporučením ke schválení předána řídícímu orgánu. Svědkyně uvedla, že změnu projektu v takto velkém rozsahu zažila poprvé. Žalobci nemohlo být poskytnuto ujištění ohledně způsobilosti výdajů, protože při změně projektu se neposuzuje způsobilost výdajů, jen dodržení účelu projektu. K posouzení způsobilosti výdajů dochází až při podání žádosti o platbu. V průběhu projektu totiž mohou nastat další změny. Ohledně změny projektu proběhla určitě předchozí telefonická komunikace mezi CRR a žalobcem, přičemž ze strany CRR nebylo žalobci avizováno, že by změna projektu byla vyloučena, protože projekt bylo možné uskutečnit z hlediska jeho cíle. Žádost o úhradu dotace za první etapu projektu byla schválena již v roce 2023, vzápětí byla schválena i druhá žádost o úhradu, byť po zkrácení o nezpůsobilé výdaje. První platba byla schválena bez pokrácení, protože tam byly zahrnuty výdaje prvního zhotovitele, tj. postup byl podle původního projektu rekonstrukce. U druhé žádosti o úhradu svědkyně vypočetla poměr způsobilých a nezpůsobilých výdajů na základě stanoviska Hasičského záchranného sboru, které bylo vyžádáno na základě konzultace s členkou pracovního týmu A. K. z CRR, která konzultuje s Hasičským záchranným sborem věci jako je způsobilost výdajů, z čehož vyplynula potřeba vyhotovit nové stanovisko, protože došlo ke změně projektu z rekonstrukce na novostavbu. U žádostí o úhradu se posuzuje věcná způsobilost, časová způsobilost, efektivita vynaložených prostředků a soulad s původně naplánovaným projektem.

VI.

Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

15. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
16. Z listiny Specifická pravidla pro žadatele a příjemce, příloha č. 10, postup pro vydání stanoviska Hasičského záchranného sboru kraje soud zjistil závazné podmínky pro vydání souhlasného stanoviska. Čtvrtou podmínkou je, že projekt je v souladu s požadavky pro výkon služby jednotky a závazné ČSN 73 5710.
17. Z listiny Specifická pravidla pro žadatele a příjemce, příloha č. 13, postup při zpracování stanoviska Hasičského záchranného sboru kraje soud zjistil, že podle bodu 4 Hasičský záchranný sbor ověří, zda je projekt v souladu s požadavky na výkon služby jednotky a závazné ČSN 73 5710. Soud dále zjistil postup posuzování shora zmíněného souladu, součástí tohoto postupu je dle třetí pododrážky, že pro rekonstrukce zbrojnic či požárních stanic se ČSN 73 5710 použije přiměřeně.
18. Dle čl. 1 ČSN 73 5710 platí daná norma pro navrhování nových objektů a prostorů, a pro rekonstrukce stávajících prostorů se uplatňuje přiměřeně. Z toho vyplývá, že se uvedená norma ČSN uplatňuje ve svém komplexním rozsahu na stavbu nových objektů a v užším rozsahu na rekonstrukce stávajících objektů.
19. Ze souhlasného závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, územní odbor Prachatice ze dne 20. 4. 2017 soud zjistil, že byla posuzována dokumentace rekonstrukce hasičské zbrojnice, ke které bylo vydáno stanovisko dle přílohy č. 9 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce.
20. Ze souhlasného závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, územní odbor Prachatice ze dne 17. 11. 2023, soud zjistil, že předložená projektová dokumentace byla schválena jako podklad pro stavební povolení (nikoli prod dotační řízení). Hasičský záchranný sbor posoudil uvedenou dokumentaci a dospěl k závěru, že předložené požárně bezpečnostní řešení vyhovuje požadavkům § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
21. Z výslechu účastníka řízení Mgr. V. P., starosty žalobce, soud zjistil, že spojuje konkrétní ujištění o uznatelnosti nákladů se samotným odsouhlasením změny projektu č. 3 a na základě toho, že v projektu bylo pokračováno i po jeho změně.
22. Z výslechu svědkyně Ing. M. M., externí manažerky projektu, soud zjistil, že svědkyně spojuje konkrétní ujištění o uznatelnosti nákladů s podáním a odsouhlasením žádosti č. 3.
23. Z výslechu svědkyně Ing. L. T., kontrolorky a manažerky projektu, soud zjistil, že společně se změnou projektu nebyla ze strany CRR posuzována způsobilost výdajů projektu, posouzení se týkalo toliko účelnosti a uskutečnitelnosti projektu. Posuzováno bylo pouze dodržení účelu projektu.
24. Žaloba není důvodná.
25. Soud se nejprve zabýval s námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tedy jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Na určitou námitku pak může správní orgán reagovat i tak, že v odůvodnění prezentuje odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, čímž se s námitkami účastníka řízení minimálně implicite vypořádá. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení, přičemž o nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů se jedná zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014-78, ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38, či ze dne 7. 5. 2019, č. j. 7 As 362/2018-23). Soud pro úplnost uvádí, že „zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat.“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022-47). S ohledem na zásadu jednotnosti správního řízení jsou pak všechna rozhodnutí vydaná v jednotlivých fázích řízení vnímána jako jeden celek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2017, č. j. 5 Azs 270/2016-39). Konečně, jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2024, č. j. 7 As 176/2023-33, „nepřezkoumatelnost není projevem nenaplněné subjektivní představy stěžovatele o tom, jak by měl být rozsudek odůvodněn, ale objektivní překážkou, která kasačnímu soudu znemožňuje přezkoumat napadené rozhodnutí (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2017, č. j. 3 Azs 69/2016-24, ze dne 27. 9. 2017, č. j. 4 As 146/2017-35).“.
26. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí ve vztahu k nevypořádání námitek vad řízení před správním orgánem prvního stupně. Žalovaný v napadeném rozhodnutí argumentaci žalobce k vadám řízení před orgánem prvního stupně vypořádává na str. 3 až 7 napadeného rozhodnutí. Soud neshledal, že by žalovaný opomněl vypořádat žalobcem vznesené námitky. Dlužno dodat, že žalobce předmětnou žalobní námitku vznesl obecně bez bližší specifikace, proto se jí mohl soud věnovat pouze v rozsahu, v jakém ji žalobce formuloval (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015-31). Pro úplnost lze uvést, že již informace o nevyplacení části dotace zřetelně obsahovala důvod požádání o nové stanovisko Hasičského záchranného sboru, tj. že v mezidobí došlo ke změně projektu, která mohla vést k odlišnému posouzení z hlediska souladu s normou ČSN 73 5710. Vzhledem k uvedenému nelze napadené rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Soud zároveň neshledal u napadeného rozhodnutí jiné důvody nepřezkoumatelnosti, ke kterým by musel přihlédnout z moci úřední.
27. Pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí je ústředním otázkou tohoto řízení existence legitimního očekávání na straně žalobce poté, co došlo k přepracování jím předloženého dotačního projektu z původní rekonstrukce požární zbrojnice na novostavbu. Při posouzení věci je nutné vyjít z čl. 1 normy ČSN 73 57 10. Kapitola 2.2 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce vydaných pro 36. výzvu IROP totiž vyžaduje u hlavních aktivit projektu soulad s dokumentem „Zajištění odolnosti a vybavenosti základních složek integrovaného záchranného systému – Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR (včetně JSDH) v území, s důrazem na přizpůsobení se změnám klimatu a novým rizikům v období 2014–2020“, dle kterého je vyžadován soulad projektu s normou ČSN 73 5710. Soud proto i na základě provedeného dokazování posoudil, zda žalobci mohlo vzniknout legitimní očekávání na výplatu dotace na základě přislíbení či jiného podobného aktu orgánů veřejné moci.
28. Žalobci nemohlo vzniknout legitimní očekávání na základě souhlasného stanoviska Hasičského záchranného sboru z roku 2017, ani z rozhodnutí o schválení dotace z roku 2020, protože oba dokumenty se vztahovaly k projektu v jeho fázi rekonstrukce, nikoli novostavby, tj. předcházely změně projektu č. 3. Tyto dokumenty proto nemají relevanci pro pozdější plán novostavby a nemohly založit legitimní očekávání ohledně podpory novostavby hasičské zbrojnice. Nadto samotné rozhodnutí o přiznání dotace nemůže samo o sobě založit legitimní očekávání na vyplacení dotace bez splnění stanovených podmínek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2024, č. j. 4 Afs 98/2024-100).
29. Změnou č. 3 projektu v letech 2022/2023 došlo k transformaci projektu z rekonstrukce na novostavbu, čímž došlo k aktivaci přísnějšího režimu dle ČSN 73 5710. O přísnějších podmínkách u novostaveb měl mít žalobce povědomí již od roku 2017, tj. již ze specifických pravidel pro příjemce dotací.
30. Po uvedené změně se žalobce domáhal vzniku legitimního očekávání na základě souhlasného závazného stanoviska Hasičského záchranného sboru z roku 2023. Toto stanovisko ovšem není stanoviskem pro dotační projekt, nýbrž bylo vydáno pro stavební řízení a posuzuje soulad stavby s vyhláškou o požární prevenci, tj. posuzuje stavbu z hlediska požární bezpečnosti. Stanovisko se tudíž nevěnuje ČSN 73 5710 jako dotační podmínce, takže neobsahuje žádné konkrétní ujištění ve vztahu k dotaci, ani nemohlo založit žalobci legitimní očekávání ke splnění podmínek dle předmětné ČSN, neboť s dotačnímu řízení vůbec nevyjadřovalo.
31. Co se týče samotného schválení změny č. 3 ze strany CRR, ani v tomto případě se nejedná o ujištění způsobilosti výdajů. Jak vyplynulo z výslechu Ing. L. T., toto schválení pouze povolilo změnu obsahu projektu z hlediska plnění jeho účelu, neposuzovalo způsobilost či uznatelnost konkrétních výdajů a samo o sobě neobsahuje ani ujištění o souladu projektu s ČSN 73 5710 či o uznatelnosti konkrétních výdajů. Jinými slovy, při schvalování změny č. 3 projektu CRR vůbec neposuzovalo otázku způsobilosti výdajů na projekt, eventuálně které z výdajů budou a které nebudou uznatelné. Ani toto schválení změny proto nemohlo bez dalšího založit legitimní očekávání na straně žalobce.
32. Vyhovění první žádosti o platbu č. CZ.06.1.23/0.0/0.0/16_055/0003730/2024/001/POST rovněž nemohlo založit legitimní očekávání. Z provedeného dokazování výslechem Ing. Lucie Tošner nevyplynulo, že by žalobci bylo v této souvislosti poskytnuto výslovné ujištění o oprávněnosti dalších výdajů, proto se plně uplatní závěry vyslovené Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 14. 11. 2024, č. j. 4 Afs 98/2024-100, dle nějž nelze dovodit ujištění o splnění podmínek dotace pouze ze skutečnosti, že administrátor projektu zkontroloval předmětný projekt, aniž by odhalil pochybení, a následně byly žadateli poskytnuty finanční prostředky poskytovatelem dotace. Protože vyplacení části dotace na základě první žádosti o platbu nepředstavuje konkrétní ujištění, příjemci dotace tak nemůže vzniknout legitimní očekávání ohledně správnosti jeho postupu.
33. Soud shrnuje, že z provedených výslechů dovodil, že žalobce spojoval vznik legitimního očekávání zejména se schválením změny č. 3 projektu. Toto schválení však nemohlo založit legitimní očekávání ohledně způsobilosti všech výdajů. Z toho tak vyplývá, že žalobce neunesl své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že mu bylo poskytnuto konkrétní ujištění stran toho, že projekt po změně projektu č. 3 (tj. po změně projektu z rekonstrukce na novostavbu) ve všech ohledech splňuje (všechny) dotační podmínky, resp. že vyhovuje ČSN 73 5710.
34. Protože žalobce k tvrzenému legitimnímu očekávání neunesl důkazní břemeno, platí, že žádné legitimní očekávání v tomto směru mít nemohl. Žalobce je přitom jakožto příjemce podpory povinen vyhovět nejen zákonným podmínkám, ale také podmínkám založeným smlouvou či rozhodnutím o poskytnutí dotace (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. 9 Afs 113/2007-63), a dodržení těchto podmínek je nadto jeho výlučnou odpovědností (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, č. j. 1 Afs 15/2012-38). Žalobce si tedy měl být vědom na základě shora zmíněné kapitoly 2.2 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce povinnosti řídit se předmětnou ČSN, a tedy si měl být vědom i obsahu této ČSN.
35. Žalovaný tedy dospěl ke korektnímu závěru, že projekt nevyhovuje požadavkům ČSN 73 5710, které jsou závaznou dotační podmínkou, a proto byly dotčené výdaje správně posouzeny jako nezpůsobilé.
36. Závěrem soud dodává, že pro posouzení věci nemají žádnou relevanci žalobcovy poukazy na to, že se požární zbrojnice v praxi osvědčila, ani úvahy politického rázu ohledně žádoucí míry podpory dobrovolných hasičů. Rovněž za situace, kdy bylo prokázáno nesplnění dotačních podmínek, není relevantní spekulace o tom, zda uvedené prostředky měl poskytovatel dotace úmysl účelově odejmout v zájmu využití na jiné projekty. Pro soud bylo rozhodné pouze to, zda byly či nebyly splněny dotační podmínky, resp. zda žalobce disponoval legitimním očekáváním ohledně splnění dotačních podmínek.

VII.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

37. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
38. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 30. března 2026

Milan Tauber v.r.

předseda senátu