5 As 61/2026 - 18

 

 

 

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2026, č. j. 3 A 136/2025‑44,

 

 

takto:

 

 

  1. Žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti se zamítá.

 

  1. Kasační stížnost se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

  1. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutím žalované ze dne 14. 7. 2025, č. j. 10.04‑000071/25‑0002, ze dne 15. 7. 2025, č. j. 10.04‑000072/25‑0002, ze dne 15. 7. 2025, č. j. 10.04‑000073/25‑0002, ze dne 21. 7. 2025, č. j. 10.04‑000075/25‑0002, a ze dne 23. 7. 2025, č. j. 10.04‑000076/25‑0002.

 

[2]               Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 2. 4. 2026, č. j. 5 As 61/2026‑10, vyzval, aby mimo jiné ve lhůtě 3 týdnů od jeho doručení soudu předložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 13. 4. 2026 (doručenka na č. l. 10 soudního spisu).

 

[3]               Podáním předaným k poštovní přepravě dne 27. 4. 2026 a doručeným soudu dne 28. 4. 2026 stěžovatelka požádala o prodloužení stanovené lhůty pro předložení plné moci do doby, než žalovaná rozhodne o její žádosti o určení advokáta pro zastupování v nynějším řízení o kasační stížnosti; ke své žádosti přiložila kopii žádosti o určení advokáta ze dne 20. 4. 2026.

 

[4]               Podle § 40 odst. 5 s. ř. s., nestanoví‑li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.

 

[5]               NSS je z vlastní činnosti známo, že stěžovatelka vede desítky různých soudních řízení, a zná tak podmínky, za kterých se lze na soudy obracet, protože o nich byla opakovaně poučena. Z jiných řízení je nadto zřejmé, že si stěžovatelka dokáže zajistit potřebné právní zastoupení sama, aniž by musela žádat ČAK (např. ve věcech, kde bylo rozhodnuto rozsudky NSS ze dne 20. 11. 2025, č. j. 6 As 293/2023‑38, či ze dne 30. 6. 2025, č. j. 2 As 178/2024‑60). Po stěžovatelce tak lze spravedlivě požadovat, aby vyvinula větší úsilí pro splnění podmínek řízení, a to i s ohledem na množství sporů, které vede či vedla. Kdyby stěžovatelce opravdu šlo o to, aby NSS aspoň jednou věcně přezkoumal některý z rozsudků městského soudu a posoudil, zda je správný právní názor zastávaný ČAK a městským soudem, nebo ten její (což by mohlo zabránit dalším sporům mezi stěžovatelkou a ČAK, ať už by se NSS přiklonil na tu či onu stranu), soud nepochybuje o tom, že by při vyvinutí dostatečného úsilí pro jednou našla advokáta, který by byl ochoten ji za úplatu zastupovat (zejména když je stěžovatelka schopna si své argumenty vymyslet i sepsat sama). O to však stěžovatelce patrně nejde. Svým postupem jen vyvolává další a další spory se stejným předmětem bez hmotněprávního nároku, které věcně končí u městského soudu. Tyto spory se řetězí a mohou se řetězit prakticky donekonečna. NSS už dal opakovaně najevo, že k tomu nehodlá zvětšovat prostor (usnesení NSS ze dne 25. 7. 2025, č. j. 10 As 110/2025‑24, body 8 a 10; též usnesení ze dne 12. 2. 2026, č. j. 1 As 3/2026‑25, či usnesení ze dne 13. 8. 2025, č. j. 10 As 145/2025‑25).

 

[6]               Nejvyšší správní soud neshledal dostatečné důvody pro prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi. Stěžovatelka stejně jako v řadě předchozích věcí v žádosti o určení advokáta adresované ČAK, kterou přiložila ke své žádosti o prodloužení lhůty, neuvedla jména dvou advokátů, kteří jí odmítli poskytnout právní službu, přestože stěžovatelka ví, že podle právního názoru žalované, potvrzeného již mnohokráte městským soudem, musejí tuto podmínku (podle § 18c odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném od 1. 1. 2024) splnit i ti, kteří žádají o určení advokáta za úplatu. Nejvyšší správní soud tak má důvod předpokládat, že žalovaná stěžovatelčinu žádost o určení advokáta pro účely zastupování v tomto řízení o kasační stížnosti opět zamítne (a stěžovatelka případně opět požádá o další prodloužení až do rozhodnutí soudu o žalobě proti takovému rozhodnutí).

 

[7]               Obecně sice nelze vyloučit, že soud lhůtu prodlouží právě kvůli podání žádosti o určení advokáta, ve stěžovatelčině případě ovšem vyhovění není namístě.

 

[8]               Nejvyšší správní soud neshledal důvodu odchýlit se ani v tomto případě od svého postupu při posuzování žádosti o prodloužení lhůty k prokázání podmínky povinného zastoupení, který uplatnil např. v usneseních ze dne 15. 1. 2026, č. j. 21 As 245/2025‑19, ze dne 27. 2. 2026, č. j. 2 As 28/2026‑24, ze dne 25. 2. 2026, č. j. 2 As 13/2026‑21, ze dne 12. 2. 2026, č. j. 1 As 2/2026‑25, či ze dne 25. 2. 2026, č. j. 6 As 13/2026‑20.

 

[9]               Povinné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) je podmínkou sine qua non, bez jejího splnění nelze v řízení pokračovat. Nedostatek povinného zastoupení se stěžovatelce nepodařilo odstranit (lhůta stanovená soudem marně uplynula dne 4. 5. 2026), soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnout.

 

[10]            Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

 

[11]            NSS zároveň rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl‑li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč tak bude v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vrácen k rukám stěžovatelky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 7. května 2026

 

 

JUDr. Lenka Matyášová

    předsedkyně senátu