[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Jana Peroutky a Kryštofa Horna ve věci

žalobce:    K. F.

    X

    zastoupený advokátem JUDr. Martinem Plchem

    sídlem Vojtěšská 245, Mýto

proti

žalovanému:   Krajský úřad Středočeského kraje

    sídlem Zborovská 11, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2025, č. j. 004141/2025/KUSK,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků řízení nemá práva na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1.        Městský úřad Černošice (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 1. 2. 2024, č. j. MUCE 71369/2024 SO (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl žalobcovu žádost o udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu podle § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť žalobce neprokázal existenci obvyklého bydliště na území České republiky podle § 82 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).

2.        Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání až dne 28. 6. 2024. Žalovaný proto žalobcovo odvolání v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) jako opožděné zamítl.

3.        Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

4.        Pro včasnost žalobcova odvolání je stěžejní posoudit, zda městský úřad prvostupňové rozhodnutí správně doručil jen žalobcovo zmocněnci, tj. zda žalobce svému zmocněnci udělil plnou moc i pro doručování (přijímání) prvostupňového rozhodnutí.

Obsah podání účastníků

5.        Žalobce v žalobě uvedl, že prvostupňové rozhodnutí nemělo být doručováno jeho tehdejšímu zmocněnci, jemuž bylo doručeno fikcí dne 22. 4. 2024. Již v odvolání namítal, že zmocněnec nebyl oprávněn k převzetí prvostupňového rozhodnutí, a proto měl městský úřad doručovat prvostupňové rozhodnutí přímo žalobci. Plná moc zmocňovala žalobcova zmocněnce, aby jednal s městským úřadem, nahlížel do správního spisu, a dokládal podklady k udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu. Z rozsahu zmocnění neplyne, že žalobcovu zmocněnci mohlo být prvostupňové rozhodnutí i doručováno. Poukazuje-li žalovaný na to, že zmocněnec při jednání s městským úřadem uvedl, že je zmocněn i k doručování písemností, zmocněnec vlastním prohlášením nemůže rozšiřovat rozsah svého oprávnění. Plná moc je jednostranné prohlášení zmocnitele, z něhož rozsah zmocnění musí vyplývat. Pokud měl městský úřad o rozsahu zmocnění pochybnosti, měl žalobce vyzvat k jejich odstranění. To však neučinil. Plná moc nebyla žalobcem udělena ke všem záležitostem týkajícím se řidičského oprávnění. To nelze dovozovat ani z plné moci ze dne 11. 4. 2024, která se vztahuje na „vydání řidičského oprávnění“. Podle žalobce nelze ani vycházet z § 34 odst. 3 správního řádu, neboť podle odborné literatury má mít před užitím tohoto ustanovení přednost odstranění pochybností o rozsahu zmocnění.

6.        Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je žalobcovou odpovědností, koho si zvolí, aby jej zastupoval. Musí nést i následky toho, že si za zmocněnce zvolil někoho, který má adresu na ohlašovně. Druhá plná moc nemá zpětný účinek. Podle žalovaného se jedná o zneužití práva související s řidičskou turistikou, kdy řidiči v jednom členském státě Evropské unie, kde je jim zakázáno řízení motorových vozidel, si nechají vystavit řidičský průkaz v jiném členském státě, aby tímto tento zákaz obešli.

Posouzení věci soudem

7.        Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.).

8.        V rámci jediného žalobního bodu žalobce namítá, že prvostupňové rozhodnutí neměl (nemohl) městský úřad doručovat zmocněnci žalobce, ale přímo žalobci, jelikož jeho zmocněnec nebyl k doručení prvostupňového rozhodnutí zplnomocněn.

9.        Podle § 33 odst. 1 správního řádu účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.

10.    Podle § 33 odst. 2 správního řádu zmocnění může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.

11.    Žalobce v řízení před soudem i správními orgány nezpochybňoval, že svého zmocněnce ve správním řízení skutečně zmocnil, že jeho podpisy jsou autentické (na druhé plné moci je navíc jeho podpis ověřen německým notářem) a že se věci neudály tak, jak plyne ze spisu i z úředních záznamů, které v tomto řízení sepsal městský úřad (úřední záznamy ze dne 6. 12. 2023 a ze dne 19. 4. 2024). Ani soud nemá důvod o skutkových okolnostech (tak, jak jsou popsány ve správním spise) pochybovat. Spor se tedy vede jen o rozsah zmocnění žalobcova tehdejšího zmocněnce.

12.    Žalobcův zmocněnec se k městskému úřadu (po zahájení řízení podáním žádosti ze dne 2. 10. 2023) poprvé dostavil dne 6. 12. 2023 a předložil první plnou moc ze dne 21. 11. 2023. Podle plné moci žalobce zmocnil zmocněnce: „Aby mě zastupoval na Úřadu Města Černošice Podskalská 19, 120 00 Praha 2 odbor dopravy oddělení řidičské průkazy.“ Podle úředního záznamu ze dne 6. 12. 2023, který městský úřad vyhotovil v souvislosti s návštěvou žalobcova zmocněnce, žalobcův zmocněnec při předložení plné moci uvedl, že „zastupování obsahuje veškeré úkony správního řízení vč. doručování příslušných písemností.“ Ačkoli mu byla předložena spisová dokumentace, neseznámil se s ní. Jen se dotázal, zda je řidičský průkaz připraven k vyzvednutí. Prvostupňové rozhodnutí bylo pro žalobcova zmocněnce na jeho poštovním úřadě připraveno k vyzvednutí dne 11. 4. 2024, avšak žalobcův zmocněnec si jej nevyzvedl. Dne 19. 4. 2024 se ale osobně dostavil k městskému úřadu a předložil další (druhou) plnou moc. Na ní byl dne 11. 4. 2024 notářkou v Aschersleben ověřen žalobcům podpis. Podle druhé plné moci žalobce zmocněnce zmocnil: „K jednání na Úřadu Města Černošice Podskalská 19, 120 00 Praha 2 odbor dopravy oddělení řidičské průkazy včetně nahlédnutí a dokládání podkladů k udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu.“ Podle úředního záznamu ze dne 19. 4. 2024 se zmocněnec seznámil s obsahem správního spisu a pořídil jeho kopii.

13.    Jelikož v době vydání prvostupňového rozhodnutí – bylo pro žalobcova zmocněnce připraveno k vyzvednutí dne 11. 4. 2024 (§ 71 odst. 2 správního řádu) měl městský úřad ve své dispozici jen první plnou moc ze dne 21. 11. 2023, znění druhé plné moci předložené žalobcovým zmocněncem dne 19. 4. 2024 není pro posouzení toho, komu mělo být doručeno prvostupňové rozhodnutí, relevantní (vůči správnímu orgánu je plná moc účinná až od okamžiku, kdy mu byla předložena)[1].

14.    Ustanovení § 33 odst. 1 správního řádu umožňuje zastoupení účastníka správního řízení zvoleným zmocněncem na základě plné moci, kterou lze učinit buď v písemné formě, nebo může být udělena ústně do protokolu. NSS v rozsudku ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014-26, uvedl, že „[o]bsahem průkazu plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění (viz ust. § 33 odst. 2 správního řádu), uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum (není-li její časové omezení vyjádřeno ve vlastním textu), aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit.“ Též lze poukázat na závěry rozsudku NSS ze dne 27. 7. 2005, č. j. 7 As 13/2005-62, kde uvedl, že „[p]ři posuzování, jestli písemná plná moc nebo ústní prohlášení účastníka o udělení plné moci (do protokolu) mají potřebné náležitosti, je třeba vzít především v úvahu, zda spolehlivě prokazují oprávnění označeného zástupce jednat za účastníka řízení. V případě, že je možné bez pochybností takové oprávnění dovodit z obsahu plné moci, popřípadě z okolností, za kterých byla písemná plná moc soudu doručena nebo za kterých bylo učiněno ústní prohlášení, nemají případné vady plné moci za řízení význam.“

15.    Stěžejní je tedy posoudit (i) obsah první plné moci i (ii) okolnosti, za nichž byla městskému úřadu předložena.

16.    Soud má za to, že první plná moc splňuje všechny obsahové náležitosti, jak byly výše vymezeny, a z jejího obsahu, jakož i z dalších okolností (vyjádření žalobcova zmocněnce při jejím předložení zachyceném v úředním záznamu ze dne 6. 12. 2023) lze bez rozumných pochybností dovodit vůli žalobce, aby byl zmocněncem R. P. zastupován v řízení o žádosti o udělení řidičského oprávnění a vydání řidičského průkazu. Již ze samotné formulace (obsahu plné moci), podle níž zmocněnec měl žalobce „zastupovat před městským úřadem“, který byl identifikován i jeho organizačními složkami (odbor dopravy, oddělení řidičské průkazy), je důvodné dovozovat, že žalobce zmocněnci udělil pro toto řízení (žalobce ani netvrdí, že by před městským úřadem vedl jiné řízení) plnou moc pro celé řízení podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu, a městský úřad mu tedy měl doručovat i prvostupňové rozhodnutí. Pokud navíc žalobcův zmocněnec, který plnou moc předložil, současně výslovně prohlásil, že plná moc se vztahuje na „veškeré úkony správního řízení vč. doručování příslušných písemností“, nemohl mít městský úřad žádné objektivní pochybnosti o oprávnění žalobcova zmocněnce v řízení zastupovat a přijímat rozhodnutí v něm vydaná. Naopak by bylo vadou, pokud by městský úřad k předložené plné moci přistupoval nepřiměřeně formalisticky, se zmocněncem by v řízení odmítl jednat a rozhodnutí doručil přímo žalobci. Tím by městský úřad porušil právo žalobce nechat se ve správním řízení zastupovat.

17.    Žalobce v řízení před soudem namítal, že plná moc je jednostranné prohlášení zmocnitele mj. o rozsahu zmocnění, přičemž zmocněnci nepřísluší, aby rozsah zmocnění rozšiřoval. V tom soud s žalobcem souhlasí. Jde ale o to (a to soud vysvětlil v předchozím bodě), že konkrétní rozsah zmocnění plyne přímo z obsahu (textace) plné moci. Prohlášení zmocněnce žalobce před městským úřadem zachycené v úředním záznamu ze dne 6. 12. 2023 je okolností navíc, která městský úřad mohla (a měla) jen dále utvrdit v tom, že obsah plné moci vykládá správně – jedná se o plnou moc pro celé řízení. V souladu s výše citovanou judikaturou k ní i mohl (a měl) přihlížet. Soud taktéž sice souhlasí s žalobcem v tom, že pokud má správní orgán pochybnosti o rozsahu zastoupení, měl by se před užitím § 34 odst. 3 správního řádu pokusit za součinnosti s žalobcem pochybnosti odstranit. To nicméně nyní nebylo třeba, jelikož o rozsahu plné moci městský úřad rozumné pochybnosti nemohl mít.

18.    S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že městský úřad správně prvostupňové rozhodnutí doručil tehdejšímu žalobcovu zmocněnci. To bylo od 11. 4. 2024 připraveno k vyzvednutí a za doručené se považovalo v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu dne 22. 4. 2024. Od tohoto dne také běžela žalobci patnáctidenní lhůta pro podání odvolání, které žalobce (prostřednictvím nového zmocněnce) podal až dne 28. 6. 2026. Žalobcovo odvolání je tedy opožděné.

19.    Žalobcův jediný žalobní bod tudíž není z výše uvedených důvodů důvodný.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

20.    Jelikož žaloba není důvodná, přičemž soud nezjistil žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

21.    O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou úřední činnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 9. března 2026

Lenka Oulíková v.r.

předsedkyně senátu

[1] srov. rozsudek NSS ze dne 16. 7. 2015, č. j. 7 As 86/2015-22