USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci

žalobce: L. Č.

  bytem X  

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

  se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 12. 2025, č. j. 160877/2025/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný podle
   § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), změnil výrok I rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Poděbrady ze dne 8. 9. 2025,
   č. j. MEUPDY/0051654/SC/2025/JSc, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Ve zbylém rozsahu podle § 90 odst. 5 správního řádu výroky citovaného rozhodnutí žalovaný potvrdil. 
2. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Dospěl přitom k závěru, že žalobu nemůže věcně projednat, neboť je opožděná.
3. Podle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí být žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podána do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
4. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
5. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li zákon jinak, soud návrh usnesením odmítne, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
6. Soud při svém rozhodování rovněž vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2007, č. j. 9 As 24/2007-57) podle které v případě odmítnutí žaloby pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je soud povinen zcela jednoznačně prokázat, že návrh byl podán opožděně.
7. Soud si přípisem ze dne 23. 2. 2026, č. j. 56 A 7/2026-3, vyžádal od žalovaného kopii napadeného rozhodnutí a dokladu o jeho doručení žalobci. Z předložené doručenky datové zprávy, která je založena v soudním spise na č. l. 6, je zjevné, že žalobci bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 19. 12. 2025. Den doručení (tedy 19. 12. 2025) je pak nutné považovat za den oznámení dotčeného rozhodnutí žalobci ve smyslu § 72 odst. 1 s. ř. s. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců byl tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pátek 19. 12. 2025, dvouměsíční lhůta pro podání žaloby počala plynout v sobotu 20. 12. 2025 a skončila ve čtvrtek 19. 2. 2026.
8. Pro zachování lhůty k podání žaloby bylo tudíž nutné, aby žalobce žalobu nejpozději dne
   19. 2. 2026 předal soudu nebo ji zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předal orgánu, který má povinnost ji doručit. To však žalobce neučinil, neboť žalobu zaslal prostřednictvím datové schránky až dne 20. 2. 2026, jak vyplývá ze záznamu o ověření elektronického podání založeného na č. l. 1 soudního spisu. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována.

9. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud o jejím odmítnutí (výrok I).
10. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 věta první s. ř. s.; výrok II).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 4. březen 2026

Mgr. Miroslav Makajev v. r.

samosoudce