[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a Mgr. Olgy Zimové v právní věci

žalobce: Tree Nut s.r.o., IČ 246 93 456

 se sídlem Nevanova 1050/11, Praha 6 – Řepy

 zastoupen JUDr. Alanem Vitoušem, advokátem

 se sídlem Dukelských hrdinů 23/405,  Praha 7 – Holešovice

proti

žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát  

se sídlem Květná 15, Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2025, č. j. SZPI/DA176-26/2024

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Stručné vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze (správní orgán I. stupně) ze dne 5. 12. 2024, č. j. SZPI/DA-176-21/2024, jímž byl žalobce shledán vinným z porušení povinnosti stanovené v Čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (nařízení č. 1881/2006), neboť uvedl na trh nevyhovující potravinu Jádra lískových ořechů konkretizovanou ve výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně, za což mu byla podle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách (zákon o potravinách), uložena pokuta ve výši 250.000,- Kč, a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.
2. Z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně vyplynulo, že dne 16. 3. 2023 byla v sídle žalobce provedena kontrola, vztahující se k potravině Jádra lískových ořechů natural 13/15 mm, Lot. Nr. C2022/14-2G, Země původu: Gruzie, Trvanlivost: 09/23, Sklizeň 2022. Tato potravina byla žalobcem dodána odběrateli Ing. B. K. – IBK TRADE, Dolanská 7/337, Praha 6 (IBK TRADE), který z předmětné potraviny vyrobil potravinu označenou jako „Albert Lísková jádra natural 200g“, DMT 13. 4. 2023, šarže L 22015. Následně ji odběratel dodal společnosti Albert Česká republika. s.r.o. (Albert). V provozovně Albert na adrese Liberecká 642, Hrádek nad Nisou byla tato potravina odebrána inspektory SZPI pro účely laboratorních rozborů jako vzorek D028-50856/22/A01 ke stanovení mykotoxinů. Na základě laboratorních rozborů provedených laboratoří SZPI, odborem zkušební laboratoře inspektorátu v Praze, zkušební laboratoř č. 1058/2 akreditovaná ČIA, podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, Za Opravnou 300/6, Praha 5 – Motol (laboratoř SZPI), bylo zjištěno, že vzorek výše uvedené potraviny nevyhověl v hodnocených znacích aflatoxin B a suma aflatoxiny B1, B2, G1, G2 požadavkům uvedeným v nařízení č. 1881/2006, a to způsobem podrobně popsaným ve výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně. K námitkám žalobce a jím předloženým listinám (stran zkoušky provedené nekomerční právnickou osobou–Zemědělská universita Gruzie, testovací laboratoř „TestLab“ se sídlem Tbilisi, třída Davida Agmashenebeli 240/TestLab) odkázal správní orgán I. stupně na závěry kontrolního řízení s tím, že ačkoliv byl odběr vzorků proveden v souladu s nařízením Komise (ES) č. 401/2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách (nařízení č. 401/2006), vlastní analýza uvedených vzorků již nebyla provedena v souladu s výše uvedeným nařízením, neboť protokol o zkoušce neobsahuje výsledky z obou odebraných podvzorků a výsledky tedy nelze považovat za výsledky, které by mohly být použity pro vyhodnocení (přijetí či nepřijetí) vzorkované šarže, na protokolu o zkoušce nadto chybí údaj o výtěžnosti (nezbytná náležitost protokolu v případě analýzy mykotoxinů a nezbytná součást výsledku zkoušky pro posouzení jeho relevance). Dle závěrů Vědeckého výboru fytosanitárního a životního prostředí (VFŽP) k takto vysokému nárůstu aflatoxinů na území ČR nemohlo dojít, surovina byla do ČR přivezena již kontaminovaná aflatoxiny natolik, že musela být v okamžiku dovozu nevyhovující. Již před první kontrolou žalobce byla provedena dosledovatelnost potraviny u odběratele IBK TRADE, který identifikoval jako dodavatele suroviny použité pro výrobu potraviny odebrané při kontrole výhradně žalobce.
3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplynulo, že žalovaný přisvědčil závěrům správního orgánu I. stupně. K odvolacím námitkám stran hodnocení listin předložených žalobcem žalovaný uvedl, že správní orgán I. stupně v napadeném rozhodnutí vyhodnotil listiny předložené žalobcem dostatečně. Žalovaný následně uzavřel, že doklady předložené žalobcem nepovažuje za dostačující ke zpochybnění výsledků laboratorních rozborů provedených laboratoří SZPI. Dále poukázal na výsledky kontroly provedené u společnosti IBK TRADE, s tím, že žalobce byl identifikován jeho dodavatel předmětných jader lískových ořechů (faktura ze dne 5. 10. 2022 č. 237). Nic nenasvědčuje tomu, že by IBK TRADE měla během dalšího nakládání s jádry tato smíchat s jinými. Pokud kontrolní orgán neměl žádnou pochybnost o tom, že zkoumaná jádra ořechů byla nevyhovující, jednal v souladu se zásadou ekonomie řízení, jestliže neopakoval laboratorní rozbory.

Obsah žaloby

4. Žalobce předně uváděl, že žalovaný opomenul listiny, které žalobce založil do spisu spolu s odvoláním a pouze formalisticky zopakoval závěry správního orgánu I. stupně, který rovněž zcela pominul listinné důkazy založené žalobcem do správního spisu. Dle žalobce listinné důkazy potvrzovaly, že při vývozu dodávky 5400 kg lískových ořechů (předmětné zboží) prošla tato dodávka řádnou kontrolou TestLab, žalobce žalovanému akreditaci této laboratoře prokázal a tato písemně potvrdila, že dne 19. 9. 2022 provedla laboratorní zkoumání zakázky č. 2AF1515252733, která obsahovala 5400 kg lískových ořechů. O tom byl vyhotoven Test protocol #TP-0210/073-3, podle nějž byly zkoumané lískové ořechy jsou zcela vyhovující, naměřené hodnoty aflatoxinů BI, B2, G1 a G2 nedosáhly hranice 0,02 μg/kg, pro sumu aflatoxinů byl zjištěn výsledek pod hranicí 0,05 μg/kg. TestLab výslovně potvrdila, že vzorek byl odebrán z předmětné šarže C2022/14-2G o velikosti 5400 Kg, sestával se ze 2 podvzorků o celkové hmotnosti 16 kg. Postupovala tak v souladu s požadavky nařízení č. 401/2006. Správní orgán však „zcela lživým“ způsobem uzavřel, že doložený protokol o zkoušce neobsahuje požadované náležitosti a vlastní analýza odebraného vzorku nebyla provedena v souladu s nařízeními Evropské komise. Za zavádějící, nepravdivý a nemající oporu v předložených listinách označil závěr, že protokol o zkoušce neobsahuje výsledky z obou odebraných podvzorků a výsledky proto nejsou použitelné pro vyhodnocení vzorkované šarže a nejsou dostatečně reprezentativní ve vztahu ke vzorkované šarži.
5. Žalobce tvrdil, že prokázal dovoz lískových jader na území EU (do ČR) bez jakékoliv závady, takto je dodal svému odběrateli IBK TRADE. Akreditovaná laboratoř potvrzením ze dne 27. 6. 2025 výslovně a opakovaně potvrdila shora uvedené skutečnosti. Současně podáním č. 05/25 ze dne 11. 6. 2025 výslovně potvrdila, že dne 19. 9. 2022 byly do laboratoře doručeny vzorky od exportéra předmětného zboží Global export s.r.o., přičemž k vzorkům byl přiložen odběrový protokol č. 2AF1515252733, který vystavil Regionální úřad okresu Guria. Vzorky byly umístěny v zapečetěných pytlích o hmotnosti 8 a 8 kg, čísla pečetí byla zaznamenána do laboratorního deníku, vzorky byly sloučeny a optimální množství 10 kg bylo odebráno metodou kvartace a namleto v mlýně. Žalobce popsal proces testování s tím, že výsledky byly zaznamenány do protokolu TP-0210/073-3, bezvadné zboží protokolárně předal ve velkoobchodním balení obchodní korporaci IBK TRADE, což také prokázal. Protokolárním předáním ztratil možnost kontroly na předmětném zboží. Pokud bylo se zbožím dále manipulováno (aniž by měl žalobce možno být tomuto nakládání se zbožím osobně přítomen), pak nelze vyloučit, že došlo v dalším průběhu nakládání s předmětnými lískovými jádry ke smíchání či k dodání a zabalení jader od jiných dodavatelů či starších lískových jader, které mohla mít IBK TRADE k dispozici.
6. Žalobce dále namítal, že žalovaný provedl zkoumání a rozbor pouze malé části dodávaných potravin. Dalších 5 tun lískových jader, které IBK TRADE měla naskladněno od žalobce, zcela opominul. Zaměřil se pouze na kontrolu zboží, které již bylo zabaleno v maloobchodním balení, avšak vůbec neprovedl jakékoliv zkoumání zboží, které zůstalo ve velkoobchodním balení a nechal jej bez dalšího zlikvidovat. Takový postup je v příkrém rozporu s platnými právními předpisy. Pokud by žalovaný provedl kontrolu celé dodávky ořechů, pak by musel dospět k závěru, že zboží dodané žalobcem IBK TRADE je zcela bez vad. Dle žalobce si žalovaný své pochybení „prokazatelně uvědomil“ a nařídil okamžitou likvidaci veškeré dodávky.
7. Žalobce dále brojil proti procesním vadám. Opětovně argumentoval proti převzetí argumentace správního orgánu I. stupně, namítal neprovedení důkazu listinami založenými žalobcem do spisu spolu s odvoláním. Tvrdil, že žalovaný neprovedl řádné hodnocení důkazů, nehodnotil každý důkaz samostatně a všechny důkazy ve vzájemných souvislostech, nedostatečně vysvětlil, jakým důkazům uvěřil a jakým nikoliv (a z jakého důvodu). Žalovaný rovněž řádně nevysvětlil, z jakého důvodu dospěl k závěru, že laboratorní analýza nebyla provedena, že protokol o zkoušce neobsahuje výsledky z obou odebraných podvzorků, že výsledky nelze považovat za výsledky, které by mohly být použity pro vyhodnocení vzorkované šarže, že výsledek laboratorní analýzy dováženého zboží není dostatečně reprezentativní.
8. K argumentaci žalovaného, že na protokolu o zkoušce chybí údaj o výtěžnosti žalobce opakovaně podotknul, že protokol obsahuje veškeré náležitosti požadované tehdy platnou právní úpravou a je v souladu s nařízením č. 401/2006.
9. Žalobce žádal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

Vyjádření žalovaného a další podání účastníků řízení

10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že důkazy předložené žalobcem v odvolacím řízení nepominul. Ačkoliv neprovedl formálně dokazování listinami mimo ústní jednání, tento postup neměl vliv na zákonnost jeho rozhodnutí. Jednalo se o listiny, které žalovanému předložil žalobce, s jejich obsahem tedy nebylo nutné jej seznamovat, byl mu znám. Listiny byly založeny do správního spisu a jsou jeho součástí i nadále. Žalovaný se jimi zevrubně zabýval v napadeném rozhodnutí a odůvodnil, proč je nepovažoval za dostačující k vyvrácení nevyhovujících výsledků laboratorních rozborů provedených dozorovým orgánem. K tomu dále odkázal na závěry komentářové literatury (VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012. ISBN 978-80-7273-166-4.), z níž citoval.
11. K listinám předloženým žalobcem žalovaný poukázal na napadené rozhodnutí s tím, že nepovažuje doklady předložené žalobcem za dostačující ke zpochybnění výsledků laboratorních rozborů provedených laboratoří SZPI. Uvedl, že nařízení č. 401/2006 stanoví v bodě D.2.4 v tabulce 2 Přílohy I počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže a počtu rozdělení souhrnného vzorku. Tato tabulka uvádí v závislosti na velikosti šarže (její hmotnosti), jaký má být minimální počet dílčích vzorků, jaká má být velikost souhrnného vzorku a počet laboratorních vzorků vytvořených ze souhrnného vzorku a to vždy v závislosti na velikosti posuzované šarže. Všechny požadované aspekty uvedené v nařízení musí být splněny současně. Pro případ šarže o velikosti větší než 5 tun (a menší než 10 tun), jako tomu bylo v projednávaném případě, plyne z tabulky 2 požadavek na odběr 80 dílčích vzorků. Velikost souhrnného vzorku má být 16 kg. Z tohoto souhrnného vzorku mají být vytvořeny 2 laboratorní vzorky. V žádné z listin předložených žalobcem není doloženo, že by při odběru vzorku bylo odebráno 80 dílčích vzorků. Není tedy potvrzen postup dle nařízení č. 401/2006 ve vztahu k počtu dílčích vzorků.  Požadavek na odběr takto velkého množství dílčích vzorků plyne z charakteru kontaminace mykotoxiny v šarži. Mykotoxiny (mezi níž se aflatoxiny řadí) jsou produkty plísní, které se v šarži mohou vyskytovat hnízdovitě. Šarže nemusí být kontaminována homogenně. Odběr velkého množství dílčích vzorků vede k tomu, že je šarže vzorkována z velkého množství míst a je tak možné odhalit i kontaminaci, která není rozložena homogenně. Pokud není proveden odběr požadovaného množství dílčích vzorků, není takový odběr reprezentativní pro danou šarži a může vést k falešně negativnímu výsledku provedených zkoušek.
12. Dle žalovaného je v listinách předložených žalobcem uváděno, že byl odebrán vzorek o hmotnosti 8 + 8 kg (tedy 16 kg). Toto množství odpovídá nařízení v tabulce 2. V protokolu o zkoušce je ovšem uváděn pouze jeden výsledek. Situace se tedy jeví tak, že laboratoř prováděla pouze jednu analýzu. Pokud laboratoř postupovala tak, jak uvádí žalobce (sloučení 2 laboratorních vzorků a odebrání 10 kg vzorku s následným namletím ve mlýně), postupovala v rozporu s výše uvedeným požadavkem na práci s laboratorními vzorky. Dále poukazoval na absenci výtěžnosti metody. Určení míry výtěžnosti je nezbytné pro posouzení, zda metoda zkoušení odpovídala požadavkům stanoveným pro výtěžnost v Příloze II. bodu 4.3.1.1. tabulce a) nařízení č. 401/2006. Z předložených podkladů není možno dovodit, že u odebraných vzorků bylo zamezeno přístupu denního světla (aflatoxiny se pod vlivem ultrafialového záření postupně rozkládají, tedy jejich obsah se snižuje). Pokud by odebrané vzorky byly vystaveny dennímu světlu, mohlo by dojít k rozkladu aflatoxinů v těchto vzorcích přítomných a výsledek zkoušení by pak nebyl reprezentativní pro danou šarži, mohl by vykazovat falešně negativní výsledek.
13. K námitce pochybení v průběhu kontrolního řízení žalovaný uvedl, že tvrzení žalobce stran možné manipulace se zbožím (smíchání, dodání a zabalení jader od jiných dodavatelů, zabalení starších lískových jader) bylo v průběhu správního řízení vyvráceno, k čemuž odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Kontrolní orgán provedl kontrolu sledovatelnosti potraviny jak u konečného odběratele Albert, tak u odběratele žalobce IBK TRADE, kterému byla potravina dodána ve velkoobjemových pytlích, a jímž byla potravina následně zabalena do spotřebitelských balení. IBK TRADE identifikovala jako dodavatele suroviny použité pro výrobu potraviny odebrané při kontrole výhradně žalobce, k čemuž žalovaný poukázal na doklad o provedených kontrolních úkonech č. D028-50856/22 a č. D03230087/22. Žalovaný tedy neměl žádných pochyb o tom, že surovina ve velkoobchodním balení, ze které byla vyrobena lísková jádra Albert lísková jádra natural, pocházela výhradně od žalobce. K odebrání dalšího úředního vzorku (ve velkoobchodním balení) ke zkoumání poté, co bylo zjištěno nevyhovění již zabalené části ořechů dovezených žalobcem, nebyl důvod. Takový postup by dle žalovaného byl v rozporu se zásadou ekonomie řízení.
14. Závěrem poukázal na Odborné stanovisko VFŽP, podle nějž vzhledem k teplotám, za které byly lískové ořechy skladovány a k velikosti balení nemohla kontaminace aflatoxiny vzniknout na území ČR, jelikož by musely být dány podmínky, které v projednávaném případě nenastaly (významná mikrobiologická kontaminace plísní A. flavus ze země produkce, neboť v ČR se prakticky nevyskytuje a současně vysoká vlhkost a teplota skladování, což naplněno nebylo). Dle žalovaného tak byl zjištěn skutkový stav bez důvodných pochybností
15. Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
16. Žalobce podáním ze dne 13. 8. 2025 doplnil „Potvrzení Národní agentury pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie“ ze dne 7. 7. 2025, opatřené úředně ověřeným překladem z gruzínského jazyka do českého jazyka, s tím, že výše uvedená státní organizace potvrdila průběh, výsledky a analýzu odebraných vzorků z předmětné dodávky lískových ořechů.
17. Žalovaný ve vyjádření k důkazu navrženému žalobcem ze dne 9. 1. 2026 uvedl, že s ohledem na hnízdový výskyt kontaminace mykotoxiny je pro zajištění relevantního a věrohodného posouzení šarže zcela zásadní splnit požadavky na počet dílčích vzorků, velikost souhrnného vzorku a v neposlední řadě i na počet laboratorních vzorků připravených ze souhrnného vzorku tak, jak jsou uvedeny v Příloze I bodu D.2.4 tabulce 2 nařízení č. 401/2006. Žalobce v průběhu správního řízení doložil splnění požadavku na velikost souhrnného vzorku (o celkové hmotnosti 16 kg) a v nově předloženém dopise je uvedeno i splnění požadavku na požadovaný počet dílčích vzorků a to, že odebrané vzorky byly vloženy do světlo nepropustných obalů. Žalobce dokladuje (částečné) splnění požadavků nařízení č. 401/2006 až během soudního řízení, přestože o těchto otázkách byl spor již v řízení správním, a navíc stále pouze v rovině tvrzení. Žalobce nepředložil žádné listiny, které by jednoznačně prokazovaly způsob odběru podvzorků a jejich počet, ani tvrzení o umístění podvzorků do světloneprosputných obalů (například fotodokumentaci odebraných vzorků, protokol o odběru vzorků, atd.). Žalobce nadto nedoložil splnění požadavků na počet laboratorních vzorků připravených ze souhrnného vzorku (příloha I bodu D.2.4 tabulce 2 nařízení č. 401/2006). V posuzovaném případě (šarže o velikosti 5 až 10 tun) mají být připraveny 2 laboratorní vzorky, přičemž se provádí 2 laboratorní analýzy (a tedy existují 2 výsledky). Dle žalobcem předloženého dopisu však byla provedena analýza pouze jednoho laboratorního vzorku namísto vytvoření dvou a jejich samostatných analýz, v důsledku čehož mohlo dojít k falešně vyhovujícímu výsledku (jedna kontaminovaná část vzorku mohla být zředěna jinou nezávadnou části vzorku). Analýza tedy neproběhla v souladu s požadavky nařízení č. 401/2006 a její výsledek nemůže být relevantní pro prokázání tvrzení žalovaného, že předmětná šarže lískových ořechů byla vyhovující. Žalobce nadto nedoložil hodnotu výtěžnosti, což je nezbytná náležitost protokolu o zkoušce v případě analýzy mykotoxinů, a nezbytná součást výsledku zkoušky pro posouzení jeho relevance. Požadované hodnoty výtěžnosti metody jsou uvedeny v příloze II. Bodu 4.3.1.1 tabulce a), b) nařízení č. 401/2006. Žalobce uvedl v odvolání odlišnou hmotnost souhrnného vzorku a počet podvzorků než v žalobě. Listiny předložené žalobcem i samotná jeho odvolací a žalobní tvrzení vykazují rozpory a mohou jen stěží prokázat nezávadnost dovezených lískových ořechů.
18. Žalovaný ve vyjádření k dalším důkazním návrhům žalobce ze dne 27. 3. 2026 setrval na svých již dříve vyjádřených stanoviscích. Pokud jde o potvrzení Zemědělské univerzity Gruzie ze dne 11. 6. 2025, uváděl, že naopak potvrzuje, že nebyl dodrženo postup vyžadovaný nařízením č. 401/2006. Správně bylo odebráno 16 kg vzorku (rozděleno na 8 a 8 kg), ovšem v laboratoři bylo toto množství sloučeno a následně z něj odebráno 10 kg. Nařízení ovšem požaduje v případě šarže o velikosti nad 5 tun (a méně/rovno 10 tun) vytvoření 2 laboratorních vzorků. Laboratoř tedy potvrzuje, že zkouška byla provedena v místnosti chráněné před ultrafialovým světlem, avšak nebyla provedena v souladu s požadavky nařízení. Žalobce rovněž nepředložil žádné listiny, které by jednoznačně prokazovaly způsob odběru podvzorků a jejich počet. Rovněž nedoložil hodnotu výtěžnosti (výtěžnost vyjadřuje, kolik procent z cílové látky ve vzorku dokáže daný postup skutečně zachytit a změřit pomocí konkrétní metody, u výsledku laboratorního rozboru obsahu aflatoxinů se provádí korekce na výtěžnost). Údaje o výtěžnosti měly být přílohou žalobcem předloženého potvrzení ze dne 27. 6. 2025 (Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025), avšak přílohy v podání zcela absentují. Žalovaný proto nepovažoval listiny předložené žalobcem za dostačující ke zpochybnění výsledků laboratorních rozborů provedených laboratoří SZPI.

Posouzení věci Městským soudem v Praze

19. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s ustanovením § 51 s. ř. s., neboť účastníci řízení takový postup akceptovali. Pokud jde o navržené důkazy, soud neprováděl důkazy obsahem spisového materiálu (spis žalovaného, napadené rozhodnutí, spis správního orgánu I. stupně včetně protokolu o provedení kontroly včetně dodatku, opatření SZPI ze dne 16. 3. 2023, ř. D003-11709/23/D, e-mailová komunikace a zpráva žalobce žalovanému ze dne 20. 3. 2023,  společný zdravotní vstupní doklad, faktura – daňový doklad Tree Nut s.r.o./IBK TRADE včetně dodacího listu č. 0218, Potvrzení akreditované laboratoře ze dne 16. 12. 2024), jímž se důkaz ve správním soudnictví neprovádí. K žalobcem navrženým listinným důkazům, které nejsou součástí správního spisu (potvrzení Zemědělské univerzity Gruzie ze dne 11. 6. 2025 s úředním překladem, Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025, potvrzení Národní agentury pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie ze dne 7. 7. 2025), se žalovaný měl možnost vyjádřit dle § 51 s. ř. s. ve znění účinném od 1. 1. 2026. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkaz žalobcem navrženou „zprávou IBK TRADE“, neboť ze žaloby neplynulo, k jaké podstatné okolnosti má být tato zpráva vyžádána, a veškeré relevantní rozhodné okolnosti stran manipulace s lískovými jádry u společnosti IBK TRADE vyplynuly ze správního spisu. Soud neprováděl důkaz ani žalobcem navrženým výpisem z obchodního a živnostenského rejstříku žalobce, neboť výše uvedené výpisy z veřejných rejstříků nejsou relevantní pro posouzení žaloby v rozsahu žalobcem předestřených žalobních bodů. Soud proto postupoval v souladu s § 51 s. ř. s. a rozhodl o věci samé bez jednání.
20. Dle listiny potvrzení Zemědělské univerzity Gruzie ze dne 11. 6. 2025 s úředním překladem vedoucí laboratoře TestLab L. S. potvrdila, že „Dne 19. září 2022 byly do laboratoře doručeny vzorky od společnosti ‚GLOBAL EXPORT s.r.o.‘ Vzhledem k tomu, že odběr vzorků nespadá do kompetence laboratoře, byl k nim přiložen odběrový protokol č. 2AF1515252733, který vystavil Regionální úřad okresu Guria. Vzorky byly umístěny v zapečetěných pytlích o hmotnosti 8-8 kg (celkem 16 kg). Čísla pečetí byla zaznamenána do laboratorního deníku. Vzorky byly sloučeny a optimální množství (10 kg) bylo odebráno metodou kvartace a namleto v mlýně. Následně byl proces proveden v místnosti chráněné před ultrafialovým zářením dle normy ISO 16050-03/11. (…)“.
21. Dle listiny Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025 TestLab potvrdila, že provedla „laboratorní zkoumání zakázky č. 2AF1515252733, obsahující 5400 kg lískových ořechů, přičemž o laboratorním zkoumání byl vyhotoven zkušební protokol č. TP – 0210/073 – 3 , přičemž bylo zjištěno, že zkoumané lískové ořechy jsou vyhovující, když naměřené hodnoty Aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 jsou pod hranicí 0,02 μg/kg, přičemž pro sumu Aflatoxinů byl zjištěn výsledek pod hranicí 0,05 μg/kg.“  Dále uvedla: „Tímto potvrzujeme, že byl odebrán z šarže o velikosti 5400 kg vzorek, který sestával ze dvou podvzorků o celkové hmotnosti 16 kg, přičemž tento postup naší akreditované laboratoře je v souladu s požadavky nařízení komise (ES) 401/2006 (…). Tímto dále potvrzujeme, že v rámci vystavení Společného zdravotního vstupního dokladu došlo k řádné kontrole dováženého zboží, tedy 5400 kg lískových ořechů, tak jak jsou shora specifikovány, přičemž v rámci řádně provedené kontroly byla zjištěna nezávadnost předmětné potraviny, tedy zakázky č. 2AF151525733, obsahující 5400 kg lískových ořechů. Dále potvrzujeme, že protokol o zkoušce obsahuje výsledky obou zkoumaných podvzorků. V příloze tohoto potvrzení přikládáme jednak protokol o zkoušce a současně uvádíme i údaj o výtěžnosti (…)“. Soud však žádný další dokument s údajem o výtěžnosti v přílohách k žalobě neidentifikoval.   
22. Z listiny VPO Národní agentura pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie (potvrzení Národní agentury pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie ze dne 7. 7. 2025, opatřené úředně ověřeným překladem z gruzínského jazyka do českého jazyka) plyne, že vystavitelka této listiny uvedla, že „[o]dběr vzorků a následné postupy byly provedeny na základě následujících dokumentů: Nařízení Komise (ES) č. 401/2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách, ISO/IEC 17025 – mezinárodní norma týkající se kompetence zkušebních a kalibračních laboratoří a nařízení vlády Gruzie č. 185 – technické nařízení o lískových ořeších. Uvedené předpisy jsou zcela harmonizovány s legislativním rámcem Evropské unie, což zajišťuje důvěryhodnost postupu a mezinárodní uznání výsledků analýzy.“ (…) „Dle nařízení Komise (ES) č. 401/2006, musí být z každých 500 kg produktu odebráno minimálně 5 podvzorků. Z drané šarže o hmotnosti 9,9 tuny bylo odebráno celkem 80 podvzorků. Podvzorky byly vybrány z různých částí šarže – z horních, středních a spodních vrstev, a z různých pytlů. Splynutím podvzorků byl získán jeden celkový homogenní vzorek o hmotnosti 16 kg. Tento vzorek byl zabalen do dvou světlotěsných obalů – každý po 8 kg, což odpovídá standardům pro skladování a přepravu.“ (…) „Odebraný vzorek byl předán akreditované a certifikované laboratoři, která funguje v souladu s mezinárodní normou ISO/IEC 17025. Laboratoř provedla analýzu vzorku na následující mykotoxiny: aflatoxin B1, B2, G1 a G2. Výsledky byly potvrzeny oficiálním laboratorním protokolem a jsou uvedeny v jednotkách μg/kg nebo ppb“. Dokument je popatřen překladatelskou doložkou, kterou vyhotovila Bc. Marika Bokeria.
23. Z žalobcem přiložených listin tedy soud zjistil, že laboratoř TestLab obdržela vzorky ve 2 zapečetěných pytlích o velikostech 8 a 8 kg, vzorky byly sloučeny, 10 kg odebráno metodou kvartace a namleto v mlýně. Listiny obsahují rozporné informace o velikosti šarže, neboť TestLab potvrdila, že zkoumala zakázku z 5400 kg (5,4 tuny) lískových ořechů, zatímco VPO Národní agentura pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie v potvrzení Národní agentury pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie ze dne 7. 7. 2025 uváděla, že odebírala vzorky ze šarže o velikosti 9,9 tuny, přičemž odebrala 80 podvzorků.
24. Ze správního spisu soud zjistil následující skutečnosti:
25. Z Protokolu o kontrole č. P007-11709/23 ze dne 23. 3. 2023 plyne, že u žalobce byla provedena kontrola týkající se výrobku Jádra lískových ořechů natural 13/15mm, Lot Nr. C2022/14-2G, Země původu: Gruzie, Trvanlivost: 09/2023, 6x900 kg PP, Sklizeň 2022. Kupujícím tohoto výrobku je mj. Ing. B. K. – IBK TRADE, Dolanská 7/337, Praha 6, který z předmětné potraviny vyrábí „Albert Lísková jádra natural 200 g“ DMT 13. 4. 2023, šarže L22015 a tento výrobek byl uváděn na trh v prodejně společnosti Albert Česká republika. s. r. o., Liberecká 642/, Hrádek nad Nisou. Inspektory SZPI byl na prodejně společnosti Albert Česká republika s.r.o. v Hrádku nad Nisou dne 7. 11. 2022 proveden odběr vzorku pro laboratorní rozbor, a to číslo vzorku D028-50856/22/A01, ke stanovení mykotoxinů (ochratoxin A; aflatoxin B1 a suma aflatoxinů B1, B2, G1 a G2). Ve znaku aflatoxin B1 byla laboratorními rozbory zjištěna hodnota 46,4 μg/kg, přičemž stanovený limit pro daný analyt uvedený v nařízení č. 1881/2006, PŘÍLOHA Maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách Oddíl 2:Mykotoxiny, bod 2.1.7 činí 5 μg/kg. Ve znaku suma aflatoxiny B1, B2, G1, G2 byla laboratorními rozbory zjištěna hodnota 114 μg/kg, přičemž stanovený limit pro daný analit uvedený v témže nařízení činí 10 μg/kg.
26. Soud ověřil, že uvedené údaje odpovídají hodnotám, jež jsou obsaženy v Protokolu o zkoušce D028-50856/22/A01, jež je součástí správního spisu.
27. Z Dodatku č. P007-11709/23/F01 k protokolu o kontrole č. P 007-11709/23 ze dne 23. 3. 2023 plyne, že k námitce žalobce stran možné kontaminace ve skladech společnosti IBK TRADE provedl žalovaný další kontrolu, a to v provozovně Albert Česká republika. s. r. o., Liberecká 642/, Hrádek nad Nisou a v provozovnách společnosti IBK TRADE V provozovně Albert Česká republika, s.r.o. byly zjištěny podmínky skladování na prodejní ploše v blízkosti uvedené potraviny: - teplota 19,8 °C – 22,6 °C, relativní vlhkost 41,0 – 61,0 %. Ve skladu uvedené provozovny byly prověřeny podmínky skladování a bylo zjištěno: teplota 19,9 °C – 22,1 °C, relativní vlhkost 33,6 – 39,3 %. V distribučním skladu bylo zjištěno: teplota 19,2 °C – 21,1 °C, relativní vlhkost 33,6 – 39,3 %, a to vše s tím, že hodnoty relativní vlhkosti vzduchu a teploty a stejně tak místo měření uvedených hodnot při uchovávání již zabalených jader ve spotřebitelském balení nejsou pro posouzení možného růstu aflatoxinů relevantní, neboť jádra zabalená za podmínek, při kterých nedochází k produkci aflatoxinů, již nemohla být ovlivněna okolní vlhkostí a teplotou. V provozovně IBK TRADE, sklad Pelhřimov, byly zjištěny podmínky skladování: teplota 15,2 °C – 16,6 °C, relativní vlhkost 44,0 – 58,7 %, v provozovně sklad Horní Cerekev byly zjištěny podmínky skladování: teplota 15,6 °C – 16,2 °C, relativní vlhkost 41,6 – 50,4 %. Zároveň jsou zde převzaty závěry Odborného stanoviska Vědeckého výboru fytosanitárního a životního prostředí (viz níže). Zároveň se kontrolní orgán zabýval předloženými dokumenty Společný zdravotní vstupní doklad a Protokol o zkoušce Test Protocol #TP-0210/073-3. Společný zdravotní vstupní doklad akceptovatelnosti potraviny pro lidskou spotřebu (CHEDD.BG.2022.0076175) byl hodnocen tak,  že v rámci jeho vystavení nedošlo k žádné kontrole dovážené potraviny. Test Protocol #TP-0210/073-3 pak nelze dle kontrolního orgánu považovat za relevantní pro posouzení nezávadnosti potraviny. Tento dokument uvádí naměřené hodnoty Aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 jsou pod hranicí 0,02 μg/kg, pro sumu aflatoxinů uvádí výsledek pod hranicí 0,05 μg/kg. Ačkoli byl dle tohoto protokolu ze šarže o velikosti 5400 kg odebrán vzorek sestávající ze dvou podvzorků o hmotnosti á 8 kg, což je v souladu s nařízením č. 401/2006. Vlastní analýza odebraného vzorku již nebyla provedena v souladu s uvedeným nařízením, neboť protokol o zkoušce neobsahuje výsledky z obou odebraných podvzorků a výsledky tedy nelze považovat za výsledky, které by mohly být použity pro vyhodnocení (přijetí či nepřijetí) vzorkované šarže, a výsledek tak není dostatečně reprezentativní ve vztahu ke vzorkované šarži. Nadto identifikoval chybějící údaj o výtěžnosti. Kontrolní orgán uzavřel, že nelze předložené výsledky analýzy předmětné šarže pořízené na území Gruzie před jejím exportem do ČR považovat za výsledky prokazující, že vzorkovaná šarže odpovídala maximálním limitům pro aflatoxiny.
28. Z Odborného stanoviska VFŽP – Výskyt aflatoxinů v jádrech lískových ořechů z tržní sítě, zpracovaného prof. Ing. M. S., Ph.D., ze dne 23. 4. 2024, plyne, že největší riziko infekce plísní r. Asperagillus, potažmo produkce mykotoxinů, je během sklizně a posklizňových úprav. Za kvalitu suroviny tedy největší mírou zodpovídají subjekty manipulující se surovinou v počátečních fázích zemědělsko-zpracovatelského řetězce. Je vysoce nepravděpodobné, že by extrémně vysoká koncentrace sumy aflatoxinů (114 μg/kg), která byla v balených lískových jádrech prodávaných na pultech, vznikla během manipulace ve skladech na území ČR. Na český trh lze uvádět pouze jádra lískových ořechů do vlhkosti (obsahu vody v %) nejvýše 6,0 %. Za takových podmínek nemohlo k rozrůstání patogenu A. flavus, ani k produkcí aflatoxinů, na území ČR dojít. I pokud zjištěná (neobvykle vysoká) hladina aflatoxinů vznikla na území ČR ve skladech distributorů, bylo by to možné pouze tehdy, byla-li tato surovina již významně kontaminována plísní A. flavus ze země produkce, neboť mikromycety A. flavus se na území ČR přirozeně prakticky nevyskytují. K nárůstu aflatoxinů by mohlo dojít pouze v případě, že by vlhkost suroviny byla významně vyšší než 6 %. Zpracovatelka stanoviska k dotazu vyloučila, že je možné, aby k takovému nárůstu aflatoxinů, který byl zjištěn ve vzorku odebraném dne 7. 11. 2022 a který by vedl k tomu, že by se z původně vyhovujícího stal vzorek nevyhovující, došlo během doby, kdy byla surovina/potravina na území ČR. Nadto podotkla, že doba, kdy dochází k optimální expresi genů plísně A. flavus zodpovědných za produkci aflatoxinů, která probíhá během druhého až třetího týdne skladování, proběhla celá před dovozem jader do ČR a předáním společnosti IBK TRADE Na základě literární rešerše a podkladů poskytnutých pro účel expertizy tak konstatovala, že surovina byla do ČR přivezena již kontaminovaná aflatoxiny natolik, že musela být v okamžiku dovozu nevyhovující a zjištěná koncentrace aflatoxinů ve výrobku tedy není důsledkem manipulace se zbožím na území ČR po datu 10. 10. 2022.  Na základě zjištěných skutečností pak konstatovala, že ve skladu IBK TRADE Horní Cerekev, ani ve skladu Pelhřimov k nárůstu alfa toxinů nedošlo, nemohlo k němu dojít ani v různých místech společnosti Albert.
29. Z Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D032-30087/22 ve spojení s Fotodokumentací – přílohou kontrolního materiálu č. D032-30087/22 ze dne 15. 12. 2022 plyne, že kontrolní orgány se zabývaly původem lískových jader, a ověřily, že výrobek Albert lísková jádra natural 200g, šarže L22015 Gruzie, DMT 13. 4. 2023, byl vyroben ze suroviny zakoupené od žalobce, a to na základě doložené nákupní objednávky 22-40-PH-0218 a faktury číslo 237, dodáno množství 5400,0 kg
    (balení big bag 900 kg). Doklad obsahuje velmi podrobné trasování suroviny (str. 3), z připojené fotodokumentace jsou patrné fotografie pytlů s lískovými jádry označené etiketou se šarží L-218-2-22. Obdobně je velmi podrobně sledovatelnost vč. nabývacích dokladů zpracována v Protokolu o kontrole č. P203-81556/23.
30. Z Potvrzení ze dne 16. 12. 2024 předloženého v odvolacím řízení je patrné, že L. S. z laboratoře TestLab potvrdila, že jako akreditovaná laboratoř dne 19. 9. pro obchodní korporaci Global Export LTD „provedli laboratorní zkoumání zakázky č. 2AF1515252733, obsahující 5400 kg lískových ořechů, přičemž o laboratorním zkoumání byl vyhotoven Test Protocol #TP-0210/073-3, přičemž bylo zjištěno, že zkoumané lískové ořechy jsou vyhovující, když naměřené hodnoty Aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 jsou pod hranicí 0,02 μg/kg, přičemž pro sumu Aflatoxinů byl zjištěn výsledek pod hranicí 0,05 μg/kg.“ Dále potvrdila, že „byl odebrán z šarže C2022/14-2G o velikosti 5400 kg vzorek, který sestával ze 4 podvzorků o celkové hmotnosti 32 kg, přičemž tento postup je v souladu s požadavky nařízení komise (es) 401/2006.“ (Dále uvedla: „V příloze potvrzení přikládáme jednak protokol o zkoušce a současně uvádíme i údaj o výtěžnosti, provedený při analýze mykotoxinů.“ Z Připojeného dokumentu Test protocol #TP-0210/073-3 (který nebyl připojen v překladu do českého jazyka) je však patrné, že protokol označuje velikost vzorku „Sample amount“ – „1 samlpe (8-8 kg) seal # 0069008—0069007“, a hovoří tedy pouze o 1 vzorku (8-8 kg). Jmenovaný dokument je přitom zcela totožný s dokumentem „Test protocol #TP-0210/073-3“, který již byl předložen správnímu orgánu I. stupně (č. l. 15 správního spisu). Žádný další dokument s obsahující „údaj o výtěžnosti“ však připojen nebyl.
31. Součástí správního spisu je dopis L. S. ze dne 18. 12. 2024, který však obsahuje toliko sdělení (potvrzení), že TestLab postupovala v souladu s nařízením č. 401/2006.
32. Soud vyšel z následující právní úpravy:
33. Podle bodu D.2.4 Metoda odběru vzorků pro jádra podzemnice olejné, ostatní olejnatá semena, meruňková jádra a ořechy (šarže < 15 tun) Přílohy I. nařízení 401/2006 „[p]očet dílčích vzorků, které mají být odebrány, závisí na hmotnosti šarže a musí být v rozmezí od 10 do 100. Čísla uvedená v tabulce 2 mohou být použita pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány, a pro následné rozdělení souhrnného vzorku.“ Dle Tabulky 2 Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže a počtu rozdělení souhrnného vzorku pro Hmotnost šarže (tuny) > 5,0 – ≤ 10,0 platí Počet dílčích vzorků 80, přičemž hmotnost souhrnného vzorku (kg) (v případě maloobchodních balení se hmotnost souhrnného vzorku může lišit – viz bod D.2.1) činí 16 kg a Počet laboratorních vzorků ze souhrnného vzorku je 2. Zároveň platí, že hmotnost souhrnného vzorku ≤ 20 kg; vzorek se před mletím promísí a, pokud je to nutné, rozdělí na dva stejné laboratorní vzorky ≤ 10 kg (toto rozdělení není nutné u jader podzemnice olejné, ostatních olejnatých semen, meruňkových jader a ořechů, jež jsou určeny k dalšímu třídění nebo jinému fyzikálnímu ošetření, a v případě dostupnosti zařízení schopného homogenizovat až 20 kg vzorků).  Pokud je hmotnost souhrnného vzorku nižší než 20 kg, rozdělí se souhrnný vzorek na laboratorní vzorky podle těchto pokynů: < 12 kg: nerozděluje se na laboratorní vzorky, ≥ 12 kg: rozděluje se na dva laboratorní vzorky.  Každý laboratorní vzorek musí být samostatně jemně rozemletý a důkladně promísený podle ustanovení přílohy II, aby došlo k úplné homogenizaci (zvýraznění doplněno soudem). Pokud není možné použít výše uvedenou metodu odběru vzorků z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže (kvůli formě obalu, způsobu přepravy atd.), může být použita alternativní metoda odběru vzorků za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je v úplnosti popsána a dokumentována.
34. Podle bodu D.2.8 Přijetí šarže nebo dílčí šarže Přílohy I. nařízení 401/2006 u jader podzemnice olejné, ostatních olejnatých semen, meruňkových jader a ořechů, jež podléhají třídění nebo jinému fyzikálnímu ošetření:

— přijetí, jestliže souhrnný vzorek nebo průměr z laboratorních vzorků vyhovují maximálnímu limitu po korekci na výtěžnost a se zohledněním nejistoty měření,

— odmítnutí, jestliže souhrnný vzorek nebo průměr z laboratorních vzorků překračují bez důvodných pochyb maximální limit po korekci na výtěžnost a se zohledněním nejistoty měření.

U jader podzemnice olejné, ostatních olejnatých semen, meruňkových jader a ořechů určených k přímé lidské spotřebě:

— přijetí, jestliže žádný z laboratorních vzorků nepřekročí maximální limit po korekci na výtěžnost a se zohledněním nejistoty měření,

— odmítnutí, jestliže jeden nebo oba laboratorní vzorky překračují bez důvodných pochyb maximální limit po korekci na výtěžnost a se zohledněním nejistoty měření.

Jedná-li se o souhrnný vzorek o hmotnosti do 12 kg:

— přijetí, jestliže laboratorní vzorek vyhovuje maximálnímu limitu po korekci na výtěžnost a se zohledněním nejistoty měření,

— odmítnutí, jestliže laboratorní vzorek překračuje bez důvodných pochyb maximální limit po korekci na výtěžnost a se zohledněním nejistoty měření.

35. Soud o žalobě uvážil takto:
36. Žaloba není důvodná.
37. Rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona. Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012 – 42).
38. Soud předestírá, že správní orgány nemusí výslovně reagovat na každou dílčí námitku. V rovině věcného posouzení mohou vystavět vlastní argumentaci, v jejíž konkurenci pak námitky účastníků neobstojí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů má proto místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. např. již cit. rozsudek NSS č. j. 1 Afs 92/2012, bod 28, nověji rozsudek NSS ze dne 17. 8. 2023, č. j. 1 Afs 66/2023-79, bod 23). Z ustálené rozhodovací praxe správních soudů dále vyplývá, že se na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů se hledí jako na jeden celek (viz např. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2012 č. j. 6 Ads 134/2012 – 47).
39. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (a obdobně z protokolů o kontrole) vyplývá, že žalobce konstantě argumentoval v průběhu celého správního a kontrolního řízení. Jak správní orgány, tak orgány kontrolní, na tuto argumentaci průběžně reagovaly. Podoba kontrolních protokolů a správních rozhodnutí je argumentací žalobce výrazně ovlivněna. Správní orgány zároveň vystavěly svou vlastní komplexní argumentaci, která beze zbytku (implicitně) vyvrací veškeré námitky uplatněné žalobcem.
40. K námitce, že žalovaný řádně neprovedl listiny předložené žalobcem v odvolacím řízení, soud podotýká, že veškeré listiny připojené k odvolání jsou součástí správního spisu a žalobci jakožto jejich původci je jejich obsah nepochybně znám. Neprovedení formálního dokazování postupem dle § 53 odst. 6 správního řádu tak je vadou, která však neměla vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé.
41. Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí těmi žalobcem předloženými listinami, které byly pro posouzení věci relevantní, zabýval dostatečně (viz str. 8 – 9 napadeného rozhodnutí) Podrobně vysvětlil, z jakých důvodů nemohl vyvrátit žalobcem předložený protokol o zkoušce provedené laboratoří TestLab (Test Protocol #TP-0210/073-3) závěry správního orgánu I. stupně. Přesvědčivě odůvodnil, proč nemohl na základě žalobcem předložených listin uzavřít, že laboratoř TestLab postupovala podle nařízení č. 401/2006. Otázkou naplnění podmínek plynoucích z daného nařízení se zabýval věcně, nebyl proto povinen výslovně vypořádávat se s pouhým (blíže neodůvodněným) prohlášením laboratoře TestLab, že podmínky plynoucí z daného nařízení dodržela. Žalovaný konkrétně vytknul vady předložené dokumentace a poukázal na nedostatky, v jejichž důsledku nebylo možno uzavřít, že bylo laboratoří postupováno v souladu s přílohou I bodem D.2.4, D.2.8 Přílohy I. nařízení č. 401/2006 . Soud v podrobnostech odkazuje na kontrolní protokol včetně jeho dodatku, rozhodnutí správního orgánu I. stupně a napadené rozhodnutí. Dále žalovaný hodnotil dokument Potvrzení akreditované laboratoře ze dne 16. 12. 2024 (str. 9 napadeného rozhodnutí) a poukazoval na jeho nesrovnalosti s protokolem o zkoušce (Test Protocol #TP-0210/073-3). Vyjádřil se také k akreditaci laboratoře TestLab s tím, že o této otázce nebylo ve správním řízení sporu. Některé z žalobcem předložených dokumentů (faktury, účetní dokumenty, dokumenty z přepravy – TIR) nejsou dle soudu pro posouzení sporné otázky nezávadnosti lískových jader rozhodné, a skutečnost, že se jimi žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně nezabýval, proto nezpůsobuje jeho nezákonnost. Jinými slovy řečeno, z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrné, že žalovaný veškeré podklady zhodnotil dostatečně, a z odůvodnění napadeného rozhodnutí je dostatečně zřejmé, z jakých důvodů žalovaný „neuvěřil“ žalobcem předloženým listinám.
42. Pokud jde o listiny předložené žalobcem až v řízení před soudem (potvrzení Zemědělské univerzity Gruzie ze dne 11. 6. 2025 s úředním překladem, Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025, potvrzení Národní agentury pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie ze dne 7. 7. 2025), samotná skutečnost, žalobce tyto listiny nepředkládal již ve správním řízení, nečiní tyto důkazní návrhy nepoužitelnými. Soud se s nimi seznámil a dospěl k závěru, že nejsou s to závěry správních orgánů vyvrátit. Žalovaný zcela správně poukázal na skutečnost, že bod D.2.4 Přílohy I. nařízení Komise (ES) č. 401/2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách (nařízení č. 401/2006) vyžaduje, aby v případě testování šarže o velikosti 5 až 10 tun činila hmotnost souhrnného vzorku 16 kg, přičemž počet laboratorních vzorků ze souhrnného vzorku je stanoven na 2. Souhrnný vzorek se tedy rozděluje na 2 samostatné vzorky (podvzorky) a každý laboratorní vzorek musí být samostatně jemně rozemletý a důkladně promísený. Se smyslem a účelem právní úpravy je dle soudu souladný pouze takový výklad, podle nějž je nutno vyhotovit dva podvzorky, přičemž k testování obou podvzorků musí dojít samostatně. Tyto podvzorky (nebo jejich části) nelze následně směšovat. V opačném případě by normotvůrce netrval na tom, aby byly podvzorky mlety samostatně.
43. Z testovacího protokolu Test Protocol #TP-0210/073-3 předloženého žalobcem ve správním řízení však neplyne, že by byly provedeny 2 samostatné testy. Test Protocol #TP-0210/073-3 hovoří pouze o 1 vzorku (1 sample), nadto jsou zde uvedeny pouze jedny výsledky testů. Výše uvedený testovací protokol tedy není dostatečně průkazný pro učinění závěru, že bylo postupováno v souladu s nařízením č. 401/2006. Na tomto závěru nemohly ničeho změnit ani listiny dodané žalobcem dodatečně (Potvrzení akreditované laboratoře ze dne 16. 12. 2024 a Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025, potvrzení Zemědělské univerzity Gruzie ze dne 11. 6. 2025, potvrzení Národní agentury pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie ze dne 7. 7. 2025). Ani v těchto listinách totiž nejsou uvedeny žádné výsledky druhého podvzorku. Pro úplnost soud uvádí, že nebylo prokázáno splnění kumulativních podmínek pro případy, v nichž rozdělení na 2 vzorky není nutné (tedy že by šlo o ořechy, jež jsou určeny k dalšímu třídění nebo jinému fyzikálnímu ošetření, a že by zároveň bylo využito zařízení schopné homogenizovat až 20 kg vzorků).
44. Soud dále podotýká, že ačkoli jsou Potvrzení akreditované laboratoře ze dne 16. 12. 2024 a Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025 vystavena totožnou laboratoří TestLab a totožnou osobu L. S., daná potvrzení obsahují vzájemně si odporující informace stran velikosti a počtu odebraných vzorků. Zatímco dle Potvrzení akreditované laboratoře ze dne 16. 12. 2024 byl odebrán vzorek o velikosti 32 kg sestávající se ze 4 podvzorků o celkové hmotnosti 32 kg, dle Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025 byl odebrán vzorek o velikosti 16 kg sestávající se ze 2 podvzorků. Výše popsaná situace, tedy že tatáž instituce vydává k témuž testu opakovaně osvědčení obsahující odlišné informace, tak zásadně snižuje věrohodnost předložených listin. Pro úplnost soud podotýká, že ani velikost šarže, z níž měly být vzorky odebírány, uvedená v potvrzení Národní agentury pro potraviny, Regionální ředitelství Gruzie ze dne 7. 7. 2025 (9,9 tun), z níž mělo být odebráno 80 dílčích vzorků, neodpovídá velikosti šarže uvedená v Potvrzení akreditované laboratoře ze dne 16. 12. 2024 a Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025(obojí vydána fakticky laboratoří TestLab, uvádějí vzorky o velikosti 5,4 tuny). Listiny předkládané žalobcem tedy nevytvářejí logicky navazující a koherentní celek, jsou mezi nimi rozpory, žalobní tvrzení jimi proto nebyla prokázána.
45. Především však soud zdůrazňuje, že ani v předmětných potvrzeních laboratoře TestLab nejsou uvedeny informace o výsledcích testování druhého podvzorku. Namísto toho obsahují obecné prohlášení, že protokol o zkoušce obsahuje výsledky obou testovaných podvzorků. Jak však již soud podotkl výše, nic takového z protokolu o zkoušce patrné není – je zde uveden toliko jeden údaj namísto údajů dvou.
46. Nadto soud podotýká, že nenalezl v připojených listinách údaj o výtěžnosti, ačkoliv v laboratoř TestLab v obou potvrzeních (Potvrzení akreditované laboratoře ze dne 16. 12. 2024, Potvrzení zemědělské univerzity Gruzie ze dne 27. 6. 2025) uvedla, že přikládá protokol o zkoušce a současně uvádí i údaj o výtěžnosti. Tento nesoulad dále znevěrohodňuje prohlášení jako celek, případně vyvolává otázky, zda žalobce předkládá dokumentaci kompletní. K otázce, zda je údaj o výtěžnosti nezbytný, pak soud ve shodě se žalovaným poukazuje na Přílohu II. bodu 4.3.1.1. tabulky a) nařízení č. 401/2006. Žalovaný postupoval zcela v souladu s platnou právní úpravou, jelikož jeho požadavek na uvedení údaje o výtěžnosti je opodstatněný právě s ohledem na nutnost zkoumat, zda použitá metoda analýzy naplňovala kritéria uvedená v citovaném nařízení. Je pouze na žalobci, aby předložil zcela transparentní doklady o testování. Nelze-li na základě žalobcem předložených listin ověřit, zda bylo testování provedeno řádně, jdou veškeré nedostatky těchto listin k jeho tíži.
47. Soud na tomto místě dále zdůrazňuje, že žalobcem předložené potvrzení Zemědělské univerzity Gruzie ze dne 11. 6. 2025 s úředním překladem (pozn. soudu – fakticky jde opět o dopis laboratoře TestLab) popisuje zcela odlišný způsob nakládání se vzorky, než plyne z nařízení č. 401/2006, neboť uvádí, že dva podvzorky v pytlích 8-8 kg „byly sloučeny“ a „optimální množství (10 kg) bylo odebráno metodou kvartace a namleto v mlýně“. Obdobný postup při testování ostatně popsal žalobce v žalobě. Laboratorní podvzorky nebyly samostatně jemně rozemlety. Právě naopak, ke smísení došlo dle vyjádření laboratoře TestLab ještě před rozemletím vzorků, přičemž bylo namleto bylo pouze 10 kg vzorku, nikoliv přepokládaných 2x8kg (tj. 16 kg) ve dvou samostatných podvozcích. Již z žalobcem uváděných tvrzení a předložených listin je tedy patrné, že nebyly dodrženy požadavky nařízení č. 401/2006. Ačkoliv tedy žalobce opakovaně tvrdil, že podmínky výše uvedeného nařízení byly naplněny, k čemuž se odkazuje na připojené listiny, obsah žaloby a těchto listin vypovídá o pravém opaku. Za této situace žalobcem následně dokládaná skutečnost, že zkouška byla provedena v místnosti chráněné před ÚV světlem sama o sobě nepostačuje pro závěr, že zkouška byla laboratoří TestLab provedena řádně, neboť veškeré podmínky plynoucí z nařízení č. 401/2006 musejí být splněny kumulativně.
48. Soud proto uzavřel, že listiny předložené žalobcem nejsou s to prokázat, že žalobce dovezl do ČR lísková jádra nezatížená nadměrnou kontaminací aflatoxiny.
49. Pokud jde o tvrzení žalobce, že bezvadné zboží předal společnosti IBK TRADE, soud podotýká, že správní orgány dostatečně odůvodnily svůj závěr, podle nějž ke zjištěné kontaminaci lískových jader nemohlo dojít na území ČR. Správní orgány ke svému závěru dospěly na základě Odborného stanoviska VFŽP – Výskyt aflatoxinů v jádrech lískových ořechů z tržní sítě. Dané odborné stanovisko je komplexně, precizně a přesvědčivě odůvodněno, přičemž žalobce neuvedl v žalobě (ani ve správním řízení) žádné konkrétní skutečnosti, které by závěry odborného stanoviska zpochybňovaly.
50. Ze správního spisu (zejména z protokolu o kontrole a jeho dodatku) je pak patrné, že kontrolní orgány dostatečně zdokumentovaly způsob nakládání s lískovými jádry u odběratele IBK TRADE, přičemž žádná ze zjištění obsažených ve správním spise nesvědčí verzi předestřené žalobcem, podle nějž mohlo dojít ke smíchání nebo k dodání a zabalení jader od jiných dodavatelů či starších lískových jader. Nebyly zjištěny ani žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly další šetření této otázky. Odborné stanovisko VFŽP nadto vyloučilo, že by ke kontaminaci jader z biologického hlediska mohlo dojít v ČR (viz výše). Žalobce v žalobě žádné bližší skutečnosti, jež by svědčily o možnosti kontaminace při manipulaci u IBK TRADE či o použití jiných jader nebo smísení neuvedl, a ani neoznačil žádné důkazy, jež by tomuto závěru svědčily (stran původu lískových jader pak soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, jež považuje za dostatečné). Žalobcem předestřená obecně vedená úvaha proto nepostačuje ke zpochybnění konkrétních zjištění, z nichž správní orgány vycházely (viz výše).
51. Zjištění vzešlá z kontroly zboží v maloobchodním balení byla dle soudu pro učinění závěru o odpovědnosti žalobce dostatečná. Soud na tomto místě opakovaně poukazuje na závěry Odborného stanoviska VFŽP (viz výše), z nějž plyne, že k nárůstu aflatoxinů v rozsahu, který byl zjištěn, nemohlo dojít v důsledku manipulace s lískovými jádry na území ČR a že daná lísková jádra musela mít nevyhovující parametry již ve chvíli dovozu do ČR. Za této situace by bylo provádění testování vzorků získaných v původních velkoobchodních pytlích již nadbytečné. Soud proto nepřisvědčil ani námitce žalobce, že postup správních orgánů (nehodnocení dalších vzorků z lískových jader stále uložených ve velkoobchodních pytlích, resp. „celé dodávky ořechů“) je v rozporu s právními předpisy. Soud závěrem podotýká, že samotná skutečnost, že správní orgán I. stupně (slovy žalobce) „nařídil okamžitou likvidaci veškeré dodávky“ sama o sobě nemůže svědčit závěru o jakékoliv nezákonnosti při postupu správních orgánů.

Závěr a náklady řízení

52. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
53. Výrok o nákladech řízení je dán ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci procesně úspěšný, a proto mu nenáleží náhrada nákladů řízení; žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 31. března 2026

JUDr. Ivanka Havlíková v. r.

předsedkyně senátu