[OBRÁZEK]ČESKÁ  REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyní Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci

žalobkyně:  Untitled project s.r.o., IČO: 08268231

se sídlem Vlkova 539/7, Praha 3

zastoupená advokátem JUDr. Ivanem Davidem

se sídlem Hellichova 458/1, Praha 1

proti

žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství

   se sídlem Masarykova 427/31, Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2024, č. j. 38265/24/5100-10611-712507

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně ze dne 22. 4. 2024, č. j. 03275441/24/2000-31471-104750 (dále též jen „platební výměr“). Tímto platebním výměrem Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) žalobkyni podle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový́ řád“) a podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“) vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu ve výši 310 000 Kč.

2. Napadené rozhodnutí

2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul, že žalobkyni byly Ministerstvem kultury České republiky (dále jen „ministerstvo“ nebo „poskytovatel“) na základě rozhodnutí o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2021 ze dne 16. 7. 2021, č. j. MK-S 14021/2020 OULK (dále jen „rozhodnutí o dotaci“) poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 310 000 Kč v rámci programu Kulturní aktivity, a to na realizaci projektu s názvem „T-Club, L. J.“ (dále jen „projekt“). Nedílnou součástí rozhodnutí o dotaci byly Podmínky přidělení dotace, povinnosti příjemce dotace a podmínky zaúčtování dotace (dále jen „Podmínky dotace“). Dne 6. 9. 2023 poskytovatel vydal podle § 14f rozpočtových pravidel výzvu č. j. MK 48467/2023 OUKKO, kterou žalobkyni vyzval k vrácení dotace nejpozději do 26. 9. 2023. Poté, co žalobkyně ve stanovené lhůtě poskytnuté prostředky nevrátila, poskytoval zaslal podnět správci daně, který následně zahájil daňovou kontrolu. Po jejím provedení dospěl správce daně k závěru, že žalobkyně nerealizovala projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě a poskytnutou dotaci nepoužila hospodárně, účelně a efektivně, protože překročila maximální podíl dotace ze státního rozpočtu na financování projektu (70 %) a nepředložila publikaci ve stanoveném termínu. Tento postup správce daně shledal rozporným s podmínkami uvedenými v bodech 1., 2. a 12. části I. Podmínek dotace, čímž žalobkyně ve smyslu § 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel porušila rozpočtovou kázeň. Platebním výměrem správce daně vyměřil odvod do státního rozpočtu ve výši 100 %, tj. ve výši odpovídající celkové výši poskytnuté dotace.
3. Žalobkyně proti platebnímu výměru brojila odvoláním. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí s její odvolací argumentací vypořádal následovně:

a) K podmínce zrealizovat projekt do 31. 12. 2021

4. Žalovaný konstatoval, že účelem dotace bylo vydání periodické publikace v tištěné podobě v termínu leden – prosinec 2021. Žalobkyně požádala o poskytnutí dotace na vydání její druhé knihy s názvem T-CLUB L. J. (dále též jen „publikace“), která měla představit dnes již slavné fotografie vzniklé mezi léty 1983 až 1985 v legendárním LGBTQ baru T-Club. Cílem vydání knihy, jejíž cílovou skupinou měla být široká i odborná veřejnost, mělo být představení slavného souboru fotografií v uzavřeném celku doplněném o texty uvozující do kontextu situaci nejen LGBTQ v bývalém východním bloku v kontrastu se současnými tendencemi ve společnosti.
5. Podle Podmínek dotace byla povinna zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021 a zároveň použít dotaci hospodárně, účelně a efektivně a v souladu s právními předpisy. Účelovým určením dotace dle rozhodnutí o dotaci bylo vydání periodické publikace v tištěné podobě. Žalovaný k tomu uvedl, že došlo k mylnému zařazení publikace mezi periodické, přestože se jedná o publikaci neperiodickou, a proto měla žalobkyně postupovat podle úpravy obsažené v zákoně č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o neperiodických publikacích“).
6. Část odůvodnění rozhodnutí o dotaci, podle které se realizací projektu rozumí i přípravné akce a dílčí kroky za účelem jeho uskutečnění, dle žalovaného dopadala zejména na případy související s přetrvávající pandemickou situací způsobenou koronavirem SARS-CoV-2. To však nebyl případ žalobkyně, která měla podle části I. bodu 1. Podmínek dotace povinnost zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021.
7. Pokud jde o publikaci předloženou správci daně dne 12. 12. 2023, ta neprokázala naplnění účelu projektu. Nebylo možné posoudit, zda se jednalo o finální podobu publikace, neboť namísto knihy šlo pouze o kazetu s uvnitř volně vloženými listy s fotografiemi a textem. Nadto byla označena ISBN ((International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy) odpovídajícím třetí knize žalobkyně a nikoli druhé, jak žalobkyně uváděla v žádosti o poskytnutí dotace.
8. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobkyně neodevzdala povinné výtisky publikace poskytovateli dotace ani knihovnám ve smyslu § 3 a 4 zákona o neperiodických publikacích, tedy neposkytla efektivní přístup k publikaci, a nenaplnila tak ani své tvrzení, že cílovou skupinou projektu je široká i odborná veřejnost. Národní knihovna České republiky dne 14. 3. 2024 správci daně sdělila, že publikace jí dosud nebyla předložena a že předmětné ISBN bylo přiděleno nakladatelství Untitled, z.s. Žalovaný dodal, že ke dni 20. 8. 2024 byla publikace na webu Národní knihovny České republiky uvedena pouze v rubrice ohlášené knihy.
9. K námitkám žalobkyně, že propagace uměleckých publikací se liší od standardních literárních žánrů a probíhá na sociálních sítích, žalovaný uvedl, že žalobkyně čerpala dotaci z programu Kulturní aktivity, kterými jsou dle § 2 zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury „…služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti“. Za cílovou skupinu projektu proto nelze považovat pouze specificky zaměřené uživatele sociálních sítí a internetu. Publikace nabízená na internetových stránkách byla v jiné vazbě a jiném barevném provedení než ta, která byla předložená správci daně, a proto není ani relevantní, komu internetové stránky patřily.
10. Žalovaný odmítl tvrzení žalobkyně, že její aktivity jednoznačně vedly k realizaci projektu a splnily podmínky dotace, neboť žalobkyně neprokázala řádné vydání publikace, a to ani v období po ukončení projektu. Souhlasil se správcem daně, že přípravné práce či dílčí kroky nebyly činěny v dobré víře za účelem uskutečnění projektu, kterým bylo vydání publikace v tištěné podobě.
11. Žalovaný přisvědčil správci daně i v tom, že žalobkyně zahrnula do celkových nákladů projektu, ze kterých se posuzuje maximální podíl dotace, i náklady, které byly uhrazeny až po 31. 12. 2021, přestože to dle Podmínek dotace není možné. Nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že za součást projektu lze považovat i výdaje vynaložené po termínu realizace projektu, pokud navazovaly na realizované přípravné práce. K argumentaci žalobkyně, že se jednalo o zálohovanou fakturu, žalovaný poznamenal, že takové faktury představují výzvu k platbě, a nejsou proto účetním ani daňovým dokladem. Dodavatel je následně povinen vystavit doklad, který́ musí splňovat náležitosti účetního dokladu podle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Podle bodu 11. části I. Podmínek dotace je příjemce mj. povinen čerpat dotaci na základě účetních dokladů obsahujících náležitosti stanovené zákonem o účetnictví. Pokud je dle tvrzení žalobkyně faktura č. 7-2021 fakturou zálohovanou, jednalo se o nevyúčtovanou zálohu k platbě, která nebyla podložena řádným účetním dokladem stvrzujícím poskytnutou službu, a částka 100 000 Kč tedy neměla být zahrnuta do nákladů uskutečněného projektu.

b) K vedení účetnictví

12. Žalovaný nesouhlasil se žalobkyní, že veškeré účetnictví, které vedla, bylo v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Nesoulad účetnictví žalobkyně se zákonem spočívá v tom, že v jednotlivých evidencích se liší interní čísla jednotlivých dokladů.

c) K vynaložení nákladů do 31. 12. 2021

13. Žalobkyně v odvolání namítala, že Podmínky dotace nestanovují, že je potřeba vynaložit veškeré náklady projektu do 31. 12. 2021, ale pouze vyčerpat dotaci. Žalovaný s tímto názorem nesouhlasil a uvedl, že stanovení podmínek striktního dodržení účelu, resp. účelového určení dotace a termínu dokončení projektu je záměrem zákonodárce a potažmo i poskytovatele, jenž sleduje to, aby veškeré dotační prostředky byly použity v souladu s účelem na projekty uskutečněné pouze v jednom rozpočtovém roce. Požadavek uskutečnění projektu a uhrazení veškerých jeho nákladů v roce 2021 zdůraznil poskytovatel ve svém předtištěném formuláři „Vyúčtování projektu za rok 2021“, jehož strana 2 obsahuje tabulku nazvanou NÁKLADY NA PROJEKT (VÝDAJE ROKU 2021). V rozhodnutí o dotaci byl uveden termín konání projektu leden – prosinec 2021 a tomu musí odpovídat i celkové skutečné náklady projektu. Žalobkyně byla dle Podmínek dotace povinna zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021 a tento termín se vztahuje i na úhradu celkových nákladů projektu. Podmínky dotace neumožňují do celkových nákladů projektu zahrnout později hrazené náklady, i když nebyly přímo hrazeny z poskytnuté dotace.

d) K výdaji za doménu jarcovjakova.com

14. K nákladům za hosting domény jarcovjakova.com žalovaný uvedl, že pokud měla žalobkyně v úmyslu zadat propagaci publikace na webové adrese jiného daňového subjektu, kterým L. J. bezesporu je, měl s tímto daňovým subjektem uzavřít dodavatelsko-odběratelskou smlouvu na poskytnutí služby propagace, jinak mají jít takové náklady k tíži L. J.
15. Žalovaný uzavřel, že žalobkyně dostatečným způsobem neprokázala vydání publikace, a proto nedošlo k naplnění účelového určení dotace. Do výdajů projektu zahrnula i výdaje, kterými došlo k porušení povinností uvedených v bodu 1. části I. (příjemce dotace je povinen zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021), v bodu 2. části I. (příjemce dotace je povinen použít dotaci výlučně na účel uvedený v rozhodnutí o dotaci) a v bodu 12. části I. Podmínek dotace (příjemce dotace je povinen používat dotaci hospodárně, účelně, efektivně a v souladu s právními předpisy). Dopustila se tím porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel, přičemž žalovaný se ztotožnil s posouzením závažnosti tohoto porušení provedeným správcem daně. Shledal, že hlavní smysl a účel poskytnuté dotace stanovený rozhodnutím o dotaci nebyl naplněn ani zčásti. Všechny výdaje tak jsou s ohledem na prokazatelnou nehospodárnost a neúčelnost jejich použití v plné míře nezpůsobilé, a proto nebylo možné stanovit odvod jinak než ve výši odpovídající výši poskytnuté dotace (310 000 Kč). Žádné okolnosti ve prospěch žalobkyně žalovaný (stejně jako správce daně) neidentifikoval.

3.            Žaloba

16. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobkyně uplatnila následující žalobní body:

a) K podmínce zrealizovat projekt do 31. 12. 2021

17. Podle žalobkyně není pravdou, že realizací projektu se rozumí nutně vydání publikace do 31. 12. 2021. V Podmínkách dotace je jasně stanoveno, že realizací projektu v souvislosti s přetrvávající pandemickou situací se rozumí i přípravné akce či dílčí kroky realizované příjemcem v dobré víře za účelem uskutečnění projektu. I tato část Podmínek dotace, přestože je stanovena v odůvodnění rozhodnutí o dotaci a nikoli v jeho výroku, je dle žalobkyně důležitou součástí podmínek dotace bez ohledu na snahu žalovaného ji marginalizovat. Naopak předtištěný formulář, kterým žalovaný argumentuje, není součástí rozhodnutí o dotaci. Žalovaný svým výkladem této části odůvodnění rozhodnutí o dotaci pouze spekuluje a sám připouští vícero možných výkladů. Žalobkyně v této souvislosti připomenula zásadu in dubio pro libertate, podle níž má jít výklad k tíži státu, který tuto výkladovou nejasnost zavinil.
18. I kdyby žalobkyně chápala podmínky dotace jako žalovaný, bylo její jednání pro žalovaného žádoucí, neboť namísto marného uplatnění nákladů na přípravné práce nakonec projekt uskutečnila, vložila do něj další finance z vlastních zdrojů, projekt dokončila a publikaci vydala. Finance poskytnuté žalovaným tak posloužily projektu, na který byly vyčleněny, místo toho, aby byla tzv. utopeny. Projekt byl uskutečněn, když přípravné práce na publikaci proběhly, navíc byla publikace později řádně vydána a šířena v několika verzích, přestože správce daně a žalovaný odmítají uznat jakékoli důkazy, které to prokazují. Žalobkyně poznamenala, že přiložila publikaci k žalobě jako důkaz, aby zamezila nepravdivým tvrzením, že publikace podpořená dotací vůbec nevznikla.
19. Žalobkyně dále argumentovala tím, že vydání publikace zkomplikovala pandemická situace, která pro kulturní sektor pokračovala až do druhé poloviny roku 2023; důvodem bylo vedle finanční nestability trhu i neustálé odsouvání a rušení dohodnutých termínů subdodavateli a dalšími partnery. Dříve domluvené dohody se obnovily prakticky až v roce 2024, proto projekt doznal určitých změn – v roce 2022 žalobkyně přišla s nápadem barevných filtrů, nicméně nadále pracovala s variantou klasické černobílé knihy, kterou poskytovateli dotace odevzdala v březnu 2023. Novou vizi žalobkyně dotáhla až v červnu 2024, kdy kniha vyšla. Žalobkyně ji představila společně s filmem Kláry Tasovské „Ještě nejsem, kým chci být“ na festivalu Les Rencontres d'Arles a během pár měsíců byla vyprodaná. Vývoj všech verzí publikace žalobkyně komunikovala s poskytovatelem dotace.
20. Publikaci žalobkyně odevzdala všem povinným institucím, pouze nedodržela 30denní lhůtu od jejího vydání, a správci daně nebo žalovanému vždy předložila požadované dokumenty, aby vysvětlila všechny vytknuté nesrovnalosti. Žalobkyně tedy dle svého přesvědčení unesla důkazní břemeno, poskytla všechny potřebné důkazy k úplnému zjištění rozhodných skutečností, předložila dostačující souhrn informací o účetnictví a parametrech projektu a prokázala pravdivost svých tvrzení. Správce daně by po ní v souladu s § 5 odst. 3 daňového řádu již neměl požadovat další dokumenty.

b) K vedení účetnictví

21. Poté, co důkladně prošla své účetnictví, žalobkyně konstatovala, že nesrovnalosti byly dány pouze drobnými překlepy nebo nepřesnostmi, jinak je její účetnictví fakticky v pořádku a odpovídá zákonným požadavkům i podmínkám dotace. Vytýkání např. jednoho chybějícího čísla je ze strany správce daně a žalovaného čirým formalismem, který dokládá, že nezjišťovali skutečné pochybení žalobkyně, ale pouze povrchně zhodnotili formální aspekty podkladů bez zkoumání širších souvislostí se zjevnou snahou nalézt co nejvíce chyb.

c) K vynaložení nákladů do 31. 12. 2021

22. K tomuto bodu žalobkyně odkázala na argumentaci vztahující se k bodu a) a pouze doplnila, že pokud se za realizaci projektu uznávají i přípravné práce na něm, je logické, že je možné do něj zahrnout i náklady hrazené po 31. 12. 2021, neboť navazují na přípravné práce hrazené z dotace.

d) K výdaji za doménu jarcovjakova.com

23. Žalobkyně namítla, že na webu jarcovjakova.com jsou uvedeny především kontaktní údaje na žalobkyni a záložka books zavede internetový odkaz návštěvníky webu na internetovou stránku žalobkyně un-titled.org. Nejedná se tedy o snahu paní L. J. upozornit na svou práci spojenou s publikací, ale žalobkyně stránku jarcovjakova.com využívá k propagaci své vlastní činnosti včetně propagace publikace, která byla předmětem dotace. Žalobkyně doménu hradila ze svých prostředků a fakticky ji provozovala, stejně jako doménu un-titled.org. Není zde žádná překážka bránící tomu, aby žalobkyně tento náklad započítala do celkových nákladů projektu.
24. Žalobkyně shrnula, že drobná a dílčí porušení podmínek dotace nejsou tak závažná, aby ospravedlňovala povinnost poskytnutou dotaci odvést, tím méně v plné výši. To by bylo na místě například v případě zcela fiktivního projektu. Správce daně při kontrole vynaložil nemalé úsilí k nalezení jakékoliv drobné formální chyby na straně žalobkyně a postupoval účelově, aby žalobkyni dotaci v plné výši odebral, když zpochybňoval téměř každé její tvrzení. Negativní výsledek řízení je pro žalobkyni zcela neúměrný vzhledem k povaze a závažnosti jejích drobných a zcela nepodstatných pochybení.
25. Závěrem žalobkyně podotkla, že jednání i argumentace správce daně i žalovaného jsou až překvapivě zaujaté a popisují aktivity žalobkyně jako snahu parazitovat na státní podpoře. Žalobkyně proto upozornila na to, že její jediná společnice a jednatelka paní Lucie Černá s paní L. J. spolupracuje přes 8 let, je kurátorkou a tvůrkyní všech jejích velkých výstav a aktuálně připravila její první velkou retrospektivní výstavu v Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci (září 2024 – březen 2025). Poskytovatel dotace, který ve shodě se správcem daně a žalovaným zpochybňuje práci i osobnost žalobkyně (potažmo Lucie Černé), přitom paradoxně sám na svých komunikačních kanálech tuto výstavu doporučuje. Žalobkyně se podílela i na výrobě filmu „Ještě nejsem, kým chci být“, který zaznamenal celosvětový úspěch, a též na vydání knihy „Evokativ“. Žalobkyně i paní Lucie Černá jsou osoby dosahující mimořádných výsledků v oblasti kultury, a to i na mezinárodní úrovni. Spekulace správce daně i žalovaného, že žalobkyně žádnou publikaci z dotace nevytvořila, poskytla fiktivní objednávky, předložila při kontrole falešnou publikaci a zneužila dotaci, jsou podle žalobkyně zcela zcestné, absurdní a urážlivé. Detailněji žalobkyně popsala své aktivity týkající se spolupráce s paní L. J. v příloze žaloby a navrhla soudu, aby jako důkaz provedl výpověď její jednatelky Lucie Černé, která mnoho věcí se správcem daně komunikovala ústně, a její tvrzení proto není možné prokázat jiným způsobem.
26. V žalobním petitu žalobkyně navrhla, aby soud rozsudkem v plném rozsahu zrušil napadené rozhodnutí i jemu předcházející platební výměr a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.

4.           Vyjádření žalovaného

Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Jeho vyjádření k jednotlivým žalobním bodům lze shrnout takto:

a) K podmínce zrealizovat projekt do 31. 12. 2021

27. Žalovaný nerozporuje, že realizací projektu se rozumí i přípravné akce či dílčí kroky za účelem uskutečnění projektu, ale nesouhlasí se žalobkyní, že k jeho zrealizování postačovaly pouze přípravné práce či dílčí kroky bez zrealizování (dokončení) projektu. Žalobkyně si sama stanovila předpokládaný termín tisku knihy v červnu 2021, a poskytovatel proto v rozhodnutí o dotaci stanovil termín zrealizování projektu nejpozději do 31. 12. 2021 a termín konání projektu leden –prosinec 2021. Z bodu 9. části I. Podmínek dotace vyplývá, že žalobkyně je povinna použít/vyčerpat dotaci nejpozději do 31. 12. 2021, přičemž mzdy a odměny z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti lze hradit v souladu se zákoníkem práce nejpozději v lednu 2022. Sama žalobkyně v žalobě uvádí, že variantu klasické černobílé knihy odevzdala poskytovateli až v březnu 2023, tedy 15 měsíců po termínu stanoveném rozhodnutím o dotaci. Upřesnění poskytovatele, že do realizace projektu lze zahrnout také přípravné akce či dílčí kroky na projektu, nemá vliv na konečný termín zrealizování daného projektu.
28. Skutečnost, že celý projekt měl být uskutečněn a veškeré náklady projektu měly být uhrazeny v roce 2021, zdůraznil poskytovatel i v předtištěném formuláři Vyúčtování projektu za rok 2021. Na vyúčtování projektu odkazují také body 8. a 14. části I. rozhodnutí o dotaci, z nichž vyplývá, že žalobkyně je povinna předložit jeden výtisk publikace, a to nejpozději spolu s vyúčtováním podle bodu 14, tedy do 31. 1. 2022. Poukaz žalovaného na předtištěný formulář Vyúčtování projektu za rok 2021, jež má žalobkyně povinnost vyhotovit a předložit do 31. 1. 2022, tak má v napadeném rozhodnutí své opodstatnění.
29. Žalovaný nemohl přihlédnout k principům „in dubio pro libertate“ či „in dubio mitius“, neboť povinnosti vyplývající z rozhodnutí o dotaci byly žalobkyni stanoveny zcela zřejmě a jednoznačně a žádný dvojí výklad neumožňovaly.
30. Dle žalovaného není zřejmé, zda publikace v žalobkyní uváděných termínech (březen 2023 a červen 2024) měla být vydána v tištěné podobě či jiným způsobem. Tyto termíny však neodpovídají podmínce zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021. Navíc žalobkyně ani neuvedla, zda a kdy měla být publikace předána Národní knihovně ČR, když ke dni 20. 8. 2024 byla publikace na webu Národní knihovny České republiky uvedena pouze v rubrice ohlášené knihy. V závěrečné zprávě o realizaci projektu žalobkyně pouze uvedla, že kniha dosud není vytištěná a jedná o termínu, aby kniha vyšla do května 2022. Kromě zálohové faktury na tisk publikace žalobkyně nepředložila žádný doklad, který by úzce souvisel s faktickým prokázáním realizace projektu, jenž by představoval vydání předmětné publikace v tištěné podobě. Žalovaný tak setrval na svém závěru, že žalobkyně tisk publikace neprokázala.
31. K námitce, v níž žalobkyně zmiňuje komplikace způsobené pandemickou situací, žalovaný poukázal na bod 4. části I. Podmínek dotace, podle nějž je příjemce dotace povinen jakoukoliv změnu projektu písemně s uvedením důvodů předem a bez zbytečného odkladu oznámit poskytovateli, nejpozději však do 10. 12. 2021. Žalobkyně sice o komplikacích s dodávkou vybraného papíru měla poskytovatele informovat na podzim 2021, spisový materiál ale neobsahuje žádný doklad o tom, že by mu oznámila jakoukoliv změnu projektu. Tvrzení o změnách v projektu v důsledku pandemické situace tak žalobkyně neprokázala ani nedoložila.
32. Stran odevzdání publikace povinným institucím žalovaný připomněl, že správce daně oslovil dne 11. 3. 2024 Národní knihovnu České republiky a zjistil, že uvedená publikace jí ke dni 14. 3. 2024 nebyla žalobkyní ani nakladatelstvím Untitled, z.s., předložena, a Národní knihovně nebylo známo, že by tuto publikaci vlastnila kterákoliv knihovna v České republice. Ke dni 20. 8. 2024 byla publikace na webu Národní knihovny uvedena pouze v rubrice ohlášené knihy. Postup žalobkyně byl v rozporu se zákonem o neperiodických publikacích a porušil bod 12. části I. Podmínek dotace, podle kterého byla žalobkyně povinna použít dotaci v souladu s právními předpisy.
33. Žalovaný nesouhlasí s tím, že žalobkyně dostatečně prokázala pravdivost svých tvrzení a že předložila dostatek informací o účetnictví a parametrech projektu. Žalobkyně nepředložila žádný doklad, který by úzce souvisel s faktickým zrealizováním projektu, tedy vydáním publikace. Předložení kazety s uvnitř volně vloženými listy namísto knihy neprokazuje vydání publikace v tištěné podobě, ani to, že by byl projekt realizován (dokončen) ve schváleném rozsahu a kvalitě. Z postupu správce daně a žalovaného nevyplývá porušení namítané zásady zdrženlivosti a přiměřenosti zakotvené v § 5 odst. 3 daňového řádu.
34. Žalovaný poukázal na to, že žalobkyně v žádosti o dotaci uvedla, že kniha bude vydána v červnu 2021 v počtu zhruba 100 fotografií, které doplní texty, kdy cílem projektu bylo představení tvorby L. J. široké i odborné veřejnosti. Žalobkyně nepředložila žádné rozhodnutí poskytovatele, které by dokládalo schválení jakýchkoli změn rozhodnutí o dotaci. Nedošlo k naplnění cíle projektu spočívajícího v představení knihy T-Club odborné a široké veřejnosti, neboť kniha nebyla k zakoupení v žádném kamenném obchodě ani na jiných webových stránkách, vyjma webových stránek nakladatelství Untitled, z.s. Široká i odborná veřejnost dle žalovaného neměla o vydání publikace žádné povědomí, resp. neměla možnost se s touto publikací seznámit ani v knihovnách. Nelze tedy hovořit o tom, že publikace byla představena široké i odborné veřejnosti, ani o tom že žalobkyně využila dotaci hospodárně, účelně a v souladu s podmínkami dotace. Nedošlo tak k naplnění účelového určení dotace, tj. k použití dotace výlučně na účel uvedený v rozhodnutí o dotaci.

b) K vedení účetnictví

35. K účetnictví žalobkyně žalovaný uvedl, že v důsledku toho, že faktura č. 7-2021, interní č. PF 12021105, je fakturou zálohovanou, se jedná o nevyúčtovanou zálohu k platbě, která nebyla podložena řádným účetním dokladem stvrzujícím poskytnutou službu. Navíc předmětná faktura byla uhrazena až dne 8. 1. 2022, tj. po realizaci projektu. Částka 100 000 Kč tedy neměla být zahrnuta do nákladů uskutečněného projektu. Ze zprávy o daňové kontrole (str. 11) vyplývá, že v jednotlivých evidencích se liší či chybí interní čísla jednotlivých dokladů. Nelze tudíž souhlasit se žalobkyní, že se jednalo pouze o drobné překlepy či nepřesnosti; vytčená pochybení ukazují na nesoulad s podmínkami dotace i zákonem o účetnictví.

d) K výdaji za doménu jarcovjakova.com

36. Z webové domény jarcovjakova.com je zřejmé, že neslouží pouze k propagaci projektu, ale propaguje i jinou nesouvisející činnost fotografky L. J., a proto ji správce daně vyloučil z celkových nákladů projektu pro porušení části I. bodu 2. Podmínek dotace. K propagaci projektu na webových stránkách žalobkyně jako realizátorky projektu nedošlo a na jejích webových stránkách odkaz na vydání výše uvedené publikace uveden nebyl. Publikace byla dohledána pouze na internetových stránkách nakladatelství Untitled, z.s. Dotace však byla poskytnuta žalobkyni a nikoli Untitled, z.s.
37. Porušení podmínek stanovených v části I.  bodech 1., 2. a 12. Podmínek dotace, jichž se žalobkyně dopustila, nejsou považována za méně závažná porušení ve smyslu části II. Podmínek dotace, za která by bylo možno vyměřit nižší odvod. V projednávané věci byly splněny podmínky pro 100% odvod dotace ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2019, č. j. 2 Afs 364/2017-39.
38. Pokud jde o tvrzení žalobkyně o zaujatosti správních orgánů, žalovaný uvedl, že bylo pouze zjišťováno splnění podmínek dotace. Nebylo konstatováno, že se žalobkyně snažila získat dotaci nekalým způsobem. Nesouhlas žalobkyně se závěry správce daně nezakládá důvod pro tvrzení o tendenčnosti daňové kontroly.
39. Návrh na provedení svědecké výpovědi Lucie Černé označil žalovaný za nadbytečný s tím, že se žalobkyně dostatečně vyjádřila v rámci reakce na sdělení výsledku kontrolního zjištění a odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudky ze dne 26. 1. 2011, č. j. 5 Afs 6/2010-101; ze dne 16. 1. 2020, č. j. 8 Afs 58/2018-32, bod 14; ze dne 19. 9. 2022, č. j. 2 Afs 190/2021-74, bod 60 a ze dne 5. 11. 2021, č. j. 5 Afs 127/2019-35, bod 14).

5. Replika žalobkyně

40. Žalobkyně v replice vyjádřila nesouhlas s výkladem žalovaného a uvedla, že z Podmínek dotace neplyne a nikde není uvedeno, že celý projekt musí být dokončen do data 31. 12. 2021. Zopakovala, že Podmínky dotace stanoví, že realizací projektu (tj. uskutečněním projektu jako takového) se rozumí i přípravné práce a nevyžadují současně i dokončení projektu. Žalobkyně celý projekt dokončila a knihu T-club vydala, což prokazují publikace přiložené k žalobě. Žalobkyně nemohla tušit, že dojde k pandemii viru Covid-19 a jaký bude její rozsah a délka trvání. Pandemie (a s ní spojená vládní opatření) veškeré kulturní aktivity včetně tisku knih výrazně zkomplikovala.
41. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že povinnost doložit tištěnou publikaci do 31. 1. 2022 vyplývá z předtištěného formuláře „Vyúčtování projektu za rok 2021“. Takový formulář není součástí rozhodnutí o dotaci a nemůže rozšiřovat ani měnit obsah jím stanovených práv a povinností. Rozhodnutí o dotaci výslovně připouštělo, že v rozhodném období mohou být realizovány pouze přípravné práce k publikaci, a bylo tak zřejmé, že k datu vyúčtování nemusí být nutně doložena hotová publikace.
42. Žalobkyni není zřejmé, jak víc by ještě mohla prokázat tisk předmětné publikace než přiložením její fyzické kopie do spisu. Žalobkyně byla se správcem daně neustále v kontaktu a o vývoji projektu ho pravidelně informovala. Proto žalobkyně navrhuje účastnickou výpověď její jednatelky Lucie Černé, která s příslušnou úřednicí ministerstva tyto změny projektu ústně komunikovala.
43. Podle žalobkyně není vazba sešitá kovovými sponkami v knižním světě ničím neobvyklým a používá se především v nezávislých nakladatelstvích; jako příklad uvedla oceňovanou knihu American Origami. K dostupnosti publikace v obchodech žalobkyně uvedla, že všechny výtisky z webových stránek Untitled byly prodány. Kniha byla propagována spolu s filmem „Ještě nejsem, kým chci být“, který se knihou dokonce inspiroval a byl úspěšný. Tvrzení žalovaného, že veřejnost neměla možnost se o vydané publikaci dozvědět ani ji zakoupit, je dle žalobkyně absurdní a ukazuje zásadní nepochopení fungování digitálního prostředí a kulturní propagace v 21. století, která probíhá zejména skrze hyperlinky, sdílení na sociálních sítích, placené internetové reklamy a využívání zobrazovacích algoritmů fungujících v digitálním prostředí. Veřejnost rozhodně nemusela sledovat pouze konkrétní webovou stránku https://www.un-titled.org/, aby se o publikaci T-club dozvěděla, jelikož žalobkyně zajistila propagaci publikace na sociálních sítích. Žalobkyně v této spojitosti poukázala na jeden z Instagram reels propagujících výstavu L. J. a zároveň publikaci T-club, který má přes 20 000 zobrazení, a vyjmenovala knihkupectví, která publikaci nabízí (Foto Škoda a knihkupectví Univerzity Karlovy).
44. Ve výtkách žalovaného vztahujících se k doméně jarcovjakova.com žalobkyně spatřuje nedůvodný́ formalismus. Dle výkladu zastávaného žalovaným by žalobkyně měla pro každou vydanou knihu, na kterou získá dotaci, založit nové webové stránky, což je v praxi nereálné a bylo by to na českém knižním trhu zcela neobvyklé. Navíc se publikace věnuje dílu a životě L. J., a proto je nemožné ji propagovat bez jejího životního příběhu. Není tedy pravdou, že ostatní činnosti L. J. s projektem, na který́ byla dotace čerpána, nesouvisí. Žalobkyni není zřejmé, proč je žalovaný stále přesvědčen, že webová stránka https://www.un-titled.org/ patří spolku Untitled, z.s., když ji provozuje a platí žalobkyně.
45. Žalobkyně má za to, že byl naplněn účel projektu (došlo k vydání publikace předjímané v grantové žádosti), a byl dodržen i termín jeho realizace, neboť do stanoveného data byly v souladu s dotačními podmínkami realizovány přípravné práce projektu.

6.           Duplika žalovaného

46. Žalovaný se v duplice vymezil vůči tomu, že žalobkyně sice v replice tvrdí, že projekt dokončila a knihu T-club vydala, neuvádí ale žádné data ani informace, kdy se tak mělo stát. Obecné tvrzení o pozdějším vydání jen přisvědčuje zjištění správce daně o nedodržení podmínek dotace spočívajícímu v nevydání publikace v tištěné podobě do 31. 12. 2021 a porušení rozpočtové kázně.
47. K námitce žalobkyně, že nemohla předvídat pandemii, žalovaný podotkl, že rozhodnutí o dotaci bylo vydáno 16. 7. 2021, přičemž pandemie covid-19 se v České republice objevila v březnu 2020, tj. téměř o rok a půl dříve, a byla v rozhodnutí o dotaci zohledněna. Žalobkyní předložený článek A2 je ze září 2020 a pojednává o ohrožení knižního trhu pandemií covid-19 a článek Marketing & Media pojednává o ceně papíru, která se výrazně zvyšovala od ledna 2021, tudíž v době vydání rozhodnutí o dotaci již žalobkyně musela mít povědomí o krizi na knižním trhu. Zároveň byla vázána povinností jakékoliv změny projektu oznámit poskytovateli nejpozději do 10. 12. 2021, čímž mohla zabránit porušení podmínek dotace, jak potvrdil i Krajský soud v Brně v bodě 13 rozsudku ze dne 30. 4. 2025, č. j. 31 Af 9/2024-35.
48. K návrhu na provedení důkazu výpovědí Lucie Černé žalovaný konstatoval, že soudní řízení správní není pokračováním daňového nalézacího řízení; těžiště dokazování má probíhat před daňovými orgány. Není úlohou správních soudů provádět dokazování a nahrazovat, co měl již před nimi učinit daňový orgán, resp. co měla v daňovém řízení navrhnout žalobkyně k unesení svého důkazního břemene. Správce daně ani žalovaný́ žádné provedení důkazů neodmítl. Lucie Černá navíc nemůže vypovídat o skutečnostech tykajících se žalobkyně z pozice svědka, ale toliko z pozice účastníka řízení, přičemž výpověď účastníka řízení je důkazním prostředkem podpůrným, který je již ze své podstaty nadán značně limitovanou důkazní hodnotou. Lucie Černá měla možnost v průběhu daňového řízení týkajícího se porušení rozpočtové kázně uvést k věci vše, co o ní věděla, a stejně tak mohla předkládat důkazní prostředky vyvracející pochybnosti správce daně. Dle mínění žalovaného není účastnická výpověď Lucie Černé bez doložení jiných důkazních prostředků způsobilá vyvrátit zjištění správce daně.
49. Argumentace žalobkyně o společné propagaci publikace s filmem „Ještě nejsem, kým chci být“ nemá podle žalovaného přímou souvislost s předmětem řízení, protože jde o film datovaný až rokem 2025. Ohledně údajné propagace publikace na sociálních sítích a nabídky publikace v jiných knihkupectvích pak žalobkyně neuvádí ani nedokládá, kdy se tak mělo stát.

7.    Posouzení věci Městským soudem v Praze

50. Při rozhodování o žalobě soud vycházel zejména z této právní úpravy:
51. Podle § 3 písm. e) rozpočtových pravidel pro účely tohoto zákona se rozumí neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.
52. Podle § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel (ve znění účinném k datu vydání rozhodnutí o dotaci) vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou,

b) název a adresu poskytovatele,

c) poskytovanou částku,

d) účel, na který je poskytovaná částka určena,

e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,

f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,

g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit,

h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6),

i) seznam fyzických a právnických osob placených z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, na jejichž výběr se nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek,

j) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).

53. Podle § 44 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem.
54. Podle § 44a odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel odvod za porušení rozpočtové kázně činí v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.
55. Pro rozhodnutí o věci samé jsou relevantní následující ustanovení rozhodnutí o dotaci a Podmínek dotace (Podmínky dotace tvoří nedílnou součást výroku rozhodnutí o dotaci):
56. Název projektu je v rozhodnutí o dotaci vymezen takto: „T-Club, L. J.“, účelové určení dotace je vymezeno slovy „periodická publikace v tištěné podobě“ a termín konání projektu je vymezeno obdobím „leden – prosinec 2021“. Podle rozhodnutí o dotaci činí podíl dotace ze státního rozpočtu na financování projektu na jeho realizaci (v % jako max. podíl) 70 % z celkových skutečných nákladů.
57. Podle části I. bodu 1. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021.
58. Podle části I. bodu 2. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen použít dotaci výlučně na účel uvedený v tomto rozhodnutí.
59. Podle části I. bodu 4. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen jakoukoliv změnu projektu písemně s uvedením důvodů předem a bez zbytečného odkladu oznámit Ministerstvu kultury; není‑li možné změnu projektu oznámit předem, je příjemce povinen oznámit změnu bez zbytečného odkladu poté, co se o změně dozví; změny projektu však musí příjemce Ministerstvu kultury oznámit nejpozději do 10. 12. 2021; povinnost podle tohoto bodu se nevztahuje

-          na snížení celkových nákladů projektu v návaznosti na výši přidělené dotace

-          na takové změny rozpočtu projektu, které se nedotýkají struktury dotace stanovené tímto rozhodnutím.

60. Podle části I. bodu 6. Podmínek dotace příjemce dotace, pokud se projekt neuskuteční, je povinen tuto skutečnost písemně oznámit Ministerstvu kultury, a to bez zbytečného odkladu poté, co tuto skutečnost zjistí; náklady hospodárně, účelně a efektivně vynaložené v dobré víře příjemcem na akce nebo dílčí kroky v přímé souvislosti s projektem se považují za náklady vynaložené na účel uvedený v bodě 2 tohoto rozhodnutí.
61. Podle části I. bodu 8. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen zaslat odboru umění, literatury a knihoven Ministerstva kultury pozvánky na dotovanou akci (poštou či e-mailem na adresu petra.krizkova@mkcr.cz) a na vyžádání i dvě čestné vstupenky; je-li dotace čerpána na vydání periodické nebo neperiodické publikace, předložit jeden výtisk publikace, a to nejpozději spolu s vyúčtováním podle bodu 14.
62. Podle části I. bodu 9. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen použít/vyčerpat dotaci nejpozději do 31. 12. 2021, přičemž použitím dotace se rozumí zaplacení plateb hrazených z dotace v hotovosti a poukázáním plateb hrazených z dotace bezhotovostně. Mzdy a odměny z dohod o provedení práce a z dohod o pracovní činnosti lze však hradit, v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, nejpozději v lednu 2022.
63. Podle části I. bodu 11. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen (...) čerpat dotaci na základě účetních dokladů obsahujících náležitosti stanovené zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.
64. Podle části I. bodu 12. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen používat dotaci hospodárně, účelně efektivně a v souladu s právními předpisy. Projekt musí v období, na které byla dotace poskytnuta, vykazovat, pokud tomu nebrání důvody hodné zvláštního zřetele, příjmy z jeho realizace (např. ze vstupného, kursovného, prodeje katalogů apod.). Projekt nesmí být ziskový́, pokud bude realizací dotovaného projektu dosaženo zisku, bude tento příjmem státního rozpočtu, a to až do výše poskytnuté dotace.
65. Podle části I. bodu 14. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen v případě dotace poskytnuté na celoroční činnost vyhotovit vyúčtování projektu a zaslat jej Ministerstvu kultury v termínu (rozhoduje časový́ údaj o odeslání datovou schránkou nebo razítko pošty, při osobním doručení razítko podatelny Ministerstva kultury) do 31. 1. 2022. Přitom je příjemce povinen dodržovat pokyny pro vyúčtování a použít příslušné formuláře pro oblast divadla, tance, hudby a výtvarného umění zveřejněné na webových stránkách Ministerstva kultury: http://www.mkcr.cz v rubrice Profesionální umění.
66. Podle části I. bodu 15. písm. c) Podmínek dotace příjemce dotace je povinen dodržet strukturu rozpisu dotace a tato pravidla pro její použití: dotace jsou poskytovány nejvýše do 70 % nákladů (v případě periodických publikací až do 85 %). Pokud je dotace poskytnuta na celoroční činnost, lze z ní hradit mzdy a povinné odvody hrazené zaměstnavatelem.
67. Podle části I. bodu 18. Podmínek dotace příjemce dotace je povinen současně s vyúčtováním zaslat Ministerstvu kultury písemnou závěrečnou zprávu (slovní zhodnocení) o realizaci a výsledcích projektu, přičemž je povinen použít příslušné formuláře pro oblast divadla, tance, hudby a výtvarného umění zveřejněné na webových stránkách Ministerstva kultury: http://www.mkcr.cz v rubrice Profesionální umění.
68. Podle části II. Podmínek dotace porušení nebo nesplnění stanovených podmínek, jakož i neodvedení nevyčerpaných prostředků do státního rozpočtu v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), v platném znění, je porušením rozpočtové kázně, za které může podle § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění, uložit místně příslušný́ finanční úřad odvod za porušení rozpočtové kázně a penále. Za méně závažné porušení povinností příjemce dotace, za které se uloží odvod ve výši 5 % celkové částky dotace, se ve smyslu § 14 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., považuje:

a) porušení povinnosti příjemce uvádět na materiálech vytvořených v rámci projektu nebo souvisejících s jeho realizací, že se projekt uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury (část I bod 8),

b) nedodržení lhůt pro zaslání závěrečné zprávy (část I bod 18),

c) nedodržení lhůt pro předložení vyúčtování (část I bod 14),

d) nedodržení lhůt pro oznámení změn identifikačních údajů příjemce (část I bod 5),

e) porušení povinnosti příjemce zaslat výtisk vydané publikace a pozvánky na dotované akce (část I bod 8),

f) nedodržení struktury rozpisu dotace.

69. Poté, co soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
70. Soud předně považuje za potřebné zdůraznit, že k uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši odpovídající celkové výši poskytnuté dotace postačí bez dalšího již porušení povinnosti příjemce dotace stanovené v části I. bodu 1. Podmínek dotace, tedy povinnosti zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021. Tuto povinnost žalobkyně v projednávané věci evidentně nesplnila, protože projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě zjevně nebyl dokončen (zrealizován) ve stanoveném termínu. I kdyby tedy soud hypoteticky žalobkyni přisvědčil v tom, že se dalších pochybení, která jí byla napadeným rozhodnutím vytčena, nedopustila (což, jak dále uvedeno, neučinil), nemělo by to žádný vliv na závěr o zákonnosti napadeného rozhodnutí.

a) K podmínce zrealizovat projekt do 31. 12. 2021

71. Z Podmínek dotace jednoznačně vyplývá, že žalobkyně byla povinna projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě zrealizovat nejpozději do 31. 12. 2021. Vzhledem k užití dokonavého vidu slovesa zrealizovat nelze mít žádné pochybnosti o tom, že v uvedeném termínu měl být projekt dokončen, což s ohledem na účelové určení dotace znamená, že nejpozději do 31. 12. 2021 měla být předmětná publikace vytištěna. K tomu ovšem nedošlo, a veřejná kulturní služba, jejíž podpora byla cílem poskytnuté dotace, tedy žalobkyní veřejnosti poskytnuta nebyla. 
72. To, že k vydání publikace nakonec s výrazným zpožděním přece jen došlo, je pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí irelevantní. Konkrétní podmínky použití dotace včetně jejího účelového určení a termínu konání projektu byly závazně stanoveny rozhodnutím o dotaci a žalobkyně rozhodně nebyla oprávněna tyto podmínky jednostranně měnit. Termín konání projektu podpořeného poskytnutím dotace byl v rozhodnutí o dotaci jednoznačně vymezen obdobím roku 2021 a nejpozději do 31. 12. 2021 byla žalobkyně povinna projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě zrealizovat. K uvedenému datu bylo její povinností použít/vyčerpat dotaci a do 31. 1. 2022 měla předložit ministerstvu spolu s vyúčtováním jeden výtisk publikace.
73. Soud ani v nejmenším nesdílí názor žalobkyně, že porušení těchto zásadních povinností je jen drobným či formálním pochybením, pro které není na místě odvod za porušení rozpočtové kázně uložit. Představa, že v podstatě nezáleží na tom, kdy bude konkrétní projekt podpořený dotací z veřejných prostředků zrealizován, je absurdní a neakceptovatelná. Lhůta, v níž má být stanoveného účelu, na který je dotace poskytnuta, dosaženo, je ostatně podle § 14 odst. 4 písm. e) rozpočtových pravidel obligatorní náležitostí každého rozhodnutí o poskytnutí dotace, což samo o sobě svědčí o jejím významu.
74. Soud nepřehlédl, že žalobkyně v žádném ze svých podání neuvedla, kdy přesně mělo k vydání publikace dojít. V žalobě uvedla, že „publikace byla navíc později řádně vydána a šířena“; dále že „v roce 2022 přišel žalobce s nápadem nových barevných filtrů a postupně se tak měnilo směřování projektu“ a „žalobce nicméně stále pracoval s variantou klasické černobílé knihy, kterou pak nakonec odevzdal na Ministerstvo kultury v březnu 2023.“ V témže odstavci žaloby se dále uvádí, že „(s)oučasně ale žalobce stále pracoval na nové vizi, kterou dotáhl do konce v červnu 2024, kdy kniha vyšla.“ V podstatě totožné údaje se nachází i v příloze žaloby s názvem „Podrobný popis aktivit žalobce“, kde je navíc ještě zmínka o tom, že „(t)iskárna, která měla tisknout také knihu T-Club, během roku 2021/2022 zkrachovala“, na což navazuje věta „Lucie a grafička na knize T-Club pracovaly od roku 2021 do roku 2023.“
75. Z uvedeného lze oprávněně usuzovat na to, že finální podoba publikace spatřila světlo světa až v roce 2024. Pokud byla publikace dne 20. 8. 2024 na webu Národní knihovny uvedena pouze v rubrice ohlášené knihy, lze se oprávněně domnívat, že k jejímu vydání ve smyslu zákona o neperiodických publikacích došlo v rozmezí od 20. 8. 2024 do 31. 12. 2024, neboť nyní v katalogu Národní knihovny figuruje s rokem vydání 2024.
76. Na správnosti závěru žalovaného o nedodržení termínu zrealizování projektu podle části I. bodu 1. Podmínek dotace ovšem nemůže nic změnit to, že žalobkyně publikaci nakonec s mnohaletým zpožděním vydala, a zcela nepodstatná v tomto směru je samotná existence publikace a její finální podoba. Z tohoto důvodu soud shledal nadbytečným návrh žalobkyně na provedení důkazu exemplářem, resp. exempláři publikace, který žalobkyně předložila soudu společně se žalobou.
77. Žalobkyně se v žalobě i v replice dovolává té části odůvodnění rozhodnutí o dotaci, podle které realizací projektu, v souvislosti s přetrvávající pandemickou situací, se rozumí i přípravné akce či dílčí kroky realizované příjemcem v dobré víře za účelem uskutečnění projektu. Soud právě citované pasáži odůvodnění rozhodnutí o dotaci nicméně rozumí přesně tak, jak vysvětlil žalovaný v bodu 31 napadeného rozhodnutí. Ze samotné struktury odůvodnění rozhodnutí o dotaci je patrné, že výše citovaná pasáž jeho odůvodnění se vztahuje k uznatelnosti nákladů, neboť jí přímo předchází část věnující se hospodárnému využití dotace. Jedná se o zmírnění tvrdosti dotačních podmínek ve specifických situacích, aby žadatel, který projekt nakonec objektivně vůbec nemohl zrealizovat, typicky v důsledku vládních opatření reagujících na probíhající pandemii, nemusel vracet alespoň prostředky vynaložené na takové nevratné náklady, které v dobré víře vynaložil ještě dříve, než se zrealizování projektu stalo nemožným. V takovém případě se nadto nebude jednat o zrealizovaní projektu (od slovesa zrealizovat, vid dokonavý), nýbrž pouze o úkony učiněné příjemcem dotace při jeho realizaci (od slovesa realizovat, vid nedokonavý). Jak soud vyložil již v rozsudku ze dne 10. 11. 2025, č. j. 17 Af 4/2025-67 v obdobné věci týchž účastníků, výklad zastávaný žalobkyní by ve výsledku vedl k absurdním závěrům. Příjemci dotace by v termínu pro zrealizování projektu stačilo provést jakékoli přípravné akce či dílčí kroky, přičemž následně by neexistoval žádný konkrétní termín pro dokončení dotovaného projektu. Dokonce by byl možný i výklad, že jsou-li ve stanoveném termínu příjemcem dotace provedeny jakékoli přípravné akce či dílčí kroky, pak je tím projekt zrealizován, ačkoliv fakticky ani nemusí být dokončen. Takový výklad ovšem nelze akceptovat. Není totiž možné připustit, aby určitý subjekt získal dotaci, aniž by existoval jednoznačně určený termín, do kdy musí být dotovaný projekt dokončen, resp. aniž by existovala povinnost jej dokončit. Výklad výše citované části odůvodnění rozhodnutí o dotaci zastávaný žalobkyní je nejen v rozporu s jednoznačnou textací části I. bodu 1. rozhodnutí o poskytnutí dotace, ale též v příkrém rozporu s logikou a smyslem poskytování dotací. Z tohoto důvodu není na místě aplikovat v projednávané věci zásadu in dubio pro libertate, protože zde není k dispozici více akceptovatelných výkladů veřejnoprávní normy.
78. Soud k tomu dodává, že podmínky, které měla žalobkyně jakožto příjemce předmětné dotace dodržovat a plnit, byly závazně stanoveny výrokovou částí rozhodnutí o dotaci, jehož nedílnou součástí jsou Podmínky dotace. Předmětná pasáž citovaná v předchozím odstavci tohoto rozsudku, které se žalobkyně dovolává a účelově ji vytrhává z kontextu celého rozhodnutí o dotaci, je toliko součástí jeho odůvodnění a jako taková není způsobilá změnit či popřít autoritativní výrokovou část rozhodnutí o dotaci.
79. Situace žalobkyně zjevně nepředstavovala výše popsaný „pandemický“ případ, neboť žalobkyně publikaci objektivně vydat mohla, přičemž několikaleté prodlení s jejím vydáním nepochybně nebylo důsledkem protiepidemických vládních opatření, která do knižního trhu přímo nezasahovala. Navíc v době, kdy žalobkyně o dotaci žádala, pandemie covid-19 trvala již více než rok, a její dopady tak žalobkyně mohla a měla zohlednit v době, kdy o dotaci žádala. Případné komplikace související s realizací projektu žalobkyně mohla a měla řešit v souladu s částí I. bodem 4. Podmínek dotace tak, že by poskytovateli bez zbytečného odkladu písemně oznámila nemožnost realizace projektu ve stanoveném termínu s uvedením důvodů a současně požádala o změnu podmínek dotace. První zmínka o odkladu vydání publikace se však ve správním spise objevuje až v podání žalobkyně adresovaném ministerstvu dne 31. 1. 2022, tedy až po termínu, ve kterém měl být projekt zrealizován.
80. Nezbývá než shrnout, že žalobkyně evidentně nedodržela termín stanovený pro zrealizování projektu, čímž porušila bod 1. části I. podmínek dotace. Bylo na žalobkyni jakožto příjemkyni dotace z veřejných prostředků, aby se důkladně seznámila s Podmínkami dotace, plně je respektovala a bděla nad jejich dodržováním. To platí i pro podmínku písemné komunikace s poskytovatelem týkající se oznámení jakýchkoliv změn projektu. Jakákoliv ústní komunikace, kterou o změnách projektu údajně vedla jednatelka žalobkyně Lucie Černá s příslušnou úřednicí ministerstva, odporuje znění rozhodnutí o dotaci, a nemá tak žádný význam pro posouzení věci. Proto soud nepřistoupil k provedení účastnické výpovědi jednatelky žalobkyně Lucie Černé, kterou měl být prokazován obsah této ústní komunikace.
81. Jak již bylo soudem konstatováno shora, pandemická situace nebyla v roce 2021 ničím novým, a žalobkyně tak měla do svých úvah týkajících se realizace projektu při žádosti o dotaci zahrnout i tuto okolnost. Z Podmínek dotace nevyplývá, že by byla oprávněna sama měnit termín či jiné parametry dotovaného projektu s ohledem na pandemickou situaci, ceny papíru a tisku apod. Z tohoto důvodu soud neprovedl důkaz dvěma články o dopadu pandemické situace na knižní trh, které žalobkyně připojila k replice (článek ze září 2020 Knižní trh v karanténě a článek ze dne 28. 12. 2022 Ceny papíru: příliš drahý závan starých časů).
82. Soud v úvodu svého posouzení věci konstatoval, že další výtky žalovaného vůči žalobkyni, jež se týkají vedení účetnictví, včasného nepředložení povinných výtisků publikace atd., lze považovat toliko za podpůrné důvody pro stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Hlavním důvodem pro stanovení odvodu bylo to, že žalobkyně nezrealizovala projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě ve stanoveném termínu a v důsledku toho nebyl naplněn účel, na který byla poskytnutá dotace určena. Soud se přesto stručně vyjádří i k těmto podpůrným důvodům.

b) K vedení účetnictví

83. Naprosto obecná tvrzení žalobkyně, že její účetnictví je fakticky v pořádku, odpovídá zákonným požadavkům i Podmínkám dotace a případné nesrovnalosti jsou pouze drobnými překlepy či nepřesnostmi, nejsou způsobilá vyvrátit konkrétní výtky žalovaného ohledně nekonzistentního interního číslování dokladů v jednotlivých evidencích či zahrnutí zálohované faktury č. 7-2021, která nemůže být účetním dokladem ve smyslu zákona o účetnictví, do nákladů projektu. Žalobkyně žádnou relevantní námitkou nezpochybnila zjištění správce daně a žalovaného, že úhrada této zálohované faktury nebyla ze strany žalobkyně doložena řádným daňovým dokladem vyhovujícím požadavkům zákona o účetnictví.

c) K vynaložení nákladů do 31. 12. 2021

84. Náklad, který se žalobkyně pokoušela doložit zálohovanou fakturou č. 7-2021, nebylo možné oprávněně zahrnout do celkových nákladů projektu, neboť rozhodnutí o dotaci stanovilo termín konání projektu na období leden až prosinec 2021 a nejzazším termínem pro jeho zrealizování bylo datum 31. 12. 2021. V daném období musí být vypořádány všechny náklady zahrnuté do celkových nákladů projektu, ať už jsou hrazeny z dotace či nikoliv. Názor, že do projektu je možné zahrnout i náklady hrazené po datu 31. 12. 2021, které navazují na proběhlé přípravné práce hrazené z dotace, žalobkyně opět opírá o svůj nesprávný výklad části odůvodnění rozhodnutí o dotaci, podle níž se realizací projektu rozumí i přípravné akce. Byl-li příjemce dotace podle Podmínek dotace povinen zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě nejpozději do 31. 12. 2021, vztahoval se tento termín i na úhradu celkových nákladů projektu, ze kterých se posuzuje podíl dotace na celkových skutečných nákladech projektu. Soud se plně ztotožňuje se závěrem žalovaného i správce daně, že do celkových nákladů projektu, jehož termín konání byl rozhodnutím o dotaci stanoven na období leden – prosinec 2021, nelze zahrnout náklady, které byly uhrazeny po uvedeném datu, a to i když nebyly hrazeny přímo z poskytnuté dotace. Akceptace opačného názoru by vedla k tomu, že by do celkových nákladů projektu mohly být zahrnovány i náklady vynaložené příjemcem dotace v době, která se s jednoznačně stanoveným termínem projektu z časového hlediska naprosto míjí. To je ostatně i případ zmíněné zálohované faktury č. 7-2021 vystavené na částku 100 000 Kč, která byla podle zjištění správce daně zachyceného na str. 22 zprávy o daňové kontrole uhrazena v hotovosti dne 8. 1. 2022. V důsledku nesprávného zahrnutí částky uhrazené na základě této faktury do celkových skutečných nákladů projektu došlo ze strany žalobkyně k porušení povinnosti stanovené v části I. bodu 15. písm. c) Podmínek dotace, protože byl překročen maximálně přípustný 70% podíl dotace na celkových skutečných nákladech projektu.

d) K výdaji za doménu jarcovjakova.com

85. K oprávněnosti zahrnutí nákladu za doménu jarcovjakova.com soud uvede pouze tolik, že již ze samotného názvu a koneckonců i ze žalobkyní uváděného obsahu předmětných webových stránek je zjevné, že propagují osobnost fotografky L. J. a celou její tvorbu, takže nelze říci, že by přímo propagovaly publikaci, která byla předmětem dotovaného projektu. O ní nic konkrétního neuvádějí a toliko odkazují na jinou webovou stránku žalobkyně. Soud tudíž v plném rozsahu souhlasí se závěrem správce daně, jemuž v napadeném rozhodnutí přitakal i žalovaný, že náklady vynaložené na doménu jarcovjakova.com a hosting home k této doméně podle žalobkyní předložené faktury č. 2021101472 nepředstavují náklady související s realizací předmětného projektu, jímž bylo vydání publikace v tištěné podobě. Pouze na okraj soud uvádí, že skutečnost, že poplatek za doménu jarcovjakova.com fakticky hradila žalobkyně, je základní formální podmínkou jakéhokoliv dokladu uplatňovaného ve vyúčtování dotovaného projektu, a nejedná se tedy o skutečnost, která by sama o sobě prokazovala oprávněnost vynaložení takového nákladu.
86. Nedodržení lhůty dodání povinných výtisků publikace knihovnám by bylo možné samo o sobě považovat za spíše marginální pochybení, současně se však jedná o další indicii podporující závěr žalovaného, že dotovaný projekt nebyl zrealizován, tj. proveden a dokončen, ve stanoveném termínu. Žalovaným zjištěná dlouhodobá nedostupnost publikace v knihovnách zároveň svědčí o tom, že projekt po tuto dobu neplnil požadavek na poskytování veřejných kulturních služeb ve smyslu § 2 zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a nepřispíval k naplnění práva na přístup ke kulturnímu bohatství ve smyslu čl. 34 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, což je v rozporu s rozhodnutím o dotaci (viz druhý odstavec jeho odůvodnění).
87. Odvod za porušení rozpočtové kázně nemohl být v projednávané věci stanoven jinak než v plné výši poskytnuté dotace, protože nesplněním povinnosti zrealizovat projekt ve schváleném rozsahu a kvalitě ve stanoveném termínu byl zmařen účel projektu. Rozpočtová kázeň tedy byla porušena v plné částce poskytnuté dotace, nikoli pouze v její oddělitelné části (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017-33). Ani soud přitom neshledal žádnou okolnost, jež by odůvodňovala vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně v jiné (nižší) výši.
88. Žalobkyně sice v žalobě namítla, že byla ve správním řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, podstatně zkrácena na svých právech, žádné konkrétní vady řízení však v žalobě neoznačila a ani soud z úřední povinnosti nezjistil, že by řízení před správním orgánem bylo zatíženo podstatnými vadami řízení.
89. Závěrem je třeba uvést, že správce daně ani žalovaný nikterak nezpochybňovali práci žalobkyně či osobnost její jednatelky Lucie Černé, ani nevytýkali žalobkyni snahu parazitovat na státní podpoře. Důvodem uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně bylo zjištěné porušení konkrétních povinností stanovených rozhodnutím o dotaci. To, jak dlouho a jakou formou paní Lucie Černá spolupracuje s paní L. J. a na jakých akcích se podílela, je pro posouzení věci irelevantní. K popisu této spolupráce a jednotlivých uměleckých projektů obsaženému v příloze žaloby s názvem „Podrobný popis aktivit žalobce“ tudíž soud (s výjimkou údajů týkajících se doby realizace projektu T-Club) nepřihlížel.
90. Protože soud neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. prvním výrokem rozsudku jako nedůvodnou zamítl.
91. Soud dospěl k závěru, že o žalobě lze rozhodnout na základě správního spisu. Jakékoliv doplňování dokazování tedy vyhodnotil jako nadbytečné, a proto nepřikročil k nařízení jednání za účelem provedení důkazů navržených žalobkyní (další důvody, které soud vedly k tomu, že nevyhověl jednotlivým důkazním návrhům, viz výše). Za splnění podmínek zakotvených v § 51 odst. 1 s. ř. s. tudíž soud o věci samé rozhodl bez jednání.
92. Žalobkyně nebyla ve sporu úspěšná a procesně úspěšnému žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady nad rámec jeho úřední činnosti v řízení nevznikly. Soud proto ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud.

Praha 26. března 2026

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu