[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci

žalobce:  P. Š.

  bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2025, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí č. j. X, kterým zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil 30 %.
2. Žalobce v žalobě namítal, že od svých 14 let trpěl silnými úzkostmi, fobickými stavy a obsedantní myšlenkami, nebyl schopen dokončit střední školu, nejdříve studium přerušil ze zdravotních důvodů. Žalobce se neudržel ani v nejjednodušších pracovních pozicích a nezvládl ani zkrácené směny. Po několika směnách u něj došlo k opakovanému psychickému zhroucení, pociťoval strach a měl paranoidní myšlenky. Poté žalobce dostal vždy výpověď. Vždy došlo ke kolapsu psychického stavu, rozvoji úzkostí a paranoidně agresivního chování. Po těchto pokusech následovalo opakované stažení do izolace a vyhledání krizové psychiatrické péče. U žalobce přetrvává výrazná psychická únava, zvýšená senzitivita na zátěž, snížená odolnost vůči stereotypu a chronické úzkostné ladění, které může při zvýšené psychické nebo sociální zátěži rychle vygradovat. Žalobce je v trvalé péči psychiatra a psychologa, na trvalé medikaci a má terapie. Ze zprávy z psychoterapie z 9. 7. 2025 zejména vyplývá, že žalobce trpí vážnou duševní poruchou s dlouhodobým průběhem se začátky v adolescenci a nezvládá běžnou zátěž, stres ani sociální komunikaci. Jeho pracovní kapacita je minimální až nulová. Dle prognózy nelze v dohledné době očekávat začlenění do běžného pracovního procesu. Podle zprávy z psychoterapie jde u žalobce o výrazné funkční omezení. Psycholog výslovně doporučil přehodnotit posudek a rozhodnutí a přiznat žalobci invalidní důchod. Žalobce nyní navštěvuje organizaci M., o. p. s., která poskytuje podporu osobám s duševním onemocněním. Žalobce i přes psychoterapii, oporu v rodině a pomoc neziskové organizace není schopen pracovního zapojení.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shledala posudky o invaliditě ve správním řízení jako objektivní a navrhla k důkazu vyžádání posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“).
4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).
5. Soud zjistil ze správního spisu, že žalovaná nepřiznala žalobci invalidní důchod, protože pokles pracovní schopnosti žalobce nastal o 30 %. Jde o středně těžké funkční postižení, disharmonický vývoj osobnosti a poruchu autistického spektra v terénu Aspergerova syndromu.
6. Žalovaná v napadeném rozhodnutí dospěla na základě posudku o invaliditě k závěru, že žalobce nebyl invalidní, protože pokles jeho pracovní schopnosti činil 10 % pro postižení podle kapitoly V položky 7a vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Žalobce je zcela orientovaný, nepsychotický, nesuicidální, intelektově podprůměrný a netrpí dalšími posudkově významnými nemocemi. Emotivita je povětšinou stažená s expresí při hovoru o tématech, která jsou pro žalobce zajímavá, vnímání je bez poruch, myšlení rigidně fokusované, autisticky strukturované se simplexním zpracováním, přiměřeného tempa, obsahu i formy, bez známek floridní psychotické produkce. Osobnost je schizoidně strukturovaná, bez známek úzkosti. Je třeba edukace a úprava medikace. Zdravotní stav se hodnotí s doporučenou léčbou a posuzuje se celý pracovní potenciál.
7. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) soud vyžádal od PK MPSV v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobce. Podle tohoto posudku z 25. 2. 2026 byl žalobce invalidní v prvním stupni od 10. 2. 2025 (den psychiatrického vyšetření). Pokles pracovní schopnosti nastal o 40 %, a to pro postižení podle kapitoly V položky 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla schizoidní porucha osobnosti, úzkostná porucha a smíšená porucha chování a emocí. Pokles pracovní schopnosti PK MPSV zvolila vzhledem k dlouhodobé psychiatrické anamnéze. Žalobce je dlouhodobě psychiatricky léčen od 14 let, opakovaně mu byla upravována medikace pro situační dekompenzace – selhávání. Žalobce měl problémy již ve škole, po celou dobu prezentuje bizarní produkci někdy až k hranici bludu; ve škole měl absence pro úzkostné stavy; zaměstnání většinou nezvládal; nyní pracuje brigádně. U žalobce byla nutná úprava medikace, která zahrnuje více kombinací. Vzhledem ke křehkosti stavu v rámci základní diagnózy schizoidní poruchy osobnosti a psychotickým dekompenzacím při zátěži, stejně jako pro celkovou rigiditu pacienta a nízkou frustrační toleranci je pracovní schopnost žalobce narušená a od října 2025 výrazně narušená. U žalobce je podle dokumentace z října 2025 nutná terapie (čtyři kombinace) a prognóza je nejistá.
8. Žalobce s posudkem PK MPSV v Ostravě z 25. 2. 2026 výslovně písemně souhlasil a žalovaná se k němu nevyjádřila.
9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
10. Přezkoumává-li soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je jeho rozhodnutí především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení vypracovala posudek PK MPSV v Ostravě dne 25. 2. 2026. Soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí závěr posudku převzal. Proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky.
11. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
12. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
13. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 40 %, je třeba žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního ve prvním stupni, a to od 10. 2. 2025.
14. Soud zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vycházet z právního názoru soudu, že žalobce byl invalidní v prvním stupni, a to od 10. 2. 2025. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. žalovaná zahrne citovaný posudek PK MPSV v Ostravě mezi podklady pro nové rozhodnutí.

15. Neúspěšná žalovaná a úspěšný žalobce nemají právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. (žalobce žádné náklady řízení soudu nevyúčtoval).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 20. března 2026

Martina Rýznarová v. r.

samosoudkyně