č. j. 41 A 9/2026 - 21
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci
žalobkyně: N. H.
bytem X
zastoupena advokátem Mgr. Zdeňkem Burdou
sídlem Husova 48/4, Mělník
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje
sídlem Zborovská 81/11, Praha
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 12. 2025, č. j. 161280/2025/KUSK,
takto:
Odůvodnění:
1. Městský úřad Mělník jakožto stavební úřad rozhodnutím ze dne 15. 9. 2025, č. j. MUME-7571/VYS/25/PAPR (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“), nařídil žalobkyni odstranit stavbu „opěrná zeď, oplocení, přístřešek u rodinného domu č. p. X1 v obci Y“ na pozemku st. p. X2, parc. č. X3, X4, X5 v katastrálním území Y. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně podala odvolání, které žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 18. 2. 2026 domáhala zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení. Dospěl přitom k závěru, že žalobu nemůže věcně projednat, neboť je opožděná.
4. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. musí být žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podána do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
5. Takovým zvláštním zákonem je také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Podle § 306 odst. 1 tohoto zákona lze žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.
7. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána opožděně, rozhodl soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. o jejím odmítnutí (výrok I.). Návrhem žalobkyně na přiznání odkladného účinku se soud s ohledem na odmítnutí žaloby již nezabýval.
8. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nepřiznal podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Lenka Oulíková v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. A.