[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2024, č. j.: X.

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2024, č. j.: X., jímž byly zamítnuty jeho námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 16. 8. 2024, č. j.: X., kterým byl žalobci podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) pro nesplnění podmínek v ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), ode dne 8. 9. 2024 odňat invalidní důchod.

2. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že v posudku o invaliditě byly nedostatečně a nesprávně zjištěny jeho zdravotní stav a pracovní schopnosti. V prvostupňovém ani námitkovém řízení nebyla provedena jeho lékařská prohlídka, takže nemohla být objektivně určena X. Rtg vyšetření je u X. dostatečným vyšetřením k určení X., když v rámci posudku ze dne 23. 9. 2020 bylo bráno jako relevantní podklad k posouzení zdravotního stavu. Jelikož je žalobci v nejbližších měsících doporučena X., je funkční omezení více než patrné. Hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu je postižení dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Kvůli X. není žalobce schopen uplatnit se řádně ve své profesi X., což oba posudky zcela ignorují. Žalovaná porušila ust. § 3 správního řádu a neoprávněně zasáhla do žalobcova práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit s vrácením věci žalované k dalšímu řízení.

3. Vyjádření žalované a replika žalobce

3. Žalovaná po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek uvedla, že je v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem vázána posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu, neboť se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Posudek ze dne 14. 11. 2024 podle žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává všechny rozhodující skutečnosti. Rovněž proti posudku PK MPSV ze dne 21. 7. 2025 nemá žalovaná žádné výhrady a považuje ho za správný, úplný a přesvědčivý. Za současného stavu žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
4. Žalobce v replice trval na tom, že jeho zdravotní stav byl nesprávně posouzen a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena v rozporu s právními předpisy. Považoval za nepřiměřené a v rozporu s realitou, pokud žalovaná nadále zastává názor, že se může uplatnit ve svém původním oboru X.

4. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 16. 8. 2024, č. j.: X., byl žalobci podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 39 odst. 1 z.d.p. ode dne 8. 9. 2024 odňat invalidní důchod. Dle odůvodnění není žalobce invalidní ani v prvním stupni, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 6. 8. 2024, č. j.: LPS/2023/8505-P2_CSSZ, poklesla jeho pracovní schopnost o 15 %.
6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.
7. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 11. 2024, č. j.: LPS/2024/1667-NR-PLZ_CSSZ) byl zdravotní stav žalobce opět zhodnocen se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 15 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
8. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 18. 11. 2024.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
10.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
11.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
12.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
13.                      Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
14.                      Podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) z.d.p. zjistí-li se, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.
15.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV v Praze ze dne 21. 7. 2025, e. č.: SZ/2025/623-PH-22. Dne 21. 7. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru chirurgie, traumatologie. Žalobce byl přítomen jednání komise, na němž byl vyšetřen lékařem v oboru chirurgie, traumatologie. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nálezy MUDr. X., praktického lékaře, ze dnů 22. 7. 2024 a 24. 3. 2025, nálezy ortopedické MUDr. X., ze dnů 9. 9. 2024 a 2. 1. 2024 a nález neurologický MUDr. X. ze dne 7. 2. 2025. Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XV, oddílu B, položky 8a (endoprotéza na dolních končetinách lehké poruchy), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a tato činila 15 %. Jelikož dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav znemožňoval žalobci vykonávat profesi X. v plném rozsahu, byla podle ust. § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšena hodnota o 10 % na celkových 25 %. Postižení nebylo možno hodnotit dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., neboť pod tuto položku spadá funkčně významné X. Po X. se stav X. zlepšil, žalobce neudával subjektivně obtíže stran X. V souvislosti s X. lze konstatovat zlepšení zdravotního stavu oproti období před operací, kdy byla žalobci pro X. od 28. 8. 2020 uznána invalidita prvního stupně.
16.                      Z posudku PK MPSV v Praze ze dne 21. 7. 2025 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti lékaře v oboru chirurgie, traumatologie, k datu vydání napadeného rozhodnutí zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla přítomnost umělé kloubní náhrady X. kloubu. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly XV, oddílu B, položky 8a, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a činila 15 %. PK MPSV neshledala žalobce invalidním ani v prvním stupni, když ve smyslu ust. § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšila hodnotu o 10 % na celkových 25 %. Datum zániku invalidity bylo stanoveno ke dni 6. 8. 2024 a platnost posudku byla určena bez omezení.
17.                      Žalobce ve vyjádření k posudku, doručeném soudu dne 15. 10. 2025, nesouhlasil s jeho závěry. Žalobci činí největší obtíže při vykonávání práce převážně X. Komise zhodnotila žalobcův zdravotní stav nekomplexně a bez ohledu na kombinaci X. a dalších zdravotních komplikací.
18.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV v Praze ze dne 21. 7. 2025, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy endoprotézy na dolních končetinách lehké poruchy, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti (ke dni vydání napadeného rozhodnutí, a to ode dne 6. 8. 2024) nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Z posudku PK MPSV v Praze je zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě zdravotnické dokumentace tak, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
19.                      Vyhláška č. 359/2009 Sb. ani žádný jiný právní předpis nezakotvují právo posuzovaného na osobní vyšetření posudkovým lékařem. Je toliko na úvaze posudkového lékaře, zda shledá shromážděné listinné dokumenty v podobě lékařských zpráv dostačujícími pro vytvoření posudkového závěru. PK MPSV nicméně osobní vyšetření žalobce přímo na jednání komise provedla, a to odborným lékařem v oboru chirurgie, traumatologie; přesto neshledala důvod se odchýlit od dosavadních závěrů obou posudků Institutu posuzování zdravotního stavu.
20.                      Komise přihlédla i k X., postižení však přesto neseznala rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
21.                      PK MPSV v Praze v posudku vysvětlila, proč žalobcovo postižení nelze podřadit pod položku 1b obsaženou v kapitole XIII, oddílu A, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V posudku se rovněž výslovně konstatuje, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav znemožňoval žalobci vykonávat profesi X. v plném rozsahu, a proto byla podle ust. § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšena hodnota poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 10 % na 25 %.
22.                      Komise rovněž řádně odůvodnila, v čem shledává zlepšení žalobocova zdravotního stavu oproti předchozímu období, kdy mu byla invalidita přiznána; zlepšení zdravotního stavu je spojeno s X.
23.                      Komise po objektivním posouzení seznala coby rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu přítomnost umělé kloubní náhrady X. kloubu. K obtížím s X. přihlédla, zhodnotila je a přesvědčivě odůvodnila, proč se o hlavní postižení nejedná. Subjektivní vnímání žalobce na uvedeném nic nemění. Komise k ostatním postižením přihlédla i v určení snížení míry pracovní schopnosti o dalších 10 %, což je maximum možného dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.
24.                      Posudek PK MPSV byl zpracován velmi pečlivě, jeho označení za formální posouzení není přiléhavé. Komise konstatovala nemožnost vykonávat profesi X. v plném rozsahu, primárně proto byla žalobci snížena míra pracovní schopnosti o dalších 10 %.
25.                      Soud doplňuje, že všechny tři posudky (prvostupňový ze dne 6. 8. 2024, druhostupňový ze dne 14. 11. 2024 i posudek PK MPSV ze dne 21. 7. 2025) konstatovaly totožnou rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se zařazením do shodné položky dle vyhlášky o posuzování invalidity. PK MPSV hodnotila vyšší mírou snížení pracovní schopnosti toliko z důvodu přihlédnutí k dalším postižením a především pro výraznější omezení pracovního uplatnění. Plná shoda všech tří lékařských posudků na základní diagnóze dodává jejich závěrům ještě vyšší míru přesvědčivosti.
26.                      Jelikož soud neshledal ani porušení žalobcem obecně zmiňovaných základních zásad správního řízení, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
27.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 24. února 2026

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce