[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2025, č. j.: X.

takto:

1. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2025, č. j.: X., se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2025, č. j.: X., jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 12. 2. 2025, č. j.: X., kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek v ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“).

II. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její zdravotní stav nebyl v posudku ze dne 3. 7. 2025 komplexně posouzen na základě předložené zdravotnické dokumentace a nebylo přihlédnuto ke všem jejím obtížím. Posudek ignoruje její současný stav, kdy není schopna pracovního poměru a již roky je vedena na úřadu práce. Kvůli X., když X. je nevyléčitelné onemocnění, které se maximálně může dát do klidnějšího režimu. Žalobkyně trpí X. Nemá prostředky na obživu, chtěla by pracovat jako bývalá X., ale zdravotní problémy to nedovolují. Žalobkyně citovala rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j.: 6 Ads 27/2020-36, v němž se požaduje, aby se komise vypořádala se všemi namítanými rozhodnými skutečnostmi. Navrhla provedení kontrolní prohlídky onemocnění X.
3. Žalobkyně k žalobě připojila lékařskou zprávu z neurologie MUDr. X. ze dne 18. 6. 2025. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalované

4. Žalovaná po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení uvedla, že je v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem vázána posudkem Institutu posuzování zdravotního stavu, neboť jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Posudek ze dne 3. 7. 2025 podle žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává všechny rozhodující skutečnosti. Nesouhlasí-li žalobkyně s medicínským posouzením zdravotního stavu, navrhla žalovaná provedení důkazu odborným lékařským posouzením ze strany posudkové komise. Za současného stavu žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

IV. Obsah správního spisu

5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že prvoinstančním rozhodnutím ze dne 12. 2. 2025, č. j.: X., byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek v ust. § 38 z.d.p. Dle odůvodnění není žalobkyně invalidní ani v prvním stupni, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 29. 1. 2025, č. j.: LPS/2024/ 27190-P2_CSSZ, poklesla její pracovní schopnost o 20 %.
6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
7. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 3. 7. 2025, č. j.: LPS/2025/110-NR-VYS_CSSZ) žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 z.d.p., míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
8. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 18. 7. 2025.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
10.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci
    ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
11.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
12.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
13.                      Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
14.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV v Praze ze dne 11. 12. 2025, e. č.: SZ/2025/1555-PH-6. Dne 11. 12. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru fyziatrie a rehabilitačního lékařství. Žalobkyně byla přítomná jednání komise, na němž byla vyšetřena lékařem v oboru fyziatrie a rehabilitačního lékařství. PK MPSV měla k dispozici dokumentaci Institutu posuzování zdravotního stavu, X. a praktické lékařky MUDr. X. spolu se zprávou z neurologie MUDr. X. ze dne 18. 6. 2025. Konstatovány byly X. Komise shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla revmatoidní artritida dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 2b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Zvolený bodový strop pro další postižení byl zvýšen o 10 % na výsledných 45 % poklesu pracovní schopnosti. Žalobkyně byla schopna vykonávat své dosavadní zaměstnání – X. – pouze za úlevových podmínek, tj. s převahou činností cestou domácí práce s přizpůsobením pracovního nasazení aktuálním zdravotním obtížím.
15.                      Z posudku PK MPSV v Praze ze dne 11. 12. 2025 vyplývá, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně ode dne 18. 6. 2025, tj. dne vyšetření odborným neurologem, invalidní v prvním stupni podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %, doba platnosti posudku byla stanovena bez omezení.
16.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV v Praze ze dne 11. 12. 2025, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy postižení dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 2b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu žalobkyniny schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Z posudku PK MPSV v Praze je zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně byl komplexně posouzen na základě zdravotnické dokumentace, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
17.                      Podle posudku PK MPSV v Praze byla žalobkyně invalidní v prvním stupni s poklesem pracovní schopnosti o 45 %. Z tohoto důvodu soud na základě ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet z posudku PK MPSV v Praze a zaujme stanovisko, že byly splněny podmínky pro přiznání invalidity, čemuž přizpůsobí další procesní postup.
18.                      Podle ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána.
19.                      Soud nepovažoval za potřebné ani vhodné přistoupit ke zrušení i prvostupňového rozhodnutí, neboť plnou nápravu je možné zjednat v obnoveném námitkovém řízení.
20.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně měla ve věci úspěch, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 24. února 2026

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce