[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci

žalobkyně: Seznam.cz, a. s., IČO: 26168685
sídlem Radlická 3294/10, 150 00 Praha 5

 zastoupená advokátem Mgr. Matyášem Kuželou

sídlem Truhlářská 1104/13, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v poskytnutí informací uvedených ve sdělení ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, pod body 2), 3), 4), 5);

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v poskytnutí informací na základě žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále „informační zákon“) ze dne 22. 8. 2024. Na základě této žádosti poskytl žalovaný žadateli sdělením ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, mimo jiné následující informace:

2)      Účastníkem správního řízení je společnost Seznam.cz, a.s., se sídlem Radlická 3294/10, Smíchov, 150 00 Praha 5, IČO 26168685.

3)      Úřad zahájil řízení ex offo, tj. z úřední povinnosti, žádný podnět mu nepředcházel.

4)      Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 11 odst. 1 zákona a/nebo článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie spatřuje Úřad v tom, že soutěžitel Seznam.cz jako provozovatel realitního portálu Sreality.cz bez objektivně ospravedlnitelných důvodů:

i)        uplatňuje na portálu Sreality.cz cenové schéma s progresivně se zvyšující cenou za jeden inzerát za den při klesajícím množství vystavených inzerátů, přičemž rozdíly v cenách se mohou blížit až padesátinásobku;

ii)      považuje pro účely ceníku služeb Sreality.cz za jeden subjekt jednotlivé realitní zprostředkovatele, kteří na základě smlouvy poskytují realitní zprostředkování jménem jiného realitního zprostředkovatele, nebo tak sice činí svým jménem, ale s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky jiného realitního zprostředkovatele.

5)      Uvedené jednání soutěžitele Seznam.cz ztěžuje působení realitním zprostředkovatelům vystavujícím menší množství inzerátů v oblasti zprostředkování prodeje a pronájmu nemovitostí a mohlo by být v uvedené oblasti způsobilé narušit hospodářskou soutěž k újmě některých realitních zprostředkovatelů a/nebo konečných spotřebitelů a rovněž ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie. Správní řízení je ve fázi dokazování.

II. Shrnutí stanovisek účastníků řízení

2. Žalobkyně se domáhá určení, že poskytnutí informací žalovaným ve sdělení ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, bylo nezákonným zásahem. Namítá, že žalovaný poskytl žadateli neveřejné informace, které se žalobkyně přímo týkají, v důsledku čehož bylo zasaženo do jejího práva na ochranu soukromí a do práva na informační sebeurčení. Žalovaný poskytl žadateli informace de facto ve stejném rozsahu, v jakém je sdělil žalobkyni v oznámení o zahájení správního řízení. Poskytnutí informace o šetření údajného přestupku spáchaného žalobkyní může negativně zasáhnout do její dobré pověsti a může ji poškodit jak v očích veřejnosti a uživatelů jejích služeb, tak při jednání se zákazníky a obchodními partnery. Tím spíše, pokud jsou ze strany žalovaného zároveň publikována i nepravdivá a ničím nepodložená obvinění (např. o zastrašování žalovaného žalobkyní). Postup žalovaného je nepřiměřený a vykazuje znaky svévole, žalovaný jím porušil základní zásady činnosti správních orgánů. Žalovaný nesprávně posoudil a vyhodnotil povahu a přiměřenost požadovaných informací a nedostatečně zohlednil dopad jejich poskytnutí a možného zveřejnění na práva a oprávněné zájmy žalobkyně. Zároveň neumožnil žalobkyni, jíž se poskytované informace přímo týkají, aby při vyřizování žádosti uplatňovala a hájila svá práva a oprávněné zájmy. V rámci (patrně neprovedeného) posouzení proporcionality poskytnutí informací měl žalovaný zohlednit i skutečnost, že poskytnuté informace by měly být zveřejněny. Žalovaný si byl patrně vědom negativních dopadů eventuálního zveřejnění informací, neboť poskytnuté informace na svých webových stránkách nepublikoval a namísto toho pouze konstatoval, že informace poskytl.
3. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že poskytnutí informací nebylo nezákonným zásahem. Informační zákon ani další právní předpisy neobsahují žádný důvod, pro nějž by nebylo možno na žádost dle informačního zákona poskytnout informace obsažené ve sdělení. Obecné zásady správního řízení žalovaný neporušil. Žalobkyně ignoruje zásadu jednotnosti a vnitřní bezrozpornosti právního řádu. Poskytnuté informace jsou pouze informativního charakteru a nezasahují do subjektivních práv žalobkyně. Navíc v okamžiku jejich poskytnutí žadateli byly do značné míry veřejně známé, a to především díky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2024, č. j. 31 A 25/2024-85. Otázka zveřejňování poskytnutých informací nesouvisí s tvrzeným nezákonným zásahem. Není sporu o tom, že zveřejnění doprovodné informace podle § 5 odst. 3 informačního zákona do práv žalobkyně nezasáhlo. Poskytnuté informace žalovaný na svých webových stránkách nezveřejnil právě z důvodu šetření práv žalobkyně.

III. Posouzení věci

4. Krajský soud v Brně shledal, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě osobou k tomu oprávněnou a směřuje proti úkonu správního orgánu, který pojmově může být zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) [k tomu blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, č. j. 1 As 189/2014-50, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012-62, a nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 2/99]. Soud proto přistoupil k přezkumu zákonnosti tvrzeného zásahu, a to podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 in fine s. ř. s.).
5. Krajský soud předesílá, že o nyní posuzované žalobě rozhoduje již podruhé. Rozsudkem ze dne 13. 5. 2025, č. j. 31 A 81/2024‑70, žalobě vyhověl a určil, že poskytnutí shora specifikovaných informací bylo nezákonným zásahem. Požadované informace se totiž žalobkyně bezprostředně dotýkají a jejich poskytnutí je potenciálně způsobilé zasáhnout do jejího práva na informační sebeurčení. Pokud žalovaný nevyrozuměl žalobkyni o tom, že žádosti o informace chce vyhovět, nedal jí prostor pro vyjádření, nepřípustně ji zkrátil na procesních právech, a dopustil se tak nezákonného zásahu.
6. Rozsudek krajského soudu ze dne 13. 5. 2025 však zrušil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozsudkem ze dne 28. 11. 2025, č. j. 2 As 115/2025-55. NSS souhlasil, že pochybení povinného subjektu, který neumožní osobě, jíž se požadované informace týkají, uplatňovat v řízení o žádosti o tyto informace práva a hájit své oprávněné zájmy, může být vadným postupem majícím vliv na zákonnost samotného poskytnutí požadovaných informací (shodně rozsudek NSS ze dne 12. 7. 2023, č. j. 3 As 78/2021‑39), neboť tím může dojít k dotčení práva na informační sebeurčení. Podle NSS však takový vadný postup není vždy nezákonným zásahem. O takovou situaci by se jednalo v případě, kdy by existovaly skutečnosti svědčící o tom, že šlo o informace, jejichž poskytnutí právní sféru žalobkyně zasáhlo. Krajský soud měl podle NSS posoudit, zda šlo o takové informace, které zasáhly ‑ nikoli potenciálně mohly zasáhnout ‑ do sféry žalobkyně. Krajský soud opomněl vypořádat otázku, jde-li o případ, kdy by bylo nadbytečné vyrozumění a následné vyjádření žalobkyně k tomu, zda jsou dány důvody, pro které informace poskytnout nelze.
7. NSS dále dospěl k závěru, že veškeré poskytnuté informace jsou obsaženy v rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 6. 2024, č. j. 31 A 25/2024-85.
8. Krajský soud věc v návaznosti na rozsudek NSS znovu projednal. Při jednání dne 10. 3. 2026 účastníci setrvali na svých písemných stanoviscích. Nad rámec toho žalobkyně označila za chybný názor NSS, podle kterého byly v době poskytnutí všechny dotčené informace již zveřejněny v rozsudku zdejšího soudu č. j. 31 A 25/2024-85. Ten se totiž týkal předběžného šetření, nikoliv správního řízení o přestupku. Podle žalobkyně se tak jednalo o nové informace ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) informačního zákona. Žalovaný naopak s touto argumentací nesouhlasil.
9. Podle § 82 s. ř. s. [k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
10. Žaloba není důvodná.
11. Krajský soud si je vědom, že shora uvedenými závěry NSS je bezpodmínečně vázán. NSS krajskému soudu vytknul, že se nezabýval tím, zda v daném případě s ohledem na argumentaci žalobkyně existovaly důvody pro odepření poskytnutí informací. Zároveň je však krajský soud vázán také závěrem, že v době poskytnutí informací již byly všechny tyto informace zveřejněny v rozsudku zdejšího soudu č. j. 31 A 25/2024-85.
12. Soud sdílí názor žalobkyně, že informace zveřejněné v rozsudku č. j. 31 A 25/2024-85 se týkaly předběžného šetření podle § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, nikoliv řízení o přestupku dle § 22a odst. 1 písm. c) téhož zákona. V době vydání označeného rozsudku totiž řízení o přestupku, kterého se týkají požadované informace, ještě nebylo vůbec zahájeno (srov. bod 39 rozsudku č. j. 31 A 25/2024-85). Ostatně již v rozsudku ze dne 13. 5. 2025 v této věci soud rozlišil (bod 14), že v nyní posuzovaném případě došlo k poskytnutí informací nad rámec informací uvedených v rozsudku č. j. 31 A 25/2024-85. Nicméně krajský soud nemůže tyto závěry při svém rozhodování nijak zohlednit, neboť je vázán názorem vyjádřeným v této věci v rozsudku NSS č. j. 2 As 115/2025-55.
13. Krajský soud tedy hodnotil, jak mu uložil NSS (viz bod 50 rozsudku č. j. 2 As 115/2025-55), „zda by žalobní argumentace mohla vést k závěru, že požadované informace v důsledku převažujícího práva na informační sebeurčení poskytnuty být neměly“, a zohlednil, že „veškeré požadované informace se již ve veřejném prostoru nacházely“ (zvýraznění doplněno zdejším soudem). Vázán tímto právním názorem dospěl k závěru, že žaloba nemůže být důvodná. I pokud by totiž existovaly důvody pro odepření poskytnutí požadovaných informací ve smyslu informačního zákona, nemohl žalovaný svým postupem zasáhnout do práv žalobkyně intenzitou, která by vedla k deklaraci nezákonnosti zásahu. Jakuzavřel NSS, dotčené informace již byly zveřejněny v rozsudku zdejšího soudu č. j. 31 A 25/2024-85. S ohledem na to pak nemohlo být následné poskytnutí informací žalovaným nepřiměřeným či svévolným zásahem do práv žalobkyně. Za daného skutkového stavu nemohl zásah žalovaného do práv žalobkyně poskytnutím dotčených informací dosáhnout takové intenzity, aby soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji zamítl.
14. Zdejší soud se nezabýval žalobní námitkou směřující proti zveřejnění poskytnuté informace dle § 5 odst. 3 informačního zákona v omezeném rozsahu oproti informaci poskytnuté žadateli, neboť se tato námitka míjí s předmětem řízení. Žalobkyně učinila předmětem právě projednávané věci jasně vymezený zásah spočívající v poskytnutí informací sdělením ze dne 3. 9. 2024. Pozdější skutečnosti jsou irelevantní, neboť jednak nejsou součástí skutkového stavu v době zásahu, jednak ani nemohou vypovídat o zákonnosti tohoto zásahu k okamžiku jeho uskutečnění.
15. Krajský soud nad rámec správního spisu provedl dokazování pouze oznámením o zahájení správního řízení ze dne 6. 8. 2024, č. j. ÚOHS-29992/2024/872. Zbývající navržené důkazy soud neprováděl. Tiskové zprávy žalovaného ze dne 21. 8. 2024 a 28. 8. 2024 se dle žalobních tvrzení týkají jednání žalovaného, které žalobkyně neoznačila jako nezákonný zásah a které o nezákonnosti následného poskytnutí informací nemohou vypovídat. Přípisy žalobkyně ze dne 23. 9. 2024 a 11. 10. 2024, sdělení žalovaného ze dne 7. 10. 2024 a usnesení žalovaného ze dne 25. 10. 2024, č. j. ÚOHS-40566/2024/872, nejsou součástí skutkového stavu, který tu byl v době zásahu.

IV. Závěr a náklady řízení

16. Na základě shora uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 87 odst. 3 s. ř. s. 
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, co jeho původní rozhodnutí zrušil Nejvyšší správní soud. To neplatí, je-li důvodem kasační stížnosti námitka, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Brno 12. března 2026

Mgr. Petr Šebek v. r.

předseda senátu