41 Az 28/2025-30
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci
žalobce: A. S.
státní příslušnost: X
X
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2025, čj. OAM-1070/ZA-ZA12-ZA01-2025,
takto:
Odůvodnění:
I. Žádost žalobce o mezinárodní ochranu a rozhodnutí žalovaného
1. Žalobce požádal loni v září o udělení mezinárodní ochrany. Jako poslední místo bydliště ve vlasti označil okres X, obec X. Tvrdil, že v blízkosti jeho bydliště spadla v zimě 2024 bomba, která mířila z Ukrajiny. Bojí se proto vrátit domů, protože by se to mohlo opakovat. Obává se, že by se mohl válečný konflikt přesunout též na území Moldavska. Doplnil to fotografiemi, které žalovanému zaslal.
2. Žalovaný si pro své rozhodnutí opatřil podklad s názvem Informace OAMP – Moldavsko: Základní přehled o zemi ze dne 7. 5. 2025 („Informace OAMP“). V ní se mj. uvádí: „V Moldavsku nedochází k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního. Země se neúčastnila žádného mezinárodního vojenského konfliktu, ani zde neprobíhal žádný vnitřní ozbrojený konflikt. Bezpečnostní situace – přes obavy z rozšířeni ruské agrese z Ukrajiny do Moldavska – zůstávala k datu vzniku této zprávy stabilní.“
3. Rozhodnutím ze dne 8. 10. 2025, čj. OAM-1070/ZA-ZA12-ZA01-2025 („rozhodnutí žalovaného“), kterým žalobci neudělil žádnou z forem mezinárodní ochranu. Ve vztahu k doplňkové ochraně podle § 14a odst. 1 a 2 písm. c) zákona o azylu, kterou lze udělit v případě hrozby vážné újmy spočívající ve vážném ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, odkázal na výše citované zjištění plynoucí z Informace OAMP.
II. Žaloba a vyjádření žalovaného
4. Žalobce namítá, že rozhodnutí žalovaného vychází z neúplně posouzeného skutkového stavu. Žalovaný uvádí jako bydliště žalovaného nesprávně obec X, přičemž správný název je X. Tato obec se nachází asi tři kilometry od hranic s Ukrajinou a míra rizika pramenícího z války je značná. Na moldavské území v blízkosti ukrajinských hranic od začátku války dopadá válečná munice pravidelně. Žalobce z toho vyvozuje závažné riziko pro svou bezpečnost. Není podle něj podstatné, kde konkrétně se válečný konflikt odehrává, nýbrž to, jestli mu hrozí nebezpečí v zemi původu, což hrozí. Zároveň možnost vnitřního přesídlení pro něj nepřipadá v úvahu, jelikož jeho rodina a majetek se nachází ve výše zmiňované obci.
5. Žalovaný ve svém vyjádření hájí své rozhodnutí jako zákonné.
III. Posouzení věci
6. Žaloba není důvodná.
7. Žalobní námitky a jim odpovídající tvrzení, která žalobce zmínil před žalovaným, mohou být relevantní jen z pohledu doplňkové ochrany podle § 14a odst. 1 a 2 písm. c) zákona o azylu a hrozeb plynoucích v tomto případě z mezinárodního ozbrojeného konfliktu (blíže viz bod 3 výše). K tomu si žalovaný opatřil dostatečný podklad v podobě Informace OAMP, opřenou o náležité zdroje, ze které plyne jasný skutkový závěr, že v zemi původu žalobce žádný ozbrojený konflikt, který by zavdával důvod pro udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 1 a 2 písm. c) zákona o azylu, neprobíhá. Z Informace OAMP pak plyne stabilní stav, pokud jde o bezpečnostní situace a obavy z přenosu rusko-ukrajinského konfliktu na území Moldavska.
8. Žalovaný tedy rozhodl po právu a s oporou v adekvátních podkladech, pokud žalobci mezinárodní ochranu neudělil (z posledního roku ve vztahu k Moldavsku viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu z 29. 1. 2025, čj. 3 Azs 178/2024-32, bod 13, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě z 27. 2. 2025, čj. 62 Az 28/2024-42, bod 21, nebo rozsudky Krajského soudu v Praze z 4. 4. 2025, čj. 57 A 2/2025-27, bod 57, a z 28. 7. 2025, čj. 50 A 15/2025-26, bod 60).
9. Soud dodává, že velmi oceňuje podobu rozhodnutí žalovaného i po formální stránce. Na rozdíl od většiny rozhodnutí, se kterými se soud setkává, mělo přehlednou strukturu, která zvýšila přesvědčivost rozhodnutí žalovaného. Bylo by určitě záhodno, aby tuto praxi žalovaný následoval.
IV. Závěr a náklady řízení
10. Soud posoudil žalobní námitky jako nedůvodné. Žalobu proto zamítl. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud mu proto nepřiznal právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát.
Brno 23. února 2026
Martin Kopa, v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: E. D.