USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KK/2521/DS/25-4 ze dne 10. 2. 2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

Odůvodnění:

1. Žalobce brojí proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, jímž byl žalobce uznán vinným přestupkem podle § 125f odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) v souvislosti s porušením § 10 odst. 3 téhož zákona. Tohoto přestupku se měl dopustit stručně řečeno tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky Xa nezajistil, aby při užití vozidla byla na pozemní komunikaci dodržována pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu. Konkrétně dne 9. 3. 2025 v 9:18 hod. nezjištěný řidič vozidla registrační značky Xa jel v úseku Karlovy Vary – Olšová Vrata na silnici I/6 ve směru jízdy na Prahu průměrnou rychlostí 101 km/h, a to v úseku, kde je nejvyšší dovolená rychlost stanovená obecnou úpravou na 90 km/h (§ 18 odst. 3 zákona o silničním provozu), čímž v měřeném úseku překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec minimálně o 11 km/h.
2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou. Zároveň navrhl, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Důsledkem napadeného rozhodnutí hrozí žalobci nepřiměřená újma, neboť je sankcionován za přestupek, který nespáchal. Pachatel přestupku je přitom žalovanému znám. Žalobu nepovažoval za zjevně nedůvodnou a přiznání odkladného účinku neshledal v rozporu s veřejným zájmem.

Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

3. Soudní řád správní stanoví v § 73 odst. 2 dvě podmínky, které musí být současně splněny k tomu, aby bylo možné přiznat žalobě odkladný účinek: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; (2) přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.  
4. Je na žalobci, aby tvrdil a osvědčil naplnění první z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že by výkon nebo právní následky rozhodnutí pro něj znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Závisí na žalobci, zda specifikuje, v čem má újma spočívat, a aby takto tvrzené skutečnosti patřičně doložil. Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný (srov. usnesení KS v Praze č. j. 45 A 4/2013-29 ze dne 6. 2. 2013, č. 2852/2013 Sb. NSS).
5. Žaloba zásadně nemá odkladný účinek, což platí i pro případy, kdy v řízení nemůže vzniknout újma jiným osobám (např. tam, kde žádné jiné osoby v řízení nevystupují). Hrozící újma proto nesmí být vzhledem k poměrům žalobce bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde‑li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žalobci vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod. (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 10 Ads 99/2014-58 ze dne 1. 7. 2015, č. 3270/2015 Sb. NSS).
6. V souzené věci žalobce neosvědčil, že mu zaplacením pokuty 2 000 Kč a náhrady nákladů správního řízení 2 500 Kč vznikne nepřiměřená újma, která by mu způsobila vážné nevratné, nebo neobvyklé následky. Žalobce své tvrzení o nepřiměřené újmě nijak blíže nerozvedl a ani neosvědčil. Pro přiznání odkladného účinku nestačí jen to, že žalobce tvrdí, že pro něho zaplacení určité finanční částky představuje nepřiměřenou újmu. Musí tyto tvrzené následky rovněž řádně prokázat. Což se v nynější věci nestalo. Nad rámec toho na nedostatek konkrétních tvrzení byl žalobce soudem upozorněn v odst. 10 usnesení č. j. 35 A 5/2026-18 ze dne 19. 2. 2026, na což žalobce nijak nereagoval.
7. Jelikož nebyla splněna již první kumulativní podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud se nezabýval případným rozporem s veřejným zájmem.

Závěr

8. Z výše uvedených důvodů soud návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nevyhověl (§ 73 odst. 2 s. ř. s. a contrario). Učinil tak bez vyjádření žalovaného, neboť ani po jeho vyjádření by s ohledem na obsah návrhu žalobce nemohl rozhodnout jinak.
9. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví činí 1 000 Kč (položka 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 9 As 270/2023-21 ze dne 4. 6. 2024, č. 4616/2024 Sb. NSS, odst. 23).
10. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku. Podle § 4 odst. 1 písm. h) per analogiam zákona o soudních poplatcích je žalobce povinen zaplatit poplatek ve stanovené lhůtě na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 3539000526.

Poučení:

Plzeň 26. února 2026

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce