USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: T. S., zastoupená JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2026, č. j. 3 A 134/2025-19,

takto:

I. Kasační stížnost   se odmítá.

II. Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]              Kasační stížností ze dne 21. 1. 2026 žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2026, č. j. 3 A 134/2025-19.

[2]              Jelikož kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti podle § 106 odst. 1 soudního řádu správního (dále „s. ř. s.“), a to konkrétně její důvody ve smyslu § 103 odst. 1 téhož zákona, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 5. 2. 2026, č. j. 21 Azs 4/2026-8, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení popsanou vadu odstranila. Současně ji soud poučil o tom, že nebudou‑li vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta.

[3]              Usnesení bylo doručeno zástupkyni stěžovatelky do datové schránky dne 5. 2. 2025 (viz doručenka připojená k č. l. 8 spisu Nejvyššího správního soudu). Stěžovatelka však důvody kasační stížnosti ve stanovené lhůtě (ostatně ani ke dni tohoto rozhodnutí) nedoplnila.

[4]              Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.

[5]              Z § 106 odst. 3 s. ř. s. vyplývá, že nemá‑li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

[6]              Ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. pak stanoví, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude‑li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví‑li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

[7]              Stěžovatelka byla řádně vyzvána k odstranění vad kasační stížnosti doplněním jejích důvodů, a byla rovněž poučena o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranila. Chybějící důvody kasační stížnosti přitom brání v pokračování v řízení o kasační stížnosti, neboť v něm je Nejvyšší správní soud těmito důvody vázán (§ 109 odst. 4, část věty před středníkem s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

[8]              O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona, dle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. března 2026

       JUDr. Tomáš Rychlý  

předseda senátu