[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2025, č. j.: X.

takto:

1. Rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2025, č. j.: X., se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 405 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2025, č. j.: X., jímž byly zamítnuty jeho námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2024, č. j.: X., kterým byl žalobci od 11. 7. 2024 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“).

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal rozpory v posuzování zdravotního stavu jednotlivými lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu, kdy byl původně hodnocen pro X., zatímco v řízení o námitkách šlo o hodnocení pro X., což neodpovídá jeho skutečnému stavu. Má X. Trpí X. Žalobcovo postižení odpovídá položce 1c, oddílu C, kapitoly XIII, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pokud by byl stanoven pokles pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí 40 % až 60 % a hodnota by byla navýšena o 10 %, vznikl by mu nárok na uznání invalidity třetího stupně. Jednotliví lékaři Institutu posuzování zdravotního stavu se nezabývali všemi zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pročež žalobce považuje napadené rozhodnutí za neúplné a nepřesvědčivé.
3. Poněvadž jde o odborné medicínské znalosti, žalobce navrhl, aby soud vyžádal posudek od PK MPSV. Závěrem žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení za součaného přiznání náhrady nákladů řízení.

III. Vyjádření žalované a replika žalobce

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. V otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu, neboť obdobně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav žalobce posouzen komplexně nad rozsah námitek. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu bylo zjištěno, že od 11. 7. 2024 se u žalobce jednalo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p., žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí prvního stupně. V posudku PK MPSV ze dne 19. 8. 2025 je zdravotní stav žalobce hodnocen jako invalidita druhého stupně, funkční postižení bylo hodnoceno podle kapitoly XIII, oddílu C, položky 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Žalovaná s tímto hodnocením PK MPSV souhlasila a ponechala rozhodnutí soudu na jeho úvaze.
5. Žalobce v replice ze dne 24. 11. 2025 odkázal na své vyjádření k posudku PK MPSV a trval na svém návrhu, aby PK MPSV doplnila posudek o vyjádření, zda by u žalobce bylo možno zvýšit horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti až o deset procentních bodů ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb.

IV. Obsah správního spisu

6. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že prvoinstančním rozhodnutím ze dne 10. 10. 2024, č. j.: X., byl žalobci podle ust. § 38 písm. a) z.d.p. přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Dle odůvodnění byl žalobce invalidní v prvním stupni podle § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p., neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 21. 8. 2024, č. j.: LPS/2024/2155-PY_CSSZ, poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %.
7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky.
8. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 14. 1. 2025, č. j.: LPS/2024/249-NR-ZLN_CSSZ) byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p., míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala 40 %; námitkám nemohlo být vyhověno.
9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 5. 2. 2025.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
11.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci
    ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
12.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
13.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
14.                      Podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně.
15.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV v Praze ze dne 19. 8. 2025, e. č.: SZ/2025/680-PH-11. Dne 19. 8. 2025 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru interní lékařství, jednání komise byl přítomen žalobce. Při jednání komise byl žalobce vyšetřen lékařkou v oboru interní lékařství. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila nález pro posouzení zdravotního stavu MUDr. X. ze dne 30. 5. 2024, zprávu praktického lékaře MUDr. X. ze dne 4. 11. 2024, nálezy revmatologické MUDr. X. ze dnů 16. 4. 2025, 24. 1. 2025, 23. 10. 2024, 3. 10. 2024, 14. 8. 2024, 7. 6. 2024, 7. 5. 2024, 11. 4. 2024, 15. 3. 2024, 1. 3. 2024, 23. 2. 2024, 18. 12. 2023, 24. 11. 2023, 3. 11. 2023, 3. 10. 2023, 22. 9. 2023 a 28. 8. 2023, zprávy z hospitalizace v X. od 26. 9. 2024 do 2. 10. 2024 a od 31. 1. 2024 do 7. 2. 2024 vypracované MUDr. X., výstupní zprávu z X. ze dne 31. 1. 2025, nález ortopedický MUDr. X. ze dne 26. 11. 2024, X. ze dne 27. 8. 2023, kardiologické nálezy MUDr. X. ze dnů 9. 7. 2024 a 14. 6. 2024, nález plicní MUDr. X. ze dne 27. 2. 2024, X. MUDr. X. ze dne 31. 8. 2023, endokrinologické nálezy MUDr. X. ze dnů 21. 3. 2025 a 29. 2. 2024 a neurologické vyšetření MUDr. X. ze dne 16. 6. 2023. Komise shledala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla revmatická polymyalgie. Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly XIII, oddílu C, položky 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a tato činila 50 %. Nebylo hodnoceno dolní ani horní hranicí procentního rozmezí, takže míra poklesu pracovní schopnosti nebyla měněna ve smyslu § 3 a § 4 zmíněné vyhlášky. Žalobce byl schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na fyzické schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě.  Byl schopen rekvalifikace na lehkou fyzickou práci, bez výraznější zátěže horních končetin, vykonávanou převážně vsedě, ale nebyl schopen pracovat jako X.
16.                      Z posudku PK MPSV v Praze ze dne 19. 8. 2025 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve druhém stupni podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) z.d.p. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Datum vzniku invalidity bylo stanoveno ukončením podpůrčí doby ke dni 11. 7. 2024 a doba platnosti posudku byla stanovena do dne 31. 8. 2026.
17.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV v Praze ze dne 19. 8. 2025, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy revmatické polymyalgie, tj. X., jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu žalobcovy schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Z posudku PK MPSV v Praze je zřejmé, že žalobcův zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě zdravotnické dokumentace tak, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
18.                      Žalobce ve vyjádření k posudku, doručeném soudu dne 16. 10. 2025, uvedl, že ze strany PK MPSV chybí vyjádření, zda by u žalobce bylo možno zvýšit horní hranici poklesu pracovní schopnosti až o deset procentních bodů ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Jak již byl žalobce vyrozuměn v přípisu ze dne 27. 1. 2026, č. j.: 21 Ad 7/2025-56, vyžádání doplnění posudku k otázce zvýšení o deset procentních bodů je přípustné pouze tehdy, pokud je účastník řízení hodnocen na horní hranici položky. Pokles žalobcovy pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu však činil pouze 50 % z rozpětí od 40 % do 60 %.
19.                      Podle posudku PK MPSV v Praze byl žalobce invalidní v druhém stupni s poklesem pracovní schopnosti o 50 %. Z tohoto důvodu soud na základě ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení bude žalovaná vycházet z posudku PK MPSV v Praze a zaujme stanovisko, že byly splněny podmínky pro přiznání invalidity druhého stupně, čemuž přizpůsobí další procesní postup.
20.                      Podle ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána.
21.                      O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.; žalobce byl ve věci samé úspěšný, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady vynaložené žalobcem v daném řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení spočívající v odměně za tři úkony právní služby za 4 620 Kč, tj. dohromady 13 860 Kč (§ 7, § 9 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), tj. převzetí zastoupení a žaloba, jako úkon právní služby soud uznal i vyjádření k posudku ze dne 16. 10. 2025, jelikož bylo založeno na nové skutečnosti, k níž se žalobce nemohl vyjádřit dříve, a zároveň se nekonalo jednání, na němž by žalobce mohl danou argumentaci uplatnit; spolu s náhradou hotových výdajů v částce 450 Kč za jeden úkon, tj. 1 350 Kč celkem (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu); tj. dohromady 15 210 Kč. Právní zástupce je plátcem DPH, soud tak žalobci dále přiznal i částku odpovídající příslušné sazbě daně (zaokrouhlené na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) ve výši 3 195 Kč. Celková výše nákladů tak činí 18 405 Kč. Naproti tomu podání žalobce ze dnů 24. 11. 2025 a 5. 2. 2026 nelze podřadit pod žádný úkon právní služby dle ust. § 11 advokátního tarifu, neboť nad rámec předchozích vyjádření neobsahují žádnou novou relevantní a účelnou argumentaci týkající se věci samé.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 24. února 2026

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce