USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem ve věci

žalobkyně: H. P., narozená X

bytem X

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2025, č. j. X,

takto:

1. Žádost o prominutí zmeškání lhůty se zamítá.
2. Žaloba se odmítá.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu prostřednictvím systému datových schránek dne 10. 2. 2026 domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2025, č. j. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy asociálního zabezpečení ze dne 14. 8. 2025, č. j. X, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyni snižuje od 10. 9. 2025 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.
2. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že jí napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 18. 11. 2025 a samostatným podáním požádala o prominutí zmeškání lhůty k podání žaloby, kterou odůvodnila tím, že tvrdila, že v době doručení rozhodnutí obdržela pouze posudek IPZS a nikoli samotné rozhodnutí a nebylo jí zřejmé, že řízení již bylo ukončeno. Teprve později zjistila, že rozhodnutí žalované již bylo doručeno a že lhůta běží od 18. 11. 2025. Zmeškání lhůty tak dle žalobkyně nebylo úmyslné, jednalo se o omyl způsobený nejasností ohledně povahy jednotlivých dokumentů a jejich pořadí v řízení.
3. Před vlastním rozhodnutím o žalobě byl soud nejprve povinen zabývat se otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení pro její projednání.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
5. Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu je obecně upravena v § 72 odst. 1 s. ř. s., podle kterého lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
6. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni dle jejího tvrzení v žalobě doručeno dne 18. 11. 2025. Lhůta pro podání žaloby tak marně uplynula v pondělí dne 19. 1. 2026. Za účelem ověření doby doručení žalobou napadeného rozhodnutí si soud vyžádal od žalované kopii žalobou napadeného rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci a kopii doručenky prokazující doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobkyni. Z doručených dokladů vyplývá, že žalobkyni bylo skutečně žalobou napadené rozhodnutí doručeno dne 18. 11. 2025.  
7. Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.
8. Žalobkyně požádala o prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby. Této žádosti však vyhovět nelze, neboť právě podání žaloby je jedním z případů, kdy zákon výslovně stanoví, že zmeškání lhůty nelze prominout, a kdy se uplatní výjimka uvedená v první větě ustanovení § 40 odst. 5 s. ř. s. Proto soud výrokem I. tohoto usnesení žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítl.
9. Následně soud musel podanou žalobou vyhodnotit jako opožděnou, neboť lhůta pro podání žaloby uplynula dne 19. 1. 2026 a žaloba byla podána až dne 10. 2. 2026. Proto předmětnou žalobu výrokem II. tohoto usnesení odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
10. Výrok III. usnesení o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
11. O soudním poplatku soud v tomto usnesení nerozhodoval, neboť věc žalobkyně je od soudního poplatku ze zákona osvobozena.
12. Pro úplnost soud dodává, že odmítnutím žaloby není vyloučeno, aby žalobkyně podala u příslušného správního orgánu novou žádost o posouzení nároku na přiznání invalidního důchodu pro vyšší stupeň invalidity. Žalobkyni rovněž zůstává zachována možnost podat proti případnému správnímu rozhodnutí
13. v posledním stupni o její nové žádosti žalobu.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 23. února 2026

Mgr. Václav Trajer v.r.

samosoudce